Česká Pirátská Strana – Geneze a Vztah K Pirátské Internacionále Bakalářská Práce

MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ KATEDRA POLITOLOGIE

Česká pirátská strana – geneze a vztah k Pirátské Internacionále Bakalářská práce

Jakub Šrubař

Vedoucí práce: doc. PhDr. Lubomír Kopeček, Ph.D. UČO: 415052 Obor: Politologie-Psychologie Imatrikulační ročník: 2012/2013

Brno, 2015

Prohlašuji, ţe jsem tento text vypracoval samostatně a pouze s vyuţitím uvedených zdrojů.

10.5.2015 ………………………………. Jakub Šrubař

Děkuji vedoucímu této práce doc. PhDr. Lubomíru Kopečkovi, Ph.D. za jeho čas, trpělivost, vstřícnost a cenné rady.

Obsah 1 Úvod ...... 5 2 Politické strany a stranické rodiny ...... 7 2.1 Paralela se Zelenými stranami ...... 9 2.2 Pirátské strany jako stranická rodina ...... 11 3 Vznik a geneze České pirátské strany ...... 17 4 Pirátská Internacionála ...... 22 4.1 Spolupráce v rámci Pirátské Internacionály ...... 24 4.2 Další formy nadnárodní spolupráce pirátských stran ...... 26 4.3 Komunikace v rámci Pirátské Internacionály a Pirátské strany ...... 28 5 Závěr ...... 30

Počet znaků (text + poznámkový aparát): 68 005

1 Úvod

V roce 2006 vznikla Švédská pirátská strana, která byla svou formou a organizační strukturou předzvěstí mezinárodního Pirátského hnutí. Z marginální skupiny IT nadšenců se za pár let stalo několika tisícové mezinárodní hnutí, které čítá několik desítek národních stran. Většina z nich je pak zastřešena Pirátskou Internacionálou. Na Evropské půdě bylo několik Pirátských stran schopno prosadit své kandidáty do zastupitelstev samosprávných celků, do národních parlamentů jednotlivých států a také do Evropského parlamentu.1

Pirátské strany jsou novým fenoménem, který sám sebe prezentuje jako politické strany, kde má kaţdý moţnost se prosadit a nikdo není privilegovaný.2 Přesto se však nejedná o tradiční politické strany.3 Piráti totiţ uvádějí do praxe ideu pro pouţívání internetu, jakoţto primárního prostředku pro vnitrostranické rozhodování a participaci. Klíčovým cílem Pirátů je modernizace politiky a jednotlivých policies v souladu s moderními informačními technologiemi a kaţdodenní realitou jejich uţívání.

Katalyzátorem vývoje celého Pirátského hnutí je švédský torrent tracker4 The Pirate Bay. Je tedy víc neţ zřejmé, ţe Švédsko zde hraje důleţitou roli, coţ je způsobeno tím, ţe patří mezi jedny z nejpokročilejších zemí v oblasti implementace a vyuţívání informačních technologií.5 To – společně s masovou oblíbeností The Pirate Bay – poskytovalo příhodné podmínky a vhodné prostředí pro vznik hnutí a následné etablování Pirátské strany.

1 Mezi lety 2009-2014 to byli 2 zástupci švédské pirátské strany a od roku 2014 je to pak členka Německé Pirátské strany. 2 Hartleb, 2013: 355–369 3 Miegel & Olsson, 2008: 203-215 4 Téţ označován jako TPB. Torrent tracker je server, který zajišťuje peer-to-peer (P2P) distribuci souborů a dat, mezi jeho uţivateli. Přenosy těchto dat pak probíhají přímo mezi uţivateli. 5 Lindgren & Linde, 2012: 143-164. 5

Jako zdroje pro tuto práci budeme pouţívat jak relevantní mediální texty a rozhovory, tak dostupné odborné studie a práce. Vzhledem k neprobádanosti některých oblastí Pirátského hnutí budeme nicméně nuceni vyuţívat i primární zdroje, kterými v tomto případě budou osobní rozhovory se členy České pirátské strany a online materiály národních Pirátských stran a Pirátských organizací.

Sama práce neaspiruje k podání vyčerpávajícího a úplného popisu veškerých aspektů Pirátského hnutí, ale spíše k shrnutí a přiblíţení poznatků ohledně České pirátské strany, a Pirátské Internacionály. Cílem této práce je pak přiblíţení vzniku České pirátské strany a nastínění, na tento proces působících, mezinárodních vlivů. Dalším cílem je popis vytvoření Pirátské Internacionály a angaţovanosti České pirátské strany v ní.

V první části práce se zaměříme na teoretické aspekty. Pokusíme se prokázat stranický charakter Pirátského hnutí a pokusíme se ověřit, zda mezinárodní Pirátské strany tvoří novou stranickou rodinu, či nikoliv. V následující části se zaměříme na Českou pirátskou stranu a některé okolnosti jejího zaloţení. Tím doloţíme, či vyvrátíme existenci mezinárodních vlivů na zaloţení České pirátské strany. Ve čtvrté části práce se pak budeme věnovat Pirátské Internacionále, zmíníme některé formy spolupráce Pirátských stran a nastíníme angaţovanost České pirátské strany v ní.

2 Politické strany a stranické rodiny

Neţ se vůbec budeme moci začít zabývat nějakou politickou stranou, musíme nejprve ověřit, zda se o stranu skutečně jedná. Pro tento účel si i přes veškerá úskalí, která s sebou přináší, zvolím Sartoriho minimální definici strany. Ta sama pak říká, ţe „strana je jakákoli politická skupina, která se představuje ve volbách a je schopna prostřednictvím voleb umístit kandidáty do veřejných úřadů.“6 Pokusíme se tedy ověřit, zda Česká pirátská strana odpovídá této definici. Česká pirátská strana je skupina, kterou lze vzhledem k její činnosti a aktivitám označit za politickou. Účastní se voleb a v těch posledních, kterých se zatím zúčastnila, byla navíc i schopna do zastupitelstev obcí a městských částí prosadit 21 kandidátů. 7 Proto lze tedy Českou pirátskou stranu skutečně v rámci Sartoriho vnímaní označit za politickou stranu.

Pro porovnávání stran v mezinárodním měřítku nejlépe poslouţí koncept stranických rodin. Díky tomu pak budeme moci pozorovat shody a souvislosti a porovnávat to co je a není shodné.8 Nejvlivnější koncept stranických rodin představil v 80. letech minulého století Klaus von Beyme ve svém díle Parteien in Westlichen Demokratien.9 Beyme při vytváření své typologie postupoval záměrně historicky. Proto můţe být jeho způsob třídění pouţit i jako vývojová typologie. 10 To souvisí s tím, ţe v době kdy Beyme pracoval na této typologii, procházela společnost určitou odideologizovaností, která byla způsobena erozí voličských segmentů a s tím souvisejícím růstem volatility, posunům klasických konfliktních linií a také s tím, ţe konec 2. Světové války s sebou přinesl nové ideologie jako feminismus a enviromentalismus.11 Beyme tedy na základě své typologie představil 10 stranických rodin na Evropském kontinentu, které sám označoval jako duchovní rodiny - familles spirituelles.12 Byly jimi strany liberální a radikální, konzervativní, dělnické (sociálnědemokratické a socialistické), regionální a etnické, agrární, křesťanskodemokratické, komunistické, extrémně pravicové a ekologické.13

6 Sartori, 2005: 74 7 Viz. Český statistický úřad. 2014; Český statistický úřad. 2013a; Český statistický úřad, 2013b 8 Hloušek & Kopeček, 2010: 14 9 Tamtéţ: 16 10 Fiala & Strmiska, 1998: 89 11 Hloušek & Kopeček, 2010: 16 12 Tamtéţ: 16 13 Beyme, 1985: 29-159 7

Tyto jednotlivé rodiny byly rozdělovány na základě dvou kritérií – původu stran a podobnost jejich ideově-programového profilu. 14 Původ stran byl zkoumán jako vliv obdobných socioekonomických a historických okolností, ve kterých jednotlivé strany vznikaly. Podobnost ideově-programového profilu stran je pak chápána jako ideologické vymezení, to jsou společně sdílené hodnoty, normy a základní programové principy.“15

Kromě Beymeho typologie však existuje k vymezení stranických rodin i novější přístup. V 90. letech ho navrhl Michael Gallagher spolu se svými kolegy.16 Tito pak spolu se zohledněním vlivu tradičních konfliktních linií rozdělují strany do stranických rodin na základě tři rovnocenných kritérií:

1) genetického původu: tedy skutečnosti, ţe strany vznikaly v obdobných socio-historických podmínkách, na základě reprezentace podobných zájmů. 2) transnacionálních vazeb: tedy vytváření nadnárodních stranických organizací, či jinak uspořádaných mezinárodních stranických organizací sdruţující strany se stejnou, či obdobnou orientací. 3) policies: tedy ţe jednotlivé strany, mají v různých zemích analogické policies (sociální, hospodářské, aj.).17

Pokud tedy oba přístupy porovnáme, zjistíme, ţe jsou mezi nimi značné odlišnosti, i přestoţe se oba přístupy vzájemně nevylučují. Prvním a nejzřejmějším rozdílem jsou policies u Gallaghera a značně kompaktnější ideologické kritérium u Beymeho. 18 Beyme toto kritérium zvolil pravděpodobně proto, ţe si byl vědom proměnlivosti policies u jednotlivých stran v průběhu času, způsobené například v důsledku volební soutěţe.19 Navíc jsou zde také rozdíly mezi jednotlivými státy v důsledku rozdílných hodnot společnosti a socioekonomických podmínek, v důsledku čehoţ můţe být jedna totoţná policy ve dvou různých systémech chápána různě – někde jako samozřejmost a jinde jako zcela radikální myšlenka.

14 Strmiska a kol., 2005: 30 15 Hloušek & Kopeček, 2010: 16-17 16 Tamtéţ: 16 17 Tamtéţ: 16 18 Tamtéţ: 16 19 Tamtéţ: 20 8

Proto tedy budeme pro účely této práce přistupovat k těmto konceptům eklekticky a pokusíme se je oba zkombinovat. Z Beymeho pojetí si tak odneseme obě jeho podmínky – tedy původ stran a podobnost jejich ideologické vymezení.20 Od Gallaghera si pak vzhledem k našemu zájmu o Pirátskou Internacionálu vypůjčíme transnacionálních vazby stran.

2.1 Paralela se Zelenými stranami

Z vyjmenovaných stranických rodin je pirátským stranám nejblíţe pravděpodobně zelená, respektive ekologická stranická rodina. Ta je mezi ostatními stranickými rodinami tou nejmladší. Se vznikem a nástupem zelených stran je spojen i růst významu nových postmateriálních hodnot.21 Tyto hodnoty navíc vytvořili novou konfliktní linii materialismus versus postmaterialismus, jejíţ vznik byl umoţněn materiálním dostatkem a fyzickým bezpečím 60. let v západní Evropě.22 Zelení se stali se etablovanou sloţkou politické scény. Přesto se však jedná o menší strany, jejichţ zisky na národní úrovni nepřekračují 10% hlasů.23 Tyto strany se jiţ staly v několika zemích i členy vlád, kde většinou zastupovali roli menšího koaličního partnera levicových subjektů – tedy socialistů nebo sociálních demokratů.24 Cílovou skupinou pro strany zelených jsou členové nové střední třídy – mladí, sekularizovaní a materiálně zajištění obyvatelé měst s humanitním vzděláním s nekonvenčním ţivotním stylem, pro které je důleţité ţivotní prostředí a postavení ţen ve společnosti. 25 Původ těchto stran je pak spojen s protestním vymezením se proti „staré politice“ a se snahou dělat věci jinak. Zelení se při svém vzniku snaţili vytvořit a aplikovat nový model, který by zabraňoval profesionalizaci stranických elit. Prostředkem k tomuto mělo být kolektivní vedení, jeho rotační výměna, decentralizace a snaha o tzv. grassroots demokracii.26 Ta by se pak dala definovat jako participační demokracie zdola.

20 Jak jsme zmínili dříve, jedná se o větší stabilitu ideologického vymezení stran, oproti proměnlivosti policies v důsledku volební soutěţe. 21 Strmiska a kol., 2005: 24 22 Tamtéţ: 24 23 Hloušek & Kopeček, 2010: 83 24 Hloušek & Kopeček, 2010: 83; Strmiska a kol., 2005: 35 25 Hloušek & Kopeček, 2010: 83 26 Tamtéţ: 85-86 9

I přestoţe uhelným kamenem programu této stranické rodiny je enviromentalismus, programatika zelených se zabývá i mnohými dalšími oblastmi. Namátkou vyberu například rovnoprávnost ţen, pacifismus, odzbrojování a sociální spravedlnost.27 Z toho tedy vyplývá, ţe mají v řadě aspektů programově blízko k levostředovým a levicovým stranám a v některých stranických systémech se nacházejí dokonce aţ na levém okraji pravolevého spektra.28

V popisu a charakteristice zelených se dá najít několik paralel s Pirátskými stranami. Můţe to být orientace na postmateriální hodnoty, jakými jsou například ochrana soukromí, transparentnost veřejné správy, anebo právo na informace, či rovnost sexuálních menšin. Z toho pak vychází i zaměření na informační technologie a s tím související cílení na mladší29 populaci ţijící ve větších městech,30 s vyšším vzděláním31– obdobně jako je tomu u zelených. Navíc obdobně jako zelení přicházejí i piráti s protestním vymezením vůči praktikám staré politiky, jako je například lobbing a ovlivňování legislativy nadnárodními korporacemi. Obdobně jako zelení se pokoušejí přinést mechanismy, které zaručí dosaţení poţadovaných cílů, aniţ by byly porušeny zásady hnutí. Příklad toho můţe u Pirátů být zcela transparentní účetnictví, participativní rozpočet, anebo proslulá Evidence lobbistických kontaktů. Do té všichni členové Pirátské strany zapisují veškeré kontakty a setkání, které absolvovali jako politici, či členové strany. Takový zápis musí obsahovat čas, jména účastníku, oblast, které se daný kontakt týkal, zvláštní zájem a nakonec také veškeré získané, slíbené, anebo poskytnuté výhody a plnění, které tímto kontaktem vznikly. Další detaily a podmínky pak obsahuje předpis o lobbingu.32 Piráti odmítají zařadit se na pravici, nebo levici politického spektra,33 a na rozdíl od velké části Zelených stran je obtíţné Piráty na této ose i nějak zařadit.34

27 Witzová, 1998: 47 28 Bican, 2001: 84 29 Mezi voliči je nejvíce zastoupena skupina voličů ve věku 18-29 let. Boček, J.. 2009. Pirátské politické strany – součást jedné nebo více stranických rodin? 30 Maškarinec, 2014: 501-510 31 Brunclík, 2010. 32 Piráti. 2015. Předpis o lobbingu. 33 Piráti. 2015. Pirátská identita. 34 Brunclík, 2010. 10

Dalším důkazem pro blízkost pirátů a zelených můţe být i to, ţe do Evropského Parlamentu zvolení piráti vstupují do frakce Zelených. Navíc je v současné době europoslankyně zvolená za Německou pirátskou stranu vice-prezidentem frakce Zelení – Evropská svobodná aliance. 35 Například Boček šel tak daleko, ţe se rozhodl Švédskou pirátskou stranu zařadit dokonce přímo do Zelené stranické rodiny, 36 coţ je vzhledem k popsaným rozdílům a odlišnostem zavádějící.37

2.2 Pirátské strany jako stranická rodina

Beyme při posuzování příslušnosti k některé ze stranických rodin poukazoval na impuls, který byl pro vznik stran důleţitý. Například u dělnických stran to bylo vymezování se proti burţoaznímu systému, u agrárních stran vymezování se proti dopadům průmyslové revoluce a podobně.38 Pokud tedy chceme zjistit, zda jsou stranickou rodinou i Pirátské strany, budeme se muset pokusit tento moment nalézt a blíţe prozkoumat i u nich.

Při prvním pohledu na Pirátské strany je zřejmé, ţe jejich primárním zájmem je svoboda jedince na internetu, proto je vţdy vznik Pirátských stran spojen s pocitem, ţe se autority snaţí ukrojit část z těchto svobod. 39 Při dalším zkoumání si však všimneme výsadního postavení torrent trackeru 40 The Pirate Bay, který se pro Piráty stal jakýmsi lakmusovým papírkem svobody na internetu. Na toto se bral ohled i při vytváření loga Pirátských stran, kterým je pirátská vlajka. Ta má pak odkazovat právě na útoky autorit na server The Pirate Bay, které vyprovokovaly vznik Pirátských stran.41 Kaţdý takovýto útok státu a různých organizací namířený proti The Pirate Bay, či jeho autorům, byl následován

35 The Greens–European Free Alliance . 2015. 36 Boček, 2009. 37 S tímto závěrem se ztotoţňují i jiní autoři a výsledky jejich prací. Viz. Brunclík, 2010.; Křivánková, E. 2014. 38 Hloušek & Kopeček, 2010: 16 39 Například vyjádření Jiřího Kadeřávka o snaze autorit proměnit internet v mocenský nástroj pro kontrolu obyvatel. 40 Téţ označován jako TPB. Torrent tracker je server, který zajišťuje peer-to-peer (P2P) distribuci souborů a dat, mezi jeho uţivateli. Přenosy těchto dat pak probíhají přímo mezi uţivateli a datové přenosy jsou rozloţeny mezi všechny uţivatele, kteří dané data či soubory stahují. 41 Institut Politického Marketingu, 2015. 11

vznikem, vývojem, anebo volebním úspěchem 42 nějaké národní Pirátské strany. Přestoţe tento vztah není vţdy explicitně zřejmý, je jasně patrný. Navíc některé Pirátské strany poskytují přístup k The Pirate Bay uţivatelům, či mu dokonce umoţnily další existenci a fungování.43 Dalším momentem, kdy se jednalo o zajištění svobody na internetu a práva na soukromí, byla smlouva ACTA, proti které se vymezily všechny Pirátské strany a v mnoha zemích se také aktivně zapojily44 tak, aby ukázaly svůj odpor. Tato snaha pak společně se snahou dalších hnutí, organizací a politiků nakonec vyústila v odmítnutí smlouvy. V současné době se Pirátské strany angaţují také proti smlouvě TTIP. 45 V obou těchto smlouvám vidí riziko pro svobodu jednotlivce a posílení pozic nadnárodních korporací a lobbystických skupin.

Pokud se tedy pokusíme nalézt tento společný impuls vedoucí ke vzniku Pirátských stran, bude jím snaha autorit o získání kontroly nad internetovým prostorem, coţ logicky vede k omezování svobod jeho uţivatelů. Nalezení tohoto společného momentu nám tedy umoţňuje označit společný genetický původ Pirátských stran.

Dalším kritériem rozhodujícím o příslušnosti ke stranické rodině bylo podle Beymeho ideologické vymezení,46 coţ by se dalo chápat jako „společně sdílené hodnoty a normy a základní programové principy.“47

Dalo by se něco podobného nalézt i u Pirátských stran? Pokud vezmeme v potaz společný iniciační moment pro vznik těchto stran, kterým je omezování svobod na internetu, bude zřejmé, ţe u těchto stran lze nalézt i tyto společně sdílené ideové hodnoty. Tyto základní hodnoty, které mají Pirátské strany ve svých programech, jsou „ochrana soukromí a osobních údajů jednotlivce před dohledem a kontrolou ze strany státu, změna autorského

42 Příkladem vzniku můţe být zaloţení České pirátské strany. Vývoj strany můţeme sledovat při masivním nárůstu členské základny u Švédské pirátské strany, která díky reakci veřejnosti na soudní proces s The Pirate Bay uspěla ve volbách do Evropského parlamentu, kde získala dvě křesla. 43 Česká pirátská strana poskytuje proxy server, který umoţňuje přístup na The Pirate Bay a Švédská pirátská strana čelila hrozbě soudního procesu za poskytování internetového přístupu pro The Pirate Bay. 44 Viz. The Guardian, 2012.; Piráti, 2012. Happening proti ACTA.; Golem, 2012.; Pirate Times, 2014. WHAT THE PIRATE MEPS HAVE ACCOMPLISHED IN THE EUROPEAN PARLIAMENT. 45 Viz. Piráti, 2015. STOP TTIP; Pirate Times, 2014. TTIP INTERNATIONAL DAY OF ACTION. 46 Hloušek & Kopeček, 2010: 16 47 Tamtéţ: 16-17 12

a patentového zákona a svobodné využívání internetu.“48 Podporu pro to pak lze nalézt i ve společném ideovém základu Pirátské Internacionály, se kterým se ztotoţňují všechny členské strany – tím pak jsou lidská práva a základní svobody v digitálním věku, reforma copyrightu a patentů orientovaná na spotřebitele a autory, podpora ochrany osobních údajů, transparentnost a svobodný přístup k informacím.49 A i vytvoření společného programu pro volby do Evropského Parlamentu v roce 2014 50 potvrzuje tuto spřízněnost (základních) programových principů.

Můţeme tedy u Pirátských stran nalézt Beymeho duchovní spřízněnost?51 Vzhledem ke splnění podmínek společného ideologického vymezení národních Pirátských stran 52 můţeme bez problémů říci, ţe ano.

Pro naše účely jsme si však vybrali i další podmínku, kterou byly Transnacionální vazby strany, které jsme si definovali jako vytváření nadnárodních stranických organizací, či jinak uspořádaných mezinárodních stranických struktur. Splňuji tedy Pirátské strany i tuto podmínku?

Vzhledem k tomu, ţe v roce 2010 došlo k formálnímu a institucionálnímu zaloţení Pirátské Internacionály, můţeme tvrdit, ţe Piráti tuto podmínku splňují. Navíc Piráti se začali organizovat na mezinárodní úrovni i v rámci Evropské Unie vytvořením Evropské Pirátské strany (PP-EU), coţ podporuje splnění podmínky existence fungujících transnacionálních vazeb v rámci Pirátských stran.

Protoţe tedy Pirátské strany splnily všechny podmínky naší eklektické definice stranických rodin, můţeme tvrdit, ţe společně tvoří stranickou rodinu. Podporou pro toto zjištění jsou i závěry jiných autorů.53

48 Brunclík, 2010. 49 PPI, 2015. About the PPI. 50 Piráti, 2014. Společný program Pirátských stran pro volby do Evropského parlamentu v roce 2014. 51 Hloušek & Kopeček, 2010: 17 52 Se zjištěnými závěry se ztotoţňují i jiní autoři. Viz. Křivánková, 2014. 53 Viz. Křivánková, 2014. 13

Otázkou však zůstává, zda se v případě Pirátských stran nejedná pouze o single issue strany. Pro začátek si tedy budeme muset definovat co to vlastně single issue strana je a následně zjistit, zda lze toto označení vztáhnout i na Českou pirátskou stranu, potaţmo na všechny ostatní Pirátské strany.

Single issue strana se v zásadě orientuje pouze na jedno téma,54 popřípadě na úzkou skupinu voličů (např. penzisty). 55 Toto úzké zaměření se však nezbytně nemusí rovnat nízkým volebním ziskům, coţ dokazuje například úspěch nizozemské protiimigrační Kandidátky Pima Fortuyna (LPF), která v roce 2002 v parlamentních volbách získala více neţ 17%.56 Pokud tedy chceme nalézt odpověď na to, zda jsou piráti single issue stranou, musíme nejdříve zjistit, zda zapadají do této definice. Můţeme tedy o pirátech mluvit jako o single issue fenoménu?

V první řadě se zaměříme na pirátské strany jako celek. Nejvhodnější prostředkem pro tento účel bude analyzovat programové postoje Pirátské Internacionály, jakoţto reprezentanta drtivé většiny všech Pirátských stran. Vzhledem k tomu, ţe Pirátská Internacionála jako taková nemá svůj vlastní politický program, jejím úkolem je pouze propagovat a prosazovat cíle a ideje, které sdílí všichni její členové.57 A jak jiţ bylo napsáno, v současné době jsou tímto průsečíkem Pirátských stran lidská práva a základní svobody v digitálním věku, reforma copyrightu a patentů orientovaná na spotřebitele a autory, podpora ochrany osobních údajů, transparentnost a svobodný přístup k informacím.58 ¨

Při analýze těchto bodů zjistíme, ţe se všechny nějakým způsobem dotýkají informačních technologií. Dokonce i lidská práva jsou v tomto případě redukovaná v konotacích internetu a dat. To pak tedy znamená, ţe Pirátská Internacionála, jakoţto reprezentant členských Pirátských stran, splňuje podmínky single issue fenoménu. To nám však nebrání v tom, abychom mohli Pirátské strany označit jako stranickou rodinu. Na druhou stranu to však ani neznamená, ţe by všechny členské strany musely být nezbytně také single issue. Navíc se na příkladu České pirátské strany pokusím dokázat, ţe by to nutně nemuselo znamenat ani to, ţe toto zjištění bude platné trvale.

54 Strmiska a kol., 2005: 11 55 Mareš, 2001: 134 56 Strmiska a kol., 2005: 11 57 PPI. 2015a. About the PPI. 58 PPI. 2015. About the PPI. 14

Pokud se tedy zaměříme na Českou pirátskou stranu, zjistíme, ţe během své existence prošla politickým vývojem. Při registraci strany vydal přípravný výbor tiskovou zprávu, jehoţ součástí bylo i programové prohlášení a v něm stálo: „Česká pirátská strana hodlá prosazovat v duchu svých partnerských pirátský stran především právo na svobodné šíření informací a revizi autorských práv, jejíchž represivní vymáhání ohrožuje soukromí občanů a tím i samotnou podstatu demokratické společnosti.“59

V následujícím roce se pak Česká pirátská strana účastnila svých prvních voleb60 a pro tyto účely sestavila i volební program. Tento pak sestával ze 4 oddílů - Občanská práva a svobody, Otevřený stát a Místo monopolu - tvořit spolu.61 Kaţdá z těchto oblastí se však ve své podstatě tyká pouze dříve zmíněných základních ideových hodnot Pirátských stran. V této fázi vývoje strany, lze tedy kvůli velice úzkému zaměření programu strany a ignorování všech ostatních politik, Českou Pirátskou stranu označit za monotematickou.

V současné době jsou základní Pirátské ideje stále součástí programu České pirátské strany. Zároveň se však rozšířily i do dalších oblastí – příkladem můţe být povinnost státu poskytnout daňovým poplatníkům svobodný software na účetnictví a daňové povinnosti,62 nebo umoţnění vytvoření digitální identity, která by následně umoţňovala online jednání s úřady, podepisování petic a v konečném důsledku i volby po Internetu.63

Na druhou stranu se program České pirátské strany rozrostl i do ostatních oblastí. Týká se i takových oblastí jako je zdravotnictví, energetika, daňový systém, věda a výzkum, ţivotního prostředí, podnikání a v současné době je ve fázi schvalování i část zaměřená na zemědělství. 64 V oblasti daní se zaobírá například optimalizací daňové zátěţe, či návrhy zdanění nových oblastí, jako jsou například transakce u finančních a pozemkových spekulací, anebo prostituce a drogy.65 S tím logicky samozřejmě souvisí i snaha České pirátské strany o regulaci psychotropních látek 66 a legalizace konopí, kterou strana demonstruje svou

59 Přípravný výbor České Pirátské strany, 2009. 60 Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2010. 61 Piráti, 2010. Program pro volby do sněmovny 2010. 62 Piráti, 2015a. Program. 63 Piráti, 2015b. Program. 64 Piráti, 2015. Program. 65 Piráti, 2015a. Program. 66 Piráti, 2015c. Program. 15

kaţdoroční účastí na Cannafestu, nebo Million Marihuana March. 67 V oblasti sociálního systému Piráti navrhují například zavedení nepodmíněného základního příjmu, 68 jehoţ zavedení se pokoušeli prosadit i při celoevropské kampani za všeobecný základní příjem.69 Mezi další oblasti zájmu České pirátské strany patří například i snaha o změnu volebního systému. Ten současný je se svou 5% uzavírací klauzulí totiţ podle Pirátů nespravedlivý a navíc zde neexistují ani ţádné jiné mechanismy, které by byly schopny zajistit opravdu poměrné a pluralitní zastoupení myšlenkových proudů v zastupitelském sboru.70

Z tohoto programového rozšíření vyplývá, ţe Českou pirátskou stranu jiţ nelze povaţovat za single issue, či monotematickou. I přes zachování programového jádra, které je společné všem stranám, které jsou členy Pirátské Internacionály, byl jejich zájem rozšířen i na ostatní oblasti a v této době jiţ skutečně pokrývá většinu společenských témat. Na druhou stranu i sami členové si uvědomují, ţe realita a to jak jejich politické působení a zaměření vnímá laická veřejnost, mohou být dvě zcela odlišné věci.71

Toto ovšem není jediný případ, kdy se z původně monotematické Pirátské strany vyvinula plnohodnotná strana s širokým záběrem. Také z původní Švédské pirátské strany, jejíţ programové prohlášení se zaobíralo pouze tématy, která se přímo týkala pojetí autorského a patentového práva a od ostatních témat se distancovalo,72 se v roce 2012 díky otevření programu 73 po vzoru Německé pirátské strany 74 začala pomalu formovat strana s širokým záběrem. Cílem Švédské pirátské strany bylo rozšiřování programu tak, aby byli schopni ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 voličům předloţit plnohodnotný program. 75 Tyto jednotlivé případy tedy poukazují na to, ţe i původně monotematicky zaměřená Pirátská strana se vyvinula v klasickou stranu pokrývající většinu společenských témat, proto je zde i otevřená moţnost rozšíření programatiky Pirátské Internacionály.

67 Piráti, 2015c. Program. 68 Piráti, 2015d. Program. 69 Piráti, 2014. Piráti ke konceptu všeobecného základního příjmu. 70 Michálek, 2014. 71 Nový, 2015. Rozhovor. 72 Boček, 2009. 73 Nordenfur, 2012. 74 Troberg, 2012. 75 Tamtéţ. 16

Navíc lze zde uţ nyní nalézt momenty, kdy Pirátská Internacionála, i přes svůj jasně a úzce vymezený programový záběr, v praxi pracuje i na otázkách přesahující tento záběr. Nejlepším příkladem takového jednání pak můţe být aktivní zapojení do Evropské kampaně za zavedení všeobecného základního příjmu.76

3 Vznik a geneze České pirátské strany

Prvním momentem, ve kterém se dá mluvit o České pirátské straně, byla online výzva Jiřího Kadeřávka 77 vystavená 19.4.2009 na AbcLinuxu. 78 V ní vyzývá Jiří Kadeřávek veřejnost k připojení do přípravného výboru strany, či alespoň k podpisu petice pro její zaloţení. Tato výzva se na internetu objevila nedlouho po rozsudku švédských soudů nad The Pirate Bay.79 A jak uvádí sám Jiří Kadeřávek, byl tento rozsudek poslední kapkou,80 která ho přinutila jednat. Dalšími důvody, které Jiří Kadeřávek uváděl, byly údajné snahy některých zájmových skupin proměnit internet na „na nástroj moci, konzumu a dohledu nad životem občana.“81 K zaloţení zcela nové strany ho pak vedlo to, ţe „kde kdo si osobuje poslední dobou právo rozhodovat, co smíme vědět, jak se bude nakládat s našimi osobními údaji, špiclování začíná prostupovat celým internetem. Protože nelze spoléhat na tradiční politické elity, musíme se pokusit zformovat politickou sílu novou.“ 82 A přestoţe je zde zřejmá inspirace švédskou Piratpartiet a modelem dříve zaloţených zahraničních pirátských stran, jednalo se o čistě osobní iniciativu Jiřího Kadeřávka, bez zásahu či iniciativy ze zahraničí.83 Coţ potvrzuje i další člen přípravného výboru strany Ivan Bartoš. 84 Stejně tak i při formulování programu České pirátské strany, zde kromě inspirace v zahraničí neprobíhaly ţádné přímé zásahy, či snahy ovlivnit podobu programu.85

76 PPI, 2015. Call for help - gathering information about International Organizations. 77 Jiří Kadeřávek je podnikatel, zabývající se implementací open-source technologií, coţ je oblast velice blízká Pirátským stranám a jejich idejím. Kromě České pirátské strany se jinak politicky neangaţoval. 78 Kadeřávek, 2009. 79 Macich, 2009. 80 Kadeřávek, 2009a. 81 Číţek, 2009. 82 Kadeřávek, 2009a. 83 Černohorský, 2015. Rozhovor; Nový, 2015. Rozhovor. 84 Konoptikum.cz 2015. 85 Černohorský, 2015. Rozhovor; Nový, 2015. Rozhovor. 17

Po dvouměsíčním procesu shromaţďování dostatečného mnoţství podpisů byla strana registrována Ministerstvem Vnitra dne 17.6.2009.86 Zajímavostí je, ţe přípravný výbor strany se nikdy fyzicky nesešel a veškeré jednání probíhalo pouze skrze internet.87 Při formulování programu se Česká pirátská strana inspirovala jednak u ostatních Pirátských stran, ale také například u Strany svobodných občanů.88

V následujícím roce 2010 se konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, coţ byly první volby, kterých se Česká pirátská strana účastnila. V těchto volbách strana získala 42 323, respektive 0,80% hlasů.89 V roce 2012 Česká pirátská strana převzala záštitu nad webem Sledujuseriály.cz, kde ve formě vloţeného videa nabízí ke shlédnutí desítky televizních seriálu. Web je součástí kampaně Odkaz není zločin!, kterou se strana pokouší poukázat na to, ţe „odkazování na webovou adresu a embedování do stránky není sdělováním ve smyslu kopírovacího zákona“90 a tedy ani jeho porušením. V roce 2013 Česká pirátská strana spustila kampaň Hrajeme svobodnou hudbu!91 V této kampani Piráti podnikatelům nabízejí alternativu ke klasickému modelu, kdy se za veřejně pouštěnou hudbu v provozovně platí poplatky Ochrannému svazu autorskému. Jako náhradu nabízejí levnějšího alternativního správce autorských práv Rádio Jamendo, či případně rovnou hraní svobodné hudby,92 za kterou není třeba odvádět ţádné poplatky. Piráti kromě finanční úspory uvádějí jako další výhodu i to, ţe pokud podnikatel vyuţije jednu z jimi nabízených moţností, Ochranný svaz autorský jiţ nebude mít právo provádět u něj kontroly.93

86 Ministerstvo vnitra, 2015. 87 Ţivě, 2009. 88 Křivánková, 2014. 89 Český statistický úřad. 2013b. 90 Česká pirátská strana, 2015. Prohlášení. 91 E15, 2013. 92 „Hudba, jejíž autoři souhlasí s její produkcí bez jakýchkoli licenčních omezení.1) kterou si provozovatelé mohou stáhnout, nebo využít služeb rádií hrajících pouze svobodnou hudbu. V obou případech není třeba platit žádný poplatek.“ Piráti, 2015. Hrajeme svobodnou hudbu! 93 Piráti, 2015. Hrajeme svobodnou hudbu! 18

V tomto roce se konaly předčasné volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, kterých se účastnila i Česká pirátská strana. Zde uţ strana měla silnější podporu a získala 132 417, respektive 2,66% hlasů. 94 Díky této podpoře strana dosáhla na státní příspěvek za získané hlasy vyšší neţ 13 milionů korun.95 Tento příspěvek však nepřijala strana jednoznačně s nadšením a s vírou, ţe upevní jejich pozici a poskytne jim lepší zázemí pro další politickou činnost, ale objevovaly se i značně kritické hlasy. Nejviditelnějším problémem bylo pravděpodobně to, ţe tato suma připadala na pouhých 355 členů strany, coţ podle Mikuláše Ferjenčíka „…přímo vybízí k řešení problémů tím, že na ně nasypeme peníze. Za peníze je možné dělat volební kampaň i bez členské základny. S penězi nepotřebujete dobrovolníky. S penězi nepotřebujete výsledky, stačí dobře PRovat sliby.“ 96 Strana toto moţné riziko však eliminovala rozhodnutím peníze získané státním příspěvkem na kampaně zkrátka nepouţívat. 97 Strana si také od tohoto rozhodnutí slibovala, ţe nepřestane být „organizací budovanou zdola.“98 Coţ by mělo zabránit tomu, aby se z ní stala kartelová strana, nebo-li strana závislá na státních příspěvcích.

Dalšími volbami, kterých se strana zúčastnila, byly volby do Evropského parlamentu v roce 2014. V těchto volbách strana získala 72 514, respektive 4,78% hlasů.99 V návaznosti na tento výsledek, dlouhodobou snahu o změnu volebního systému a ve světle nedávného rozhodnutí Spolkového ústavního soudu v Německu o zrušení uzavírací klauzule ve volbách do Evropského parlamentu, 100 podala Česká pirátská strana v únoru 2014 stíţnost k Ústavnímu soudu, kterou chce dosáhnout změny volebního zákona. Podle Pirátů nebylo cílem anulování výsledků proběhlých voleb, ale krok k vytvoření spravedlivějších podmínek pro další volby.101 Jeden ze spoluautorů této ústavní stíţnosti pak tvrdí, ţe Piráti jsou „…jednoznačně pro zachování poměrného systému, ale příliš malé volební obvody jej znehodnocují. Také negativní důsledky uzavírací klauzule jsou všeobecně známy a uznávány. V moderní době proto dochází ve středoevropském prostoru k jejímu soudnímu přezkumu. Například v sousední SRN zrušili 5% uzavírací klauzuli pro volby do Evropského parlamentu

94 Český statistický úřad, 2013a. 95 Ferjenčík, 2014. Stát se pokusil zničit Pirátskou stranu. 96 Tamtéţ. 97 S výjimkami, jakými jsou například zábory, či platby volebních kaucí. Ferjenčík, 2014. Stát se pokusil zničit Pirátskou stranu. 98 Ferjenčík, 2014. Stát se pokusil zničit Pirátskou stranu. 99 Český statistický úřad, 2014. 100 Antoš, 2014. 101 Michálek, 2014. 19

v roce 2011, zrušili 3% uzavírací klauzuli ve spolkové zemi Hamburk a probíhají další projednávání, které jdou vstříc občanům, nikoliv velkým stranám.“102

Nejvyšší správní soud pak tuto stíţnost strany uznal a podal návrh k projednání Ústavnímu soudu.103 Ústavní soud v této otázce zatím nijak nerozhodl. V roce 2015 Ústavní soud však odmítl stíţnost Pirátské strany z roku 2013 na 5% procentní uzavírací klauzuli v rámci voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky104 a Piráti tak v této otázce neuspěli. Piráti kromě toho dlouhodobě kritizují i praktické znemoţnění vytváření předvolebních koalic. Podle nich totiţ způsob, kdy za kaţdou stranu v předvolební koalici narůstá klauzule o 5%, způsobil ţe „od jejího zavedení žádná skutečná předvolební koalice nebyla realizována.“ 105 Tím je podle Pirátů popíráno i ústavou zaručované právo sdruţovací.106 Díky těmto restrikcím je podle Pirátů Česká Republika: „raritou mezi demokratickými zeměmi, protože nemá zavedeny mechanismy pro zastoupení menšin. Argument, že menší počet stran vede ke stabilnějším vládám, je účelový a nezakládá se na seriozních výzkumech, naopak je v rozporu s dosavadními zkušenostmi i v ČR.“107

V posledních volbách, které se zatím konaly a strana se jich zúčastnila – tedy volby do zastupitelstev obcí 2014 – byly pro stranu jiţ úspěšnější. Získala několik mandátu a také svého prvního starostu v Mariánských Lázních.108 K úspěchu v tomto městě mohlo Pirátům dopomoci i to, ţe nemají personální vazby na minulou radnici.109 Vedení města zde totiţ v předchozích letech čelilo obviněním z korupce. 110 Obdobné důvody mohly Pirátům dopomoci k úspěchu i v Brně, kde kandidovali v koalici „Ţít Brno s podporou Pirátů.“ Zástupci této koalice totiţ dlouhodobě kritizovali předchozí vedení města a v kampani se vůči němu vymezovali.

102 Michálek, 2014. 103 Usnesení Nejvyššího správního soudu v Brně ze dne 20. listopadu 2014. 104 Usnesení Ústavního soudu v Brně ze dne 26. 8. 2014. 105 Piráti, 2015. Piráti podali stížnost k Ústavnímu soudu na volební systém. 106 Piráti, 2015. Piráti podali stížnost k Ústavnímu soudu na volební systém. 107 Piráti, 2015. Piráti podali stížnost k Ústavnímu soudu na volební systém. 108 ČT24, 2014. 109 Uhlová, 2015. 110 ČT24, 2014. 20

Pro Českou pirátskou stranu však zisk mandátů přinesl nové výzvy ve vztahu k jejich pojímání politiky. Se ziskem zastupitelů, respektive politiků placených z veřejných peněz se Pirátská strana – v rámci transparentnosti – rozhodla vytvořit seznam „Platy Pirátů v placené politické funkci,“ kde zveřejňuje jejich finanční odměny.111 Nedostatkem tohoto seznamu však je to, ţe u některých jedinců nejsou finanční odměny aktualizovány a u některých nejsou uvedeny vůbec. To můţe souviset s tím, ţe poţadavek absolutní transparentnosti klade obrovské poţadavky na aktivitu a práci všech členů, coţ však vzhledem k dobrovolnickému charakteru není zcela lehce proveditelný úkol. Tento problém by však mohla vyřešit profesionalizace některých funkcí ve straně. O takovouto profesionalizaci usiloval minulý předseda a současný vedoucím mediálního odboru České pirátské strany Ivan Bartoš,112 ale například i 1. místopředseda strany Vojtěch Pikal.113

Strana se také rozhodla, na ţádost Praţských opozičních zastupitelů, ţe jim ze státního příspěvku na mandát, bude vyplácet měsíční plat. 114 Tento krok byl schválen krajským sdruţením ještě před samotnými volbami v rámci tzv. Pirátské povolební strategie. 115 Paušální příspěvek pro jednoho zastupitele je 8 500,- Kč měsíčně a podle výsledku práce aţ 5 000,- Kč jako bonus.116 V souvislosti s tím vznikla i stránka, na které všichni tito placení zastupitelé transparentně vykazují svou činnost v zastupitelstvu.117 Byla zaloţena také stránka, kde kaţdý z těchto zastupitelů pravidelně aktualizuje své majetkové přiznání.118 Dále jsou tito stranou placení zastupitelé povinni vést veřejný registr schůzek s politiky a lobbisty,119 kterých se zúčastní. Kaţdé úterý večer musí být alespoň jeden z nich k dispozici členům a registrovaným příznivcům strany pro zodpovězení dotazů.120

111 Piráti, 2015. Platy Pirátů v placené politické funkci. 112 Týden, 2014. 113 Piráti, 2015. Bc. Vojtěch Pikal. 114 Ferjenčík, 2014. I politici musí z něčeho žít. 115 Piráti, 2014. Pirátská povolební strategie. 116 Ferjenčík, 2014. I politici musí z něčeho žít. 117 Piráti, 2015. Zastupitelstvo hl. m. Prahy. 118 Piráti. 2015. Přiznání. 119 Piráti. 2015. Seznam schůzek. 120 Miku Ferjenčík, 2014. I politici musí z něčeho žít. 21

4 Pirátská Internacionála

Pirátská Internacionála 121 je mezinárodní neziskovou a nevládní organizací, která zastřešuje 41 pirátských stran po celém světě. A přestoţe některé práce s Pirátskou Internacionálou operují i před rokem 2010122 byla formálně zaloţena aţ právě v roce 2010. Do té doby se jednalo pouze o neformální organizační strukturu, jejímţ jediným oficiálním výstupem byla Uppsalská deklarace z roku 2009, která shrnovala základní Pirátské ideje.123 Ta pak mohla poskytovat nově vznikajícím Pirátským stranám ideové ukotvení.124 Sama sebe Pirátská Internacionála označuje za politickou inkarnaci hnutí za svobodu projevu a svých cílů se snaţí dosáhnout skrze zavedený politický systém, spíše neţ aktivismem.125 Hlavní smyslem její existence je pomoc, příprava, podpora, rozšíření a udrţení komunikace a spolupráce mezi národními pirátskými stranami. Nejedná se o úřední ani politickou entitu.126 Internacionála tak není řídícím centrem jednotlivých národních pirátských stran a navíc ani nemá pravomoci nějak ovlivňovat jejich programy. 127 Můţe působit také jako soudce a rozhodčí v případných sporech mezi členskými stranami.128

Organizuje mezinárodní setkání členských a pozorovatelských stran. Dne 14. března 2015 také organizovala první mezinárodní, pouze online probíhající zasedání Valného Shromáţdění Pirátské Internacionály.129 Internacionála také navazuje spolupráci s různými dalšími mezinárodními nevládními organizacemi, tak aby mohla lépe propagovat a prosazovat pirátské ideje. 130 Příkladem takovéto spolupráce můţe být například jednání s Mezinárodní organizací práce, kvůli Základnímu nepodmíněnému příjmu, či pokusy jednat se Světovou organizací duševního vlastnictví, která však i přes společný zájem o danou problematiku, s Pirátskou Internacionálou odmítá spolupracovat.131 V ideálním případě by tedy měla Pirátská Internacionála spolupracovat s dalšími mezinárodními nevládními organizacemi a obhajovat a šířit ideje sdílené Pirátskými stranami i v různých organizacích

121 V orignále Pirate Parties International (PPI) 122 Viz Boček, 2009.; Brunclík, 2010. 123 Pirat partiet, 2008. 124 Křivánková, 2014. 125 PPI. 2015. About the PPI. 126 Piráti, 2015. Statut Pirátské internacionály (PPI). 127 Nový, 2015. Rozhovor. 128 Křivánková, 2014. 129 PPI Board, 2015. Invitation PPI online General Assembly on 29.03.2015. 130 PPI Board, 2015. PPI Board responds to PPAU membership termination. 131 PPI Board, 2015. Call for help - gathering information about International Organizations. 22

OSN. 132 A přestoţe některé z těchto organizací, jako například WTO, s Pirátskou Internacionálou ochotně spolupracují, ostatní tyto nabídky na spolupráci zcela přehlíţejí a ignorují – jako je tomu například u WIPO.

I přes společný zájem Pirátské Internacionály a Světové organizace duševního vlastnictví o autorský zákon je tedy tato komunikace jednostranná. Snaha o posuny v oblasti autorského práva je tak zatím marná a organizace, které by měly o tomto tématu jednat, o toto jednání nemají zájem.133 Tato spolupráce je přesto, vzhledem k měnicím se metodám distribuce autorských děl, jakým je například hudba, nezbytná. Autoři a nahrávací společnosti by tedy měli s Pirátskou Internacionálou, respektive Pirátskými stranami jednat a spolupracovat tak, aby jednaly v souladu s kaţdodenní realitou.134 Švédská pirátská strana například měla před volbami do Evropského parlamentu v roce 2014 v plánu bojovat za úplnou legalizaci sdílení autorského obsahu pro osobní potřebu135 v rámci teritoria Evropské Unie. Tímto jednáním pak vznikají společenské rozpory, kdy nahrávací společnosti utrácejí milióny dolarů na PR kampaně o nemorálnosti stahování136 a přesto nárůst oblíbenosti P2P sítí a rozšiřování streamovacích sluţeb ukazuje na stále rostoucí poptávku uţivatelů, po tomto modelu distribuce hudby. 137 Na druhou stranu je v tuto chvíli nezájem nahrávacích společností a organizací na ochranu duševního vlastnictví o jednání s Pirátskou Internacionálou a Pirátskými stranami logický. Jelikoţ Pirátské strany mluví o nesmyslnosti duševního vlastnictví, 138 je pak zcela zřejmé, ţe s organizacemi, jejichţ fungování je odvozeno od existence a ochrany duševního vlastnictví, budou hledat společnou řeč jen velmi obtíţně.

132 PPI Board, 2015. PPI Board responds to PPAU membership termination. 133 Nycyk, 2013. 134 Tamtéţ. 135 SverigesRadio, 2014. Pirate Party: we can make file-sharing legal in the EU. 136 Nycyk, 2013. 137 Dubosson-Torbay a kol., 2004: 172 - 179 138 Piráti, 2015. Právní problémy duševního vlastnictví. 23

4.1 Spolupráce v rámci Pirátské Internacionály

Uţ dávno před formálním zaloţením Pirátské Internacionály na konferenci v Bruselu v roce 2010 zde mezi Piráty existovaly rozpory kolem charakteru zastřešující mezinárodní organizace.139 Jiţ před tím zde totiţ existovala skupina stran, která si představovala, ţe by smyslem existence takovéto mezinárodní organizace mělo být pouze zprostředkovávat komunikaci mezi členskými stranami. 140 Avšak stejně jako v tuto chvíli, tak i při zakládání Pirátské Internacionály zde existovala přibliţně dvoutřetinová většina, která hlasováním rozhodla, ţe Pirátská Internacionála by kromě funkce zajišťovatele komunikace měla plnit i funkci jakéhosi globálního hráče v oblasti mezinárodní politiky.

V únoru 2015 však Australská pirátská strana rezignovala na své členství v Pirátské internacionále, kvůli váţným rozporům se směřováním a řízením organizace.141 Na konci února opustila Internacionálu také Pirátská strana Spojeného Království, a to údajně kvůli tomu, ţe akce a skutky Pirátské Internacionály jsou v přímém rozporu s Pirátskou stranou spojeného království a jejími cíli.142 Následně po těchto událostech Belgická pirátská strana v březnu pozastavila svoje členství. K pouhému formálnímu pozastavení členství však došlo pouze, protoţe podle programu strany o vystoupení z Pirátské Internacionály můţe rozhodnout jenom valné shromáţdění, jehoţ schůze je však naplánovaná na později.143 Spolu s těmito událostmi se zde začíná formovat paralelně k Pirátské internacionále i decentralizovaná a neautoritativní organizace Pirate International. 144 Vedení Pirátské Internacionály však upozorňuje, ţe všechny tyto tři strany, které se zatím rozhodly Pirátskou internacionálu opustit, podepsaly zakládající listinu Pirátské Internacionály, která jí dávala danou formu, charakter a účel existence.145

139 PPI Board, 2015. PPI Board responds to PPAU membership termination. 140 Tamtéţ. 141 Molloy, 2015. 142 Pirate Party UK, 2015. 143 Collentine, 2015. 144 Pirate Party Belgium, 2015. 145 PPI Board, 2015. PPI Board responds to PPAU membership termination. 24

Pirate International má však slouţit pouze jako sprostředkovatel komunikace mezi národními pirátskými stranami bez ohledu na jejich mezinárodní příslušnost146 – to tedy znamená, ţe jí zatím nevadí spolupracovat ani se stranami, které jsou stále členy Pirátské Internacionály. Prozatím jsou na webových stránkách a jejich wiki systému kontakty na některé národní strany – mezi kterými figuruje i Česká Pirátská strana,147 statuty a programy některých národních stran a odkazy na mezinárodní akce – zatím je zde však pouze odkaz na projekt STOP TTIP.148 Také je zde zajímavý projekt, který se snaţí porovnávat jednotlivé národní Pirátské strany. Je zde sledováno, zda se strana smí účastnit voleb, jakých výsledku ve volbách zatím dosáhla, jaký je jednací a úřední jazyk, kdo je předsedou, kdo a kdy stranu zaloţil, výše členských poplatků, příjmy strany a jejich hospodaření a rozpočet za poslední rok.149 Zvláště tato funkce Pirate International je velice zajímavá a dobře ukazuje na to, ţe Piráti berou programový bod o transparentnosti skutečně váţně. Navíc po doplnění většího mnoţství informací o větším počtu Pirátských stran se moţná bude jednat o velice zajímavou pomůcku pro novináře a akademiky.

V roce 2015 se projevily i jiné aspekty Pirátské spolupráce – například při překládání knihy otce Pirátské myšlenky Rickarda „Ricka“ Falkvingeho Swarmwise. Kniha má pak být „taktickou příručkou jak změnit svět“150 kde autor na příkladu úspěchu Pirátské strany ve Švédsku a metodách pirátských stran představuje, jakým způsobem lze ovlivnit vývoj politiky i bez finančního zázemí. Kniha byla z originálu díky snaze dobrovolníků přeloţena do několika světových jazyků (včetně češtiny) a v elektronické podobě je – v rámci Pirátských idejí – zdarma dostupná na internetu.151

146 Pokud je v jednom státě více neţ jedna Pirátská strana, mají povinnost zformovat federaci, či konfederaci, tak aby mohli mezinárodně vystupovat jednotně. S tímto počítá jak Pirátská Internacionála, tak Pirate International. PPI. 2015. Statutes; Pirate International, 2015. International Contacts. 147 Pirate International, 2015. International Contacts. 148 Pirate International, 2015. International Actions. 149 Pirate International, 2015. Comparison of Pirate Parties. 150 Falkvinge, 2015. 151 Sveriges Radio, 2010. Piratpartiet vill legalisera innehav av barnporr. 25

4.2 Další formy nadnárodní spolupráce pirátských stran

Pirátská internacionála je v prvé řádě organizátorem mezinárodních setkání národních pirátských stran – ty zatím proběhly pod hlavičkou pirátské internacionály 4 s více neţ 400 účastníky. 152 Vzhledem k tomu, ţe drtivá většina pirátských stran je koncentrována v Evropě,153 je logické, ţe tyto setkání se konají půdě Evropy.154 To s sebou však přináší jisté komplikace, vzhledem k ne příliš velkému finančnímu zázemí většiny pirátských stran. Na to však bere Pirátská internacionála ohledy, a při organizování umoţňuje všem přímo se neúčastnicím stranám (hlavně těm mimo evropským), účast po internetu. Při plánovaní těchto online meetingů se bere dokonce ohled i na jednotlivá časová pásma všech zúčastněných.

V roce 2012 se jedno z těchto setkání konalo v České Republice a fyzicky se jej zúčastnilo více neţ 200 delegátů z 27 národních pirátských stran.155 Kromě přijetí několika nových Pirátských stran do Internacionály156 byla hlavním tématem jednání i deklarace, která navrhovala zaloţení jednotné Evropské Pirátské strany.157 Tento krok měl podle Mikuláše Ferjenčíka zaručit oddělení evropské a celosvětové agendy Pirátské internacionály. 158 Deklarace pak měla zajistit společný postup a kampaň pro volby do Evropského Parlamentu, které proběhly v roce 2014. 159 Pirátské strany, které deklaraci podepsaly, se v něm zavazovaly i ke spolupráci v rámci Evropského parlamentu.160 Navíc měla tato iniciativa vyslat společnosti signál, ţe Piráti jsou jiţ dostatečně vyzrálí a organizačně schopni zajistit koordinaci stran po celé Evropě. 161 Přes všechny tyto snahy Piráti v roce 2014 dokázali obhájit pouze jedno, ze dvou křesel v Evropském parlamentu. Toto křeslo získali němečtí Piráti162 a švédští Piráti tak o obě křesla přišli.

152 PPI Board, 2015. PPI Board responds to PPAU membership termination. 153 PPI, 2015. About the PPI. 154 Ţádná mimoevropská strana zatím ani Pirátské Internacionále nenabídla moţnost zorganizovat setkání u ní. PPI Board, 2015. PPI Board responds to PPAU membership termination. 155 Kuchyňová, 2012. 156 Horký, 2012. 157 Kuchyňová, 2012. 158 Třeslínová & Presová, 2012. 159 Rettman, 2012. 160 Křivánková, 2014. 161 Kuchyňová, 2012. 162 Evropský parlament, 2014. 26

Evropská pirátská strana byla oficiálně zaloţena v roce 2013 na setkání v Lucemburku a formálně byl proces završen na jaře 2014 v Bruselu.163 O samotné organizaci Evropské pirátské strany lze dohled pouze malé mnoţství informací. Oficiální stránka projektu je nefunkční.164 Existuje ještě jedna webová stránka věnující se Evropské Pirátské straně. Jedná se o stránku, kde se skupina autorů pokoušela propagovat myšlenku Evropské Pirátské Strany před sjezdem Valného shromáţdění Pirátské Internacionály v Praze 2012, kde se mělo o jejím vzniku teprve jednat.165 Tato stránka však nemůţe slouţit jako relevantní zdroj informací, jelikoţ je zde upozornění, ţe jde pouze o kolaborativní práci pár jedinců a veškeré materiály na stránce nereprezentují názory ţádné organizace ani osobnosti. Veškeré texty a názory reprezentují pouze názory a postoje autorů samotných.166

I přes tento nedostatek informací o Evropské Pirátské straně se ve volbách do Evropského parlamentu 2014 objevily i jiné aspekty pirátské spolupráce. Například torrent tracker The Pirate Bay před těmito volbami zobrazoval svým evropským uţivatelům banner, který vyzýval k volbě jejich národní Pirátské strany.167 Pirátské strany mají k tomuto projektu blízko a někde jsou dokonce personálně propojeny – například spoluzakladatel The Pirate Bay kandidoval za Švédskou Pirátskou Stranu do Evropského parlamentu.168 Navíc vznik některých Pirátských stran následoval bezprostředně po soudních procesech s lidmi stojícími za The Pirate Bay, 169 či byl nárůst jejich členů přímou reakcí na verdikt soudu – jako v případě Švédské pirátské strany, které se členská základna po takovémto rozsudku více neţ ztrojnásobila, na více neţ 48 000 členů.170 Ze vztahu však těţí obě strany. Například letos čelí Švédská pirátská strana právnímu řízení, protoţe poskytuje internetový přístup trackeru The Pirate Bay. 171 Česká pirátská strana pak zase poskytuje proxy server, který „…slouží k přístupu k webu The Pirate Bay tam, kde oficiální autority přístup na TPB zakázaly.“172

163 Křivánková, 2014. 164 Respektive zde není nahrán ţádný obsah. Viz. PP-EU. 2015. 165 Ortmann a kol., 2011. 166 Ortmann a kol., 2013. 167 International Business Times, 2014. 168 Tamtéţ. 169 I Česká Pirátská strana vznikla krátce po takovém rozsudku švédských soudů. 170 The Guardian, 2009. 171 Essers, 2015. 172 Piráti, 2015. The Pirate Bay proxy. 27

Dalším významným krokem byl společný volební program evropských Pirátských stran. Tento programový dokument potom akcentoval „typická témata mezinárodního pirátského hnutí jako je svoboda, právo na soukromí, reformu copyrightu či zabránění špehování občanů, přináší i další zásadní body. Informační otevřenost vůči občanům…, transparentnost evropské politiky, či návrhy na řešení dlouhodobě dluhových rozpočtu na úrovni EU i členských států.“ 173 Přesto byl tento dokument pouze jakýmsi jádrem jednotlivých národních kampaní. Česká Pirátská strana z tohoto dokumentu například pouze vycházela a před volbami vytvořila vlastní volební program pro volby do Evropského parlamentu v roce 2014. 174 Zajímavostí pak je, ţe komunikace v rámci těchto struktur neprobíhá pouze na mezinárodních setkáních, ale opět zde dominuje online komunikace skrze internet.175

4.3 Komunikace v rámci Pirátské Internacionály a Pirátské strany

Jak uţ bylo řečeno, Pirátská Internacionála funguje hlavně jako prostředník pro komunikaci a vzájemnou pomoc členských Pirátských stran. Kaţdá národní strana si je tak nucena své problémy řešit sama, v rámci politického systému své země. Pirátská Internacionála je však schopna členským stranám zajistit zpětnou vazbu na různé návrhy zákonů, pokud jsou tyto jiţ v jiné zemi zavedeny, 176 či jiţ byly jinou členskou stranou zpracovány. Přes tuto charakteristiku si některé strany byly schopny získat v této struktuře dominantní postavení. To se projevovalo například při tvorbě společného programu pro volby do Evropského Parlamentu, které proběhly v roce 2014. Veškerá komunikace mezi Pirátskými stranami – mimo mezinárodní setkání - pak probíhala pouze skrze internet, pořádáním telekonferencí přes sluţbu Mumble.177 Při vytváření samotného programu byla pociťovat dominance tří národních Pirátských stran – byli jimi Švédská pirátská strana, Německá pirátská strana a Česká pirátská strana.178

173 Piráti, 2015. Volby do Evropského parlamentu 2014. 174 Piráti, 2015. Volební program pro volby do Evropského parlamentu v roce 2014. 175 Převáţně se jedná o telekonference přes Mumble. Černohorský, 2015. Rozhovor. 176 Černohorský, 2015. Rozhovor. 177 Mumble je open-source program slouţící ke spostředkování VoIP hlasové komunikace. Mumble, 2015.; Černohorský, 2015. Rozhovor. 178 Černohorský, 2015. Rozhovor. 28

Vzhledem k tomu, ţe Pirátská Internacionála slouţí i jako platforma pro výměnu zkušeností jednotlivých národních stran,179 tyto strany si svou pozicí vybudovaly na základě své dlouhodobé a trvalé aktivity v rámci Pirátské Internacionály a také díky moţnostem sdílet zkušenosti, které během několika posledních let své existence získaly svou politickou činností v domovských zemích. 180 Všechny tyto tři strany patřily k zakládajícím členům Evropské pirátské strany. Švédská pirátská strana navíc v letech 2012-2014 stále měla své dva zástupce v Evropském parlamentu, a proto měla snazší přístup k informacím a měla moţnost poskytnout ostatním stranám své zkušenosti z Evropské politiky. V současné době má naopak díky své europoslankyni tuto pozici Německá pirátská strana. Proto v tuto dobu drtivá většina mezinárodní komunikace České pirátské strany směřuje k Německým sousedům. Základem této komunikace jsou pak Evropské záleţitosti a otázky. 181 České pirátská strana patří v rámci mezinárodní spolupráce mezi jedny z nejaktivnějších pirátských stran182 a díky jejím aktivitám se jí podařilo dosáhnout výsadního postavení v rámci Pirátské Internacionály. I přes velikost České Republiky se vţdy Česká pirátská strana účastní jednání a její názor je brán v potaz.183 Tato pozice se pak i vzhledem k volebním úspěchům bude pravděpodobně ještě upevňovat.

Další věcí, kterou mají tyto tři strany společnou je to, ţe ihned po zaloţení Pirátské Internacionály v roce 2010 se jejich zástupci staly členy předsednictva Pirátské Internacionály. 184 Německá pirátská strana pak měla jednoho, či více zástupců v předsednictvu Pirátské Internacionály po celou dobu její existence, Česká pirátská strana zde měla své zástupce zatím vţdy, kromě volebních období 2012-2013 a 2014-2015. Švédská pirátská strana se ve vedení organizace udrţela pouze během prvního volebního období 2010-2011.185

179 Nový, 2015. Rozhovor. 180 Černohorský, 2015. Rozhovor. 181 Tamtéţ. 182 Křivánková, 2014. 183 Černohorský, 2015. Rozhovor. 184 Viz. Piráti, 2010. Do předsednictva nově založené Pirátské Internacionály byl zvolen Čech.; Deník Referendum, 2010. 185 PPI, 2015. PPI Board/Old. 29

5 Závěr

Analýzou iniciačního momentu Pirátských stran jsme dospěli k provázanosti stran a torrent trackeru The Pirate Bay, jehoţ osudy ovlivňovaly vývoj Pirátských stran. Pomocí tohoto a shromáţdění informací o zaloţení České pirátské strany, se nám podařilo získat dostatek poznatků a podkladů, pro to abychom mohli dokázat existenci mezinárodních vlivů. Zjistili jsme tedy, ţe kromě inspirace u jiţ existujících Pirátských stran, byl velmi významným momentem pro zaloţení České pirátské strany rozsudek nad čtveřicí zakladatelů The Pirate Bay. Sám Jiří Kadeřávek, který podal výzvu k zaloţení strany, pak uvádí, ţe tento „rozsudek o Pirate Bay byla poslední kapka.“186

Dále jsme popsali Pirátskou Internacionálu a některé další nadnárodní formy spolupráce Pirátských stran, coţ nám po zkombinování s informacemi, které poskytli členové České pirátské strany, umoţnilo nastínit vznik Pirátské Internacionály a angaţovanost České pirátské strany v ní. Zjistili jsme tak, ţe vzhledem k aktivitě a práci České pirátské strany v rámci mezinárodních struktur a pořádání mezinárodních setkání187 se jí podařilo vybudovat si výsadní postavení po boku Německé a Švédské pirátské strany. To se pak projevovalo například při vytváření společného Pirátského programu pro volby do Evropského parlamentu v roce 2014, či například i tím, ţe Česká pirátská strana se účastní všech jednání v rámci Pirátské Internacionály.

Během zpracovávání této práce se však od Pirátské Internacionály odštěpily tři národní Pirátské strany, které společně zformovaly konkurenční organizaci Pirate International. Ta by pak měla být decentralizovanou a neautoritativní platformou pro spolupráci Pirátských stran, jejíţ primárním cílem by bylo zajišťovat a zprostředkovávat vzájemnou komunikaci národním Pirátským stranám. Tento moment by tak mohl otevřít prostor pro rozšíření agendy Pirátské Internacionály. Odstoupivší strany totiţ patřily mezi menšinovou skupinu Pirátských stran, které se stavěly proti institucionalizované a formální spolupráci a tím komplikovaly práci stranám, kterým takováto forma spolupráce nevadí, či vyhovuje.

186 Kadeřávek, 2009a. 187 Například Praţský PirateCon v roce 2012, kde byla zaloţena Evropská Pirátská Strana. 30

Štěpení Pirátské Internacionály je tak uţ jen potvrzením nedostatků, a „nechuti části členů hnutí ke složitým organizacím a formálním prvkům“ 188 na které ve své práci upozorňovala Eva Křivánková.

I na Pirate International se projevila čilá mezinárodní aktivita České pirátské strany a jejího mezinárodního odboru. Byla to totiţ jedna z prvních Pirátských stran, která poskytla své kontaktní údaje do projektu Pirate International, a to aniţ by Česká pirátská strana opouštěla Pirátskou Internacionálu, či se neztotoţňovala s jejím fungováním.

Při představování poznatků jsme několikrát narazili na problém, kdy nebyly dostupné aktuální, či vůbec ţádné informace. V kontrastu s tímto je zde pak portfolio údajů, které musí Českou pirátskou stranou placení zastupitelé zveřejňovat. Ty jsou naopak aktuální a pravidelně aktualizované. To tedy poukazuje na problematičnost dobrovolnického charakteru práce pro Pirátské strany. Apel na transparentnost, totiţ klade velké poţadavky na aktivitu jednotlivých členů. Proto je tedy otázkou, zda takováto polovičatá řešení mají vůbec nějaký smysl. Celý této problém by však mohl být v České pirátské straně vyřešen profesionalizací některých funkcí, po které volá část členské základny. Otázkou však zůstává, jak by se tento problém dal vyřešit na mezinárodní úrovni v rámci Pirátské Internacionály.

Dalším problémem, se kterým Pirátské strany bojují, je nezájem některých organizací s nimi jednat.189 To můţe souviset i s tím, ţe určité kruhy je vnímají značně negativně. Při zaloţení České pirátské strany se například ředitelka České protipirátské unie, vyjádřila o tom, ţe zaloţení Pirátské strany je stejně absurdní, jako zaloţení strany schvalovačů holokaustu, nebo strany prznitelů malých holčiček. 190 Pokud ponecháme stranou – v nejmenším značně přehnané – přirovnání, musíme uznat logičnost této antipatie. Jelikoţ Pirátské strany mluví o nesmyslnosti duševního vlastnictví, je nasnadě, ţe organizace zabývající se jeho ochranou, budou Piráty kritizovat. Otázkou tak tedy zůstává, zda rozvoj a rozšiřování digitalizace společnosti nakonec přinutí organizace, jako je WITO nebo ČPU otevřít se jednáním, anebo zda se vývoj posune zcela jiným směrem.

188 Křivánková, 2014. 189 Jako je tomu například u WITO. 190 Pirátské Noviny, 2011. 31

Zdroje:

Beyme, Klaus von. 1985. Political Parties in Western Democracies. Dartmouth Publishing

Bican, Vítězslav. 2001. Evropská federace stran zelených. in Fiala, P. & Mareš, M. (ed.). Evropské politické strany.

Boček, Jan. 2009. Pirátské politické strany – součást jedné nebo více stranických rodin?

Brunclík, M. 2010. Pirátské strany: nový fenomén v politice. http://cvvm.soc.cas.cz/2010-1/piratske- strany-novy-fenomen-v-politice, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Fiala, Petr & Mareš, Miroslav. 2001. Evropský systém politických stran a volby do Evropského parlamentu. in Fiala, P. & Mareš, M. (ed.). Evropské politické strany.

Fiala, Petr & Strmiska, Maximilián. 1998. Teorie politických stran. Barrister and Principal.

Černohorský, Lukáš. 2015. Rozhovor.

Dubosson-Torbay, M.; Pigneur, Y. ; Usunier, J.C. 2004. Business models for music distribution after the P2P revolution in Proceedings of the Fourth International Conference on Web Delivering of Music, 2004 p. 172 – 179, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Hartleb, F. 2013. Anti-elitist cyber parties? in Journal of Public Affairs. Vol. 13 (4), s. 355–369

Hloušek, Vít & Kopeček, Lubomír. Politické strany. Grada, 2010

Institut Politického Marketingu. 2015. Loga a barvy politických stran 3/4: ODS, KDU, SZ, Svobodní a další strany. http://politickymarketing.com/loga-a-barvy-politickych-stran-ods-kdu-sz-svobodni, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Křivánková, Eva. 2014. Pirátské strany v Evropě.

Lindgren, S, Linde, J. 2012. The subpolitics of online piracy: A Swedish case study. In Convergence: The International Journal of Research into New Media Technologies. Vol. 18 (2), s. 143-164.

Mareš, Miroslav. 2001. Na cestě k evropským politickým stranám? in Fiala, P. & Mareš, M. (ed.). Evropské politické strany.

Maškarinec, P. Voličská základna švédské pirátské strany v letech 2006-2010. In book: QAUERE 2014, vol. IV: Recenzovaný sborník interdisciplinární mezinárodní vědecké konference doktorandů a odborných asistentů. pp.501-510 http://www.researchgate.net/profile/Pavel_Maskarinec/publication/266318273_Volisk_zkladna_vd sk_Pirtsk_strany_v_letech_20062010/links/542c6cd60cf27e39fa93e890.pdf, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Miegel, F. & Olsson, T. 2008. From pirates to politicians: The story of the Swedish file sharers who became a political party. in DEMOCRACY, JOURNALISM AND TECHNOLOGY: NEW DEVELOPMENTS IN AN ENLARGED EUROPE. pp. 203-215

Nový, Lukáš. 2015. Rozhovor.

Nycyk, Michael. 2013. WE STILL NEED THE PIRATE PARTY AND MORE: CHANGING PERSPECTIVES ON THE MORALITY OF MUSIC SHARING. https://www.academia.edu/4961142/We_Still_Need_the_Pirate_Party_and_More_Changing_Persp ectives_on_the_Morality_of_Music_Sharing, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Sartori, G. 2005. Strany a stranické systémy: schéma pro analýzu. CDK.

Strmiska, Maximilián; Hloušek, Vít; Kopeček, Lubomír; Chytilek, Roman. 2005. Politické strany moderní Evropy. Portál

Witzová, Ivana. 1998. Frakce Zelených v Evropském parlamentu in. Petr Fiala (ed.). Politické strany v Evropském parlamentu.

Webové zdroje:

Anton Nordenfur. 2012. Nyhetsbrev – 2012-05-15. http://www.piratpartiet.se/nyhetsbrev-2012-05- 15/, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Antoš, Marek. 2014. Dílčí úspěch zelených a pirátů na cestě do Evropského parlamentu. http://ceskapozice.lidovky.cz/dilci-uspech-zelenych-a-piratu-na-ceste-do-evropskeho-parlamentu- pxv-/tema.aspx?c=A140630_151216_pozice-tema_lube, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Český statistický úřad. 2014. Volby.cz. http://volby.cz/pls/ep2014/ep11?xjazyk=CZ, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Český statistický úřad. 2013a. Volby.cz. http://volby.cz/pls/ps2013/ps2?xjazyk=CZ, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Český statistický úřad. 2013b. Volby.cz. http://volby.cz/pls/ps2010/ps2?xjazyk=CZ, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Čížek, J. 2009. Česká pirátská strana je oficiální. http://www.zive.cz/Bleskovky/Ceska-piratska- strana-je-oficialni/sc-4-a-147547/default.aspx, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Collentine, Josef Ohlsson. 2015. PPBE SUSPENDS THEIR PPI MEMBERSHIP. http://piratetimes.net/ppbe-suspends-their-ppi-membership/, ověřeno ke dni 1.5.2015.

ČT24. 2014. První starosta z Pirátů: Chceme Mariánské Lázně omladit. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/292152-prvni-starosta-z-piratu-chceme-marianske-lazne- omladit/, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Deník Referendum. 2010. Češi se podílejí na vedení světových pirátů. http://denikreferendum.cz/clanek/3050-cesi-se-podileji-na-vedeni-svetovych-piratu, ověřeno ke dni 1.5.2015.

E15. 2013. Pirátská strana radí, jak se vyhnout platbám OSA. http://zpravy.e15.cz/byznys/technologie-a-media/piratska-strana-radi-jak-se-vyhnout-platbam-osa- 961717, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Essers, Loek. 2015. Swedish Pirate Party faces legal action for providing Internet access to Pirate Bay. http://eds.b.ebscohost.com/eds/detail/detail?sid=47ce1729-380a-4177-aec8- bc9b6579a3bf%40sessionmgr114&vid=1&hid=104&bdata=JkF1dGhUeXBlPWlwLGNvb2tpZSx1aWQm bGFuZz1jcyZzaXRlPWVkcy1saXZlJnNjb3BlPXNpdGU%3d#db=bth&AN=86949882 , ověřeno ke dni 11.4.2015.

Evropský parlament. 2014. European Elections 2014: List of Elected MEPs. http://www.europarl.europa.eu/pdf/elections_results/ElectedMEPs.pdf, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Falkvinge, Rickard. 2015. Swarmwise. http://cs.falkvinge.net/2013/02/14/swarmwise-takticka- prirucka-jak-zmenit-svet-kapitola-prvni/, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Ferjenčík, Mikuláš. 2014. I politici musí z něčeho žít. http://denikreferendum.cz/clanek/19197-i- politici-musi-z-neceho-zit, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Ferjenčík, Mikuláš. 2013. Stát se pokusil zničit Pirátskou stranu. http://denikreferendum.cz/clanek/17961-stat-se-pokusil-znicit-piratskou-stranu, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Golem. 2012. Piratenpartei ruft zu Protesten in 50 deutschen Städten auf. http://www.golem.de/news/acta-piratenpartei-ruft-zu-protesten-in-50-deutschen-staedten-auf- 1202-89591.html, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Horký, Petr. 2012. Slovíčkaření i QR kódy. Piráti Praze předvedli tekutou demokracii. http://zpravy.e15.cz/domaci/udalosti/slovickareni-i-qr-kody-pirati-praze-predvedli-tekutou- demokracii-759812, ověřeno ke dni 1.5.2015.

International Business Times. 2014. Pirate Bay and European Elections. 20 May 2014. http://eds.b.ebscohost.com/eds/detail/detail?sid=fe77c668-bfd7-4bb2-a4ae- b23ea54b39d0%40sessionmgr113&vid=1&hid=104&bdata=JkF1dGhUeXBlPWlwLGNvb2tpZSx1aWQ mbGFuZz1jcyZzaXRlPWVkcy1saXZlJnNjb3BlPXNpdGU%3d#db=bwh&AN=553072.20140520, ověřeno ke dni 11.4.2015.

Kadeřávek, Jiří. 2009. Petice pod vznik Česká pirátské strany. http://www.abclinuxu.cz/blog/BoodOk/2009/4/petice-pod-vznik-ceska-piratske-strany, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Kadeřávek, Jiří. 2009a. Příspěvek v Diskuzi. http://www.abclinuxu.cz/blog/BoodOk/2009/4/petice- pod-vznik-ceska-piratske-strany#2, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Konoptikum.cz 2015. Rozhovor s Pirátem Ivanem Bartošem. http://konoptikum.cz/2015/02/26/rozhovor-s-piratem-ivanem-bartosem/, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Kuchyňová, Zdeňka. 2012. Piráti obsadili o víkendu Prahu. http://www.radio.cz/cz/rubrika/udalosti/pirati-obsadili-o-vikendu-prahu, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Macich, ml. Jiří. 2009. Česká pirátská strana podala žádost o registraci. http://www.lupa.cz/clanky/ceska-piratska-strana-podala-zadost-o-registraci/, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Michálek, Jakub. 2014. Piráti podali stížnost k Ústavnímu soudu na volební systém. https://www.pirati.cz/stanoviska/pirati_podali_stiznost_k_ustavnimu_soudu_na_volebni_system, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Ministerstvo vnitra. 2015. Rejstřík politických stran a politických hnutí. http://aplikace.mvcr.cz/seznam-politickych-stran/Vypis_Rejstrik.aspx?id=320, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Molloy, Brendan. 2015. Pirate Party Australia resigns from PPI. http://lists.pirateweb.net/pipermail/pp.international.general/2015-February/015834.html, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Mumble. 2015. Mumble. http://wiki.mumble.info/wiki/Main_Page, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Ortmann, Steffen; Martina P.; Römeth, Justus; Weyer, Jerry. 2011. PPEU.net. http://ppeu.net/?p=1, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Ortmann, Steffen; Martina P.; Römeth, Justus; Weyer, Jerry. 2013. PPEU.net. http://ppeu.net/, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Pirat Partiet. 2008. The Uppsala Declaration. http://historik.piratpartiet.se/?p=933. , ověřeno ke dni 1.5.2015.

Pirate International. 2015. International Contacts. http://wiki.pirateint.org/wiki/International_Contacts, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Pirate International. 2015. International Actions. http://wiki.pirateint.org/wiki/International_Actions, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Pirate International. 2015. Comparison of Pirate Parties. http://wiki.pirateint.org/wiki/Comparison_of_Pirate_Parties, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Pirate Party Belgium. 2015. Coreteam/Agenda coreteam 15. http://wiki.pirateparty.be/index.php/Coreteam/Agenda_coreteam_15#PPI, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Pirate Times. 2014. TTIP INTERNATIONAL DAY OF ACTION. http://piratetimes.net/ttip-international- day-of-action/, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Pirate Times. 2014. WHAT THE PIRATE MEPS HAVE ACCOMPLISHED IN THE EUROPEAN PARLIAMENT. http://piratetimes.net/what-the-pirate-meps-have-accomplished-in-the-european-parliament/, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Pirate Party UK. 2015. PPUK leaves PPI. https://www.pirateparty.org.uk/blogs/editor/ppuk-leaves- ppi, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Piráti. 2015. Bc. Vojtěch Pikal. https://www.pirati.cz/lide/vojtech_pikal, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Piráti. 2010. Do předsednictva nově založené Pirátské Internacionály byl zvolen Čech. https://www.pirati.cz/tiskove-zpravy/do-predsednictva-nove-zalozene-piratske-internacionaly-byl- zvolen-cech, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Piráti. 2012. Happening proti ACTA. https://www.pirati.cz/kci/acta, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Piráti. 2015. Hrajeme svobodnou hudbu! https://www.pirati.cz/hudba/start, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Piráti. 2014. Piráti ke konceptu všeobecného základního příjmu. http://www.pirati.cz/stanoviska/pirati_ke_konceptu_vseobecneho_zakladniho_prijmu, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Piráti. 2015. Piráti podali stížnost k Ústavnímu soudu na volební systém. https://www.pirati.cz/stanoviska/pirati_podali_stiznost_k_ustavnimu_soudu_na_volebni_system, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Piráti. 2015. Platy Pirátů v placené politické funkci. https://www.pirati.cz/lide/marcel_kolaja/platy_piratu_v_placene_politicke_funkci, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Piráti. 2015. Pirátská identita. https://www.pirati.cz/rp/pid/start, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Piráti. 2014. Pirátská povolební strategie. https://www.pirati.cz/regiony/praha/povolebni_strategie, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Piráti. 2015. Právní problémy duševního vlastnictví. https://www.pirati.cz/kci/dusevko, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Piráti. 2010. Program pro volby do sněmovny 2010. https://www.pirati.cz/volby2010/komplet, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Piráti. 2015. Program. https://www.pirati.cz/program/start, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Piráti. 2015a. Program. http://www.pirati.cz/program/dane, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Piráti. 2015b. Program. http://www.pirati.cz/program/internet, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Piráti. 2015c. Program. https://www.pirati.cz/program/psychotropni_latky, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Piráti. 2015d. Program. http://www.pirati.cz/program/socialni_system, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Piráti. 2015. Prohlášení. http://www.sledujuserialy.cz/simpsonovi/prohlaseni, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Piráti. 2015. Předpis o lobbingu. https://www.pirati.cz/rules/prl, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Piráti. 2015. Přiznání. https://github.com/pirati-cz/KlubPraha/tree/master/priznani, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Piráti. 2015. Seznam schůzek. https://redmine.pirati.cz/projects/praha/issues?query_id=13 , ověřeno ke dni 1.5.2015.

Piráti. 2014. Společný program Pirátských stran pro volby do Evropského parlamentu v roce 2014. https://www.pirati.cz/zo/spolecnyep2014, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Piráti. 2015. Statut Pirátské internacionály (PPI). https://www.pirati.cz/:zo:docs:ppi_statutes, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Piráti. 2015. STOP TTIP. https://www.pirati.cz/ttip, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Piráti. 2015. The Pirate Bay proxy. https://www.pirati.cz/tpbmirror/start, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Piráti. 2015. Volby do Evropského parlamentu 2014. https://www.pirati.cz/volby2014/start, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Piráti. 2015. Volební program pro volby do Evropského parlamentu v roce 2014. https://www.pirati.cz/volby2014/program_ep, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Piráti. 2015. Zastupitelstvo hl. m. Prahy. https://redmine.pirati.cz/projects/praha/issues?set_filter=1, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Pirátské Noviny. 2011. Markéta Prchalová o České pirátské straně. http://www.piratskenoviny.cz/?c_id=32789, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Přípravný výbor České Pirátské strany. 2009. Tisková zpráva. http://www.lupa.cz/tiskove- zpravy/navrh-na-registraci-ceske-piratske-strany/, ověřeno ke dni 1.5.2015.

PP-EU. 2015. https://europeanpirates.eu/, ověřeno ke dni 1.5.2015.

PPI. 2015. About the PPI. http://www.pp-international.net/about, ověřeno ke dni 1.5.2015.

PPI. 2015a. About the PPI. http://wiki.pp-international.net/Statutes#Preamble, ověřeno ke dni 1.5.2015.

PPI. 2015. Statutes. http://wiki.pp- international.net/Statutes#VI._Multiple_applicants_from_one_sovereign_state, ověřeno ke dni 1.5.2015.

PPI Board. 2015. Call for help - gathering information about International Organizations. http://www.pp-international.net/Call_for_help_- _gathering_information_about_International_Organizations, ověřeno ke dni 1.5.2015.

PPI Board. 2015. Invitation PPI online General Assembly on 29.03.2015. http://www.pp- international.net/Invitation-PPI-online-General-Assembly, ověřeno ke dni 1.5.2015.

PPI Board. 2015. PPI Board responds to PPAU membership termination. http://piratetimes.net/ppi- board-responds-to-ppau-membership-termination/, ověřeno ke dni 1.5.2015.

PPI. 2015. PPI Board/Old. http://wiki.pp-international.net/PPI_Board/Old, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Rettman, Andrew. 2012. 'Pirates' to run joint campaign in next EU elections. https://euobserver.com/institutional/115888, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Sveriges Radio. 2010. Piratpartiet vill legalisera innehav av barnporr. https://sverigesradio.se/sida/artikel.aspx?programid=83&artikel=3899644, ověřeno ke dni 1.5.2015.

SverigesRadio. 2014. Pirate Party: we can make file-sharing legal in the EU. https://sverigesradio.se/sida/artikel.aspx?programid=2054&artikel=5841767, ověřeno ke dni 1.5.2015.

The Greens–European Free Alliance . 2015. Bureau. http://www.greens-efa.eu/members/29- bureau.html, ověřeno ke dni 1.5.2015.

The Guardian. 2012. Acta opposition grows as Pirate Party UK joins day of action. http://www.theguardian.com/technology/2012/feb/06/acta-pirate-party-uk, ověřeno ke dni 1.5.2015.

The Guardian. 2009. Sweden's Pirate Party wins EU seat (updated). http://www.theguardian.com/technology/blog/2009/jun/08/elections-pirate-party-sweden, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Třeslínová, Silvie & Presová, Eva. 2012. ‚Piráti‘ se v Praze dohodli na vytvoření evropské strany. http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/1046150, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Troberg, Anna. 2012. Nu breddas Piratpartiet! http://breddning.piratpartiet.se/om-den-har-sidan/, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Týden. 2014. Ivan Bartoš opět zvolen předsedou České pirátské strany. http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/politika/ivan-bartos-opet-zvolen-predsedou-ceske-piratske- strany_295322.html#.VU-jfPntmkp, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Uhlová, S. 2015. Mariánské Lázně na prahu pirátské radnice. http://denikreferendum.cz/clanek/19063-marianske-lazne-na-prahu-piratske-radnice, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Usnesení Nejvyššího správního soudu v Brně ze dne 20. listopadu 2014, sp.zn. Vol 23/2014. [online]. http://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/Pl._US_2_ 14_pirati_vc.disentu_verze_pro_web.pdf, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Usnesení Ústavního soudu v Brně ze dne 26. 8. 2014, zn. Pl. ÚS 2/14 [online]. http://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/Pl._US_2_14_pira ti_vc.disentu_verze_pro_web.pdf, ověřeno ke dni 1.5.2015.

Živě. 2009. Rozhovor s Jiřím Kadeřávkem. [Video] http://www.zive.cz/bleskovky/ceska- piratska-strana-za-svobodny-internet-klidne-i-s-komunisty-oziveno/sc-4-a- 148460/default.aspx, ověřeno ke dni 1.5.2015.