Reality TV V!"T

! Janá"kova akademie múzick#ch um$ní v%Brn$

Divadelní fakulta

Reality TV v!"T:

Dramaturgická rozbu#ka, nebo ve$ejnoprávní pilí$?

diserta"ní práce

MgA. Kamila Zlatu&ková

'kolitel: prof. Jan Gogola

Brno 2017 Mé pod$kování pat(í na prvním míst$ &koliteli prof. Janu Gogolovi za vst(ícné a trp$livé vedení a cennou podporu p(i zpracovávání práce.

D$kuji Jaromíru Volkovi za kritické poznámky a pomoc v%nouzi, Lucii Králové za inspiraci a motivaci, Milanu Krumlovi za materiály, informace a za nové zku&enosti v%oboru.

D$kuji re)isér*m Filipu Remundovi, Vítovi Klusákovi, Martinovi Du&kovi a Radovanovi Síbrtovi za reﬂexi jejich práce.

D$kuji kreativním producent*m z% +T, TV Nova a TV Prima za ochotu d$lit se o svoje knowhow, Renat$ T#mové za informace z v#zkumu sledovanosti, Lucii Faulerové a Kate(in$ 'ardické za korekturu textu. D$kuji Ond(eji Zachovi, Milanu Fridrichovi a Janu Maxovi.

D$kuji v&em koleg*m ze své b#valé tv*r"í producentské skupiny, jmenovit$ Karolin$ Zalabákové, Du&anu Mulí"kovi, Richardu Komárkovi, Ji(ímu Müllerovi a Pavlu Ple&ákovi za "ty(i neuv$(iteln$ inspirativní roky v%+eské televizi.

D$kuji tátovi, mám$, sest(e Magdalen$ a svému mu)i Martinovi. Za v&e.

Tuto práci v$nuji sv#m dv$ma milovan#m syn*m, Filípkovi a Martínkovi, bez kter#ch by byla dokon"ena pravd$podobn$ o t(i a) "ty(i roky d(íve.

2! Prohla&uji, )e jsem svou diserta"ní práci napsala samostatn$ a v#hradn$ s%pou)itím uveden#ch a citovan#ch pramen*.

Ve&keré webové odkazy byly aktualizovány 17. (íjna 2017.

V Brn$ dne 10. listopadu 2017 MgA. Kamila Zlatu&ková

3! Úvod…………………………………………………………….…………………….……………5

V#udyp$ítomná televize, chyb%jící literatura………..………………………………………10

Dramaturgie jako neviditelná ruka televize a ﬁlmu……….………………………………18

Fanou#kovské a dezinforma&ní weby jako zp%tná vazba?……….………………….…..…23

Koncept dramaturgick'ch priorit……………………………………………….……………29

Skrytá perspektiva reality TV…………………………………………………………………37

Experimenty i rodinné dokumentární ságy…………………………………………………44

“Opravdová” televize……………………………………………………………………………47

Hranice smyslu a nesmyslu…………………………………………………….….…………..54

Kodex jako kotva na suchu, koncept jako zá#tita v bou$i…………………..…………….59

"T v&era, dnes a zítra……………………………………………………………..……………65

Komer&ní televize ve$ejné slu(by………………………………………………..……………69

P$ípadová studie &. 1: T$ída 8.A………………………………………………….……………77

P$ípadová studie &. 2: Zlatá mláde(…………………………………………….…………….82

Záv%r……………………………………………………………………………….……………..94

Literatura………………………………………………………………………………………..97

Summary………………………………………………………………………………………..101

P$ílohy……………………………………………………………………………………..….…102

4! Úvod

“Jako reality TV jsou zpravidla ozna"ovány po(ady, které:

– vykazují minimum scenáristické p(ípravy,

– zapojují sociální aktéry,

– z hlediska televizního stylu (zvukov#ch a obrazov#ch prvk*) navazují na tradici dokumentu,

– akcentují zábavné "i dramatické funkce po(adu.”1

Po(ady z )ánru reality TV reprezentují &irokou &kálu formát! – od )iv#ch p(enos* po záznamy a dokumentární sest(ihy: zejména kontejnerové reality show, r*zné sout"#ní, kvízové a talentové show, ale také docu-reality (show) a docu-soap.2

V$t&ina t$chto formát* je v pov$domí "esk#ch divák* spojována s komer"ními vysílateli, bulvární, nízkou kulturou, zalo)enou na povrchní zábav$ bez etick#ch hranic, zato s &irok#m, v$rn#m a mlad&ím publikem. Toto publikum je atraktivní pro inzerenty.

Peníze z reklamy jsou pro komer"ní televize nezastupiteln#m zdrojem p(íjm*.

V televizi ve(ejné slu)by se naopak dramaturgická "i producentská zodpov$dnost z principu nesmí vázat v#hradn$ na sledovanost po(adu, proto)e to je p(ímá cesta ke sni)ování v#pov$dní hodnoty po(adu, jeho úrovn$ i kvality.

1 KORDA, Jakub. Úvod do studia televize 2. Faktuální televize a její #ánry [skripta]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. Dostupné z: https://www.ﬁlmadivadlo.cz/coergahdfgf/uploads/2015/01/Korda- Uvod-do-studia-televize-2.pdf (cit. 17. 10. 2017)

2 více k formát*m tamté) 5! V "em tedy lze hledat pr*se"ík, kdy) mluvíme o úsp$&n#ch, v#znamn#ch "i d*le)it#ch televizních formátech 21. století?

,ánr reality TV je v televizi ve(ejné slu)by v% o)ehavé roli. Kde jinde, ne) v televizi

ﬁnancované z ve(ejn#ch zdroj*, by m$lo platit, )e v#znam po(ad* nemusí spo"ívat jen v%k#"ovité form$, jednodu&e zpracované informaci "i atraktivních respondentech, ale také ve smyslu a sd$lení vycházejícího z dokumentární podstaty p(evy&ující rámec standardní odpo"inkové zábavy? Jak lze z pozice ve(ejného vysílatele provokovat publikum, které by bylo za jin#ch okolností nedosa)itelné?

Vymahatelnost dramaturgie hledající v reality formátech v prvé (ad$ smysl a ve(ejn# zájem je samoz(ejm$ nulová. Zákon ve(ejnou slu)bu ve vztahu k jednotliv#m )ánr*m nepojmenovává a bylo by absurdní, aby takovou dramaturgickou zodpov$dnost definovali zákonodárci. Je to otázka vnit(ních princip* a mechanism*. Je )ádoucí následovat inspirativní p(íklady z televizní historie, aktivn$ vyhledávat v#jime"né osobnosti a vzd$lávat talenty, a to nejen na p*d$ filmov#ch a televizních kateder a fakult. Je nutné budovat v televizi kreativní prost(edí a definovat producentské zázemí jako autonomní oblast. Autonomní minimáln$ do té míry, aby existovala mo)nost dlouhodob$ formulovat vlastní nám$ty, témata i otázky. A nezu)ovat tím pádem "innost kompetentních televizních dramaturg* jen na konzultanty nám$tu, obsazení, scéná(e a st(ihu. Takov# "lov$k by m$l mít roli tzv. showrunnera, tedy autora "i spoluautora nám$tu a druhého re)iséra, hybatele d$je zásadním zp*sobem zodpov$dného za v#voj a v#robu, ale také za v#b$r nám$tu.

Chci se zab#vat v#vojem )ánru a nahlédnout na reality TV jako na zatracovan# a t(askav# fenomén s nevyu)it#m potenciálem. Chci na základ$ ná"rtu metody a za pomoci p(íklad*

6! p(iblí)it d*le)ité op$rné body v procesu p(em#&lení o )ánru, konkrétním nám$tu a v#rob$, ale i o tzv. sociální rezonanci, resp. zp$tné vazb$, podstatném dramaturgickém a tv*r"ím elementu p(i práci s )ánrem reality TV ve ve(ejnoprávní televizi.

Teze této práce jsou následující:

1. Koncep"ní dramaturgie kvalitních reality formát* by m$la b#t formována

dramaturgick#mi prioritami, které v% první (ad$ zohled-ují formátové ambice

(mo)nosti), p(esah a spole"ensk# kontext.

2. V (pre)historii v#voje )ánru reality TV lze takové sledovat dramaturgické priority

sledovat, deﬁnovat i jejich prom$ny a lze také ur"it tzv. formáty s% potenciálem

spole"enské rezonance.%

3. +eské televizi bez progresivn$j&í deﬁnice dramaturgické koncepce ("i bez deﬁnice

tzv. dramaturgick#ch prioritních princip*) pro v#voj i nákup p*vodních reality

formát* chybí prostor pro oslovení mlad&ího publika.

7! ————————————————————————————————————————

V letech 2012 a# 2016 jsem v$%eské televizi zastávala pozici kreativní producentky a vedla vlastní tv!r&í producentskou skupinu zam"'enou na tzv. nové formáty. Zárove( od roku 2009 natá&ím pro %T v roli re#isérky první a nejrozsáhlej)í &eskou docu-soap3 s názvem Ptá&ata4 a v roce 2013 jsem se navíc jako nastávající matka stala sama respondentkou úsp")né docu-soap kreativní producentky Aleny Müllerové s$názvem %ty'i v$tom5. A díky v)em t"mto zku)enostem jsem m"la unikátní mo#nost posoudit ú&inky reality formát! z mnoha r!zn*ch perspektiv.

Co je ale pro ú&ely této práce relevantn"j)í – post televizní producentky v$ tehdej)ím novém producentském systému, a to zejména v$ prvních letech (2012–2015), dovoloval pracovat bez zásadn"j)ích p'eká#ek a kompromis! na v*voji po'ad!, kter*mi se mohla na)e tv!r&í skupina6 proﬁlovat.

V producentském projektu7 jsem se spole&n" s$ tehdej)ími kolegy8 rozhodla p'ednostn" v"novat tematice spjaté s$ hrani&ní podobou dokumentárního ﬁlmu a pozdním p'íchodem$ #ánru reality TV na &esk* trh. Reality TV nabízí mimo jiné unikátní mo#nost vyjad'ovat se k$ve'ejnému d"ní a spole&ensk*m problém!m pádn"ji a aktuáln"ji ne# v klasické hrané tvorb".9

3 Docu-soap je formát z )ánru reality TV, kter# zaznamenává situace dokumentární formou a zpracovává je jako seriál, tzv. dokumentární soap-opera.

4 Ptá&ata I, II, III (2010 –2018), viz: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10267754387-ptacata/4238-ptacata/ (cit. 17. 10. 2017).

5 %ty'i v tom II (2014), viz: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10583121197-ctyri-v-tom-2/213562260200001- zacatek/ (cit. 17. 10. 2017).

6 Po"ty Tv*r"ích producentsk#ch skupin se zejména v prvních letech li&ily. Odcházeli producenti, kte(í se z r*zn#ch d*vod* neza(adili do producentského systému, p(ib#valy ale také “nové” tvá(e, p*vodní programoví pracovníci +T. K dne&nímu dni ((íjen 2017) je t$chto skupin (v"etn$ Brna, Ostravy a Redakce zpravodajství) celkem 18. Podmínkou pro realizaci po(adu je schválení tzv. Programovou radou +T.

7 viz p(íloha: Producentsk* projekt Kamily Zlatu)kové

8 Dramaturgové Du&an Mulí"ek, Karolina Zalabáková, Richard Komárek a v#konn# producent Pavel Ple&ák.

9 V#jimku p(edstavuje nap(. nízkorozpo"tov# seriál internetové televize Stream.cz Kancelá' Blaník (2015-?), viz: https://www.stream.cz/porady/blanik (cit. 17. 10. 2017). 8! Vzniklá sociální rezonance je následn" to, co &iní kreativní práci v$ médiu ve'ejné slu#by smysluplnou.

Následující stránky jsou pokusem vze)l*m z$vlastní n"kolikaleté televizní i akademické &innosti. Je to snaha &áste&n" obhájit #ánr s nevalnou pov"stí a deﬁnovat smysl dramaturgické a producentské práce na reality formátech v televizi ve'ejné slu#by. Fenomén reality TV budu posuzovat z$hlediska historického v*voje, p'ístupu sou&asn*ch uznávan*ch teoretik!, ale také z perspektivy koleg! z$televize.

Sou&ástí této práce jsou dva p'ípady z$mého producentského portfolia: T'ída 8.A (8x45’) z roku 2014 a Zlatá mláde# (5x45’)10 z roku 2015, na nich# budu svoje teoretická v*chodiska demonstrovat.

10 Série T(ída 8.A je p(ilo)ena na 4 DVD, série Zlatá mláde) je p(ístupná z archivu +eské televize: http:// www.ceskatelevize.cz/porady/10718483769-zlata-mladez/. 9! V#udyp$ítomná televize, chyb%jící literatura

„S% odbornou literaturou reprezentující tzv. televizní studia je to v%"eském prost(edí vysloven$ zoufalé. Navzdory postupující expanzi této relativn$ mladé humanitn$ v$dní disciplíny existuje pro "tená(e ovládajícího pouze "esk# jazyk "i neobcházejícího univerzitní knihovny jen minimum mo)ností, jak si ud$lat o zkoumání televizního média n$jakou ucelen$j&í vstupní p(edstavu,“11 psal v% roce 2013 v% kritickém textu „Zna&n" zavád"jící Kniha o televizi“ ﬁlmov# v$dec Radomír Douglas Koke&.

Text se t#ká vydání knihy Jeremy Orlebara Kniha o televizi12. Tehdej&í rektor AMU ji na zálo)ce ozna"il za „mimo(ádn$ vhodn# pramen i pro studenty v&ech bakalá(sk#ch studijních obor* FAMU“. Vydání knihy Koke& hodnotí jako chvályhodn# po"in. Je ale roztrp"en nesmysln#mi formulacemi, deﬁni"ní ﬂexibilitou a díl"í nesrozumitelností a tvrdí, )e bylo mo)né sáhnout po lep&ích zahrani"ních titulech shrnujících aktuální televizní tematiku, její) n$které oblasti pro&ly za poslední dekády dynamick#m v#vojem, a na "eském kni)ním trhu chybí.

V "eském p(ekladu knihy britského producenta Jeremy Orlebara se termín reality TV nepou)ívá, není dokonce ani v%indexu. Kapitola Reality show ale obsahuje hned v%úvodu poznámku p(ekladatelky, )e jde o p(eklad „p*vodního termínu reality TV – televize reality.”13

11 Dostupné z: http://douglaskokes.blogspot.cz/2013/11/knihaotv.html.

12 ORLEBAR, Jeremy. Kniha o televizi. Praha: NAMU, 2012.

13 viz str. 93 tamté) 10! Reality show se jako ozna"ení pro )ánr v% praxi u)íval relativn$ krátkou dobu v% první polovin$ 90. let, kdy se jednalo o zcela nov# tvar, kter# m$l v% p(edchozích dekádách p(edvoj v% podob$ r*zn#ch experiment* ozna"ovan#ch souhrnn$ jako dokument "i dokumentární seriál. V% televizním pr*myslu následn$ vznikla shoda v% tom, )e jde o fenomén, není tedy dále mo)né ozna"ovat tyto po(ady za dokumentární, nehled$ na nev#hody takového ozna"ení z% pohledu marketingu. V#raz „dokumentární“ byl u majoritního publika synonymem pro „vzd$lávací a historick#“ obsah, zatímco televizní producenti hledali novou nálepku pro po(ady „nápadité a strhující“ se zjevnou snahou udr)et reality TV )ánr jako tzv. high-concept a s%v$rnou diváckou skupinou jako „advokáty brandu“.14

Celá kapitola jedné z% mála dostupn#ch, zato &iroce roz&í(en#ch knih na toto téma v%"e&tin$, je tedy uvedena chybn#m, ale o to d*razn$j&ím tvrzením, toti) )e: „Reality show je )ánr faktograﬁck#ch po(ad*.“15

Ne, není.

Budeme-li se dr)et podm$tu ur"eného p(ekladatelkou, v$ta by m$la správn$ znít: „Reality show je formát z$ )ánru reality TV.“ A budeme-li se dr)et smyslu p*vodního p(ekladu i kontextu, pak by v#sledkem m$lo b#t: „Reality TV je #ánr faktuálních po(ad*.“

Reality TV u) ze své podstaty vychází z%dokumentární tvorby, ale nejen z%ní: „Prehistorie

)ánru lze zp$tn$ vysledovat nap(í" dokumentárním ﬁlmem, p(es skrytou kameru,

14 ANDREJEVIC, Mark. Reality TV: The Work of Being Watched. Lanham: Rowman & Littleﬁeld Publishers, 2004.

15 ORLEBAR, Jeremy. Kniha o televizi. Praha: NAMU, 2012, str. 93. 11! znalostními sout$)emi, sout$)emi talent* a televizními debatami. Zkrátka jak#koliv televizní formát, kter# pozval ,skute"né. lidi p(ed kameru.“16

V p(ípad$ Orlebarovy kapitoly nejde jen o nep(esn# p(eklad, do sporu se p(i hlub&í znalosti problematiky lze p(i "tení dostat s v$t&inou tvrzení "i formulací. Je ale z(ejmé, )e pro lidi z% praxe, mezi které se paradoxn$ rovn$) po"ítám, není snadné pou&t$t se do

)ánrov#ch, naratologick#ch "i sémiotick#ch v#klad*, ani) by to – v% lep&ím p(ípad$ – nep*sobilo pro teoretiky komicky a pro laiky krkolomn$.

V rámci jednotného v#kladu televizních )ánr* v%"e&tin$ pro studenty, tv*rce a vysílatele by naopak ur"it$ s% drobn#mi v#hradami zaslou)ila vyzdvihnout a doporu"it útlá, nenápadná u"ebnice Jakuba Kordy Úvod do studia televize 217 citovaná v úvodu.

Publikaci vydala v% roce 2013 Univerzita Palackého v% Olomouci. Reﬂektuje sou"asnou dostupnou teorii, pou)ívá sou"asnou terminologii a p(ehledné, funk"ní "len$ní. Korda rozd$luje televizní po(ady do dvou typu: ﬁk&ní a faktuální.

„Doposud jedin# "esk# p(eklad úvodní publikace z% oblasti televizních studií – Kniha o televizi Jeremy Orlebara – pou)ívá pro ozna"ení neﬁk"ních po(ad* termín ,faktograﬁck#..

Vnímejte ho jako analogick# k% pojmu ,faktuální.. Druhou uvedenou variantu ozna"ení v% tomto textu u)ívám proto, )e podle mého názoru p(íhodn$ji navazuje na anglick# termín ,factual.. +eské slovo faktograﬁck# navíc a) p(íli& akcentuje v$cnost, co) není nutn# p(ípad velkého mno)ství sou"asn#ch neﬁk"ních po(ad* typu reality show apod.“18

16 KAVKA, Misha. Reality TV. Edinburgh: University Press, 2012, str. 13.

17 KORDA, Jakub. Úvod do studia televize 2. Faktuální televize a její #ánry [skripta]. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2013.

18 str. 10 tamté) 12! Reality TV tedy Jakub Korda, vedle zpravodajství, sportu nebo televizních dokument*, ozna"uje za jeden z%faktuálních #ánr!.

Z literatury dostupné u nás a zam$(ené p(ímo na reality TV dále stojí za pozornost

(krom$ velkého mno)ství absolventsk#ch prací kolísavé úrovn$ nap(í" r*zn#mi obory) také kniha slovenského mediálního teoretika Petera Mikulá&e s%názvem Reality TV.

V zahrani"ní literatu(e je v angli"tin$ k%dispozici mnohem více mo)ností. A p(ekvapiv$ mnoho z%nich nese stejn#, zam$niteln# titul: Reality TV.

V#voj oblasti televize je pochopiteln$ dynamick#, práce reﬂektuje nejaktuáln$j&í literaturu, sborníky i odborné "lánky. Ze star&ích titul* lze ozna"it za neoby"ejn$ podn$tn# a inspirativní sborník text*, kter# "tená(e donutí p(em#&let o vazb$ dokumentu a reality TV v%nov#ch souvislostech. Spoluvytvá(ela jej v roce 2004 docentka mediálních studií na New York University Susan Murray a nese název Reality TV: Remaking Television

Culture. Zásadní je ve sborníku její esej „I Think We Need a New Name for It“, ve které

Susan Murray "tiv$ analyzuje status reality TV a zam$(uje se p(edev&ím na zkoumání cest, kter#mi je )ánr kulturn$ deﬁnován, interpretován a následn$ i hodnocen. Na p(ípadov#ch studiích dokazuje vnímání obsahu a zm$nu kontextu u tého) po(adu na dvou r*zn#ch stanicích, kdy diváci interpretovali v#znam stejného po(adu poka)dé zcela jinak. Úva)uje nad tím, jak#mi konkrétními prvky je mo)né p(im$t diváka vnímat faktuální televizní

“text” jako dokumentární, nebo naopak jako reality TV )ánr.

Susan Murray také poodkr#vá postupn# v#voj termínu reality TV v%anglosask#ch zemích – od ozna"ení „dokumentární po'ad“ p(es „real-life stories“ k% v#znamov$ nejp(esv$d"iv$j&ímu termínu „docu-tainment“, kter# se ale v praxi nikdy neuchytil.

13! Za jednu z%nejzda(ilej&ích a z perspektivy tv*rce i neju)ite"n$j&ích lze pova)ovat knihu

Reality TV americké teoreti"ky June Deery z%roku 2014. Ta "áste"n$ rozporuje reality TV jako )ánr, proto)e podle ní jde spí&e o ontologii ne) stylistiku. A více ne) o obsah s% estetick#mi "i textov#mi charakteristikami se jedná o souvzta)nost obsahu, aktér* a produkce, o celkov# zp*sob „vytvá(ení televize“ (way of making television).19 Reality TV deﬁnuje jako neﬁk"ní prezentaci aktuálních událostí odehrávajících se prost(ednictvím subjektivního podání aktér*-amatér*, kte(í nebyli najmutí, aby hráli n$koho jiného nebo aby po celou dobu po(adu od(íkávali scéná(. Do kategorie faktuálních po(ad* pak (adí v&echny )ánry, které vycházejí z% tzv. reality, p(ítomnosti, nejsou smy&lené a vyu)ívají neherce, resp. „skute"né“ lidi.

„Reality TV je syntetická ve smyslu pr*myslov$ "i um$le vytvo(ené sm$si (…) Je vyráb$ná, nikoliv vym#&lená.“20

Britská akademi"ka Annette Hill (Reality TV z$ roku 2007), citovaná tak(ka bez v#jimky v% ka)dé tematicky sp(ízn$né pozd$j&í práci, ozna"uje reality TV jako divok# )ánr, p(edev&ím kv*li nespoutanému prosp$chá(ství a odporu k%omezování, catch-all kategorii, která v%sob$ zahrnuje &iroké mno)ství po(ad* o skute"n#ch lidech, )ánr pohybující se na pomezí inscenované reality, dokumentárního "i informa"ního ﬁlmu a dramatu. Domnívá se navíc, )e pojem )ánr je v%tomto kontextu spí&e termínem akademick#m.21

19 DEERY, June. Reality TV. Cambridge: Polity Press, 2015, str. 15.

20 “It is fabricated only in the sense of made, not made up.” in DEERY, June. Reality TV. Cambridge: Polity Press, 2015, str. 37.

21 HILL, Anette. Reality TV: Audiences and Popular Factual Television. NY: Routledge, 2009. 14! Novozélandská profesorka Misha Kavka v%knize nazvané také Reality TV (2012) uvádí, )e vysílatelé a diváci-komentáto(i u)ívají termín reality TV s% jistotou, )e bude pochopen v% r*zn#ch kontextech profesionálních prezentací, p(ehledech sledovanosti, jako marketingov# nástroj "i téma akademické p(edná&ky. Na druhou stranu podle ní p(etrvává zmatek, co vytvá(í a deﬁnuje „reality televizi“ jako )ánr, "áste"n$ kv*li hybridit$ formát*, "áste"n$ jako v#sledek prom$nlivé podstaty takov#ch po(ad*,22 co) vnímá podobn$, mo)ná o n$co optimisti"t$ji ve smyslu hledání a nalézání nov#ch mo)ností, i Peter Mikulá&:

„Dnes pod reality TV rozumíme spí&e kategorii zast(e&ující rozli"né )ánrové podoby televizních komunikát*, které jednak hybridují na tradi"ní televizní )ánry a jednak p(iná&ejí nov# prvek ,reality., "ím) t$mto )ánr*m p(idávají novou kvalitu. Reality TV není ustálená kategorie, ale práv$ naopak, je to kategorie neustále hledající svoje mo)nosti

)ánrového vyjád(ení.“23

Deery poukazuje na zásadní komplikaci p(i usazování názvosloví, toti) )e samotné

)ánrové za(azení u)ívané mimo akademickou sféru nemá "asto tolik spole"ného s%obsahem, jako spí&e s%marketingem a cílovou skupinou:

„Jde "asto o pragmatick# zájem televizního pr*myslu, kter# je determinován stejn$ tak diváck#m o"ekáváním a investicí vysílatele, jako i nasazením v%programu a uvedením.“

A jak dopl-uje Murray v% souvislosti s% nejednotn#m p(ístupem k% pojmenovávání )ánr* v%televizním vysílání a p(i samotné propagaci: „Divák m*)e p(ijmout to, )e je po(ad jen nap(. dokumentární, kdy) ho tak vysílatel ozna"í, ale nikdo u) mu nezaru"í, )e to pokryje jeho pot(eby a o"ekávání.“

22 KAVKA, Misha. Reality TV. Edinburgh: University Press, 2012.

23 MIKULÁ', Peter. Reality TV. Bratislava: Iris, 2011, str. 21. 15! D*le)ité je také deﬁnovat a jasn$ usadit v terminologii dal&í klí"ov# termín - formát.

Ten je obecn$ vníman# spí&e jako pojem televizního pr*myslu.24 Je licencovanou strukturou, po(adem, jde o obsah chrán$n# copyrightem, se kter#m se obchoduje jako s%produktem. ,ánr oproti tomu není originál, ale p(edstavuje kategorii, ze které vycházejí podobné "i p(íbuzné formáty.

Podobn$ jako formát není synonymum pro termín po'ad, nelze pochopiteln$ dávat rovnítko ani mezi termíny program (ve smyslu skladby vysílání) a #ánr. Ale lze pro p(ehlednost v%rámci dal&ích kapitol uvést, )e jde o paralelní vazbu a souvzta)nost: termíny

#ánr a formát se k sob$ mají stejn$ jako termíny program a po'ad.

Z perspektivy praxe i v#&e uveden#ch argument* tento text d*sledn$ ozna"uje kategorii reality TV jako #ánr, jeho) podmno)inami jsou formáty, tedy soubory psan#ch i nepsan#ch pravidel, na jejich) základ$ vzniká konkrétní po'ad.

Práce nebude (e&it p(ípadné v#znamové nuance v% rozli&ování mo)n#ch variant "i zp*sob*, jak#m se k%termín*m )ánr a formát "i reality TV stav$jí dal&í teoretici, ale také diváci "i respondenti. K% dostupné problematice nov$ existuje pozoruhodná diserta"ní práce absolventky FAMU, externí dramaturgyn$ +T a dokumentaristky Lucie Králové Jak rozum"t televizi (2017), kde mimo jiné vysv$tluje a analyzuje p(ístup +eské televize k%dokumentu jako )ánru ve vztahu k%systému vysílacích oken a p(edstavám o divákovi.!

V souvislosti s% ekonomickou v#hodností, srozumitelností reality TV a také snadnou adaptací mimo zemi p*vodu je d*le)ité zmínit, )e se v%této terminologii ujmul i p*vodn$

24 LACEY, Nick. Narrative and Genre: Key Concepts in Media Studies, NY: Palgrave Macmilllan, 2000, str. 200. 16! sociologick# termín glokalizace. Je kombinací slov globalizace a lokalizace. Popisuje produkty nebo slu)by, které jsou vyvíjeny a distribuovány globáln$ a jsou navrhovány tak, aby se p(izp*sobily u)ivateli nebo spot(ebiteli na místním trhu. Tedy zejména aby nekolidovaly s% místní legislativou "i kulturními zvyklostmi. Práv$ schopnost adaptace p(evzatého formátu na místní podmínky b#vá obecn$ vnímána jako jeden z%nejd*le)it$j&ích element* ve v#vojové, tedy p(ípravné fázi po(adu.

+eská televize nap(. adaptovala na základ$ licence BBC po(ad StarDance25 a nasazuje jej v hlavním vysílacím "ase na prvním programu p(es deset let. Formát je detailn$ analyzovan# v% diplomové práci noviná(ky a absolventky FSS MU Kate(iny Vítkové s%názvem StarDance jako globální televizní formát: komparativní anal*za &eské a britské verze po'adu s$ d!razem na efekty glokalizace a kulturní hybridizace.26 Mimo jiné zde Kate(ina

Vítková tvrdí: „V praxi m*)eme sledovat proces glokalizace a hybridizace práv$ na p(íkladu globálních televizních formát*, kdy jsou globální produkty p(iná&eny do lokálních prost(edí. Televizní spole"nosti nakupují globální formáty a nadále s% nimi pracují. Do po(ad* vkládají lokální kulturní a národní prvky, "ím) p(ibli)ují produkt konkrétnímu prost(edí a publiku. Jak vidíme, nevznikají tedy homogenizované produkty, naopak spí&e ne) o homogenizaci se zde jedná o hybridizaci.“

25 Stardance: Kdy# hv"zdy tan&í (2006-?), viz: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10120511902-stardance/ 206522160450006-stardance-kdyz-hvezdy-tanci/?vso=novinky%2F034 (cit. 17. 10. 2017).

26 VÍTKOVÁ, Kate(ina. StarDance jako globální televizní formát: Komparativní anal*za &eské a britské verze po'adu s$d!razem na efekty glokalizace a kulturní hybridizace [diplomová práce]. Brno: MU, 2011. 17! Dramaturgie jako neviditelná ruka televize a ﬁlmu

Dramaturgická práce b#vá v%"eském kontextu hojn$ podce-ovanou, nereﬂektovanou kategorií. Neexistují ceny za nejlep&í dramaturgii, ani )ádná asociace dramaturg* "eského

ﬁlmu "i televize. Dramaturg b#vá také nej"ast$ji „se&krtáván“ jako první nadbyte"ná polo)ka v%rozpo"tu, kdy) dojde na krácení. A nad tím v&ím se vzná&í nostalgie v*"i zlaté

é(e barrandovské ﬁlmové dramaturgie 60. let.

V rozsáhlé a kritické studii Fondu pro rozvoj &eské kinematograﬁe z roku 2015 postavené na hloubkov#ch rozhovorech s profesionály z%ﬁlmu a televize nap(í" generacemi se pí&e:

„Typická úvaha o dramaturzích v%sob$ skr#vá paradox: zoufale pot(ebujeme dramaturgy, dramaturgové chybí, ale poznámky ke scéná(i umí napsat ka)d#. Povolání má ve skute"nosti nízkou presti), je v%praxi chápáno jako nahraditelná polo)ka. V%obecné rovin$ se ov&em v&ichni shodují na tom, )e dramaturg je nezbytn#.“27

27 SZCZEPANIK, Petr - KOTI'OVÁ, Johana - MACEK, Jakub - MOTAL, Jan - PJAJ+ÍKOVÁ, Eva. Studie v*voje &eského hraného kinematograﬁckého díla. Praha: Státní fond kinematograﬁe, 2015. 18! ———————————————————————————————————————-

Z vlastní praxe a práce s$velk*m mno#stvím autor! se domnívám, #e se dlouhodob* regres &eské televizní tvorby a nízká rezonance po'ad! vzhledem ke sv"tu neodvíjí pouze od schopností, praxe &i vzd"lání televizních dramaturg!. Decimuje je ned!v"ra nad'ízen*ch, nízká ﬁnan&ní motivace i p'esv"d&ení o smyslu vlastní práce a schopnostech. A to zejména v$dob", kdy se nám"ty vybírají i koncipují &asto tak, aby zaujaly &leny Programové rady %T28, nikoli kv!li podstat" &i smyslu. Ze strany dramaturgie nemusí v#dy o zám"r &i v"dom* kalkul, spí)e o snahu uplatnit se v konkuren&ním systému mnoha dal)ích producentsk*ch tv!r&ích skupin. Mn" odstup po t'ech letech praxe umo#nilo a# n"kolik náv)t"v norské ve'ejnoprávní televize NRK29 (2015 a 2016) a hloubkové rozhovory s tam"j)ími v*znamn*mi producenty. Po návratu z první poznávací cesty30 jsem si uv"domila, #e a# p'íli) mnoho úvah o nám"tech uvozujeme na v*vojov*ch poradách tv!r&í skupiny r!zn*mi variantami v"ty “toto by se mohlo Programové rad"/ 'editeli líbit” a vyzvala jsem kolegy, abychom znovu zkusili uva#ovat bez t"chto limit!, podobn" jako na za&átku na)í spolupráce v roce 2012. Série neschválen*ch projekt! na konci roku 2015 spole&n" se “)patnou komunikací” byly následn" uvedeny jako d!vody ukon&ení &innosti mé tv!r&í skupiny v únoru 2016.31

————————————————————————————————————————

28Klí"ov# schvalovací "lánek v procesu realizace po(ad*. Programová rada +T na základ$ doporu"ujících posudk*, prezentace a mo)ností diskuse s p(ítomn#mi tv*rci a garanty rozhoduje, zda po(ad bude "i nebude schválen do v#roby. Nejd*le)it$j&ími "leny této rady jsou (editel programu, (editel v#voje, (editel v#roby a generální (editel +T.

29 viz www.nrk.no.

30 Tyto v#m$ny profesionál* organizoval Mezinárodní festival dokumentárních ﬁlm* v Jihlav$. 'lo p(edev&ím o rozhovory s Peterem Wallacem a Thomasem Hellumem.

31 Provokativní ﬁlmy z Brna u# ne, %T nechce t*m Kamily Zlatu)kové. In Idnes.cz, 26. 2. 2016 [online]. Dostupné z: https://brno.idnes.cz/ceska-televize-ukoncila-spolupraci-s-tymem-kamily-zlatuskove-pb1-/brno- zpravy.aspx?c=A160226_2228458_brno-zpravy_zde (cit. 17. 10. 2017). 19! Televizní dramaturgové jsou pro tv*rce nap(í" )ánry – v%nadsázce (e"eno – "asto v%roli továrního kontrolora "i cenzora, jeho) hlavním úkolem je nepustit do ob$hu produkty s%po&kozen#m obalem "i nesprávnou etiketou.

Tv*rci se na televizní dramaturgy dle v#zkumu fondu dívají s% p(edsudky a despektem, v#hrady v*"i nim zárove- ne(e&í p(ímo, proto)e by to mohlo zkomplikovat dokon"ování po(adu. Televizní dramaturgové tedy b#vají vnímaní spí&e jako odbavovací, pasivní servis bez rozhodovacích pravomocí. Lucie Králová ze svého v#zkumu v% +T mimo jiné také vyvozuje, )e "ást TV dramaturg* podlehla vnit(ní rezignaci a sv#m zp*sobem p(ijala adapta"ní strategii k%p(e)ití.32

Jedním z%v#razn#ch p(íklad* "eské televizní dramaturgie v%oblasti dokumentu a nov#ch formát*, je) prokazuje opak, je Jan Gogola ml., b#val# programov# (editel +T Brno, dramaturg mnoha oce-ovan#ch "esk#ch ﬁlm*, ale také docu-sérií.33

Zd*raz-uje dramaturgii jako svébytn# filosofick# koncept, postoj ke sv$tu. Dramaturg- partner má b#t v% procesu tvorby „zásadov#m chameleónem“: „M$l by zp(ítom-ovat mo)nost ur"itého postoje, podobn$ jako chameleón, kterého pozorujeme zárove- v)dy u) s% prost(edím, v% n$m) se viditelnost jeho t$la rozpou&tí. Práce dramaturga by m$la b#t patrná z%jím vyvolaného pohybu daného prost(edí tak, jako je tomu u chameleóna, jeho) pozici prozrazuje pouze s% ním se pokyvující v$tev. Smysl dramaturgie p(itom roste se schopností dramaturga neviditeln$ figurovat v% rámci prost(edí tak, )e zviditel-uje více

32 KRÁLOVÁ, Lucie. Rozum"t televizi: Produk&ní kultura %eské televize! v oblasti dokumentárního ﬁlmu 1993 - 2017 [diserta"ní práce]. Praha: FAMU, 2017, str. 66 .

33 Spolupracuje mimo jiné od roku 2009 v%roli dramaturga na mé "asosb$rné docu-soap Ptá&ata I, II, III, více na www.ptacata.cz 20! souvislostí najednou, "ím) rozptyluje jednozna"nost pohledu a rozmno)uje mno)ství vrstev ﬁlmu a mo)nosti jeho interpretací.“34

Respektovan#m dramaturgem je rovn$) prof. Jan Gogola st., shodou okolností &kolitel a vedoucí této práce. Jeho vymezení tzv. koncep&ní a konkrétní dramaturgie "asto citují texty zab#vající se anal#zou dramaturgické práce.35

Citovaná studie ﬁlmového fondu v% této souvislosti mluví o dramaturgii producentské a stránkové, ale v% podstat$ jde o analogii, se kterou se navíc v reality TV formátech nepracuje.36

„Koncep"ní dramaturgie se dnes dá realizovat jenom v% televizi,“ tvrdí Jan Gogola st.,

„v#jime"n$ pak i% u% schopn#ch a% osvícen#ch nezávisl#ch producent*. Jde o% vytvá(ení dlouhodobé koncepce a% proﬁlu, kter# je pro dan# producentsk# t#m charakteristick#.

M*)e se opírat o%zvolená témata i%)ánry, okruh spolupracovník* z%(ad scenárist*, re)isér* a%dal&ích tv*r"ích profesí, ur"it# styl realizovan#ch d$l. A jako se ka)dé dobré divadlo sna)í o% osobitou tvá(, m$lo by b#t cti)ádostí producent* p(edev&ím z% televize ve(ejné slu)by, aby byli "itelní, aby se divák orientoval u) podle jmen zú"astn$n#ch na tom

34 viz nap(. sylabus pro p(edm$t Dramaturgick* seminá' II (&k. rok 2003/4), autor: Jan Gogola ml. (cit. 17. 10. 2017) [online] K dohlednání: www.famu.cz/docs/GogolaDramatSemII.rtf

35 nap(. KRÁLOVÁ, Lucie. Rozum"t televizi: Produk&ní kultura %eské televize! v oblasti dokumentárního ﬁlmu 1993 - 2017 [diserta"ní práce]. Praha: FAMU, 2017 nebo KAZÍK, Ond(ej: Dramaturgie a v*voj po'ad! v systému tv!r&ích producentsk*ch skupin %eské televize [diplomová práce] Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2016.

36 Studie zmi-uje je&t$ dramaturgii programovou jako samostatnou kategorii. Domnívám se, )e v%&ir&ím chápání slova jde také o tzv. koncep"ní dramaturgii, v%praxi jsou ale pravomoci takov#ch dramaturg* diametráln$ odli&né s%tím, )e programov# dramaturg je spí&e v%roli re&er&isty a správce jednotliv#ch oken. Dlouhodobá diskuse ohledn$ zodpov$dnosti producent* v%sou"asném systému +T se vede práv$ o tom, zda by bylo (e&ením p(id$lit kreativním producent*m správu vlastních oken (nap(. sobota +T2, 20:00– 22:00, vysílací slot, o kter# jsme se v )ánru alternativní zábavy v roce 2013 s nabídkou vlastní i p(evzaté tvorby ucházeli spole"n$ s kolegy +estmírem Kopeck#m a Kate(inou Ond(ejkovou), a schvalování obsahu by tak byla jejich p(ímá kompetence a zodpov$dnost. Z%programového dramaturga je v sou"asném systému v#hradn$ programov# koordinátor a kontrolor zodpovídající za správné za(azení a odbavení po(adu. 21! kterém projektu a% tak vlastn$ v$d$l, co ho "eká. Myslím, )e posledním producentem tohoto typu byl v% +eské televizi +estmír Kopeck#. Je ale nutno dodat, )e o% mí(e jeho kompetencí a%mo)ností si jeho dne&ní nástupci mohou nechat jen zdát.“37

V sou"asném systému tv*r"ích skupin neexistuje mo)nost samostatného dramaturgického a producentského rozhodování, v&echna rozhodnutí podléhají

Programové rad$ +T navzdory faktu, )e v$t&ina producent* v roce 2012 pro&la, na rozdíl od mana)er* na tzv. prvním stupni (ízení, v#b$rov#m (ízením a jejich projekty i kompetence posuzovaly odborné poroty dle )ánrové p(íslu&nosti.

Systém tv*r"ích skupin z let 1992 – 1998 v +T se v tomto li&il. Producenti si navzájem p(ímo konkurovali, disponovali vlastním rozpo"tem a byli zárove- programov#mi garanty,

"asto také v roli dramaturg* akvizi"ních po(ad* – zmi-ovan# +estmír Kopeck# tak nap(íklad p(ivedl na obrazovky +T Rowana Atkinsona v dnes ji) legendárním po(adu Mr.

Bean.

37 viz: Dramaturg je &lov"k reﬂexe. Jan Gogola o$soumraku své profese nebo Vorlov" Kou'i in Právo (p(íloha Salon), 10. 6. 2015 [online]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/kultura/salon/371684-dramaturg-je-clovek- reﬂexe-jan-gogola-o-soumraku-sve-profese-nebo-vorlove-kouri.html (cit. 17. 10. 2017). 22! Fanou#kovské a dezinforma&ní weby jako zp%tná vazba?

Absenci odborné "i populariza"ní literatury o televizi u) se tento text v$noval v%úvodu, je ale rovn$) d*le)ité dodat, )e reﬂexi televizí tvorby se u nás systematicky nev$nuje ani

)ádné relevantní masmédium.38 Není oﬁciáln$ znám p(ípad, ve kterém by se vysok# televizní mana)er odvolával v% pozitivním slova smyslu na citaci, kritiku "i text renomovan#ch teoretik* "i teoreti"ek. V interním televizním monitoringu tisku nejsou kvalitní odborná periodika typu Iluminace, Film a doba "i Cinepur zahrnuta, co) je bohu)el samo o sob$ dokladem o jejich v#znamu pro lidi mimo akademick# okruh.

V dob$ sociálních sítí je zárove- „odborn#m“ recenzentem ka)d#, kdo má doma televizi a internet. Jak u) bylo (e"eno v#&e, pro diváky "i "tená(e s%hlub&ím zájmem je t$)ké dobrat se literatury "i samostatn#ch text*, které by systematicky a srozumiteln$ komentovaly, zasadily do )ánrového a sv$tového kontextu a interpretovaly jednotlivé televizní po(ady.

Ale také vnímaly televizi jako médium, které bez experimentování, p(ekra"ování ustálen#ch norem a otevírání se mlad&ím divák*m ztratí v%budoucnosti d*vod existence.

Sv$t televizních profesionál* a mana)er* nemá, vyjma "ísel sledovanosti a spokojenosti39 a p(ípadn$ také hodnocení u)ivatel* serveru %esko-Slovenská (sic!) ﬁlmová (!) databáze

(obecn$ znám$j&í pod zkratkou “%SFD”40), referenci a zp$tnou vazbu o kvalit$. Dal&í

38 Jedním z%mála pravideln#ch formát* je satirick# Po'ad Lu/ka Sta-ka na Stream.cz [online]. Dostupné z: https://www.stream.cz/porady/porad-ludka-stanka, z%printov#ch periodik je to Cinepur, kde televizi analyzuje nap(. renomovaná ﬁlmová v$dkyn$ Lucie +esálková (K dohledání: http://cinepur.cz).

39 viz http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/sledovanost-a-spokojenost/mereni-verejne-sluzby/.

40 Databáze ﬁlm* a tv po(ad* slou)ící zárove- jako sociální sí0 pro fanou&ky. Viz: www.csfd.cz. 23! servery, jako nap(. Paná&ek v reality show41” mají pouze informativní, rekapitula"ní podstatu existence.

Je to pochopiteln$ zále)itost hodná samostatného, komplexn$j&ího rozboru, nicmén$ zjednodu&en$ (e"eno jsou recenzenti rozd$lováni na ty, co „nemají +T rádi“, a ty, co “ji rádi mají”. Zásadn$j&í reakce "i texty mimo kategorii klasické televizní kritiky b#vají zase ozna"ovány za „laické“, nebo naopak za „akademické“ a “irelevantní.” A je pro ob$ strany

(tedy kritickou i kritizovanou) &koda, )e se detailn$j&ími rozbory jednotliv#ch d$l i text* nezab#vají více do hloubky i v rámci konkrétn$j&í interakce.

Do speciální skupiny lze pak za(adit texty "i audiovizuální v#stupy motivované politickou

"i p(ímo konkuren"ní strategií, kdy je zám$rem vytvo(it z% +T obraz ned*v$ryhodné instituce. Nej"ast$j&ím nám$tem kritiky ze strany politické reprezentace je logicky zpravodajství42, dal&ím vd$"n#m ter"em jsou ale také po(ady z%)ánru reality TV, typick# je jednozna"n$ negativní p(ím$r vysílání zpravodajství +T k%formátu reality show.43

Absurdní je nap(. tvrzení nejnav&t$vovan$j&ího "eského dezinforma"ních webu Aeronet,

)e v Evropské unii probíhá postupná islamizace a tzv. “multikulti” agenda práv$ prost(ednictvím formát* reality show. Jako "esk# p(íklad autor "lánku zmi-uje jeden

41 viz http://reality-show.panacek.com

42 „Jste zkorumpovaná paká#,“ vyjel Babi) na noviná'ku %T. Ptala se na jeho dluhopisy. In: E15. 31. 1. 2017. [online] Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/domaci/politika/video-jste-zkorumpovana-pakaz-vyjel-babis-na- novinarku-ct-ptala-se-na-jeho-dluhopisy-1328279 (cit. 17. 10. 2017).

43 „+eská televize zase srdnat$ bojovala za demokracii. A s%ní v$t&ina mainstreamov#ch médií. Ve spolupráci s%vládou nejnov$ji produkovaly dramatickou reality show 'P(evoz zran$n#ch z%Ukrajiny’” viz Petr Hájek: Ukrajinská pou&ení v %eské republice: „Na násilí se odpovídá násilím.“ Ohavná reality show %eské televize za milióny, zatímco n"které d"ti nemají na ob"d. In Protiproud, 28. 2. 2014 [online]. Dostupné z:http:// www.protiproud.cz/politika/868-ukrajinska-pouceni-v-ceske-republice-na-nasili-se-odpovida-nasilim- ohavna-reality-show-ceske-televize-za-miliony-zatimco-nektere-deti-nemaji-na-obed.htm (cit. 17. 10. 2017). 24! z nejznám$j&ích reality TV formát* – talentové zp$vácké sout$)e na komer"ních stanicích a úsp$chy romsk#ch zp$vák*.44

Tyto typy propagandistick#ch text*, resp. hoax* jsou nebezpe"né ze dvou d*vod*. První je z(ejm# – mediální analfabeti (v"etn$ n$kter#ch "len* Parlamentu +R) je s velk#m ohlasem &í(í po sociálních sítích a vytvá(ejí tak na základ$ dezinformací na televizi ve(ejné slu)by velk# tlak. Druh# d*vod je cesta, jakou se televize s tímto druhem propagandy a tlaku vyrovnává. +ast#m argumentem pro zamítnutí v#razn$j&ích a progresivn$j&ích formát*, zejména z kategorie dokumentární a reality TV kategorie, m*)e práv$ obava z podobn#ch útok* a také z toho, )e by ten "i onen po(ad mohl „+eskou televizi zni"it”.

V )ánru reality TV vznikaly a vznikají smysluplné obsahy s% potenciálem sociální rezonance, tedy silné, v#razné divácké i odborné zp$tné vazby, jejich) dramaturgické vymezení je jedním z% cíl*, lépe (e"eno podstatou textu. Sociální rezonance probíhá na více úrovních a odvíjí se na bázi témat a problém*, kter#m spole"nost aktuáln$ "elí.

Po(ad ale m*)e p(ímo (nikoliv v&ak propagandisticky) nastolovat mediální agendu, otev(ít spole"ensky d*le)ité téma, nabídnout jiné perspektivy na problémy, které nemají jednoduché (e&ení.

44 „Jen se podívejte na v&echny ty reality show, jak tam horliv$ protla"ují cizince, zejména tmavé pleti. Je to úchylné, není to normální a degeneraci je t(eba se nau"it.” viz Finská sout"# Miss Helsinki 2017 skon&ila skandálem a manipulacemi v zákulisí. Porota ve spolupráci s neziskov*m sektorem vybrala za vít"zku uprchlickou &erno)ku! Finové se bou'í a státní televize rad"ji zru)ila p'enos z galave&era! In AE News, 9. 1. 2017. [online] Dostupné z https://aeronet.cz/news/ﬁnska-soutez-miss-helsinki-2017-skoncila-skandalem-a- manipulacemi-v-zakulisi-porota-ve-spolupraci-s-neziskovym-sektorem-vybrala-za-vitezku-uprchlickou- cernosku-ﬁnove-se-bouri/#!parentId=82603 (cit. 17. 10. 2017). 25! Koncept dramaturgick'ch priorit

V dal&ích kapitolách není cílem p(inést kompletní historick# seznam sv$tové "i p(ímo

"eské tvorby v%)ánru reality TV, popis detailních re&er&í "i deﬁnice jednotliv#ch formát* – to v&echno ji) více "i mén$ dokonale popsaly "i popisují související texty nebo p(ísp$vky.

Jde o to ukázat na v#razn#ch p(íkladech z% historie i sou"asné praxe dramaturgické priority, které formát zohled-uje, "i nikoli. Bude pak mo)né snadn$ji deﬁnovat, pro" ten

"i onen formát v%televizi ve(ejné slu)by realizovat, "i pro" ho odmítnout.

Pochopiteln$ se p(edpokládá, )e je dramaturg dostate"n$ orientovan# v% zahrani"ní produkci, je si v$dom úskalí a do jisté míry i osobního diskomfortu, kter# s% sebou realizace v#razného tématu p(iná&í. Pomineme-li interní tlak na subjektivn$ vnímanou kvalitu díla, (nap(. v procesu schvalování, kdy se ob"as (e&í vyst(íhávání nejsiln$j&ích, resp. nejkontroverzn$j&ích, scén) tak jde nap(. o vulgární "i v#hru)né emaily nebo o "ím dál "ast$j&ích ataky na sociálních sítích,45 "ím) se ale nap(íklad tv*rci hran#ch formát* a zábavních po(ad* setkávají spí&e ojedin$le.

Takov# dramaturg zárove- musí ke v&em po(ad*m p(istupovat stejn$ zodpov$dn$.

V ideálním p(ípad$ vycházet z princip*, tedy lépe (e"eno priorit, které nemusí b#t pro ka)dého tv*rce identické, ale m$ly by b#t zalo)eny na stejném vnímání smyslu televize ve(ejné slu)by.

45 viz nap(. jedna z mnoha m#ch facebookov#ch zpráv v roce 2011 (uvád$no v p*vodní podob$ s redukcí vulgarism*): “Mám 2 D+TI &isté krve,ne pra)iv* smradlav* )pinav* opice,podzví'ata!!M!#e) si Ty sv* zk*****n* cikány adoptovat a v tom hnusu a )pín" i #ít,a ur&it" zm"ní) názor, ty krávo.Kolik ti za to zaplatili,abys vym*vala oby&ejn*m lidem mozky s t"mi tv*mi zk******n*mi cikány?Jsi ubohá a m"la by ses styd"t.Kdo ti ty paskvily platil? Ur&it" ne tvoje ciká(ata a jin* poloopice.” Nebo uvedení mého jména, fotograﬁe, emailu a dal&ích informací na neonacistickém serveru whitemedia.com v roce 2014 atp. 26! Reality TV je sice obecn$ pova)ována za mimo(ádn$ levnou formu televizní zábavy, "asto se uvádí, )e vzhledem k% dramatické tvorb$ jde a) o 70 "i 80 % úsporn$j&í v#robu s%obdobn#m po"tem divák*, to ale platí p(edev&ím pro komer"ní televize. Kvalitní formát automaticky nemusí znamenat lacinou v#robu, a"koliv jsou tabulkové sazby u nás n$kolikanásobn$ ni)&í, ne) je tomu u západoevropsk#ch produkcí. A chytrá investice do vlastního "i p(evzatého formátu se naopak m*)e vrátit v% podob$ budování zna"ky, tzv.

“brandu”. Je to vklad do pov$domí &ir&ího spektra divák*.

A v%p(ípad$ reality formát* jsou to mlad&í cílové skupin, na které +T dlouhodob$ necílí.

D*raz na brand je mimochodem i jedna ze strategií velk#ch hrá"*, jako jsou HBO "i

Netﬂix. A"koliv jim jako komer"ním subjekt*m jde o co nejvy&&í po"et p(edplatitel*, svoje dramaturgické priority (a tím pádem i zna"ku) projektují do n$kolika v#razn#ch titul*, které musí oslovovat dostate"n$ &iroké publikum, aby ka)d# jednotliv# divák m$l „sv*j vlastní“ d*vod pro p(edplatné. Tyto velké spole"nosti nikdy nezve(ej-ují )ádná "ísla sledovanosti a projekty, které jsou pozitivn$ vnímány u kritiky "i získávají festivalové ceny, mají ve vysílacím schématu svoje pevné místo. Ale i prosperující spole"nosti tohoto typu, vnímané oprávn$n$ jako nositele nového p(ístupu k% dramaturgii, v#voji a televizi jako médiu obecn$, mají svoje limity. A zejména svoje akcioná(e, kter#m se zodpovídají. Tím je jejich nízká ochota experimentovat za hranicí o"ekávatelného. Není d*vod domnívat se,

)e se bude situace do budoucna zásadn$ m$nit "i zvy&ovat.

Role inovátor* a experimentátor* pat(í médiím ve(ejné slu)by, a"koliv se tomu nap(. +T management posledních n$kolik let brání s%odkazem na slu)bu divák*m, kte(í tou)í po

27! jistot$ a tradici. +T cílí na atraktivní, kvalitní po(ady a vyhovuje jí v sou"asné dob$ pasivní role, bez provokací "i snahy utvá(et nové fenomény a trendy. V tom byl na druhou stranu po mnoha stránkách úsp$&n$j&í nov# d$tsk# kanál +T :D, kter# sleduje sou"asné formáty a akvizi"n$ vstupuje i do v#razn$j&ích témat. A je úsp$&n# i z hlediska vizuálu46.

Reality formáty ale +T :D opomíjí.

Z d$tsk#ch po(ad* tohoto typu pat(il mezi v#razn$j&í tituly posledních let nap(. norsk# formát Mission Arctic, kdy se skupina 12-let#ch d$tí vydává na fyzicky náro"nou cestu, aby se na vlastní o"i p(esv$d"ila, co je to globální oteplování. Po náro"né cest$ po(ad nekon"í. D$ti “p(iná&ejí” sv$tov#m politik*m sv$dectví, konfrontují je a )ádají, aby sv$toví líd(i u"inili pat(i"né kroky: „My jsme budoucnost. Ne vy!47

46 %eská televize získala za ove&ky na Dé&ku „grafického Oscara“ In Digizone.cz. 13. 6. 2014. [online] Dostupné z: https://www.digizone.cz/clanky/ceska-televize-ziskala-za-ovecky-na-decku-grafickeho-oscara-uspel-i-film/ (cit. 17. 10. 2017).

47 Mission Arctic. NRK Super, 2016, trailer dostupn# z:https://www.youtube.com/watch?v=zdriNh-39NE (cit. 17. 10. 2017). 28! Reality TV )ánr je ozna"ován za “syntetick#”. Podobn$ jako )ánr autorského dokumentu,

(kter# lze ozna"it za “plastick#” ve smyslu mnohozna"nosti a autorské diverzit$) v sob$ kombinuje situaci - inscenaci - informaci - emoci. Ov&em v opa"ném pom$ru ne) dokumentární ﬁlm a a) na v#jimky bez um$lecké ambice a snahy pojmenovat "i deﬁnovat status quo.

S termínem “vyvá)enost” je nutno nakládat v)dy obez(etn$, v tomto konkrétním p(ípad$ je ale vhodn#: kdy) je situa"ní, inscena"ní, informa"ní i emo"ní princip nám$tu/formátu vyvá)en#, m*)eme mluvit o dramaturgickém potenciálu.

Je nutné zd*raznit, )e opomíjen#m, ale zdaleka nejkriti&t%j#ím bodem celého procesu v#voje (nejen v reality TV )ánru a nejen v televizi ve(ejné slu)by), je dramaturgická rozvaha a na ni navázané producentské rozhodnutí, zda nám$t/formát vyvíjet a realizovat, resp. do n$j investovat ﬁnance i "as velkého po"tu lidí.

Lze sázet na intuici, lze sázet na mnohaleté zku&enosti, p(edchozí v#sledky formátu a konzultace s kolegy, úsp$&ní mana)e(i v komer"ních stanicích se "asto navíc rozhodují velmi rychle.

V televizi ve(ejné slu)by je ale také nutné zohled-ovat i princip zodpov%dnosti, co) není synonymum ostra)itosti jako strategie k p(e)ití zmi-ované o kapitolu d(íve. Zodpov$dnost by m$la b#t v takovém p(ípad$ chápana i jako vztahování se k budoucnosti televize a neustálé hledání nov#ch cest, chyb a mo)ností.

Proto)e takov# koncep"ní a sociáln$ zodpov$dn# p(ístup ve fázi v#voje v +eské televizi dlouhodob$ chybí, p(iná&í tato práce návrh typologie postavené n$kolika vrstvách dramaturgick#ch priorit ve(ejné slu)by v%)ánru reality TV.

29! Stále ale mluvíme o kreativním procesu, do kterého zasahuje mnoho prom$nn#ch, kter# je t(eba ctít jako nepostradateln# a v%nejlep&ím slova smyslu nevyzpytateln#.

———————————————————————————————————————-

Ní#e uvedenou metodu jsem vyu#ívala pro vlastní dramaturgickou praxi a rozhodování. Zárove( jsem oslovila b*valé kolegy ve v)ech televizních studiích, aby se pod"lili o sv!j náhled, a já tím pádem byla schopná svoje v*chodiska konfrontovat s$jejich pohledem na konkrétní formáty. Po konzultacích na Fakult" sociálních studií jsem se rozhodla z d!vod! etick*ch pravidel v*zkumu ponechat v)echny odpov"di v anonymit".

———————————————————————————————————————-

Pro pot(eby této typologie byli v%roce 2017 do ankety osloveni z +T lidé:

A) úrovni kreativních producent* (4) a producentek (2) zab#vajících se reality TV

formáty, ale také (editel v#voje a (editel programu (2).

B) vybraní produk"ní a re)isé(i (4)

C) vybraní st(iha"i a kameramani (3)

Odpov$di jsou roz(azeny na základ$ vytvo(ené dramaturgické typologie do t(í skupin.

Podskupiny jsou barevn$ ozna"eny, a to kv*li rozli&ení v#robních fází. Skupinu A lze pova)ovat za klí"ovou pro ur"ení relevance konkrétního formátu z% hlediska obsahu a d*razu na koncep"ní dramaturgii, p(i"em) dva producenti-respondenti skupiny A se vyjád(ili spí&e ve smyslu, )e koncept pro v#b$r reality formátu nemají "i ho nepova)ují za

30! prioritu (jejich vyjád(ení jsou uvád$na ve dvou následujících odstavcích). Jeden klí"ov# respondent se i p(es opakované prosby do ankety nezapojil.

„Sna#íme se o tematickou pestrost a hledání – a pokud mo#no i posouvání – hranice toho, co %T má a m!#e d"lat, ale u m" se nap'. o n"jakém klí&i hovo'it nedá, ani o kritériích. Dám na své pocity, bu,to formát cítím a jdu do toho, anebo ne.“

„Nevnímám n"jakou silnou koncep&ní pot'ebu (a podporu) kultivovat metody vzd"lávání prost'ednictvím formátu reality. Ale tento dojem mám obecn" u v"t)iny, ne-li v)ech #ánr!, v&etn" hrané tvorby. Postrádám suverénní uchopení #ánru tak, aby za&al slou#it svému ú&elu – dokázal nést hodnotné sd"lení, ne aby byl sám #ánr cíl.“

Legenda fází v#roby: v#voj v#roba postprodukce

A. dramaturgicko-producentské priority

AMBICE – subverzivní, konfronta&ní, um%lecká. Klí"ová kategorie zd*raz-ující cíl po(adu. V%"em je v#jime"n#, koho má oslovit, "emu pomoci, jak publikum rozvibrovat, v%"em nabourává divácká o"ekávání? A jak# by mohl b#t jeho p(ínos pro mezinárodní publikum, festivaly "i p(ehlídky?

„Zajímají m" nové trendy, inovace, ale také provokace, odvaha. Chci posouvat hranice mo#ného, v&etn" mo#nosti pou#ívání nov*ch technologií.“

31! „Jedním z$ m*ch kritérií je co nej)ir)í diváck* zásah, ten souvisí s$ volbou tématu. Ten, komu se poda'í p'ijít na hybné reality principy odpovídající novému diváckému &tení, p'ijde s$nov*m Big Brotherem internetové televizní doby.“

„V$ p'ípad" n"kter*ch zábavn" sout"#ních reality show pro m" byla nejlep)í odm"na, kdy# to vzbudilo celorepublikov* zájem a stejn" jako o seriálech si o tom povídali lidi v)ude kolem.“

„Vysoká sledovanost toti# umo#(uje naplnit d!vod, pro& ur&ité téma audiovizuáln" zpracovat reality formátem. Není postaven jen na tématu, ale i na reality mechanismu, kter* téma p'edvádí ve sledu situací, kter* m!#e fungovat v$%R ale i v$Izraeli. V$oblasti docu-reality se tv!rci mohou porovnávat s$k*mkoliv na sv"t". Je to pro m" )ance hrát si nejen na &eském píse&ku.“$

KONTEXT – sociální, aktuální, kulturní. Reaguje po(ad na n$jak# spole"ensk# problém? Nám$t v%ideálním p(ípad$ reﬂektuje aktuální téma, pomáhá publiku najít jinou perspektivu na situace, modely chování "i zp*soby, p(i"em) formou se li&í od standardních zpravodajsk#ch a publicistick#ch p(ísp$vk*.

„V obecné rovin" je prvním kritériem aktuální rezonance tématu ve spole&nosti. %ím ,ka#dodenn"j)í- téma, #ivotní rozhodnutí, ergo uplatnitelnost v$#ivot", tím lépe.“

„Více dbáme na zvolená témata z pohledu Kodexu %T, ve'ejnoprávního proﬁlu. Aby tam byla ur&itá p'idaná hodnota, která se dá vykázat jako "ve'ejn* zájem". Tak ale uva#ujeme u v"t)iny projekt!, které jdou do v*roby a vysílání.”

„Vybírám si zásadn" témata, která lze ozna&it jako sociologická.“

„Prioritou je pro m" silné spole&enské téma zpracované s$vkusem, kter* ve'ejnoprávní televizi slu)í.“

32! „Pova#uji za d!le#ité oslovovat publikum s$d!le#it*mi tématy, o kter*ch by normáln" nem"li &as a chu. p'em*)let, proto#e by si dokument o tom prost" nezapnuli.“

„Kdy# posuzuji nebo hledám téma pro docureality, d"je se to v#dy ruku v$ ruce s$ prom*)lením n"&eho, co si pro sebe naz*vám principem, hybn*m mechanismem, kter* je schopen téma rozehrát do siln*ch situací mezi aktéry nebo mezi aktéry a okolním prost'edím.“

P1ESAH – etika, emoce, poznání.% Etická hranice je k(ehká a v% praxi o ní rozhoduje

Etick# panel48 na základ$ Kodexu +T,49 kter# je v% souladu s% právním (ádem +R, její p(esná podoba je subjektivní a daná typem formátu "i po(adu. Kodex nap(. zd*raz-uje,

)e pro vysílání +T je „nejvy&&ím a nepominuteln#m kritériem, k% n$mu) zavazuje humanistická tradice v% tomto nej&ir&ím slova smyslu, respekt k% lidské d*stojnosti zalo)en# na úct$ k%ve&ker#m projev*m existence.“50

„Jednou z$ priorit je pro m" zachování d!stojnosti aktér! a odpov"dnost za jejich postrealitní #ivoty.“

„Aby tam byla ur&itá p'idaná hodnota, která se dá vykázat jako ,ve'ejn* zájem-. Zvlá)t" z$ pohledu ve'ejnoprávní televize je rizikem velmi tenká hranice odd"lující odvá#n"j)í reality formáty od laciného bulváru.“

„Má to b*t prost'edek k$poznání na)eho chování a je podle mého názoru tedy nejen legitimní, ale dokonce nutné, aby tato témata otevírala práv" ve'ejnoprávní televize a &inila je tématy sv*ch reality formát!.“

48 Etick* panel. Poradní orgán generálního (editele +T, jeho) posláním je posílit d*v$ru ve(ejnosti v%odpov$dn# p(ístup +eské televize k otázkám profesní etiky a jejího dodr)ování. Dostupné z: http:// www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/eticky-panel/, (cit 17. 10. 2017).

49 Kodex %eské televize: Zásady napl(ování ve'ejné slu#by v oblasti televizního vysílání. Dokument p(edlo)en# Radou +eské televize a schválen# Poslaneckou sn$movnou Parlamentu +eské republiky 2. "ervence 2003. [online] Dostupné z: http://img.ceskatelevize.cz/boss/image/contents/kodex-ct/pdf/kodex-ct.pdf.

50 MOTAL, Jan. From Interactivity to Freakshow: Ethical Aspects of New Television Trends from the Perspective of Democratic Competence. Czech and Slovak Journal of Humanities, ".1, ro". 2017, str. 44-53. 33! „Docureality nám m!#e prost'ednictvím emocí p'inést zku)enost, která nás posune, ani# bychom ji museli u&init sami.“

„Jako dramaturg formátu na komer&ní televizi jsem byl pozván na Ministerstvo práce a sociálních v"cí, kde jsem vysv"tloval, jak*m zp!sobem jsou ú&astníci formátu chrán"ni tak, aby v)e prob"hlo v$po'ádku.“

„D!le#it* je pro m" osobní vztah k$ tématu. A taky intuice. Od reality formátu o&ekávám vyvolávání siln*ch emocí – u ú&astník! i u divák!. A pokusit se tak odhalit n"co o nich.“

„Hranice bulváru je daná vnímáním publika. V rámci ve'ejné slu#by se m"'í kvalita po'ad! a obecn" vysoké známky znamenají ocen"ní ve'ejnoprávnosti po'adu - lidé dob'e vidí a odhadnou, zda má pou&n*, osv"tov*, mysl a zku)enost rozvíjející aspekt, anebo chce jen )okovat, pobavit a manipulovat s realitou tak, aby divák byl chycen na udi&ku zájmu. Bulvár obecn" p'ehání, staví situaci extrémn", vyvolává um"lé konﬂikty a konfrontace - samoú&eln", jen jako metodu k vyvolání zájmu o po'ad. Realitu nedokumentuje, ale konstruuje podle bazálních emocí publika... To u# je na hran" a tudy nemá ve'ejná slu#ba rozhodn" jít. To jsou zku)enosti z docu-reality, která %T vysílala i v obecné rovin" z hlediska jejího postavení na televizním trhu.”

B. produk"n$-re)ijní priority

Mo)nosti formátu a samoz(ejm$ také )ádan# v#voj p*vodních nám$t* jsou vázané na rozpo"et a producentské zázemí, mo)nost v% klidu promyslet r*zné varianty, mít "as na rozhovory s respondenty, diskutovat s% autory a re)iséry, ale také konzultovat se zahrani"ními kolegy a odborníky – psychology, sociology atd. Je&t$ p(ed pár lety t$)ko myslitelné podmínky k práci. Situace se zlep&uje, bohu)el stále velice pomalu.

MOTIVACE – motivace t'mu, v'#e rozpo&tu.

34! „Trvalo nám hodn" dlouho, ne# jsme se domluvili na technologiích. /editel v*roby logicky trval na tom, #e jde o vysokospot'ební zbo#í, tedy #e se jednou odvysílá a konec, tím pádem ta investice není návratná jako u dramatiky.“

„Re#isér cht"l, aby mu byla produkce k$ ruce 24 hodin. Nebyl zvykl* na podmínky %T, my tu nemáme produk&ní, kte'í d"lají jen na jednom &i dvou projektech jako u soukrom*ch produkcí, d"lají klidn" i na dvanácti naráz.“

„T*m byl na pom"ry %T velk*, ale vymohl jsem si, #e na v)ech pozicích na n"m budou d"lat kvalitní lidi, kte'í nikdy p'edtím reality #ánr ned"lali a tady ten out of box p'ístup se vyplatil.“

AUTENTICITA – casting, podoba scéná$e a re(ijního p$ístupu.

„Casting je naprost* základ. V$zahrani&ních televizích na to mají celá odd"lení, u nás se to musí n"jak ud"lat levn"ji. V$n"&em nám pomáhá t'eba castingovka, v$n"&em sociální sít", a dokonce jsme jednou )li i do terénu a hledali respondenty na vybran*ch pra#sk*ch diskotékách, proto#e jsme v"d"li, #e tam jsou lidi, které hledáme.“

„D"lám rad"ji hranou tvorbu, tohle je v#dycky tak náro&n*, po'ád jsi ve stresu, po'ád 'e)í), jestli si n"kdo n"co nerozmyslí nebo rovnou nepráskne dve'mi, to u# se mi taky jednou málem stalo. To je úpln" stejn* problém, jako kdy# ti vypadne herec v hraném seriálu.”

„Je to precizní práce. Pot'eboval bych k ruce 24 hodin produkci, ale oni musí d"lat i na jin*ch po'adech, ale kdy# je dobrá produkce, dá se to zvládnout i ve skromn"j)ích podmínkách”.

ROZVAHA – &as a prostor pro uvá(ená rozhodnutí.%

„Podobn" jako u dokumentu sází) na situace a v#dycky ti n"co nedopadne, n"kdo se zachová jinak, ne# jsi p'edpokládala, nebo ti prost" n"kdo t*den p'ed natá&ením od'ekne slíbenou lokaci, proto#e si uv"domí, #e je to reality show, a za&ne se bát, aby pak t'eba u generálního 'editele, 35! nebo nevím koho, nevypadala ta pobo&ka n"jak )patn". Tak je pot'eba dost &asu na to promyslet a do'e)it náhradní varianty, ten &as navíc se na tom v#dy projeví, t'eba i tím, #e jsou v)ichni mí( nervní.“

C. (emeslné priority – kamera, st(ih, zvuk

V&ichni oslovení profesionálové se shodli na tom, )e nevnímají rozdíl mezi p(ístupem k dokumentárnímu distribu"nímu ﬁlmu a reality formátu. Tuto kategorii je pot(eba vnímat jako v#raznou jako re)isérskou doménu s tím, )e je v#hradní právo re)iséra ur"it si svoje spolupracovníky. Musí jít o stmelen# t#m, kter# spolu bude trávit velké mno)ství

"asu.

TECHNIKA a ESTETIKA snímání, STRUKTURA a DYNAMIKA st(ihu a audio mixu

„Teoreticky to promy)lené nemám, vlastn" jsem o tom nikdy ani takto nep'em*)lel. %lov"k k tomu p'istupuje jako ke story jako ka#d* jin*, kdy# je dob'e vyvinut* formát, tak nad tím nep'em*)lím. Ale kdy# ob&as vidím práci n"kter*ch koleg!, a klidn" to m!#e b*t ﬁlm v sout"#i na Jihlav", tak mám pocit, #e mají v hlav" p'edev)ím nas*áno.”

„Já jsem m"l radost, kdy# m" te, re#isér oslovil, abych s ním d"lal velkou reality v"c. Nikdy p'ed tím jsem nic takového nest'íhal. A myslím, #e jsme odvedli dobrou práci, akorát jsem to vlastn" asi nikdy nevid"l cel*, v#dycky jsem jen v n"jaké fázi p'ipravoval n"jaké scény, které si pak re#isér poskládal s dal)ím st'iha&em. Je to továrna, ale &lov"k se tomu musí i tak v"novat s maximálním nasazením.”

„Zvukové je to ur&it" náro&n"j)í, není to práce ve studiu, hlavn" se ty situace nedají opakovat, ale zase jedeme v"t)inou minimáln" na dva )táby, to je v*hoda.”

36! Skrytá perspektiva reality TV

Po(ad, kter# dnes mnoho teoretik* ozna"uje jako historicky první ukázku reality TV v% d$jinách televizního vysílání a propracovaného dramaturgického p(ístupu, byl formát zalo)en# na principu skryté kamery, dnes také naz#van# jako prank51 show, ov&em dne&ní podoby tého) lze jen t$)ko pova)ovat z% hlediska obsahu za v#jime"né, ambiciózní, "i dokonce spl-ující estetické nároky co do kompozice obrazu a st(ihu.

Candid Camera52 byla první americká prank show, sv#m zám$rem i provedením podporuje tezi, )e americké a britské reality formáty vyrostly na základ$ sociálních experiment* a observa"ní metody dokumentárního ﬁlmu.53

Nápad amerického televizního producenta Allena Funta, kter# získal praktické rozhlasové zku&enosti b$hem vojenské slu)by za druhé sv$tové války, se v#razn$ se odli&oval od show, které známe z% dne&ního vysílání. Byl zalo)en# na jeho p*vodním rozhlasovém po(adu

Candid Microphone54 z%roku 1947 a celé Spojené státy od té doby znaly zvolání, typické pro mnoho dal&ích po(ad* na motivy originálu: „Usm$jte se, jste ve Skryté kame(e!“55

Princip po(adu, kter# NBC (National Broadcasting Company) poprvé vysílala v%kv$tnu roku

1949, byl z%dne&ního úhlu pohledu jednoduch#, zalo)en# na jemném humoru, blázniv#ch,

51prank, practical joke = )ertík, vylomenina

52 p(eklad: Skrytá kamera

53 MIKULÁ', Peter. Reality TV. Bratislava: Iris, 2011.

54 p(eklad: Skryt* mikrofon

55 McCARTHY, Anna. „Stanley Milgram, Allen Funt, and Me“ In MURRAY, Susan - OUELETTE, Laurie. Reality TV: Remaking Television Culture. NY : University Press, 2004. 37! v#st(edních, pe"liv$ stylizovan#ch situacích, ve kter#ch se ocitnou nicnetu&ící respondenti.56

Funt diváky jako moderátor provád$l cel#m po(adem, formou voice-overu pe"liv$ vysv$tloval, sna)il se – "asto dokonce i s% hosty a respondenty – analyzovat situace a reakce, ke kter#m docházelo.

A v%úvodu po(adu nechyb$lo, vedle jeho názvu, jména autora a moderátora, také motto:

„V hlavních rolích jste vy!“

Z jeho ske"ov#ch po(ad* se stal fenomén. Jako scenáristé se ve Funtov$ t#mu objevili nap(. William Saroyan nebo Woody Allen, kter# se, podobn$ jako Allen Funt, sám natá"ení ú"astnil i jako herec. Jeho etuda mladého ú(ední"ka s%nov$ najatou a nicnetu&ící sekretá(kou, které diktuje milostn# dopis, se po právu stala kultovní zále)itostí.57

Televizní pr*mysl byl na samém za"átku své existence a podobn$ jako tomu bylo i v% po"átcích vysílání +ST, do „nové“ televize se nabírali perspektivní lidé z% r*zn#ch p(íbuzn#ch obor* mimo ﬁlm, tedy rozhlasu, divadla a literatury. Práv$ Saroyan okomentoval po(ad Candid Camera slovy: „Ukazuje to lidi, kte(í nemají pon$tí, )e jsou sledováni. Není u) toto podstatou dramatu?“58

56 Nap(. automechanik jemu) do autoservisu „p(ijede“ )ena s%autem bez motoru, proto)e autoservis je v%kopci a auto dojede díky setrva"nosti. Nebo personalista na pohovoru, jen) se z(ejmou ned*v$rou naslouchá kandidátce – ta se mu sv$(uje, )e "asto vídává )enu s%opicí na hlav$. Poté, co opou&tí místo, projde okolo personalistky jiná )ena. S%opicí na hlav$. Jako dal&í p(íklad z oblasti lze jmenovat najatou here"ku v%ku)elkárn$, která rozbijí bowlingovou koulí p(ed vyt(e&t$n#mi zraky p(ítomn#ch mu)* sklen$né ku)elky nebo retro scénka, kdy legenda n$mého ﬁlmu Bustera Keatona jako roztr)itého anonymního sta(íka na ob$d$ v%restauraci. Best of Candid Camera (1953). 10. 8. 2013 [online]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=-CpzNGhfVio. (cit. 17. 10. 2017).

57 Candid Camera TV Episode. 14. 8. 2012 [online]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch? v=LGb_jzaUWOg (cit. 17.10. 2017).

58 McCARTHY, Anna. Postwar Social Science and the „First Wave“ of Reality TV In MURRAY, Susan, OUELETTE, Laurie. Reality TV: Remaking Television Culture. New York: NYU Press, 2004, str. 28. 38! U po(adu je d*le)ité zd*raznit i obrazovou kompozici jednotliv#ch scének, tedy kategorie dynamiky, struktury a estetiky – mizanscénu a rámování, z%dne&ní perspektivy typické pro

ﬁlmovou, nikoliv televizní tvorbu.

Funtovou ambicí a tv*r"í vizí bylo také p(ání postavit na skryté kame(e dlouhometrá)ní

ﬁlm o )ivot$ pr*m$rného Ameri"ana ve 20. století. Jedním z%takov#ch pokus* byl nap(. na svou dobu nepochybn$ revolu"ní ﬁlm What Do You Say to a Naked Lady z$roku 1969.

Ve filmu zalo)eném p(ímo z%televizního nám$tu Candid Camera a uvoln$né atmosféry éry hippies vystupují skute"ní lidé v% b$)n#ch situacích. Jsou ne"ekan$ konfrontováni s%nahotou, ale v n$kter#ch p(ípadech i s%explicitním sexuálním obt$)ováním, nap(. kdy) herec v roli krej"ího poplácávající nicnetu&ící klientky po h#)dích. Podstatnou "ást filmu tvo(í debaty s% náhodn#mi respondenty, ale také mimo(ádn$ roz"ílen#mi diváky natá"en#mi p(i projekci t$chto scén. Diskuse se to"í okolo sexuality, hranicích pornografie a samoz(ejm$ také um$ní. Revolu"ní po"in se zpívan#mi komentá(i (sic!) byl uveden pouze v%kinech59 a s%p(ístupností od 18 let (X rating filmy u)ívající vulgární jazyk, zobrazující explicitní sexuální situace a intenzivní, opakované násilí), a navzdory potenciálu rozproudit v%tehdej&í siln$ konzervativní americké spole"nosti debatu o spole"ensk#ch normách a hodnotách si lze jen t$)ko p(edstavit, jak by uvedení v%TV vyhov$lo tehdej&ím p(ísn#m regulím FCC (Federální vysílací komise).

59 What Do You Say to a Naked Lady. Re)ie Allen Funt. 1969. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch? v=RgP2H4G6Gng (cit. 17. 10. 2017). 39! Mimo(ádnost a sociální relevance tvorby Allena Funta zp$tn$ vytvá(ení oporu v nastavené metodice z hlediska v#&e popsan#ch princip* - zejména ambice, kontextu a p(esahu, lze pova)ovat velkou "ást jeho díla za v#jime"nou, provokativní a podstatnou.

Nejen z hlediska v#voje dal&ích televizních )ánr* a témat. V$deck# potenciál t$chto pokus* zap(í"inila nepochybn$ také úzk#mi vazbami na sociálního psychologa a autora stanfordského experimentu z%roku 1971 Philipa Zimbarda. Nejen pro Zimbarda, ale pro dal&í sociální v$dce jako Stanley Milgram (kter# sám sebe ve sv#ch )ivotopisech pozd$ji ozna"oval za „filma(e“) byl fenomén skrytého natá"ení zásadní a poslou)il jako nástroj pro dal&í rozvoj experimentální psychologie a dal vzniknout n$kolika mimo(ádn$ kontroverzních pokus*m. Jako nap(. Milgram*v film Obedience z%roku 1962, kdy v%rámci povále"né reflexe a své fascinace psychologií davu zkoumal, co jsou lidé pod vlivem autority ochotni ud$lat navzdory sv#m morálním hodnotám.

Skrytá kamera dala mimo jiné ú"astník*m experiment* dosud nevídanou zp$tnou vazbu k%jejich chování, co) bylo mo)né tím pádem vyu)ít pro terapeutické ú"ely. Spole"n$ s profesionalizací televize jako plnohodnotného média, se ale tyto pokusy "ím dál tím víc

"ast$ji p(esouvaly na plátna kin. A v podob$ stí)ností také p(ed panely etick#ch komisí r*zn#ch vysílacích rad.

Samotn# Allen Funt, kter# (e&il sociální vliv a mo)nosti skryté kamery pro tehdej&í v#zkum, úzce spolupracoval s% tehdej&ími kapacitami z% oboru. Zimbardo byl zastáncem skryté kamery jako sociálního nástroje a sociálních v$d, resp. psychologie.60 Funta

60 viz Anna McCARTHY.: Postwar Social Science and the „First Wave“ of Reality TV in Reality TV: Remaking Television Culture. New York: NYU Press 2004. 40! ozna"oval za jednoho ze sv#ch nejkreativn$j&ích koleg* díky „schopnosti navrhnout a ovládat sociální situace.“61

Zimbardo a dal&í sociální v$dci Funta obdivovali jako amatérského v$dce a experimentátora. Funt se Zimbardem dokonce spole"n$ produkovali i n$kolik v#ukov#ch

ﬁlm* pod názvem Discovering Psychology62.

Impakt vysílání po(adu byl i p(es omezené vysílací kapacity od za"átku velk# – podle dostupn#ch pramen* m$lo v% roce 1953 televizní p(ístroj p(es 20 milion* americk#ch domácností, co) bylo 44 % populace (o 10 let pozd$ji u) je to 50 milion* a 91 %).63

Práv$ projekty zalo)ené na principu skryté kamery, jako byl pozd$j&í Zimbard*v slavn#

Stanfordsk# v$ze-sk# experiment,64 zp*sobily mimo(ádnou odezvu v$decké obce i ve(ejnosti a p(ehodnotilo tehdej&ího pohled na obor sociální psychologie. Stanfordsk# experiment podle Zimbarda dokázal, jak snadno se m*)e ka)d# pod tlakem okolností a z% pocitu moci dopustit brutálního jednání, ani) by k% tomu musel mít psychické predispozice, zárove- ale jednozna"n$ tvrdí, )e dnes u) by z%etick#ch d*vod* nebylo nic podobného mo)né.65

Existují ale samoz(ejm$ p(íklady, které co do kontroverze snesou srovnání a mají v%sob$ navíc i dramaturgickou prioritu v podob$ aktuálního kontextu. Jeden z nich je egyptská

61 KORN, C. James: Illusions of Reality:A History of Deception in Social Psychology. NY: New York Press. 1997. str. 161.

62 P(eklad: Objevování psychologie

63 Number of TV households in America. In: http://www.tvhistory.tv/Annual_TV_Households_50-78.JPG (cit. 17. 10. 2017).

64 viz: http://www.prisonexp.org nebo https://psychologie.cz/mel-jsem-zastavit-driv/.

65 z p(edná&ky Philipa Zimbarda na Inspira"ním fóru Mezinárodního festivalu dokumentárních ﬁlm* v Jihlav$. 27. 10. 2016. 41! prank show s%názvem Mini Daesh66, kterou v%roce 2016 vysílal kanál Al Nahar. Nicnetu&ící egyptské celebrity se pod záminkou natá"ení charitativního po(adu dostávají do role rukojmí Islámského státu a prost(ednictvím zinscenované dramatické situaci pro)ívají autentické a extrémn$ silné emoce.67 Po(ad vzbudil velk# mezinárodní rozruch, místní vysílací komise konstatovala, )e po(ad by m$l b#t zru&en, proto)e d$lá tzv. Islámskému státu reklamu, není mo)né takové záva)né téma zleh"ovat a navíc je show vysílána v%dob$ nejv$t&ího muslimského svátku Ramadánu. Místní reakce v% angli"tin$ pí&í o „idiotské show a ubohosti egyptské televize.”68

P(esto)e reakce publika byly silné, o"ekávatelné a tv*rci pracovali s%nadsázkou, v#sledek je klopotn# a t$)kopádn#. Na druhou stranu se "lov$k t$)ko brání dojmu, )e v "eském%kontextu velk#ch emocí z migra"ní krize a 13. uprchlíka je zvolání You’ve Been

Daesh’d! (parafráze na zvolání „Jste ve skryté kame(e!“) na eticky sporné a ostré hran$ dramaturgického &ílenství a geniality.

P*vodní po(ad Candid Camera postupem "asu slevil ze sv#ch experimentálních i estetick#ch nárok* a ambicí a byl p(esunut do pravidelného ned$lního okna v%hlavním vysílacího "ase. Erudovaného Allena Funta vyst(ídal herec William Shatner, znám# ze série Star Trek, a celá show se stala p(edobrazem dne&ních prank show bez jakékoliv vystopovatelné "i z(ejmé vazby na p*vodní podobu i formu, a p(edev&ím ambice. Sám

66 Outrage at the Jihadi Pranksters Who Take Celebrities Hostage. In: The Times. 15. 6. 2016 [online]. Dostupné z: https://www.thetimes.co.uk/article/outrage-at-the-jihadi-pranksters-who-take-celebrities- hostage-rw6vq09cr (cit. 17. 10. 2017).

67 MINI DAESH - Episode 01. In www.youtube.com. 6. 6. 2016 [online]. Dostupné z: https:// www.youtube.com/watch?v=ruq4wZWBVqM (cit. 17. 10. 2017).

68 Mini Daesh: Prank Show Depicting ISIS Hostage Situation a New Low for Egyptian Television. In: Egyptian Streets. 14. 6. 2016 [online]. Dostupné z: https://egyptianstreets.com/2016/06/14/mini-daesh-prank-show- depicting-isis-hostage-situation-a-new-low-for-egyptian-television/ (cit. 17. 10. 2017). 42! Funt se za"al orientovat více na témata spojená s% lidskou sexualitou, po(ad pozd$ji upravil a koncipoval ve spolupráci s%Playboyem a HBO jako no"ní show.

Stále také existují v tomto typu formátu pozitivní p(íklady, jako nap(. po(ad stanice ABC z roku 2013 Would You Fall For That69. Po(ad je postaven i na p*vodních archivech Candid

Camera, podobn$ jako originál vyu)ívá zasv$ceného komentá(e, ale scénky znovu p(ehrává a aktualizuje. A co je nejd*le)it$j&í, z% hlediska poznatk* moderní psychologie pojmenovává psychologické úkazy, ke kter#m p(ed kamerou dochází a „rozkr#vá tajemství lidského chování”70.

69 ABC: Would You Fall for That? - Change Blindness. In www.youtube.com 4. 8. 2013. [online] Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=qN7s9E6M4RQ&t=247s (cit. 17. 10. 2017).

70 Jedním z p(íklad*, jak po(ad vysv$tluje nap(. tzv. sociální konformitu, je situace ve v#tahu, ve kterém stojí v&ichni statisté nep(irozen$ - zády ke dve(ím. V$t&ina p(íchozích zcela p(irozen$ reaguje tak, )e se do n$kolika sekund bez zaváhání oto"í do stejn$ nep(irozené pozice. 43! Experimenty i rodinné dokumentární ságy

Reality )ánr sledují mnozí teoretikové p(edev&ím po britské "i americké linii, nicmén$ n$které zdroje71 zmi-ují pozoruhodné experimentální po"iny dánského re)iséra Poula

Martinsena72. Ten se specializoval ve spolupráci s%ve(ejnoprávní dánskou televizí DR na projekty zalo)ené na experimentální psychologii. V#pov$di respondent* kombinuje se situacemi, jako nap(. ve ﬁlmu Broen73 z% roku 1969, kde spolu hippies a "lenové Hell

Angels gangu staví most jako symbol porozum$ní, "i snímek z%roku 1976, kdy na n$kolik t#dn* nast$hoval st(edostavovskou dánskou rodinu do legendární komunity Christianie; p(ípadn$ ﬁlm Lydigheden dilemma74 z$roku 1979, ve kterém nicnetu&ící respondenti dávají elektro&oky herc*m, kte(í p(edstírají bolest, aby autor dokázal, jak t$)ké je neposlechnout autoritu.

Pro v#voj )ánru reality TV v% té dob$ ale do&lo v% rámci vysílání k% jinému revolu"nímu po"inu, kdy) televize PBS v% roce 1973 za"ala ka)d# "tvrtek ve"er vysílat dvanáctidíln# seriál s%názvem An American Family75. Producent Craig Gilbert p(ed úvodním dílem mluví k%divák*m a vysv$tluje princip sedmim$sí"ního observa"ního natá"ení v%Kalifornii stylem

„ﬂy-on-the-wall“ a lakonicky komentuje i v#b$r respondent*:

„Tato rodina není pr*m$rná, ani typická. ,ádná taková neexistuje.“76

71 viz MIKULÁ' nebo ANDREJEVIC.

72 viz Poul Martinsen. In www.youtube.com. 21. 10. 2015 [online]. Dostupné z: https://www.youtube.com/ watch?v=DGetGDzD13U&t=43s (cit. 17. 10. 2017).

73 p(eklad: Most.

74 p(eklad: Dilema poslu)nosti.

75 PBS: An American Family (Opening and Theme 1973). In: www.youtube.com. 2. 12. 2011 [online]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=MJ-yofcaPMk (cit. 17. 10. 2017).

76 “The Louds are neither average nor typical. No family is. They are not THE American family. They are simply UN American family.” viz 01:05 - 01:18 tamté). 44! Revolu"ní série z%ka)dodenního )ivota p$ti"lenné rodiny ukazovala lidi ze st(ední vy&&í t(ídy, diváci mohli u televizí sledovat dokonce i rozpad tohoto man)elství. Jeden ze syn*,

Lance Loud, n$kdy ozna"ovan# i jako první „television gay character“ – tedy respondent s%otev(en$ deklarovanou homosexuální orientací, se vydal na um$leckou dráhu a propadl drogám. Neobvyklá dokumentární série se tak v%roce 2001 znovu dostala do pop(edí, kdy)

Lance zem(el na selhání jater v%d*sledku viru HIV a hepatitidy.

PBS poslední náv&t$vu rodiny p(ed jeho smrtí odvysílala jako záv$re"n# díl.

Britská odezva na sebe v 70. letech nenechala dlouho "ekat, podobn$ jako u p(edchozí série zde nechyb$la dramaturgická ambice tvo(it nov# zp*sob narace, kter# byl dosud spojován jen s hranou tvorbou a po formální stránce dokonce je&t$ s revolu"n$j&ím pojetím. V %roce 1974 p(i&la BBC s programem, kter# se jmenoval The Family77. A"koliv

&lo o p(ímou inspiraci, byla tato série esteticky vyt(íben$j&í, zárove- st(íhaná v% tak(ka reálném "ase, t#den po t#dnu, co) byl na tu dobu mimo(ádn# dramaturgick# krok.

Celou sérii uvozuje prolog, rozhovor re)iséra a rodiny Wilkinson* u ve"e(e. Producenti vybrali malé m$sto Redding reprezentující v sociologickém slova smyslu v&echny neduhy, se kter#mi se Velká Británie tehdy pot#kala, a uskute"nili podrobn# casting. Re)isér Paul

Watson78 (ve Velké Británii uznávan# dokumentarista a dr)itel ceny britské a televizní akademie BAFTA za celo)ivotní p(ínos) v% debat$ s touto vybranou% rodinou, otevírá problémy, které je s% natá"ením, a zejména s% odvysíláním, mohou potkat. Exponuje otev(en$ princip celého po(adu, zejména my&lenku p(ená&et autentické okam)iky z%)ivota

77 The Family (1974) [E01] BBC Documentary - Episode 1. In: www.youtube.com. 4. 11. 2014 [online]. Dostupné z https://www.youtube.com/watch?v=EYNGRqXKkSA (cit. 17. 10. 2017).

78 Candid Cameraman. In: The Guardian. 20. 11. 2006 [online]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/ media/2006/nov/20/mondaymediasection4 (cit. 17. 10. 2017). 45! této rodiny v%(ádu n$kolika dn* do celostátního vysílání. Paní Wilkinsonová, hlava celé rodiny, p(ed kamerou vysv$tluje, )e sice dostávají za natá"ení peníze, ale nejsou p(itom profesionálními herci:

„Lidé jsou u) unavení z%krásn#ch here"ek a herc*, um$l#ch dramat u kuchy-ského d(ezu, kde nevidíte )ádné &pinavé nádobí. Toto je ná& skute"n# )ivot a lidi by to mohlo zajímat.“79

Na otázku re)iséra, zda jim nevadí, )e je budou miliony lidí posuzovat, nejen kv*li jejich chování, ale t(eba i kv*li jejich politick#m názor*m, odpovídá nejstar&í syn – zejména bráno z% pozice dne&ních o dopad* n$kter#ch reality formát* na soukromí jedince – naivní v$tou: „V)dy0 to mohou v)dycky ztlumit nebo vypnout, kdy) se jim na&e názory nebudou líbit.“80

Re)isér rodinu varuje p(ed ve(ejn#m tlakem, zejména s%ohledem na fakt, )e show se bude zárove- vysílat i natá"et. Z% dne&ního úhlu pohledu to p*sobí jako otev(en#, logick# a nekompromisní a p(itom citliv# úvod k% natá"ení ze zákulisí, ale také jako alibismus autora, "i p(ímo televize, která v%p(ípad$ problém* jen konstatuje: „My jsem vám to (íkali, v$d$li jste p(esn$, do "eho jdete.“

BBC de facto deﬁnitivn$ objevila tento rodící se hybrid dokumentárního ﬁlmu pro v$t&inového diváka, trvalo ale je&t$ pom$rn$ dlouho, ne) se tento nov# progresivní styl dokumentární tvorby uchytil. Vedle v#&e zmi-ované The Family vznikl v roce 1974 na soukromé ITV cestopisn# publicistick# seriál Wish You Were Here81, jeho) licenci vlastnil p(edch*dce dne&ní spole"nosti známé nejvíce díky talentov#m reality show - Fremantle

79 viz 02:30-02:42 In: The Family (1974) [E01] BBC Documentary - Episode 1. In www.youtube.com. 4. 11. 2014. [online] Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=EYNGRqXKkSA (cit. 17. 10. 2017).

80 viz 02:59-03:05 tamté).

81 p(eklad: Ké# bys tu byl. Viz: ITV: Wish You Were Here - Opening - UK TV. In: www.youtube.com. 15. 1. 2008. [online]Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=4UCQoooRWoc (cit. 17. 10. 2017). 46! Media82. Pr*m$rná série cestopis* s voiceoverem ukon"ila vysílání a) v roce 2003, jednalo se sv#m zp*sobem o p(edvoj, proto)e v% roce 1978 p(i&la BBC s% dal&ím úsp$&n#m a revolu"ním “cestovatelsk#m” projektem Airport, t(ídíln#m dokumentárním záznamem b$)ného provozu na britském leti&ti Heathrow, kter# mnohem pozd$ji, v roce 1996, inspiroval BBC k% nato"ení docu-soapu. Úsp$ch byl velk#, BBC po(ad p(esunula do primetimu a vyrobila deset sérií.83 Ale práv$ s% podobn#mi úsp$chy p(i&ly programové sázky na jistotu, rezignovalo se na zásadn$j&í sd$lení a z%hlediska podstaty ve(ejné slu)by podobné programy ztratily na smyslu i k#)ené atraktivit$ a momentu p(ekvapení. A tím pádem je také p(estali vyhledávat progresivní a talentovaní tv*rci.

82 viz FreemantleMedia: http://www.fremantlemedia.com/about-us/.

83BBC Airport EP4 Pt1 (season 1). In www.youtube.com. 29. 10. 2012. Dostupné z: https://www.youtube.com/ watch?v=38Ok0VoId2I&index=13&list=PL0CCC3C966382E5C6 (cit. 17. 10. 2017). 47! “Opravdová” televize

V roce 1992 vznikla v% b#valé bostonské hasi"ské zbrojnici amerického státu

Massachusetts první kontejnerová reality show komer"ní stanice MTV The Real Word84 na které se v$t&ina teoretik* shoduje jako na p(elomové pro cel# )ánr reality TV.

Úpln$ první podobn# pokus s% názvem Nummer 2885 lze dohledat v% Holandsku, kde soukromá Today TV sledovala stejn#m zp*sobem sedm mlad#ch lidí )ijících n$kolik t#dn* spole"n$ v% jednom amsterodamském byt$. P*vodní po(ad nem$l velk# úsp$ch a skon"il po první sérii.

Producenti po(adu The Real World od za"átku proklamovali p(ímou inspiraci seriálem

The American Family z%roku 1974. Sedm mlad#ch lidí z%r*zn#ch "ástí USA a rozdíln#m zázemím ubytovali v%jednom newyorském byt$ a se &tábem sledovali jejich konfrontace, vztahy a situace, které byly sest(íhány a vysílány ve t(inácti epizodách. P*vodn$ v&ak m$lo jít o nízkorozpo"tovou hranou soap operu – „scripted soap“ (série tvo(ená s ne-herci na základ$ scéná(e v autentickém prost(edí), inspirovanou úsp$chem seriálu Beverly Hills

9021086, producenti v&ak na poslední chvíli zm$nili formát na „unscripted soap“ (seriál bez scéná(e).

Zjevn$ inspirováni zmi-ovanou holandskou p(edlohou.87

84 P(eklad: Opravdov* sv"t. Reportá) o první sérii: MTV Real World 1992 ET clip. In: www.youtube.com. 16. 4. 2015. [online] Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=D2has25saPg (cit. 17. 10. 2017). Upoutávka na poslední sérii z%roku 2013: Real World: Skeletons | Ofﬁcial Trailer | MTV. In: www.youtube.com. 26. 11. 2014 [online]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=OFVwB8CfU6o (cit. 17. 10. 2017). Oﬁciální stránky po(adu na MTV: http://www.mtv.com/shows/real-world-new-york-1992

85 viz: https://en.wikipedia.org/wiki/Nummer_28.

86 Seriál se vysílal v letech 1990 a) 2000. Producent: Aaron Spelling. Autor: Darren Star.

87Auto(i nizozemského originálu se v&ak nikdy oﬁciáln$ nedomohli kompenzace, co) je ve sv$t$ televizních formát* standardní situace – p*vod autorské licence u reality formát* lze jen velmi t$)ko dokázat. 48! Série vyvolala velk# ohlas i vlnu nevole. Kritické hlasy ozna"ovaly show za povrchní, nudnou a hloupou, pozitivní recenze upozor-ovaly na to, )e se v%programu, kter# sleduje zejména mladé publikum, (e&í zásadní témata spojená se sexem, AIDS, drogami, potraty, nábo)enstvím a politikou. Tato pozitiva se v&ak z%dal&ích sérií vytratila zejména zm$nou castingové strategie, ale i "ím dál v$t&í producentskou snahou poutat pozornost bulvárním obsahem. Vysílání formátu skon"ilo v%roce 2013.

Jedním z% mála moment*, kter# lze za(adit do typologie dramaturgick#ch priorit a stojí v%tomto období p(ekotného v#voje svou nad"asovostí za pozornost, je sociální experiment

Familien Danmark88 z$ roku 1994, kde si svoje )ivoty na n$kolik dní vym$ní dv$ dánské rodiny. Re)isérka Lise Roos krátce po dokon"ení ﬁlmu zem(ela. A Britové o necel#ch deset let pozd$ji uvedli jeden z% nejúsp$&n$j&ích sv$tov#ch formát* zalo)en#ch na tzv. replacementu, tedy principu v#m$ny aktér* a prost(edí – Wife Swap, u nás znám#m jako

V*m"na man#elek.

Vedle Real World b#vá jako p(íklad první úsp$&né, ale jinak zcela banální a nepodstatné, docupovat uvád$ná Driving School89 série sledující )áky v auto&kole. Dalo-li se v%p(edchozích p(ípadech alespo- "áste"n$ mluvit o ur"itém spole"enském potenciálu "i sociální rezonanci, Driving School byl po(ad, kter# slou)il v#hradn$ k%pobavení publika,

88 P(eklad: Dánská rodina In MIKULÁ', Peter. Reality TV. Bratislava: Iris, 2011, str. 110.

89 P(eklad: Auto)kola. Driving School - Episode 1. In: www.youtube.com 14. 11. 2014 [online]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=5UediCv6Fe8 (cit. 17. 10. 2017). 49! z%protagonist* se p(es noc staly známé osobnosti a publikum také poprvé pochopilo, )e nejde o observa"ní dokument.90

V p(ípad$ Driving School ale vy&lo také poprvé najevo, )e "ást p(íb$h* byla zám$rn$ mírn$ stylizována a upravena, aby kv*li sledovanosti získala pozornost a náklonnost publika. A"koliv ú"astníci po(adu v$d$li, )e jsou natá"eni, po(ad buduje iluzi skryté kamery a respondenti ve stresov#ch situacích spojen#ch s%(ízením vozu na natá"ení zapomn$li a jejich reakce jsou autentické. O experimentální psychologii spojené s% po"átky )ánru, "i p(ímo motivace p(iná&et publiku sd$lení z% hlediska dramaturgie a zpracování – nap(. takovou zábavnou formou vzd$lávat o bezpe"ném "i rizikovém chování za volantem – ale nelze v*bec mluvit.

Teoreti"ka Misha Kavka celé období první fáze v#voje reality TV formát* od roku 1989 a) do roku 1999, kdy se natá"ecí technika i mo)nosti postprodukce za"aly stávat v&eobecn$ dostupn#mi, a v#razn$ se tak zlevnila v#roba podobn#ch formát*, naz#vá „camcoder era“, tedy „éra videokamer“. Masivní rozvoj nízkorozpo"tové produkce s%sebou, krom$ z(etelné autorské rezignace, nulové dramaturgické ambice a sni)ování kvality sd$lení, p(inesl zásadní zm$nu ve formálním pojetí. Bakelitová estetika, dnes u) pova)ovaná za um$lecké retro a symbol 90. let, spole"n$ s% graﬁckou upoceností a okouzlením digitálními st(ihov#mi efekty – i to jsou klasické p(íznaky televizní tvorby z%té doby, která je, co do dramaturgick#ch priorit, ve znamení regresu a rezignace na mo)nost p(iná&et prost(ednictvím televizních formát* zásadn$j&í témata.

90 V%originálním popisku je po(ad definován jako „fly-on-the-windscreen documentary“ (moucha na "elním skle), analogicky k%„fly-on-the-wall“ metod$ (moucha na zdi). Dostupné slovníky nabízejí p(eklad do "e&tiny jako „autentick# dokumentární po(ad“, kdy &táb a re)isér nijak formáln$ nezasahuje do natá"ení, a navozuje se tak fale&n# dojem dokonalé objektivity, "asto bez p(ihlédnutí k%faktu, )e i v#b$r místa, postav a následná postprodukce jsou "asto d*le)it$j&ími faktory p(i interpretaci tzv. reality. 50! Jak ji) bylo uvedeno v#&e, )ánr reality TV jako novodob# televizní fenomén na&el zakotvení v% evropsk#ch a americk#ch televizích na za"átku 90. let. Za"al se rozvíjet p(edev&ím na základ$ poptávky publika, které ji) bylo podle v&eho znud$né um$l#mi a stále dokola se opakujícími narativními vzorci nákladn#ch americk#ch hran#ch seriál* a soap oper typu Dallas.

Mediální analytik Milan Kruml popisuje druhou polovinu 90. let jako: „ur"itou krizi, lépe

(e"eno tápání. (…) Zájem o seriálovou tvorbu z%produkce USA za"al rychle slábnout. (…)

Vymizely dobrodru)né a kriminální seriály – v&echny projekty v%USA od roku 1998 do po"átku dal&ího desetiletí znamenaly v$t&í "i men&í neúsp$chy. Podobn# trend se dal vysledovat i v%Evrop$. Bylo jen otázkou "asu, ne) na n$j n$kdo zareaguje tím správn#m zp*sobem.“91

Ve v#"tech v$t&iny teoretik* nechybí první americké a britské show z%policejních zásah*, nap(. nejstar&í p*vodní Crimewatch92 vysílaná BBC One od roku 1984.

V%90. letech ale také zaznamenaly obrovsk# úsp$ch “zrecyklované" sout$)ní kvízy, u nás se v +T s úsp$chem od roku 1992 uvád$la nap(. p*vodní francouzská gameshow Jeux sans frontières.93

A p(edev&ím fenomenální úsp$ch game show Who Wants to Be a Milionaire?94 v%Británii poprvé uvedena v%roce 1998 na komer"ní ITV a v%+R poprvé vysílaná v%roce 2000 na TV

91viz KRUML, Milan. Aktuální trendy v$televizní zábav" In: FORET, Martin. LAP+ÍK, Marek. ORSÁG, Petr. Média dnes – reﬂexe mediality, médií a mediálních obsah!. Olomouc: Univerzita Palackého, 2008.

92 Original Crimewatch Opening Titles1984. In: www.youtube.com. 28. 10. 2014 [online]. Dostupné z: https:// www.youtube.com/watch?v=AWAAknJ8sMA (cit. 17. 10. 2017).

93 Hry bez hranic. viz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hry_bez_hranic, realizováno v Tv*r"í skupin$ Pavla Borovana.

94 Chcete b*t milioná'em? viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Chcete_b#t_milioná(em%3F. 51! Nova) a dal&í formáty r*zn#ch p$veck#ch "ísel a sout$)í, zalo)en#ch na castingu „lidí z%ulice“. Tím pádem se v )ánru reality TV také eliminovaly v#razn$j&í dokumentaristické tendence.

Jak ale pí&e Milan Kruml, tento pr*nik syntetické reality do televizní nabídky nebyl dosta"ující. „Cht$lo to n$co nového, nebo alespo- takového, které by se jako zcela nové tvá(ilo. Holandsk# moderátor a posléze kreativní pracovník v%oblasti v#voje John de Mol p(i&el s% konceptem lidí z% ulice, kte(í budou )ít v% izolovaném prost(edí a diváci budou sledovat jejich chování 24 hodin denn$.“95 A vznikla reality show Big Brother96, dnes ozna"ovaná jako typick# p(íklad formátu, tzv. kontejnerové reality show, ale i )ánru reality

TV obecn$.

„Diváci byli v%první fázi nad&eni. Z%v#zkum* vyplynulo, )e je fascinovala mo)nost sledovat protagonisty, které mohli b$)n$ potkat na ulici, ve &kole, v% práci nebo mohli b#t jejich sousedy. Po "ase se ale koncept vy"erpal (…) Paradoxn$ se ukázalo, )e nejv$t&í úsp$chy slaví reality show tam, kde jsou dokonale p(ipravené a nic není ponecháno náhod$ – tv*rci vyvinuli celé katalogy postup*, jak s% kandidáty a d$ním v% izolovaném prost(edí manipulovat, aby bylo dosa)eno po)adovaného efektu.“97

Potvrzení efektivity takov#ch formát*, ve kter#ch ale dramaturgické priority uvedené v typologii v#&e absentují, deﬁnitivn$ potvrdil americk# Survivor v% roce 2000 (p*vodní formát uveden v%roce 1997 ve 'védsku jako Expedition Robinson, u nás uvád$n bez v$t&ího

95KRUML, Milan. Aktuální trendy v$televizní zábav". In: FORET, Martin. LAP+ÍK, Marek. ORSÁG, Petr. Média dnes – reﬂexe mediality, médií a mediálních obsah!. Olomouc: Univerzita Palackého, 2008.

96 P*vodní holandská verze vznikla ve spole"nosti Endemol a byla vysílána v%roce 1999. A) posléze expandovala do celého sv$ta. Viz Aﬂevering 1 - Big Brother 1999. In www.youtube.com. 19. 1. 2014 [online]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=4zIJFhd4IYE (cit. 17. 10. 2017)

97 KRUML, Milan. Aktuální trendy v$televizní zábav" In FORET, Martin. LAP+ÍK, Marek. ORSÁG, Petr. Média dnes – reﬂexe mediality, médií a mediálních obsah!. Olomouc: Univerzita Palackého, 2008. 52! ohlasu televizí Prima v% roce 2006 pod názvem Trose&ník a také TV Nova pod názvem

Robinson!v ostrov v%roce 2016).

A byla to práv$ op$t BBC, resp. její tehdej&í (editel, kter# v%roce 2005 oznámil ústup od

„vy"erpaného“ )ánru98, aby bylo mo)né klást v$t&í d*raz na hranou tvorbu. To bylo p(esn$ p$t let p(ed premiérou první docu-soap v% +eské televizi v% roce 2010. A také v%dob$, kdy se "e&tí diváci seznamovali s%)ánrem reality TV prost(ednictvím show V*m"na man#elek uvád$né na TV Nova, p*vodním formátem britského ve(ejnoprávního vysílatele

Channel 4.

Proklamace BBC by se dala ozna"it za p(elomovou, nic to ov&em nezm$nilo na faktu, )e pom$r ceny a v#konu (ve smyslu náklad* a sledovanosti reality formát* a hrané tvorby) byl stále nesrovnateln#. A pomineme-li klasické kontroverzní kontejnerové reality show typu Big Brother (které ale nap(. v%Británii vysílala do roku 2010 ve(ejnoprávní Channel 4 a nyní v programu pokra"uje Channel 5), z*stal )ánr reality TV pro západoevropské televizní publikum stále stejn$ atraktivní, a"koliv v#voj tzv. scripted99 formát* spí&e p(ibli)il k hrané tvorb$.

98 „Take more risks and cut back on tired genres such as docu-soaps” In: BBC1 Boss Promises Drama, not Docu-soaps. In: The Guardian. 29. 8. 2005 [online]. Dostupné z: http://www.theguardian.com/media/2005/ aug/29/broadcasting.bbc (cit. 17. 10. 2017).

99 Formát zalo)en# na scéná(i a (ne)herecké akci v autentickém prost(edí. 53! Hranice smyslu a nesmyslu

Je ale nutné si neustále klást si otázku, zda a v "em jsou tyto dal&í nové formáty p(ínosné? V%"em, resp. jaké jsou dramaturgické priority a jak vysoké si producenti kladou ambice p(i jejich realizaci a vysílání? Reality TV )ánr je z hlediska diváck#ch o"ekávání problematick# sám o sob$ a nejinak se k% n$mu staví i "ást odborné literatury, kdy se m*)eme do"íst i o tzv. „trash TV“ (popelnicové televizi), tedy bulvární subkategorii

&irokého proudu reality TV. Není d*vod se tvá(it, )e tomu tak není. Je asymetrie zejména ve vztahu k% dokumentárnímu )ánru, kter# automaticky asociuje „vy&&í“ hodnoty, p(edev&ím vzd$lávací a um$lecké; na rozdíl od reality TV )ánru, kter# je vnímám jako

„povrchní“ a „emocionální“. +eská televize by nem$la dle velice "ast#ch reakcí a v#tek divák* na webu takové )ánry ani vyvíjet, ani vysílat.

Jedním z% nejv#razn$j&ích p(ípad* z%)ánru reality TV, kterou lze uvést jako p(íklad dramaturgické priority ve(ejné slu)by par excellence, m*)e b#t game show BNN, p(ím# p(enos nizozemské televize ve(ejné slu)by z%1. "ervna roku 2007 s%názvem Velk* Dárce100

(název zjevn$ asociuje asi nejznám$j&í a divácky nejúsp$&n$j&í sv$tovou kontejnerovou reality show Big Brother/Velk* bratr).

Holandská televize oznámila, )e v%jejich show odká)e smrteln$ nemocná )ena v%p(ímém p(enosu ledvinu jednomu z%p$tadvaceti sout$)ících, kte(í "ekají na transplantaci. Diváci v% této „sout$)i“ p(ispívali )en$ sv#mi radami k% v#b$ru správného adepta formou SMS, v#t$)ek byl v$nován nizozemské nadaci pro transplantaci ledvin. Na konci ve"era m$li diváci vid$t t(i ﬁnalisty, z%nich) jeden na záv$r „obdr)í“ orgán, kter# mu zachrání )ivot.

100 De Grote Donor Show First 10 Minutes [+ English Subs]. In: www.youtube.com. 2. 6. 2007 [online]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=J4dGKYcsclw (cit. 17. 10. 2017). 54! Kontroverzní po(ad pochopiteln$ provázely neuv$(itelné odsudky, tématem se zab#vala i na&e média.101 Navzdory v&em kritik*m se )ivé vysílání uskute"nilo. A) na jeho záv$ru v&ak vy&lo najevo, )e smrteln$ nemocná )ena je ve skute"nosti here"ka. Ale v&ech p$tadvacet sout$)ících byli reální "ekatelé na transplantaci ledviny, s% celou situací p(enosu navíc dob(e obeznámení.

BNN, její) b#val# (editel zem(el v% roce 2002 na selhání ledvin, tímto pozoruhodn#m krokem upozornila na skute"nost, )e v%Holandsku jsou nízké po"ty registrovan#ch dárc* orgán*, a posunula vnímání )ánru reality TV i podstatu televize ve(ejné slu)by o krok dál.

Otev(ela mo)nosti kreativn$ a provokativn$ nakládat s% ve(ejnou slu)bou ve smyslu v#znamu pro ur"ité téma "i celou spole"nost.

Ze sou"asné TV tvorby by na základ$ p*vodní typologie bylo mo)né rovn$) ozna"it n$kolik dal&ích zahrani"ních formát*. Nejde v )ádném p(ípad$ o vy"erpávající seznam, ale o v#razné p(íklady ze v&ech t(í klí"ov#ch v#vojov#ch hledisek:

- kontextu

- ambicí

- p(esahu

Canada’s Next Great Prime Minister102 je kanadská show televize CBC z% roku 2006. Ta sledovala v% n$kolika sériích „uchaze"e“ ve v$ku 18–25 let o post premiéra a jejich

101 Nap(.: Holandská televize pustí sout"# o náhradní ledviny. In: Idnes.cz. 26. 5. 2007 [online]. Dostupné z: https://zpravy.idnes.cz/holandska-televize-pusti-soutez-o-nahradni-ledviny-fh4-/zpr_archiv.aspx? c=A070526_201253_zajimavosti_tha (cit. 17. 10. 2017).

102 P(eklad: Dal)í nejlep)í kanadsk* premiér. Viz Canada’s Next Great Prime Minister. In www.wikipedia.org. 10. 10. 2017 [online]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Canada%27s_Next_Great_Prime_Minister (cit. 17. 10. 2017). 55! p(edstavy o tom, jak se d$lá politika a jak je mo)né ud$lat z%Kanady siln$j&í a prosperující zemi. V% souvislosti se sou"asn#m kanadsk#m premiérem Justinem Trudeauem je zde samoz(ejm$ otázka, nakolik práv$ tento typ po(adu napomohl vnímat n$které mlad&í politické kandidáty jako relevantní hrá"e.

How the other half lives103 je titul britské show Channel 4 z% roku 2009 je odvozen# od slavné fotograﬁcké série z% roku 1890, která ukazovala extrémní podmínky ve slumech v% odlehlej&ích "ástech New Yorku. Nám$t ukazuje bohaté Brity, kte(í m$li mo)nost )ít v% nejchud&ích britsk#ch rodinách, a otvírá otázku )ivotních podmínek, nebo odpov$dnosti za vlastní )ivotní podmínky, ale také )ivotní podmínky t$ch druh#ch, )ijí-li v%hor&ích podmínkách.

V roce 2015 ale show p(evzal Channel 5, kter# pom$rn$ radikáln$ zm$nil princip a

"áste"n$ i název formátu na Eamonn&Ruth: How the Other Half Lives, ve kterém britsk# pár moderátor* pouze jezdí po sv$t$, aby ukázal, jak se )ije nejbohat&ím lidem této planety.

Oce-ovan# je také australsk# reality formát Go Back Where You Came From104 z$roku 2011, kde &est Australan* s jasn#m názorem k tématu migrace zakusí na vlastní k*)i zku&enosti uprchlík* sna)ících se za ka)dou cenu dostat do Austrálie, která má velmi p(ísnou imigra"ní legislativu.

103 P(eklad: Jak #ijí ti druzí. Viz EAMONN & RUTH: HOW THE OTHER HALF LIVES. In: Channel 5. 2017 [online]. Dostupné z: http://www.channel5.com/show/eamonn-ruth-how-the-other-half-lives/ (cit. 17. 10. 2017).

104 P(eklad: Vra. se, odkud jsi p'i)el! (2011) Viz oﬁciální stránky SBS: http://www.sbs.com.au/programs/go- back-to-where-you-came-from a teaser https://www.youtube.com/watch?v=JN95EOA1tYQ (cit. 17. 10. 2017). 56! Ze stejného roku je také minisérie Our War105, vytvo(ená na základ$ autentick#ch materiál*, které natá"eli p(ímo brit&tí vojáci na misi v Afgánistánu.

Gogglebox106 (2013) je neoby"ejn$ úsp$&ná reality show Channel 4 postavená na zdánliv$ absurdním nápadu, )e diváci pozorují diváky sledující televizi. Celá série je postavena na n$kolika skupinách – v#razn#ch rodinách, párech "i spolubydlících, kte(í ze svého domácího gau"e komentují vysílání uplynulého t#dne.

Big Racism Experiment107 z tého) roku je holandská reality show a zárove- TV ﬁlm, ve kterém 30 respondent* zji&0uje, jak# by byl jejich )ivot, kdyby d*le)itá rozhodnutí kolem nich d$lali lidé v#hradn$ na základ$ toho, jakou kdo má barvu o"í.

Protecting Our Parents108 z roku 2014 je oce-ované a jímavé zpracování tí)iv#ch situací konkrétních britsk#ch senior* z r*zn#ch perspektiv – od problematiky podvodn#ch podomních prodejc*, nedostate"né kapacity domov* pro seniory, zdravotní pé"e po otázky t#kající se práva rozhodovat sám o sob$ v p(ípadech, kdy není mo)né, aby sta(í lidé z*stávali kv*li zdravotnímu stavu, ale navzdory sv#m p(áním ve sv#ch domovech, kde pro)ili desítky let atd. To v&e s d*razem na fakt, )e i sou"asná mladá britská populace bude jednou "elit t$mto problém*m, pokud se neza"nou (e&it ji) dnes.

105 P(eklad: Na)e válka (2012). [online] viz http://www.imdb.com/title/tt2002096/ (cit. 17. 10. 2017).

106 Gogglebox (2013-?), [online] viz http://www.channel4.com/programmes/gogglebox (cit. 17. 10. 2017).

107 P(eklad: Velk* rasistick* experiment (2014).In www.vimeo.com. 2. 6. 2007 [online] viz https://vimeo.com/ 208640203 (cit. 17. 10. 2017).

108 P(eklad: Ochra(ujeme na)e rodi&e (2014), [online] viz: http://www.bbc.co.uk/programmes/b041mq9q (cit. 17. 10. 2017). 57! 'védská kontejnerová reality show Diktátor109 (2014) je psychologick# experiment, kter# prost(ednictvím speciﬁcké estetiky, rytmu vypráv$ní a zp*sobu gradace d$je ukazuje &est lidí uzav(en#ch na jednom míst$, "elících po)adavk*m velkého v*dce. Ten postupn$ omezuje jejich práva a "iní jejich )ivot "ím dál tím mín$ v#znamn#m. Po(ad je protkan# archivy s%v#klady )ivotopis* t$ch nejv$t&ích sv$tov#ch diktátor*.

Robert Redford vytvo(il v roli producenta v roce 2014 pro americkou zpravodajskou stanici CNN kritiky pozitivn$ hodnocen# reality formát Chicagoland,110 politickou docu- soap sledující starostu m$sta Chicago a situa"n$ pestr# proces prosazování legislativních zm$n kv*li vysoké kriminalit$, ale také za zlep&ení tam$j&ího vzd$lávacího systému.

El Mashrou/The Project111 (rovn$) z$ roku 2014) je zase první egyptskou sout$)ní reality show o nejlep&í arabsk# start-up s%hlavní cenou 500 tisíc dolar*. Práv$ její spolutv*rce, producent Asim Haneef se v TEDx prezentaci na univerzitách v Cambridge a Oxfordu zam#&lel nad otázkou, zda „m*)e b#t reality TV hybatelem sociálních zm$n?” A dochází na základ$ vlastní p(ípadové studie k pozitivní odpov$di.112

109 Viz proﬁl a trailer po(adu na britské p(ehlídce Content 21: http://www.c21media.net/screenings/ bestcompetitionreality/dictator/ (cit. 17. 10. 2017).

110 Chicagoland. In: cnn.com. 2014 [online]. Dostupné z: http://edition.cnn.com/SPECIALS/us/chicagoland/ (cit. 17. 10. 2017).

111 El Mashrou (The Project) Season 1 International Trailer (English Subtitles). In: www.vimeo.cz. 2015 [online]. Dostupné z: https://vimeo.com/123691687 (cit. 17. 10. 2017).

112 Can reality TV be a force for social change? Asim Haneef at TEDxOxbridge. In: www.youtube.com. 2014 [online]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=dftA6aV85C0 (cit. 17. 10. 2017). 58! Kodex jako kotva na suchu, koncept jako zá#tita v bou$i

Sociální rezonanci i relevanci po(ad* dosud uvád$n#ch v% této práci lze v% perspektiv$ jakékoliv televize ve(ejné slu)by vnímat jako zásadní a )ádoucí sou"ást televizního vysílání, jak to nap(. definuje i Kodex +T. Termín „sociální rezonance“ dokument sice nereflektuje, v%&ir&ím slova smyslu ale v%preambuli nalézáme definici +T jako „ve(ejného prostoru pro setkávání zku&eností, postoj* a%pro)itk* vlastních r*zn#m lidem a%skupinám

)ijícím na území +eské republiky. Tím mimo jiné napomáhá informa"ní a% kulturní seberealizaci rozmanit#ch men&in, je) se ocitají mimo hlavní proud názor*, kultury a% zábavy, p(i sou"asném poznání t$chto men&in v$t&inou“, p(i"em) +T „vytvá(í sv#mi po(ady orienta"ní bod pro v&echny "leny spole"nosti a%podporuje soudr)nost spole"nosti a%integraci v&ech jednotlivc*, skupin a%spole"enství“. Za d*le)ité termíny lze v%souvislosti s tématem práce pova)ovat i „seberealizaci“ a „integraci“, a to jak ve vztahu k%národnostním, etnick#m a sexuálním men&inám, tak nap(. i k%senior*m.

„Pro "eskou ve(ejnost, a to bohu)el i odbornou, je p(i v#voji formátu od dob ,elezného speciﬁcké to, jak je vnímána role ve(ejnoprávní televize – práv$ proto jsme mnohem opatrn$j&í ve v#b$ru témat a postup*, práv$ proto se obáváme, abychom byli dostate"n$ ve(ejnoprávní. Ve Skandinávii, v%Británii nebo v%N$mecku je role ve(ejnoprávní televize v%tomto kontextu vnímána mnohem &í(eji,“ tvrdí (editel v#voje +T Jan Maxa.113

„P(ed deseti lety Vladimír ,elezn#, tehdy &éf televize Nova, tvrdil, )e ve(ejnoprávní televize by m$la vyráb$t a vysílat jen to, co se komerci nevyplatí, nechce to d$lat nebo to neumí vyrobit levn$ji. Podle této logiky by ve(ejná slu)ba jen "ekala na kost, co zbude.

113 viz emailová korespondence s Janem Maxou. cit.16. 9. 2017. 59! Pro intelektuály, men&iny a slu)bu státu,“ psal na svém blogu v% roce 2011 sou"asn# programov# (editel +T Milan Fridrich.114

Projdeme-li si oba kandidátské projekty Petra Dvo(áka, za jeho) p*sobení na TV Nova byl po odchodu ,elezného uveden# první ro"ník Superstar a televize také adaptovala V*m"nu man#elek, je pozoruhodné, )e sousloví „reality formát“ "i “reality TV” nezmi-uje ani jednou. V% druhém kandidátském projektu z roku 2016 pí&e pouze v% jednom p(ípad$ o

„formátech stojících na pomezí tradi"ních )ánr*.“115 D*vod je z(ejm# – byl si v$dom, )e by to mohlo u Rady +T "i ve(ejnosti vyvolat negativní odezvu a necht$l zbyte"n$ riskovat.

+eská televizní dramaturgie v#voj reality formát* ka)dopádn$ zaspala i bez Vladimíra

,elezného. Je toti) bezesporu &koda, )e se +T u) v% minulosti nechopila zpracovávání tohoto )ánru o n$co energi"t$ji a drav$ji. Jsou to práv$ televize ve(ejné slu)by, které v% zahrani"í aktivn$ vyvíjejí p*vodní formáty "i podporují jejich v#voj. Nejlep&ím p(íkladem je britsk# ve(ejnoprávní hybrid Channel 4, jeho) formáty jsou zdej&ími televizemi adaptovány s nejv$t&ím úsp$chem. Z%hlediska praxe i dramaturgick#ch priorit pova)uji práv$ programovou skladbu, ale p(edev&ím "iteln# a zárove- provokativní programov# koncept této televize za jeden z nejlep&ích ve sv$t$:

Channel 4 ve sv#ch prioritách116 proklamuje inovaci, odli&nost, pot(ebu podn$cování ve(ejn#ch debat na sou"asná témata a reﬂexi kulturní diverzity. Prosazuje jiné perspektivy, povzbuzuje lidi k%)ivotním zm$nám, p$stuje nové i stávající talenty. Tyto

114 K &emu je %T, ve'ejná slu#ba? In www.blog.aktualne.cz. 7. 7. 2011 [online]. Dostupné z: http:// blog.aktualne.cz/blogy/milan-fridrich.php?itemid=13657 (cit. 17. 10. 2017)

115 viz kandidátsk# projekt generálního (editele +T Petra Dvo(áka pro druhé volební období: #CT2023 In www.ct2023.cz. 2017. [online], (cit. 17. 10. 2017)

116 What Is Channel 4. Viz oﬁciální stránky Channel 4: https://www.channel4.com/corporate/about-4/who- we-are/what-is-channel-4 (cit 17. 10. 2017) 60! proklamace se p(íli& neli&í od mnohem rozsáhlej&ího Kodexu +T,117 klí"ov# je p(itom p(ístup konkrétních mana)er*, producent* a dramaturg* k% takové koncepci, a"koliv zejména d*raz na inovaci a touhu “b#t jin#” je to, co "iní Channel 4, nejen ve vztahu k%reality TV formát*m, v#jime"nou:118

A také z(ejm$ neexistuje lep&í p(íklad toho, jak rozdíln$ je mo)né pojmout identick# formát. V%"eském prost(edí je tím nejk(iklav$j&ím p(ípadem poslední (ada V*m"ny man#elek v produkci TV Nova, kde není sebemen&í pochyb o tom, )e jde o bulvarizaci za ka)dou cenu. S ledabyl#m, senzacechtiv#m castingem, kdy se ú"astníci hlásí v#hradn$ na základ$ ﬁnan"ní motivace. To generuje stále stejn# vzorek obyvatelstva, sociologick#

117 Kodex %eské televize: Zásady napl(ování ve'ejné slu#by v oblasti televizního vysílání. Dokument p(edlo)en# Radou +eské televize a schválen# Poslaneckou sn$movnou Parlamentu +eské republiky 2. "ervence 2003 [online] Dostupné z: http://img.ceskatelevize.cz/boss/image/contents/kodex-ct/pdf/kodex-ct.pdf.

118 p(eklad kodexu: - bu/te inovativní a osobití - podn$cujte ve(ejnou debatu na aktuální témata - reﬂektujte kulturní rozmanitost Velké Británie - podporujte r*zné úhly pohledu - inspirujte lidi k )ivotním zm$nám - pe"ujte o nové a existující talenty 61! potenciál neexistuje a po(ad je jen dokladem o neúprosnosti Gaussovy k(ivky inteligence populace. Práv$ tento po(ad a cílené PR v%"esk#ch médiích p(ekro"il v&echny myslitelné etické hranice, a to zejména v*"i d$tem, které se natá"ení ú"astní. Je rovn$) s podivem, )e britská spole"nost RDF nebere sou"asn# stav jako poru&ení licen"ních podmínek, proto)e TV Nova v% pr*b$hu let dovedla nulovou koncep"ní dramaturgií a mizern#m castingem p*vodn$ relativn$ slibn# formát, kde se skute"n$ konfrontovaly a reﬂektovaly r*znorodé "eské postoje i sociální skupiny, na pomyslné televizní dno a degradovala pro velkou "ást "eského publika )ánr reality TV do d(íve zmi-ované kategorie „trash TV“.

Channel 4 oproti tomu po p$ti letech vysílání naznala, )e formátu dochází dech a casting se pot#ká s "ím dál v$t&í nouzí o respondenty, a produkci v% roce 2009 ukon"ila. Ale k%po(adu se vrátili. Ov&em jen jednou v%roce 2017 se speciálním, mimo(ádn$ aktuálním dílem, kdy se v% po(adu konfrontovaly rodiny, z nich) jedna volila pro a druhá proti

Brexitu.119 Asi neexistuje lep&í p(íklad pro demonstraci propasti mezi dv$ma dramaturgick#mi, ale i kulturními prioritami a koncepty. Noviná( britského Guardianu

Stuart Heritage120 pod titulkem „v&echny po(ady by m$ly b#t takto toxické”, dokonce uva)uje, zda by takov# po(ad mohl zm$nit v#sledek britského referenda a tím pádem i britské d$jiny.

119 Wife Swap: Brexit Special (15. 6. 2017). Viz oﬁciální web Channel 4. Dostupné z: http:// www.channel4.com/programmes/wife-swap-brexit-special (cit. 17.10. 2017).

120 All TV Should Be This Toxic. (14. 6. 2017) In Guardian.[online]. Dostupné z https://www.theguardian.com/ tv-and-radio/2017/jun/14/wife-swap-brexit-special-all-tv-should-be-this-toxic. (cit. 17. 10. 2017). 62! "T v&era, dnes a zítra

Pomineme-li r*zné sout$)e (nap(. O poklad Ane#ky %eské121) zejména v produkci Tv*r"í skupiny Pavla Borovana, +eská televize byla v)dy k%reality formát*m obez(etná.

Za p(íklad adaptace formátu lze ozna"it po(ad Po)ta pro tebe122 vysílan# od roku 2005, v%oﬁciálním popisu ozna"ován v%d(ív$j&ích letech jako talkshow, dnes jako „talkshow s prvky reality“. Za druh# mimo(ádn$ úsp$&n# je pova)ován formát StarDance …kdy# hv"zdy tan&í vysílan# od roku 2006 na základ$ licence BBC (Strictly Come Dancing,123 na

BBC One vysíláno nep(etr)it$ od roku 2004) a t(etím je Den D,124 p*vodní japonsk# formát z roku 2001, kde si investo(i vybírají z prezentace r*zn#ch start-up*. Od roku 2005 pod názvem Dragon’s Den nep(etr)it$ vysílalo BBC Two a v% prvních letech byl po(ad n$kolikrát nominován na ceny britské a televizní akademie BAFTA.

V%"eské verzi se &ir&ímu televiznímu publiku mimo jiné poprvé p(edstavili pozd$j&í politici Tomio Okamura a také Ivan Piln#, jen) se stal v% roce 2017 ministrem ﬁnancí,

Tomio Okamura je od roku 2012 poslancem Parlamentu +eské republiky.

Z hlediska d(íve popsan#ch dramaturgick#ch priorit (bez ohledu na konkrétní v#sledek realizace u Po)ty pro tebe, kde by posílení dokumentární linie a práce s psychologem byla pro formát pozitivním impulsem) se nask#tá otázka, pro" se minulé vedení rozhodlo realizovat práv$ formát StarDance, kter# z hlediska ambice, p(esahu i kontextu sice

121 O poklad Ane#ky %eské. In: http://www.ceskatelevize.cz/porady/879018-o-poklad-anezky-ceske/ (cit. 17. 10. 2017).

122Po)ta pro Tebe. In: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10079901208-posta-pro-tebe/ (cit. 17. 10. 2017).

123Strictly Come Dancing. In: http://www.bbc.co.uk/programmes/b006m8dq (cit. 17. 10. 2017).

124 Viz Den D na webu +T: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10206979350-den-d/309292320520007/ (cit. 17. 10. 2017). 63! generuje vysoká "ísla sledovanosti, z hlediska ve(ejné slu)by je ale ve v&ech dal&ích aspektech bezobsa)n#, s v#jimkou díl* zam$(en#ch nap(. na charitu a integraci lidí na vozíku.

+eská televize ve(ejné slu)by samoz(ejm$ nepat(í mezi „trash TV“ producenty, z hlediska dlouhodobého nezájmu o mlad&í divácké skupiny, ale i o t(askav$j&í politická témata, by se dalo uva)ovat s nadsázkou spí&e o termínu „yawn TV“, tedy „zívací televizi“.

Konzervativní dramaturgie se stále vá)e na p(edstavu pasivního koncesioná(e. Hlavní vysílací "as na hlavních kanálech je v)dy ﬁxovan# na vysok# rating, ve kterém +T nechce cílového diváka drá)dit kontroverzí "i unavovat experimenty v% podob$ sou"asn#ch sv$tov#ch trend*. Ty ale v% západní Evrop$ "asto iniciují a reprezentují, jak u) bylo zmi-ováno v#&e, práv$ ve(ejnoprávní vysílatelé jako britská stanice BBC, Channel 4 "i norská NRK.

V%tomto ohledu je tedy d*le)ité klást si stále otázku, zda, jak a pro" by televize m$la a cht$la b#t aktivním trendsetterem a autoritou, a to zejména pro mlad&í divácké skupiny.

P(i"em) reality TV )ánr, pomineme-li )ánr zpravodajství, je (i pro ú"ely publicistick#ch po(ad*) jedna z nejefektivn$j&ích platforem, jak toho lze docílit. Jak bylo zmín$no d(íve, na rozdíl od dramatické tvorby je mén$ náro"ná na "as, v#robu i rozpo"et a je mo)né reagovat pom$rn$ rychle na spole"enské i kulturní fenomény. To v&e za podmínky kvalitního v#vojového zázemí a rozmanitého t#mu kriticky uva)ujících lidí orientujících se nejen v% sou"asné tvorb$, ale i v% televizní produkci a v#rob$, proto)e ne ka)d# experiment je mo)né odpovídajícím zp*sobem realizovat. Se záporn#mi a odmítav#mi reakcemi se navíc po"ítá a pracuje jako se sou"ástí v#voje a práce na dal&ím formátu.

64! Jak s nadsázkou (ekl Peter Wallace, jeden z nejv#znamn$j&ích norsk#ch televizních producent* ve(ejnoprávní NRK: „A) polovinu své pracovní doby n$kdy (e&ím stí)nosti divák* na moje po(ady. To je toti) naprosto normální, kdy) produkujete n$co v#razného.

Je t(eba s tím um$t pracovat a také mít nad(ízené, kte(í vám d*v$(ují.125“

V#voj vlastních formát* není v% +eské republice p(íli& uznávanou kreativní kategorií, neklade se na ni p(íli& velk# d*raz ani nevkládá d*v$ra, nejsou do ní investovány adekvátní personální ani ﬁnan"ní prost(edky. +T tudí) ve v$t&in$ p(ípad* rad$ji investuje do vyzkou&ené licence.

Formáty z )ánru reality TV nepat(í mezi po(ady, které by bylo mo)né tzv. „pilotovat“, tedy vytvá(et pilotní díl „na zkou&ku“, co) celou situaci komplikuje. S%vybran#m autentick#m obsazením nelze pracovat stejn$ jako nap(. p(i zkou&ce nové talkshow "i p(i pilotním, tedy zku&ebním dílu hraného seriálu. Ú"inkující jsou v%takov#ch p(ípadech srozum$ni s tím, )e se scény mohou p(etá"et a kulisy dopl-ovat, proto)e piloty pracují s provizorním rozpo"tem osekan#m na maximální mo)nou hranici nutného, v%p(ípad$ reality formátu, zejména v%p(ípad$ docu-reality, je to nemyslitelné.

Ve v#vojové fázi je nutné investovat do kvalitního p(ípravného t#mu, re&er&í a castingu, v$novat mnoho hodin diskusím, hledání tvaru, kter# bude dramaturgicky funk"ní, ale jakmile se situace za"nou dít, kamery b$)í a protagonisté se seznámí, není mo)né cokoliv opakovat "i odkládat na moment, „a) bude schválen# rozpo"et“, a série m*)e maximáln$ p(ed"asn$ skon"it na základ$ negativn$ zhodnoceného sest(ihu prvního dílu.

125 osobní interview 20. 9. 2015, NRK (Oslo) 65! Sázkou na jistotu v%"eském kontextu dlouho byly p(evzaté televizní formáty ze zahrani"í, které jsou tzv. „vyzkou&ené“ na zahrani"ním publiku, ale práv$ v% takov#ch p(ípadech hraje rozhodující roli rovn$) d(íve zmín$n# faktor glokalizace – dlouhodob$ se ukazuje, )e bez glokaliza"ního faktoru, tedy adaptaci formátu na konkrétní kulturní kontext, formát nefunguje, to se stává zejména v% p(ípad$ r*zn#ch show, kdy je supervizor zastupující dr)itele licence nekompromisní a chce vytvo(it identickou verzi p*vodního formátu bez ohledu na kontext.

Intern$ v +T byl )ánr reality TV (a to p(edev&ím formát docu-reality show) deﬁnován v% roce 2012 skupinou producent* (Michal Reitler, Kate(ina Ond(ejková, Petr Kubica,

Martina 'antavá, Petr Mühl a Kamila Zlatu&ková), následn$ pov$(enou vytvo(ením nabídky nového vysílacího okna programu +T1 s pracovním podtitulem „O nás“. Jedním ze siln#ch aspekt* m$l b#t sociologick# rozm$r a diváck# potenciál jednotliv#ch titul* s

úmyslem rezonovat nap(í" spole"ensk#mi vrstvami. Formáty navr)ené pro toto okno byly z"ásti sestaveny z úsp$&n#ch zahrani"ních docu-reality formát*, základní d*raz m$l b#t ov&em kladen na vlastní v#voj, jako d*kaz svébytnosti a samostatnosti +T schopné produkovat atraktivní obsahy ve vlastní „kuchyni“.

Vysílací okno „O nás“ m$lo slou)it jako pilí( pro ukotvení pravidel v#voje vlastních televizních projekt*, které by byly konkurenceschopné na tuzemském i zahrani"ním televizním trhu. Tehdej&í nabídka, její) vybrané tituly126 se po dohod$ se skupinou na podzim roku 2012 prezentovaly Programové rad$ +T jako souhrn nabídky jednotliv#ch tv*r"ích skupin i pov$(en#ch producent*, byla tematicky pestrá, ale cílení do tzv. slepého okna, tj. programové rezervy, kterou bylo mo)né p(etvo(it v% brand, nebylo úsp$&né.

126 Mezi nimi u) byly za(azeny T(ída 8.A i Zlatá mláde). 66! Ukázalo se toti), )e Programová rada o vytvo(ení takto proﬁlovaného okna zájem nemá.

Dodnes jsou formáty tohoto typu nasazovány podle konkrétního obsahu, tzn. bu/ +T1, nebo +T2, ned$le ve 20:00 i st(eda 21:40, a nemají tak svoje ustálené zacílení.

Programové odd$lení za"alo navíc po zku&enosti s% divácky neúsp$&n#mi p*vodními formáty (Hospoda U Druhé )ance,127 2013) více up(ednost-ovat adaptace úsp$&n#ch zahrani"ních formát*. Ov&em s% nutností zvá)it v&echny aspekty vzhledem k% dramaturgick#m prioritám, kdy by p*vodní nám$ty vzhledem k% budoucí konkurenceschopnosti televize jako formátové laborato(e m$ly b#t up(ednost-ovány, a"koliv v% dne&ní dob$ u) není mo)né objevit skute"n$ nov# formát, ani) by to nebyla variace na ji) vid$né.

+eská televize má ze zákona ulo)eno, aby hledala témata a vhodnou formu, jak pracovat ve ve(ejném prostoru s velk#m spektrem témat, jak je zprost(edkovat a zárove- interpretovat nej&ir&í mo)né cílové skupin$ i minoritám. A zárove- b#t schopná obhájit d*sledky konkrétních krok* nejen p(ed koncesioná(i, ale i p(ed odbornou ve(ejností.

Relevantní odborné v#hrady jsou sm$(ovány v*"i malé rezonanci "eské televizní tvorby v% zahrani"í. „Od konce 90. let, tedy doby nástupu globální televize, v#nosy +T ze zahrani"ního prodeje pr*b$)n$ klesají. Její zástupci tento trend po"átkem nového milénia zd*vod-ovali nep(ízniv#m pom$rem koruny k% euru a dolaru, pozd$ji d*sledky

ﬁnan"ní krize… Pozvolná zm$na trendu je patrná teprve v% n$kolika posledních letech, kdy nákup"í z N$mecka, Francie "i Nizozemska projevují (by0 relativn$ stále mal#) zájem o nové po(ady z +eska. P(esto lze pova)ovat za jediné reálné úsp$chy umíst$ní Dovolené

127 Hospoda u druhé )ance (2014), viz: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10437569498-hospoda-u-druhe- sance/413237100041001/ (cit. 17. 10. 2017). 67! v$ Protektorátu na druhém a Zlaté mláde#e na osmém míst$ sout$)ního v#b$ru nov#ch sv$tov#ch formát* na Eurovision Creative Forum v%Berlín$.“128

128 a)+ESÁLKOVÁ, Lucie. Nostalgick* pokrok v mezích formátu: %esko v é'e globální televize. In: Cinepur 111/2017. b)K ú"asti na EBU sout$)i více v p(ípadové studii ". 2: Zlatá mláde) + p(ílohy Prezentace EBU a Katalog EBU. 68! Komer&ní televize ve$ejné slu(by

Zatímco +eská televize v%dob$ nejv$t&ího rozvoje formát* stála spí&e bokem, s jedním z nejv$t&ích fenoménu v%)ánru "esk#ch reality TV adaptací p(i&la TV Prima v%roce 2009 na popud dramaturga Martina Justa a spole"nosti Core Production.129 A tou byla docu- reality Ano, )éfe!130 (Ramsay’s Kitchen Nightmares, 2004, Channel 4) s v#razn#m a charismatick#m Zde-kem Pohlreichem, kter# na castingu upoutal sv#m speciﬁck#m projevem a razantním vystupováním. Tv*rci tehdy dle slov Martina Justa131 neuva)ovali,

)e by oslovili +eskou televizi, domnívali se, )e nastavení po(adu a Pohlreichovy vulgarity budou pro +T p(eká)kou.

Vedení televize Prima navíc zpo"átku vyjad(ovalo obavy, zda kuliná(ská docu-reality show zaujme, proto)e stravování v%"esk#ch restauracích nebyla v%"esk#ch médiích reﬂektována jako problém, a navíc byla zva)ována motivace majitel* restaurací, resp. bylo otázkou, kolik z%nich by bylo ochotno p(ihlásit se do tohoto typu konfrontace.

Po(ad se ale navzdory jist#m pochybám a "etn#m diváck#m stí)nostem na vulgarismy, kter#mi se opakovan$ zab#vala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání,132 stal i díky aktivnímu castingu fenoménem a skute"n$ otev(el debatu o úrovni "eské gastronomie.

Mnoho divák* si uv$domilo, )e p(ístup n$kter#ch "esk#ch restaurant* a úrove- "eské gastronomie není v%po(ádku a je t(eba se proti tomu vymezit. Klí"ové pro úsp$ch celého

129 viz http://www.coreproduction.cz.

130 viz Ano )éfe! In www.wikipedie.cz. 20. 9. 2017 [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/ Ano,_&éfe! (cit. 17. 10. 2017).

131 Telefonické interview dne 20. 6. 2017.

132 Nap(. v%zápise v%roce 2009 RRTV „vydala provozovateli FTV Prima s. r. o. upozorn$ní na poru&ení § 32 odst. 1 písm. j) zákona ". 231/2001 Sb., nebo0 odvysíláním po(adu Ano, &éfe! dne 22. zá(í 2009 ve 21:20 hodin na programu Prima televize se dopustil poru&ení povinnosti neza(azovat do program* po(ady a reklamy, které obsahují vulgarismy a nadávky, krom$ um$leck#ch d$l, v%nich) je to z hlediska lí"eného kontextu nutné; taková díla je v&ak mo)né vysílat pouze v%dob$ od 22:00 hodin do 06:00 hodin druhého dne.“ Dostupné z: http://www.rrtv.cz/cz/ﬁles/press/TZ_17_09.pdf (cit. 17.10. 2017). 69! formátu bylo, )e dr)itelé licence akceptovali "esk# kontext, souhlasili se zm$nami navrhovan#mi "eskou stranou a po celou dobu reﬂektovali mo)nosti "eské verze ve vztahu k% originálu. To není v% p(ípad$ adaptací formátu v)dy automatické a z% tuzemské praxe znám n$kolik p(íklad* toho, kdy supervizor bránil sebemen&í zm$n$ v% pojetí, proto)e „p*vodní verze fungovala takto, musíte to tím pádem ud$lat úpln$ stejn$“.

Na otázku, zda je mo)né, aby p(esah docu-reality formátu zm$nil uva)ování spole"nosti, odpov$d$l dramaturg a psycholog Martin Justa: „Ano, to nepochybn$ lze, ale nestane se tak dle m#ch zku&eností u po(adu, kter# má jednu sérii. Publikum to za n$jak# "as p(estane vnímat a zapomene. Skute"né zm$ny lze dosáhnout jen pravideln#m opakováním.“133

Televize Prima uvedla "ty(i (ady, koncept se v&ak u) zdál v% roce 2011 vy"erpan#.

K% natá"ení a o)ivení páté (ady byl p(izván uznávan# dokumentarista Vít Klusák a vzhledem k%úsp$chu díl*, které re)íroval, se spole"n$ s Filipem Remundou a spole"ností

Hypermarket Film134 stali v#konn#mi producenty po(adu. Je v% této souvislosti d*le)ité uvést, )e oba tv*rci uvedli v%roce 2004 „první ﬁlmovou reality show“ %esk* sen.135 P(izvali

133 Telefonické interview: dne 20. 6. 2017.

134 viz: http://www.hypermarketﬁlm.cz.

135 %esk* sen, v#razn# debut re)isérské dvojice Víta Klusáka a Filipa Remundy, byl jako koproduk"ní titul +eské televize uveden do "esk#ch kin se zám$rn$ k(iklav#m podtitulem „filmová reality show“ a vzbudil p(i realizaci a následné premié(e v%roce 2004 mimo(ádn$ silné reakce. V%kritick#ch anal#zách a p(ísp$vcích si auto(i kladli otázku, zda tv*rci, pota)mo koproducent a vysílatel – +T, neza&li za hranici etiky v%p(ístupu k%respondent*m, tedy zejména t$m star&ím a nemajetn#m. Auto(i v%diskusích uvád$li, )e jim bylo líto, )e se smysl celé akce práv$ k%t$mto posti)en#m lidem nedostane, a oni pro n$ tím pádem budou do)ivotn$ za podvodníky. Z mnoha p(ísp$vk* na toto téma jsem vybrala stru"n# v#-atek z rozhovoru s Václavem Havlem, kterého se redaktor Petr 'im*nek ptá na jeho názor na %esk* sen: „Ten film je podle mého mín$ní skute"n$ velmi dobr# a vyt#kají-li mu, )e je zalo)en na podvodu, )e oklamal lidi, pak musím (íci, )e tato v#tka by se mohla vztahovat ke v&em Formanov#m film*m a )e tak to prost$ chodí. Chceme-li se dostat na d(e- n$jakého tématu, potom musíme b#t v%zájmu dobré v$ci tro&ku tvrdí.“ O filmu více viz: https://cs.wikipedia.org/wiki/!esk"_sen. 70! k% sob$ oce-ovaného dokumentaristu Martina Du&ka a s ohledem na specifika formátu vytvo(ili re)ijn$-dramaturgick# koncept zd*raz-ující sociální kontext, zam$(ili se více na konkrétní p(íb$hy postav, p(ípadné konfrontace jsou d*sledn$ji zpracovány.

Filip Remunda popisuje jejich dramaturgick# princip spí& jako proaktivní a zmi-uje dva p(íklady témat, která podle n$j zásadn$ji rezonovala. V% prvním p(ípad$ zaznamenali v% médiích136 protesty a stávku student* olomouckého gymnázia kv*li úrovni &kolní kuchyn$ a rozhodli se nato"it jeden díl práv$ tam, a poukázat tak na dlouhodob$ neut$&en# stav "esk#ch &kolní kuchyní.137 Podobnou dlouhodobou kampa- v% Británii

(Channel 4) a USA (ABC) inicioval britsk# televizní kucha( Jamie Olivier, od roku 2008 s ním vzniklo n$kolik sérií (Jamie’s Ministry of Food, Jamie’s School Dinners a Jamie Oliver’s

Food Revolution). V% druhém p(ípad$ spole"n$ s% konceptuální um$lkyní Kate(inou

'edou,138 která napsala pr*vodce Brnox po vylou"ené brn$nské lokalit$ nazvané „Bronx“, nato"ili díl p(ímo v%jedné z tam$j&ích restaurací, kde byl Pohlreich s úrovní jídla velice spokojen#. Filip Remunda k%tomu (íká: „To v&e vid$lo v%premié(e p(es p*l milionu lidí, kte(í se normáln$ na dokumenty nedívají. To znamená, )e má smysl natá"et pro jinou, tzv. cílovou skupinu a oslovovat je spole"ensky d*le)it#mi tématy.“139

Zásadní roli hraje i prom$na estetického p(ístupu, kter# s p(íchodem zku&en#ch ﬁlma(* a tv*rc* distribu"ních dokumentárních ﬁlm* doznal zm$n nejen v%kompozici záb$r*, ale i st(ihu a zvuku.

136 viz nap(.: P'esolené, rozva'ené. Olomoucké gymnázium za#ívá hromadn* bojkot ob"d!. In: Mladá fronta Dnes. 22. 5. 2017. Dostupné z: https://olomouc.idnes.cz/slovanske-gymnazium-studenti-protesty-obedy-skolni- jidelna-bojkot-11u-/olomouc-zpravy.aspx?c=A170519_2327001_olomouc-zpravy_stk (cit. 17. 10. 2017).

137 VIDEO: Pohlreich jako )éf v ob'í )kolní kuchyni, zabijáku &erstvosti. In: www.idnes.cz. 12. 9. 2017. [online]. Dostupné z: https://hobby.idnes.cz/ano-sefe-gymnazium-olomouc-skolni-jidelna-ﬁ2-/hobby-domov.aspx? c=A170911_123640_hobby-domov_mce (cit. 17. 10. 2017).

138 viz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kate(ina_'edá.

139 Osobní interview ze dne 17. 8. 2017. 71! Dal&ím p(íkladem, kdy se komer"ní televizi vyplatil krok, kter# by mohl b#t – vzhledem k%nízké ochot$ "esk#ch televizí zkou&et nové p(ístupy – pova)ovan# za riskantní, je formát

TV Nova a její licencovaná docu-reality show Malé lásky (2017, originál vysílal Channel 4:

One Born Every Minute z roku 2010),140 ve které m$li diváci mo)nost b$hem první série vid$t padesát porod*. Re)ie a vedení projektu se ujal Radovan Síbrt, kter# se v% dokumentární tvorb$ (adí k% re)isér*m s v#razn#m autorsk#m, um$leck#m rukopisem

(nap(. Gottland,141 2014), ale podobn# formát nikdy nenatá"el.

Na otázku, pro" si myslí, )e ho televize Nova oslovila, (íká Radovan Síbrt142, )e krom$ nedávného natá"ení jednoho dílu Ano, )éfe! pro Primu nem$l s prací tohoto druhu zku&enost. Do TV Nova ale nov$ nastoupila na pozici kreativní producentky Radka

Váchalová, která krom$ ﬁlmové &koly v%Písku studovala i ﬁlm a televizi na um$lecké &kole v%Edinburghu a dokument v%Buenos Aires. Její dosavadní pracovní zku&enosti vycházely z práce pro +T, kde to"ila Báje&ná léta bez opony a magazín Queer o sv$t$ sexuálních men&in. A na základ$ referencí z Primy to by práv$ její nápad oslovit Síbrta.

Radovan Síbrt m$l p(ed vstupem do projektu dv$ zásadní podmínky, na které hlavní producent CME p(istoupil – dvojnásobn# po"et dní na postprodukci a mo)nost sestavit si t#m spolupracovník*, kte(í doposud nem$li )ádnou zku&enost s reality formáty. Síbrt dostal dle sv#ch slov ve v&ech ohledech volnou ruku a d*v$ru a tento krok se vedení vyplatil – jde o dramaturgicky, obrazov$ i st(ihov$ kultivovan# v#sledek, s% jeho) sledovaností je TV Nova spokojená a objednává dal&í sérii. Jako dal&í pozitivum bere TV

Nova fakt, )e jí spolupráce tohoto typu m*)e pomoct ve vytvo(ení kvalitn$j&ího brandu a je pravd$podobné, )e na základ$ takové zku&enosti bude v% podobném typu spolupráce

140 Malé lásky (2017), viz http://novaplus.nova.cz/porad/male-lasky/ (cit. 17. 10. 2017).

141 Gottland (2014) viz http://www.ceskatelevize.cz/porady/10430569360-gottland/ (cit. 17. 10. 2017).

142 Telefonick# rozhovor 15. 9. 2017. 72! pokra"ovat, a"koliv stále nemá zájem nabízet "eskému publiku nejnov$j&í trendy a formáty s argumentem, )e na n$ „není p(ipraveno“.143 To svého "asu potvrzoval i analytik médií Milan Kruml, tvrdil, )e komer"ní televize nemá d*vod experimentovat a inovovat a v)dy rad$ji po"ká, a) ud$lá televize ve(ejné slu)by první krok144.

,ánr reality TV je postaven# na emocích, tudí) ur"ité bulvárnosti se z principu vyhnout nelze, (íká v rozhovoru Radovan Síbrt, a"koliv m$li ve st(i)n$ snahu, zejména ve v#vojové fázi castingu, vybírat lidi s r*zn#m sociálním zázemím, aby motivací ú"astník* nebyl pouze honorá(. Ale setkal se i s respondenty, kte(í peníze odmítli a hodnotou pro n$ bylo u) samotné zachycení porodu, které dle formátov#ch pravidel mají mo)nost posléze vid$t a odsouhlasit jeho vysílání. Po(ad od za"átku vnímal jako podn$t ke „konstruktivn$j&í diskuzi o porodnictví. Porod jako takov#, kter# je sou"ástí na&eho )ivota, by se mohl projektem ,odtabuizovat#. Diskuse o porodech je u nás polarizovaná, sám zastávám názor,

)e )enám musí b#t umo)n$no rodit p(irozen$. I pro porodnici je to dobrá zp$tná vazba a z(ejm$ i na základ$ natá"ení se uvnit( instituce otev(ela diskuse o konkrétních léka(sk#ch postupech.“145

V profesionálních kruzích jsem se "asto setkávala s p(edsudkem, )e um$lci („famáci“, tedy studenti, pedagogové "i absolventi FAMU) nejsou schopni adaptovat "i realizovat

úsp$&né po(ady v%prost(edí komer"ní televize. Zmi-ovaná práce Lucie Králové Rozum"t

143 Interview 10. 6. 2016 v Praze.

144 Rozhovor: East European Forum na MFDF Jihlava 2010.

145 Telefonick# rozhovor 15. 9. 2017. 73! televizi mluví o dvojí ned*v$(e, dichotomii (emesla na stran$ televizních pracovník* a um$ní na stran$ tzv. “famák*”.146

Je z(ejmé se, )e jakkoliv lze v% p(ípad$ obou formát* polemizovat o konkrétních postupech, v#slednému efektu nebo o vztahu k% ú"inkujícím, ob$ série jsou ukázkou v#borné aplikace dramaturgick#ch priorit a (v p(ípad$ Ano, )éfe! dokonce prokázaném) potenciálu smyslupln$ rezonovat ve ve(ejném prostoru a nabourávat i stereotypní p(edstavu nejen o reality formátech jako braku, absolventech FAMU jako um$lcích neschopn#ch adaptovat se do „normálního“ televizního provozu, ale i komer"ních televizích jako v#hradních producentech televizních odpadk*.

146 KRÁLOVÁ, Lucie. Rozum"t televizi: Produk&ní kultura %eské televize v oblasti dokumentárního ﬁlmu 1993 - 2017 [diserta"ní práce]. Praha: FAMU, 2017 str. 192. 74! P$ípadová studie &. 1: T$ída 8.A147

Vazba reality TV a dokumentárního ﬁlmu se v%"eském prost(edí za"ala pomalu prom$-ovat u) v roce 2008. Tehdej&í programová (editelka Kate(ina Fri"ová vyhlásila na podzimní konferenci u p(íle)itosti pravidelné prezentace nov#ch "esk#ch dokument* v kin$ Atlas rok 2009 „rokem nov#ch formát*”.

V té dob$ se +eská televize i TV Nova za"aly aktivn$ poohlí)et po tématech, které by mohly v% rámci u nás nep(íli& známého formátu docu-soap zpracovat a nabídnout divák*m.

+eská televize se rozhodla investovat do realizace nám$tu mého autorského

"asosb$rného seriálu Ptá&ata148, kter# sledoval t(ídu romsk#ch d$tí segregovan#ch v% rámci petice neromsk#ch rodi"*. Na tomto projektu jsem v% rámci producentského centra Aleny Müllerové spolupracovala spole"n$ s re)isérem a producentem Ladislavem

Cmíralem a dramaturgem Janem Gogolou ml.

A jedním z klí"ov#ch inspira"ních moment* p(i v#voji byla práv$ &védská premiéra Klass

9A149 v roce 2008 a její velk# ohlas na evropsk#ch televizních p(ehlídkách. V po(adu zam$(eném prioritn$ na tematiku inkluze a modernizace &kolství poslali do t(ídy tvo(ené z v$t&í "ásti d$tmi p(ist$hovalc* producenti &védské ve(ejnoprávní televize v produkci spole"nosti Strix osm v#jime"n#ch u"itel*, aby t(íd$ s údajn$ nejhor&ím prosp$chem v zemi pomohli úsp$&n$ absolvovat záv$re"n# test, kter# je zárove- vstupenkou na st(ední &kolu.

147 viz: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10719503009-trida-8-a/8132-o-poradu/. Jednotlivé díly viz DVD v p(íloze.

148 Ptá&ata I, II, III (2010-2018), viz: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10267754387-ptacata/4238-ptacata/ (cit. 17. 10. 2017).

149 p(eklad: T'ída 9.A, odkaz viz: https://sv.wikipedia.org/wiki/Klass_9A (cit 17. 10. 2017). 75! V roce 2011 se ve 'védsku realizovala u) t(etí série a v hlavním vysílacím v pond$lí ve"er po(ad pravideln$ sledovalo p(es milion 'véd*150.

Tím druh#m impulsem pro realizaci Ptá&at byl pro m$ cyklus solitérních dokument* vysílan# v tém)e roce na +T2 s podtitulem Why democracy?, resp. jeden z ﬁlm*, ve kterém osmileté d$ti z jedné "ínské t(ídy poznávaly v#hody i úskalí demokracie p(i dramatické volb$ p(edsedy t(ídy.151

Na TV Nova stál v té samé dob$ za vznikem nov#ch docu-soap formát* mediální analytik a &éf tehdej&ího v#voje Milan Kruml spole"n$ s dramaturgem Tomá&em Fe(tkem, zakladatelem projektu EDUin.152 Oba o n$kolik let pozd$ji ode&li za Petrem Dvo(ákem do +T, kde jsme se setkali.

P(ed +T adaptovala formát Klass 9A finská a posléze turecká televize. Zejména finská verze byla specifická v tom, )e se více ne) na známky zam$(ovala na atmosféru ve v#uce a chování student* kv*li n$kolika ozbrojen#m útok*m v tam$j&ích &kolách. Pak po(ad realizovala slovenská televize (RTVS153) s tím, )e se tv*rci zam$(ili na klidn$j&í venkovskou

&kolu s d$tmi s podpr*m$rn#mi v#sledky. Vzhledem k odli&nostem ve vzd$lávacích

150 aktuální "ísla uvád$jí, )e celkov$ "ítá &védská populace necel#ch 10 milion* obyvatel. Více ke sledovanosti - viz p(íloha Klass 9A - rating

151 Why democracy? viz: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10157577065-proc-potrebujeme-demokracii/ 207382540550001-hlasujte-pro-mne/ (cit. 17. 10. 2017)

152 viz http://www.eduin.cz, server v$nující se systematické propagaci a komentování vzd$lávání. Cit 17. 10. 2017. Pod vedením Tomá&e Fe(tka na Nov$ vznikly v%rámci v#voje t(i docu-soap série. První se natá"ela v%ZOO na pra)ské Troji, druhá pozorovala situace v%pra)ském IKEMu a t(etí sledovala malé slávistické hokejisty, jejich rodi"e a trenéra. Tuto sérii televize nakonec uvedla pod názvem Zlatí ho)i.

153 viz: www.rtvs.sk 76! systémech navíc tv*rci adaptace cht$li zvolit pro svou práci rad$ji 8. ro"ník, tedy o rok mlad&í respondenty.

Toto (e&ení bylo realizováno v p(ípad$ "eské adaptace, a"koliv spole"nost produkující tento po(ad za mnou p*vodn$ p(i&la s odli&n#m nám$tem o sérii zachycující v#jezdy

"esk#ch záchrann#ch slo)ek.

K realizaci T'ídy 8.A jsem vyzvala p*vodní slovensk# t#m v "ele s uznávan#m re)isérem

Bra-o 'pa"kem, dále tehdej&ího externího dramaturga a budoucího &éfa brn$nské +T

Jana Sou"ka a dramaturga Richarda Komárka, se kter#mi jsme i na základ$ konzultací se zmi-ovan#m Tomá&em Fe(tkem zkou&eli nalézt rezonan"ní strunu "eského vzd$lávacího systému. To v&e v obtí)né kombinaci spojené s v#b$rem a logistikou ideálních pedagog* ochotn#ch b#t na p*l roku sou"ástí pom$rn$ náro"ného experimentu.

Je t(eba (íci, )e v celé situaci, která vy)adovala velké "asové nasazení kv*li mnoha pracovním cestám po celé +R, jsem byla kv*li nedávnému porodu v nev#hodné pozici matky na mate(ské dovolené a kv*li omezené mo)nosti cestovat mi chyb$la osobní znalost jin#ch kandidát* a &kolních prost(edí ne) práv$ t$ch, které se následn$ p(i castingu dostaly do neju)&ího v#b$ru. P*vodn$ jsem se toti), i kv*li svému paralelnímu projektu Ptá&ata, prost(edí romské &koly spí&e cht$la vyhnout, abych sama sebe dramaturgicky nevykrádala. Kolegové navíc nalezli &kolu v pohrani"ní oblasti, která spl-ovala v&echny pot(ebné parametry, navíc v kombinaci s ochotou vedení konfrontovat se s nep(íznivou recenzí o stavu v#uky a úrovni )ák*.

Tato &kola si ale nakonec, podobn$ jako po n$kolika zm$nách i jedna z dal&ích kandidátsk#ch Z', ú"ast rozmyslela a ve ﬁnálním v#b$ru z*stala “romská” základní &kola na ulici 28. (íjna v Brn$, tzv. Osmec.

77! Vedení &koly bylo ochotné o stavu na &kole diskutovat a akceptovat pomoc v podob$ t(í u"itel*, kte(í mají objektivn$ vysoká profesní hodnocení a inovativní p(ístup k v#uce.

Z hlediska dramaturgick#ch princip* m$l po(ad v rámci v#voje jednozna"n$ ambici m$nit

"i minimáln$ tematicky pojmenovat neuspokojiv# stav a problémy "eského &kolství a p(ístupu ke znev#hodn$n#m skupinám. Tedy jednalo se o subverzivní podstatu zejména v*"i majorit$ a (ne)ochot$ sou"asn# stav v$cí pojmenovat.

'lo ale zárove- o ambici konfronta"ní vzhledem k p(íchodu nov#ch u"itel* na zcela nové prost(edí, ale i rodi"* a d$tí mezi sebou.

Dále se jednalo o kontext sociální a aktuální vzhledem k p(edpokládanému v#sledku, kter# m$l deﬁnovat situaci, ve které se nacházejí outside(i "eského &kolského systému.

V"etn$ p*vodních u"itel*, z nich) n$kte(í balancují na hran$ profesního vyho(ení.

A nakonec je t(eba zd*raznit v p(ípad$ tohoto formátu také p'esah etick# a emo"ní, s komplikovan#m kontextem a fakt, )e respondenty jsou d$ti a je nutno p(istupovat k tématu maximáln$ obez(etn$.

Re)isér Bra-o 'pa"ek zvolil citliv# p(ístup, spole"n$ jsme na velké t(ídní sch*zce p(esv$d"ili rodi"e, )e je v jejich zájmu, a p(edev&ím v zájmu jejich d$tí, aby vzd$lání a tento typ investice pova)ovali za podstatn#. Nevzali jsme ale v potaz, )e v rámci celku jde o mimo(ádn$ demotivovanou t(ídu, kdy p(íb$hy jednotliv#ch d$tí byly "asto jímavé, ale zárove- nijak extrémn$ "i patologicky nevybo"ovaly z (ady jin#ch sociáln$ vylou"en#ch skupin.

Podobn$ jako u t(ídy Ptá&at nem$l )ádn# z rodi"* maturitu a vzd$lávací ambice byly tím pádem hluboko pod "esk#m pr*m$rem, o celou situaci se aktivn$ zajímalo jen n$kolik rodi"*.

78! V kombinaci se sympatick#m, ale pasivním vedením, je) postupem let p(ijalo nálepku

“romské” &koly, bez podpory ze strany ministerstva, které by u"itele m$lo v prvé (ad$ motivovat ke zvrácení neut$&eného stavu, p(ijeli na místo d$ní t(i vybraní elitní u"itelé- zachránci (zku&en$j&í u"itel d$jepisu, mladá u"itelka "e&tiny a mlad# matematiká() s velkou vervou a energií, ov&em bez pot(ebného know-how spí& z oblasti psychologie a speciální pedagogiky. A zvyku b#t neustále ve st(ehu p(ed tím, )e ka)d# den v této t(íd$ je

úpln$ jin#. Dle sv#ch slov se ale nep(ipravovali jinak ne) jak byli zvyklí ve sv#ch b$)n#ch hodinách “doma”. U"itel d$jepisu ale nap(. uvedl, )e více p(em#&lel o konkrétních individualitách a zp*sobu, jak tyto d$ti zaujmout.154

Volbou &koly a ni)&ím po"tem pedagog* oproti originálu jsme sami sob$ p(ipravili dramaturgicky zapeklitou situaci, a"koliv &lo o adaptaci formátu, tudí) samotn# princip po(adu byl vyzkou&en mnohokrát na jin#ch typech &kol, národnostech i kolektivech. Po konzultacích se &védsk#ch supervizorem a zástupcem dr)itele licence155 bylo z(ejmé, )e jsme narazili na hlub&í problém, se kter#m nám ale zdej&í odborníci nejsou schopni navrhnout, lépe (e"eno garantovat efektivní postup.

V pr*b$hu natá"ení navíc ot$hotn$la jedna ze 14-let#ch )a"ek a pro v&echny t(i u"itele za"alo b#t rovn$) dlouhodob$ náro"n$j&í d$ti zaujmout, a"koliv díl"ím zp*sobem zaznamenali n$kolik úsp$ch* a v#uce se v$novali naplno.156

Bohu)el v#sledky jejich intenzivní práce nebyly na v#sledcích d$tí po p*l roce p(íli& znát, ale díky mnoha syrov#m situacím se vyjevilo n$kolik dal&ích v#znamn#ch témat a

154 Tato t'ída vám nedala vydechnout. In: Rodina a &kola. 5. 2. 2015. Viz p(íloha.

155 viz: www.drg.tv

156 Pozoruhodná situace se odehrává s matematicky nadan#m studentem Samuelem, jedním z mála skute"n$ úsp$&n#ch d$tí ve t(íd$. Samuel dojde k v#sledku jin#m zp*sobem, ne) byl ten ur"en# podle u"ebnice. P*vodní u"itelka to oznámkuje p$tkou, “nov#” u"itel a matematik se jí to ale marn$ sna)í rozmluvit s tím, )e u Samuela je nejd*le)it$j&í podpo(it jeho talent, nikoliv schopnost absorbovat text. 79! problém*, které by se ve vztahu k tuzemské romské populaci m$lo urgentn$ (e&it na

úrovni m$sta, kraje i ministerstva &kolství. Na prvním míst$ to je spádovost, která by zamezila koncentraci romsk#ch d$tí a vytvá(ení vzd$lávacích ghett, v p(ípad$ m$sta Brna dvou &kol, které právem mají nálepku t$ch nejhor&ích v regionu. D$tem mimo jiné chyb$jí vzory p(edev&ím mezi vrstevníky, talentovan$j&í p(ípady v)dy okam)it$ odcházejí za lep&ími podmínkami pry". Ale nap(. se jedná také o nesmyslnou povinnost druhého cizího jazyka na druhém stupni Z', kdy) rom&tina v nabídce &kol není. Sami u"itelé pak v rozhovorech popisovali, jak postrádají u u"itelského povolání pot(ebnou presti) a platové ohodnocení.

T(ída 8.A, nasazená ve "tvrtek ve"er na +T1, m$la velkou pozornost médií.

Z noviná(sk#ch reﬂexí vypl#vá, )e projekt pova)ovali bu/ za „promarn$nou p(íle)itost ukázat skute"né problémy "eského &kolství”157, nebo )e je série „p(ekvapila a rozpustila kli&é o nevzd$lavatelnosti d$tí z ghetta, kdy) ukázala sisyfovské sna)ení nov#ch u"itel* a nastolila otázku, k "emu probírané u"ivo )ák*m vlastn$ bude a jak by m$lo vypadat vzd$lávání budoucnosti?”158 P(ípadn$ )e „T(ída 8.A ukazuje prost(edí, o n$m) v&ichni mluví, ale málokdo je zná,159” a )e „reality show +T klade velmi nep(íjemné otázky,”160 "i

)e „cyklus je v#mluvn#m dokumentem o jednom velkém a hodn$ &patn$ fungujícím

157 Reality show v 8.A. In Rodina a &kola. 5. 1. 2015. Viz p(íloha.

158 V)ichni jsme 8.A. In: Respekt. 15. 12. 2014. Viz p(íloha.

159 T'ída 8.A ukazuje prost'edí, o n"m# v)ichni mluví, ale málokdo je zná. In www.lidovky.cz. 9. 12. 2015. [online] Dostupné z: https://relax.lidovky.cz/trida-8-a-ukazuje-prostredi-o-nemz-vsichni-mluvi-ale-malokdo-je-zna- p9x-/veda.aspx?c=A141209_124037_ln_domov_sk (cit. 17. 10. 2017).

160 Opravdu 'íká T'ída 8.A, #e jsou Romové nevzd"lavatelní? In Respekt.iHNed.cz. 20. 11. 2014. [online] Dostupné z: https://www.respekt.cz/vzdelani/opravdu-rika-trida-8-a-ze-jsou-romove-nevzdelavatelni (cit. 17. 10. 2017). 80! systému, ale jednodu&&ímu divákovi ale bohu)el pravd$podobn$ poslou)í spí& jako dal&í argument pro nenávist v*"i lidem, jejich) problémy jsou mu lhostejné.”161

V p(ípad$ T(ídy 8. A se ale stala atypická událost. Zatímco v rámci propagace, kdy bylo pouze jasné, )e +T bude vysílat po(ad o romské t(íd$, bombardovali web i m*j mail rasistické stí)nosti na téma “romové a protekce”, po odvysílání se situace prom$nila a frustrované reakce vyst(ídala na webu rozsáhlá debata, do které zapojilo mnoho "esk#ch pedagog*, které po(ad p(ilákal. Necel# rok po odvysílání prvního dílu se ale také ozvalo n$kolik v#znamn#ch neziskov#ch organizací zastoupen#ch Klárou Kalibovou z In Iustitia

(Ratolest, Nesehnutí, Amnesty International nebo Muzeum romské kultury v Brn$) s dopisem, ve kterém „vyz#vají tv*rce T(ídy 8.A, aby se d$tem omluvili mimo jiné proto, )e se domnívají, )e seriál T(ída 8. A je po(adem, kter# mohl u divák* – laik*, kte(í nemají praxi ani% v oboru vzd$lávání, ani nejsou &kolen#mi sociálními pracovníky, potvrdit stereotypní p(edsudky%t#kající se osob romského etnika.“162

Proto)e s v$t&inou t$chto organizací, vyjma In Iustitia aktivn$ spolupracuju a dal&í relevantní organizace typu +lov$k v tísni nebo IQ Roma Servis dopis nepodepsaly, ozvala jsem se n$kolika st$)ovatel*m s prosbou o vysv$tlení. U v&ech panovalo p(ekvapení, )e za po(adem stojím jako producentka, z "eho) jsem následn$ usoudila, )e "ást st$)ovatel* po(ad v podstat$ nevid$la, p(ípadn$ vychází reklamních upoutávek v re)ii propaga"ního

útvaru +T. Nebo jednodu&e d*v$(ují informacím uveden#m v dopise, nebo se jim to

„práv$ hodí, proto)e p(í&tí t#den za"íná nová kampa- zam$(ená na "eské &kolství.”

161 Vyu&ovat Brno aneb Kdo zachrání osmou A? In aktualne.cz. 20. 11. 2014 [online]. Dostupné z: https:// magazin.aktualne.cz/kultura/glosa-vyucovat-brno-aneb-kdo-zachrani-osmou-a/ r~baf19258700311e490f70025900fea04/ (cit. 17. 10. 2017).

162 Omluvte se romsk*m #ák!m, seriál jim ublí#il, vyz*vají neziskovky %T. In www.lidovky.cz. 29. 7. 2015 [online]. Dostupné z: https://www.lidovky.cz/omluvte-se-romskym-zakum-serial-mensine-ublizil-vyzivaji-neziskovky- ct-14y-/zpravy-domov.aspx?c=A150729_113118_ln_domov_sk (cit 17. 10. 2017). 81! Mrzí m$, )e nebyl prostor (e&it toto téma d(ív a s kompetentn$j&ím zázemím, proto)e pochybnosti o zpracování tohoto po(adu mám, nevycházejí ale z p(edpokladu, )e divák je povinen mít akademick# titul "i praxi, aby tématu rozum$l.

Proto)e dopis nebyl sm$(ován mn$, ale Rad$ pro rozhlasové a televizní vysílání, reagovala jsem p(es média takto: „V hlavní anotaci po(adu jsme romství na&ich protagonist* nezd*raz-ovali, jak u) jsem mimo jiné do médií n$kolikrát opakovala, v#b$r p(ímo romské t(ídy jsme p*vodn$ ani nem$li v plánu. Hledali jsme vst(ícnou &kolu, která bude mít o takov# druh experimentu zájem. Domn$nku o vytvá(ení &patného mediálního obrazu Rom* lze vyvrátit (adou pozitivních recenzí po(adu z na&ich deník* a t#deník*, kdy redakto(i jednozna"n$ p(e"etli úst(ední téma jako kritiku stávajícího &kolského systému postaveného mimo jiné práv$ na segregaci "i nesmyslném biﬂování, tedy v

)ádném p(ípad$ na kritice "i stereotypizaci romské men&iny.“163 Po(ad se ale po této stí)nosti znovu po necelém roce dostal mezi nejvyhledávan$j&í po(ady na webu +T.

Podle oﬁciálního shrnutí Útvaru v#zkumu a anal#zy +T m$l po(ad p(es nasazení v pozd$j&ím a mén$ konkuren"ním "ase nízk# v#kon na hlavním kanále v souvislosti s romskou problematikou. Dr)el si nadpr*m$rnou sledovanost u d$tí, )en 30+, S' a V' publika, p(evládali diváci z velkom$st. Spokojenost byla pod pr*m$rem +T2, ale po(ad diváci zárove- hodnotili jako vysoce originální a zajímav#, v"etn$ vy&&í odezvy na internetu, kde byl mezi 10 nejzobrazovan$j&ími stránkami na webu +T. „Po(ad spl-oval po)adavek na ve(ejnoprávní poslání +T, ale nedoporu"ujeme p(í&t$ vysílat na +T1,”164 pí&e ve ﬁnální zpráv$ Útvar v#zkumu a anal#zy.

163 Omluvte se romsk*m #ák!m, seriál jim ublí#il, vyz*vají neziskovky %T. In www.lidovky.cz. 29. 7. 2015. [online] Dostupné z: https://www.lidovky.cz/omluvte-se-romskym-zakum-serial-mensine-ublizil-vyzivaji-neziskovky- ct-14y-/zpravy-domov.aspx?c=A150729_113118_ln_domov_sk (cit 17. 10. 2017).

164 viz p(íloha Sledovanost Zlaté mláde#e a T'ídy 8.A. Zdroj: +eská televize, Útvar v#zkumu a anal#z (2016). 82! P$ípadová studie &. 2: Zlatá mláde(165

Pro v#voj speciﬁck#ch formát* z )ánru reality TV byl u nás v roce 2010 zásadní

Mezinárodní festival dokumentárních ﬁlm* v% Jihlav$, kter# otev(el programovou sekci

Reality.TV pro „nové televizní formáty a aktuální podoby zk(í)en#ch )ánr*, jako jsou%docudrama,$docusoap,$reality show%nebo%mockument.“166

Zmi-ovan# Milan Kruml dramaturgoval, komentoval a uvád$l do pov$domí p(ítomn#ch

"esk#ch dokumentarist* p(ehlídku zásadních sou"asn#ch docu-reality formát*, z nich) jedním z nich byl i po(ad BBC z roku 2009 Blood, Sweat and Takeways.167

Základnám principem série bylo p(ivést &estici zpovykan#ch mlad#ch Brit* do prost(edí, odkud pochází jídlo, které mají denn$ na talí(i. V castingu byl kulturista, gurmet, nebo mladá foodblogerka. Produkce BBC natá"ela v jihov#chodní Asii v reáln#ch podmínkách továren na tu-áky, r#)ov#ch polích, klasického rybolovu. A co víc, mladí Britové m$li za

úkol si za vyd$lané peníze najíst, najít bydlení a zakusit aspo- na chvíli )ivot oby"ejn#ch asijsk#ch d$lník*. Situace z prost(edí továren i konkrétní p(íb$hy d$lnic, které na dlouhé m$síce opou&t$jí své d$ti, aby byly schopné u)ivit rodinu, to v&e zanechalo v ú"astnících natá"ení hlubok# dojem. A podobn$ jsem to v jihlavském sále v roce 2010 vnímala i já.

Sugestivní, emotivní, sociáln$ rezonující zá)itek, kv*li kterému u) bude plechovka tu-áka nav)dy znamenat rychlou vzpomínku na tento po(ad. Série získala v roce 2010 cenu

165 Zlatá mláde# (2015), viz: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10718483769-zlata-mladez/ (cit 17.10. 2017).

166 Reality.TV. In: MFDF Jihlava (2010). Dostupné z: http://www.ji-hlava.cz (cit. 17. 10. 2017).

167 p(eklad: Krev, pot a jídlo z bufetu (2009) viz http://www.bbc.co.uk/programmes/b00kpd2z (cit. 17. 10. 2017). 83! BAFTA168 za nejlep&í faktuální sérii. A v následujících letech jsme spole"n$ s kolegy p(em#&leli, jak#m zp*sobem bychom byli schopni adaptovat podobn# funk"ní princip do

"esk#ch podmínek.

Dramaturg Du&an Mulí"ek stvo(il na základ$ na&ich spole"n#ch úvah a debat nám$t s názvem Slzy a mozoly, kter# se zaobíral sociálními rozdíly mezi velkom$stem a venkovem s tím, )e protagonisty budou tzv. “bohatá” mláde) z hlavního m$sta, která bude postupn$ nav&t$vovat prost(edí, z r*zn#ch d*vod* ost(e kontrastující s jejich )ivotním stylem.

P*vodní rozvr)ení lokací bylo následující:

„Akté(i reality show, v&ichni vybraní z%Prahy, sedmého nejbohat&ího místa v%EU, pro)ijí p$t t#dn* svého )ivota v% okresech mimo hlavní m$sto. V$t&inou p*jde o regiony, ve

168 Britská televizní a filmová akademie 84! kter#ch b$hem transformace skon"ily dosavadní podniky a s% nimi i zp*sob v#d$lku místních obyvatel. Jde v$t&inou o okresy na periferii +R – na periferii geografické i na periferii zájmu obyvatel Prahy. Regiony jsou od Prahy v% evropském m$(ítku tém$( na dosah ruky, p(esto nejen na základ$%volebních v#sledk* jsou mezi Prahou a periferií +R rozdíly jako mezi Zemí a Marsem. Jako mezi pozem&0any a ufony. Vedle alarmujícího po"tu lidí bez práce v%t$chto okresech i zam$stnaní lidé mají daleko ni)&í sociální úrove-, ne) jak tomu je ve velk#ch m$stech +R. Lidé v% takov#ch okresech dojí)d$jí za zam$stnáním n$kolik hodin, aby pracovali za p(ijateln$j&í plat, p(esto)e se mnohdy jedná o práci mimo jejich kvalifikaci. Jsou vd$"ní za povolání, která zaujímají nejni)&í místa v% anketách o nejnáro"n$j&í nebo nejh*( placené zam$stnání. Jde o regiony, ve kter#ch individualita a schopnosti jedince docela snadno prohrává se sociálními a ekonomick#mi silami, které "lov$k jako jedinec nem*)e ovlivnit.

Okresem s%nejvy&&ím procentem nezam$stnan#ch v%+R je Jesenicko s%16,80%. Druhé je

Bruntálsko s%16,50%, t(etí, také v Ústeckém kraji Mostecko s%15,60% (na Mostecku hledá práci dokonce p(es 20 procent )en), následuje Hodonínsko – 14,50%, Znojemsko s%14,10% a Karviná s%13,10 procenty,”169

Pro realizaci jsme oslovili oce-ovaného ﬁlmového dokumentaristu Pavla Abrahama170, díky kterému jsme nastavili vysok# standard obrazové kompozice. Bohu)el jsem se ale v následujících fázích nebyli schopni dohodnout na producentském zázemí, které jsem s v$domím personálních i ﬁnan"ních limit* interní v#roby +T nemohla tv*rci garantovat.

Pavel Abraham tak z*stal autorem koncep"n$ vyt(íben#ch záb$r* úvodního setkání p$tice protagonist* v hole&ovické restauraci SaSaZu jako standard, pro natá"ení získal

169 viz p(íloha: Slzy a mozoly - nám"t cyklu.

170 viz http://pavelabraham.cz. 85! rovn$) ob$ dívky (studentku soukromé V' Nicol a modelku vietnamského p*vodu Yeni) a spole"n$ s Du&anem Mulí"kem vytvo(ili scéná( pro první díl. Du&an Mulí"ek se po odchodu Pavla Abrahama stal scenáristou celé série a kolega Richard Komárek souhlasil,

)e se chopí role re)iséra.171

Dal&í "ást castu (herec Ji(í a budoucí právník Michal) obstarala za pau&ální poplatek profesionální castingová spole"nost hledající klienty na základ$ klí"ov#ch slov typu

Versace, Dior, Duplex nebo Kozi"ka. Do hledá"ku jim tímto zp*sobem spadlo p(ekvapiv$ necel#ch 2000 mlad#ch lidí identiﬁkující se s tímto stylem spojen#m se zna"kami oble"ení nebo no"ních klub*.

Renáto, tehdy pracující jako redaktor "asopisu LUI172, se do castingov#ch sítí dostal díky konkurzu na moderátora po(adu Dobré ráno (+T), kde sice neusp$l, ale produk"ní, která shodou okolností asistovala i na na&em po(adu, ho po)ádala, aby ná& t#m kontaktoval.

Principem tohoto v#b$ru nebylo hledání apriori atraktivních respondent*, ale pokus nalézt lidi, u nich) odtr)ení od reality "eské majoritní spole"nosti není chronick# stav, ale do"asn# handicap zp*soben# determinací prost(edí.

T(i z p$ti protagonist* bylo studenty V'. Základem hloubkov#ch rozhovor* p(i úvodních rozhovorech s ú"astníky konkurzu byl zájem o jejich sociální cít$ní, znalosti, zku&enosti, schopnosti reﬂexe i adaptabilita v r*zn#ch prost(edích "i na samotn# kolektiv, ale pochopiteln$ také forma jejich “vy&inutí” od toho, co "eská spole"nost pova)uje za normu.

171 Na základ$ jeho vlastní )ádosti bez nároku na honorá(, podobn$ jako jsem se já tím pádem ujala role dramaturgyn$. Kolega dramaturg Richard Komárek, zku&en# re)isér, pro zm$nu vykonával re)ijní povinnosti v re)imu neplaceného volna. V kontextu práce na&í skupiny to bylo (e&ení nouzové, které se ale nakonec ukázalo jako efektivní.

172 viz http://www.lui.cz. 86! Programová rada +T si dala jako podmínku, p(ed deﬁnitivním schválením po(adu do v#roby, odsouhlasení protagonist*. P*vodní návrh respondent* se navíc li&il od ﬁnálního obsazení.173 'lo v první fázi o typologii skupiny zh#"kan#ch respondent*, kte(í neváhají, dle sv#ch slov utratit, za ve"írek n$kolikanásobek zákonem stanovené minimální mzdy, více ne) budoucnost (e&í sv*j vzhled, za “venkov” pova)ují v&e, co le)í za pra)sk#m

Pankrácem "i ozna"ují sv*j sociální status “povolání: syn”. Reakce na ﬁnální v#b$r byla jednozna"n$ silná a negativní a odhalila tím pádem i ná& zájem na mnohem &ir&ím dramaturgickém oblouku. Ten m$l splnit dva p(edpoklady. Tím prvním bylo zpochybn$ní p(edsudk* publika v*"i prost(edím a lidem, s nim) budou akté(i v pr*b$hu jednoho t#dne v p(ímé interakci. V druhém plánu to bylo ale také nabourání stereotypního nahlí)ení na na&i skupinu jako na mladé hoch&taplery bez vnit(ní motivace b#t v )ivot$ u)ite"ní nad rámec pln$ní vlastních osobních pot(eb.

Nicmén$ tento aspekt jsme se nakonec rozhodli zd*raznit volbou kontroverzního názvu

Zlatá mláde#. Jedním z praktick#ch d*vod* byl fakt, )e kolega, kreativní producent Michal

Reitler, uvedl krátce p(ed na&ím uvedením docu-soap Pot, slzy a nad"je.174 Po dlouh#ch debatách a variantách názvu (nap(. Zlatá p"tka) jsme se rozhodli vyu)ít toho, )e Zlatá mláde) není sociologick# a p(esn$ ohrani"en# termín. A )e jde spí&e o p(ím$r, symbol a cht$nou rezonanci vzhledem k tomu, )e tzv. “zlatá mláde)” znamená v r*zn#ch kontextech r*zné )ivotní p(ístupy a úrovn$, nap(. ve srovnání s moskevsk#mi zbohatlíky. A na základ$

173 viz p(ílohy Slzy a mozoly - nám"t a Slzy a mozoly scéná'.

174 viz: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10519016855-pot-slzy-a-nadeje/213522160150006-neni-konec- dokud-neni-konec/. 87! mnoha vzru&en#ch debat na sociálních sítích175 o názvu i smyslu po(adu se ukázalo, )e &lo o strategick# krok. Z protagonist* byl mírn$ proti pouze budoucí právník Michal Stan$k v souvislosti s obavami o jeho aktuální i budoucí politickou kariéru.

Kv*li produk"ním problém*m a pravidel bezpe"nosti práce nebylo mo)né zajistit p*vodn$ plánované natá"ení v )elezárnách "i dolech. Vzhledem k eskalaci situace v mezinárodních vztazích jsme je&t$ p(ed první migra"ní vlnou zva)ovali natá"ení v jednom z "esk#ch uprchlick#ch tábor*. Po dohod$ s brn$nskou Univerzitou obrany jsme se nakonec rozhodli realizovat natá"ení v prost(edí vojenského v#cvikového tábora, kter# vedli psychologové a pedagogové této &koly spole"n$ s jejich studenty. A v p(ípad$ mostecké lokace jsme zvolili chanovské ghetto jako symbol sociální exkluze a místo beskydské farmy jsme po dlouh#ch diskusích podpo(en#ch konzultacemi s odborníky z +lov$ka v tísni zvolili "eskou vesnici v rumunském Banátu. Koncepci díl* jsme p(eskládali - od vizuáln$ p(esv$d"iv#ch vesnick#ch jatek, p(es Chanov a vojensk# v#cvik, kde krize skupiny po fyzicky náro"n#ch v#sle&ích a drsn#mi podmínkami zp*sobila konﬂikt se &tábem Banátu, zaznamenan#m ve "tvrtém díle. D$ní uzav(ela katarze v záv$re"né epizod$ z domova pro seniory, kde se respondenti poprvé konfrontovali s tématem, které se jich t#ká ze v&ech zmi-ovan#ch nejvíce – vlastním stárnutím, nemohoucností a smrtelností.

Jako v#chozí dramaturgick# princip jsme ve fázi v#voje zvolili konfrontaci, ambici p(esko"it propast sociálních i kulturních rozdíl* mezi na&í skupinou a lidmi z vybraného prost(edí ka)dého dílu:

175 viz nap(. reakce známé "eské bulvární celebrity Ornelly Koktové na Facebooku: „+T asi nevi, co znamená pojem “zlatá mláde)”... Jestli si pod tím &éf projektu p(edstavuje jednu upocenou LV kabelku, starou limuzínu, tri"ka z New Yorkeru (viz ta&ka jednoho z aktér*) a Versace bundi"ku z kolekce H&M…s Bohemkou v ruce... Tak ehmm ehmm kámo tak to fakt ZLATÁ mláde) není. !"#... P.S. Solárko bylo mo)ná v mód$ tak p(ed 20 lety. “ - screenshot z 27. 11. 2015 viz p(íloha. 88! „Konfrontace je základním dramaturgick#m principem celého cyklu. Ve struktu(e na&eho po(adu bude tak(ka v&udyp(ítomná a odehrávat se bude v celé (ad$ rovin. Ta základní a nejpodstatn$j&í by se dala heslovit$ vyjád(it jako Praha versus zbytek republiky.

Antagonismus mezi obyvateli hlavního m$sta a "buranovem", jak by n$kte(í Pra)ané neváhali ozna"it zbytek +R, je stále )iv# atavismus a my se ho pro dramatické ú"ely po(adu pokusíme co nejvíce prozkoumat a vyt$)it. (…) Na&ím zám$rem bude maximáln$

"erpat z rozdílu )ivotní úrovn$ a stylu, z n$ho) tento antagonismus z(ejm$ vypl#vá, a to v celé (ad$ úrovní. Ke srovnávání se nabízí zejména tyto motivy: konfrontace m$sta s vesnicí - nap(. pra)sk#ch byt* s bydlením na venkov$, zp*sobu )ivota - nap(. rozdíl v trávení volného "asu, konfrontace hodnotového )eb(í"ku a politick#ch názor* (bilance prezidentsk#ch voleb mluví za v&e), "i konfrontace genera"ní.”176

Dal&ím dramaturgick#m principem, kter# jsem zám$rn$ v mojí typologii vynechala, byla podle p*vodního textu Du&ana Mulí"ka také “sout$)ivost”:

„Po(ad Slzy a mozoly není primárn$ postaven na sout$)ním principu a nemá tudí)

)ádného jednozna"ného vít$ze. Sout$)ivosti, která je v&ak lidskému pokolení vlastní, se v&ak úpln$ vzdát nehodláme. Motivace, pro" chceme vnést sout$)ní prvek do ka)dé epizody je dvojí. Jednak zvy&uje divákovo nap$tí, nebo0 ten je s n$kter#mi postavami identiﬁkován, k jin#m cítí antipatii, a tudí) n$komu v#hody pramenící z prvenství p(eje a jinému by je velice rád odep(el. Druhak (a tento d*vod je podstatn$j&í) si od n$j slibujeme jak#si motiva"ní rozm$r, hnací motor, kter# vyvolá mezi postavami zdravé nap$tí. A bude tak základem pro zp(ítomn$ní intenzivních situací. Sout$)ní prvek se do ka)dé epizody promítne ve dvou etapách. V obou p(ípadech bude ona sout$)ivost spo"ívat v kvalit$ a kvantit$ odvedené práce. Hlavním arbitrem hodnocení bude

176 viz p(íloha Slzy a mozoly - nám"t a scéná' 89! samoz(ejm$ p(edák. Ten v p*li pracovního t#dne (v první etap$ sout$)e) vyhodnotí doposud nejlépe a nejh*(e pracujícího protagonistu. Ti budou ohodnoceni následovn$.

Dosud nejlépe pracující aktér si na p(í&tí pracovní den polep&í a dostane práci na mén$ náro"ném a zajímav$j&ím pracovním úseku. Naopak nejh*(e pracující protagonista si pohor&í a bude nucen jeden den pracovat na tom nejnáro"n$j&ím ("asto nejdrasti"t$j&ím) pracovním postu, kter# podnik nabízí. Druhá, záv$re"ná etapa sout$)e ka)dé epizody prob$hne na konci pracovního t#dne. P(edposlední den p(edák vyhodnotí nejlépe pracujícího protagonistu epizody, kter# na poslední den získá bonus v podob$ práce mimo podnik, ale v)dy v oboru, kter# s danou epizodou souvisí.”177

Tento princip ale neobstál, s dramaturgem a scenáristou Du&anem Mulí"kem a posléze i s re)isérem Richardem Komárkem jsme se ve st(i)n$ u prvního dílu z jatek postupn$ shodli na tom, )e sout$)ní princip v tomto po(adu není organick# a nep(iná&í k#)ené situace, spí&e komplikuje rytmus, zpomaluje tempo178 a p(iná&í nutnost vysv$tlovat tzv.

“sout$)ní” pravidla a hodnocení.

V sociálních formátech tohoto typu jde podle mého názoru o berli"ky, které nemají souvislost s tématem a nep(iná&ejí )ádnou kontroverzi "i p(idanou hodnotu - jak tomu bylo nap(. v p(ípad$ v#&e zmi-ovaného holandské “sout$)e” o ledvinu. K tomu v&emu se vytrácí d*raz na hlavní smysl i vzkaz divák*m - toti) )e hlavním úkolem je obstát ve slo)it#ch situacích sám p(ed sebou, “p(e)ít” diskomfortní podmínky a deﬁnovat svou zá)itkovou metamorfózu s mo)ností zp$tn$, krok po kroku, reﬂektovat v&echny zásadní

177 viz p(íloha Slzy a mozoly - nám"t a scéná'

178 cit. z p(ílohy Slzy a mozoly - nám"t a scéná': “+as musí b#t po dobu v#voje epizody (p$ti dn*) permanentn$ cítit a práv$ jím musí b#t epizoda strukturována. K jeho zv#razn$ní nám obecn$ poslou)í dvojí p(ístup. Jednak toho docílíme nato"ením "asov#ch motiv*, které budou fungovat jako p(ed$ly (probouzející se vesnice, zavírající hospoda, atd.), a formou postproduk"ní aplikací "asov#ch údaj* do obrazu.” 90! mikro i makro události v rozhovoru s re)isérem p(ed kamerou. A následn$ je&t$ doma p(i vysílání se sv#m okolím "i na sociálních sítích.

Speciﬁcké obsazení a syrovost situací, které n$kte(í diváci pojmenovávali jako nereálné "i p(ímo “strojené, um$lé a nahrané”179 a rozho("ené zd*raz-ování toho, )e jde o “odpad”, kter# +eská televize nesmí nabízet, "i má akcentovat “lidi, co n$co dokázali”. Z hlediska natá"ení i uvozen#ch princip* podstata po(adu spo"ívat v principu autenticity, dokumentárnosti a intenzit$ )iv#ch a bezprost(edních situací.

“V situacích, kdy na&i akté(i dop(edu nep(edvídateln$, spontánn$ reagují na okolní podn$ty. V t$chto tekut#ch, nearan)ovan#ch momentech se nejlépe uká)e celá &kála jejich vlastností a nejlépe se tak prokreslí jejich charakter. Tyto situace by m$ly tvo(it nejpodstatn$j&í a na plochu nejrozsáhlej&í "ást po(adu. Intenzita t$chto )iv#ch moment* by se pak m$la je&t$ posílit a doplnit o jejich zp$tnou reﬂexi, a to prost(ednictvím natá"ení sekvencí, kdy na&i akté(i tyto situace vysv$tlují, hodnotí, "i teprve p(edjímají.

Tímto stavebním prvkem nechceme nijak &et(it. (…) Ka)dá epizoda má pevn$ danou základní stavbu a je logicky strukturována do jasn$ vymezen#ch sekvencí. Ka)dá sekvence má obsahov$ plnit zadan# ú"el (nap(. posouvat d$j, zprost(edkovávat informace, atd.) a tomu bude odpovídat i její formální uchopení.”180

Po(ad byl &iroce reﬂektován médii a na sociálních sítích. V hodnotících textech noviná(i pí&í o “zvrácené televizní zábav$ s p(esahem”181, odhadují po n$kolika prvních dílech

179 viz nap(. diskuse na webu k po(adu: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10718483769-zlata-mladez/ diskuse/36/ (cit. 17. 10. 2017).

180 viz p(íloha Slzy a mozoly - nám"t a scéná'

181 Zlatá mláde# poznává krutou realitu. Zvrácená televizní zábava má zajímav* p'esah. In: www.aktuáln$.cz. 18. 11. 2015 [online] Dostupné z: https://magazin.aktualne.cz/televize/glosa-zlata-mladez-se-snazi-vymanit-ze- skatulky-stejne-jako/r~1dfc29dc8cee11e59772002590604f2e/ (cit. 17. 10. 2017). 91! “tv*r"í vít$zství”182, konstatují, )e “kult mládí dostává kone"n$ smysl”183, ale také )e jde

“spí& o záznam zá)itkové tour ne) konfrontace r*zn#ch sv$t*. P(esto jde o to nejzajímav$j&í, co letos +T vysílala z vlastní produkce.”184 A zatímco nejznám$j&í "eská recenzentka Mirka Spá"ilová poukazuje v textu na to, )e “jde o sociální in)en#rství pod rou&kou zábavy” a dodává, )e “po(ad p(ehání dobrovolné nepohodlí, tvá(í se, )e vzd$lává, vychovává a informuje o stavu spole"nosti, ale místo toho podporuje stereotypy”185, podle redaktora deníku E15 &lo o “televizní událost podzimu.”186

Podle dat z Útvaru v#zkumu a anal#z m$la v roce 2015 m$l po(ad 452 tisíc divák* 15+ a podíl na publiku 14,60 %, co) bylo lehce pod pr*m$rem +T1. Zásah byl více ne) 3,8 milionu dosp$l#ch divák*.

Internet (7 dní po odvysílání) dosahoval pr*m$rn$ 38 tisíc divák* 4+. Jedna z nejvy&&ích hodnot z po(ad* +T.

Podpr*m$rné bylo hodnocení spokojenosti – 7,5. Naopak nadpr*m$rné hodnocení originality (79 %) a zaujetí (81 %).

Nadpr*m$rn$ vyhledáván diváky 30-44 let. Zv#&en# zájem byl u vysoko&kolsky vzd$lan#ch divák*.187

182 Zlatá mláde# %T je zatím pouze reality show. Má na víc. In: Marketing&Media. 30. 11. 2015. Viz p(íloha.

183 Reality Zlatá mláde# vrcholí mezi d!chodci: Kult mládí dostává kone&n" smysl. In www.reﬂex.cz. 16. 12. 2015. [online] Dostupné z: http://www.reﬂex.cz/clanek/televize/68073/reality-zlata-mladez-vrcholi-mezi-duchodci- kult-mladi-dostava-konecne-smysl.html (cit. 17. 10. 2017).

184 Zlatá mláde# je spí) záznamem zá#itkové tour ne# konfrontací r!zn*ch sv"t!. In: rozhlas.cz. 22. 12. 2015. Viz p(íloha.

185 První dojmy: Hra na Zlatou mláde# p'ipomíná Dovolenou v protektorátu. In: www.idnes.cz 18. 11. 2015 [online] Dostupné z: https://kultura.zpravy.idnes.cz/hra-na-zlatou-mladez-0qw-/ﬁlmvideo.aspx? c=A151117_151303_ﬁlmvideo_spm (cit. 17. 10. 2017).

186 Televizní událost podzimu. In: E15. 18. 11. 2015. Viz p(íloha.

187 viz p(íloha Sledovanost Zlaté mláde#e a T'ídy 8.A. Zdroj: +eská televize, Útvar v#zkumu a anal#z (2016). 92! Zlatá mláde# se na základ$ t(í otitulkovan#ch díl* dostala spole"n$ s kontroverzní

Dovolenou v$protektorátu188 poprvé v%historii sout$)e a +T do v#b$ru dvaceti inovativních sou"asn#ch sv$tov#ch formát* televizí ve(ejné slu)by (EBU Creative Formu 2015189 ), kde jsem v roli producentky prezentovala publiku slo)eném z televizních profesionál* podstatu a cíl na&eho po(adu.190

Tento prezentovan# zám$r podtrhuje jednu z mnoha reakcí z webov#ch stránek po(adu k dílu z Chanova:

„Tragédie je kdy) já starej rasista p(eju cikán*m v&e nejlep&í (…) Cikáni se tu sna)í tak n$jak vy)ít a oni zatím kam p(i&li jen ukazovali nad(azenost,”191 a"koliv mnohem "ast$ji

&lo o konfrontaci zastánc* “smyslu” s odp*rci, pro které byl po(ad “naprostou ztrátou

"asu a pl#tvání koncesioná(sk#mi poplatky.”192

Záv%r

188 Dovolená v protektorátu (2015). Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10871520054-dovolena-v- protektoratu/ (cit. 17. 10. 2017).

189 O akci více zde: https://www.ebu.ch/contents/events/2015/09/eurovision-creative-forum-2015.html Katalog viz p(íloha.

190 Prezentace byla zalo)ená na otázce: Jak podle vás vypadá typick* &esk* televizní producent?, byla dopln$ná ukázkami a vysv$tlovala podstatu práce s p(edsudky v "eské spole"nosti. Obrazov# podklad viz p(íloha Prezentace pro Eurovision Creative Forum.

191 viz nap(. diskuse na webu k po(adu, p(ísp$vek ponechávám v p*vodní podob$, kv*li srozumitelnosti pouze dopl-uji diakritiku: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10718483769-zlata-mladez/diskuse/36/ (cit. 17. 10. 2017).

192 Vysílací okno pro docu-reality m$lo v té dob$ stanoven# limit 700 tis. korun + interní kapacity. 93! Má-li b#t reality TV )ánr akceptovatelnou sou"ástí ve(ejné slu)by pro &iroké publikum, je z dramaturgického hlediska nutné vytvo(it siln# programov# a v#vojov# koncept kombinující zásadní zahrani"ní akvizice s p*vodní tvorbou.

Mladí diváci (15+), kte(í aktivn$ a houfn$ vyhledávají nové reality formáty na obrazovce

+T, jsou na základ$ dostupn#ch dat ze sledovanosti Zlaté mláde#e spí&e v#jime"n#m

úkazem. Z*stává ale otázkou, zda a jak#m zp*sobem lze v +eské televizi vytvo(it program, kter# napl-uje podstatu ve(ejné slu)by a zárove- je dostate"n$ atraktivní pro i lidi, kte(í u) nejsou zvyklí sledovat jak#koliv ve(ejnoprávní obsah. Vzhledem ke spole"enskému v#voji posledních let, expanzi sociálních sítí a obrovském mno)ství dezinformací a hoax* se domnívám se, )e ji) v"era bylo pozd$ se tímto tématem zab#vat.193

Koncep"ní dramaturgie se v )ánru reality formát* v +eské televizi v sou"asné dob$ neuplat-uje, nabídka v$t&iny po(ad* mimo zpravodajství prioritn$ nevychází z pot(eby klást "i otvírat znepokojující spole"enské otázky. Z hlediska reality formát* v +T se navíc nelze odkazovat na )ádné v#razné "i dokonalé p(íklady a je pot(eba stále srovnávat p(ístup k v#b$ru, v#voji a v#rob$ s progresivn$j&ími televizními institucemi, a to zejména ve Skandinávii a Velké Británii.

Ideáln$ tedy zárove- nep(estávat zpochyb-ovat p(edev&ím vlastní tv*r"í ambice, ale také budovat d*v$ru ve vlastní rozhodnutí a usilovat o diváckou i praktickou zku&enost s televizemi, které z hlediska v#voje reality formát* nabízejí více volnosti, fantazie, odvahy ale i zku&eností.

193 Je-li p(eká)kou forma distribuce, existuje radikální cesta, po které u) p(ed pár lety úsp$&n$ vydala nap(. citovaná norská ve(ejnoprávní televize NRK, kdy) vypustila televizní obsah na Youtube kanál. Mimo jiné jsou tak její po(ady dostupné bez omezení po celém sv$t$. 94! Tento text p(inesl pokus o formulaci tzv. dramaturgick#ch priorit s d*razem na fázi v#voje, kdy by se dramaturgie m$la sama sebe ptát, jakou má nám$t ambici, zda po(ad m*)e vnímav$j&ímu publiku nabídnout i jiné, nové a p(ekvapivé obsahové horizonty.

Reﬂexe aktuálních spole"ensk#ch témat prost(ednictvím reality formát* zvy&uje pravd$podobnost, )e lze k debat$ "i pouhém uva)ování o problému motivovat i ty diváky, kte(í intelektuální stimulaci, nap(. v podob$ nahlí)ení jedné problematiky z více stran, nevyhledávají. Je to forma sociální rezonance, o kterou by m$l dramaturg televize ve(ejné slu)by usilovat v první (ad$.

A mo)nost, jak z )ánru reality TV vytvo(it skute"n# pilí( "eské televize ve(ejné slu)by.

95! Pou(itá literatura

ANDREJEVIC, Mark. Reality TV: The Work of Being Watched. Lanham: Rowman &

Littleﬁeld Publishers, 2004

BAUMAN, Zygmunt. Individualizovaná spole&nost. Praha: Mladá fronta, 2004

BERNARD, Curran, Sheila: Documentary Storytelling. Burlington: Focal Press, 2007

BOURDIEU, Pierre. O televizi. Brno: Dopln$k, 2002

BRUZZI, Stella. New Documentary: A Critical Introduction. London: Routledge, 2000

BYST1I+AN, Ivo. Ideologie z obrazovky. Anal*za ideologie v sou&asn*ch reality TV formátech

%eské televize. [diplomová práce]. Praha: FAMU, 2014.

+ESÁLKOVÁ, Lucie. Nostalgick* pokrok v mezích formátu: %esko v é'e globální televize. In:

Cinepur 111/2017, str. 72-75

DEERY, June. Reality TV. Cambridge: Polity Press, 2015

DOUD2ROVÁ, Lucie. Ve'ejná slu#ba v %R. Napl(ování úkolu ve'ejné slu#by na p'íkladu

%eské televize [diplomová práce]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2016

GAUTHIER, Guy. Dokumentární ﬁlm, jiná kinematograﬁe. Praha: NAMU, MFDF Jihlava,

2003

GEERTZ, Clifford. Interpretace kultur. Praha: SLON, 2000

GODARD, Ellis. Reel Life: The Social Geometry of Reality Shows in SMITH, Matthew, J. -

WOODS, Andrew, F. (ed.) Survivor Lessons: Essays on Communication and Reality Television.

NY : MacFarland, 2003, str. 73-96

GOGOLA ml., Jan. Smrt dokumentárnímu ﬁlmu – A. #ije ﬁlm – Od díla k d"ní [diplomová práce]. Praha: FAMU, 2001

96! HAN, Byung-Chul. Vyho'elá spole&nost: V digitálním roji. Praha: Rybka Publishers, 2016, str.

133-206

HENDL, Jan. Kvalitativní v*zkum: Základní teorie, metody a aplikace. Praha: Portál, 2012

HILL, Anette. Reality TV: Audiences and Popular Factual Television. NY: Routledge, 2009

HLAVICA, Marek. Dramatická tvorba brn"nského studia %eskoslovenské televize (1961-1991),

Brno: JAMU, 2012

HODKINSON, Paul. Media Culture and Society. London: Sage Publications, 2017

JACYNO, Ma3gorzata. Kultura individualismu. Praha: SLON, 2012

JANDOUREK, Jan. Sociologick# slovník. Praha: Portál, 2007

JENKINS, Henry. Convergence Culture: Where Old and New Media Collide. NY: University

Press, 2006

JURDA, Ale& a kol. Od televise k televizi. 60 let vysílání z Ostravy. Ostrava: +eská televize,

2011

KA4KA, Petr - KOFRÁNKOVÁ, Václava - MAYEROVÁ Ingrid - 'TOLL Martin.(ed.)

Autor - vize - meze- televize. Praha, Bratislava: ÚSTR, +T, V'MU, 2015

KAVKA, Misha. Reality TV. Edinburgh: University Press, 2012

KAZÍK, Ond(ej: Dramaturgie a v*voj po'ad! v systému tv!r&ích producentsk*ch skupin %eské televize [diplomová práce] Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2016

KORDA, Jakub. Úvod do studia televize 2. Faktuální televize a její #ánry [skripta]. Olomouc:

Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. Dostupné z: https://www.ﬁlmadivadlo.cz/ coergahdfgf/uploads/2015/01/Korda-Uvod-do-studia-televize-2.pdf

KOKE', D., Radomír, Sv"ty na pokra&ování. Praha: Akropolis, 2016

97! KOKE', D., Radomír. „Zna&n" zavád"jící kniha o televizi“. Douglasovy poznámky [online]

2013, cit. 17.10. 2017. Dostupné z: http://douglaskokes.blogspot.cz/2013/11/knihaotv.html

KOPÁ+, Radim - OSVALDOVÁ, Barbora (ed.). Co je bulvár, co je bulvarizace. Praha:

Karolinum, 2016

KRÁLOVÁ, Lucie. Rozum"t televizi: Produk&ní kultura %eské televize! v oblasti dokumentárního ﬁlmu 1993 - 2017 [diserta"ní práce]. Praha: FAMU, 2017

KRUML, Milan. Aktuální trendy v$televizní zábav" In: FORET, Martin. LAP+ÍK, Marek.

ORSÁG, Petr. Média dnes – reﬂexe mediality, médií a mediálních obsah!. Olomouc:

Univerzita Palackého, 2008

KRUML, Milan. Reáln"j)í ne# realita: Kdy# televize obratn" mísí skute&nost s ﬁkcí. In: Cinepur

90/2013, str. 52-55

KRUML, Milan: Televize? Televize!: procházka prvními )esti dekádami televizního vysílání u nás pro za&áte&níky i pokro&ilé, Praha: +eská televize, 2013

LACEY, Nick. Narrative and Genre: Key Concepts in Media Studies, NY: Palgrave Macmilllan,

2000

McLUHAN, Marshall. Jak rozum"t médiím: Extenze &lov"ka. Praha: Mladá fronta, 2011

McLUHAN, Marshall. %lov"k, média a elektronická kultura. Brno: Jota, 2008

MACEK, Jakub. Média v pohybu. Brno: Masarykova univerzita, 2015

MIKULÁ', Peter. Reality TV. Bratislava: Iris, 2011

MILLER, Toby. Television Studies: The Basics. London and New York: Routledge, 2010

MOTAL, Jan. From Interactivity to Freakshow: Ethical Aspects of New Television Trends from the Perspective of Democratic Competence. Czech and Slovak Journal of Humanities, ".1, ro".

2017, str. 44-53 98! MOTAL, Jan. „Základní problémy dramaturgie“ In: Jan Motal a kolektiv.!

Nové trendy v médiích II: Rozhlas a televize. Brno: Masarykova univerzita, 2012

MURRAY, Susan - OUELETTE, Laurie. Reality TV: Remaking Television Culture. NY:

University Press, 2004

NICHOLS, Bill: Blurred Boundaries: Questions of Meaning in Contemporary Culture.

Indianapolis: Indiana University Press, 1994

NICHOLS, Bill. Representing Reality. Indianapolis: Indiana University Press, 1991

ORLEBAR, Jeremy. Kniha o televizi. Praha: NAMU, 2012

POSTMAN, Neil. Ubavit se k smrti: Ve'ejná komunikace ve v"ku zábavy. Praha: Mladá fronta,

2010

POZNER. L. Jennifer. Reality Bites Back: The Troubling Truth about Guilty Pleasure TV, NY:

Seal Press, 2010

McQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, 2002

RUSNÁK, Juraj. 0ivot takmer na#ivo: Mediální periepetie fenoménu zvaného reality show. In:

Cinepur 90/2013, str. 48-52

SCRUTON, Roger. Pr!vodce inteligentního &lov"ka po moderní kultu'e. Praha: Academia,

2002

'E5OVÁ, Klára. D"ti a rodi&e p'ed televizí: Rodinná socializace d"tského televizního diváctví.

Brno: Paido, 2007

STRAUSS, Anselm - CORBIN, Juliet. Základy kvalitatitního v*zkumu. Boskovice: Albert,

1999

SZCZEPANIK, Petr - KOTI'OVÁ, Johana - MACEK, Jakub - MOTAL, Jan -

PJAJ+ÍKOVÁ, Eva. Studie v*voje &eského hraného kinematografického díla. Praha: Státní 99! fond kinematografie, 2015. Dostupné z http://fondkinematografie.cz/assets/media/ publikace/studie_vyvoj_hrany_final.pdf

'TOLL, Martin. T'i podoby televize [skripta]. Praha: Literární akademie Josefa

'kvoreckého, 2013

TRAMPOTA, Tomá& - VOJT2CHOVSKÁ, Martina. Metody v*zkumu médií. Praha: Portál,

2010

VÍTKOVÁ, Kate(ina. StarDance jako globální televizní formát: Komparativní anal*za &eské a britské verze po'adu s$d!razem na efekty glokalizace a kulturní hybridizace [diplomová práce].

Brno : MU, 2011. Dostupné z https://is.muni.cz/th/180929/fss_m/

Série T(ída 8.A je p(ilo)ena na 4 DVD, z d*vod* omezené licence ji) není mo)né po(ad dohledat online.

Série Zlatá mláde) je p(ístupná z archivu +eské televize: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10718483769-zlata-mladez/

100! Summary

Reality TV is one of the most growing, vivid and controversial genres in the contemporary TV broadcasting from popular culture, sports, lifestyle to arts or minorities. It's “genealogy” comes from documentary ﬁlms, but today it is considered the

“bottom” of the TV industry when compared to the artistic documentary ﬁlm.

Reality TV produced by Czech Television(CT), the biggest public services broadcaster in

Czech Republic, has two perspectives. Both depend on audience reactions and feedbacks.

The ﬁrst perspective is regressive and conservative and considers public service as an old fashioned servant with the objective information. The second one is more progressive and takes public service more as a social and cultural search for the new themes, attitudes and topics for the broad range of viewers.

The subject of this dissertation is the academic reﬂection of contemporary public TV service arising from the fusion of essential social topics, reality TV genres, and the meaning of public TV service. It is focused on developing the theme together the ability to recognize and bring about a positive change, to disturb and to resolve problems of the counrty or the world.

This current study was designed in order to define and examine both the theoretical and practical choices and decisions of commissioning editors (aka dramaturgists) based on the public interest defined by the law. The purpose of this dissertation is to outline a new approach for reality TV dramaturgy. The second part of this reflection is based on two case studies from my own Czech TV practise in 2014 and 2015 aiming to illustrate viability of the approach discussed in the thesis.

101! P$ílohy

1. Producentsk' projekt Kamily Zlatu#kové

2. Podklady k T$íd% 8.A

- prezentace pro Programovou radu "T

- sledovanost 3. série ve )védsku

- novinové &lánky

- sledovanost T$ídy 8. A a Zlaté mláde(e v "T

3. Podklady ke Zlaté mláde(i

- prezentace pro Programovou radu "T

- Slzy a mozoly: nám%t a scéná$ k 1. dílu

- Eurovision Creative Forum - katalog

- prezentace pro Eurovision Creative Forum

- Ornella Koktová Facebook

- novinové &lánky

4. DVD T$ída 8.A

102! KONCEPCE TV!R"Í PRODUCENTSKÉ SKUPINY KREATIVNÍ DOKUMENTARISTIKY A NOV#CH FORMÁT!

Moderní ﬁlmová !e" a nové formáty pro v#echny generace.

Dokument, kter$ je in:

INOVACE INICIACE INTERAKCE

Základní strategické body projektu:

-projektové vedení TPS s dlouhodob%j#í perspektivou, evolu"ní potenciál vzhledem k navrhovanému slo&ení skupiny i p!ípadn$m programov$m pílí!'m a cíl'm TPS - iniciace a v$voj inovativních formát' pro televizi i nová média - kreativní vedení solitérních projekt' - dokumentárních film' re&isérsk$ch autorit i talentovan$ch za"áte"ník' - spolupráce, interakce se studenty audiovizuálních a filmov$ch obor', aktivní scouting mlad$ch talent' a budoucích spolupracovník' TPS. Vytvo!ení tzv. focus group, testovací skupiny student' p!i v$voji konkrétních projekt' pro jejich v%kovou diváckou skupinu - vytvo!ení Rady TPS slo&ené z v$znamn$ch osobností z r'zn$ch obor'. Úkolem poradního t$mu bude napomáhat programovému sm%!ování i kritické reflexi dosavadní "innosti TPS - aktivní p!ístup nejen k vyhledávání témat a autor', ale i ke spolupráci se zahrani"ními partnery - reprezentace (T a vzd%lávání "len' skupiny v rámci po!ádání seminá!' zejména v oblasti nov$ch formát' a médií a recipro"ním hostováním na podobn$m událostech v zahrani"í - krátké v$m%nné stá&e kreativních dramaturg' jako most k navazování spolupráce a efektivní v$m%ny know-how se zaveden$mi tv'r"ími skupinami ve sv%t%

Úvod

P'vodní dokumentární tvorba je jedin$m &ánrem, kter$ v sou"asnosti odli#uje vysílání ve!ejné slu&by od velk$ch komer"ních televizí. I proto je d'le&ité v%novat tomuto sm%ru televizní v$roby a v$voje zv$#enou pozornost.

V rámci TPS chceme reflektovat trendy dokumentárních formát' v zahrani"í, zejména pak v &ánru reality TV. S r'stem TPS budeme p!ekra"ovat hranice dokumentu sm%rem k fiction &ánr'm a vyvíjet “hrani"ní” formáty hrané tvorby i zábavy, které spojí produk"ní i formální v$hody nonfiction &ánr' s potenciálem divácké atraktivity. V neposlední !ad% budeme dostate"n% pru&ní, abychom rychle p!istupovali i ke kontroverzním aktuálním témat'm.

1 Kamila Zlatu!ková / [email protected] / +420 725"392 770 Vítáme plán technick$ch inovací nového studia a jeho v$robní potenciál a v$hodnou geograﬁckou polohu Brna vzhledem k Bratislav% (RTVS), Vídni (ORF) a Budape#ti (Duna TV).

Vedle vtahování nejlep#ích slovensk$ch tv'rc' ke spolupráci s (T a k témat'm ur"en$m "eskému divákovi, budeme provád%t pe"liv$ scouting mlad!ch talent" z !ad student' ﬁlmov$ch #kol, s nimi& chceme spolupracovat a podporovat jejich r'st na poli televizní tvorby. Mladí tv'rci, kte!í se osv%d"í, se mohou stát spolupracovníky "i tv'rci této "i jiné TPS. Jejich p!íslu#nost k “facebook generation” a jejich znalost moderní audiovizuální !e"i ovlivn%né internetem kreativit% vyu&ijeme pro po!ady cílící na mladé diváky.

V neposlední !ad% budeme s vizí interaktivní televize pro tuto cílovou skupinu navrhovat dokumentární projekty v kontextu nov!ch médií. A tím také naplníme jednu z charakteristik v%t#iny západních ve!ejnoprávních televizí - v'd"ích inovátor' na poli programu.

1. ZAM$%ENÍ A STRATEGIE TPS a) charakteristika p"vodní tvorby TPS kreativní dokumentaristiky a nov!ch formát"

Koncepce “TPS kreativní dokumentaristiky a nov$ch formát'” vychází ze znalosti interního v$robního potenciálu TS Brno, z mo&ností v#ech domácích soukrom$ch produk"ních spole"ností, zab$vajích se dokumentárním filmem, a p!edev#ím z personálních kvalit osloven$ch dramaturg' i #iroké skupiny dosavadních spolupracovník' z !ad tv'rc' i poradc'. Koncepce chce dát hrani"ní dokumentární tvorb% jasnou profilaci a zárove) navázat na nejlep#í v$sledky brn%nské non-fiction tvorby.

Koncepce je postavena na dvou programov$ch ramenech. Za prvé na tradici kreativního dokumentu, opírajícího se o re&isérské autority. Za druhé na “kreativní laborato#i nov!ch formát"” ur"en$ch pro (T2 i (T1 a pro prostor nov$ch médií. Ke stávajícímu proﬁlu v%t#inového diváka (T chceme p!ilákat mladou diváckou generaci, na ni& v sou"asné dob% úsp%#n% cílí zejména Prima Cool, a kterou (T dlouhodob% ztrácí.

Creative documentary/kreativní dokument: v zahrani"í a v profesionálních dokumentárních kruzích hojn% pou&ívan$ termín, v "e#tin% mu nejlépe odpovídá v$raz “autorsk$ dokument”. Autor (tv'rce=creator) je základní stavební jednotkou díla. Prostupuje cel$m ﬁlmem a zpracovává téma subjektivní, tvo!ivou a vybrou#enou metodou. Na rozdíl od publicistiky se "asto jedná o dokumenty s um%leck$m p!esahem, s d'razem na situace, originální vizuální stránku, o dokumenty odvá&né, schopné jít proti proudu, dokumenty provokativní a provokující, zdrav% nekorektní a "asto o po!ady nabízející humor v mnoha r'zn$ch - i velmi ironick$ch a kontroverzních - podobách.

Dokumentární tvorba, se kterou TS Brno opakovan% v posledních letech bodovalo, nap!íklad na nejv%t#ím st!edoevropském festivalu dokumentární tvroby MFDF Jihlava, b$vá "asto zam%)ována za publicistiku, kterou na velmi dobré úrovni produkuje zejména ostravské studio (T. Pod ob%ma pojmy, tj. „dokument“ i „publicistika“, lze v (T dohledat velké mno&ství po!ad', které jsou nesprávn% ozna"ovány, co& zp'sobovalo jejich mylné programové nasazování v jednom

2 Kamila Zlatu!ková / [email protected] / +420 725"392 770 spole"ném vysílacím okn%. To následn% vedlo u n%kter$ch kvalitních a v$jime"n$ch dokument' k diváckému nezájmu. Souvisí to s faktem, &e v (T doposud nebyla marketingov% podchycena autorská jedine"nost kreativního dokumentu. (eská televize dostate"n% nepropagovala “své” tv'rce - “tvá#e dokumentu $T”. Jako nejv%t#í producent "eského i v$chodoevropského dokumentu by (T m%la nejv$znamn%j#ích osobností "eského dokumentu vyu&ít pro self- promotion. S marketingem souvisí po&adavek jasného vytypování okruhu tv'rc' schopn$ch autorsk$ dokument to"it. D'sledn$ v$b%r autor' je dramaturgick$m p!edpokladem úsp%chu tohoto &ánru i programového okna.

Budeme spolupracovat nejen s "esk$mi tv'rci a soukrom$mi produkcemi v oblasti dokumentární tvorby, ale v rámci mo&ností navrhneme koproduk"ní jednání s commissioning editory zahrani"ních televizí. Zejména v p!ípad% n%mecko-francouzské ARTE a britského Channel 4, budeme spolu s obchodním odd%lením v &ánru “creative documentary” navrhovat a prosazovat koproduk"ní mezinárodní projekty, u kter$ch bude jasn$ potenciál prodeje i divácká atraktivita. Je nutné v tomto ohledu zd'raznit, &e v oblasti dokumentární tvorby se bude TPS sna&it o nastartování zanedbané komunikace s p!ípadn$mi zahrani"ními (evropsk$mi, asijsk$mi a americk$mi) koproduk"ními partnery. Mezinárodní koproduk"ní projekty nabízejí podstatné úspory u jinak relativn% nákladn$ch realizací. Podrobnosti a návrhy uvedu ní&e v bodu e) t$kajícího se zahrani"ní spolupráce.

Docu-reality TV: Televizní formát - série, vycházející z moderní podoby autorského dokumentu s mnoha variacemi a podobami. Na rozdíl od kontejnerov$ch reality show se a& na v$jimky nejedná o sout%&. Dramaturgick$ casting se net$ká jednotliv$ch ú"astník', ale prost!edí, resp. sociálních skupin. V ideálním p!ípad% jde o sociologickou sondu rámovanou interakcemi-vztahy reáln$ch osob v reán$ch situacích, p!ípadn% vybran$ch osob, které do t%chto p!edem deﬁnovan$ch prost!edí a situací vstupují. Nabízí se mo&nost více "i mén% systematicky mapovat nové subkultury, které vznikají nejen ve vazb% na nové komunika"ní technologie, ale p!edev#ím indikují prom%ny &ivotního stylu. Re&isér-tv'rce spole"n% s dramaturgem z'stávají hybateli událostí v celkovém pojetí, i ve vztahu ke konkrétním situacím "i zadáním.

V "eském prost!edí bychom mohli jmenovat nap!. docu-reality show vzniklé na základ% nákupu licence “V$m%na man&elek”, “Ano, #éfe”, “Farmá! hledá &enu.” Jedin$m p'vodním ve!ejnoprávním pokusem v (T byla “Ptá"ata”, "asosb%rná docu-soap, kterou jsem v rámci zakázky pro (T v roce 2009 a 2010 s kolegy vytvo!ila. Jedná se o p!íklad spojení divácky atraktivního formátu se záva&nou problematikou spole"enské exkluze romské men#iny, kterou ukazujeme na p!íb%zích mal$ch d%tí. Díky tomuto po!adu jsem byla jako autorka v Berlín% nominována na presti&ní evropskou cenu Civis Media Prize.

TPS kreativní dokumentaristiky a nov$ch formát' by se v dlouhodobém plánu zam%!ila i na v$robn% náro"n%j#í dokumentární formáty, jako je nap!. docudrama a docuﬁction. A neopominula by ani spolupráci s velk$mi evropsk$mi neziskov$mi organizacemi na atraktivních lidskoprávních kampaních pro mladou generaci. Více o konkrétním programu TPS v bodech f), g) a h).

3 Kamila Zlatu!ková / [email protected] / +420 725"392 770 b) dosavadní v!voj a budoucí pozice TPS ve stávajícím systému

V roce 2006 do#lo v TS Brno díky nástupu programového !editele Jana Gogoly ml. k zásadní prom%n% v personálním, dramaturgickém i v$robním p!ístupu k dokumentární tvorb%. Centru publicistiky a dokumentu, jeho& jsem byla t!i roky pevnou sou"ástí, se díky zá#tit% Jana Gogoly ml. poda!ilo aktivn% navázat dlouhodobou spolupráci a d'v%ru t%ch nejzajímav%j#ích a nejprogresivn%j#ích dokumentarist' u nás i na Slovensku. V$sledkem je nap!. i jeden z nejúsp%#n%j#ích celove"erních koproduk"ních dokumentárních ﬁlm' (T “Jak se va!í d%jiny” re&iséra Petera Kerekese, kter$ získal hlavní ceny na presti&ních sv%tov$ch festivalech, podobn% jako velk$ diváck$ ohlas v mnoha evropsk$ch zemích.

Jednou z nejd'le&it%j#ích kapitol uplynul$ch let byla také spolupráce se studenty audiovizuálních obor'. V$hodou bylo moje pedagogické p'sobení v ateliéru televizní dramaturgie a scenáristiky na JAMU, kde jsem iniciovala spolupráci student' se zku#en$mi dokumentaristy - Filipem Remundou, Robertem Sedlá"kem, Theodorou Remundovou, Peterem Kekerekesem, Erikou Hníkovou a dal#ími. V$sledkem bylo zau"ení mlad$ch talent' v profesionálním prost!edí televize, ve kterém v%t#ina z nich posléze bez problému za"ala pracovat. Jedním z posledních dozvuk' tohoto období je nová série (T Co by kdyby o alternativní historii, na jejím& nám%tu i scéná!i pracovala moje b$valá studentka JAMU Eva Vojtová spole"n% s re&isérem Peterem Kerekesem.

V rámci spolupráce s nastupující generací autor' bychom se zam%!ili podobn% jako doposud na v$jime"né studenty FAMU, JAMU, FSS, FF, FI MU1, FAVU2 a V*MU3 a nov% také na talenty Fakulty multimediálních komunikací ve Zlín%. Inspirací pro nás bude také úsp%#ná Noc ﬁlmov$ch nad%jí z produkce TV NOVA.

Jedním jménem za v#echny mladé tv'rce m'&e b$t nap!. Tereza Nvotová, se kterou jsem u& spolupracovala v rámci jejího filmu Je&í# je normální. Práv% talentovaní (v tomto p!ípad% zahrani"ní) mladí studenti mohou v profilu TPS dlouhodob% figurovat jako tv'rci nov$ch, p!ekvapiv$ch formát' a samoz!ejm% i jako d'vod, kv'li kterému budou mladí diváci u nás ochotni zapnout televizi a dramaturgové v RTVS ochotni uva&ovat o nákupu "i koprodukci.

+ánrov$ sm%r kreativního a um%leckého dokumentu, na kter$ po mém a Gogolov% dobrovolném odchodu z TS Brno úsp%#n% a citliv% navázali nov% p!íchozí dramaturgové Du#an Mulí"ek a Karolína Zalabáková, letos vyvrcholil ﬁlmem “24”, kter$ jsem pro (T re&írovala. Po!ad se poda!ilo realizovat v krátkém "ase t!í m%síc' v interní v$rob% brn%nského studia, co& ﬁlmoví profesionálové (nap!. kritik Kamil Fila nebo Mirka Spá"ilová) ocenili jako kvalitní a naprosto jedine"n$ dramaturgick$ a logistick$ po"in.

1 Fakulta sociálních studií, Filosoﬁcká fakulta a Fakulta informatiky Masarykovy univerzity v Brn!

2 Fakulta v"tvarn"ch um!ní Vysokého u#ení technického v Brn!

3 Vysoká $kola múzick"ch umení v Bratislav!

4 Kamila Zlatu!ková / [email protected] / +420 725"392 770 c) programové priority a cílové skupiny

Dlouhodob$m cílem bude nabídnout p!edev#ím mladé divácké skupin% ve spojení s nov$mi médii originální, atraktivní a zárove) kvalitní podobu dokumentární tvorby, která se v mnoha r'zn$ch podobách u& dnes prolíná v#emi &ánry, které televize nabízí. Ideální plaformou je zde proto formát reality TV.

Zam%!ení TPS bude prioritn% na t#i cílové skupiny (15-19, 20-29, 30-40), pro které budou existovat t!i samostatné, ale kompatibilní dramaturgie.

První cílovovou skupinu 15-19 charakterizuje stále je#t% relativn% ur"ující vazba na rodinu a #kolu, respektive proces jejich odmítání "i hledání vlastní cesty, &ivotního a hodnotového referen"ního rámce.

Druhá cílová skupina 20-29 by m%la reﬂektovat skute"nost, &e se za posledních 20 let velmi protáhlo “mládí”, mimo jiné i proto, &e se prodlu&uje vysoko#kolské studium, resp. oddaluje zalo&ení rodiny.

T!etí strategie oslovení divák' 30-40 by m%la cílit p!edev#ím na otázky spojené s radikální zm%nou &ivotního stylu spojenou s odlo&en$m zákládáním rodiny.

Takto strukturovan$ pohled na potenciální diváky poskytuje dramaturgii v%t#í tv'r"í, manévrovací prostor, v"etn% mo&nosti kreativn% konfrontovat prom%nu &ivotního stylu r'zn$ch subkultur p'sobících v rámci jednotliv$ch v%kov% strukturovan$ch skupin. P!es v#echnu postmoderní fragmentarizaci by m%la taková dramaturgie hledat nejen diference, ale i to, co uvedené genera"ní &ivotní styly spojuje, a to nejen v domácím, ale i evropském kulturním a sociálním kontextu.

Zásadním dramaturgickém bodem TPS by také m%lo b$t prostoupení dokumentární a hrané tvorby v (T v podob% &ánru docu-drama a docu-ﬁction. Bohu&el se tímto integra"ním tv'r"ím principem - krom% ambiciózních proklamací b$valého #éfa (T1 Radana Dolej#e - v dramaturgick$ch plánech nikdy nijak cílen% nepracovalo. Jedním z d'vod' je i fakt, &e v minul$ch letech nebylo vedení p'vodních center dokumentární tvorby ve v$rob% prozíravé a zárove) ambiciózní.

Nepo"ítáme-li ostravsk$ lifestyle a publicistiku, tak se jednotlivá centra od sebe dramaturgicky neodli#ovala a zachovávala konzervativní dramaturgii jednoho vkusu, spoléhajícího na jistotu v podob% konzervativního diváka. Chyb%la poptávka zhora i zezdola, neobjevovala se iniciativa ze strany vedení v%t#iny center, a tak nevznikla skupina, která by se jasn% proﬁlovala. Naprosto chyb%la konkuren"ní motivace i p!ímá osobní zodpov%dnost. V$sledkem bylo #ednutí programu. Vizí na#eho TPS je dodat vysílání barvy, které postrádá.

Krom% sérií pro mladé publikum a krom% nov$ch formát' by TPS p!istupovala podobn% inovativním zp'sobem i ke klasick$m témat'm, na která se vá&í nap!. v$znamná v$ro"í. Konkrétn% 100 let od vzniku I. sv%tové války a 20 let od rozpadu (eskoslovenka - viz ní&e.

5 Kamila Zlatu!ková / [email protected] / +420 725"392 770 Na#í základní snahou ale bude koherence ve vztahu k cílov$m skupinám. “Klasická témata nov%” znamená vypráv%t historii pro nepam%tníky. Doposud p!evládá více mén% kanonizovan$ postup vypráv%ní pro “zasv%cené”, tedy strategie “pro pam%tníky s pam%tníky”. Stále tak dominuje televizní pojetí "esk$ch d%jin jako soupisu bitev, politick$ch jednání, “velk$ch d%jin”, které si ale nepam%tníci ji& nedoká&í propojit s vlastní &itou, "i alespo) t%sn%/rodinn% zprost!edkovanou ka&dodenní zku#eností. V$sledkem je nezájem, p!esn%ji d%jinná dezorietace, resp. ztráta historické pam%ti, která se bude dob!e hodit p!í#tím manipulátor'm a nov$ch vyklada"'m "esk$ch d%jin. Je t!eba dlouhodob% hledat takov$ modus vypráv%ní, aby se mlad#í cílové skupiny dokázaly identiﬁkovat s tématem a nebrali jej jen jako #kolní v$uku. V tomto smyslu bude t!eba najít i jiné ne& doposud kanonizované historiky, kte!í si je#t% pamatují a tudí& obtí&n% chápou, &e mlad#í nechápou.

Samostatnou kapitolou jsou presti&ní solitérní docuprojekty, kter$m by se TPS v%novala pr'b%&n% - preferované budou projekty s koproduk"ním potenciálem a ambicí reprezentovat (T i na mezinárodních festivalech a forech. d) cílov! programov! okruh a vysílací %asy

Roz#í!ením mo&ností vysílacího programového spektra do p%ti programov$ch okruh' (v"etn% programu pro d%ti a mláde&) se nabízí mo&nost diferencovan% strukturovat oslovení uveden$ch t!í cílov$ch skupin, a to ve t!ech/n%kolika "asov$ch/programov$ch pásmech. Základní platformou by pro formáty/po!ady nabízené cílov$m skupinám 15-19, 20-29 a 30-40 by m%l b$t program (T2.

U plánovaného programu pro d%ti a mláde& po"ítáme s uplatn%ním po!ad' pro skupinu 15-19 v "ase 20:00 - 23:00. V primetime "ase do 21:00 budeme vyvíjet i po!ady s mo&ností tématického rozkro"ení k je#t% mlad#ímu divákovi.

Kreativní hodinov$ dokument nabídneme pro ve"erní primetime od 20:00 na (T2. Um%lecké a experimentální hodinové dokumenty by si m%ly najít svého diváka po 22:00 na (T2 nebo v okn% dokumentárního klubu.

Atraktivní docudramata a dokufikce, “cross-genres” mezi fiction a non-fiction nabídneme i programu (T1, pro "as mezi 22:00-23:00. V del#ím "asovém horizontu 3 let chceme p!ijít s úp%#n$mi reality TV formáty pro primetime (T1.

Ji& nyní máme nám%ty nap!. i pro (T24, kde po"ítáme s minimalizací náklad' a se zapojením stávajícího reda"ního t$mu.

Chceme b$t ﬂexibilní i v'"i novému a nutnému “p!erámování” programov$ch oken a zapojit se do diskuze o potenciálním vysílacím schématu a programov$ch mo&nostech v rámci nabídky TPS. e) zahrani%ní spolupráce

V, sou"asné produkci dokument' (T chybí d'raz na zahrani"ní koprodukce v, dokumentární i publicistické tvorb%, konkrétní podpora projekt' na mezinárodní úrovni, nabídka "esk$ch

6 Kamila Zlatu!ková / [email protected] / +420 725"392 770 dokument' a publicistick$ch formát' do zahrani"í, orientace na trh západní i v$chodní Evropy (nap!. East Silver apod).

Vzhledem ke zku#enostem a jazykovému vybavení jednotliv$ch navrhovan$ch "len' TPS, i mé nejnov%j#í participaci na projektu EBU, by m%lo b$t dal#ím zásadním tématem navázání koproduk%ní spolupráce se zahrani"ními televizemi v "ele s ARTE, Channel 4, BBC, YLE a dal#ími. Je nutné podpo!it také rozvoj mnohem intenzivn%j#í spolupráce s "esk$m, Institutem dokumentárního ﬁlmu (IDF), francouzsk$m EuroDOC a European Documentary Network. Zárove) je nutné komunikovat s potenciálními televizními partnery a tv'rci v,oblasti st!ední Evropy – zejména slovenskou, polskou a ma-arskou dokumentaristickou #kolou a jejich ve!ejnoprávními kanály. A vyu&ít mo&nost "erpání ﬁnancí z Visegradského fondu, podobn% jako "lenství brn%nského studia ve struktu!e regionálních studií Circom.

Klí"ová by byla také ú"ast "len' TPS na zahrani"ních i tuzemsk$ch #koleních a seminá!ích - velmi neprofesionáln% p'sobí absence odpov%dn$ch dramaturg' v, roli pozorovatel' na workshopech IDF, kde "e#tí i zahrani"ní dokumentaristé ve spolupráci s, profesionály rozvíjejí svoje nám%ty a v, poslední fázi produkce také hledají koproduk"ní partnery. Podobn% d'le&itá je ú"ast zástupc' TPS na forech se zam%!ením na dokument i publicistiku, která b$vají p!idru&ena ke v#em zásadním tuzemsk$ch i zahrani"ním festival'm.

Je pot!eba také za"ít d'sledn%ji vyu&ívat evropské fondy pro v$voj vzd%lávacích dokumentárních formát' spolu se vzd%láváním a #kolením dramaturg' v,této oblasti.

TPS by se ve svém v$voji a plánu programov% zam%!ila na pravidelnou koproduk"ní spolupráci se zahrani"ními partnery. A. u& v roli minoritního podílníka, nebo v p!ímo v roli hlavního správce projektu - viz nap!íklad ní&e uveden$ cyklus Micronations. f) konkrétní návrhy dokumentárních sérií pocházející ve v&t'in& p#ípad" z dílny navrhovan!ch budoucích kmenov!ch dramaturg" TPS kreativní dokumentaristiky a nov!ch formát" (Du'an Mulí%ek, Karolína Zalabáková) pozn.: odhady rozpo!t" jsou v#dy vy!ísleny v rámci externích náklad" (EN). Interní náklady (IN) budou ve v$t%in$ p&ípad" !init p&ibli#n$ 70% z EN. K v$t%in$ navrhovan'ch po&ad" vytvo&ili dramaturgové spole!n$ s produkcí detailní celkové rozpo!ty, které je mo#né dolo#it.

MICRONATIONS/MIKRONÁRODY (unikátní docu-série)

Mikronárod je spole"enstvím lidí, kte!í prohla#ují, &e jsou nezávisl$m suverénním státem, ale jejich nárok není mezinárodn% uznáván. Mikronárody jsou ozna"ovány za v$st!ední a efemérní. V$st!ední jsou i lidé, kte!í byli hybateli vyhlá#ení mikronárod'. Zakladatelé a jejich motivy sahají od

7 Kamila Zlatu!ková / [email protected] / +420 725"392 770 osam%l$ch podivín', jejich& jedinou motivací je n%"emu, by. ﬁktivnímu, vládnout, a& po ambiciózní spole"enské utopie, od &ertu rezonujícího v part% kamarád', a& po spiknutí na hranici organizovaného zlo"inu. Jde tedy spí#e o fenomén sociální a kulturní ne& politick$. V sou"asnosti existuje n%kolik stovek mikronárod'. Pokud nep!ekra"ují zákony daného státu, jsou v demokratick$ch zemích zpravidla tolerovány jako ne#kodn$ koní"ek a v n%kter$ch p!ípadech i zdroj p!íjm' pro místní ekonomiku. Micronations jsou tematicky v$razná docu-série s ambicí prodeje do zahrani"í - p!edstavují cestopisné potréty jednotliv$ch mikronárod', kter$mi nás v&dy provází zakladatel, hlava státu "i jeho ob"ané nebo poddaní. Cyklus nabídne cestopisné obrazy podpo!ené nev#edním a vtipn$m p!íb%hem protagonist'. (eskou republiku by reprezentovalo Vala#ské království Bolka Polívky. Nejznám%j#í a nejd'le&it%j#í mikronárody v Evrop% jsou nap!íklad: Seborga - vesnice se 300 obyvateli na ligurském pob!e&í Itálie, která byla ve st!edov%ku samostatn$m feudálním kní&ectvím. V roce 1995 rozhodli obyvatelé o neplatnosti p!ipojení k Sardínii, pota&mo Itálii, a tím o vzniku nezávislého státu. Ob"ané platí italské dan% a dodr&ují italské zákony, kní&ectví je spí#e turistickou atrakcí. Sealand - opu#t%ná um%lá plo#ina v Severním mo!i, kterou v roce 1967 obsadila rodina Batesova a vytvo!ila zde monarchii fakticky nezávislou na Spojeném království. Saugeais - území na v$chod% Francie hrani"ící se *v$carskem, kde místní hoteliér vyhlásil roku 1947 vlastní republiku, kterou mu po dobré ve"e!i prefekt kraje Franche-Comté &ertem uznal. Saugeais má p!es 4 tisíce obyvatel, hlavním m%stem je Montbenoit. Christiánie (Svobodné m%sto Christiania) - anarchistická komuna, která se roku 1971 usídlila v opu#t%n$ch kasárnách na p!edm%stí Kodan%. Oblast má vlastní zákony, které dovolují v#e krom% kráde&e, dr&ení tvrd$ch drog a no#ení st!eln$ch zbraní.

Aproximativ: Projekt ve své nejambiciózn$j%í podob$ m"#e b't velmi nákladn'. Jedním z &e%ení by byl návrh spolupráce s EBU, p&ípadn$ prezentace projektu na pitching foru IDFA na podzim tohoto roku, kde bychom nabídli participaci na projektu dal%ím televizním producent"m. Po!ítalo by se se supervizí (T a tvorbou jednoho dílu celé série. Taková v'roba by v externích nákladech (EN) nep&ekro!ila 500.000,-. V'voj tohoto formátu a jeho dozor budou také podstatn'mi polo#kami v rozpo!tu re#ie TPS, o kter' bychom #ádali a# na rok 2013. D"le#ité v celém rozhodovacím procesu bude stanovisko p&ípadn'ch partner".

NA GAU$I NAP(Í$ EVROPOU (cestopisn$ docutaiment/talkshow)

Herec a re&isér Jan Buda! p!i sv$ch cestách vyu&ívá oblíbené nízkonákladové mo&nosti ubytování po celém sv%t% - fenoménu tzv. coachsurﬁngu. Jan Buda!, kter$ je zárove) profesn% i p'vodem spojen$ s Moravou a Brnem, byl ji& osloven a spolupráci na takovém typu projektu vítá.

Projekt CouchSurﬁng je v sou"asnosti nejv%t#í internetová slu&ba bezplatného ubytování. Jedná se o sociální sí.. Projekt zapo"al svou "innost v roce 2003 a formáln% byl spu#t%n 1. ledna 2004. V zá!í 2010 m%l p!es 2 170 000 "len' ve 232 zemích, z toho více ne& 1 100 000 v Evrop%. Jedná se

8 Kamila Zlatu!ková / [email protected] / +420 725"392 770 o nejnav#t%vovan%j#í slu&bu tohoto typu na Internetu s pr'm%rem 30 milion' zobrazen$ch stránek za den (údaj z "ervence 2008). (lenové projektu si domlouvají ubytování a setkání p!es webové stránky. Ve#kerá komunikace je kv'li bezpe"nosti archivována. Ka&d$ "len si vyplní profil (jazykové znalosti, záliby, popis ubytování), nahraje své fotografie, p!ípadn% fotografie místa, které nabízí. Systém umo&)uje vytvo!it mezi "leny p!átelství. Pokud se jeden "len setká nebo ubytuje u jiného "lena, vyplní vzájemn% o pobytu zprávu (pozitivní, neutrální "i negativní) a podrobn%j#í informace. Jan Buda! jezdí se sv$m mal$m #tábem po sv%t% a natá"í svou dokumentární talkshow s mlad$mi lidmi, kte!í ho budou ochotni v rámci zvyklostí couchsurfingu ubytovat. Bude hledat odpov%- na otázku, jak se dnes &ije mladé generaci nap!í" kulturami, ve velk$ch m%stech i na vesnicích. Nejprve v Evrop%, posléze i na dal#ích kontinentech. Hostitel bude v&dy po&ádán, aby o sob% a svém míst% nato"il na mobil, kameru "i notebook krátk$ videoblog (vlog), kter$ by - spole"n% s p!ípravami na cestu a rekapitulací fakt', které Jan Buda! o dané destinaci ví, otvíral ka&d$ díl. Jednou za "as se role prost!ídají a nejzajímav%j#í Buda!ovi hostitelé p!ijedou v rámci pravideln$ch speciál' na náv#t%vu do (eské republiky. Aproximativ na 1 díl: 270.000,- EN + nabídka spolupráce se spole!ností Student Agency.

JAK P(E)ÍT (tzv. “verité“ comedy) Reportá&e z,prost!edí "esk$ch rodinn$ch a spole"ensk$ch rituál' a událostí, natá"ené na zp'sob p!írodních survival dokument' a postavené na v$razn$ch moderátorech. Základem je nadsázka vyu&ívající vypráv%cí struktury survival po!ad', ve kter$ch se "lenové speciálních jednotek pokou#ejí p!e&ít v, r'zn$ch extrémních p!írodních situacích. Prost!ednictvím „crazy“ moderátor' stylizovan$ch do odborník' v p!e&ití ve vlastn% docela normálních situací (eské republiky, bude odhalováno v#e mimo!ádné, v$jime"né a skute"n% „survivalové“ ze v#ední reality kolem nás. Po!ad tak p!inese mnohé divnosti, které lze p!i pou&ití takového „mimo)ského“ úhlu pohledu najít nap!íklad v akci, jakou je ﬁlmov$ festival v,Karlov$ch Varech nebo víkendová náv#t%va u rodi"'.

Scéná! by stál na p!edem p!ipraven$ch komentá!ích a dialozích. Na cyklu by se tak m%l podílet jak scenárista-re&isér, tak i „dialogov$ scenárista“ s, praxí psaní pro sitcom, apod. Úsp%ch takového formátu spo"ívá ve v$b%ru dvojice moderátor'. p!íklady díl': Jak p!e&ít na festivalu v,Karlov$ch Varech Jak p!e&ít Vánoce Jak p!e&ít nakupování v,obchodním centru Jak p!e&ít víkend u rodi"' Jak p!e&ít studium na vysoké #kole Jak p!e&ít na tunningovém srazu Jak p!e&ít na fotbalovém zápase Jak p!e&ít rozchod s,partnerem Jak p!e&ít vlastní narozeniny

9 Kamila Zlatu!ková / [email protected] / +420 725"392 770 Jak p!e&ít v Pa!í&i Jak p!e&ít na horském treku

Aproximativ na 1 díl: 160.000,- EN

SORRY, ALE DOSPÍVÁM! (docu-reality TV)

D%tské pokoje se úderem puberty m%ní v, zakázané zóny. Vstup je povolen pouze vyvolen$m. Dne#ní teenage!i se chápání rodi"' a prarodi"' vzdalují stejn%, jako se zrychluje doba, ve které &ijeme. Cyklus Sorry, ale dospívám! je sondou do pubertální mysli, party, pokojí"ku, vá#n% a revolty. Série bude hledat sty"né mezigenera"ních body, spojovací linku i konﬂiktu mezi vrstevníky z r'zn$ch prost!edí a styl'.

Forma cyklu je docu-reality show, vychází z,p!edpokladu, &e se tv'rce bude schopen inﬁltrovat do skupiny dospívající generace. Autorem cyklu bude jak re&isér a dramaturg, tak samotn$ respondent. Ten má k, dispozici inteligentní mobil s, kamerou, kameru integrovanou do po"íta"e, malou ru"ní kameru. Ka&d$ díl proto bude zárove) intimním videoblogem (vlogem) dospívajícího.

Cyklus po"ítá se 13 díly - 13 respondent', prost!edí a skupin a 4 re&isé!i, kte!í mají k,respondent'm genera"n% blízko a sledují v$voj nov$ch médií. Vzhledem k,celkovému konceptu je mo&né na cyklus navázat dal#í !adou s,jinou v%kovou skupinou (tedy nap!. Sorry, ale studuju! Sorry, ale pracuju! nebo Promi)te, ale stárnu! apod.)

Aproximativ: 150.000,- EN

CELNICE/COLNICA (dokumentaristické duely)

Dokumentárn%-publicistick$ koproduk"ní "eskoslovensk$ cyklus zalo&en$ na konfrontaci pohledu "esk$ch a slovensk$ch dokumentarist'. Duel ﬁlm' na vymezené hrani"ní téma, které je pro ka&d$ díl jiné, je podpo!en$ diskuzí divák' a za#tít%n$ osobou moderátora, kter$/á zná sou"asné pom%ry obou zemí. Velmi aktuální téma vzhledem k nadcházejícímu v$ro"í rozpadu (eskoslovenska.

Celnice – symbolické místo, kde vzniká prostor pro vzájemnou konfrontaci a debatu o "eské a slovenské sou"asnosti. Celnice jako "asoprostor, formální brána a spojení obou národ'. Místo, kde lze !e#it pomocí kritick$ch pohled' "esk$ch a slovensk$ch dokumentárních tv'rc' nejzákladn%j#í obecné otázky – nap!. jací jsme dnes, co a pro" jsme opustili, co nového p!i#lo, "eho chceme dosáhnout? Celnice jako kontrolní stanovi#t%, místo, kde je mo&né reﬂektovat a revidovat sou"asné pom%ry i jednotlivé subjektivní náhledy ka&dého z,tv'rc'. Celnice jako neur"it$ prostor, kde se na neutrální p'd% setkávají "e#tí a sloven#tí diváci, tv'rci ﬁlmov$ch dokument', ú"astníci debaty a moderátor.

10 Kamila Zlatu!ková / [email protected] / +420 725"392 770 Pro ka&d$ díl by jeden "esk$ a jeden slovensk$ dokumentarista vytvo!ili dva krátké dokumenty na jedno z,ní&e uveden$ch témat: politika/politici – zákony – m%na – sport – sebev%domí – hraná tvorba – architektura – extremismus – populární/vá&ná hudba – EU – romská otázka/otázka men#in – feminismus – vyrovnávání se s,minulostí - vztah k N%mc'm/vztah k Ma-ar'm apod.

Oba pohledy by v, reálném "ase sledoval moderátor s, publikem – ideáln% studenty "esk$ch a slovensk$ch vysok$ch #kol v,prostoru pomyslné celnice, její& koncept a smysl by byl vysv%tlen ve zn%lce. Do diskuze by se prost!ednictvím internetu mohli posléze zapojit i diváci se sv$mi post!ehy.

V, hodinovém po!adu by tedy 2/3 "asu získal zmi)ovan$ duel dokument', 1/3 "asu by byla v%nována uvedení tématu, ﬁlm' a následné debat% mezi tv'rci a publikem. Návrh moderátora: nap!. Milan Lasica. V jednání je i mo&nost v&dy jiného moderátora k danému tématu.

Tv'rci „"esk$ch“ pohled': Ji!í Krej"ík, Karel Vachek, Lucie Králová, Robert Sedlá"ek, Filip Remunda, Vít Klusák, Erika Hníková, Jan Gogola ml., V%ra Chytilová, Olga Sommerová atd.

Tv'rci „slovensk$ch“ pohled': Tina Diosi, Jaro Vojtek, Marko *kop, Peter Kerekes, Tereza Nvotová, Miro Remo, Zuzana Piussi a dal#í.

Nám$t je zaevidovan' u p&ípadného koproduk!ního partnera, slovenské RTVS. Aproximativ na díl: 500.000,- EN

I. SV*TOVÁ VÁLKA

Jedná se o konvolut nám%t' pro rok 2014 vytvo!en$ch k, p!íle&itosti 100. v$ro"í vypuknutí I. sv%tové války. V$hodou TPS bude exkluzivní v$jimka p!ístupu do archivu NFA, kterou jsem pro dramaturga Du#ana Mulí"ka vyjednala s !editelem Michalem Bregantem.

Základem budou dva cykly. První, 13-díln$ cyklus P!íb%hy zákop', vytvo!en$ jako rekonstrukce soukromé pam%ti na základ% deník' a korespondence "esk$ch voják' ze v#ech front a vále"n$ch stran I. sv%tové války.

Dal#ím st!edoevropsk$m koproduk"ním projektem bude cyklus Rakousko-Uhersko v I. sv%tové válce s,5 hodinov$mi díly (jeden rok = jeden díl). Série p!inese nové poznatky sou"asné historické v%dy opravující mnohé v&ité stereotypy, auto!i se budou dívat na konﬂikt nejen pouze jako na zále&itost voják', ale jako na spole"ensk$ zlom s, odrazem v, kultu!e, sociální a genderové struktu!e prostoru st!ední Evropy. Dokument by m%l vzniknout ve spolupráci se st!edoevropsk$mi,vysílateli a dal#ími národními ﬁlmov$mi archivy.

11 Kamila Zlatu!ková / [email protected] / +420 725"392 770 T!etí inovativní variantou by byl reality formát tzv. „historical re-creation“, kde jsou lidé dne#ka p!esazeni do &ivotního stylu nebo situací jiné doby i místa. V p!ípad% I. sv%tové války bychom vyzkou#eli nákup licence nap!. z dílny BBC - variace na témata &ivot ve válce, &ivot v zákopu atp.

TPS kreativní dokumentaristiky a nov$ch formát' by p!edev#ím dlouhodob% vyvíjela vlastní originální formát, kter$ by se zab$val imitací &ivota v období normalizace. A to op%t s v$hledov$m potenciálem prodeje formátu jako zna"ky (T. Vznik takové série by bylo mo&no o"ekávat v horizontu 3 let, v ideálním p!ípad% k 25. v$ro"í sametové revoluce.

10 $ESK+CH NEJ

10 reportá&í vytvo!en$ch na zp'sob populárních internetov$ch &eb!í"k' a kni&ních edicí NEJ p!íklad' daného oboru. V,ka&dém díle vystupuje v&dy jiná osobnost. Téma ka&dého vydání ur"uje jeho pr'vodce. p!íklady díl': - 10 "esk$ch NEJlep#ích reprezenta"ních zápas' podle Míry Bosáka - 10 "esk$ch NEJbohat#ích (ech' Agáty Hanychové - 10 "esk$ch NEJnejkrásn%j#ích staveb 20. století podle Zde)ka Luke#e - 10 "esk$ch NEJkrásn%j#ích &elezni"ních tratí podle Marka Ebena - 10 "esk$ch NEJkrásn%j#ích "esk$ch !ek podle *t%pánky Hilgertové - 10 "esk$ch NEJhor#ích normaliza"ních ﬁlm' podle Tomá#e Bald$nského - 10 "esk$ch NEJchud#ích region' podle Jana Kellera - 10 "esk$ch NEJmalebn%j#ích p!írodních míst podle Václava Cílka - 10 "esk$ch NEJlep#ích politik' 20. století podle Pavla Kosatíka - 10 "esk$ch NEJdivn%j#ích místních slavností podle Ester Ko"i"kové - 10 "esk$ch NEJlep#ích jídel podle Emanuela Ridiho - 10 "esk$ch NEJú&asn%j#ích technick$ch v$tvor' podle Milo#e Ho!ej#e - 10 "esk$ch NEJpozoruhodn%j#ích obraz' podle Franti#ka Dvo!áka - 10 "esk$ch NEJv$znamn%j#ích bitev podle Ji!ího Rajlicha - 10 "esk$ch NEJkrásn%j#ích hrad' podle Jaromíra Kub' - 10 "esk$ch NEJkrásn%j#ích &en Tono Stana - 10 "esk$ch NEJmalebn%j#ích "esk$ch m%st Martina Rajni#e - 10 "esk$ch NEJmén% oblíben$ch "inností Jana Krause - 10 "esk$ch NEJtajemn%j#ích míst Milo#e Urbana - 10 "esk$ch NEJtemn%j#ích historick$ch událostí Petra Pitharta - 10 "esk$ch NEJznám%j#ích konﬂikt' ve sv%t% Petry Procházkové - 10 "esk$ch NEJtradovan%j#ích omyl' Pavla Kohouta - 10 "esk$ch NEJbrutáln%j#ích komunistick$ch staveb Rostislava *váchy - 10 "esk$ch NEJlegendárn%j#ích automobil' Lu-ka Munzara - 10 "esk$ch NEJmén% presti&ních profesí Renaty Kalenské

Aproximativ: 158.000 EN

12 Kamila Zlatu!ková / [email protected] / +420 725"392 770 FAST FOOD MANIA

Zábavn$ docu-formát zam%!en$ na fast food pokrmy nabízené v, (eské republice. Divácká atraktivita po!adu vychází ze dvou fakt': (e#i milují fast foody a (e#i milují po!ady o va!ení. Moderátor je aktivním pr'vodcem, kter$ na vlastní k'&i a &aludek prov%!í nejlep#í a nejhor#í fast foody v, (R, poradí originální recepty na ú&asn% rychlé a chutné pokrmy, které si m'&e divák p!ichystat b%hem pár minut doma, v zam%stnání, v,práci nebo i na lavi"ce v,parku. Není gyros jako gyros, m'&e je d%lit rozdíl, jak$m se li#í mana nebeská od zbraní biologické války. Oba gyrosy ochutná a posoudí pr'vodce po!adem.

Po!ad je cestopisem po kultu!e "eského fast foodového pohostinství – po jeho nejlep#ích i nejhor#ích p!íkladech. Zárove) ka&d$ z,fast-foodov$ch pokrm' p!edstavuje jeden sv%tov$ národ, v,po!adu zastoupen$ hostem. V,neposlední !ad% ka&d$ díl poradí originální fast food recept, kter$ nelze dostat v,&ádném ok$nku rychlého ob"erstvení.

Díly: Gyros (rychlí /eci) Nudle (rychlá (ína) Lango# (rychlí Ma-a!i) Piro&ky (rychlí Rusové) Klobása (rychlí N%mci) Kebab (rychlí Arabové) Crepes (rychlá Francie) Pizza (rychlí Italové) Burito (rychlé Mexiko) Hranolky (rychlí Belgi"ané) Preclíky (rychlí Poláci) Hamburger (rychlí Ameri"ané) Párek v rohlíku verus Hot dog (rychlí (e#i versus rychlí Ameri"ané)

Aproximativ: 130.000,- EN g) p#íklady solitérních dokumentárních projekt"

Aproximativ ve v$t%in$ ní#e uveden'ch p&íklad" vychází z dosavadních rozpo!t" (T na hodinov' dokumentární ﬁlm, tj. 450.000,- EN

Kou#ení je základ státu (schválen' projekt) Nám%t, scéná! a re&ie: Ivo Byst!i"an Stopá&: 52 minut Po!ad koncipovan$ jako dokumentární infotainment prozkoumá politické a tr&ní zákulisí nejroz#í!en%j#í závislosti. Dlouholet$ t%&k$ ku!ák zosobn%n$ re&isérem se rozhodl za"ít bojovat se svou závislostí. Trápí se p!i abstinen"ních p!íznacích, a proto hledá pomoc. Má na v$b%r mnoho zp'sob', proto&e z,odvykání se stal podobn% velk$ byznys, jako p!edstavuje tabákov$ pr'mysl. A nad závislostí stojí

13 Kamila Zlatu!ková / [email protected] / +420 725"392 770 velk$ zájem státu, aby zna"né procento populace kou!ilo. Je p!íli# mnoho jin$ch zájm', ne& aby obyvatelstvo bylo zdravé. V, abstinen"ní agónii sám re&isér v, kombinaci svého videodeníku a dokumentárního natá"ení pátrá, komu v#emu závislost na tabáku a slabá v'le p!iná#í zisky.

ID – entity Nám%t: Tereza Nvotová Re&ie: Tereza Nvotová, Dana Machajová; art director: Mark Ther Stopá&: 52 minut ID-ENTITA je dokumentární ﬁlm o sv%t% mimo hranice &enského "i mu&ského rodu. O lidech, kte!í svou pohlavní identitu m%ní, nebo ji !e#í "i &ijí na jejím pomezí. O &en% a mu&i v ka&dém z nás. Je v'bec mo&né &ít &ivot mimo jednu z,t%chto kategorií?

VIP - Vietnam Important People Nám%ta a re&ie: Klára Tasovská, Luká# Koke# Stopá&: 26 minut Cílev%domost, velká míra sebev%domí a fascinace úsp%#n$m &ivotem na vysoké úrovni. Luxusní zna"ka kabelky jako vstupenka do lep#í spole"nosti. Zále&í na tom, jak vypadá#, jak$m parfémem se navoní#, jakou zna"ku bot si dnes ve"er obuje#. Musí# se sna&it vymezit tím spí#, proto&e pat!í# mezi “&lut$”, a kdy& T% n%kdo potká, hned T% za!adí mezi stánka!e, zeliná!e nebo ve"erká!e, kte!í neumí !íct "esky ani “dobr$ den”, ani& by to zn%lo sm%#n%.

Zkáza planety %. 3 Dokumentární film s,prvky mockumentu o roce „2012“ Nám%t a re&ie: Luká# Gargulák Stopá&: 52 minut O zkáze planety ohlá#ené star$mi Mayi na konec tohoto roku. P!íprava na konec sv%ta, kter$ tentokrát opravdu nastane. Proroctví otisknuté do polehlého obilí kolem dálnice D1. Dokumentární film realizovan$ formou „mockumentu“ a „found footage“, dot$kající se &ánru sci-fi a katastrofického filmu s,trikov$mi sekvencemi.

CzechTunning Dokumentární ﬁlm Martina Du#ka o fenoménu tuningu v (echách Stopá&: 52 minut Ka&d$ rok mí!í tisíce „vytun%n$ch“, vylep#en$ch aut na ob!í srazy konající se na b$val$ch vojensk$ch leti#tích, v, kempech a parkovi#tích u supermarket'. Jsou mezi nimi vraky i auta milionov$ch hodnot. Na tunning show jejich !idi"e "eká program pln$ uctívání automobilového feti#e, vulgárního sexu, alkoholu a vyprázdn%né zábavy. Co nutí tisíce (ech' v%novat b%hem roku stovky hodin svému autu a vydávat se pak nap!í" republikou na náro"nou pou. znep!íjemn%nou drncáním podvozku sní&eného t%sn% nad vyjeté koleje D1?

Útok na Dukovany Dokumentární ﬁkce (semidocumentary), 52 minut Nám%t a re&ie: Ivo Byst!i"an

14 Kamila Zlatu!ková / [email protected] / +420 725"392 770 Dokumentární fikce rozehrává hypotetickou mo&nost teroristického útoku na jadernou elektrárnu Dukovany. Zkoumá rizika, která obyvatel'm hrozí z faktu,&ivota v, sousedství jádra. Tato fikce zosob)uje strach uvnit! moderní pr'myslové spole"nosti, &e technologie budou zneu&ity proti ní samotné. Co by se d%lo, kdyby potenciáln% nebezpe"n$ provoz zakusil teroristick$ útok? Jaké by byly dopady katastrofického scéná!e na &ivot v,(eské republice?

Um&ní t#iceti vte#in Spole"ensk$ dokument/52 minut Re&ie: Radovan Síbrt Pásmo p!edstaví dvacet let historie "eské televizní reklamy. Od roku 1990 po rok 2010. Ka&d$ rok jedna reklama. Zmapujeme tak v$voj, kter$m na#e spole"nost pro#la, a to na produktu, kter$ nejlépe prom%ny reﬂektuje. Odborníci na marketing, sociologové, kulturologové, ale i re&isé!i p!edstaví ideje, které v pozadí t%chto reklam stály, k "emu odkazovaly i to, jak reklama odrá&ela tehdej#í dobu a spole"nost.

Elán ,ivota Kulturní dokument, 52 minut. Autor: Jan Gogola ml./produkce: Ladislav Cmíral, CIREAL production Situa"ní portrét Jo&o Rá&e, lídra historicky nejpopulárn%j#í "eskoslovenské hudební skupiny Elán, kter$ p!ipravuje sv'j odchod z ve!ejného &ivota a vstup do v%"nosti: “Nemám zájem se sem vracet. U& bych se rád dopracoval ke svatosti, abych se sem nemusel vracet.“ Tato pom%rn% ambiciózní slova vy!kla jedna z, nejv%t#ích hv%zd "eskoslovenské popové kultury, která byla od za"átku osmdesát$ch let minulého století, spolu s,ostatními "leny kapely Elán, pro n%kolik generací idolem.

Amaté#i Kulturní dokument, 52 minut, Autor: Miro Remo Návrh : koproduk"ní projekt (T a RTVS Film o &ivot% filmem. Dokument zachycující v$jime"né sv%ty dvou amatérsk$ch filmov$ch tv'rc' - Slováka Jana Kúska a (echa Václava (echa. Dokument je sleduje p!i natá"ení jejich nejnov%j#ího filmu. Omezené finan"ní i technické mo&nosti nahrazuji imaginací. Jan Kúska, jeden z,protagonist', hovo!í o svém dokumentu „Prvov$stup“ z,roku 1986: “Chceli sme ukáza., &e nielen v,Himalájach, ale aj u,nás na Slovensku vieme robi. ,„svetové“ v$stupy. Rozhodli sme sa pre vrch Cho" (1611 metrov nad morom) na Liptove. Jedine"nos. v$stupu spo"ívala v,tom, &e vrchol sme sa rozhodli zdola. s, pou&itím kyslíkov$ch prístrojov.“ Re&isér dokumentu Miro Remo je autorem festivalov% oce)ovaného dokumentu Arsi Versi o svém otci, amatérském filma!i. Krásou filmové kamery, originálními nápady v ka&dé minut% filmu a schopností filmové lyriky je Miro Remo zárukou v$jime"ného, divácky vd%"ného filmu.

15 Kamila Zlatu!ková / [email protected] / +420 725"392 770 h) dal'í potenciální programové zam&#ení TPS:

DOCUBAKALÁ(I - oblíben$ diváck$ formát prom%n%n$ do &ánru docudrama. Lidé, kte!í posílají své p!íb%hy do (T, se stávají sociálními herci sv$ch vlastních &ivot'.

MASARYKOVY DEBATY - studenti Masarykovy univerzity v Brn%, nejdynami"t%ji se rozvíjející univerzity u nás, po!ádají s velk$m úsp%chem diskuzní duely odborník'. Základem je teze, kterou p!ed publikem jedna dvojice odborník'/politik'/aktivist' obhajuje a druhá popírá. Publikum sv$m hlasováním p!ed a po debat% ur"uje, nakolik byly argumenty jednotliv$ch diskutér' pádné. Tradice tzv. oxfordsk$ch debat s úsp%chem vysílan$ch po celém sv%t%. (Intelligence Squared, The Doha Debates, Munk debates Sou"ástí nap!. katarsk$ch The Doha Debates jsou i speciální díly, ve kter$ch se vedle vá&n$ch témat diskutuje s humorem - nap!. díl zab$vající se otázkou, zda jsou mu&i lep#í ne& &eny, kde v byli v obou t$mech zastoupení tam%j#í populární stand-up komici atp.

DOCUREALITY SHOW ZE SPORTOVNÍHO PROST(EDÍ - na úsp%#ném p!íkladu docu-reality show z produkce HBO Penguins/Capitals: Road To The NHL Winter Classic by se dala vystav%t i dramaturgie netradi"ních dokumentárních sérií ze sportovního prost!edí. Jedním z takov$ch moment' byla nap!íklad cesta FC Victoria Plze) do Ligy mistr'.

OSOBNOST JAKO EDITOR/HEAD LINER KOMPONOVANÉHO CELODENNÍHO VYSÍLÁNÍ - v$znamná osobnost spole"n% s dramaturgy TPS sestavuje z archivu (T jeden den ve vysílání (T2 a zárove) pro diváky pr'b%&n% od'vod)uje svoji dramaturgii, komentuje témata a po!ady, které pova&uje za podstatné a zárove) kvalitní.

STRIPS - dlouhodobá spolupráce evropsk$ch televizí pod hlavi"kou EBU ﬁnancována velk$mi neziskov$mi organizacemi v Evrop% na komiksové lidskoprávní kampani ur"ené pro mladou generaci. Krátké, vtipné a úderné animace typu Zeleného Raoula v Reﬂexu.

2. STRATEGIE VYHLEDÁVÁNÍ, HODNOCENÍ A V+B*RU PROGRAMOV+CH PROJEKT-

TPS má velkou v$hodu v tom, &e díky potenciálnímu personálnímu slo&ení a kvalitním referencím u tuzemsk$ch re&isér' a producent', disponuje velk$m mno&stvím dobr$ch kontakt' na ty nejzajímav%j#í tv'rce. Základním strategick$m krokem bude ale pe"livé a konkrétní “vykrytí” v#ech zásadních tuzemsk$ch i d'le&it$ch zahrani"ních festival' a pitching for, na jejich& základ% lze velmi dob!e navazovat nové kontakty a zárove) aktivn% reprezentovat (T a vytvá!et si jasn$ obraz o stavu a struktu!e tematické nabídky v oblasti dokumentu u nás i ve sv%t%. D'le&itou sou"ástí práce TPS by ale také m%lo b$t setkávání s poradním orgánem, tzv. RADOU TPS, která bude slo&ena z odborník' nap!í" akademick$m i profesním spektrem. (lenové této Rady budou zárove) kreativním dramaturg'm nápomocni jako odborní garanti v r'zn$ch oblastech. Rada by se scházela dvakrát ro"n%, p!i"em& v$ro"ní setkání by zárove) zp%tn% kriticky ohodnotilo "innost TPS za uplynul$ rok.

16 Kamila Zlatu!ková / [email protected] / +420 725"392 770 (leny Rady by byly tyto osobnosti, z nich& v%t#ina z nich u& mnou byla oslovena a se "lenstvím v tomto poradním orgánu souhlasí:

PhDr. Jaromír Volek, Ph.D. - sociolog médií, FSS MU Prof. PhDr.,Ji#í Vorá%,,Ph.D. - vedoucí Ústavu ﬁlmu a audiovizuální kultury FF MU PhDr. Michal Bregant - !editel NFA PhDr. Jana Horváthová - !editelka Muzea romské kultury Prof. PhDr. Ivo Mo,n!, CSc. - sociolog, FSS MU Prof. RNDr. Václav Pa%es, DrSc. - Akademie v%d doc. MgA. Zbyn&k Srba, Ph.D - d%kan Divadelní fakulty JAMU

Jak ji& bylo zmín%no v$#e, dlouhodob$ konktakt s odborníky a jejich zp%tná vazba bude pro TPS dobrou vizitkou a p!ínosem. Viz. nap!. p!íslib !editele NFA Michala Breganta k exkluzivnímu svolení k tomu, aby dramaturg Du#an Mulí"ek mohl procházet jinak obtí&n% dostupné archivy sbírek NFA.

TPS by m%la b$t "inorodá i ohledn% po!ádání seminá!' pro odbornou ve!ejnost s hosty z partnersk$ch televizí, institucí a projekt'. Zárove) sami "lenové TPS budou aktivn% vystupovat na tuzemsk$ch a zahrani"ních konferencích a seminá!ích a reprezentovat tak práci TPS i (T. Viz. nap!íklad mé plánované vystoupení na seminá!i #v$carské televize SRF o formátu TV docusoap atp. V ideálním p!ípad% by také "lenové TPS m%li vyjí&d%t na krátké v$m%nné stá&e do televizí jako ARTE, YLE "i BBC.

Na návrh sociologa médií Jaromíra Volka bychom také vytvo!ili Studentsk! panel TPS - skupinu potenciálních divák' z !ad student' FSS, FF MU a JAMU, kte!í by se jednak zú"ast)ovali pravideln$ch p!edvád%cích projekcí a také by sami by participovali na p!íprav% nov$ch formát'. Panel by mohlo zpo"átku tvo!it cca 15-20 student', které by bylo mo&né vyu&ívat na testování hotov$ch po!ad' (pilot') i pro oponenturu nám%t' apod. metodou focus group.

3. NÁVRH SLO)ENÍ TPS.

- personální slo&ení skupiny v prvním roce vzniku. Vzhledem k p!ípadné úsp%#nosti vyvíjen$ch po!ad' by se skupina v dal#ích letech projektov$ch fází rozrostla o externí spolupracovníky. Ní&e uvedení kolegové se aktivn% podíleli na tvorb% tohoto programového projektu a se svojí p!ípadnou participací v rámci TPS kreativní dokumentaristiky a nov$ch formát' souhlasí. Vzhledem k dosavadní spolupráci se jedná o

17 Kamila Zlatu!ková / [email protected] / +420 725"392 770 soudr&nou skupinu se siln$m zázemím a mo&ností vybudování respektu nap!í" profesním spektrem. kreativní producentka: Kamila Zlatu'ková (v p!ípad% jmenování by se jednalo o p!echod do interního zam%stnaneckého pom%ru, v sou"asné dob% se v rámci b$valého pra&ského Centra vzd%lávacích po!ad' podílím v roli re&isérky na "asosb%rném pokra"ování projektu Ptá"ata ) v$konn$ producent: Pavel Ple'ák (nutno ujasnit p!ípadn$ soub%h s funkcí mana&era realizace Centra publicistické a dokumentární tvorby a vzd%lávacích po!ad' a Tv'r"í skupiny nábo&ensk$ch po!ad' TS Brno) kreativní kmenoví dramaturgové: Du'an Mulí%ek, Karolína Zalabáková (stávající dramaturgové Centra publicistiky a dokumentu TS Brno) vedoucí produkce: David Butula, Jana Havelková (stávající interní zam%stnanci Centra publicistické a dokumentární tvorby a vzd%lávacích po!ad' TS Brno) externí spolupracovníci: Luká' Franta (absolvent scenáristiky a dramaturgie na JAMU, story editor docusoap Ptá"ata, externí spolupracovník TV Prima, kreativní producent a dramaturg po!ad' Den D, (eskoslovensko má talent II, *éfka, Celebrity Camp atd.) Lucie Machá%ková (absolventka scenáristiky a dramaturgie na JAMU, scenáristka a dramaturgyn%, v sou"asnosti interní zam%stnankyn% (T v Centru vizuální prezentace) Eva Dvo#áková (absolventka scenáristiky a dramaturgie na JAMU, scenáristka a dramaturgyn%, v sou"asnosti interní webeditorka (Ro) Barbora /edivá (absolventka doktorského programu FaVU VUT, dramaturgyn%, redaktorka a mana&erka v oblasti sou"asného um%ní a nov$ch médií)

+ asistent/ka TPS + dal#í externisté - re#er#isté, asistenti kreativních dramaturg' a konzultanti v oblasti nov$ch médií

TPS kreativní dokumentaristiky a nov$ch formát' by m%la b$t dynamickou, mladou a ambiciózní slo&kou (T. V ideálním p!ípad% by m%la vejít ve známost jako úsp%#ná laborato# pracující s progresivními tv'rci nap!í" v#emi generacemi.

4. PLÁN $INNOSTI A ROZPO$ET Vzhledem k náro"nosti n%kter$ch z uveden$ch nám%t' je nutné za"ít neprodlen% pracovat na v$voji. Zejména pak ve spojitosti s v$vojem po!ad' pro rok 2013 - rozpad (SFR, ale i pro rok 2014 spojeného s v$ro"ím I. sv%tové války.

18 Kamila Zlatu!ková / [email protected] / +420 725"392 770 (innost TPS by se odvíjela od po"tu schválen$ch projekt' Programovou radou s v$hledem dal#ích 3 let práce na konkrétních projektech a p!ípadného nákupu licencí nov$ch formát' a v"etn% transpozice do v$robní struktury (T - bu- formou zakázky nebo koprodukce. Co nejd!íve bychom také cht%li "erpat prost!edky na ú"ast na zahrani"ních pitching forech - zejména pro d'kladnou p!ípravu teaser' a treatment' pro listopadov$ festival IDFA a MFDF Jihlava. Iniciovali bychom také sch'zky s ji& d!íve kontaktovan$mi commissioning editory zahrani"ních televizí v "ele s ARTE.

Náklady na v!voj po"adu

Pau!ál za v"kup nám#tu 10.000,-/x10 solitérního projektu

Pau!ál za v"kup nám#tu cyklu 20.000,-/x8

Odborn" posudek 1.000,-/x18

Tvorba teaseru 10.000,-/x10

000 Celkem 378.000,-00

Re#ijní náklady

Produk$ní kancelá% s p%ipojením na internet a pevnou linku v Praze i v Brn# interní náklad &T

v závislosti na nabídce Internet, tuzemské a zahrani$ní hovory operátora &T

Cesty Praha - Brno 1.000,-/x100

Ú$ast na zahrani$ních festivalech + diety, doprava, poplatky za akreditace a ú$ast na pitching forech IDFA, Lipsko, Berlinále, She'eld - ú$ast 2 dramaturg( 50.000,-/x4 - Hot Docs (Toronto) 90.000,-/x1

19 Kamila Zlatu!ková / [email protected] / +420 725"392 770 Ú$ast na domácích festivalech MFDF Jihlava - organizace interního pitching fora+ú$ast 4 $len( TPS na 6 dní 40.000,-

Ú$ast dvou $len( TPS na 2 dny na festivalech Finále Plze), AFO, LF* Uherské Hradi!t#, MFF Karlovy Vary, Zlínsk" festival, Jeden sv#t 5.000,-/x6

Jednou ro$n# organizace odborného seminá%e se zahrani$ním hostem (pronájem, cestovné a honorá% pro panelisty) - kino Scala (Brno)/kino 100.000,- Atlas (Praha)

Poplatky za vstup do databází produkcí nabízející licence nov"ch formát(, poplatky za $lenství v European Dokumentary Network a 2.500,- Euro EUROdoc

000 0 0 0 0 0 0 0 Celkem 620.000,- 000 0 0 0 0 0

20 Kamila Zlatu!ková / [email protected] / +420 725"392 770

Docu-reality show STRUČNÝ KONCEPT PROJEKTU

PROČ BUDE PROJEKT FUNGOVAT

- docu-soap

- sledovanosti

- A S F N B Norska, Turecka a Finska

S 45 minut P 8 Stav rozpracovanosti: C V ČT C 14+ P TVR -4%, share 5-7%, spokojenost: 8,5 Periodicita: )

V T S

P C J

Režie: Brao Špaček D -soap a docu-reality S M C T A V F J S Č E USA L J K S E H SPS S MC E B G D C S X M Mike J.B.Kladivo, Karol Miklos, Barbara H J OBD ) A A Š B A M B Vidiek, Ventil RG, Mobydick, Mango Molas, Seventy seven, Red Letter Day, Lavagance, Black P a dalsi.

A Licence Strix Television AB R B Š V T S D R K D J S A Anna F Kameraman: V C S Rado D O T F EDUin o.p.s.) H K P O Š Scio) )

U U U

V Č

J N

L listopad 2013 -

P - listopad 2013

N -

Postprodukce: - srpen 2014 - srpen 2014)

N V ČT Technologie: XDCam HD 1080i, stereo 2.0

P 0/10 Postprodukce:

V V S S T A

Audience Analysis

Season 2, Sweden 2011 Slot: Mondays 20.00pm Channel: Pubcaster SVT1

ON AIR! 1 Class of – Sweden Season 2

• The analysis presents the viewing of the first 3 episodes of “Class of” season 2 currently on air in Sweden on SVT1, public broadcaster.

• The show had a great premiere with 916 000 viewers

Episode number 2 increased the viewing further to amazing 1 054 000!

• The has become slot winner beating competition from formats such as Top Model!

• The show has received excellent reviews, read some of them on page 7

Here are the viewing for the first 3 episodes of Class Of, season 2 in Sweden. The broadcaster is very pleased and the show is slot winner (prime time 20.00) facing competition such as Top Model.

1100000

ON AIR!

1050000

1000000

950000 Viewers

900000

850000

800000 1 2 3 3 Episode Share Women 15+ A strong female share with a peak in episode 2 with 30,2%!

30,5 ON AIR!

29,5

29 Share 28,5

27,5

27 1 2 3 4 Episode Share Male 15+ Strong and increasing share in male 15+ 27,5

ON AIR! 27

26,5

26 Share 25,5

24,5

24 1 2 3 5 Episode Share A3+ Great share with a peak in episode 2 with 27,7%! 28 ON AIR!

27,5

26,5

26 Share

25,5

24,5

24 1 2 3 6 Episode Here follows a selection of some of the reviews Class Of, season 2 has received in some of Swedens largest newspapers

Published: 1 February 2011 on SVD.se Written by Astrid Söderbergh Widding

"An exciting glimpse of school life CLASS OF. The focus is on the teachers in the new series of Class Of. The style of the programme is reminiscent of a docusoap about chefs and interior designers, but this is serious stuff. The future of these youngsters depends on how the series develops. Class Of is back. This time the scene of action is Mikaelskolan in Örebro where a third of the pupils fail at least half of their subjects.

How can it possibly be that bad? The answer is obvious from the very start. Whilst one teacher appears to be terrified in front of her class, another one is so preoccupied with himself that the pupils are completely neglected. Disaster, a key word in the programme, adequately summarizes the situation. The dramaturgy is clear. A few glimpses of school life, just enough for the audience to understand the extent of the problem, and then the heroes of the series make their entrance: Stavros Louca, Gunilla Hammar Säfström and Thomas Holmqvist. It's now time to turn chaos into order!

But instead of taking over the classrooms, like they did in the last series, this time the team is going to focus on the teachers, probably in the hope of more long-term results. The style of the programme is actually quite simple. Haven't we seen it before, many times over, but with chefs, interior designers and super nannies instead of teachers? We certainly have, but this time it's quite different. Possibly because the school is more committed. Everyone remembers what it was like, perhaps because school educational policies are discussed hither and thither ad nauseam and made the object of far too many categoric declarations. Getting a good look at school life by being able to peep behind the scenes is very exciting.

But above all, I believe that Class Of captivates the audience because it is such serious stuff. We are not just looking at a few families that have exhibitionistically chosen to flaunt themselves or their homes in front of the camera. No, this is a group of youngsters who are on TV whether they like it or not, youngsters whose future really depends on how the series develops.

How can we solve school problems? Elementary, my dear Watson. Higher status and better salaries for teachers - was the unanimous answer that Louca and Hammar Säfström gave when Gokväll interviewed them. And, of course, more teachers with a passion for teaching. You could add that a return to an educational system free from profitability, where schooling is, once again, allowed to rule. Sven-Eric Liedman's recently published book Hets! is a book that is well worth reading in this context as it gives a wide and historical look on ideas and considerable food for thought." 7

"Published: 1 February 2011 on na.se Almost one million people watched Class Of 915 000 people watched the first episode of the TV programme Class Of

On Monday, Swedish Television aired the first episode about the class from Mikaelskolan in Örebro. - SVT's mission included highlighting important public issues and setting agendas. We are very proud that the series is so absorbing and so well made and that it has captivated such a large audience for the important issue of Swedish education, says Annie Wegelius, Director of Programmes SVT. The first series of Class Of was aired in 2008."

Published: 1 February 2011 on expressen.se Written by Maria Näslund

"My Mondays have been saved. Although a new season of the highly successful television series "Class Of" was expected, the fact that the programme would be even better than before wasn't. In the last series, the sensational Stavros and Gunilla came to a school class in Malmö and did everything they could to make the pupils develop and believe in themselves. The heroes then moved on leaving the old teachers behind with possibly a drop of stardust in their hair. But this time around, Stavros and the gang are working more long term and coaching a team of teachers at a school in Örebro. And it's necessary.

It is, of course, a TV programme that, like any other, has been cut and edited and is full of angles, but these ninth graders are actually asking for help. "She's afraid of the pupils, she needs to put her foot down", a smart girl describes one of her teachers who does look terrified from behind her desk. It takes 25 minutes for her to get the lesson going and sensational Stavros quickly works out that it means a loss of 50 lesson hours per year.

Then we have the newly qualified maths teacher Johnny who has rather an interesting opinion of himself. He appears to look upon the classroom as a stage and when sensational Gunilla describes his acting with accuracy he becomes highly agitated. 8 But it is brave of the teachers to take part. It will make great TV and hopefully lead to a new school debate." Zlatá mládež st 21:30

Sledovanost (15+)

SLEDOVANOST NA RATING SHARE REACH INTERNETU DATUM +, SPOKOJ. ORIG. NÁ)EV (TIS.) (%) (TIS.) )AUJETÍ Zdroj: GemiusStream 1 N 18.11.2015 540 15,78 889 42 7,2 - - 2 V C 25.11.2015 560 17,12 854 41 7,5 - - 3 V 2.12.2015 392 12,96 585 39 7,7 - - 4 V B 9.12.2015 343 13,14 499 38 7,3 - - 5 M 16.12.2015 426 13,46 628 30 7,8 - - CELKEM - 452 14,60 1 944 38 7,5 79 % 81 %

zdroj: ATO Nielsen Admosphere Zastoupení diváckých cílových skupin PRMR ZA VŠECHNY DÍLY

zdroj: ATO Nielsen Admosphere Shrnutí

- ) .

Internet J

P 7,5 N

N -44 let. ) .

K 38 ČR.

zdroj: ATO Nielsen Admosphere TÍDA Ř.A ČTVRTEK 21:50

15+ originalita zaujetí počet období spokojenost rating rating share (%) (%) (%) Ětisíceě (%)

8x X.–XII. 2,7 237 8,51 7,5 82 80

Shrnutí a doporučení

• I pes nasazení v pozdjším mén konkurenčním čase nízký výkon poadu na hlavním kanále (souvislost s romskou problematikou) • Nadprmrná sledovanost u dtí, Ž30+, SŠ a VŠ, pevládali diváci z velkomst • Spokojenost pod prmrem ČT2, ale vysoká originalita a zaujetí • Vyšší odezva na internetu – 10 nejzobrazovanjší stránka na webu ČT (Zdroj: Google analytics; záí–prosinec 2014) • Poad spluje požadavek na veejnoprávní poslání ČT, ale nedoporučujeme píšt vysílat na ČT1.

www.ceskatelevize.cz TÍDA Ř.A ČTVRTEK 21:50

15+ originalita zaujetí počet období spokojenost rating rating share (%) (%) (%) Ětisíceě (%)

8x X.–XII. 2,7 237 8,51 7,5 82 80

Shrnutí a doporučení

www.ceskatelevize.cz Slzy a mozoly

Reality show 5 x 52 minut !T1, první PT nebo druh" PT

Pra!ská zlatá mláde! objevuje, jak chutná skute"ná d#ina a !ivot v p$ti regionech mimo hlavní m$sto. Slzy a mozoly

Skupina 5 zh%"kan%ch mlad%ch lidí z Prahy musí usp$t v 5 náro"n%ch manuální pracích, které budou spole"n$ vykonávat 5x5 t%dn& v 5 regionech 'eské republiky.

ZLATÁ MLÁDE( Z PRAHY VS. (IVOT V REGIONECH 'ESKÉ REPUBLIKY

(ijí v Praze, - Poznají oblasti s vysokou nezam$stnaností a s míst$ s nejvy))í !ivotní úrovní v 'R daleko ni!)ími platy ne! v Praze

Nikdo z nich manuáln$ nepracoval - Budou vykonávat náro"né manuální práce

Závislí na pen$zích rodi"& / partner& - Denní mzda bude jejich jedin% finan"ní zdroj

Závislí na mo!nostech velkom$sta - Budou !ít na místech, kde je jedin%m kulturním za#ízením hospoda, bez mobil&, bez internetu.

Zh%"kaní a zvyklí na komfort - Budou spát a stravovat se u místních rodin

S liberáln$ pravicov%mi názory - Ocitnou se v okresech, kde vyhrává levice Ve!ejnoprávní poselství: mladí lidé na vlastní k!"i Mají p#edsudky v&"i lidempoznávají z „periferie“ profese a prost # edí, - o kter $ Pokusích m%ly se jen p #ekonat nejen své p#edsudky, mlhavé p # edstavy a na základ % osobní ale zku i p&#edsudkyenosti místních v&"i Pra!ák&m korigují své p#edsudky. 1. V KRVI - 'esk% dv&r, Vyso"ina - práce na jatkách Porá!ení: "i#t$ní od #t$tin a chlup% Bourárna: zbavování vnit&ností, porcování masa v mrazivém prost&edí Díly Plnírna: ru"ní pln$ní st&ívek, v'roba polotovar% Úklidové práce: uklízení v#udyp&ítomné krve n$kolikrát v pr%b$hu dne Práce za odm$nu: domácí jatka P&ihor#ení: vytahování prase"ích st&ev

2. NA DN* - Most, Ústeck% kraj - nezam$stnaní, ve#ejn$ prosp$)né práce Úklid ulic a parkové úpravy T&íd$ní odpadu na lince Pohovor na pracovním ú&ad$ Práce za odm$nu: rekvalifika"ní kurs P&ihor#ení: jeden den v k%!i bezdomovce

3. NA KONCI - Trutnov, Královéhradeck% kraj - práce v domov$ d&chodc& O#et&ování: rozná#ení lék%, no"ní slu!ba, pé"e o nepohyblivé klienty Úklid v celém objektu, prádelna Osobní doprovod: v'let s klienty Práce za odm$nu: pomocné práce v kuchyni P&ihor#ení: úklid sanitárních za&ízení

4. NA SAMOT* - samota Ráztoka, Beskydy, Zlínsk% kraj - práce beskydsk%ch paseká#& Pastevectví ovcí Obstarávání hospodá&sk'ch zví&at na statku Práce kolem statku, se"ení louky Práce za odm$nu: v'roba s'rov'ch produkt% P&ihor#ení: "i#t$ní chlév%

5. V OCELOVÉM M*ST* - T#inec, Ostrava, Severomoravsk% kraj - v !elezárnách a v dole U"(ovsk' provoz v koksovn$ T&íd$ní kovu na pásu Práce za odm$nu: sva"iná& P&ihor#ení: jeden den horníkem v dole Lokace

Domov d&chodc& v Trutnov$ (elezárny v T#inci Most St&edn$ velk' domov d%chodc%, ke kterému nále!í Nízká nezam$stnanost je Mostecko je na prvním míst$ v po"tu o#et&ovna, spole"né pokoje po dvou, místnosti vykoupena smogem nezam$stnan'ch obyvatel, bez práce je personálu, jídelna a spole"enská místnost. (ka!d' rok b'vají limity 13,6 % obyvatel, v kraji se #í&í vlna p&ekro"eny a! krachujících mal'ch i st&edních firem, cena osminásobn$) a nízk'mi nemovitostí klesá a je tém$& nemo!né platy. prodat sv%j byt za adekvátní cenu, za Trutnov kterou lze v jiném kraji koupit bydlení. Most

T#inec

'esk% dv&r Ráztoka Jatka v 'eském dvo#e Blízk'mi v$t#ími m$sty jsou Havlí"k%v Brod "i Chot$bo&. M$sta, kde nezam$stnanost p&ekro"ila alarmující hranici deseti procent. Farma u obce Ráztoka Tradi"ní hospodá&ství na samot$ nad obcí Ráztoka s chovem ovcí. Beskydy jsou pro lidi !ivící se tradi"ním pastevectvím nebo prací v lese drsn'm koutem zem$, kde p&íroda nedává nic bez t$!ké námahy. # Akté$i -návrh

Tamara (25 let)

- temperamentní, upovídaná, asertivní - studentka soukromé vysoké obchodní #koly - financuje ji rodina, dostává kapesné od otce - !ije s rodi"i ve vile na Pet&inách - ráda nav#t$vuje drahé pra!ské restaurace - miluje steaky, úst&ice a italskou kuchyni - má návyk na facebook a na nakupování bot - neumí va&it, nikdy by necht$la !ít na venkov$

Adam (22 let)

- hipster (!ivotní styl spojen' s m$stem) - studuje grafickou #kolu, hlásí se na UMPRUM - d$lá modeling, DJing, thai box - má vlastní e-shop se sv'mi tri"ky - styl oblékání zna"kové nedbalosti - ú"ast v po&adu je pro n$j v'zvou - bez m$sta nedovede existovat - na venkov$ „má abs)ák“ # Akté$i Karolína (24 let) - „zlatokopka“, povoláním partnerka - její devízou je vzhled a mládí - studovala obchodní #kolu - d$lala modeling - má jasn' !ivotní cíl: „neb't chudá“ - finan"n$ závislá na p&íteli, !ije s ním v apartmánu na Vinohradech - nerozumí si se sv'm star'm otcem - miluje zna"kové oble"ení a nákupy

Tomá) (19 let)

- samotá&, !ije s matkou, která ho !iví - nemá (nikdy nem$l) p&ítelkyni - nezam$stnan', nep&ijali ho na V* - v$t#inu "asu tráví doma hraním po"íta"ov'ch her, nesportuje - miluje fast foody

Typ mlad% konzervativec (20 – 25 let) - hledáme

- najdeme do podzimu 2013 - mlad' voli" pravicov'ch stran - studující právník, ekonom, politilog - suverén, z dob&e zaopat&ené pra!ské rodiny - individualista - ka!d' má úsp$ch ve sv'ch rukách Dramaturgické principy • Konfrontace - Akté&i budou ubytováni u místních lidí = rozdílné !ivotní podmínky, hodnoty, politické názory - kontrasty prost&edí - Praha x venkov, +R x Vietnam - vztahy uvnit& teamu aktér% • P#edák - Klí"ová postava (majitel, provozní, zam$stnanec) - p&id$luje a hodnotí odvedenou práci • Sout$!ivost - dopl(ující motiva"ní prvek, ale ne úst&ední princip - p&ihor#ení pro nejhor#ího pracovníka uplynulého dne - odm$na pro nejlep#ího – fakultativní „v'let“ = práce • 'as - sev&en' "as 5 dn% = v'razné strukturování d$je - obrazové "asové motivy + textov' "asov' údaj v obraze • Vysv$tlování a hodnocení - intenzita autentick'ch situací je „dohrána“ hodnocením - skupinové i individuální • Reálné !ivotní prost#edky - ú"inkující dostávají denní mzdu – p&epo"et reálného platu za danou práci - to jsou jejich jediné peníze. • Video-deníky protagonist& - IPhone / Nokia Lumix 920 • Voiceover Reference P$ednosti projektu

T&i &ady BBC: 1. Konfronta"ní náboj vychází ze zcela "esk'ch reálií, vyu!ívá antagonism% dvou "esk'ch sv$t% – Prahy Blood, Sweat and Luxuries a zbytku +R, stereotypní obrazy druhého mají siln' diváck' potenciál. Blood, Sweat and T Shirts

Blood, Sweat and Takeaways • Diváky z Prahy zajímá, co si o nich myslí zbytek +R. Zbytek +R zajímá, jak obstojí „Pra!áci“ v jejich d%v$rn$ známém prost&edí.

3. Pra!ská mláde! je vystavena st&etu se sv$tem stra#ích generací, lze oprávn$n$ p&edpokládat diváck' zájem vrstevník% i star#ích generací divák% 30+. Základní informace

!Stopá!: 52 minut !Po"et díl&: 5 !Po"et #ad: 1 (potenciál druhé &ady) !Stav: Setup cyklu – podrobná dramaturgická a re!ijní koncepce Vybrán cast (a! na jednoho aktéra) Scéná& prvního dílu „V krvi“ – v"etn$ p&edb$!n$ dohodnuté lokace !Vysílací "as: první PT nebo druh' PT !Program: +T 1 !Cílová skupina: 15+ !P#edpokládan% v%kon: TVr 2,5 - 3,5, share 6-8%, spokojenost 8,3 !Periodicita: t'deník !Vysílání od: podzim 2014 !Licence pro TV vysílání: neomezená

!Navrhovan% zp&sob v%roby: vlastní v'roba +T Re%ie# Pavel # Abrahám

Biografie Pavel Abrahám (* 1978) je re!isérem divácky pozitivn$ p#ijíman%ch dokument&, které se vyzna"ují dokonal%m obrazov%m #e)ením. Pat&í k dokumentarist%m, kte&í um$jí oslovit mladého diváka, co! prokázal dokumentem 'eská RAPublika, premiérovan'm na Prim$ Cool, dokumentem s nejvy##í náv#t$vností v roce 2009. V roce 2012 m$l na MFF Karlovy Vary premiéru jeho "fotbalov'" dokument Dva nula, kter' získal cenu Pavla Kouteckého pro rok 2013.

Filmografie Hlavní hv%zdou jsou piva (31´, +R, 2004), P#e/klad (4.15´, +R, 2005), Le Songe (+R, 2006), 'eská RAPublika (90´, +R, 2008), Dva Nula/ Two Nil (108´, +R, 2012). Hlavní &tábové profese

Re!ie a scéná#: Pavel Abrahám Hlavní kamera: Jan Strnad St#ih: *imon *pidla Zvuk: Václav Flégl Hudba: *t$pán Barto#ek

!asov" harmonogram

Dokon"ení obhlídek, dokon"ení obsazení (1 aktér) a scéná#e díl&: 2013

Natá"ení: b&ezen - kv$ten 2014

Postprodukce: duben - srpen 2014

Vysílání: podzim 2014 TechnologieTechnologie natá'ení natá'ení

! Záb$rová - 2 #táby

! 2x Sony F3/F5, 3x GoPro, 1080i/25 stereo 2.0

! Master pro TV: HDCAM, HD 1080i/25, stereo 2.0

! Pom$r natá"ení exteriér / interiér: 7/0

! Po"et natá"ecích dní: 7

! Po"et dní st&ihu: 20 celove'erní hran" film

PROSTOR PRO OTÁZKY SLZY A MOZOLY - NÁM!T A SCÉNÁ"

Pavel Abrahám, Du#an Mulí$ek

dramaturgie: Kamila Zlatu#ková Obsah:

I. Anotace II. Koncepce celého cyklu Slzy a mozoly (p!t díl")

2.1. V krvi

2.2. Na konci

2.3. Na dn!

2.4. Na samot!

2.5. Ve t#etím sv!t!

III. Scéná#

3.1. Scéná# první epizody - V krvi

3.2. Dramaturgické principy

3.3. Re$ijní koncepce

I. Anotace

SLZY A MOZOLY Reality show, 5x40 minut

Reference: Blood, Sweat and Takeaways, Blood, Sweat and Luxuries

Reality show sleduje skupinu mlad%ch a zh%&kan%ch 'ech", kte#í jsou obklopeni v(emi vymo$enostmi civilizace a nikdy nemuseli tvrd! manuáln! pracovat. Jak vlastn! chutná skute&ná d#ina, která je b!$n%m úd!lem lidí ze spole&enského dna a bez bohat%ch rodi&"? Teenage#i jsou p#esídleni do odlehl%ch oblastí, kde jsou za#azeni do pracovního procesu a podle odvedené práce vyd!lávají peníze stejn! jako místní lidé.

Po#ad má referenci v úsp!(ném britském formátu, ve kterém jsou angli&tí zh%&kaní mladí lidé vystaveni pro n! náro&n%m podmínkám b!$ného $ivota ve t#etím sv!t!. Na(e reality show zasadí 5 pubescent" z velkom!sta do vybran%ch nejnáro&n!j(ích $ivotních podmínek. Musí na 5 místech v$dy 5 dní vykonávat nejt!$(í, nejodpudiv!j(í práci v tvrd%ch podmínkách. Ubytovaní budou v$dy u místních obyvatel, kte#í danou práci skute&n! vykonávají. Po#ad tak zábavnou formou plní i ve#ejnoprávní poslání, a to p#edstavení r"zn%ch podob $ivota v 'R.

Ve!ejnoprávní poselství: mladí lidé na vlastní k!"i poznávají profese a prost#edí, o kter$ch m%ly jen mlhavé p#edstavy a na základ% osobní zku&enosti korigují své p#edsudky.

Akté#i reality show, v(ichni vybraní z Prahy, sedmého nejbohat(ího m!sta v EU, pro$ijí p!t t%dn" svého $ivota v okresech mimo hlavní m!sto. V!t(inou p"jde o regiony, ve kter%ch byly uzav#eny d"le$ité provozy a s nimi i pracovní p#íle$itosti místních obyvatel. Jde v!t(inou o okresy na periferii 'R – na periferii geografické i na periferii zájmu obyvatel Prahy. Regiony jsou od Prahy v evropském m!#ítku tém!# na dosah ruky, a p#esto jsou mezi nimi rozdíly jako mezi Zemí a Marsem. Vedle alarmujícího po&tu lidí bez práce v t!chto okresech mají i zam!stnaní lidé daleko ni$(í sociální úrove), ne$ jak tomu je ve velk%ch m!stech 'R. Lidé v takov%ch okresech dojí$d!jí za zam!stnáním n!kolik hodin, aby pracovali za p#ijateln!j(í plat, p#esto$e se mnohdy jedná o práci mimo jejich kvalifikaci. Jsou vd!&ní za povolání, která zaujímají nejvy((í místa v anketách o nejnáro&n!j(í nebo nejh"# placené zam!stnání. Jde o regiony, ve kter%ch individualita a schopnosti jedince docela snadno prohrávají se sociálními a ekonomick%mi silami, které &lov!k nem"$e ovlivnit. Okresem s nejvy&&ím procentem nezam%stnan$ch v 'R je Jesenicko s 16,8 %. Druhé je Bruntálsko s 16,5 %, t#etí také v Ústeckém kraji Mostecko s 15,6 % (na Mostecku hledá práci dokonce p#es 20 % "en), následuje Hodonínsko – 14,5 %, Znojemsko s 14,1 % a Karviná s 13,1 %.

II. Koncepce celého cyklu Slzy a mozoly Jak ji$ bylo #e&eno, cel% cyklus se skládá z p!ti epizod, b!hem nich$ p%t protagonist& po#adu zakusí práci v p%ti profesích, zasazen%ch do p%ti r&zn'ch region&. Cyklus je koncipován tak, $e v ka$dém díle má jeden z protagonist" "hlavní roli", bude tedy v hledá&ku kamery o trochu více ne$ ostatní. D"vod pro toto dramaturgické rozhodnutí je jednoduch%. Sna$ili jsme se o to, aby témata epizod (my(leno vybrané profese) sed!la jednotliv%m postavám "na míru". A sice, aby se jich oblast, ve které budou pracovat n!jak bytostn! (by* i negativn!) dot%kala. Nap#íklad pokud jedna z na(ich protagonistek miluje jídlo, zejména pak maso, bude hlavní aktérkou dílu odehrávajícího se na jatkách. Pokud jin% aktér bezmezn! miluje ru(n% velkom!stsk% $ivot a v(e co k n!mu pat#í, bude hlavním "hrdinou" dílu zasazeného do opu(t!né &ásti Beskyd, kde zakusí klidnou, ale náro&nou, práci pastevc". Dal(í hrdinka Vietnamka narozená v 'echách v bohat%ch pom!rech, bude hlavní aktérkou dílu odehrávajícího se ve Vietnamu, kde zakusí tvrdou práci sv%ch chud%ch p#edk". A tak dále.

Principu p!ti epizod cyklu, kdy v$dy p!t stejn%ch protagonist" po#adu (v ka$dém díle s jedním hlavním), pracujících (po dobu p!ti dn") v p!ti r"zn%ch profesích, zasazen%ch do p!ti r"zn%ch region" odpovídá i následující struktura koncepce (setupu) cyklu.

2.1. V krvi

Hlavní postava: Tamara Úblová

Tamaru jde popsat jedním slovem. Temperamentní. Co si myslí, ihned ráda #ekne a doká$e si stát za sv%m názorem. Okolí by ji jednodu(e mohlo vystihnout v%razem nevymáchaná huba. "+ít na venkov!? No to ani náhodou. Co bych tam d!lala! Hlavn! ve&er," rozhazuje tmavovlasá studentka ekonomky tázav! rukama a t#e(tí o&i, které ji vykukují z pe&liv! upraveného ú&esu podle posledních trend". Je vid!t, $e z Prahy nikdy autem necestovala dál ne$ na leti(t!, odkud se letadlem nechala dopravit do p#ímo#ského letoviska zalitého sluncem s p#ídavkem all inclusive. "Jen jednou jsem byla s kamarádkou u nich na chalup!. Horor. Stra(ná zima a to prost#edí? Dal(í den jsem zavolala na(im, a* m! odvezou dom"," vzpomíná na sv"j jedin% v%let do &eského venkova. Tamara se nikdy nemusela setkat s v!t(í $ivotní p#eká$kou. Její otec pracuje jako vysoce postaven% mana$er v Komer&ní bance a matka ji a mlad(ího bratra vychovávala doma v rodinné vile na Pet#inách, kterou nedávno zrekonstruovali a zahradu vylep(ili o bazén. V$dycky plná ledni&ka a máma v pohotovosti u plotny zap#í&inily, $e p!tadvacetiletá studentka sice miluje jídlo, ale absolutn! se nezajímá o to, odkud se bere. "Jo, jednou jsem se sna$ila va#it. Na(la jsem si takov% video na youtube a sna$ila se podle n!ho postupovat. Ono se to zdá, ale u$ to krájení je dost t!$k%," komentuje první a poslední pokus Tamara, která se &asto pro n!co nadchne, dotáhnout ale akci do konce u$ je moc velká d#ina. Neúsp!ch s va#ením ji ale p#esto nep#ipravil o po$itek. "Absolutn! miluju maso. Jednou jsem byla dva dny u kamarádky, která je vegetariánka a jedla jsem to, co p#ipravila. Myslela jsem, $e um#u. Funguju z masa. bez n!ho nemám energii!" A proto se také dívka, oble&ená v lehce pr"svitné neonové halence a sukni, ráda mezi hodinami ekonomie na vysoké (kole zastaví v blízkém fastfoodu nebo bageterii. Na (kole ji baví to, $e m"$e se spolu$áky vyrazit na spole&n% ob!d, o studium se zas tak nezajímá. "Uvidím, jestli prolezu. V"bec m! to nebaví," popisuje Tamara sv"j postoj k vysoké (kole. Místo knih, ve kter%ch by mo$ná na(la potenciál, pro& (kolu dostudovat, tráví v!t(inu &asu u notebooku, kter% jí koupil táta. Móda, hudba a hlavn! facebook. Alfa a omega. "Sociální sít! jsou super. Hned víte o ka$dém ve&írku." A na ty velmi ráda chodí. "Nejrad(i mám Zlat% Strom, hrajou tam &asto R'nB a je tam hodn! p!knejch kluk"," nad(en! zv%(en%m hlasem lí&í oblíben% klub pro zlatou mláde$, ze kterého prakticky ka$d% víkend vyjde nad ránem a klasickou zastávku s taxi podnikne v$dy ve Vodi&kov! ulici, kde v McDonaldu doplní síly tu&nou snídaní. A odkud bere p!tadvacetiletá Tamara peníze na nové oble&ení a zálibu v jídle a ve&írcích? "Táta mi dává docela slu(n% kapesn%, tak pro& bych pracovala? Dokud bydlím u nich, tak to tak prost! bude," vysv!tluje dívka. A rozhodn! nevypadá, $e by se v nejbli$(í dob! rozhodla zabalit kufry. Na záv!r Tamara prozradila svou $ivotní filozofii. "U$ od mali&ka jsem nau&ená, $e kdy$ se mi n!co povede, dám si odm!nu. Na základce to byl indiánek, te, si dop#eju i trochu víc. T#eba dortík si ale neodpustím nikdy. 'lov!k se jednodu(e musí odm!)ovat i za mali&kosti, jinak by to byla velká nuda."

Práce: porá(ka a zpracování masa

V 'eském dvoru, vesnici, je$ &ítá jen n!co málo p#es 200 obyvatel, se u hlavní silnice nacházejí jatka. Velkou budovu z devatenáctého století, která &ní nad jednopodla$ní rodinné domky, obklopuje rozsáhl% dv"r s men(ími objekty, jejich$ zdi skr%vají ka$dodenní d#inu plnou potu a krve za minimální plat. Komplex je rozd!len% na n!kolik fází v%roby. Hned ta první znamená smrt. Zví#e je nutné omrá&it a poté zbavit krve. Pak o&istit od (t!tin a chlup". Tím (pinavá práce teprve za&íná. Mrtvé t!lo jde na minutu do za#ízení s horkou vodou odkud se vyklopí na ro(t, kde se musí ru&n! no$em o&istit od (t!tin a opálit plamenem. Dále je t#eba obratn! vy#íznout o&i i vnit#ní &ást ucha. Bez chvíle zaváhání. V(e se musí stihnout za minutu a p"l. Poté bezvládné maso putuje do bourárny. V mrazivém prost#edí, je$ vizuáln! evokuje chladící box, se porcují &ásti zví#ete. Krev a tuk vytékají na podlahu a ve vzduchu je cítit nasládlá v"n! masa i hutn% pach vnit#ností. Realita, kterou si nikdo nechce p#edstavit, kdy$ u #ezníka vybírá nejlibov!j(í kousek masa k ned!lnímu ob!du, i krutá pravda, je$ se skr%vá za písmeny v menu restaurací.

Region: Vyso$ina

V blízkém okolí 'eského dvoru, kde se nachází závod Potraviny Vyso&ina, je Havlí&k"v Brod &i Chot!bo#. M!sta, kde se jen za posledních dvanáct m!síc" zvedla k#ivka nezam!stnanosti o víc, ne$ dv! procenta a p#ekro&ila alarmující hranici deseti procent (10,23%). Dlouhodob% kritick% stav v kraji zap#í&inil také krach mnoha místních podnik" a fabrik. lidé bez práce tak nehledají zam!stnání podle vyu&eného oboru, ale mo$ností, které se jim v regionu nabízí. Pr"m!rn% plat v kraji je podle statistik. -patná situace a nemo$nost uchytit se, také &asto znamená migraci mlad(ích lidí do v!t(ích m!st. Ti, kte#í z"stanou, se pak po náro&n%ch hodinách v práci rad!ji uch%lí k televizi, která nabízí alespo) na chvíli zapomn!ní.

2. 2. Na konci

Hlavní postava: Karolína Hanková

"Mám jasn% cíl," uvede se Karolína hned první v!tou. A jak% to je? "Neb%t chudá, zní její a$ prostá, p#esto velmi silná odpov!,. 'ty#iadvacetiletá dívka s jemn%mi blond prou$ky v dlouh%ch pramenech roz&ísnut%ch uprost#ed &ela p!(inou a voln! spadajících a$ k útlému pasu, d#íve cht!la b%t modelkou. Ale dlouhé hodiny na castinzích nezhmotnily sny o sláv!, úsp!chu a finan&ní jistot!. "Kdy$ jsem za&ínala, fr&el portál Fotopátra&ka, dodnes tam mám profil. Dlouho jsem byla u Bohemia Agency a dokonce jsem v roce 2008 fotila sérii beauty fotek jarního lí&ení pro Cosmopolitan," vzpomíná Karolína na vrchol své dosavadní kariéry. Zatímco modelingové agentu#e z"stala v!rná, partner" vyst#ídala hned n!kolik. Chvilkové známosti z klub" te, ale jdou stranou. "Kone&n! mám svého prince. jen místo na koni jezdí v Mercedesu," sm!je se svému vtipu Karolína. "Jsem do n!j celá blázen. S Pé*ou jsme se potkali na ve&írku a zjistili jsme, $e chodíme do stejné posilovny. Tak jsme si tam hned dali rande," popisuje první setkání s aktuálním partnerem, kter% podle jejích slov vlastní firmu. Starost o vzhled je na b%valé Karolín! patrn% na první pohled. Pevnou vysokou postavu p#edvádí v upnut%ch d$ínách zna&ky Ripley se zlat%m páskem a bílém tílku a u nohou jí le$í ko$ená kabelka Guess z poslední kolekce. "Tu mám od Petra," pochlubí se. P#ítel je pro ni absolutní nutností. Od rodiny se Karolína odst!hovala u$ po st#ední (kole. "S mámou jsem se hodn! hádala a otec je o dvacet let star(í ne$ ona, nikdy jsme se nepochopili. Jako by neexistoval," p#iznává Karolína. Díky p#íteli také nemusí chodit do práce. "V$dycky jsem si p#ivyd!lávala jako hosteska, ale u$ nemusím. Bydlíme spolu v byt! na Vinohradech, on je sv"j vlastní (éf, tak$e pracuje nárazov! a m"$eme v!t(inu &asu trávit spolu. Rádi se koukáme na sportovní zápasy," popisuje ka$dodenní nic ned!lání mladá dívka. "A kdy$ musí na slu$ební cestu, jdu nakupovat a pak s holkama na drink. Nejrad(i t#eba do Nebe. Pár skleni&ek, drb" a tan&ení nikdy neu(kodí. Navíc m! baví, kdy$ o m! chlapi mají zájem a zvou m! na drinky," prohlásí nakonec sebev!domá Karolína.

Práce: pé$e v domov% d&chodc&

Mládí a krása je pro mnohé tak samoz#ejmá v!c. Stá#í a utrpení je ale v(udyp#ítomn% aspekt ka$dého domovu d"chodc" &i pe&ovatelského ústavu. I toho ve Vlastibo#icích. V pom!rn! malém za#ízení skládajícího se z o(et#ovny, oh#evny jídel a spole&enské místnosti (která se v(ak prakticky nevyu$ívá), se v sou&asné dob! ka$dé ráno probouzí 14 d"chodc". Ti se z finan&ních d"vod" ocitly ve vyhnanství, daleko od rodiny i mo$nosti zm!nit osud. Ka$d% den je nutné provést úklid a základní slu$by pacient"m. P#ebalování, dávkování lék", rehabilitace, om%vání. Fyzicky t!$ká práce st#ídá psychickou. Poblouzn!ní sta#í lidé &asto bezd"vodn! volají, nev!dí, kde jsou, vy$adují neustálou pé&i a p#edev(ím pozornost. „Nejd!siv!j(í je, $e ka$d% den za jedn!mi z dve#í m"$e &ekat smrt,“ popisuje p#ítomnost nevyhnutelného konce zam!stnankyn! ústavu dotovaného obcí paní Holubová.

Region: Libereck' kraj

Vlastibo#ice je malá vesnice v Libereckém kraji. Ten sám o sob! &ítá p"l milionu obyvatel z 'R, ale ka$d% rok stoupá odliv. Také populace v tomto kraji v%razn! stárne, zvlá(t! pak v men(ích vesnicích. Jako ve Vlastibo#icích. Je zajímavé v%voj sledovat z historického hlediska, kdy se z kdysi prosperující vesnice stal vyhnálkov na konci sv!ta. Do konce druhé sv!tové války $ilo v obci p#es 500 obyvatel, kte#í se $ivili p#evá$n! zem!d!lstvím. Slu$by pro zem!d!lce zaji(*ovalo p#es 30 $ivnostník". Snad $ádné z #emesel v obci nechyb!lo. Byly zde zaji(*ovány slu$by od kominíka po pen!$ní ústav. Po skon&ení války docházelo v d"sledku osídlování pohrani&í k odlivu obyvatel. Dal(í pokles p#inesla kolektivizace zem!d!lství. Nyní v zem!d!lství pracuje pouze nepatrná &ást obyvatel. Ostatní dojí$d!jí za prací p#evá$n! do Turnova i dále. V obci momentáln! $ije pouh%ch 210 obyvatel a pr"m!rná reálná mzda v%d!le&n%ch osob je zhruba 12 tisíc korun &istého p#íjmu m!sí&n!.

2.3. Na dn%

Hlavní postava:

Postavu se zatím nepoda#ilo najít, budeme ji nadále hledat. V%#íme tomu, "e v prost#edí politického klubu (i na právnické fakult% ji nebude problém najít.

Charakteristika: ! voli& pravicov%ch stran, kter% je oddan% my(lence individualismu a faktu, $e ka$d% jedinec má stejné podmínky k tomu, aby byl úsp!(n% a $e v(ichni si mohou najít dobrou práci na své úrovni, která je u$iví ! p#esv!d&en%, $e kdy$ má &lov!k titul, v$dy najde zam!stnání na své úrovni ! student odborné vysoké (koly oboru nap#. politologie, práva ! &len politického klubu ! uhlazen%, dob#e oble&en%, preferuje no(ení saka ! suverénní, v!#ící ve vlastní pravdu ! dob#e zaopat#ená rodina, nikdy nemusel d!lat to, co necht!l a nezajímalo ho ! &len pra$ské zlaté mláde$e

Práce: situace nezam%stnaného V tomto dílu nep"jde jen o vykonávání práce samotné, ale také o její získání. Potupné v%slechy na pracovním ú#ad!, kde denn! stojí dlouhé fronty lidí, jen aby dostali alespo) nicotn! placenou práci, hluboce pod jejich vystudovan%m oborem. Jednodu(e se tak stane, $e i &lov!k s titulem jde hned po ranním rozb#esku zametat ulice, po nocích m%t dopravní prost#edky, uklízet do bohat(ích domácností &i nárazová práce na stavb!, kam za prací dojí$dí a$ n!kolik desítek kilometr". V takovém prost#edí u$ je jen velmi snadné spadnout na absolutní dno, ztratit st#echu nad hlavou i vlastní identitu. V rámci motivace sout!$ících, kte#í si projdou koloto&em p#es pracovní ú#ad, kde jim bude p#id!lena pro n! pod#adná a pro jiné vymodlená práce, se úsp!ch odm!ní nocováním a prací u &lov!ka, kter% se za pomoci sociální podpory dokázal dostat z nuly a vlastní mal% prosperující podnik. Trest za (patn! odvedenou práci pak bude pád na dno, kdy bude muset sout!$ící pro$ít den a noc jen s minimálními finan&ními prost#edky jako &lov!k bez domova.

Region: Ústeck' kraj

Z &trnácti kraj" v 'eské Republice je Ústeck% kraj, v n!m$ se nachází i Most, na 1. míst! v po&tu zam!stnan%ch obyvatel. Bez práce je vyjád#eno v procentech 13,6 práceschopn%ch lidí. V celém kraji krachují malé i st#ední firmy, které se p#ed hospodá#skou krizí v!novali stavebnictví. Trh s nemovitostmi v%razn! klesl a s ní i poptávka po práci. Pro ty, kte#í stále p#e$ívají nezb%vá ne$ sní$it ceny produkt" a tak i stavy &i ohodnocení pracovník".

2.4. Na samot%

Hlavní postava: Adam )vejda

Adam je &istokrevn% hipster. Je dokonal%m v%sledkem rovnice slo$ené ze zájmu o aktuální sv!tovou i &eskou módní a kulturní scénu a v(echny její deriváty. Absolutní snaha spl)ovat v ka$dém momentu v(echny trendy, které v sou&asné dob! uznává pra$ská um!lecká scéna je viditelná na první pohled. Do detailu promy(lená nedbalost po stranách krátkého ú&esu i oble&ení – sv!tle (edivého svetru, um!le sepran%ch slim d$ín", a rádoby ono(en%ch ko$en%ch bot, ho jasn! definuje. „Jsem rád originální,“ prohla(uje Adam, kter% se p#íle$itostn! $iví vlastní grafickou tvorbou, kterou studuje v ateliéru ilustrace v Plzni. Rád by ale zm!nil (kolu i obor a p#esídlil zpátky do Prahy a dostal se na intermedia na UMPRUMku. „Jen$e ono to nemá moc smysl studovat v tadyt% zemi,“ uzavírá Adam. Má vlastní e-shop, na kterém prodává tri&ka s vlastními potisky a vyhrnuje svetr, aby p#edvedl své dílo, které ale p#íli( nedoká$e obhájit. „Prost! se mi to tak líbí. Baví m! znaky. Monochrom. Urbanismus,“ popisuje své zájmy a cuchá si vlasy. „Miluju m!sta, t#eba Berlín. Tam lidi uva$ujou úpln! jinak, a ta dynamika", p#em%(lí nahlas t#iadvacetilet% kluk, kter% málokdy vynechá párty a sám na nich &asto aktivn! participuje. „D!lám DJing. Hraju electro, trap, ale baví m! poslouchat minimal techhouse. Taky si chci po#ídit fixku,“ Co je fixka? „No to je kolo.. jedno(lap. Tak$e brzdí( jakoby spádem... ne to vlastn! není takhle. Po&kej...“ nedoká$e popsat, co kolo typu fixgear znamená. Není nutné to v!d!t, sta&í ho p#eci mít a b%t trendy. „Mn! se prost! líbí, $e to kolo má &istej rám, &ist% kola. Ty tvary. A chci se na tom nau&it. Bydlím v Podolí, na náplavce se jezdí super. Je to v%zva prost!.“ A ty má rodil% Pra$ák rád. Adam d!lal sportovn! thai box. Kdy$ vyhrál první místo, rozhodl se s tím skon&it. Dosáhl vrcholu a tím to pro n!j byl konec. Je na &ase najít dal(í v%zvu.

Práce: pastevectví

Jednou z tradi&ních prací chud%ch lidí byla v$dy pé&e o dobytek. Pasáci dobytka, kte#í vedli prost% $ivot spole&n! se sv!#en%mi zví#aty. Minimáln! placená práce, je svou náplní pom!rn! nenáro&ná. Pasák má povinnost chránit sv!#en% dobytek. Nicmén! $ivot zam!stnance není jednoduch%. Osam!lost, no&ní hlídky, nemo$nost odd!lit se od stáda a tudí$ si muset provizorn! p#ipravit jídlo i nocleh. Odcizení od civilizace. Absolutní kontrast a odtr$ení od urbanismu, shonu hektického m!sta. Sezónní práci &asto pastevci vypl)ují nárazov%mi, minimáln! placen%mi brigádami v lese, nap#íklad jeho kultivací, sázení stromk", kácení d#eva, aj.

Popis práce pastevce Pasák vyhání stádo na pastvu za svítání. Okolo jedenácté, kdy za&íná polední horko, jej musí zahnat zp!t do no&ní ohrady, kde se mohou zví#ata napít. Pastevci je tak mají p#i p#íprav! ob!da pod dohledem. Mezi t#etí a &tvrtou se zase vy$ene a dobytek zahání p#ed setm!ním. Na noc se stádo zavírá do no&ní ohrady, kde je nutné p#ipravit mu k dispozici s"l a vodu. 'lov!k pov!#en% touto prací by m!l mít p#irozenou autoritu, aby ho zví#ata poslouchala. Musí dávat pozor na problémov% dobytek, hlídat jej, aby se neztratil. Je nutné také ihned zasáhnout p#i zran!ní zví#ete. Nutné je také dvakrát denn! zkontrolovat ohradu a opravit zví#aty po(kozená místa.

Region: Moravavskoslezsk' kraj

V Beskydech, které se rozpínají Moravskoslezsk%m krajem, byla za rok 2012 evidovaná nezam!stnanost ve v%(i 10,7 procenta. Tedy jedna z nejvy((ích v 'R. Pokud se zam!#íme pouze na jeden region, nap#íklad pro natá&ení vhodné zem!d!lské a lidové tradice ctící Ro$novsko, pak po&et lidí bez práce p#edstavuje 12,1 procent z celkového po&tu ekonomicky aktivních obyvatel. Pravideln! jejich po&et stoupá s ukon&ením sezóny, kdy jejich slu$by nejsou pot#eba v zem!d!lském odv!tví jako nap#. v%pomoc na polích &i s dobytkem. 2.5. Ve t*etím sv%t%

Hlavní postava: Do Thu Huyen (Maru#ka)

" Z krásné dívky s dlouh%mi &ern%mi vlasy, která se p#ed p!tadvaceti jako potomek vietnamsk%ch rodi&" narodila v Praze, &i(í skromnost, rezervovanost a ambicióznost. „Byla jsem rok ve Státech. V Praze studuji Unicorn College, mám vlastní firmu s.r.o., zam!#ujeme se na prodej asijsk%ch potravin. A krom! toho je(t! pracuji v poji(*ovn! – mám svoji vlastní kancelá#. Je to finan&ní poradenství, které vedu v Sap! pro Vietnamce,“ skromn! vy&ítá v(echny své aktivity Do Thu Huyen, která ale ráda pou$ívá i jméno Maru(ka po své &eské ch"v!, která jí vychovávala. Vypadá to, $e v nabitém programu v"bec nemá &as na záliby, ale opak je pravdou. „Baví m! d!lat marketing pro (kolu a hodn! moje firma. Je to e-shop, kter% zatím funguje p#es Sapu.“ Je jasné, $e touhu vypracovat se, zd!dila po rodi&ích. Ti za&ínali jako klasi&tí prodejci oble&ení a potravin, ale nyní díky píli vlastní hotel ve Vietmanu a otec vyd!lává velké &ástky spekulováním s nemovitostmi. „Ví t#eba, kde se podle územního plánu bude stav!t dálnice, tak koupí levné okolní pozemky a za n!kolik let je prodá za velmi dobrou cenu,“ popisuje jeho obchodní plán Maru(ka. Sama ale odmítá p#ijmout jakoukoli finan&ní podporu. „Chci v(echno dokázat sama. Na(e kultura je zalo$ená na tom, $e dívka se stane $enou v domácnosti a bude závislá na mu$i. To já rozhodn! nechci. Já chci d!lat kariéru. Ale to pro asijsk% kluky není dobr% typ $eny,“ uva$uje dívka se ()"rou perli&ek kolem krku. Nesm!le sklání o&i, kdy$ vypráví, $e jejím snem je, aby se o ní jednou psalo ve Forbes. „Láká m! zalo$it si &eskou fran&ízu exkluzivního dámského spodního prádla Victoria's Secret,“ zá#í jí o&i a je jasné, $e mladá Vietnamka s &esk%m ob&anstvím ve sv!tle $luté halence s drobn%mi kvítky a decentní bé$ové sukni a s pravou kabelkou s monogramy LV má velk% zájem i o kvalitní módu. Zatím, ne$ bude mít kapitál na odkup licence, se rozhodla jít do gastronomického odv!tví. „Stra(n! ráda va#ím. Vietnamská jídla jsou v%borná. 'e(tí lidé je teprve za&ínají poznávat,“ vypráví. „Kdy$ ve volném &ase neva#ím, tak ob&as zajdu na zábavu. Ale u$ to není moc pro m!. Te, se spí( soust#edím na svou budoucnost, ne$ p#ítomnost,“ za&ne se Maru(ka smát a nesm!le si zakr%vá ústa. „Také plánuji se jednou p#est!hovat do je(t! v!t(ího m!sta. Láká m! Los Angeles. Rozhodn! bych u$ ne$ila v men(ím, ne$ je Praha. Chci víc a v%(, vesnice není nic pro m!,“ kon&í svoje úvahy tmavovlasá dívka, která u$ v"bec neuva$uje nad tím, $e díky sv%m prarodi&"m, kte#í denn! pracovali tvrd! na poli, by ona ani její rodi&e nebyli zdaleka tam, kde jsou dnes.

Práce: p%stování r'(e, práce v textilní továrn%

Ro&ní spot#eba r%$e v 'R je zhruba 5 kilo ro&n! na &lov!ka a ka$d%m rokem stoupá. Sv!t miluje r%$i. Dá se z ní p#ipravit mnoho pokrm" a je levná. Levná je ale i pracovní síla, která ji denn! v horkém vlhkém po&así obd!lává na rozsáhl%ch polích v Asii. Den d!lníka, kterého si ka$d% Evropan pravd!podobn! p#edstaví s typick%m kónick%m kloboukem, za&íná na prkenné podlaze v domku, jeho$ st#echu dr$í jen t#i d#ev!né zdi. Po hygien! v sociálním za#ízení, je$ v lep(ím p#ípad! sdílí pouze s n!kolika dal(ími lidmi, je nutné vydat se na pole. R%$e je p!stována a$ zahradnick%m, zp"sobem. Pozemky jsou pravideln! vyhnojovány, plevele i nemocné rostliny jsou v&as a pravideln! odstra)ovány. P#i úprav! pozemku pro r%$i se nejd#íve provede orba, po ní následuje urovnání pozemku, vytvo#ení zavod)ovacích a odvod)ovacích kanál", nahrnování hrází. Hráze ohrani&ují celou plochu r%$ovi(t!. P#íprava r%$ovi(t! spo&ívá dále ve vlá&ení a prokyp#ení, pop#ípad! p#eorávka kv"li plevel"m, p#evlá&ení a urovnání pozemku. Následn! se vysazují sazenice r%$e. P#i ru&ním vysazování se do jednoho místa vkládají nejmén! 3 sazenice. Pro p#edstavu náro&nosti - hektar jich pokryje a$ 400 000. Po vysazení je nutné ka$d% den zbavovat plevele, probíhá p#ihnojování. Po sklizni, kdy se vzrostlá r%$e spíná do svazk" následuje velmi náro&né ru&ní vymlacování úrody. Mnohdy se r%$e mlátí i na betonov%ch plochách &i vozovkách za pomoci buvol" &i dopravních prost#edk". Poté se v továrn! plní padesátikilové re$né pytle a ru&n! nakládají na dodávku, na ní$ sm!#ují k prodeji. Tolik cyklus. Za náro&nou celodenní práci plnou vlhkosti, neustálého horka, bahna a v(udyp#ítomného hmyzu si d!lník vyd!lá 1-2 dolary. Tedy mén!, ne$ 40 korun.

Práce v textilní továrn! Pr"myslov% sektor zam!#ující se na od!vní odv!tví je ve Vietnamu jeden z nejrychleji rostoucích. Jen za poslední rok stoupl obrat o cel%ch dvacet procent. Sv!t tou$í po levném oble&ení a zástup" je(t! levn!j(í pracovní síly je mnoho. Dvanáctihodinová sm!na (nap#íklad v závodu Vinatex), kdy zam!stnanci stojí s rou(ky na ústech u (icího pultu a podle zadání kopírují dokola jeden postup, aby produkt poslali dál – na st#ih, (ití, potisk, balení,... je fyzicky i psychicky velmi náro&ná p#edev(ím kv"li nuzn%m podmínkám v stroze vybaven%ch fabrikách, ale i svou monotónností. Pro cenové porovnání – zatímco za ko(ili z H&M zaplatíme 300 korun, zam!stnanec textilní továrny si na ní vyd!lá za deset celodenních sm!n, p#i p#edpokladu, $e nebude mít $ádné dal(í v%daje...

Region: Vietnam

Vietnam je druh% nejv!t(í exportér r%$e na sv!t!. Zem!d!lská pole a polí&ka s touto plodinou pokr%vají celkem osmdesát procent zem!d!lské p"dy. Jedná o velmi v%znamn% ekonomick% sektor, kter% zam!stnává kolem 70 % práceschopného obyvatelstva. R%$ová pole – a* u$ zavla$ovaná v údolí, &i horská, která vláhu nepot#ebují, - se rozkládají prakticky v celém st#edozemí a není regionu, kter% by je nem!l. Zárove) je Vietman velmi úsp!(n% na poli pr"myslu. V okolí velk%ch m!st jako nap#íklad Hanoi, rostou nové fabriky na v%robu textilu, kter% se vyvá$í do celého sv!ta. Produkty zásobují nejenom klasické a 'ech"m dob#e známé tr$nice, ale i sv!tové #et!zce jako H&M, Zara &i Topshop. 3.1. Scéná* první epizody - V krvi

Expozice Prahy

Ve svi$né montá$i vidíme pulzující m!sto. Není t!$ké odhadnout, $e se jedná o hlavní m!sto 'R - Prahu. Esteticky vyt#íbené záb!ry si v(ímají p#edev(ím zp"sob" velkom!stské existence. Hledá&ek kamery si nenechá uniknout ruch drah%ch bar" a restaurací kolem Starého M!sta, nákupní shon v buticích v blízkosti Pa#í$ské ulice, projí$d!jící luxusní vozy, &i spole&ensky od!né páry scházející se p#ed rozsvícen%mi divadly.

Ve voiceoveru sly(íme, $e Praha je v sou&asnosti Xté nejdra$(í m!sto Evropy s Xtou nejlep(í $ivotní úrovní. Dozvídáme se, o kolik jsou zde vy((í platy ne$ ve zbytku republiky a také kolik pracovních p#íle$itostí je v jednotliv%ch segmentech. Dynamick% sociologick% v%&et si v(ímá po&tu nákupních st#edisek, zábavních center, kulturních institucí a v záv!ru neopomene zmínit, $e Pra$ané ji$ tradi&n! volí jinak ne$ zbytek 'eské republiky.

Expozice protagonist&

Z anonymní montá$e Pra$an" a obecného v%&tu dat nám postupn! za&íná vystupovat p!t hlavních protagonist" po#adu. Za&íná se p#ed námi r%sovat p!t portrét" hrdin" po#adu Slzy a mozoly v situacích, které je dokonale typov! charakterizují. Vidíme a ve voiceoveru sly(íme, kde bydlí, s k%m $ijí, &emu se (ne)v!nují, jak se rádi baví, co rádi nakupují a jaké mají stravovací návyky. Ji$ z prvních informací, lze odtu(it, $e se jedná o pra$skou zlatou mláde$.

Ned%le - den nult' - p*esun

Je ned!le odpoledne a protagonisté zvyklí p#emis*ovat se p#evá$n! automobily dostávají první mal% úkol. A sice dostat se hromadnou dopravou do 'eského dvora, malé vesnice poblí$ Havlí&kova Brodu. Zatímco z vlaku vidíme ubíhající krajinu, ve voiceoveru sly(íme sociologická data o kraji Vyso&ina, jen$ má b%t na(im aktér"m po dobu p!ti dní a nocí domovem. Komentá# si v(ímá zejména dat o pracovních p#íle$itostech v regionu, po&tu nezam!stnan%ch, pr"m!rn%ch mzdách &i politick%ch preferencí obyvatel. Rozdíl $ivotní úrovn! mezi Prahou a krajem Vyso&ina je ji$ z prvních dat markantní.

Na(i akté#i mezitím dorazili na o(unt!lé nádra$í, odkud se lokálním autobusem a poté p!(ky p#espolní cestou vydávají k 'eskému dvoru, kde na n! ji$ &ekají zástupci p!ti rodin, kte#í je na dobu jednoho pracovního t%dne ubytují. Jedná se bez v%jimky o zam!stnance místních jatek Potraviny Vyso&ina, které s na(imi protagonisty uzav#ou na dobu p!ti dní pracovní pom!r. Voiceover nás informuje o tom, $e akté#i budou následující dny $ít v toto$n%ch podmínkách jako lidé v kraji, budou ubytováni v rodinách zam!stnanc" místního maso zpracovatelského závodu, a $e jim ka$d% den bude na ruku vyplácena m!sí&ní mzda p#epo&tená na jeden pracovní den, za kterou musí vy$ít.

S n!kolika postavami pak kamera zavítá a$ do jejich nov%ch domov", kde si bude v(ímat p#edev(ím vybavení domácností, uvítací ve&e#e &i zp"sobu trávení ned!lního ve&era místních obyvatel. Nult% den natá&ení bude zkrátka probíhat v duchu seznamování se s regionem, místními podmínkami a my budeme bedliv! pozorovat prvotní reakce na(ich hrdin".

Pond%lí - den první

Od prvního natá&ecího dne si slibujeme nejvíce nato&eného i kvalitativn! nejlep(ího materiálu. D"vod je prost%. Protagonisté po#adu za$ijí nejvíce nov%ch podn!t", co$ bude generovat #adu motiv" hodn%ch nato&ení. Ur&it! bude $ádoucí t!$it z momentu, kdy je pro na(e hrdiny dosud v(e neznámé, tedy z reakcí na zcela nové okolnosti, které první den budou vskutku intenzivní. Z hlediska tohoto scéná#e je proto pond!lní den nejvíce strukturovan%. Tím v(ak nechceme nazna&it, $e by následující dny m!la kvalita situací slábnout (viz Dramaturgické principy - odstavec Postupnost v náro&nosti).

Hodnocení

Je pátá hodina ranní, jeden protagonista za druh%m je buzen svou provizorní rodinou, nebo* ji$ za hodinu mají jatka v 'eském dvoru pracovat na plné obrátky. Na(i akté#i tuto ranní hodinu dob#e znají a sice z nekone&n%ch mejdan", které jsou obvykle v p!t ráno v nejlep(ím, tudí$ si jí spojují v%hradn! s nocí. Te, je ov(em &as rychlé snídan! a p#esunu do nového zam!stnání. Ideální &as na první hodnocení. Bude u$ite&né ka$dého zvlá(* vyzpovídat, jak se vyspal, jaké má pocity z ubytování a p#edev(ím jaká jsou o&ekávání prvního pracovního dne (viz odstavec Vysv!tlování a hodnocení).

Cesta

Nemalou v%pov!dní hodnotu bude mít záznam b!$né cesty hostitel" do práce s jejich nov%mi p#ír"stky. V!t(í &ást zam!stnanc" Potravin Vyso&ina se do zam!stnání z okolních men(ích m!st a vesnic p#epravuje automobilem. N!kte#í zam!stnanci tak denn! musí urazit i desítky kilometr". Není ale vzácností vid!t i takové, kte#í za svou prací mí#í ranními autobusy, &i na kole.

Seznámení s p*edákem

Po p#íjezdu p#ed jate&ní závod se akté#i seznámí s p#edákem epizody Ale(em Groulíkem, klí&ovou postavou tohoto dílu (viz odstavec P#edák). P!ta&ty#icetilet% Ale( je jeden ze t#í spole&ník" Potravin Vyso&ina a v oborou podniká ji$ p#es patnáct let. Pro na(e ú&ely je naprosto ideální. Jeho (ibalské, usm!vavé o&i, zavalitá tvá#, statná (íje a dnes u$ horizontáln! se rozprostírající postava, dávají na první pohled tu(it &lov!ka, kter% je sám se sebou spokojen% a "pro ka$dou srandu". Na ná( zám!r sly(el okam$it! a nem"$e se do&kat "a$ ty vejrostky pra$áck% zap#áhne"!

Zau$ení se v pracovním úseku 1 a 2

První den v práci se bude odvíjet v duchu zau&ení. Zejména jeho dopolední &ást. P#edák Ale( rozd!lí aktéry na dv! poloviny a ka$dou z nich zau&í v jiném úseku provozu. D"vod je p#edev(ím logistick%, nebo* ka$dé pracovi(t! pot#ebuje jen ur&it% po&et zam!stnanc" a z#ídkakdy jich je zapot#ebí rovnou p!t. Bude jist! vd!&né pozorovat, jak nap#ed zku(en%mi grify p#edvede vykonávanou &innost, a poté, jak se o ni protagonisté nezvyklí manuální práce, za&nou pokou(et. Nejvíce vd!&ná v(ak bude hned jejich prvotní reakce po vstupu do provozu. Jde toti$ o prost#edí zcela specifické, nezam!nitelné a dokonale se vylu&ující s jejich dosavadní zku(eností. P#edev(ím je ve vzduchu cítit tak#ka nepopsateln% pach. Jde o sm!sici sladko kyselého zápachu, ze kterého je &lov!ku skute&n! nevolno. Letit% zam!stnanci si na n!j samoz#ejm! dávno zvykli, ale i oni p#iznávají, $e prvních &trnáct dní bylo tém!# k nevydr$ení. Jednoduché také není udr$et se na vlastních nohou, nebo* mastnota je v(udyp#ítomná a po celém provozu vytvá#í lepkavé kluzi(t!. Pro ty, kte#í na jatkách dosud nikdy nebyli, je samoz#ejm! ve vzduchu vedle pachu cítit smrt. O tom v(ak v následujících sekvencích.

Konkrétn! se první den akté#i zau&í v t!chto úsecích provozu:

Úsek od(t!ti)ování

Jde o pracovní &innost, kde musí &erstv! usmrcené zví#e (k jeho pora$ení dochází omrá&ením a následn%m vykrvácením) b%t o&i(t!no od v(ech chlup" a (t!tin. K tomu v první fázi slou$í mycí box s va#ící vodou, odkud se dobytek vyklopí na ro(t, kde je t#eba ho ru&n! o&istit no$em a zbytky (t!tin spálit plamenem. Dále je zapot#ebí usmrcenému zví#eti obratn! vy#íznout o&i a vnit#ní &ást ucha. To celé m"$e b%t, a to nejen pro slab(í nátury, vskutku tvrdou zku(eností. Pracovní nápor zde netkví pouze v kontaktu se smrtí zví#at, esteticky odpudivém prost#edí, ale i v &asovém tlaku. Nebo* od(t!ti)ování je t#eba provézt v &asovém limitu dvou minut.

Bourárna

Bourárna je úsek, kde dochází k porcování dobytka. Prakticky p#ipomíná chladící box, kde na hácích visí desítky kus" pora$en%ch zví#at. V tomto mrazivém klimatu, je t#eba no$em od sebe správn! odd!lit jednotlivé kusy masa. Podlaha bourárny je obzvlá(* lepkavá a zakrvácená.

Nechme se p#ekvapit, jak se protagonisté po#adu vpraví do práce na t!chto úsecích!

Ob%d - hodnocení Dopolední za(kolení mají protagonisté za sebou, a jeliko$ první v%platu obdr$í a$ ve&er (viz odstavec V%plata), budou dnes v rámci seznámení pozváni p#edákem do místní knajpy na ob!d. Bude jist! zajímavé sledovat, jaké budou mít dnes chut! a zda si objednají n!co z masit%ch pokrm". 'as ob!da v(ak bude ideálním prostorem pro první v!t(í kolektivní hodnocení. Jist! se nad pokrmy rozproudí $ivá reflexivní debata o tom, co prod!lali a co je p#edev(ím je(t! asi &eká!

Práce v úseku 1 a 2

Odpoledne na(e protagonisty ne&eká nic jiného ne$ tvrdá práce na prvním a druhém úseku. Zatímco vidíme, jak si akté#i po&ínají, voiceover diváka seznámí se sout!$ním motivem po#adu (viz odstavec Sout!$ivost).

V'plata

Pracovní doba prvního dne je u konce. Nezb%vá ne$ aktér"m na ruku vyplatit jejich první mzdu. O tom, $e tento prvek do po#adu vnese zajímavou reflexi, net#eba pochybovat (viz odstavec V%plata). P#edák Ale( si smlsne na situaci, kdy protagonist"m vyplácí stokorunové polo$ky, které by sotva sta&ily na jednu rundu drink" v jejich oblíbeném baru James Dean na Starém M!st!.

Hodnocení

Je ve&er. Jednotliví akté#i se trmácejí do sv%ch do&asn%ch domov". Ideální &as, aby ka$d% zvlá(* na kameru ohodnotil dne(ní den. Tento materiál bude bezpochyby dob#e fungovat v montá$i se situacemi z denních hodin.

Úter'

Práce v úseku 1 a 2

Druh% pracovní den ne&eká protagonisty v zásad! nic jiného ne$ práce a zas jen práce v bourárn! a v úseku od(t!ti)ování, kde se v pr"b!hu dne spravedliv! vyst#ídají. Práci by ji$ m!li dob#e znát a p"jde p#edev(ím o to, jak se jim bude da#it. Divák i oni sami dob#e v!dí, $e ve&er p#edák vyhodnotí dosud nejlépe i nejh"#e pracujícího "zam!stnance", kter% si na p#í(tí den v jednom p#ípad! polep(í, a v druhém pohor(í. To by m!la b%t dostate&ná motivace k pracovnímu v%konu a sout!$ivosti.

Medailonek hlavní postavy epizody

Jak ji$ bylo #e&eno v úvodu nám!tu celého cyklu, ka$dá epizoda, má svou hlavní postavu. Tou je v$dy ten z protagonist", kterého se pracovní segment, do kterého jsou akté#i na &as zasazeni, dot%ká nejvíce. V p#ípad! této epizody je hlavní postavou po$iva&ná, na jídlo orientovaná Tamara Úblová. Té bude druh% pracovní den v!nována zv%(ená pozornost v podob! Medailonku, kter% ji má za úkol p#edstavit hloub!ji. Podrobn% scéná# medailonku bude kopírovat Tama#inu osobnost, tak jak je popsána v koncepci cyklu s tím, $e se bude p#evá$n! v!novat její velké (mo$ná nejv!t(í) vá(ni-jídlu! Tamara nás zavede do sv%ch nejoblíben!j(ích fastfood", trendy bister a vybran%ch restaurací, ve kter%ch tak ráda tráví voln% &as. Víme ji$, $e sama pokrmy, které miluje, tém!# nikdy neva#í, a tudí$ se ani nezajímá o p"vod jejich surovin. Takov% je ov(em její p#ístup k dosavadnímu $ivotu obecn!. Tím, $e od sv%ch rodi&" v(echno dostává, $e se sama nemusí zap#í&init o $ádnou z v%hod, které u$ívá, není motivována se zajímat o podstatu v!cí. Není nijak puzena se dozv!d!t za jakou cenu a na jak%ch principech jsou postaveny v!ci, které k ní tak samoz#ejm! putují. To samé u ní dosud platí o milovaném jídle. Tamara nijak p#esn! netu(í v jak%ch podmínkách a jak, se suroviny pro pokrmy získávají a zpracovávají. O to bude zajímav!j(í pozorovat, jak se po &as tohoto dílu bude vyvíjet její vztah ke strav! a zejména masu, na které nedá dopustit. O tom v(ak v následujících sekvencích. Dosud bohat! posta&í, kdy$ nás v rámci medailonku provede jejím pra$sk%m kuliná#sk%m sv!tem.

P*edák hodnotí

Druh% pracovní den je u konce. P#edák má za úkol vyhodnotit dosud nejlépe i nejh"#e pracujícího protagonistu. Ti se na p#í(tí den od hlavní skupiny odlou&í a p"jdou si jeden za lep(ím a druh% za hor(ím zam!stnáním. Tuto sekvenci bude provázet chvíle nap!tí a emoce. Kdo a jak bude ohodnocen? Co$e ho vlastn! na p#í(tí den &eká?

St*eda

Práce v úseku 3

St#evárna

Trojice pr"m!rn! pracujících aktér" se v rámci t#etího pracovního dne podrobí práci na dal(ím úseku jatek. Na bourárnu a na od(t!ti)ování si ji$ zvykli, tudí$ je pot#eba p#itvrdit. Ne&eká je nic hor(ího ne$ St#evárna. Jde snad o nej(pinav!j(í a nejvíce zapáchající úsek jatek. O& se zde z pracovního hlediska jedná? Nap#íklad u zpracování hov!zího masa o takzvané vykolování, jeho$ podstatou je práce s vnit#nostmi zví#ete. Konkrétn! jde nap#íklad o to, vyndat $aludek, vysypat z n!j dosud nestrávenou potravu a vyprat ho. Daleko pikantn!j(í je pak práce se st#evy. Zde je dokonce nutné z jejich útrob vytla&it exkrementy! To, $e se jedná o mimo#ádnou práci, je patrné ji$ na první pohled. O odéru, kter% se zde vzná(í vzduchem nemluv!. U$ te, jsme zv!daví, jak se s tímto zam!stnáním protagonisté vypo#ádají.

Práce za odm%nu

V%robna

O práci na st#evárn! bude ochuzen ten aktér, kter% v p#edchozích dnech pracoval nejlépe a nejsv!domit!ji. Zdá se, $e nebude litovat! Za odm!nu ho &eká nej&ist!j(í a nejmén! náro&ná &innost, a sice práce ve V%robn!. V%robna je nedávno dostav!n%, nejvíce modernizovan% provoz závodu Potraviny Vyso&ina ur&en% k finální v%rob! masit%ch produkt". Odm!n!ného protagonistu &eká "&istá" práce, jako vázání (peká&k", &i pln!ní klobás.

Práce za trest

Nejh"#e pracujícího protagonistu také &eká "odm!na". A sice v podob! celodenní tvrdé práce na dvacet kilometr" vzdálen%ch Jatkách Pekrnov. Ty jsou o proti st#edn! velk%m Potravinám Vyso&ina skute&n! mal%m provozem a v d"sledku toho, je zde cel% proces porá$ky a zpracování masa v%razn! mén! mechanizován. Rozdíl v pracovních podmínkách je zna&n%! V d"sledku zastaralosti provozu je zde práce daleko více fyzická a tudí$ namáhavá. I celé pracovní prost#edí p"sobí daleko drsn!j(ím dojmem. Majitel Jatek Pekrnov pan -vondr s (ibalsk%m úsm!vem slíbil, $e odm!n!ného protagonistu "s radostí sed#e". Ujistil nás, $e je zde plno lah"dek, kter%mi nás m"$e zásobit.

Spole$n% za místní zábavou - hodnocení uplynulého dne

Na(i akté#i mají polovinu pracovního t%dne (a n!kte#í jeden z nejnáro&n!j(ích dn" v dosavadním $ivot!) za sebou, co$ je ideální &as si trochu odfrknout. Smradu, mastnoty a krve ji$ mají plné zuby. Zm!nu prost#edí a trochu zábavy jist! uvítají. Kam vyrazit v polovin! t%dne v místních podmínkách se m"$e za krátko ukázat jako problém. Bude ov(em nosné pozorovat pátrání protagonist" po kulturních mo$nostech okolí 'eského dvora. Nakonec z#ejm! skon&í v pivnici zdej(ího kulturního za#ízení. Pivo, slivovice a zbytek polévky z ob!dového menu se jist! uká$e jako ideální kulisa skupinového hodnocení uplynulého dne, stejn! jako moment reflexe mo$ností trávení volného &asu v místních podmínkách.

+tvrtek

Práce v úseku 4

Chov prasat

'tvrt% den ka$dé epizody bude ve znamení zm!ny dosavadní práce. V$dy v(ak p"jde o &innost, která s dan%m odv!tvím úzce souvisí. V p#ípad! této epizody p"jde o celodenní práci v nedalekém chovu prasat, jeho$ majitelem jsou Potraviny Vyso&ina. Práce zde není o nic mén! náro&ná. P#edák Ale( vysv!tlí, jak se kydá hn"j, &istí boxy, &i vakcinují selata a protagonist"m za&ne dal(í tvrdá sm!na. Uvidíme, jak se s prací v místním provozu vypo#ádají. U$ samo pracovní prost#edí je jedine&né. Charakteristické zvuky tisíc" prasat a nov% intenzivní odstín zápachu je v(udyp#ítomn%. D"vod, pro& na p#edposlední den umístit protagonisty práv! sem, je i taktick%. Budou zde cel% den pe&ovat o zví#ata, o jejich$ budoucnosti u$ v!dí více ne$ by cht!li.

P*edák hodnotí

Skon&il p#edposlední pracovní den. Je &as vyhodnotit nejlep(ího "zam!stnance" epizody. P#edák Ale( si v podve&er zavolá v(echny protagonisty do své kancelá#e "na kobere&ek". Zde (ibalsky provede hodnocení uplynul%ch dní, p#i&em$ v záv!ru vybere nejlépe pracujícího protagonistu. Ten, jak ji$ známo, poslední den získává (v p#ípad! tohoto dílu jemn! ironick%) bonus - práci za odm!nu!

Pátek

Práce za odm%nu

Domácí zabija&ka

Nejlep(í zam!stnanec získává bonus, jak jinak ne$ v podob! práce. A sice na domácí zabija&ce u jednoho z b%val%ch koleg" p#edáka Ale(e. Dostane tak mo$nost zakusit podobu porá$ky a zpracování masa po staru. Vyzkou(í si, jak proces, kter% ji$ tak dob#e zná, probíhá v domácích podmínkách. K úvaze se nabízí otázka, zda nejde o bonus tak trochu cynick%, nebo* nemechanizované usmrcení zví#ete, je mén! odosobn!né a práce je tu jak na kostele. Mo$ná snad atmosféra, pracovní rytmus a v%sledek práce bude sympati&t!j(í a chutn!j(í.

Práce v úseku 1, 2 a 3

Ostatní &ty#i akté#i mají v páte&ní den zakusit snad poslední, na první pohled nenápadn% aspekt práce. Tím je rutina. Na poslední den je ji$ ne&eká $ádná zm!na pracovi(t!, $ádné dal(í p#ekvapení, ale stejn! jako letité zam!stnance jatek, monotónní práce. Proto ho stráví zp!t v bourárn!, st#evárn!, nebo na od(t!ti)ování, zkrátka tam, kde jich bude nejvíce t#eba.

Finální hodnocení

Bude jist! zajímavé sledovat, jak se b!hem epizody m!ní vztah aktér" k práci . V tomto díle budeme nejvíce sledovat z#ejm! Tamaru. Zda u ní i ostatních dochází k zajímav%m reflexím a následn! i t#eba zm!nám postoje. K tomu nám budou slou$it sekvence postavené na komentování a hodnocení bezprost#edn! pro$it%ch situací (viz odstavec Vysv!tlování a hodnocení). Mo$ná nejzajímav!j(í hodnocení pro$itého t%dne, a s ním nové názory na skute&nost si vyslechneme p#i zpáte&ní cest! dom". Cesta vlakem bude ideálním rámem pro d!j, ve kterém se potkali geograficky blízké, a p#esto tak vzdálené sv!ty.

3.2. Dramaturgické principy

Konfrontace

Konfrontace je základním dramaturgick%m principem celého cyklu. Ve struktu#e na(eho po#adu bude tak#ka v(udyp#ítomná a odehrávat se bude v celé #ad! rovin. Ta základní a nejpodstatn!j(í by se dala heslovit! vyjád#it jako Praha versus zbytek republiky. Antagonismus mezi obyvateli hlavního m!sta a "buranovem", jak by Pra$ané neváhali ozna&it zbytek 'R, je stále $iv% atavismus a my se ho pro dramatické ú&ely po#adu pokusíme co nejvíce prozkoumat a vyt!$it. Zaslechnout z úst vesni&ana pohrdající "no jó, Pra$áci" na adresu projí$d!jícího auta s pra$skou poznávací zna&kou není $ádnou vzácností. Na(ím zám!rem bude maximáln! &erpat z rozdílu $ivotní úrovn! a stylu, z n!ho$ tento antagonismus z#ejm! vyplívá, a to v celé #ad! úrovní. Ke srovnávání se nabízí zejména tyto motivy: konfrontace m!sta s vesnicí - nap#. pra$sk%ch byt" s bydlením na venkov!, zp"sobu $ivota - nap#. rozdíl v trávení volného &asu, konfrontace hodnotového $eb#í&ku a politick%ch názor" (bilance prezidentsk%ch voleb mluví za v(e), &i genera&ní konfrontace.

P*edák

Z hlediska re$ie je p#edák klí&ovou postavou po#adu. Ka$dá epizoda bude mít svého. Nej&ast!ji se bude jednat o majitele provozu, ve kterém budeme natá&et, &i o provozního, nebo n!koho z v%razn%ch zam!stnanc". V ur&ité konstelaci jich m"$e b%t i n!kolik. Jeho funkce je jasn! vymezitelná a nepostradatelná. Je to práv! on, kdo zau&uje na(e postavy do pracovního procesu, rozd!luje jim práci, &i hodnotí v%sledky. Z podstaty v!ci je v%znamná &ást re$ie ka$dé epizody uskute&)ována práv! skrze n!j. Skrze n!j je ka$d% pracovní den strukturován a na základ! re$ijních p#íkaz" práv! on ve správné chvíli zasahuje do d!je - nap#. zm!ní pracovní nápl), pouká$e na (patn! odvedenou práci, atd. V tomto smyslu je pro re$iséra klí&ov%m prost#edkem a hlavním spiklencem.

Sout%(ivost

Po#ad Slzy a mozoly není oproti jin%m reality show primárn! postaven na sout!$ním principu a nemá tudí$ $ádného jednozna&ného vít!ze. Sout!$ivosti, která je v(ak lidskému pokolení vlastní, se v(ak úpln! vzdát nehodláme. Motivace, pro& chceme vnést sout!$ní prvek do ka$dé epizody je dvojí. Jednak zvy(uje divákovo nap!tí, nebo* ten je s n!kter%mi postavami identifikován, k jin%m cítí antipatii, a tudí$ n!komu v%hody pramenící z prvenství p#eje a jinému by je velice rád odep#el. Druhak (a tento d"vod je podstatn!j(í) si od n!j slibujeme jak%si motiva&ní rozm!r, hnací motor, kter% vyvolá mezi postavami zdravé nap!tí, a bude tak základem pro zp#ítomn!ní intenzivních situací.

Sout!$ní prvek se do ka$dé epizody promítne ve dvou etapách. V obou p#ípadech bude ona sout!$ivost spo&ívat v kvalit! a kvantit! odvedené práce. Hlavním arbitrem hodnocení bude samoz#ejm! p#edák. Ten v p"li pracovního t%dne (v první etap! sout!$e) vyhodnotí doposud nejlépe a nejh"#e pracujícího protagonistu. Ti budou ohodnoceni následovn!. Dosud nejlépe pracující aktér si na p#í(tí pracovní den polep(í a dostane práci na mén! náro&ném a zajímav!j(ím pracovním úseku. Naopak nejh"#e pracující protagonista si pohor(í a bude nucen jeden den pracovat na tom nejnáro&n!j(ím (&asto nejdrasti&t!j(ím) pracovním postu, kter% podnik nabízí. Druhá, záv!re&ná etapa sout!$e ka$dé epizody prob!hne na konci pracovního t%dne. P#edposlední den p#edák vyhodnotí nejlépe pracujícího protagonistu epizody, kter% na poslední den získá bonus v podob! práce mimo podnik, ale v$dy v oboru, kter% s danou epizodou souvisí. V p#ípad! dílu odehrávajícího se na jatkách, bude mít vít!z epizody mo$nost poslední den pracovat na domácí zabija&ce.

+as

Aby m!la ka$dá epizoda $ádoucí dramatick% tah a v divákovi bylo probuzeno o&ekávání, jak se na(e postavy vypo#ádají se zadan%m úkolem, musí b%t ka$d% díl správn! strukturován a poskládán jako proces s jasn%m za&átkem, prost#edkem a (ne)o&ekávateln%m koncem. K tomu nám, mimo jiné, pom"$e práce s &asem. Ten musí b%t po dobu v%voje epizody (p!ti dn") permanentn! cítit a práv! jím musí b%t epizoda strukturována. K jeho zv%razn!ní nám obecn! poslou$í dvojí p#ístup. Jednak toho docílíme nato&ením &asov%ch motiv", které budou fungovat jako p#ed!ly (probouzející se vesnice, zavírající hospoda, atd.), a druhak postproduk&ní aplikací &asov%ch údaj" do obrazu.

Vysv%tlování a hodnocení

Z hlediska natá&ení má podstata po#adu spo&ívat v autenticit!, dokumentárnosti a intenzit! $iv%ch a bezprost#edních situací. V situacích, kdy na(i akté#i dop#edu nep#edvídateln!, spontánn! reagují na okolní podn!ty. V t!chto tekut%ch, nearan$ovan%ch momentech se nejlépe uká$e celá (kála jejich vlastností a nejlépe se tak prokreslí jejich charakter. Tyto situace by m!ly tvo#it nejpodstatn!j(í a na plochu nejrozsáhlej(í &ást po#adu.

Intenzita t!chto $iv%ch moment", by se pak m!la je(t! posílit a doplnit o jejich zp!tnou reflexi, a to prost#ednictvím natá&ení sekvencí, kdy na(i akté#i tyto situace vysv!tlují, hodnotí, &i teprve p#edjímají. Tímto stavebním prvkem nechceme nijak (et#it. V zásad! bude tato reflexe probíhat t!mito zp"soby:

Hodnocení - ka$d% natá&ecí den by m!l za&ínat a kon&it hodnocením celkové situace na(imi protagonisty. Pro tah po#adu bude u$ite&né se dozv!d!t, jak se akté#i ráno cítí po v&erej(í náro&né práci, jak se vyspali v bytech hostitel", a s jak%m o&ekáváním vstupují do nového dne. Nemén! zajímavé bude, si ve&er vyposlechnout, jak vnímají uplynul% den, jak sami hodnotí to, jak se vypo#ádali s náro&nou prací, atd. Nosné také bude sledovat hodnocení ur&ité problematiky (nap#. stravování se masem) na za&átku celé epizody, v moment!, kdy je(t! protagonisté netu(í, co je &eká a na jejím konci. Komu v(ak hodnocení p#íslu(í nejvíce ,a kdo je k n!mu z podstaty v!ci p#edur&en, je p#edák. P#i jeho v%b!ru budeme zohled)ovat nejen to, aby byl schopen na(e protagonisty zau&it a motivovat, ale také rázn! a nesmlouvav! ohodnotit. V tomto ohledu mu jako dobr% vzor m"$e slou$it Zden!k Pohlreich z po#adu Ano (éfe! Vykonaná práce bude na(im p#edákem hodnocena v rovin! kvantitativní i kvalitativní. Vysv!tlování - dal(ím d"le$it%m reflexivním prvkem je vysv!tlování. Bude u$ite&né nato&it vysv!tlení v(ech podstatn%ch, zejména zlomov%ch moment" (nap#. jeden z na(ich protagonist" nezvládl zadanou práci). Takovéto situace nám v$dy okomentují zainteresované postavy zvlá(* na kameru. Divácky vd!&ná pak ur&it! bude konfrontace jejich odli(n%ch pohled" st#ihem. Jindy bude vhodné vysv!tlení zlomového momentu provést kolektivn!, tedy zp"sobem, kdy si ho protagonisté dovysv!tlí sami mezi sebou (nap#. p#i ve&erním zaslou$eném pivu v místním kulturním za#ízení).

V'plata

V%razn%m dramaturgick%m prvkem ka$dé epizody je finan&ní limit - mzda, za kterou musí protagonisté po#adu b!hem ka$dého dílu vy$ít (bude jim striktn! odebrána jakákoliv jiná finan&ní hotovost). Tímto limitem je m!sí&ní mzda daného provozu p#epo&tená na jeden den, vyplácená postavám ka$d% ve&er hotov!, jako gastarbeiter"m za star%ch &as". Od tohoto prvku si slibujeme fakt, $e protagonisté budou nuceni k daleko intenzivn!j(í reflexi toho, jak se $ije v daném regionu, p#i vykonávání ur&ité práce a také reflexi toho, za co bude vhodné honorá# v tamních podmínkách utratit.

Postupnost v náro$nosti

Pro $ádoucí gradaci ka$dé epizody bude vhodné p#id!lovat protagonist"m práci postupn! z hlediska náro&nosti. Na(e postavy by m!ly za&ínat na jednodu((ích pracovních místech (úsecích) provoz" a s ka$d%m dnem (p"ldnem) by jim m!la b%t p#id!lena tvrd(í a náro&n!j(í práce.

U(ití voiceoveru

Ji$ jsme podotkli, $e nejpodstatn!j(í &ást po#adu budou tvo#it $ivé, bezprost#ední, voln! interpretovatelné situace. Av(ak divákovi bude nutné zprost#edkovávat také informace. Za tímto ú&elem budeme u$ívat voiceover, jen$ bude dob#e fungovat jako urychlova& d!je - bude televizním divák"m p#edstavovat prost#edí, lidi, sociologická data, atd. 3.3. Re(ijní koncepce

Struktura ka$dé epizody má pevn! danou základní stavbu a je logicky strukturována do jasn! vymezen%ch sekvencí. Ka$dá sekvence má obsahov! plnit zadan% ú&el (nap#. posouvat d!j, zprost#edkovávat informace, atd.) a tomu bude odpovídat i její formální uchopení. V zásad! se setkáme s tímto v%&tem situací a jim p#íslu(ejícím formálním #e(ením.

Vykonávání zadané práce

Tuto (na plochu nejrozsáhlej(í a co do obsahové stránky nejpodstatn!j(í) &ást ka$dé epizody budeme natá&et dvojím zp"sobem, kter% bude dob#e kombinovateln%.

Jednak za pou$ití stacionárních kamer. Prostor, kde budou protagonisté vykonávat zadanou pracovní &innost, bude za pomocí staticky umíst!n%ch kamer d"kladn! rozzáb!rován. Kompozice a úhly kamer budou nastaveny tak, aby p#ehledn! a dokonale pokryly celé d!ní ve vymezeném prostoru. V zásad! lze po&ítat s u$itím t#ech kamer. 'asosb!rn% charakter a nezú&astn!ná perspektiva záznamu (jakoby skryt%ch) kamer, stejn! jako mo$nost nechat protagonisty p#ed kamerami p"sobit "bez p#ítomnosti (tábu a vedení re$ie" jist! p#isp!je k v!t(í autenticit! díla.

Druh% zp"sob snímání tohoto typu sekvencí bude probíhat naopak daleko fyzi&t!ji a kontaktn!. Za pomoci dvou kameraman" budeme "na blízko skenovat", jak se protagonisté vypo#ádávají se zadanou prací.

Hodnocení a vysv%tlování

Skupinové hodnocení

Momenty, kdy protagonisté hodnotí pro$ité situace skupinov!, budeme pro dosa$ení v!t(ího dojmu autenticity natá&et z dlouhé distance za pou$ití dlouh%ch objektiv". Postavy se budou díky odstupu (tábu cítit neru(en! a jednat více bezprost#edn!. Estetika dlouh%ch skel navíc divákovi navodí dojem "(míráctví". Snímaní t!chto moment" "na dv! kamery k#í$em" dokonale pokryje celou situaci.

Individuální hodnocení

Oproti skupinovému hodnocení by to individuální (tedy momenty, kdy postavy n!co hodnotí a reflektují osamocen!) m!lo b%t v%razn! intimn!j(í. Za tímto ú&elem budou protagonist"m rozdány malé kamery v&etn! stativ" a bude jim dána jasná instruktá$, jak tato hodnocení natá&et pouze svépomocí. Statické, neum!telské, intimní kompozice osam!l%ch v%pov!dí (nap#. nato&ené ve&er, po práci v pokoji bytu sv%ch hostitel") budou mít jist! nezam!nitelnou atmosféru a intenzitu.

Jin% typ individuálního hodnocení, kter% bude t#eba zaznamenat aktuáln! po pro$ité situaci, budeme v$dy natá&et jako "v%pov!, pro statickou kameru". Portrét Prahy a medailonek protagonisty

Sekvence, kdy je p#edstavována dynamická Praha a nespoutan% $ivot na(ich protagonist", budou v"&i ostatnímu materiálu nato&eny v%razn! kontrastn!. V zásad! by m!ly pracovat s klipovitou #e&í a $ánrovostí! Zde bude vhodné vyu$ít jízd kamerového je#ábu, sou&asné motion grafiky a trendy hudby. EUROVISION CREATIVE FORUM 2015 - DAY 1 1

10TH CREATIVE FORUM 15 SEPTEMBER 2015 BERLIN DAY 2 AGENDA

In collaboration with #ECF15 2 EUROVISION CREATIVE FORUM 2015

EDITORIAL

Dear Colleagues,

It will not be news to any of you that the TV industry is undergoing a period of unprecedented change.

Competition from the private sector is intense, with the rise of IP-only delivery platforms and new business models for commercial broadcasters. Throughout all this, content remains king and industry-level knowledge-sharing is more important than ever. The EBU aims to support its Members by providing events such as the EUROVISION Creative Forum, ofering content exchange, networking and knowledge-sharing exclusively to broadcasters with a public-service remit.

The scope expands with each event. Last year's addition of ﬁction formats was a great success, and this year's innovation is the inclusion of multi-plaform formats, including radio, mobile apps and speciﬁc genres such as comedy.

The long-term vision for the EUROVISION Creative Forum is to continue this expansion in response to the feedback and the involvement of the participants, and to retain its position as the leading hub for the exchange of cutting-edge programme-making ideas from EBU Members for EBU Members.

We hope you will enjoy the 10th EUROVISION Creative Forum and hope you enjoy a great time in Berlin!

With kind regards,

Jean Philip de Tender Bettina Brinkmann EBU Media Director Head of TV EUROVISION CREATIVE FORUM 2015 3

We are especially happy to celebrate a very special anniversary with you this year, the 10th EUROVISION Creative Forum!

We held this conference for the ﬁrst time in Berlin in 2006 as a way to gain a unique and more professional perspective on formats and formatting public service television programmes. The idea was born in the EUROVISION Formats Core Group and developed in particular by Bettina Brinkmann and Markus Sterky. Now this meeting has become a permanent ﬁxture of the autumn calendar of public service programme-makers.

The number of delegates has more than doubled over the years and along with it the number of creative days, with a second conference day that casts a spotlight on other genres. Once again this year we have something new for you: the Entertainment Industry Forum on the third day of this week, which will provide you with a glimpse into the other side of the format business, represented by distribution companies.

From your feedback we know that you appreciate the Berlin experience as a convenient opportunity for speciﬁc networking, and that you value the many opportunities provided by the creative days. Let’s share new programmes and new ideas here in Berlin, let’s discover many new values for public service programmes and of course let’s celebrate together.

Thank you to the Formats Core Group and to the colleagues at the EBU for great years of cooperation as we are proud to be a partner of this event.

Panagiotis Trakaliaridis Strategic Programme Development, ZDF 4 EUROVISION CREATIVE FORUM 2015 - DAY 1

EUROVISION Formats Core Group EUROVISION CREATIVE FORUM 2015 5

INDEX

07 SCHEDULE OVERVIEW

08-18 MORNING SESSION FORMAT 1 TO 11

19-29 AFTERNOON SESSION FORMAT 12 TO 22

30-31 END OF THE DAY VOTING UPDATE ON TV DEVELOPMENT FUND WINNERS (TVDF) DEBRIEF ON THE DEVELOPMENT OF AN ENTERTAINMENT FORMAT AWARD CEREMONY

33 PLACES TO BE

35 CONTACTS 6 EUROVISION CREATIVE FORUM 2015 - DAY 1

EUROVISION Creative Forum 2014. EUROVISION CREATIVE FORUM 2015 7

TUESDAY 15 SEPTEMBER Kalkscheune DAY 2

MORNING SESSION AFTERNOON SESSION

08:30-09:45 Registration 14:00-14:15 FORMAT 12 17:00-17:15 OLDTOPIA VOTING 10:00-10:10 Opening 14:15-14:30 FORMAT 13 17:15-18:00 10:10-10:25 FORMAT 1 HOME AWAY FROM HOME UPDATE ON TV DEVELOPMENT OFFICE MOROCCO FUND WINNERS (TVDF) 14:30-14:45 FORMAT 14 10:25-10:40 FORMAT 2 1, 2, WAR? THE EXPERIMENT 18:00-18:15 PICTURES OF YOU DEBRIEF ON THE 14:45-15:00 FORMAT 15 DEVELOPMENT OF AN 10:40-10:55 FORMAT 3 THE UNEMPLOYABLES ENTERTAINMENT FORMAT OPERATION TRANSFORMATION 15:00-15:15 FORMAT 16 18:15 Break 10:55-11:10 FORMAT 4 QUIZ & TEASE GOLDEN YOUTH 20:00 15:15-15:30 FORMAT 17 3 BEST AWARDS CEREMONY & 11:10-11:25 FORMAT 5 HOLIDAY IN THE DINNER HELLO COUNSELLOR PROTECTORATE Cocktail dinner at the Kalkscheune 11:25-11:40 FORMAT 6 15:30-15:45 FORMAT 18 CITY REVERSE WHEN THE ORCHESTRA CAME TO TOWN 11:40-12:00 Cofee break 15:45-16:00 Cofee break 12:00-12:15 FORMAT 7 THE ART FORGER 16:00-16:15 FORMAT 19 PiTECO 12:15-12:30 FORMAT 8 THE DICTATOR 16:15-16:30 FORMAT 20 THIS CAN'T BE TRUE 12:30-12:45 FORMAT 9 KEEP IT IN THE FAMILY 16:30-16:45 FORMAT 21 EVERYONE'S A PHOTOGRAPHER 12:45-13:00 FORMAT 10 MEN WITH HEADACHE 16:45-17:00 FORMAT 22 CHANNEL VS CHANNEL 13:00-13:15 FORMAT 11 THE GREAT TEST 13:15-14:00 Lunch 8 EUROVISION CREATIVE FORUM 2015 - DAY 2

10:10-10:25 FORMAT 1 OFFICE MOROCCO (BUREAU MAROKKO)

CHANNEL/COUNTRY NPO 3/The Netherlands GENRE/SUB-GENRE Factual Entertainment DURATION PER EPISODE 45 minutes NUMBER OF EPISODES 4 SCHEDULE & BROADCAST TIME PRESENTED BY Thursday 2, 9, 16 and 23rd of Gerke Nauta October 2014 at prime time on NPO 3 Executive Producer, BNN-VARA [email protected] MAIN TARGET GROUP T. +31 88 6766973/+31 6 41470209 15-35 PRODUCER Oice Morocco is a happy, critical, BNN-VARA together with The Media satirical and intelligent series of Brothers Moroccans in the Netherlands and Morocco. BUDGET EUR 79,000 per episode In Oice Morocco clichés, mysteries and myths are unravelled. EUROVISION CREATIVE FORUM 2015 - DAY 2 9

10:25-10:40 FORMAT 2 PICTURES OF YOU (BILDER VON DIR)

CHANNEL/COUNTRY NDR Fernsehen/Germany (North German Television) GENRE/SUB-GENRE Personality talk DURATION PER EPISODE 30 minutes NUMBER OF EPISODES 2 SCHEDULE & BROADCAST PRESENTED BY TIME Philipp Vongehr Monday, 09.03.2015, 23:00 (John Head of Talk and Journalistic Entertainment, NDR Fernsehen Neumeier, choreographer), Friday, [email protected] 26.06.2015, 00:45 (Sasha, musician) T. +49 40 4156 4863/+49 170 858 5770 MAIN TARGET GROUP From 3 years on Show me your photo album and I will tell who you are! PRODUCER NDR (in-house) In this 30-minute format, celebrities grant an unusually deep insight into BUDGET their lives by opening up their private EUR 40,000 per episode photo archives. AUDIENCE FIGURES In this episode, the internationally Episode 1: 30,000, 3% market share known and award-winning American Episode 2: 130,000, 7% market share dancer and choreographer John Neumeier - since 1973 ballet director and chief choreographer of the

Hamburg Ballet, reveals highlights of his life and career through personal photographs. 10 EUROVISION CREATIVE FORUM 2015 - DAY 2

10:40-10:55 FORMAT 3 OPERATION TRANSFORMATION

CHANNEL/COUNTRY RTE 1/Ireland GENRE/SUB-GENRE Lifestyle/Reality DURATION PER EPISODE It was a 1-hour episode per week and is currently two half-hour episode per week. NUMBER OF EPISODES 16 half-hours over eight weeks SCHEDULE & BROADCAST PRESENTED BY TIME Philip Kampf Wednesday & Thursday at 20:30 MD Vision Independent Productions T. +353 86 3843159 MAIN TARGET GROUP 18-45 Operation Transformation is a multi- positive impact on encouraging Irish PRODUCER platform real-time event over eight people to be proactive with their Vision Independent Productions weeks. For each series five people who health and fitness. The criticism tends (VIP) want to become fitter and healthier to be around the soap/entertainment are cast for the show, they are called element of the format from a minority BUDGET "Leaders". An expert panel develops of people in the "medical" press. The EUR 55,000 per half of episode a plan for the leaders, then when the show’s popularity proves it can impart show goes live the leaders access impactful health messages to a large AUDIENCE FIGURES their plan online and viewers are prime-time audience. 28-32% Share encouraged to choose a leader and follow their plan online. COMPARABLE RATINGS

Commercial channel would have Operation Transformation is going into 9-12% share in time slot. its 9th season and is also RTE’s most

popular online site.

There is a general consensus that Operation Transformation has had a EUROVISION CREATIVE FORUM 2015 - DAY 2 11

10:55-11:10 FORMAT 4 GOLDEN YOUTH (ZLATÁ MLÁDEŽ)

CHANNEL/COUNTRY ČT1/Czech Republic GENRE/SUB-GENRE Docu-reality show DURATION PER EPISODE 45 minutes NUMBER OF EPISODES 5 SCHEDULE & BROADCAST TIME PRESENTED BY October 2015, Wednesday, 21:40 Kamila Zlatušková Creative Producer, Czech Television MAIN TARGET GROUP [email protected] 15-34 T. +420 542 132 221/+420 731 433 442 PRODUCER Czech Television (in-house) Five spoilt youngsters discover the truly hard ways of life. BUDGET EUR 43,392 sper episode They’ve never had to make their living from manual labour and their visions AUDIENCE FIGURES of their future careers are easy and No audience ﬁgures available yet. well-paid jobs in the Prague. The ﬁrst episode will be broadcast in October 2015. They will experience the opposite outside of the capital: jobs in a WEBSITE slaughterhouse, conditions in an www.ceskatelevize.cz/ ethnic ghetto, army life, rural life and porady/10718483769-zlata-mladez/ work in a home for the elderly. Will the golden youth manage it? 12 EUROVISION CREATIVE FORUM 2015 - DAY 2

11:10-11:25 FORMAT 5 HELLO COUNSELLOR

CHANNEL/COUNTRY KBS 2TV/Republic of Korea GENRE/SUB-GENRE Entertainment DURATION PER EPISODE 80 minutes NUMBER OF EPISODES Over 230 episodes SCHEDULE & BROADCAST TIME PRESENTED BY Mondays 23:10 Jeon Onnuri Producer, Entertainment Department of KBS MAIN TARGET GROUP [email protected] Youth (over 15 years old) and Adults T. +82 2 781 1000/+82 10 5151 5152 PRODUCER Jeon onnuri This talk-show is about the lives of private lives. But Hello Counsellor our next-door neighbours. In each focuses on the lives of our next- BUDGET episode, three guests are invited to door neighbours. So this talk-show About 45,000,000 KRW (EUR share their concerns. The hosts and received mostly positive reviews, for 35,800) per episode a panel carefully listen to the guests’ example, "It is a fresh idea because it concerns, and try to ﬁnd a solution shows the real lives of contemporary AUDIENCE FIGURES to the problem through heart-felt people in Korea", "It is a warm-hearted Average 1-year ratings of 6.4%. It is conversations. At the end of each programme", "A programme that has the top rated program for the given guest’s story, 200 audience members the power of therapy’, "It shows the time slot (Monday 23:10-24:30) from and the panel vote on whether or not fun and inspiration of everyday lives!". July 2014 to June 2015. the guest’s story is worth worrying Guests who have appeared on this about. The guest who wins the most show have been pleased with sharing COMPARABLE RATINGS votes becomes the winner of that their concerns that most of them Ratings: 6.1% (SBS, Korea), 3.9% episode. If a person wins the most can solve through the conversations (MBC, Korea) votes for ﬁve consecutive weeks, in this programme. It became a the person wins a cash prize of trendy format in which the concerns 10,000,000 Korean won (about EUR of ordinary people in Korea can be 8,000). In general, celebrities come resolved! on talk-shows and talk about their EUROVISION CREATIVE FORUM 2015 - DAY 2 13

11:25-11:40 FORMAT 6 CITY REVERSE

CHANNEL/COUNTRY FRANCE 4 /France GENRE/SUB-GENRE Documentary/Slow TV DURATION PER EPISODE 9 hours NUMBER OF EPISODES 1 SCHEDULE & BROADCAST TIME PRESENTED BY Prime time or 22:00 Gregoire Olivereau, Producer, EDEN [email protected]/@gregolivereau MAIN TARGET GROUP T. +33 1 53 32 87 26 Young connected people: 18-34 years Renaud Allilaire, Head of Documentaries & old Factual, France 4 [email protected] PRODUCER T. +33 1 56 22 91 13 Gregoire Olivereau, EDEN BUDGET City Reverse is a stroll through the city. The audience and the press were EUR 160,000 A young man is walking towards the stunned by a programme like no other. camera. The movement is smooth; the Some people didn’t understand, but AUDIENCE FIGURES city he’s walking through is majestic. most feedback was extremely positive More than 1 million people came by at And then, suddenly, you click! with a question: can TV really be like least once during the broadcast. A jogger is running backwards, a bird this! It’s awesome, it’s new, and it’s It became trending topic on twitter is ﬂying backwards, cars are driving in changing the way people watch TV. It’s with around 20,000 tweets. reverse, rain is falling back to the sky... fascinating, it’s diferent, it’s beautiful, The young man is walking forwards and it takes its time... The press pushed while the world moves backwards. this programme, talking about a Welcome to the City Reverse revolution. experience. With City Reverse, you can be sure City Reverse is a 9-hour long sequence everyone will remember you. shot and a comprehensive transmedia experience. 14 EUROVISION CREATIVE FORUM 2015 - DAY 2

12:00-12:15 FORMAT 7 THE ART FORGER

CHANNEL/COUNTRY SRF/Switzerland GENRE/SUB-GENRE Factual/Factual Entertainment DURATION PER EPISODE 30 minutes NUMBER OF EPISODES 5 SCHEDULE & BROADCAST TIME PRESENTED BY Saturday, 22:00-23:00 (double slot) Rajan Autze Head of 3sat Switzerland, Swiss Radio and Television, SRF MAIN TARGET GROUP [email protected] Art-interested, higher educated T. +41 44 305 6471 /+41 79 513 1839 viewers PRODUCER Well-known art forger Wolfgang Beltracchi as well as on the concept bb endemol, Switzerland Beltracchi paints portraits of of the show. We had a wide range celebrities in the style of various of articles from boulevard (Kölner- BUDGET famous painters (including Lukas Stadtanzeiger) to highly acclaimed EUR 370,000 (EUR 74,000 per Cranach the elder, Sandro Botticelli broadsheets (NZZ, FAZ, Die Zeit). episode) and Otto Dix). Partly it was criticized morally for giving a platform to a sentenced art AUDIENCE FIGURES Very positive audience reactions, forger. But this criticism was minor in Up to 340,000 viewers (1.2% on regarding painter Wolfgang Beltracchi comparison to the positive echo we German Market). as an art genius. The fact that he was received. sentenced to prison for art forgery did COMPARABLE RATINGS not really afect his positive image. Average about 100,000 to 140,000 He was rather looked upon with viewers (0.5-0.7 %). admiration for having revealed certain aspects of the art market.

The press reaction also was rather positive, focusing on the person EUROVISION CREATIVE FORUM 2015 - DAY 2 15

12:15-12:30 FORMAT 8 THE DICTATOR (DIKTATORN)

CHANNEL/COUNTRY SVT2/Sweden GENRE/SUB-GENRE Reality DURATION PER EPISODE 28.30 minutes NUMBER OF EPISODES 8 SCHEDULE & BROADCAST TIME PRESENTED BY 20:30 on SVT2 and 21:00 on Tänktill/ Charlotte Sifvert Youtube Project manager, Swedish Educational Broadcasting Company [email protected] MAIN TARGET GROUP T. +46 8 7844005/+46 76 8854513 18-26 PRODUCER How would you react if your rights and The press was already interested when Lars Wickström liberties were taken away from you? the series was under production. Both Swedish and international papers, BUDGET If you were forced to move to a society magazines, radio and web-magazines EUR 400,000 that has a curfew, where work is were stalking us in the week of the ﬁrst monotonous and where life appears episode. AUDIENCE FIGURES meaningless? How would you behave 230,000 viewers if you were also forced to co-exist with people completely unlike yourself? COMPARABLE RATINGS News 21:00 on SVT2 800,000 For eight young people, this becomes viewers real life for eight days. A prize of SEK 100,000 (EUR 10.5k) is the incentive, WEBSITE but they are unaware of what they www.ur.se/Diktatorn have to do to win the money. All they www.ur.se/maktfaktorn know is that the society to which they are moving is run by a dictator.

16 EUROVISION CREATIVE FORUM 2015 - DAY 2

12:30-12:45 FORMAT 9 KEEP IT IN THE FAMILY

CHANNEL/COUNTRY ITV/UK GENRE/SUB-GENRE Gameshow DURATION PER EPISODE 60 minutes NUMBER OF EPISODES 6 episodes (series 1), 8 episodes (series 2) SCHEDULE & BROADCAST PRESENTED BY TIME Ella Umansky 19:00, Sunday (Series 1), 19:00, International Format Executive, ITV Saturday (Series 2) George Levendis Head of International, SYCO Entertainement MAIN TARGET GROUP Family audience Two families go head-to-head in Very popular in audience research, PRODUCER a series of challenges featuring with 71% saying they enjoyed the ITV Studios and Over The Top performances, celebrities and fun- show and wanted to see more. They Productions filled games. particularly loved the interactions with the families and the hosts, and seeing AUDIENCE FIGURES Everyone’s involved as they take part celebrities out of their comfort zones. Launched with 3.7 million viewers in a series of fun-filled rounds, but it’s and a 15.2% share. The series the kids who choose the prizes! For averaged 3.2 million and 13.2% share. the finale, celebrities join in to help the winning family take home the COMPARABLE RATINGS jackpot prize, but will it be the car or a Up against Strictly Come Dancing lifetime’s supply of sausages?! (aka Dancing With The Stars) on

BBC1. Particularly strong with Based on a clue, all the family has to housewives and children, which do is swap or drop to Keep It in the achieved a 16.5% average share. Family.

EUROVISION CREATIVE FORUM 2015 - DAY 2 17

12:45-13:00 FORMAT 10 MEN WITH HEADACHE

CHANNEL/COUNTRY DR2/Denmark GENRE/SUB-GENRE Factual entertainment DURATION PER EPISODE 28.30 minutes NUMBER OF EPISODES 3 SCHEDULE & BROADCAST TIME PRESENTED BY 21:30 on DR2 Bjarke Ahlstrand Producer, Danish Broadcasting Corp. MAIN TARGET GROUP [email protected] 21-60 T. +45 20 198 420 PRODUCER Rasmus Horskjær A man always desires sex. He’s As Denmark’s most famous sexologist, eternally horny, and ready to jump on Jacob Olrik wrote on his blog, "DR BUDGET any woman who wants him. This is castrates men". EUR 40,000 what we have always been told.

So it can come as a shock when a man is not full of sexual desire. A growing number of men reach out for help, and they feel the consequences of a taboo that creates problems for them and their partners. But now men demand the right to have a headache.

Lots of articles in the printed press and debate on social media. The programmes were generally praised for focusing on a taboo and a great cast. Not all agreed, though. 18 EUROVISION CREATIVE FORUM 2015 - DAY 2

13:00-13:15 FORMAT 11 THE GREAT TEST

CHANNEL/COUNTRY TVP1/Poland GENRE/SUB-GENRE TV Show/Edutainment DURATION PER EPISODE 90 minutes SCHEDULE & BROADCAST TIME Monday 20:25 MAIN TARGET GROUP PRESENTED BY All audience, diferent groups of Andrzej Godlewski viewers depending on the subject of Deputy Director, TVP the Great Test. [email protected]/@AndGodlewski T. +48 22 54 777 66/+48 601 600 745 PRODUCER Jolanta Filipowicz This is a TV live show, the aim of Big tests are one of the most attractive BUDGET which is to bring the average viewer ways to carry out the public service EUR 135,000-165,000 interesting and often diicult topics, mission. Big tests in the form of such as: taxes, economics, history, entertainment educate and inform. AUDIENCE FIGURES science, soccer, health, food, road AMR 4%, SHR 8.5% safety, etc. The programme enjoys great acclaim from the audience. This is conﬁrmed COMPARABLE RATINGS The studio guests and audiences are by very good ratings and subsequent SHR 3-11% invited to solve the test: in the main programmes have earned positive studio are star duos consisting of well- reviews, many experts and were known and popular celebrities, artists, widely reported in the media. journalists, athletes, politicians, etc.

Viewers and internet users take in the test on line by logging on to the website or by downloading the application on smartphones. The prize is earmarked for charity. EUROVISION CREATIVE FORUM 2015 - DAY 2 19

14:00-14:15 FORMAT 12 OLDTOPIA (OUDTOPIA)

CHANNEL/COUNTRY VPRO/The Netherlands GENRE/SUB-GENRE Factual entertainment DURATION PER EPISODE 35 minutes NUMBER OF EPISODES 4 SCHEDULE & BROADCAST TIME PRESENTED BY First broadcasted as part of NPO’s Nicolaas Veul & Tim den Besten "TV Lab", 21-24 August 2014, 20:30 Creator/Director, VPRO and 00:15 [email protected] T. +31 35 67 123 81 /+31 6 20 40 44 94 MAIN TARGET GROUP 25-40 What wisdom is hidden behind the Confronted by the stories of the PRODUCER geraniums? elderly, they reﬂect on their own lives. VPRO Television Documentary-makers Tim and Trouw (national newspaper): "Oldtopia BUDGET Nicolaas, both in their late twenties, results in wonderful miniatures, in EUR 32,500 per episode take a peek at their future by spending which the elderly naturally open up", a month in a home for the elderly. "A neat example of investigative AUDIENCE FIGURES They ask questions concerning journalism". First broadcast, ﬁrst episode: NL3 their jobs, friendships, family, love, 20:35-21:12 relationships, and sexuality to the Absolute number of viewers: elders of today and research what is 307,000 really important in life. Market share: 4.7% The elderly have of course lived COMPARABLE RATINGS through it all already, and have the Broadcast before: NL3 19:29 –20:19 necessary life experience that the boys Ford Boyard lack. How do you experience life if the Absolute number of viewers: 171,000 larger part of it is over and death is Market share: 3.3% breathing down your necks? 20 EUROVISION CREATIVE FORUM 2015 - DAY 2

14:15-14:30 FORMAT 13 HOME AWAY FROM HOME

CHANNEL/COUNTRY BBC ONE/UK GENRE/SUB-GENRE Factual entertainment DURATION PER EPISODE 45 minutes NUMBER OF EPISODES Series 1: 15 episodes Series 2: 20 episodes SCHEDULE & BROADCAST PRESENTED BY TIME Helen White 15:45 – stripped weekdays Series producer, BBC Entertainment [email protected] MAIN TARGET GROUP T. + 44 20 8008 1533 40+ PRODUCER Home swapping has been around The scores are revealed to each other BBC Television for a while, but the recent economic at the end of the trip, when each family Executive Producer: Richard Hastings downturn means that it’s really taken gets to see each other living in their Series Producer: Helen White of as, instead of having to stay in homes. hotels, people get to exchange homes BUDGET and get a free holiday! EUR 35,000 per episode This format lets people try home AUDIENCE FIGURES swapping for the ﬁrst time – but there 15% share – above slot average – slot are a few twists along the way… winner First, the homeowners don’t know where they are going!

Then, each family scores their home- swap three times: for the local area, the day out and the house itself - to see which of them has provided the best home swapping experience. EUROVISION CREATIVE FORUM 2015 - DAY 2 21

14:30-14:45 FORMAT 14 1, 2, WAR? THE EXPERIMENT

CHANNEL/COUNTRY ZDFneo/Germany GENRE/SUB-GENRE Social factual DURATION PER EPISODE 90 minutes NUMBER OF EPISODES 1 SCHEDULE & BROADCAST TIME PRESENTED BY Not yet broadcast, planned for Slaven Pipic, Vice Managing Director & prime-time in October 2015 Head of Development, ZDFneo [email protected] MAIN TARGET GROUP Nicole Sprenger, Editor, ZDFneo 29-49 [email protected] PRODUCER Doclights, Hamburg How do conﬂicts develop? Do they regularly competing with each other – arise out of nowhere? How easy is it until it all escalates... WEBSITE to manipulate groups in no time – to www.zdfneo.de escalation point? It is these social- psychological questions ZDFneo’s ORIGINAL TITLE programme 1, 2, war? seeks to answer. Plötzlich Krieg? Das Experiment Two teams of six people under 24/7 observation. An expert leading them right into a conﬂicting situation.

The participants, not knowing what is awaiting them, are marooned for ﬁve days, in which they will be spurred on by inﬁltrated moles, fuelling competition, discord, and aggression between them. On a "game show" level the teams are 22 EUROVISION CREATIVE FORUM 2015 - DAY 2

14:45-15:00 FORMAT 15 THE UNEMPLOYABLES

CHANNEL/COUNTRY RTE 2/Ireland GENRE/SUB-GENRE Lifestyle/Factual entertainment DURATION PER EPISODE 50 minutes NUMBER OF EPISODES 6 SCHEDULE & BROADCAST TIME PRESENTED BY Thursday 21:00 Linda Cullen, Head of TV & Anna Nolan, Head of Development, COCO Television MAIN TARGET GROUP [email protected]/@lindacullen1 15-34 T. +353 1 4970817/+353 87 2527428 PRODUCER COCO Television The Unemployables is a new format that takes two young unemployed BUDGET people and trains, mentors and helps EUR 80,000 per episode them become employable in just a month. AUDIENCE FIGURES Overall share: 4.4% In Ireland the RTE 2 series is led by 15-34: 7.9% two young energetic and motivated Women: 15-34, 8.7% presenters, Darren Kennedy and Jennifer Maguire. COMPARABLE RATINGS This was a new slot and a new series and it performed on a par with others in the slot with the exception of "Don’t Tell the Bride". EUROVISION CREATIVE FORUM 2015 - DAY 2 23

15:00-15:15 FORMAT 16 QUIZ & TEASE

CHANNEL/COUNTRY NHK/Japan GENRE/SUB-GENRE Quiz/Entertainment/Live DURATION PER EPISODE 30, 40 and 60 minutes NUMBER OF EPISODES 5 SCHEDULE & BROADCAST TIME PRESENTED BY Since November 2014, late night Tomoyuki Kawana & Go Shiroi Senior Producer, NHK MAIN TARGET GROUP shiroi.g-ﬁ@nhk.or.jp General audience T. +81 3 5455 6057 PRODUCER Tomoyuki Kawana, Entertainment Quiz & Tease is a live entertainment This uniquely funny live experience Programmes Division, show, targeting a very broad audience. should make everybody happy all over Programme Production the world! Department, NHK Viewers are connected with a famous guest in real time. They also get to see a surprisingly candid side of the celebrity’s life! The only person who appears on screen is the celebrity.

A narrator presents questions on pop culture and the guest comments on what viewers choose as their answers on the programme’s dedicated website. Viewers will feel they become friends with the guest as if they are attending a house party together. This edgy concept encourages younger viewers to tune in as well. 24 EUROVISION CREATIVE FORUM 2015 - DAY 2

15:15-15:30 FORMAT 17 HOLIDAY IN THE PROTECTORATE

CHANNEL/COUNTRY ČT1/Czech Republic GENRE/SUB-GENRE Factual entertainment DURATION PER EPISODE 55 minutes NUMBER OF EPISODES 8 SCHEDULE & BROADCAST TIME PRESENTED BY Tuesday, Thursday, Saturday Zora Cejnková (23.05.2015 – 13.06.2015), prime time Author, creator, Film director, KMB Intl. Films 20:00 [email protected] T. +420 777 850 208 MAIN TARGET GROUP 15+ An eight-episode docureality or was a Big Brother-type reality show, BUDGET situation drama. Three generations "What next, Big Brother Auschwitz?". EUR 548,560 (EUR 68,570 per of a Czech family live for two months episode) in an isolated farmhouse during the The Times of Israel and The Guardian period of the WWII Protectorate. were very negative. Then BBC World AUDIENCE FIGURES Service Radio interviewed Zora Share: 11.33 % Managing the agricultural work, Cejnkova. So did the New York Times Rating: 4.60 % the family lives through the speciﬁc and the article was quite positive. Internet downloads: x1,000,000 problems of Nazi occupation, political During the broadcast, the audience terror, economic restrictions, the black opinion was strongly divided. The COMPARABLE RATINGS market, anti-German resistance, the media that actually watched the Share: 9.21 % partisan movement, informers and episodes were generally very positive Rating: 4.20 % collaborators, etc. and has to respond (Süddeutsche Zeitung, Austrian ORF, to these lifelike situations created by German ARD and ZDF). Although the actors. the initial coverage was based on ignorance, it brought worldwide Extreme reactions before the attention. The programme achieved broadcast: with a comment widely very good audience ﬁgures among quoted in the mistaken belief that it young adults and teenagers. EUROVISION CREATIVE FORUM 2015 - DAY 2 25

15:30-15:45 FORMAT 18 WHEN THE ORCHESTRA CAME TO TOWN

CHANNEL/COUNTRY NRK/Norway GENRE/SUB-GENRE Entertainment/Reality DURATION PER EPISODE 90 minutes NUMBER OF EPISODES 5 entertainment/reality programs 90 minutes and 5 concerts 60 minutes. The 2 programmes aired the same on Saturday. PRESENTED BY SCHEDULE & BROADCAST Cathrine Irgens Nilsen TIME Executive producer, NRK Prime time, Saturdays [email protected] MAIN TARGET GROUP 15+ When the Orchestra came to Town is The series demonstrated real an innovative musical entertainment commitment, community volunteerism, PRODUCER series with reality features, where the unity, dreams and new talents - talents NRK dreams of everyday people come true, who exceed their own expectations showing that music changes lives! and shine with the backing of a BUDGET professional orchestra. It was deeply EUR 2,700,000 The NRK Radio symphony orchestra loved by the audience and the people visits ﬁve small towns, where at our feedback centre reported that AUDIENCE FIGURES hidden musical talents are given the the liking % increased due to When the Average 620,000 - 39% share opportunity to perform together with Orchestra came to Town. Peak of 736,000 - 45 % share it in front of the local audience. In the course of a week, the orchestra and The press around Norway loved the the local forces from the town create a concept, partly because we visited spectacular show. areas outside of the capital, and everyday people got to be in the The whole town joins the event and limelight. helps arrange the concert, while the host keeps a ﬁrm hand on all the strings to make the concert a reality. 26 EUROVISION CREATIVE FORUM 2015 - DAY 2

16:00-16:15 FORMAT 19 PiTECO

CHANNEL/COUNTRY Rai Storia/Italy GENRE/SUB-GENRE Entertainment, Game Show/Talent Show DURATION PER EPISODE 26 minutes NUMBER OF EPISODES 6 SCHEDULE & BROADCAST PRESENTED BY TIME Davide Savelli Rai Storia: December 2014 - January Author, Rai Cultura 2015, 23:00. [email protected]/@savellik Rai 3: April/May 2015, late night, T. +39 06 3686 8110/+39 335 323190 01:00. MAIN TARGET GROUP PiTECO, a creative format that uses PiTECO was warmly welcomed on 15-54 the language and codes of a talent social media. Many users enjoyed the show to spread contemporary history, competition, voting for their favourite PRODUCER cultural and social issues to a wide clips on FB and making comments on Eugenio Farioli Vecchioli, Maria Paola audience through audiovisual archive Twitter. Pandola, Federica Barozzi material ("Teche" in Italian) that each public broadcaster stores. This is why Two enthusiastic reviews were BUDGET we like to call it "the Talent Contest published in important newspapers: EUR 12,000 per episode from the Archives". Alessandra Comazzi in La Stampa, commented "...a very nice idea, TV AUDIENCE FIGURES In each episode, two well-known should feature more programmes Rai Storia: 0.21% of share personalities compete on a given of this kind..."and Aldo Grasso in Rai 3: 2.6% of share, slightly higher theme. Their choices are then put to Corriere della Sera wrote"...a delicious than average share the vote by a surprise jury selected programme". from the audience, on the day, fated COMPARABLE RATINGS to put the convictions of the two Italia’s Got Talent (Sky TV): 68,000 contestants to the test. viewers (per episode)/PiTECO:

106,000 viewers (per episode) EUROVISION CREATIVE FORUM 2015 - DAY 2 27

16:15-16:30 FORMAT 20 THIS CAN’T BE TRUE (KANNIEWAARZIJN)

CHANNEL/COUNTRY NPO 1/The Netherlands GENRE/SUB-GENRE Factual entertainment DURATION PER EPISODE 30-35 minutes NUMBER OF EPISODES 16 per year SCHEDULE & BROADCAST TIME PRESENTED BY Prime time on Fridays, NPO 1 Gerke Nauta Executive Producer, BNN-VARA MAIN TARGET GROUP [email protected] 25-65 T. +31 88 6766973/+31 6 41470209 PRODUCER BNN-VARA This Can’t Be True is a satirical Dutch television programme in which BUDGET the anchor helps victims of absurd EUR 90,000 per episode situations. AUDIENCE FIGURES The anchor is assisted by a panel of Over a million viewers per episode. comedians who re-enact the absurd situations. 28 EUROVISION CREATIVE FORUM 2015 - DAY 2

16:30-16:45 FORMAT 21 EVERYONE’S A PHOTOGRAPHER

CHANNEL/COUNTRY SVT 1/Sweden GENRE/SUB-GENRE Culture/Infotainment DURATION PER EPISODE 28.5 minutes NUMBER OF EPISODES 6 SCHEDULE & BROADCAST TIME PRESENTED BY Wednesdays, 20:00 on SVT 1 Clara Mannheimer, Commissioning Editor Culture, SVT MAIN TARGET GROUP [email protected] 25-50 T. +46 708847057 Eva Beckman, Head of Culture , SVT PRODUCER [email protected] Carl Toft T. +46 708203197 BUDGET EUR 350,000 Two well-known Swedish TV jeans and a bra. This episode was personalities – Johan Rheborg (actor) heavily criticized and started a fierce AUDIENCE FIGURES and Henrik Schyfert (comedian) – debate in the media about gender- 3.7 % audience challenge each other to take "the consciousness, the male gaze etc... 9.8 % share ultimate photography" in various So, in the first episode of the second genres; art photo, sport photo, model season (the one submitted to the COMPARABLE RATINGS photo, etc. They realize that the EUROVISION Creative Forum) the The first season of the series had a assignments are much harder than show hosts addressed this criticism. share of 9.5 %. they first thought. They understand Both Johan and Henrik admitted that photography is much more about that they, unconsciously, had been ORIGINAL TITLE psychology than using expensive reproducing stereotypical images of Alla är fotografer cameras. The first season well men and women, and that they would received. However, in the third episode try to be more gender-conscious from Johan Rheborg got an assignment now on. This humbleness and self- to photograph his own daughter, critique was very well received by the and in one of the photo sessions he media and the audience. took pictures of her only wearing EUROVISION CREATIVE FORUM 2015 - DAY 2 29

16:45-17:00 FORMAT 22 CHANNEL VS CHANNEL (WAUTERS VS WAES)

CHANNEL/COUNTRY Eén (VRT)/Belgium GENRE/SUB-GENRE Entertainment, challenge DURATION PER EPISODE 52 minutes NUMBER OF EPISODES 10 SCHEDULE & BROADCAST TIME PRESENTED BY Prime time Sunday evening 20:30 Steve De Coninck – De Boeck Commissioning editor, Eén (VRT) PRODUCER [email protected]/@stevedcdb Bart Hunaerts T. +32 2 741 5236 AUDIENCE FIGURES The first 5 episodes were Channel vs Channel is a unique Best viewed programme of the year. broadcasted on the first channel of collaboration between two World Media Festival Awards: Grand VRT, Eén (and got a quick repeat the rivals: Eén and VTM, the two largest Award for Best Entertainment (Win). same night on VTM), the 5 following Flemish TV channels. on VTM (with a quick repeat on VRT). Ratings topped 1.7 million viewers In the series the two most famous with a market share up to 60%. presenters of both networks, Tom Waes and Koen Wauters, defend their honour as well as that of their respective network in a fierce competition.

In 10 challenges based on proposals sent in by the viewers, both contenders were put to the ultimate test, both physically and mentally. The result was a battle that captivated the nation. Channel vs Channel, uniquely, aired on both channels. 30 EUROVISION CREATIVE FORUM 2015 - DAY 1 EUROVISION CREATIVE FORUM 2015 31

17:00-17:15 VOTING

17:15-18:00 UPDATE ON TV DEVELOPMENT FUND WINNERS

In 2014 the TVDF Committee decided to allocate speciﬁc PROJECT 1 funding for the development of new, creative and TOTAL RECALLERS (RTÉ) innovative television formats to increase the attractiveness Presented by: of the television programmes proposed by the European Grainne McAleer, Genre Head Daytime & Lifestyle (RTÉ) public service media. They also put in charge a jury, a group of Sarah Ryder, Executive Producer, Arts (RTÉ) commissioning editors, representing the broad membership, to steer and guide the process. PROJECT 2 THE HIGH NOTE (DR) Three format proposals were selected by the jury and pitched Presented by: at the EUROVISION Creative Forum last year. The jury decided Helle Majbritt Rasmussen, Chief Editor (DR) to split the amount available from the TV Development Fund and to allocate the money accordingly so the formats could be PROJECT 3 further developed by the 3 format teams. THE NEW COMIC TALENT Presented by: Let’s see the results! Christophe Brunella, Producer (MFP) Francis Margnoux, Artistic Producer (MFP)

18:00-18:15 DEBRIEF ON THE DEVELOPMENT OF AN ENTERTAINMENT FORMAT At the request of TV Committee, the EUROVISION Live Events unit has been working on ﬁnding a new EUROVISION Entertainment format. Together with the EBU Members active in the entertainment sector, and speciﬁcally with the Entertainment Development Team, this unit has drafted a set of criteria for this new format and sent out a call to the entertainment industry in the spring. A number of very interesting formats were selected after a pitching session and discussed in greater detail in late August. A decision will be taken by the TV Committee in December to embark on one or the other of these formats and to commission a production company to develop these ideas further.

20:00 3 BEST AWARDS CEREMONY & DINNER 32 EUROVISION CREATIVE FORUM 2015 - DAY 1 EUROVISION CREATIVE FORUM 2015 33

PLACES TO BE

VENUE EUROVISION Creative Forum Conference Days 1 & 2 and Awards Ceremony will be held at the same venue:

KALKSCHEUNE ! Johannisstraße 2, 10117 Berlin S-Bahn station: Friedrichstrasse (500 m) U-bahn (underground) station: Oranienburger Tor (250 m, 3 min.)

COFFEE BREAKS Feel free to have a nice cup of cofee or tea during the cofee breaks at 11:40 and 15:45.

NETWORKING LUNCH A bufet lunch will be served at 13:15.

3 BEST AWARDS CEREMONY At 20:00 you are invited to a reception during which the 3 Best Formats will be announced, followed by coktail dinner.

! 34 EUROVISION CREATIVE FORUM 2015 - DAY 1 EUROVISION CREATIVE FORUM 2015 35

CONTACTS

Bettina Brinkmann Head of TV Media Department T +41 79 212 45 92 [email protected]

Anne Brochot Project Manager Media Department T +41 79 238 38 21 [email protected]

Anne Kornmann Project Manager Junior Media Department T +41 79 959 18 95 [email protected]

Karen Simha Project Assistant Media Department T +41 79 959 18 96 [email protected]

36 EUROVISION CREATIVE FORUM 2015 - DAY 1

EUROPEAN BROADCASTING UNION L’Ancienne-Route 17A PO Box 45 1218 Le Grand-Saconnex Geneva, Switzerland T +41 (0) 22 717 21 11 www.eurovision.com

Photo credits p.4: Cellence

p.6: Cellence [email protected] Rossignol-Farjon, Amélie BLICATIONS: p.30: Harry Schnitger U p.32: ARR

p.34: Cellence P MEDIA golden youth rich kids face real life stereotype: How does a czech tv producer look like? retired? WORTHLESS grumps! soldier? khaki brain! farmer? redneck! butcher? nutter! ROMA people? parasites! how do we make them care? Antiheroes reality check second thoughts more?Do we care