Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Ústav pomocných věd historických a archivnictví

Pomocné vědy historické Monika Křížová

Komunální znaky a vlajky udělené obcím okresu Havlíčkův Brod v letech 2000-2010

Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: PhDr. Karel Maráz, Ph.D.

2015

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

Monika Křížová v.r.

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu mé práce PhDr. Karlu Marázovi Ph.D. za cenné rady a připomínky při vedení této práce. Dále pak Archivu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za poskytnutí archivních materiálů, převážně pak Mgr. Petru Dvořáčkovi, který mi věnoval při práci v archivu svůj čas.

Obsah

Úvod a metodická východiska práce ...... 5 1. Nástin vývoje komunální heraldiky ...... 8 2. Nástin vývoje vexilologie ...... 12 3. Katalog obcí ...... 15 Bačkov ...... 15 Bělá ...... 16 Bezděkov ...... 18 Borek ...... 19 Číhošť ...... 20 Dlouhá Ves ...... 21 Dolní Krupá ...... 22 Dolní Město ...... 23 Dolní Sokolovec ...... 24 Druhanov ...... 25 Habry ...... 26 Havlíčková Borová ...... 27 Herálec ...... 28 Chotěboř ...... 30 Jedlá ...... 31 Jerišno ...... 32 Jilem ...... 33 Kojetín ...... 34 Kožlí ...... 35 Kraborovice ...... 36 Krásná Hora ...... 37 Krucemburk ...... 38 Kunemil ...... 39 Lípa ...... 40 Lipnice nad Sázavou ...... 41 Lučice ...... 43 Maleč ...... 44 Michalovice ...... 45 Modlíkov ...... 46 Nová Ves u Chotěboře ...... 47 Okrouhlice ...... 49 Olešenka ...... 50 Oudoleň ...... 51 Podmoklany ...... 52 Pohleď ...... 53 Přibyslav ...... 54 Rozsochatec ...... 56 Sedletín ...... 57 Skuhrov ...... 58 3

Slavětín ...... 59 Slavíkov ...... 60 Sloupno ...... 61 Sobíňov ...... 62 Stříbrné Hory ...... 64 Šlapanov ...... 65 Štoky ...... 67 Tis ...... 68 Vepříkov ...... 69 Veselý Žďár ...... 70 Věžnice ...... 71 Vilémov ...... 73 Vilémovice ...... 74 Víska ...... 76 4. Zhodnocení komunálních symbolů v okrese Havlíčkův Brod ...... 77 Rejstřík figur ...... 80 Závěr ...... 82 Seznam pramenů, literatury a použitých zkratek...... 84 Tištěné zdroje a literatura ...... 85 Elektronické zdroje ...... 87 Resummé ...... 90 Summary ...... 90

4

Úvod a metodická východiska práce

Cílem této práce je zmapování obcí okresu Havlíčkův Brod z pohledu komunální heraldiky a vexilologie. V okrese se nachází 120 obcí, obce se znaky udělenými do roku 1999 již byly zmapovány v práci PhDr. Zdeňka Kubíka Heraldická a vexilologická symbolika měst a obcí bývalého jihomoravského kraje v letech 1990 až 1999. Z důvodu velkého počtu obcí, kterým od tohoto roku byly znak nebo vlajka uděleny, byla práce vymezena na jedno desetiletí, tedy od roku 2000 do roku 2010. V této době byly komunální symboly uděleny 53 obcím, z toho čtyřem městům a pěti městysům.

O heraldice a vexilologii můžeme říct, že jsou vědami stále živými, že se neustále vyvíjí. Důkazem tomu jsou nově vznikající znaky a vlajky. V některých případech jsou do nich zapojovány i předměty novodobého rázu jako je například automobil. V budoucnu můžeme také očekávat grafické zjednodušování podoby znaků a vlajek. Pro mnoho měst je totiž jejich znak svým způsobem i logem, kterým se reprezentují.

Ve své bakalářské práci jsem se rozhodla zaměřit na komunální znaky a vlajky v okrese Havlíčkův Brod, ležícím v kraji Vysočina. V literatuře doposud nebyl této oblasti věnován prostor. Jak bylo uvedeno výše, práce časově navazuje na práci PhDr. Zdeňka Kubíka. Tato práce také posloužila jako inspirace pro strukturu katalogu. Komunální heraldice a vexilologii se v posledních letech věnovalo i několik diplomových prací z Ústavu pomocných věd historických a archivnictví Filosofické fakulty Masarykovy university. Inspirací mi pak po formální stránce byla práce Mgr. Beáty Bartošové nazvaná Komunální heraldice bývalého okresu Uherského Hradiště 2000- 2005 a Mgr. Evy Zapletalové, která se zabývala obecními symboly měst a obcí bývalého okresu Zlín udělenými od roku 2000 do 2013.

Práce je koncipována do čtyř kapitol. První kapitola přináší stručný vývoj komunální heraldiky v českých zemích. Od znakových privilegií udělovaných panovníkem až do současnosti, kdy hlavní rozhodnutí závisí na Podvýboru pro heraldiku a vexilologii (PPHV) a Poslanecké

5

sněmovně České republiky (PS ČR). Zmíněny jsou i zákony, které zásadně ovlivnily rozvoj novodobé heraldiky a vexilologie.

Druhá kapitola je věnována vexilologii. Je zde nastíněna stručná historie této disciplíny a také zmíněn její vývoj v českém prostředí. V závěru kapitoly se věnuji definici vlajky a praporu neboť tyto pojmy bývají zaměňovány. Pro ilustraci jsou uvedeny i názorné obrázky.

Třetí kapitola je stěžejní částí celé práce. Obsahuje abecedně seřazený katalog obcí. Pod názvem obce je vždy uveden oficiální status obce. (Jedná se o aktuální, nikoli o ten, který měla obec při vyřizování své žádosti o udělení obecní znaků). Pod názvem se objevují termíny znak a vlajka nebo jen vlajka (prapor)1. V případě obcí, které svůj znak získaly před rokem 2000, jsou v poznámce pod názvem uvedeny pouze symboly získané ve zpracovávaném období. Text doprovází barevné obrázky znaků a vlajek. Dále jsou pro každou obec uvedeny základní informace kdo (starosta/starostka) a kdy podal žádost o udělení znaku nebo vlajky. Následuje jméno autora návrhu, poté datum projednaní v Podvýboru pro heraldiku (PPH), dnes nazývaném Podvýbor pro heraldiku a vexilologii (PPHV). Další je oznámení při PPH, kde je uvedeno datum oznámení společně se jménem předsedy PPH pro dané období. Posledním údajem je datum udělení práva používat obecní symboly z rozhodnutí předsedy PS PČR.

U každé obce jsou uvedeny základní informace o obci a její stručná historie, neboť podoba některých znaků a vlajek z ní bezprostředně vychází. U každé obce lze také nalézt slovní popis vlajky a blason znaku. Součástí je také rozbor, co autory vedlo k jejich návrhu. Tato kapitola je převážně založena na informacích získaných ze Sbírky udělených znaků a praporů obcím a městům, která se nachází v Archivu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v Praze. Ten jsem sama několikrát v průběhu psaní práce navštívila. U několika obcí je připojena hodnotící poznámka autorky.

1 V roce 2004 vešel v platnost nový zákon, kterým se v dosavadních zákonech o krajích, o obcích a hlavním městě Praze pojem „prapor“nahradil za výraz „vlajka“. Z tohoto důvodu u všech obcí, kterým bylo vyhověno v jejich žádosti o obecních symbolech, používám výhradně slovo vlajka. 6

Poslední čtvrtá kapitola je heraldické zhodnocení znaků a vlajek v okrese Havlíčkův Brod. Zde se snažím přinést ucelený přehled v regionu se nejčastěji objevujících symbolů. Dále obsahuje přehled nejvíce používaných tinktur. V závěru kapitoly je také uveden rejstřík použitých heraldických figur. Jeho význam spočívá v možnosti jasně identifikovat nejčastěji se opakující figury.

Pro ilustrační účely jsou součástí práce obrázky všech rozebíraných městských znaků a vlajek. Podoba znaků a vlajek je převzata ze systému REKOS (Registr komunálních symbolů), kde se nachází jejich oficiální zobrazení a popis.

7

1. Nástin vývoje komunální heraldiky

Heraldika je jednou z pomocných věd historických, jejím základem je soubor pravidel a zvyklostí, podle kterých se tvoří znaky. Učí nás je popisovat, určovat a také zobrazit.2 Název heraldika pochází z německého slova hariowald. Znaky samotné jsou pak mnohem starší než nauka o nich. Jejich původ je kladen do 12. století. 3

Heraldika se dále rozděluje na církevní, rodovou, zemskou a státní, cechovní a městskou (komunální), které se blíže věnuje tato práce. Komunální heraldika nás seznamuje s historii měst prostřednictvím jejich znaků. Jedná se o živou vědeckou disciplínu, která se neustále rozvíjí a o její popularitě svědčí velký počet obcí, které žádají o udělení znaku nebo vlajky. Aniž bychom si to uvědomovali, komunální heraldika nás provází každý den.4 Města často využívají znak k označení svého majetku, znaky se tak objevují například na vozidlech městské hromadné dopravy nebo na víkách od kanálů. Často se také mohou vyskytovat na propagačních předmětech a úředních dopisech. Taktéž jimi bývají označeny budovy městské správy.

Václav Vojtíšek ve svém díle O pečetích a erbech měst pražských a jiných českých5 klade počátky městských znaků do doby husitské revoluce. Svůj nesouhlas s tím vyslovil J. Novák, který odmítal zařazení vzniku do takto úzce ohraničeného časového období. Vojtíškovu teorii nakonec vyvrátil Rostislav Nový, jenž prokázal u deseti královských měst v Čechách existenci erbu již v 2. polovině 14. století.6

Od konce 14. a na začátku 15. století začal panovník udělovat městům znaky pomocí znakových privilegií, z nichž nejstarší v Českých zemích dochované bylo vydáno králem Václavem IV. roku 1416 pro město Slavkov, kde byl znak bez doprovodného slovního popisu pouze

2 BUBEN, Milan:Heraldika. Praha: Albatros, 1986. s. 11-12. 3 BUBEN, Milan: Encyklopedie heraldiky: [světská a církevní titulatura a reálie]. 4.opr. a dopl. vyd. Praha: Libri, 2003, s. 162. 4Tamtéž. s. 9. 5 VOJTÍŠEK, Václav: O pečetích a erbech měst pražských a jiných českých. Praha: Památkový sbor hlavního města Prahy, 1928, 255 s. 6 KREJČÍKOVÁ, Jarmila a KREJČÍK, Tomáš: Základy heraldiky, genealogie a sfragistiky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987, s. 99. 8

vyobrazen.7 V případě města Havlíčkův Brod nastala výjimečná situace, kdy si privilegium vydala sama vrchnost města. 8 Od konce 15. století mnoho měst, která obdržela jistá privilegia, zároveň s nimi získala právo používat znak. Tato skutečnost zapříčinila značný rozvoj komunální heraldiky. Znaky ztratily svůj původní vojenský význam. Postupně se vytratila jejich jednoduchost a staly se honosnějšími a složitějšími a jejich hlavní funkce začala být spíše reprezentativního rázu.

V 18. a 19. století neexistoval ucelený přehled, která města mají či nemají právo na znak. Od poloviny 17. až do poloviny 19. století bylo vydáno velmi málo znakových privilegií, většinou se jednalo o potvrzení starých znaků nebo o vydání privilegia na jejich vylepšení. Souvisí to se skutečností, že města se v této době už tolik nezakládala. Heraldika zažívala úpadek, nerozlišovalo se zcela přesně mezi pečetním znamením a znakem, malá městečka se v této době spokojila s myšlenkou, že pečetní obraz je zároveň i znakem.

Oživení znovu přinesl konec 19. století, kdy se díky obrovskému rozvoji průmyslu obce opět rozrůstaly a nabývaly na svém významu. Toto období přineslo i mnoho uvolňujících společenských změn a obce se opět snažily zdůraznit svůj význam, mnoho z nich se obracelo k císařskému dvoru s žádostí o povýšení na města a městyse a udělení znaku. Město si muselo nejdříve podat žádost o udělení znaku u císařského dvora prostřednictvím místodržitelství, kde byla věc projednána a předána na ministerstvo vnitra ve Vídni na oddělení Šlechtického archivu nebo také nazývaného Šlechtický úřad. Císař o svém rozhodnutí informoval místodržitelství, které podalo zprávu o schválení městu. Po zaplacení stanovené taxy byl městu vydán diplom, v němž byl uprostřed vyobrazen schválený znak.9

7 MÜLLER, Karel a ŠTARHA, Ivan: Znaková privilegia měst, městeček a vsí na Moravě a ve Slezsku: 1914-1916. Brno: Moravský zemský archiv, 1955. s. 1-2. 8 ČÁREK, J.: Městské znaky v českých zemích. Praha: Academia, 1985. s. 33. 9 Tamtéž. s. 33-35. 9

Se vznikem Československé republiky se potvrzování nových znaků opět pozastavilo až do roku 1920, kdy zákonem číslo 252 ze 30. března získalo Ministerstvo vnitra právo udělovat a měnit znaky. Udělení znaku v této době probíhalo následovně – města, která chtěla získat nebo upravit svůj znak musela požádat o souhlas Ministerstvo vnitra. Tato žádost byla dále předána k posouzení Archivu Ministerstva vnitra. Na základě doporučení archivu vydalo ministerstvo rozhodující stanovisko.10

Zákon č. 279/1949 způsobil další úpadek městské heraldiky. V obcích byly zřizovány národní výbory, které na svých razítkách musely užívat symbol státního znaku. Ministerstvo vnitra také muselo pozastavit svoji znakovou agendu. Významná změna v pozitivní směru nastala až v roce 1967, kdy byla sestavena Komise pro otázky znaků a měst. Tato komise se stala poradním orgánem při přípravě nových znaků. Skrze okresní archivy k ní byly překládány návrhy na posouzení. 11

Poslední a nejvýznamnější mezník pro komunální heraldiku a vexilologii přinesl rok 1990. Vydáním nového zákona číslo 367 o obcích ze dne 4. září bylo všem městům a obcím povoleno užívat obecní symboly, znak a prapor (vlajku). Obce byly v tomto směru zrovnoprávněny a nezáleželo, zda-li v minulosti měly statut města nebo v jejich čele působil městský národní výbor, jak tomu bylo doposud. Pokud obec nemá historický znak a prapor, mohou jí být na její návrh předsednictvem České národní rady znak a prapor uděleny. Vydáním tohoto zákona se začala odvíjet nová éra komunální heraldiky a vexilologie. Obrovský nárůst počtu používaných obecních symbolů začal v roce 1990 a trvá dodnes. 12 Podle slov heraldika Zdeňka Kubíka v současné době zbývá už jen jedna pětina obcí, které nemají svůj znak.13

Návrhy jsou podávány k posouzení Heraldické komisi (HK), která je předává ke schválení předsedovi PS ČR. Předseda komise pak písemnou formou informuje starostu obce o schválení

10 ČÁREK, J.: Městské znaky, s. 35-37. 11 Tamtéž. s. 38. 12 KUBÍK, Zdeněk: Heraldická a vexilologická symbolika měst a obcí bývalého jihomoravského kraje v letech 1990 až 1999. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav archivnictví a PVH, 2001. 1300 s. Rigorózní práce. 13 Žďárský deník: Pětina obcí v České republice stále nemá svůj obecní znak. [online]. 2014 [cit. 2015-04-30]. Dostupné z:http://zdarsky.denik.cz/zpravy_region/petina-obci-v-ceske-republice-stale-nema-svuj-obecni-znak- 20141002-lb2w.html 10

nebo neschválení. V roce 1995 se název HK změnil na Podvýbor pro heraldiku, současný název Podvýbor pro heraldiku a vexilologii je používán od roku 2010. Tato komise se skládá z poslanců a odborníků na heraldiku a vexilologii, jejich funkce je ovšem jen poradní, řádnými členy komise smějí být jen poslanci.14 Komise se schází několikrát ročně, vždy po dvou až třech měsících. V současné době (duben 2015) je předsedou této komise Mgr. Vítězslav Jandák, místo předsedy pak PaedDr. Mgr. Augustin Karel Andrle Sylor, Mgr. Zdeněk Bezecný, Ph.D a JUDr. Jeroným Tejc. Jak již bylo řečeno, tato komise si na své schůzky vždy přizve odborníky na heraldiku a vexilologi. Nyní mezi ně patří: Ing. Petr Exner, Mgr. Pavel Fojtík, PhDr. Jakub Hrdlička, PhDr. Karel Müller, PhDr. PhDr. Zbyšek Svoboda, PhDr. Ivan Štarha a prof. PhDr. Jan Županič, Ph.D.

Žádost k posouzení podává za obec či město nejčastěji starosta obce. Tato žádost musí nést několik náležitostí: průvodní dopis napsaný na hlavičkovém papíru s razítkem obce a podpisem pověřeného zastupitele. Dále pak kopii o usnesení zastupitelstva, kde je uvedeno schválení předložených návrhů. Tyto návrhy mají být předloženy v barevném vyobrazení a ve formátu A4, společně s uvedením jména autora návrhů. Doprovázeny jsou pak slovním popisem (blasonem) a také odůvodněním použitých tinktur a figur. 15

Celý tento proces schvalování je zaznamenán ve Sbírce udělených znaků a praporů obcím a městům, která je uložena v Archivu PS ČR. Základní informace lze najít i na internetových stránkách Registru komunálních symbolů.

Obce si také mohou navrhnout znak samy za předpokladu dodržení všech heraldických a vexilologických pravidel. Většina obcí zpracovaných v této práci si nechala obecní symboly navrhnout od Jana Tejkala, dalším z často oslovovaných heraldiků byl Miroslav J. V. Pavlů. Osobně považuji za velmi zdařilé a graficky zajímavé znaky a vlajky pocházející z firmy Velebný & Fam.

14 KUBÍK, Zdeněk: Heraldická a vexilologická symbolika měst. s. 31-41. 15 Oficiální stránky Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR: Informace k podání žádost. [online]. [cit. 2015-03-25]. Dostupné z:http://rekos.psp.cz/informace.

11

2. Nástin vývoje vexilologie

Vexilologie je další z pomocných věd historických. Zabývá se historií, symbolikou a používáním vlajek, praporů a korouhví. Vlajka patří bezesporu mezi nejznámější státní symbol, podle kterého dokážeme identifikovat daný stát. V dnešní době jsou vlajky velmi rozšířené, můžeme je nalézt u každého sportovního klubu, větších kulturních organizací až po vlajky městské, kterým se nadále blíže věnuji v této práci.

Samotný název vexilologie vznikl až po druhé světové válce. Spojením slova „logos“, které pochází z řečtiny a používá se pro označení nauk s latinským „vexillum“, jako zdrobnělina od slova plachta – velum. Tento výraz se používal k označení kusu látky upevněnému na tyči. Poprvé se slovo vexilologie objevilo v článku „Flags of the Arab world“ v roce 1958.16

Vlajky se objevily ve druhé polovině 16. století na anglických a nizozemských plavidlech. Sloužily jako rozeznávací znamení lodí, takže již zdálky tak bylo patrné, zda se jedná o přátele nebo nepřátele. Postupně se vlajkami začalo i signalizovat – spuštění, opětovné vyvěšení. Z lodí se toto označování začalo šířit dál do přímořských měst. 17

Komunální vexilologické symboly se v Evropě začaly prosazovat ve středověku s růstem měst, kdy narůstá i počet těch, která mají svůj vlastní znak. Od nich se pak začaly odvozovat tzv. městské barvy. V našem prostředí pak královská města většinou využívala královský znak – stříbrného lva v červeném poli. To způsobovalo, že městské barvy byly totožné s panovnickými. 18

16 ČESÁK, Josef: Co je vexilologie. In: Vexilologie, č. 1-3, s. 1, Praha 1972. [online]. [cit. 10.3.2015. Dostupné z: http://web.uhk.cz/cvp/cjvcesak.ht. 17SVOBODA, Zbyšek: Naše vlajka: vznik a vývoj české vlajky. Liberec: Libea, 2005, s. 3. 18 Svoboda, Zbyšek: Komunální vlajky v České republice a jejich tvorba – jeden ze symbolů právní subjektivity obcí. In Schelle, Karel – Tyl, Tomáš. Symbol a symbolika v právu - 2006. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2011. s. 84. [online]. [cit. 10.3.2015]. Dostupné z: http://www.historyoflaw.eu/czech/Sbornik_symbol_a_symbolika_v_pravu_2006.pdf.

12

Zákon č. 269 z 21. října 1939 umožnil obcím právním způsobem používat své obecní symboly. Získaly tak možnost požádat Ministerstvo vnitra o schválení městského praporu. V následujícím období socialismu nové prapory vznikaly spíše ojediněle, některá města si je nechala udělovat k příležitosti významných událostí. 19

Zákonem České národní rady č. 367 o obcích ze dne 2. září 1990 dostaly obce právo používat vlastní obecní symboly a nebo si mohly o jejich udělení zažádat v případě, že jimi v historii nikdy nedisponovaly. Obce projevily nebývalý zájem. Jak již bylo zmíněno v předchozí kapitole, zrodil se poradní orgán Heraldické komise, později PPH a současný PPHV, který se skládá z předních odborníků na heraldiku a vexilologii. Komise všechny návrhy posuzuje z odborného hlediska a v případě jeho schválení stanoví oficiální popis. Nové obecní vlajky nesmí být shodné s již existující vlajkou jiné obce České republiky. Podoba má primárně vycházet z podoby a tinktur (barev) znaku obce. Poměr šířky k délce podobě jako u státní vlajky musí být 2 : 3. Návrh je poté předán předsedovi PS ČR k udělení práva užívat vlajku. Obec je písemně informována o schválení či neschválení. V případě zamítnutí je doporučen návrh k přepracování. V kladném případě je starosta obce pozván do budovy PS, kde je z rukou předsedy PS ČR starostovi obce předáno rozhodnutí o schválení v listinné podobě.20

V našem prostředí je hlavním orgánem vexilologie Vexilologický klub. Od roku 1972 vede vexilologický zpravodaj, jehož prostřednictvím jsou publikovány mimo jiné i soupisy starých a nových komunálních symbolů. V tomtéž roce jeden z významných členů klubu – Zbyšek Svoboda sestavil základní zásady vexilologické terminologie. 21

Do roku 2004 se v právních předpisech objevovalo značné zaměňování odborné terminologie. Zákon o státních symbolech hovořil o vlajkách, zákon o krajích, o obcích a hlavním

19 Svoboda, Zbyšek: Komunální vlajky v České republice a jejich tvorba – jeden ze symbolů právní subjektivity obcí. In Schelle, Karel – Tyl, Tomáš. Symbol a symbolika v právu - 2006. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2011. s. 84. [online]. [cit. 10.3.2015]. Dostupné z: http://www.historyoflaw.eu/czech/Sbornik_symbol_a_symbolika_v_pravu_2006.pdf. 20 Tamtéž, s 87. 21 Vexilologie: Česká vexilologická společnost. [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.vexilologie.cz/cvs/cvs.php 13

městě Praze používal termín prapor. Problém nastával ve chvíli, kdy vedle sebe byla vyvěšena státní vlajka a krajský prapor, což by správně nemělo být technicky možné. Podle vexilologických zásad se spolu smí vyvěšovat pouze vlajka státní a vlajka krajská. V zákoně č. 216/2004 Sb. byl pojem prapor nahrazen výrazem vlajka.22

2.1 Definice vlajky a praporu v obecné vexilologii

Vlajka - vztyčuje se na stožár (na pevnině), vlajkovou žerď (na budovách) nebo na vlajkový stěžeň či vlajkové ráhno (na plachetnicích) pomocí lanka vedeného přes kladky. K němu je pak připevněna pomocí karabinek. Vlajka by měla být takto vyvěšována ve vodorovné poloze, aby mohla ve volném prostoru vlát. Proto by měla být využívána primárně v exteriéru. Poměr stran upravuje zákon dané země, v České republice je to 2 : 3. Vždy musí mít naprosto totožný líc a rub.

Obrázek 1: vlajka České republiky Prapor – může se lišit líc a rub, je tvořen ze dvou listů a je na něj možné vyšít nápisy, jak je vidět na přiloženém obrázku. K žerdi je pevně přichycen ozdobnými hřeby. Obvykle je používán při slavnostních příležitostech, např. v průvodu.23

Obrázek 2: prapor hasičského záchranného sboru kraje Vysočina

22 EXNER, Petr, FOJTÍK, Pavel a SVOBODA, Zbyšek: Vlajky, prapory a jejich používání: základní pravidla pro vyvěšování vlajek na území České republiky. 2., aktualiz. vyd. Liberec: Libea, 2013. s. 5-6. 23 Tamtéž. 14

3. Katalog obcí

Bačkov (obec) znak a vlajka

Žádost: 21. dubna 2005, Miloslav Karel

Autor návrhu: Pokorný Obrázek 3: znak obce Bačkov

Oznámení při PPH: 26. září 2005, Mgr. Ivana Levá

Projednáno v PPH: 7. září 2005

Rozhodnutí při PS PČR: 21. září 2005 Obrázek 4:vlajka obce Bačkov

Informace o obci: Bačkov se nachází jihozápadně od městyse Habry. Jméno obce pochází z osobního jména Baček.24 První zmínka o obci se datuje do roku 130725, od 16. století náležel pod světelské panství. Mezi historické památky obce patří malý zámeček, který nechal v roce 1786 vystavět Jan Heřman z Herreitu. Zámeček se dnes nachází ve značně zchátralém stavu. Dále pak kaplička zasvěcená sv. Janu Nepomuckému.26

Blason znaku: Černo-stříbrně-červeně dělený štít. Pět (2,2,1) šestihrotých hvězd nahoře a dole zlaté, prostřední modré.

Popis vlajky: List tvoří tři vodorovné pruhy, černý, bílý a červený, s pěti (2,2,1) šestihrotými hvězdami, v černém a červeném pruhu žlutými, v bílém modrými. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Autor se inspiroval znakem rodu Trčků z Lípy a to do takové míry, že přenesl celou podobu štítu. Pět šestihrotých hvězd je atributem sv. Jana Nepomuckého, patrona tamní kapličky.

24 PROFOUS, Antonín: Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny I. Praha, 1954. s. 23. 25 Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II. (1253-1310), ed. EMLER, Josef. Pragae 1882. s. 929. 26 DOLEJČEK, Jan: Kraj Vysočina: města a obce kraje Vysočina: tradice, historie, památky, turistika, současnost. Rožnov pod Radhoštem: Proxima Bohemia, 2008, s. 83.

15

Bělá (obec) znak a vlajka

Žádost: 30. října 2006, Pavel Lhoťan

Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Obrázek 5: znak obce Bělá Oznámení při PPH: 17. ledna 2007, Zbyněk Novotný

Projednáno v PPH: 13. prosince 2006

Rozhodnutí při PS PČR: 19. ledna 2007 Obrázek 6:vlajka obce Bělá

Informace o obci: První písemné zmínky pochází z roku 1257, kdy se o obci hovoří jako hornické osadě. Nacházela se zde kamenná tvrz, jejíž prvním majitelem byl od roku 1306 Mikuláš z Bělé. Historie obce je od 16. století spjata s ledečským panstvím. Ve středu obce se nalézá Františkánský kříž pocházející z 19. století. Částí dnešní Bělé je i osada Tasice, jejíž vznik je spojen se sklářskou hutí. 27

Blason znaku: V červeno - zeleně polceném štítě nahoře zlatý skleněný pohár a zlatá věž s cimbuřím se třemi stínkami, černým obloukovým oknem a rozšířeným kvádrovaným soklem s prolomeným černým obloukovým vchodem, mezi nimi stříbrná hornická kladívka na zlatých topůrkách, dole stříbrný leknínový trojlist.

Popis vlajky: List tvoří čtyři svislé pruhy, červený, bílý, žlutý a zelený, v poměru 5 : 1 : 1 : 5. V červeném pruhu žlutý skleněný pohár, v zeleném pruhu žlutá věž s cimbuřím, černým obloukovým oknem a rozšířeným kvádrovaným soklem s černým prolomeným obloukovým vchodem. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

27 Oficiální stránky obce Bělá: Historie obce. [online]. [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://www.belaobec.cz/pamatky-a-historie-obce/ds-1003/p1=1013. 16

Hodnotící poznámka: Znak charakterizuje Bělou a Tasice. Bělá, kterou znázorňuje levá zelená část (heraldicky)28 odkazuje na tvrz, díky které osada vznikla. Zelená je symbolem lesů a zemědělství. Obec Tasice je připomínána v pravé části pohárem, který symbolizuje zdejší sklárny. Zkřížená hornická kladívka připomínají vznik Bělé jako hornické osady. Leknínový trojlist je symbolem nejznámějšího vlastníka obce – pánů z Říčan.29

Autor M. J. V. Pavlů pomocí hornických kladívek vkusně zakomponoval do znaku jednak založení obce, tak její následnou hornickou historii. Není to ale nic neobvyklého, u obcí s hornickou minulostí se tato figura ve znacích vyskytuje poměrně často. Kladně však určitě hodnotit zařazení skleněného poháru, tamní sklárny jsou známé po celém kraji. Staly se i dějištěm seriálu „Synové a dcery Jakuba skláře“30

28 V heraldice se strany popisují z pohledu štítonosiče, tato zásada je dodržována v celé práci u všech heraldických popisů. 29 Archiv Poslanecké sněmovny České republiky Praha: Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Bělá. 30 Huť Jakub v Tasicích: Informace. [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.tasice.cz/. 17

Bezděkov (obec) vlajka a znak

Žádost: 17. června 2008, Ing. Jaroslav Stehno

Autor návrhu: Stanislav Kasík Obrázek 7: znak obce Bezděkov Oznámení při PPH: 7. října 2008, Zbyněk Novotný

Projednáno v PPH: 17. září 2008

Rozhodnutí při PS PČR: 22. října 2008

Obrázek 8: vlajka obce Bezděkov

Informace o obci: Jméno obce je s největší pravděpodobností odvozeno z osobního jména Bezděka. První historické zmínky se objevují v 16. století, kdy se v obci nalézá tvrz ve vlastnictví Albrechta Hyldebranta Lukavského z Lukavice. Po třicetileté válce byla obec spojena s Novým Studencem. V blízkosti obce se nachází přírodní rezervace Údolí Doubravy. 31

Blason znaku: Červeno-zeleně polcený štít vpravo stříbrný mořský pes se zlatým jazykem, obrácený vpravo. V zelením poli zlatá sedmicípá hvězda.

Popis vlajky: List tvoří červený žerďový pruh široký jednu třetinu délky listu a tři vodorovné pruhy, zelený, žlutý a zelený. V červeném pruhu bílý mořský pes se žlutým jazykem, obrácený vlevo. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Figuru mořského psa autor převzal ze znaku Lukavských z Lukavic.32 Zelená barva odráží zemědělský charakter obce.

31 Oficiální stránky obce Bezděkov: Historie obce. [online]. [cit. 2015-03-14]. Dostupné z:http://www.belaohttp://bezdekov.sweb.cz/historie.htmlbec.cz/pamatky-a-historie-obce/ds-1003/p1=1013. 32 Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Bezděkov. 18

Borek (obec) vlajka a znak

Žádost: 23. února, Václav Hrubý

Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Obrázek 9: znak obce Borek Oznámení při PPH: 23. března 2005, Mgr. Ivana Levá

Projednáno v PPH: 23. dubna 2005

Rozhodnutí při PS PČR: 25. března 2005

Obrázek 10: vlajka obce Borek Informace o obci: První zmínka o obci pochází z roku 1557, kdy Borek patřil ke klášteru ve Vilémově. Součástí dnešní podoby obce je od roku 1960 také obec Ostružno, která ve 12. století patřila bratrům z Ostrožna. Součástí okresu Havlíčkův Brod se stala až v nedávné minulosti. Mezi významné památky patří kaplička na návsi z roku 1913, v blízkosti obce se pak nalézá významná přírodní rezervace Borecká skalka.33

Blason znaku: Zeleno-modře polcený štít. Vpravo na větvičce zlatá borová šiška, vlevo dolů obrácená ostruha s hvězdicovým ostruhovým kolečkem taktéž zlatá.

Popis vlajky: List tvoří dva svislé pruhy, zelený a modrý. V zeleném pruhu na větičce svěšená borová šiška, v modrém pruhu dolů obrácená ostruha s hvězdicovým ostruhovým kolečkem, vše žluté. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Znak charakterizuje obě obce v podobě mluvících znamení. Borová šiška odkazuje na Borek, jezdecká ostruha pak na Ostružno. Mluvící znamení se v tomto případě přímo nabízelo, jak v případě Borku, tak i Ostružna. Tinktury byly zvoleny na přání zastupitelstva, tak aby byla zdůrazněna krása zdejší přírody.

33 Oficiální stránky obce Borek: Historie obce. [online]. [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://www.borek- ostruzno.cz/o-obci/d-1004/p1=1037. 19

Číhošť (obec) znak a vlajka

Žádost: 27. listopadu 2006, Jiří Novák

Autor návrhu: Tomáš Zdechovský

Oznámení při PPH: 22. května 2007, Zbyněk Novotný Obrázek 11: znak obce Číhošť Projednáno v PPH: 9. května 2007

Rozhodnutí při PS PČR: 29. května 2007

Obrázek 12: vlajka obce Číhošť

Informace o obci: Název pochází z osobního jména Čiehošt. 34 Založení obce souvisí s těžbou stříbra, která probíhala od 14. do 18. století v blízkém okolí. Roku 1578 bylo panství připojeno k Ledči, které v té době patřilo Jaroslavu Trčkovi z Lípy. Jedinou významnou historickou památkou v obci je kostel Nanebevzetí Panny Marie. 35

Blason znaku: Červeno-stříbrně polcený štít. Vpravo stříbrná kostelní věž s oknem střechou zakončenou makovicí s křížkem vše černé, v levém poli černý heroldský kříž.

Popis vlajky: List tvoří dva svislé pruhy, červený a bílý. V červeném pruhu bílá kostelní věž s černým oknem a černou přilbovou střechou zakončenou makovicí s křížkem. V bílém pruhu černý středový kříž s rameny širokými jednu devítinu šířky listu. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Autor do znaku použil věž z kostela, který je dominantou celé vesnice. Černý kříž v levé části odkazuje na skutečnost, že v blízkosti obce byl vyměřen střed republiky. Původní návrh, který obec předložila, zobrazoval celý kostel se všemi detaily, což však heraldice není přípustné.

34 PROFOUS, A.: Místní jména v Čechách. s. 307. 35 Oficiální stránky obce Číhošť: Historie obce. [online]. [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://www.cihost.cz/index.php?nid=2612&lid=cs&oid=294269.

20

Dlouhá Ves (obec) znak a vlajka

Žádost: 11. dubna 2007, Ludmila Němcová

Autor návrhu: Jan Tejkal Obrázek 13: znak obce Dlouhá ves Projednáno v PPH: 9. května 2007

Rozhodnutí při PS PČR: 25. května 2007

Obrázek 14: vlajka obce Dlouhá ves Informace o obci: První písemná zpráva o obci pochází z roku 1256. Dlouhá Ves byla založena německými kolonisty, kteří přišli těžit stříbrnou rudu. V 16. století koupilo obec město Německý Brod. Dominantou vesnice je kostel sv. Mikuláše. 36 Název obce odkazuje na její délku, která dosahuje 3 km. Podle svého tvaru dostala tento název již v roce 1308, kdy bylo používáno německé pojmenování Langendorf. 37

Blason znaku: V zeleném štítě kosmá stříbrná řeka, šikmo přeložená zlatou berlou.

Popis vlajky: Zelený list s bílým kosmým vlnitým pruhem se třemi vrcholy a dvěma prohlubněmi, širokým jednu desetinu délky listu, šikmo přeloženým žlutou berlou závitem k hornímu okraji. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Autor Jan Tejkal se v tomto případě nápaditě zobrazil nejen místní potok, kosmá řeka umístěna přes celý štít odkazuje i na slovo dlouhá v názvu obce. Dále pak sídelní charakter obce je rozložen ve směru severozápad a jihovýchod podél levého přítoku řeky Sázavy. Stříbrná barva symbolizuje historii obce spojenou s těžbou stříbra. Zlatá berle je atributem světce místního kostela sv. Mikuláše.

36 DOLEJČEK, J.: Kraj Vysočina. s. 88. 37 Z korespondence se starostkou obce Dlouhá Ves. 21

Dolní Krupá (obec) znak a vlajka

Žádost: 30. ledna 2006, Zdeněk Grygar

Autor návrhu: Ladislav Kašpar

Oznámení při PPH: 15. února 2006, Mgr. Ivana Levá Obrázek 15: znak obce Dolní Krupá

Projednáno v PPH: 8. února 2006

Rozhodnutí při PS PČR: 17. února 2006

Obrázek 16: vlajka obce Dolní Krupá

Informace o obci: Jméno obce se odvozuje od stoup, které byly postaveny při potoku na výrobu krup. První historická zmínka se objevuje v roce 1283. Ve 14. století bratři Maxmilián a Rudolf z rodu Trčků nechali postavit zámek, který patří mezi nejvýznamnější památky obce. 38

Blason znaku: Stříbrný štít v něm modré břevno posázené třemi řadami stříbrných gotických oken (9,8,9). Nahoře černé zkřížené ostrve, dole kohout přirozené barvy držící červenou misku.

Popis vlajky: List tvoří pět vodorovných pruhů, střídavě bílých a modrých, v poměru 8 : 3 : 1 : 3 : 1. V žerďové polovině horního bílého pruhu zkřížené černé ostrve. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: V případě takto malé obce nemohl autor využít historickou pečetní symboliku. Rozhodl se tedy částečně přenést erbovní znamení Smila z Lichtenburka, který nedaleko obce založil ve 13. století hrad Ronovec (dříve Sommerburg). 39 Z reálii obce je zobrazen modrou barvou rybník ležící ve středu obce. Z historických reálií se autor rozhodl využít figury kohouta, který je atributem sv. Víta.

38 DOLEJČEK, Jan: Kraj Vysočina, s. 87. 39 Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Dolní Krupá. 22

Dolní Město (obec) znak a vlajka

Žádost: 30. března 2009, Jaroslav Venc

Autor návrhu: Stanislav Kasík Obrázek 17: znak obce Dolní Město Oznámení při PPH: 21. dubna 2009, Zbyněk Novotný

Projednáno v PPH: 8. dubna 2009

Rozhodnutí při PS PČR: 17. dubna 2009 Obrázek 18: vlajka obce Dolní Město

Informace o obci: Dolní Město bylo původně nazýváno Lipnicí, tento název se ve 14. století přenesl na blízký hrad, dnešní Lipnici nad Sázavou. K odlišení obcí byl od počátku používán přívlastek Horní a Dolní. Horní obci byla roku 1370 udělena městská práva a začala být označována jako Horní Město, přirozeně se toto označení přeneslo i na Dolní (starou) Lipnici. Postupem času se pro novou Lipnici ustálil název Lipnice a Dolnímu Městu zůstal jeho současný název, přestože nemá právní statut města.40 Místní dominantou je kostel zasvěcený sv. Martinovi.

Blason znaku: V červeném štítě nad kvádrovanou hradbou s prázdnu gotickou branou dva zkřížené hvězdicové vrtáky, vše stříbrné. V bráně stříbrná růže se zlatým semeníkem a zelenými kališními lístky.

Popis vlajky: List tvoří dva svislé pruhy, bílý a zubatý červený se čtyřmi čtvercovými zuby v poměru 5 : 3. V bílém pruhu se nachází červený žerďový klín s bílou růží se žlutým semeníkem a zelenými kališními lístky. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Autor Stanislav Kasík se v tomto případě rozhodl pomocí hradby symbolizovat pojem město, které má obec v názvu a současně je to i odkaz na blízký hrad. Růže byla převzata z erbu pánů z Landštejna. Vrtáky připomínají tradiční těžbu žuly v okolí.

40 DAVID, Jaroslav a ROUS, Pavel: Neviditelní svědkové minulosti: místní a pomístní jména na Vysočině. Praha: Academia, 2006. s. 43. 23

Dolní Sokolovec (obec) znak a vlajka

Žádost: 15. 9. 2008, Tomáš Frühbauer

Autor návrhu: Milan Týma Obrázek 19: znak obce Dolní Oznámení při PPH: 8. prosince 2008, Zbyněk Novotný Sokolovec Projednáno v PPH: 19. listopadu 2008

Rozhodnutí při PS PČR: 12. prosince 2008

Obrázek 20: vlajka obce Dolní Sokolovec

Informace o obci: První historická zmínka o obci pochází z roku 1454. V této době se obec skládala ze dvou celků Svrchních a Dolejších Sokolovců – dnešních Horních a Dolních Sokolovců. V blízkosti se nalézá přírodní rezervace Písník. 41

Blason znaku: Modro-stříbrně-zeleno polcený štít. Ve stříbrném poli černý sokol s červenou zbrojí.

Popis vlajky: List tvoří tři svislé pruhy, modrý, bílý a zelený, v poměru 1 : 2 : 1. V bílém pruhu černý sokol s červenou zbrojí. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Autor Milan Týma v tomto případě vkusně zařadil mluvící znamení. Modrá barva symbolizuje řeku Doubravu a zelená zdejší krajinu.

41 Oficiální stránky obce Dolní Sokolovec: Historie obce. [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z:http://www.dolnisokolovec.cz/index.php?nid=572&lid=cs&oid=12408. 24

Druhanov (obec) znak a vlajka

Žádost: 2. září 2005, Miroslav Moravec

Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Oznámení při PPH: 26. září 2005, Mgr. Ivana Levá Obrázek 21: znak obce Druhanov

Projednáno v PPH: 7. září 2005

Rozhodnutí při PS PČR: 21. září 2005

Obrázek 22:vlajka obce Druhanov

Informace o obci: Název obce je odvozen z osobního jména Druhan.42 Poprvé se o obci zmiňují historické prameny v roce 1362. V roce 1677 koupil Druhanov Rudolf hrabě z Rabattu a spojil jej se světelským panstvím, to od roku 1748 vlastnila rodina Krakovských z Kolovrat. V této době se také zde také začíná rozvíjet sklářství. Věhlas zdejších skláren trval až do konce minulého století.43

Blason znaku: Modrý štít, červená hlava v ní zkřížené stříbrné sklářské píšťaly se zlatými náustky. Pod ní mezi dvěma přivrácenými stříbrnými orličími křídly se zlatými jetelovitě zakončenými perizoniemi zlatý smrk.

Popis vlajky: List tvoří tři vodorovné pruhy, červený, modrý a červený, v poměru 1 : 6 : 1. V modrém pruhu mezi dvěma přivrácenými bílými křídly se žlutými jetelovitě zakončenými perizoniemi žlutý smrk. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Autor do znaku použil erbovních tinktur hrabat Krakovských z Kolovrat – modrou, červenou, zlatou a stříbrnou a také orlí křídla. Sklářské píšťaly byly přidány na přání zastupitelstva obce.44 V případě vlajky byla dodržena zásada opakujících se obecných figur.

42 PROFOUS, A.: Místní jména v Čechách, s. 426. 43 Oficiální stránky obce Druhanov: Historie obce. [online]. [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://druhanov.sweb.cz/. 44 Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Druhanov. 25

Habry (město) vlajka

Žádost: 10. června 2004, Jiří Raniš

Autor návrhu: Stanislav Kasík

Oznámení při PPH: 30. září 2004, Mgr. Ivana Levá

Projednáno v PPH: 15. září 2004 Obrázek 23: vlajka města Habry Rozhodnutí při PS PČR: 5. října 2004

Informace o obci: První písemná zmínka o obci Habry se datuje do rou 1101.45 Město bylo tržní osadou podle, které získala název i obchodní stezka, která tudy procházela. Dominantou celého města je kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1384, který byl v 17. století přestavěn do dnešní podoby.46

Popis vlajky: List tvoří tři vodorovné pruhy, bílý, červený a bílý, v poměru 1 : 3 : 1. V žerďové části červeného pruhu kosmo položený bílý klíč zuby vzhůru a k žerďovému okraji, zkřížený se šikmo položeným bílým mečem se žlutým jílcem hrotem k hornímu okraji. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Autor Stanislav Kasík vycházel z podoby znaku. Do znaku města byl převzat pečetní obraz vrchnosti kláštera ve Vilémově.47

45 Fontes rerum Bohemicarum II. Ed. František Palacký et Josef Emler. Praha: Muzeum království českého. s. 149. 46 DOLEJČEK, J.: Kraj Vysočina,. s. 90. LIŠKA, Karel: Sbírka komunálních znaků a pečetí a razítek. Brno: Ivo Sperát, 2013-2014. s. 156. 47 AUGUSTIN, Josef: Česká republika ve znacích, symbolech a erbech. Sokolov: Arbor, 1997. s 51. 26

Havlíčková Borová (městys) vlajka

Žádost: 4. září 2008, Roman Brukner

Autor návrhu: Milan Týma

Oznámení při PPH: 7. října 2008, Zbyněk Novotný

Projednáno v PPH: 17. září 2008

Rozhodnutí při PS PČR: 22. října 2008 Obrázek 24: vlajka městysu Havlíčková Borová

Informace o obci: První historická zmínka pochází z roku 1289. Pojmenována byla po svém významném rodákovi – Karlu Havlíčku Borovském. Mezi významné historické památky patří kostel sv. Víta ze 17. století.48

Popis vlajky: Červeno-bíle šikmo dělený list. V červeném poli bílý korunovaný dvouocasý lev se žlutou zbrojí a červeným jazykem držící v tlapách bílou sekeru na černém topůrku. V bílém poli dvě zelené vztyčené borové šišky vedle sebe. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Vlajka koresponduje s podobou znaku. Na pečeti z roku 1596 byl vyobrazen český lev držící v tlapách sekeru.49 Tato figura je totožná s tou která je vyobrazena ve znaku. Borové šišky jsou zcela jistě mluvícím znamení. Ve znaku je vpravo umístěn strom z jeho podoby však jen velmi těžko poznáme, zda se jedná skutečně o borovici.

48 Karel Havlíček Borovský a jeho rodiště. Havlíčková Borová: Obec Havlíčková Borová, 2001. s. 88, 114. 49 Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, městys Havlíčková Borová. 27

Herálec (obec) znak a vlajka

Žádost: 12. července 2005, Jiří Ulrich

Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Obrázek 25:znak obce Herálec

Oznámení při PPH: 26. září 2005, Mgr. Ivana Levá

Projednáno v PPH: 7. září 2005

Rozhodnutí při PS PČR: 21. září 2005 Obrázek 26: vlajka obce Herálec

Informace o obci: Poprvé se v písemných památkách obec objevuje v roce 1226 jako ves kláštera želivského.50 Zmíněná listina je ale falzem ze 17. století. První spolehlivá historická zmínka pochází až z roku 1279. V obci se nachází řada historických památek významný je zámek z 16. století, který zde nechal vystavět Kryštof Karel z Roupova, který byl jedním z vlastníků nedalekého hradu Orlík. V 19. století byl zámek přestavěn do novogotického stylu. Další významnou památkou je kostel sv. Bartoloměje.51

Blason znaku: Polcený štít, v pravém černo-zlatě děleném poli stříbrno-červeně dělená věž, dole kvádrovaná, s cimbuřím, branou a obloukovým oknem, obojí černé. V levém modrém poli obrácený zlatý gotický dvojklíč.

Popis vlajky: List tvoří tři svislé pruhy, modrý, černožlutě dělený a modrý, v poměru 1 : 2 : 1. Uprostřed listu bílo-červeně dělená věž, dole kvádrovaná, s cimbuřím, s branou a obloukovým oknem, obojí černé. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

50 Fridrich, Gustav: Codex diplomaticus et epistolarius regni Bohemiae s. 275. 51 Oficiální stránky obce Herálec. [online]. [cit. 2015-03-16]. Vašáková, Jiřina. Kronika obce Herálce a nejbližšího okolí do roku 1900. 1.vyd. Havlíčkův Brod: Hejkal, 2003, 186 s. 28

Hodnotící poznámka: Figura věže symbolizuje vrchnostenské sídlo, tinktury byly převzaty z rodového erbu biskupa Tobiáše. Dvojklíč se pak nachází v původním znaku kláštera želivského a připomíná tak vznik obce. Zlatá a černá pochází ze znaku pražského biskupství. 52 Modrá barva symbolizuje reálie obce tedy místní rybníky.

52 Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Herálec. 29

Chotěboř (město) vlajka

Žádost: 25. června 2008, Ing. Tomáš Škaryd

Autor návrhu: Jaroslav Petr

Oznámení při PPH: 7. října, Zbyněk Novotný

Projednáno v PPH: 17. září 2008 Obrázek 27: vlajka města Chotěboř Rozhodnutí při PS PČR: 22. října 2008

Informace o obci: Město je v písemných památkách poprvé zmiňováno v roce 1265. Smil z Lichtenburka věnoval zdejší kapli sv. Jakuba Většího cisterciáckému klášteru. Jan Lucemburský udělil roku 1331 obci městská práva. Následně v roce 1350 získalo město svůj znak – v červeném poli stříbrný lev s královskou korunou, tedy totožný se znakem zemí Koruny české.

V 15. století se město jako zástava dostalo do držení rodu Trčků z Lípy, kteří později získali i dědičné právo na město. Po třicetileté válce proběhla konfiskace majetku rodu Trčků z Lípy a Chotěboř stejně jako mnoho dalších obcí přešla do vlastnictví Jaroslava Sezimy Rašína z Riessenburka. V 18. století bylo město v držení rodu Kinských a Vilém Leopold Kinský zde nechal postavit dnešní barokní zámek.53

Popis vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy, červený a bílý, v poměru 3 : 2. V žerďové polovině červeného pruhu český lev. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Znak v červeném štíte stříbrný lev vychází z nejstarší pečeti města.54 Vlajka koresponduje se znakem z kterého je jasně patrné, že město bylo kdysi královské.

53 ANDERLE, Karel: Chotěboř. Chotěboř: Město Chotěboř, 2001. s. 7-14. 54 Archiv Poslanecké sněmovny, Sbírka údělných znaků a praporů obcí a městům, město Chotěboř. 30

Jedlá (obec) znak a vlajka

Žádost: 16. března, Jiří Brož

Autor návrhu: Mgr. Jan Tejkal

Oznámení při PPH: Zbyněk Novotný, 13. dubna 2010 Obrázek 28: znak obce Jedlá

Projednáno v PPH: 31. března 2010

Rozhodnutí při PS PČR: 15. duna 2010

Obrázek 29: vlajka obce Jedlá

Informace o obci: První zprávy pocházejí z roku 1388, kdy je uváděn Přibík z Jedle. Historie obce byla spjata s ledečským panstvím, pod které spadala od 16. století. K obci patří i osada Dobrá Voda.55

Blason znaku: Vlnitě polcený štít. V pravém zeleném poli stříbrná jedle, levé pole třikrát stříbrno- modře vlnitě polcené.

Popis vlajky: List tvoří pět svislých pruhů, zelený, bílý, modrý, bílý a modrý, v poměru 5 : 1 : 1 : 1 : 3. Tři střední pruhy jsou vlnité s prohlubní a vrcholem. V zeleném bílá jedle. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Autor Jan Tejkal se rozhodl využít názvu obce v podobě mluvícího znamení. Tomu lze vytknout, že byla použita obecná figura jehličnatého stromu a jen dle názvu obce si můžeme domyslet, že se jedná o jedli. Modrá barva symbolizuje osadu Dobrá voda.

55 Oficiální stránky obce Jedlá: Historie obce. [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://jedla- dobravoda.cz/2013/01/vitejte-na-oficialnich-strankach-obce-jedla/. 31

Jerišno (obec) znak a vlajka

Žádost: 8. února 2006, Pavel Jecha

Autor návrhu: Velbný & Fam s.r.o. Oznámení při PPH: 17. května 2006, Mgr. Ivana Levá Obrázek 30: znak obce Jeřišno

Projednáno v PPH: 3. května 2006

Rozhodnutí při PS ČR: 11. května 2006

Obrázek 31: vlajka obce Jeřišno

Informace o obci: Roku 1406 je uvedena obec v listinách vilémovského kláštera. Svůj název dostala od rostliny řeřichy. Ve staročeštině toto slovo znělo žerucha.56 K historickým památkám obce patří kostel sv. Václava. 57

Blason znaku: Ve stříbrném štítě zelený kůl, provázený po stranách čtyřmi (2, 2) černými hranostajovými ocásky pod sebou. V kůlu korbel nábojem nahoru, jehož otvorem prochází stonek řeřichy se třemi listy a pěti květenstvími, vše zlaté.

Popis vlajky: List tvoří tři svislé pruhy, bílý, zelený a bílý, v poměru 1 : 2 : 1. V zeleném pruhu korbel nábojem nahoru, jehož otvorem prochází stonek řeřichy se třemi listy a pěti květenstvími, vše žluté. V bílých pruzích po třech černých hranostajových ocáscích pod sebou. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: I u této obce bylo využito její názvu a rostlina řeřicha je mluvícím znamením. Černé hranostají ocásky jsou atributy sv. Václava, kterému je zasvěcen tamní kostel. Výseč loukoťového kola je převzat ze znaku rodu Chuchelských z Nejastova.58

56 PROFOUS, A.: Místní jména v Čechách, s 127. 57 Oficiální stránky obce Jeřišno: Historie obce. [online]. [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.jerisno.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=67&Itemid=64 58 Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Jeříšno. 32

Jilem (obec) znak a vlajka

Žádost: 11. srpna 2008, Milan Klement

Autor návrhu: Mgr. Jan Tejkal Obrázek 32: znak obce Jilem Oznámení při PPH: 7. října 2008, Zbyněk Novotný

Projednáno v PPH: 17. září 2008

Rozhodnutí při PS PČR: 22: října 2008

Obrázek 33: vlajka obce Jilem Informace o obci: Obec se nachází 6 km od Chotěboře. První zmínky se objevují v listině z roku 1318.59 Obec byla v majetku mnoha významných rodů např. po husitských válkách náležela k panství Tupadelskému. Na konci 16, století pak byla ve vlastnictví rodu Trčků z Lípy60

Blason znaku: Ve stříbrném štítě jilm přirozené barvy vyrůstající ze zelené cimbuřovité paty se stříbrným vydutým hrotem.

Popis vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy, bílý a zubatý zelený, v poměru 3 : 1. Zelený pruh má šest čtvercových zubů a pět stejných mezer. Z prostřední mezery vyrůstá zelený jilm s hnědým kmenem. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Figura jilmu představuje mluvící znamení, cimbuří je pak připomínkou zdejší tvrze. 61 Vlajka přesně opakuje podobu znaku.

59 RBM II. s. 188. 60 Oficiální stránky obce Jilem: Historie obce. [online]. [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://www.jilem.eu/index.php/historie. 61 Archiv PS PČR Praha: Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Jilm. 33

Kojetín (obec) znak a vlajka

Žádost: Ladislav Venc

Autor návrhu: Milan Týma Obrázek 34:znak obce Kojetín Oznámení při PPH: 26. září 2005, Mgr. Ivana Levá Projednáno v PPH: 7. září 2005

Rozhodnutí při PS PČR: 21. září 2005

Obrázek 35: vlajka obce Kojetín

Informace o obci: Obec je poprvé zmiňována v roce 1351. 62 Nachází se jižně od města Chotěboř.

Popis znaku: Ve zlato-zeleně polceném štítě zeleno-stříbrně polcený smrk, provázený vpravo nahoře zkříženými černými ostrvemi.

Popis vlajky: List tvoří tři vodorovné pruhy, žlutý, zelený a bílý. V žerďové části žlutého pruhu zkřížené černé ostrve. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Vzhledem k absenci historických památek se rozhodl do znaku použít památný letitý strom, který se nachází na kopci za obcí. Zelená barva symbolizuje okolní krajinu. Znak je doplněn o černé zkřížené ostrve z rodového znaku pánů z Lichtenburka, kteří založili nedaleký hrad Ronovec. Podoba nynějšího znaku je až druhý návrh, který byl obci schválen. První návrh obsahoval hnědou patu, kterou komise zamítla z důvodu kladení barvy na barvu (hnědá na zelenou). 63 Obec se nakonec rozhodla patu raději vypustit, dle mého názoru tak udělala správně. Znak i v této podobě působí vkusně a originálně.

62 Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VIII (1350-1355). ed. BRANDL,Vincenz. Brünn, 1874. s 96. 63 Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a prapor obcím a městům, Kojetín. 34

Kožlí (obec) znak a prapor

Žádost: 19. dubna 2002, František Brzoň

Autor návrhu: Tomáš Zdechovský Obrázek 36: znak obce Kožlí Oznámení při PPH: 9. června 2003, Mgr. Ivana Levá

Projednáno v PPH: 28. května 2003

Rozhodnutí při PS PČR: 18. června 2003 Obrázek 37: prapor obce Kožlí

Informace o obci: První zmínky pochází z roku 1350, kdy je farní kostel Proměnění Páně uveden v soupisu kostelů, které náležely ke štěpánovskému děkanátu kouřimského archidiakonátu. V roce 1904 užívala obec dva názvy Kožlá a Kožly, současné jméno používá až od roku 1920. Původ jména má dvě možné varianty vzniku. První uvádí, že se obec věnovala chovu kozlů nebo koz. Druhá a pravděpodobnější teorie tvrdí, že název odkazuje na další z historických názvů obce ̶ Kozlův dvůr. Označení Kozlův dvůr vychází ze jména vladyky z Kozel, v souvislosti se kterým je obec roku 1370 zmiňována. 64

Blason znaku: V červeno-stříbrně polceném štítě vpravo stříbrná hlava kozla s krkem hledíce vpravo, levé pole černě mřížované.

Popis praporu: List tvoří dva svislé pruhy, červený s bílou hlavou kozla s krkem hledíce vlevo a bílý černě mřížovaný. Poměr šířky k délce je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Stříbrná hlava kozla symbolizuje jeden z možných původních názvů rodu z Kozel. Barevné provedení odráží připojení k ledečskému panství v 16. století. (Město Ledeč má dodnes ve svém znaku tři stříbrné lekníny na červeném podkladu). Černá mříž byla převzata z pečeti pánů z Kozel. 65

64 Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Kožlí. 65 ZDECHOVSKÝ, Tomáš: Návrh znaku a praporu obce Kožlí. - Sborník Havlíčkobrodské společnosti pro povznesení regionálně historického povědomí, č. 2, str. 18–19. 35

Kraborovice (obec) znak a vlajka

Žádost:17. prosince 2009, František Sojka

Autor návrhu: Mgr. Jan Tejkal

Oznámení při PPH: 13. dubna 2010, Zbyněk Novotný Obrázek 38: znak obce Kraborovice

Projednáno v PPH: 31. března 2010

Rozhodnutí při PS PČR: 15. dubna 2010

Obrázek 39: vlajka obce Kraborovice

Informace o obci: Obec vznikla až poměrně nedávno, osamostatněním od obce Vilémov v roce 1990. 66 Nachází se severně od města Havlíčkův Brod.

Blason znaku: Polcený štít, v pravém červeném poli kosmo postavený meč doprovázený dvěma korunami vedle sebe, vše zlaté, levé pole zlato-modře dělené, nahoře vyrůstající zelená lípa s černým kmenem, dole tři (2, 1) zlaté hvězdy.

Popis vlajky: Čtvrcený list. Horní žerďové pole červené se dvěma žlutými korunami vedle sebe, dolní žerďové a horní vlající pole žluté, dolní vlající pole modré. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Autorem je opět Jan Tejkal při tvorbě toho znaku se nechal inspirovat událostí z roku 1469, kdy byl v blízkosti obce u památné lípy uzavřen mír mezi českým králem Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem. Dále byly přejaty figury z rodového erbu Františka Vltavského z Manšertu. V původním rodovém erbu se nalézala figura vojína, obec pro svůj znak převzala pouze meč, tři zlaté hvězdy zůstaly ve své původní podobě. 67

66 Oficiální stránky obce: Kraborovice. [online]. 2014 [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.kraborovice.eu/historie.htm 67 Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Kraborovice. 36

Krásná Hora (obec) znak a vlajka

Žádost: 30. března 2006, Jiří Hrbek

Autor návrhu: Mgr. Jan Tejkal Obrázek 40: znak obce Krásná Hora Oznámení při PPH: 17. května 2006, Mgr. Ivana Levá Projednáno v PPH: 3. května 2006

Rozhodnutí při PS PČR: 11. května 2006

Obrázek 41: vlajka obce Krásná Hora

Informace o obci: První písemná zpráva je datována do roku 1379. V obci se nachází kostel zasvěcený sv. Janu Křtiteli. Na začátku 20. století obec proslavila továrna zabývající se výrobou dýmek a kuřáckých potřeb, jejíž výrobky byly vyváženy do celého světa. 68

Blason znaku: Stříbrno-zeleně polcený štít. Vpravo na zelené hoře zelený jehličnatý strom s černým kmenem, vlevo nad vlnitou patou latinský kříž, obojí stříbrné.

Popis vlajky: List tvoří dva svislé pruhy, bílo-zeleně dělený v poměru 3 : 1 a zeleno-bíle dělený v poměru 3 : 1. Do bílého žerďového pole vyrůstá zelený jehličnatý strom s černým kmenem. V zeleném vlajícím poli bílý latinský kříž. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Autor Jan Tejkal opět využil mluvícího znamení v podobě hory. Figury jehličnatého stromu a rákosového kříže jsou převzaty z pečeti kostela sv. Jana Křtitele.69

68 DOLEJČEK, J.: Kraj Vysočina, s. 95. 69 Archiv PS ČR, Sbírka údělných komunálních znaků obcím a městům, obec Krásná Hora. 37

Krucemburk (městys) prapor

Žádost: 14. ledna 2002, Jaroslava Pecinová

Autor návrhu: Milan Týma

Oznámení při PPH: 29. listopadu 2002, Mgr. Ivana Levá

Projednáno v PPH: 12. listopadu 2002 Obrázek 42: prapor městysu Krucemburk Rozhodnutí při PS PČR: 9. prosince 2002

Informace o obci: Městys dostal svůj název od zakladatelů – řádu Německých rytířů, kteří jej pojmenovali Kreuzburg. 70Ve 14. století se od řádu dostal do držení Jindřicha z Lipé. V té době byl povýšen na městečko a získal červený znak se třemi vlčími zuby, který používá dodnes. V minulém století nesl městys název Křížová. Ke svému původnímu názvu se vrátil až v 90. letech. 71

Popis praporu: Červený list se třemi bílými vlajícími klíny. Horní klín má vrchol na žerďovém okraji, střední v první třetině listu a dolní ve druhé třetině listu. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Prapor koresponduje se znakem – červený štít v něm tři stříbrné doprava ohnuté vlčí zuby. Znak který Krucemburk získal v roce ve 14. století, kdy byl povýšen na městečko je používán dodnes. Tři ohnuté vlčí zuby pocházejí z erbu Epíka z Hrádku, který byl vlastníkem městečka v době povýšení.

70 PROFOUS, A.: Místní jména v Čechách, s. 421. Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae III. (1311-1333), ed. EMLER, Josef. Pragae 1890. s. 287. 71 Oficiální stránky obce Krucemburk: Historie obce. [online]. [cit. 2015-03-14]. Dostupné z:http://www.krucemburk.cz/clanky/30-historie.aspx.

38

Kunemil (obec) znak a prapor

Žádost: 4. října 2001, Zdeněk Klement

Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Obrázek 43:znak obce Kunemil Oznámení při PPH: 31. října 2002, Mgr. Ivana Levá

Projednáno v PPH: 23. října 2002

Rozhodnutí při PS PČR: 13. listopadu 2002

Obrázek 44: prapor obce Kunemil

Informace o obci: Obec je poprvé připomínána v listině z roku 131072jako majetek vladyků z Kunemile. V této době tu byl vystavěn i kostel a první tvrz. Jméno obce pochází z německého slova Kunemüle, což znamená rodinný mlýn nebo Kunův mlýn.73

Blason znaku: V červeném štítě zlaté palečné kolo přeložené černou kančí hlavou se stříbrnou zbrojí.

Popis praporu: Červený list se středovým a ondřejským křížem s rameny širokými jednu osminu šířky listu, oba žluté, uprostřed s černou kančí hlavou s bílou zbrojí. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Při tvorbě znaku autor využil možného výkladu názvu vesnice a do znaku umístil palečné kolo. Černá kančí hlava byla převzata z erbu prvních majitelů Kunemile, kteří měli ve znaku černého kance v červeném poli.74 Spojení zlaté a červené tinktury působí velmi kontrastně, v minulosti toto spojení mohlo vypovídat o velké bojovnosti majitele znaku.

72 RBM II. s. 962. 73 PROFOUS, A.: Místní jména v Čechách. s. 445. 74 Archiv PS ČR, Sbírka údělných komunálních znaků obcím a městům, obec Kunemil. 39

Lípa (obec) znak a prapor

Žádost: 23. července 2002, Ing. Roman Koref

Autor návrhu: Mgr. Jan Tejkal Obrázek 45: znak obce Lípa Oznámení při PPH: 2. května 2003, Mgr. Ivana Levá

Projednáno v PPH: 16. dubna 2003

Rozhodnutí při PS PČR: 13. května 2003

Obrázek 46: prapor obce Lípa

Informace o obci: První známá písemná zmínka pochází z roku 1351. V tuto dobu patřila obec pod panství Lipnické a později ji koupil Mikuláš Trčka z Lípy. Název se odvozuje od velkého množství lip v okolí. K historickým památkám patří barokní socha Panny Marie.75

Blason znaku: Ve stříbrném štítě pod zelenou hlavou se čtyřmi vztyčenými stříbrnými lipovými listy ze zeleného návrší vyrůstající zelená lípa s černým kmenem.

Popis praporu: List tvoří tři svislé pruhy, zelený, bílý a zelený, v poměru 1 : 3 : 1. V bílém pruhu zelená lípa s černým kmenem, v rozích a cípech po jednom vztyčeném bílém lipovém listu. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: I v tomto případě autor Jan Tejkal využil vhodně názvu obce. Návrší, ze kterého lípa vyrůstá, charakterizuje zdejší kopcovitý ráz krajiny. Stříbrná/bíla symbolicky připomíná často zmiňovanou těžbu stříbra.

75 DOLEJČEK, J.: Kraj Vysočina. s. 98. 40

Lipnice nad Sázavou (město) vlajka

Žádost: 18. října 2004, Ing. Ladislav Horký

Autor návrhu: Mgr. Jan Tejkal

Oznámení při PPH: 11. ledna 2005, Mgr. Ivana Levá

Projednáno v PPH: 8. prosince 2004 Obrázek 47: vlajka města Lipnice nad Sázavou Rozhodnutí při PS PČR: 20. ledna 2005

Informace o obci: Jak již bylo zmíněno ve výkladu o Dolním Městě, dnes používané názvy obou měst pochází až z novodobé historie. Dříve bylo město označováno pouze za Lipnici a v předchozích dobách jako Nová Lipnice či Horní Město. Historie Lipnice nad Sázavou je velmi úzce spjata s hradem, který zde kolem roku 1310 založili Lichtenburkové. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1314. V roce 1370 Karel IV. udělil Lipnici městská práva a právo vařit pivo. Ve vlastnictví se vystřídalo mnoho významných rodů a roku 1376 dal král Zikmunda Lipnici do zástavy pánům z Kunštátu, kteří jí předali Vítkovi z Lanštejna. Ten pak získal od krále Václava IV. lipnické panství dědičně. V 15. století hrad koupili Trčkové z Lípy. Během třicetileté války zažili hrad i město obléhání švédskými vojsky. V roce 1869 postihl Lipnici požár, který zničil většinu městečka. Vyhořelá zřícenina hradu zůstala opuštěná až do roku 1913, kdy ji koupil Klub českých turistů a začal pracovat na záchraně této památky. Na konci minulého století se hrad dočkal částečné rekonstrukce. 76

Město je v současné době významným turistickým centrem v kraji Vysočina. Nedaleko se nacházejí zatopené žulové lomy, kde sochař Radomír Dvořák vytesal tři reliéfy: Retschneidrovo ucho, Ústa pravdy a Zlaté voči, které jsou součástí Památníku národního odposlechu.

76 HANZLÍK, Marek: Lipnice. Libice nad Cidlinou: Gloriet, 2004, s. 1 -6. 41

Popis vlajky: List tvoří žlutý žerďový pruh, široký jednu třetinu délky listu a tři vodorovné pruhy, modrý, zubatý bílý a modrý, v poměru 4 : 3 : 3. Ve žlutém pruhu černé zkřížené ostrve. Bílý pruh má tři zuby, dvě stejné a dvě poloviční mezery. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Zkřížené ostrve na zlatém podkladu byly převzaty z rodového znaku Lichtenburků. Bílý zubatý pruh je zjednodušená podoba hradeb a jednoznačně odkazuje na hrad. Vlajka velmi zjednodušeně kopíruje i znak města v něm se nachází dvě stříbrné věže, které mají symbolizovat jednak hrad, ale i skutečnost že Lipnice nad Sázavou je nazývána městem.

42

Lučice (obec) znak a prapor

Žádost: 28. 5. 2003, Václav Kolář

Autor návrhu: Mgr. Jan Tejkal

Oznámení při PPH: 30. září 2003, Mgr. Ivana Levá Obrázek 48: znak obce Lučice

Projednáno v PPH: 17. září 2003

Rozhodnutí při PS PČR: 7. října 2003

Obrázek 49: prapor obce Lučice Informace o obci: Poprvé se v písemných památkách obec Lučice objevuje v roce 1352. Mezi historické památky patří kostel sv. Markéty, který se nachází ve středu obce.77

Blason znaku: V zeleném štítě tři zlaté luční květy na stoncích, krajní odkloněné, dole přeložené položeným stříbrným srpem se zlatou rukojetí ostřím nahoru, provázeným vlevo stříbrným latinským křížem.

Popis praporu: List tvoří tři vodorovné pruhy, zelený, bílý a zelený, v poměru 7 : 2 : 7. V horním rohu žlutý luční květ, v dolním rohu bílý latinský kříž. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: V případě trojice lučních květů se jedná o mluvící znamení obce. Figura srpu ve spojení s figurou latinského kříže pak symbolizuje kostel sv. Markéty, který se v obci nachází. Tinktury opět připomínají zemědělský charakter obce a velmi vhodně korespondují i s názvem obce.

77 DOLEJČEK, J.: Kraj Vysočina. s. 99. 43

Maleč (obec) znak a vlajka

Žádost: 3. března 2006, Ing. Karel Musílek

Autor návrhu: Velebný & Fam, s. r. o

Oznámení při PPH: 17. května 2006, Mgr. Ivana Levá Obrázek 50: znak obce Maleč

Projednáno v PPH: 3. května 2006

Rozhodnutí při PS PČR: 11. května 2006

Obrázek 51: vlajka obce Maleč

Informace o obci: Maleč byla stejně jako řada dalších obcí v okolí založena při Vilémovském klášteře. První historické zmínky pochází z roku 1278, kdy se psal Vintíř z Malče.78 Ve 14. století získal obec k doživotnímu užívání Jíra z Jeníkova. Během let vlastnilo obec mnoho různých majitelů např. od roku 1588 Otomar z Holohlav. V 17. století se stala vlastníkem Barbora Chuchelská ze Skuhrova. V roce 1870 tu byl založen cukrovar, ze kterého se později stala tkalcovna. Významnou památkou obce je zámek ze 17. století, který byl později přestavěn v empírovém stylu.79

Blason znaku: Červený štít se stříbrno-modře vlnitě dělenou vlnitou patou, pod dvěma zlatými klíny stříbrný mořský pes se zlatou zbrojí.

Popis vlajky: List tvoří dva žluté žerďové klíny s vrcholy v první čtvrtině délky listu, červené pole s bílým mořským psem se žlutou zbrojí a dva svislé pruhy, bílý a modrý, každý široký jednu osminu délky listu. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Stříbrno-modrá pata symbolizuje řeku Doubravu. Figura mořského psa je převzata ze znaku Pánů z Předboře. Červená a stříbrná byly přejaty ze znaku Přibíka z Otoslavic a na Malči.80

78 RBM II. s. 480. 79 Oficiální stránky obce Maleč: Historie obce. [online]. [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.malec.cz/kulturni- pamatky-obce/d-1097/p1=52. 80 Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Maleč. 44

Michalovice (obec) znak a vlajka

Žádost: 9. července 2007, Ing. Pavel Novotný Obrázek 52: znak obce Michalovice Autor návrhu: Velebný & Fam, s. r. o.

Oznámení při PPH: 9. října 2007, Zbyněk Novotný

Projednáno v PPH: 12. září 2007

Rozhodnutí při PS PČR: 9. října 2007 Obrázek 53: vlajka obce Michalovice Informace o obci: První písemné zmínky o obci pochází z roku 1377, kde se o obci mluví jako o vesnici Michalových lidí. Během staletí měla obec mnoho majitelů, ve 14. století to byli Trčkové z Lípy, v 18. století patřila pod panství ve Věži. V 80. letech minulého století byla připojena k Havlíčkovu Brodu. Po referendu v roce 1990 se obec opět osamostatnila.81

Blason znaku: V červeno-stříbrně děleném štítě postavený zlatý plamenný meč, vnikající do otevřené tlamy nahoru a doleva obrácené zelené dračí hlavy s červeným jazykem, provázený nahoře dvěma stříbrnými přivrácenými křídly a uprostřed podložený miskovými vahami se zlatým vahadlem a černými miskami.

Popis vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy, červený a bílý, v poměru 2 : 3. Uprostřed žlutý plamenný meč hrotem vnikající v bílém pruhu do vztyčené a okem k žerďovému okraji listu obrácené zelené dračí hlavy s červeným jazykem. Meč je v červeném pruhu provázený bílými přivrácenými křídly a podložený miskovými vahami se žlutým vahadlem v červeném pruhu a s černými miskami v bílém pruhu. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Autor do znaku použil pro tuto oblast celkem netradiční pojetí mluvícího znamení. Všechny figury které lze ve znaku můžeme vidět jsou atributy archanděla Michaela tedy plamenný meč, křídla a váhy a také souboj s drakem.

81 DOLEJČEK, J.:Kraj Vysočina. s. 99. 45

Modlíkov (obec) znak a vlajka

Žádost: 12. ledna 2006, Miroslav Štědrý

Autor návrhu: Milan Týma Obrázek 54: znak obce Modlíkov Oznámení při PPH: 15. února 2006, Mgr. Ivana Levá

Projednáno v PPH: 8. února 2006

Rozhodnutí při PS PČR: 17. února 2006

Obrázek 55: vlajka obce Modlíkov

Informace o obci: První písemná zmínka pochází z roku 1366. 82 Obec od svého vzniku patřila pod přibyslavské panství. V obci se nenalézají skoro žádné historické památky, až na pomník padlým v první světové válce.83

Blason znaku: Stříbrno-modře polcený štít. Vpravo půl modrého orla otočeného doprava se zlatou zbrojí, vlevo půl stříbrné lilie.

Popis vlajky: Modrý list se šikmým bílým pruhem širokým jednu pětinu šířky listu. V horním rohu bílá lilie. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Návrh znaku pochází z roku 1602, kdy císař Rudolf II. udělil erb čáslavskému rychtáři Jiřímu Přibyslavskému z Modlíkova. Stříbrná (bílá) symbolizuje Bohdalovskou stezsku, která vedla ve 13. - 15. století od Chotěboře na Borovou. Stříbrná lilie je také klenotem v erbu Přibyslavských z Modlíkova.84

82 PROFOUS, A.: Místní jména v Čechách III. s 120. 83 Oficiální stránky obce Modlíkov: Historie obce. [online]. [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: http://www.modlikov.cz/z-historie-obce/d-53/p1=1488. 84 Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Modlíkov. 46

Nová Ves u Chotěboře (obec) znak a prapor

Žádost: 11. září 2003, Ing. Miloš Uchytil

Autor návrhu: Mgr. Jan Tejkal Obrázek 56: znak obce Oznámení při PPH: 28. listopadu 2003, Mgr. Ivana Levá Nová Ves u Chotěboře

Projednáno v PPH: 29. října 2003

Rozhodnutí při PS PČR: 25. listopadu 2003

Obrázek 57: prapor obce Nová Ves u Chotěboře

Informace o obci: Nová ves byla založena roku 1288, kdy Mstislav z hradu Chlumku a Čáslavi koupil pozemky od kláštera ve Vilémově. V blízkosti Nové Vsi ve středověku stála osada Rouzeně, která byla v roce 1469 zničena. Dřívější název byl Fojtov – ves Fotjtova, v listině z roku 1554 je jmenována jako Nová Ves za Chotěboří, nejspíše získala pojmenování „nová“ jako odkaz na zaniklou starou osadu. 85

Blason znaku: Červeno-modře dělený štít. V něm uprostřed kvádrovaný most s jedním obloukem, nahoře provázený dvěma stříbrnými liliemi. Dole pět stříbrných jetelových trojlistů uspořádaných do kruhu.

Popis praporu: List tvoří dva vodorovné pruhy, červený a bílý. V červeném pruhu dvě bílé lilie. Na dolním okraji bílého pruhu uprostřed modrý půlkruh o poloměru jedné čtvrtiny délky listu s bílým jetelovým trojlistem. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

85 PROFOUS, A.:Místní jména v Čechách IV. s. 510. Oficiální stránky obce Chotěboř: Historie obce. [online]. [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: http://www.novavesuchot.cz/obec-nova-ves-u-chotebore/historie.html. 47

Hodnotící poznámka: Figura kamenného mostu s pěticí trojlístků odkazuje na sv. Jana Nepomuckého, který je patronem zdejšího kostela. Figury lilií a jetelových listů jsou převzaty z erbů významných majitelů obce - lilie z erbu baronů de Fin, jetelové listy jsou inspirovány erbem barona Roberta z Mayrau.86

86 Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Nová ves u Chotěboře 48

Okrouhlice (obec) znak a prapor

Žádost: 13. srpna 20001, Vladimír Šimek

Autor návrhu: Veselý

Oznámení při PPH: 26. dubna 2002, Obrázek 58: znak obce Okrouhlice

PhDr. Vladimír Cisár

Projednáno v PPH: 27. března 2002

Rozhodnutí při PS PČR: 9. dubna 2002 Obrázek 59: prapor obce Okrouhlice

Informace o obci: Okrouhlice byla jednou z dalších osad, kterou založili benediktýni z Vilémova. Poprvé se připomíná v roce 1390. Dalšími významnými držiteli obce byli páni z Lipé. Název odkazuje na uspořádání obce - „okrouhlá ves“87

Blason znaku: V modrém štítě pod zlatou hlavou s černými beraními rohy, oddělenou černou ostrví s pěti suky (2, 3) kráčející stříbrný kohout s červenou zbrojí a černými ocasními péry.

Popis praporu: List tvoří tři vodorovné pruhy, žlutý, černý ostrvový o pěti sucích (2,3) a modrý, v poměru 4 : 1 : 4. Ve žlutém pruhu černé beraní rohy, v modrém bílý kráčející kohout s červenou zbrojí a černými ocasními pery. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Kohout symbolizuje rod Straka z Nedabylic, který Okrouhlici odkázal roku 1709 prostředky na zřízení šlechtické akademie. Jeden z významných rodů se psal z Okrouhlic, tento rod měl zlatý erb s černými beraními rohy.88 Oddělení hlavy pomocí ostrve není moc obvyklé, znak díky tomu působí originálně.

87 DAVID,J.: Neviditelní svědkové minulosti. s. 97. 88 Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Okrouhlice. 49

Olešenka (obec) znak a vlajka

Žádost: 2. dubna 2010, Zdeněk Zvolánek

Autor návrhu: Miroslav J.V. Pavlů Obrázek 60: znak obce Olešenka Oznámení při PPH: 2. listopadu 2010, Mgr. Zdeněk

Bezecný, Ph.D.

Projednáno v PPH: 20. října 2010

Rozhodnutí při PS PČR: 9. listopadu 2010 Obrázek 61: vlajka obce Olešenka

Informace o obci: Dřívější název obce zněl Volešná, nynější podobu názvu nese od minulého století. První historická zmínka pochází z roku 1355. Z historických památek se zde nalézá kaplička z roku 1901. 89

Blason znaku: V modro-červeně kosmo děleném štítě dva vztyčené odvrácené stříbrné vinařské nože se zlatými rukojeťmi. Z ostří nožů vyrůstají do stran zlaté větvičky olše se třemi listy, na prostředním stojí do středu obrácený stříbrný ptáček se zlatou zbrojí.

Popis vlajky: Červeno-modře kosmo dělený list. Uprostřed listu dva vztyčené odvrácené bílé vinařské nože se žlutými rukojeťmi. Z ostří obou čepelí vyrůstá žlutá větvička olše se třemi listy, na prostředním stojí bílý ptáček se žlutou zbrojí zobákem k čepeli. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Figura dvou nožů je převzata z erbu rodu Ditrichštejnů. Olše zde vystupuje jako mluvící znamení. Ptáčci odkazuji na jméno rodu Ptáčků z Pirkštejna, prvních písemně doložených majitelů Olešné. Motiv růže je atributem sv. Rozálie, patronky místní kaple.90

89 PRCHAL, Jan: Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl I.). Polná: Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2009, s. 21. 90 Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Olešná. 50

Oudoleň (obec) znak a prapor

Žádost: 12. prosince 2003, Augustin Václav

Autor návrhu: Milan Týma Obrázek 62: znak obce Oudoleň Oznámení při PPH: 20. února 2004, Mgr. Ivana Levá

Projednáno v PPH: 4. února 2004

Rozhodnutí při PS PČR: 27. února 2004

Obrázek 63: prapor obce Oudoleň

Informace o obci: První písemná zpráva o obci z roku 1397. Název obce vznik prodlužování hlásky „o“ v „ou“ z názvu Odoleň.91

Blason znaku: Zelený štít nahoře zlatý klín s vycházejícím červeným sluncem. Pod ním zlatý štítek s černými zkříženými ostrvemi.

Popis praporu: Zelený list se žlutým žerďovým klínem s vrcholem na vlajícím okraji. Ve žlutém klínu tři červené žerďové klíny s vrcholy sahajícími do jedné čtvrtiny délky listu a dvě zkřížené černé ostrve. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Zlatý klín symbolizuje zeměpisnou polohou a odkazuje i na název obce Oudoleň, který má základ ve slově údolí. Štítek byl převzat z rodového erbu pánů z Ronova. Zastupitelstvo obce vybíralo ze třech návrhů znaků. O vítězném návrhu nakonec rozhodli občané v obecním referendu. Tento návrh byl však PPH zamítnut. Zlatý klín v původní podobě měl červenou barvu.92 Kladení barvy na barvu tedy červené na zelenou je heraldicky nepřípustné. Obci společně s vysvětlením z jakého důvodu byl návrh zamítnut bylo doporučeno znak přepracovat do současné podoby.

91 PROFOUS, A.: Místní jména v Čechách III. s. 312. 92 Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Oudoleň. 51

Podmoklany (obec) znak a prapor

Žádost: 18. září 2001, Jiří Zatřepálek

Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů

Oznámení při PPH: 26. dubna 2002, PhDr. Vladimír Obrázek 64: znak obce Podmoklany Cisár

Projednáno v PPH: 27. března 2002

Rozhodnutí při PS PČR: 9. dubna 2002 Obrázek 65: prapor obce Podmoklany

Informace o obci: Jméno obce je odvozeno od podmoklanů – lidí, žijících na podmoklé (močálovité) půdy. První zmínky se poprvé objevují v listinách Vilémovského kláštera v roce 1542. Ve vsi býval mlýn s pilou, dosud stojící kovárna ze 17. století. 93

Blason znaku: V modrém štítě ve stříbrné podkově horní část zlaté berly se stříbrným sudariem.

Popis praporu: Modrý list s bílou podkovou, v ní horní část žluté berly s bílým sudariem, závitem k žerďovému okraji. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: V případě toho znaku autor nevyužil klasického mluvícího znamení, tedy v podobě figur, název obce se odráží v modré barvě šítu. Zlatá opatská berla připomíná první písemnou zmínku v souvislosti s Vilémovským klášterem. Stříbrná podkova symbolizuje nejstarší stojící budovu ve vsi – kovárnu ze 17. století.

93 PROFOUS, A.: Místní jména v Čechách. s. 401. 52

Pohleď (obec) 94 znak a prapor

Rozhodnutí při PS PČR: 25. listopadu 2003

Obrázek 66: znak obce Pohleď

Obrázek 67: prapor obce Pohleď

Informace o obci: Název obce je odvozován od činnosti pohledění na něco (pohlížení). Pohleď leží v blízkosti řeky Sázavy. V době minulého režimu nesla obec název Horní Pohleď nynější název je používán od roku 2004.

Blason znaku: V červeno-stříbrně polceném štítě vpravo stříbrný volský roh postrkaný třemi zlatými větévkami o pěti listech, vlevo nad zeleným návrším červený zvon.

Popis praporu: List tvoří červený žerďový pruh, široký jednu třetinu délky listu a dva vodorovné pruhy, bílý a zelený. V červeném pruhu bílý volský roh prostrkaný třemi žlutými větévkami o pěti listech. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Volský roh s větévkami pochází z erbovního znamení Mikeše řeč. Hřebce z Pohledi. Zelené návrší představuje polohu obce – vrch nad řekou Sázavou. Figura zvonu odkazuje na historickou kapli. 95

94 Složka této obce se nenalézala v archivu PS ČR. 95 Oficiální stránky obce Pohleď: Historie obce. [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.pohled- ves.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=13623&id=1016&p1=1010. 53

Přibyslav (město) vlajka

Žádost: 7. června 2004, Mgr. Jan Štefáček

Autor návrhu: Mgr. Jan Tejkal

Oznámení při PPH: 30. září 2004, Mgr. Ivana Levá

Projednáno v PPH: 15. září 2004 Obrázek 68: vlajka města Přibyslav Rozhodnutí při PS PČR: 22. října 2004

Informace o obci: První písemná zmínka o Přibyslavy pochází z roku 1257.96 Na město byla Přibyslav povýšena již v roce 1278. Královské město z něj pak udělal Jan Lucemburský roku 1331. Po bitvě na Bílé Hoře získal konfiskací majetku Trčků z Lípy město císař Ferdinand II., které je věnoval Jaroslavu Sezimovi Rašínovi z Rýzmberka. V následujícím období město vystřídalo několik majitelů. Hrabě Kinský tu na počátku 18. století nechal místo staré tvrze postavil zámeček v barokním stylu. Poslední majiteli města byli Dobrzenští z Dobrzenic. 97

Popis vlajky: List tvoří svislý červený žerďový pruh široký tři sedminy délky listu a dva vodorovné pruhy, modrý a žlutý. V červeném pruhu zkřížené bílé vinařské nože se žlutými rukojeťmi, převýšené červenou knížecí korunou. V modrém poli tři šedé ryby s červenými ploutvemi nad sebou, ve žlutém pruhu zkřížené černé ostrve. Poměr šířky k délce je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Podoba vlajky by mohla být vyřešena mnohem jednodušeji. Není potřeba přenášet všechny obecné figury např. ostrve by v tomto případě bylo možné nahradit za ondřejský kříž.

96 RBM II. s. 65. 97 Oficiální stránky města: Historie. [online]. [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.pribyslav.cz/historie- mesta/d-56640/p1=11377. 54

Vlajka zcela vychází ze znaku, který město již po řadu let využívá. Figury ve všech polích pochází z rodových erbů majitelů Přibyslavi. Jako první byly použity dvě zkřížené černé ostrve ze znaku pánů z Ronova. Tři plavoucí ryby přidal Hervík Žejdlic ze Šenfeldu. Dva zkřížené vinařské nože s knížecí korunkou byly do znaku přidány roku 1631 kardinálem Ditrichštejnem.98

98 LIŠKA, K.: Sbírka komunální znaků. s. 165. 55

Rozsochatec (obec) znak a vlajka

Žádost: 2. července 2008, Václav Havelka

Autor návrhu: Milan Týma

Oznámení při PPH: 7. října 2008, Zbyněk Novotný Obrázek 69: znak obce Rozsochatec

Projednáno v PPH: 17. září 2008

Rozhodnutí při PS PČR: 22. října 2008

Obrázek 70: vlajka obce Rozsochatec

Informace o obci: Jméno obce je odvozeno z přídavného jména rozsochatý, které znamená vidlicovitý, rozvětvený. První historická zmínka o obci pochází z roku 1283, kde je zmiňován Jan řečený Moraws z Rozsochatce. Významný je zde zámek ze 17. století.99

Blason znaku: Ve stříbrném štítě pod červenou hlavou se třemi vztyčenými zlatými lipovými listy vyrůstající modrá rozsocha se třemi rameny do krajů, krajní ven prohnuté.

Popis vlajky: Bílý list s červeným žerďovým pruhem širokým pětinu délky listu se třemi žlutými vztyčenými lipovými listy nad sebou. V bílém poli modrá vodorovná rozsocha se třemi rameny. Ramena se spojují uprostřed bílého pole. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Rozsocha byla opět vhodně autorem Milanem Týmou využita jako mluvící znamení. Tři lipové lístky představují tři památné lípy rostoucí v obci. Červená a zlatá jsou barvy z erbů vlastníku zámku – Bechyňů z Lažan, Haugviců z Biskupic a Mettalů z Frívaldu.100

99 Oficiální stránka obce Rozsochatec: Historie obce. [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z:http://www.rozsochatec.cz/historie-obce.html. 100 Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Rozsochatec. 56

Sedletín (obec) znak a vlajka

Žádost: 18. března 2009, Václav Ledvinka

Autor návrhu: Mgr. Jan Tejkal Obrázek 71: znak obce Sedletín

Oznámení při PPH: 21. dubna 2009, Zbyněk Novotný

Projednáno v PPH: 8. dubna 2009

Rozhodnutí při PS PČR: 17. dubna 2009

Obrázek 72: vlajka obce Sedletín

Informace o obci: Počátky obce jsou kladeny do 14. století, od 16. století je její historie spjata s chotěbořským panstvím, pod které spadala. 101

Blason znaku: V zeleném štítě dva zlaté obilné snopy, pod nimi stříbrná lilie.

Popis vlajky: Zelený list se dvěma žlutými obilnými snopy, mezi nimi u dolního okraje listu bílá lilie. Poměr šířky k délce listu 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Autor Jan Tejkal se rozhodl přenést pečetní obraz do znaku. 102 Tato praktika, která je v jiných krajích velmi běžná je na Havlíčkobrodsku spíše výjimkou. Dva snopy mají též symbolizovat jednak obci Sedletín, tak i přilehlou osadu Veselá. Zelená barva společně s hlavní figurou jednoznačně také odkazuje i na zemědělský charakter obce.

101 Oficiální stránky obce Sedletín: Historie obce. [online]. [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://www.sedletin.cz/index.php?nid=629&lid=cs&oid=18163 102 Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Sedletín 57

Skuhrov (obec) znak a prapor

Žádost: 3. září 2003, Jaroslav Jambor

Autor návrhu: Mgr. Jan Tejkal Obrázek 73: znak obce Skuhrov

Oznámení při PPH: 24. listopadu 2009, Zbyněk Novotný

Projednáno v PPH: 4. listopadu 2009

Rozhodnutí při PS PČR: 19. listopadu 2009

Obrázek 74: prapor obce Skuhrov

Informace o obci: Obec je v písemných záznamech poprvé zmiňována v roce 1352, kdy se zde již nacházel kostel a fara. Mezi historické zajímavosti obce patří fara z roku 1728 a kostel sv. Mikuláše.103

Blason znaku: V červeném štítě zlatá berla s lipovitě zakončeným závitem, dole podložená obrácenou stříbrnou podkovou.

Popis praporu: List tvoří dva svislé pruhy, červený a bílý. V červeném pruhu žlutá berla s lipovitě zakončeným závitem k žerdi, dole podložená obrácenou bílou podkovou. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Podkova je upomínkou na tzv. Haberskou stezku, objevuje se také v erbu Pottingů, kteří se do dějin obce zapsali v 18. století opravou kostela.104 Berla je atributem sv. Mikuláše, který je patronem místního farního kostela.

103 DOLEJČEK,J.: Kraj Vysočina. s. 107. 104 Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Skuhrov. 58

Slavětín (městys) znak a vlajka

Žádost: 8. října 20009, Jaroslav Bílek

Autor návrhu: M. Týma Obrázek 75: znak obce Slavětín

Oznámení při PPH: 24. listopadu 2009, Zbyněk Novotný

Projednáno v PPH: 4. listopadu 2009

Rozhodnutí při PS PČR: 19. listopadu 2009 Obrázek 76: vlajka obce Slavětín

Informace o obci: Původ jména obce patrně pochází z osobního jména Slavata. Obec se nachází jihovýchodně od Chotěboře. Nejstarší historická zpráva o Slavětíně se objevuje v darovací listině z roku 1314, kde Čeněk a Albert z Borové věnují a prodávají části svých polností. V obci se nenalézají žádné historické památky, až na kapli sv. Anny, která byla postavena v roce 1834.105

Blason znaku: V zeleném štítě stříbrný hrot s čelně hledící černou jelení hlavou, provázený vpravo zkříženými obilnými klasy, vlevo vztyčeným lipovým listem, vše zlaté.

Popis vlajky: List tvoří bílé karé s čelně hledící černou jelení hlavou nad stejně velkým zeleným čtvercovým polem se vztyčeným žlutým lipovým listem a dva vodorovné pruhy, zelený se zkříženými žlutými obilnými klasy a bílý. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Jelení hlava symbolizuje zdejší tradici myslivosti. Do znaku byla použita na přání zastupitelstva.106 Městys zdobí několik starobylých lip, které se autor rozhodl vyobrazit pouze pomocí listu. Pšeničná klasy odkazují na zemědělský charakter městyse.

105 JANÁČEK, Pavel: Sedm století Slavětína: malá knížka k velkému výročí obce. Vyd. 1. Slavětín: Obec Slavětín, 2014, 181 s. 106 Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Slavětín. 59

Slavíkov (obec) znak a prapor

Žádost: 4. dubna 2002

Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Obrázek 77: znak obce Slavíkov

Oznámení při PPH: 31. října 2002, Mgr. Ivana Levá

Projednáno v PPH: 23. října 2002

Datum rozhodnutí: 13. listopadu 2002

Obrázek 78: prapor obce Slavíkov

Informace o obci: První zmínky o obci pocházejí z roku 1415, kdy je zmiňován Václav Slavíkovec ze Slavíkova, majitel zdejší tvrze, jehož rod vlastnil obec až do 17. století. Poslední zmínka o tvrzi pochází z roku 1696, v té době patřila obec Karlu Ferdinandu Dobřenskému. V 18. století byl Slavíkov připojen ke studeneckému panství.107

Blason znaku: V modrém štítě nad zlatou kvádrovanou hradbou se třemi stínkami dvě prohnuté stříbrné přivrácené ryby s červenou zbrojí vztyčené k okrajům štítu, mezi nimi zlatý lipový trojlist na stonku.

Popis vlajky: List tvoří žerďový žlutý zubatý pruh široký jednu šestinu délky listu se třemi čtvercovými zuby a čtyřmi stejnými mezerami a modré pole. V něm žlutý lipový trojlist mezi dvěma obloukovitě přivrácenými bílými rybami s červenou zbrojí hlavami nahoru. Poměr šířky k délce je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Hlavní figurou jsou stříbrné ryby, které byly převzaty v upravené podobě z erbovního znamení rodu ze Slavíkova. Lipový trojlist je odkazem na památnou lípu, cimbuří je v tomto případě připomínkou slavníkovské tvrze.108

107 Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Slavíkov. 108 Tamtéž. 60

Sloupno (obec) znak a prapor

Žádost: 2. července 2003, Jaroslav Slanař

Autor návrhu: neuveden

Oznámení při PPH: 2. května 2003, Mgr. Ivana Levá Obrázek 79: znak obce Sloupno

Projednáno v PPH: 16. dubna 2003

Rozhodnutí při PS PČR: 13. května 2003

Obrázek 80: prapor obce Sloupno

Informace o obci: Obec se nachází 7 km severovýchodně od Chotěboře. Poprvé je připomínána v 16. století. Až do roku 1848 patřila pod studenecké panství. 109

Blason znaku: V zeleném štítě stříbrný sloupový heroldský kříž, přes něj polovina černého zubra ve skoku se zlatou zbrojí a červeným jazykem.

Popis praporu: Zelený list s bílým středovým křížem s rameny širokými jednu osminu šířky listu. Ve střední části polovina černého zubra ve skoku se žlutou zbrojí a červeným jazykem. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Autor znaku nebyl uveden, a přestože byl znak PPH schválen a obec jej používá, musím upozornit na jeho spíše neheraldické zobrazení. Heroldská figura heroldského kříže se většinou zobrazuje s jednoduchými rameny, ne sloupcovitými. Znak by měl mít spíše jen jednu hlavní figuru, doprovázenou dalšími. V případě využití více figur se však rozhodně nesmějí překrývat. Autor mohl ponechat figuru zubra jako hlavní a heroldský kříž jako doprovázející ve zmenšené podobě nebo jej úplně vynechat.

109 Oficiální stránky obce Sloupno: Historie obce. [online]. [cit. 2015-03-19]. Dostupné z:http://mesta.obce.cz/vismo/vismo/dokumenty2.asp?id_org=366&id=53&p1=60. 61

Sobíňov (obec) znak a papor

Žádost: 3. května 20001, Ing. Ladislav Málek

Autor návrhu: Ing. Ladislav Málek Obrázek 81: znak obce Sobíňov Oznámení při PPH: 19. prosince 2001, PhDr. Vladimír Cisár Projednáno v PPH: 12. prosince 2001

Rozhodnutí při PS PČR: 31. ledna 20002

Obrázek 82: prapor obce Sobíňov

Informace o obci: Název obce je odvozován ze jména Soběn. První písemná zmínka pochází z roku 1358. V blízkosti procházela tzv. Liběcká stezka. V místech kde se stezka rozdělovala, byla vystavěna tvrz za účelem střežení. V 16. století patřil Trčkům z Lípy, později byl součástí panství polenského. 110

Blason znaku: Stříbrno-modře dělený štít. Nahoře vykračující černý kohout s červenou zbrojí. Dole stříbrné vlnité břevno.

Popis vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy, bílý a světle modrý. V žerďové části bílého pruhu vykračující černý kohout s červenou zbrojí. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Tento návrh je až druhým návrhem, který obec podala. První byl zamítnut z jasného důvodu – jeho zobrazení bylo příliš složité a odporovalo heraldickým pravidlům z důvodu pokládání barvy na barvu. Nacházela se na něm dřevěná palisádová hradba se strážní věží, ochozem a střechou. Pod ním erb v červeném poli kráčející černý kohout.111

110 PROFOUS, A.: Místí jména v Čechách. s. 129. 111 Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Sobíňov. 62

Obec tímto zobrazením (popsaném výše) chtěla vyzdvihnout důvod jejího vzniku jakožto strážné osady. Z mého pohledu je škoda, že obec tuto skutečnost raději vypustila, než aby původní návrh přepracovala do přijatelnější podoby. Spodní část šítu je opět symbolickým zobrazením řeky Doubravy, podobně jako u dalších obcí v tomto katalogu.

63

Stříbrné Hory (obec) znak a vlajka

Žádost: 10. října 2006, JUDr. Marie Kolláriková

Autor návrhu: Mgr. Jan Tejkal Obrázek 83: znak obce Stříbrné Hory

Oznámení při PPH: 17. května 2006, Mgr. Ivana Levá

Projednáno v PPH: 3. května 2006

Rozhodnutí při PS PČR: 11. května 2006 Obrázek 84: vlajka obce Stříbrné Hory

Informace o obci: Jméno obce vzniklo ze sloučení dvou obcí – městečka Hory Stržibrny a Českého Šicndorfu nebo také nazývaného Střelcova ves o kterém jsou dochované první zmínky z roku 1265. Historickou dominantou je kostel sv. Kateřiny a klenutý kamenný most z 15. století.112

Blason znaku: Červený štít v něm tři stříbrné hory nad nimi zlatý luk se stříbrným šípem a zlatým hrotem.

Popis vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy, červený a bílý vlnkovaný se třemi vrcholy, v poměru 5 : 1. V červeném pruhu žlutý luk s bílým šípem a žlutým hrotem. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Figura luku a šípu je převzata z pečeti Českého Šicndorfu a představují mluvící znamení této historické části obce.113 Dalším mluvícím znamením je pak figura třech stříbrných hor, odkazující na dnešní název vesnice.

112 DOLEJČEK, J.:Kraj Vysočina. s. 83. 113 Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Stříbrné Hory. 64

Šlapanov (obec) znak a prapor

Žádost: 3. listopadu 1999, Jaroslav Pospíchal

Autor návrhu: Velebný & Fam, s. r. o. Obrázek 85: znak obce Šlapanov Oznámení při PPH: 17. května 2000, PhDr. Vladimír Cisár

Projednáno v PPH: 19. dubna 2000

Rozhodnutí při PS PČR: 26. května 2000 Obrázek 86: prapor obce Šlapanov

Informace o obci: Poprvé je obec v písemných památkách zmiňována roku 1257 v listině Smila z Lichtenberka. Vznik obce úzce souvisel s německou kolonizací této oblasti, kde od 13. století probíhala těžba stříbrné rudy. Do konce 14. století byla obec v majetku pánů z Lichtenburka, o století později se stala součástí polenského panství. Do roku 1945 znělo jméno obce Schlappenz poté bylo nahrazeno českým Šlapanov. V obci se nachází původní gotický kostel sv. Petra a Pavla, který byl v roce 1733 restaurován v barokním stylu.114

Blason znaku: Dělený štít, horní polovina zlato-červeně polcena, v pravém poli kosmo položený mlátek křížem přeložený želízkem, obojí černé, v levém poli šikmo položený meč hrotem dolů křížem přeložený klíčem zuby dolů a ven, obojí stříbrné, v dolní modré polovině stříbrný kapr.

Popis vlajky: List tvoří čtyři vodorovné pruhy, žluto-červeně polcený, modrý, bílý a modrý, v poměru 3 : 1 : 1 : 1. Ve žlutém poli černý ondřejský kříž s rameny vycházejícími z první a třetí šestiny horního okraje listu; v červeném poli bílý ondřejský kříž s rameny vycházejícími ze čtvrté a šesté šestiny horního okraje listu. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

114 PRCHAL, J.: Mikroregion Polensko. s. 43. 65

Hodnotící poznámka: Zlatá barva a kapr je převzat z erbu pánů z Lipného. Stříbrná barva odkazuje na hornictví, které je význačné pro historii zdejší krajiny. Kostel a klíč jsou atributy světců Petra a Pavla, kterým je zasvěcen zdejší farní kostel.115 V případě vlajky se autor rozhodl nepřenášet žádnou z figur, cože je v případě vlajek v tomto katalogu téměř ojedinělé. Vlajka tak z mého pohledu působí velmi originálně.

115 Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Šlapanov. 66

Štoky (městys) prapor

Žádost: 11. ledna 2001, Zdeněk Novák Autor návrhu: Veselý & Fam, s. r. o. Oznámení při PPH: 15. listopadu 2001, PhDr. Vladimír Cisár Projednáno v PPH: 31. října 2001 Rozhodnutí při PS PČR: 22. listopadu 2001 Obrázek 87: prapor městysu Štoky Informace o obci: První zmínky pochází z roku 1352, kdy jsou Štoky připomínány jako farní ves. Jedním z prvních doložených majitelů zdejšího panství byl Čeněk Krušina z Lichtenburka a na Ronovci, který obec vlastnil až do roku 1377. V 15. století se dostala obec do držení Trčků z Lípy. V roce 1760 nechal majitel panství Karel Josef z Palmů vystavět zámeček ve stylu pozdního baroka. Povýšení na městečko udělil obci roku 1788 císař Josef II.116 Mezi historické dominanty patří gotický kostel sv. Jakuba Většího a barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století.

Popis praporu: Bíle lemovaný list se dvěma vodorovnými pruhy, černým a červeným, přes které je šikmo položeno bílé pštrosí pero brkem k dolnímu rohu. Lem je široký jednu pětinu šířky listu. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Kdy městys získal svůj původní znak, není přesně známo. V roce 1950 při potvrzování znaku se ministerstvo vnitra domnívalo, že znamení souvisí s rodem Trčků z Lípy a tak bylo rozhodnuto, že má znak kopírovat podobu znaku Trčků z Lípy, doplněného o bílé pštrosí pero, které vyrůstá ze štítu. 117 Vlajka tuto podobu přesně přejímá.

116 KRAUMAN, Emil: Kapitoly z historie Štoků. Štoky: Obecní úřad ve Štokách 1997. s 13-21. 117 ČAREK, J.: Městské znaky. s. 375. 67

Tis (obec) znak a vlajka

Žádost: 4. července 2003, Petr Pártl

118 Autor návrhu: neuveden Obrázek 88: znak obce Tis Oznámení při PPH: 28. listopadu 2003, Mgr. Ivana Levá

Projednáno v PPH: 29. října 2003

Rozhodnutí při PS PČR: 25. listopadu 2003

Obrázek 89: vlajka obce Tis

Informace o obci: Tis leží 5km na jih od města Habry. První historická zmínka o obci pochází z roku 1426, kdy se prameny zmiňují o Janovi z Tisu.119

Blason znaku: Ve stříbrném štítě zelený tis s černým rozdvojeným kmenem a červenými míšky.

Popis vlajky: List tvoří dva svislé pruhy, bílý a zelený. V bílém pruhu zelený tis s černým rozdvojeným kmenem a červenými míšky. Poměr šířky k délce je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Návrh znaku byl bez námitek schválen a obcí je používán od roku 2003. Bylo využito mluvící znamení, které se v tomto případě samo nabízelo. Jediné co lze vytknout je, že umístění červených míšků nedovoluje přesně popsat jejich umístění. V oficiální popisu by bylo vhodnější uvádět posypán červenými míšky.

118 Autor návrhu obecních symbolů nebyl v dokumentech v archivu uveden. Pravděpodobně si zastupitelé obce podobu symbolů navrhli sami. 119 Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Tis. PROFOUS, A.: Místní jména v Čechách IV. s.336. 68

Vepříkov (obec) vlajka a znak

Žádost: 29. února 2008, Petr Bárta

Autor návrhu: Mgr. Jan Tejkal Obrázek 90: znak obce Vepříkov

Oznámení při PPH: 20. března 2008, Zbyněk Novotný

Projednáno v PPH: 5. března 2008

Rozhodnutí při PS PČR: 11. dubna 2008

Obrázek 91: vlajka obce Vepříkov

Informace o obci: Obec leží 20 km severně od Havlíčkova Brodu. Původní název obce zněl Vepřkov, poté byl název změněný pro lepší výslovnost pro německé obyvatelstvo. První záznamy pochází z roku 1542. V této době náležela obec pod chotěbořské panství. 120

Blason znaku: Stříbrno-červeně dělený štít. Nahoře černý kanec hledící vpravo, se zlatou zbrojí a červeným jazykem, dole stříbrný doleva obrácený pluh s koly.

Popis vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy, bílý a červený, v poměru 3 : 2. V bílém pruhu černý kanec se žlutou zbrojí a červeným jazykem hledící vlevo. V červeném pruhu bílý pluh koly k vlajícímu okraji listu. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Autor Jan Tejkal opět vkusně využil mluvícího znamení v podobě černého kance. Radlice odkazuje na pečeť, kterou obec v minulosti používala. Obci bylo předloženo několik různých návrhů - osamocená figura kance, která by v tomto případě byla nejvíce výstižným mluvícím znamením nebyla použita z obavy možného pejorativního vyznění. 121 V případě vlajky si autor mohl vynechat přenesení obou figur. Vlajka sice neodporuje vexilologickým pravidlům, přesto zobrazovaní radlice působí nadbytečně.

120 PROFOUS, A.: Místní jména v Čechách, s.500. 121 Z korespondence se starostou obce Vepříkov. 69

Veselý Žďár (obec) znak a prapor

Žádost: 5. prosince 2003, Ing. Zdeněk Trávníček

Autor návrhu: Mgr. Jan Tejkal Obrázek 92: znak obce Veselý Žďár

Oznámení při PPH: 20. února 2004, Mgr. Ivana Levá

Projednáno v PPH: 4. února 2004

Rozhodnutí při PS PČR: 27. února 2004

Obrázek 93: prapor obce Veselý Žďár

Informace o obci: Své jméno získala obec podle činnosti, které se tu kdysi lidé věnovali – žďáření tj. pálení v lesích. První písemné zprávy pochází z roku 1379. Z historických památek se v obci nalézá pouze kaple sv. Václava z 19. století. 122

Blason znaku: Ve stříbrném štítě dvě zelené lípy s černými kmeny vyrůstající z červeného plamenného hrotu.

Popis praporu: List tvoří dva svislé pruhy, bílý a plamenný červený v poměru 2 : 1. V bílém pruhu zelená lípa s černým kmenem, červený pruh má osm plamenů sahajících do poloviny délky listu. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Autor Jan Tejkal vycházel z pečetní symboliky.123 Oheň vyjadřuje mluvící znamení k názvu obce

122 Oficiální stránky obce Veselý Žďár: Historie obce. [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: www.veselyzdar.cz. 123 Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, Veselý Žďár. 70

Věžnice (obec) znak a vlajka

Žádost: 5. října 2004, Ing. Josef Málek

Autor návrhu: Miroslav J.V. Pavlů Obrázek 94: znak obce Věžnice Oznámení při PPH: 11: ledna 2005, Mgr. Ivana Levá

Projednáno v PPH: 8. prosince 2004

Rozhodnutí při PS PČR: 8. dubna 2005

Obrázek 95: vlajka obce Věžnice

Informace o obci: Obec vznikla spojením tří vesnic Horní, Prostřední a Dolní Věžnice. Horní a Dolní Věžnice byly založeny jako strážní osady při obchodní stezce ve 13. století. Dolní Věžnice byla osídlena kolonisty z Bavorska, kteří v blízkém okolí těžili stříbrnou rudu. Všechny obce byly součástí polenského panství. Ke sloučení vesnic a používání jednotného názvu Věžnice došlo až v první polovině 20. století na žádost úřadu v Horní Věžnici. Dominantou obce je kaple Panny Marie postavená na konci minulého století.124

Blason znaku: V modrém štítě na volném zlatém kvádrovaném mostě s jedním obloukem a dvěma půloblouky tři stříbrné věže, krajní s jedním černým oknem, s červenými stanovými střechami zakončenými černo-zlatě dělenými praporky. Přes střední věž položen korunovaný zlato-červeně kosmo dělený štítek se dvěma odvrácenými stříbrnými vinařskými noži se zlatými rukojeťmi. Pod mostním obloukem stříbrné palečné kolo.

Popis vlajky: List tvoří sedm svislých pruhů, střídavě modrých a bílých, v poměru 4 : 1 : 1 : 1 : 1 : 1 : 4, přeložených vodorovným, červeno-žlutě kosmo děleným pruhem. V něm dva odvrácené bílé vinařské nože se žlutými rukojeťmi. Nahoře přes tři prostřední pruhy žlutá koruna. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

124 PRCHAL, J.: Mikroregion Polensko. s. 48. 71

Hodnotící poznámka: V případě tohoto znaku i vlajky autor využil názvu obce požitím figur tří věží, jejich počet odkazuje na původní tři samostatné vesnice. Ve středním štítku byl použit znak významných majitelů panství rodu Ditrichštejnů. Mariánská koruna odkazuje na kapli Panny Marie. V neposlední řadě byly použity i historické památky starý mlýn v podobě palečného kola a most, který se v obci nachází. 125 Dle mého názoru vyobrazení všech výše vyjmenovaných figur znaku uškodilo, působí velmi přeplácaně. Totéž platí i o vlajce, autor na ní mohl vypustit, alespoň jednu z figur a její vzhled by graficky působil více vyváženě.

125 Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Věžnice. 72

Vilémov (městys) vlajka

Žádost: 4. ledna 2007, Jaroslava Dvořáková

Autor návrhu: Stanislav Kasík

Oznámení při PPH: 22. května 2007, Zbyněk Novotný

Projednáno v PPH: 9. května 2007 Obrázek 96: vlajka městysu Rozhodnutí při PS PČR: 29. května 2007 Vilémov

Informace o obci: Název obce pochází z osobního jména Vilém, což byl jeden ze zakladatelů kláštera. Spolu s městečkem založil řád benediktinů i klášter, který vznikl na popud Vladislava I. První zmínka o tomto místě je dochována z roku 1160. Klášter vlastnil četné statky a vesnice nejenom v blízkém okolí. Roku 1278 byl klášter vydrancován a poničen. Postupem času se dostal do značné hospodářské i majetkové krize, což způsobilo prodávání a pronajímaní mnohých statků. Během husitských válek byl klášter dobit husity a tím začal jeho konečný úpadek. Bývalé klášterní majetky byly rozděleny okolním pánům. V roce 1436 získal Vilémov a další klášterní vesnice Jan Hertvík z Rušínova. V 16. století koupil Vilémov Beneš Beneda z Nečtin a v prostorách klášterních zřícenin si nechal postavit renesanční tvrz. V roce 1676 získal vilémovské panství Karel Leopold Carreto hr. Millesimo z Itálie. Za panování toho rodu byla přestavěna stará tvrz na barokní zámek a kostel sv. Václava.126

Popis vlajky: Červeno-bíle šikmo dělený list, v červeném poli kosmo bílý gotický klíč zuby nahoru a k žerďovému okraji, podložený šikmo bílým mečem se žlutým jílcem hrotem k hornímu okraji. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Podoba vlajky je přenesena ze znaku, ten se vyvinul z obrazu pečeti. V něm se odrážel majetkový vztah k benediktinskému klášteru. Zkřížený meč a klíč jsou atributy sv. Petra a Pavla. 127

126 TUČEK, Václav. Historie obce Vilémova. Vilémov: Obecní úřad, 1997, s. 3-11. 127 Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, Vilémov. 73

Vilémovice (obec) znak a vlajka

Žádost: 26. května 2009, Václav Vacek

Autor návrhu: Ing. Bohumil Klabík Obrázek 97: znak obce Vilémovice

Oznámení při PPH: 4. června 2009, Zbyněk Novotný

Projednáno v PPH: 3. června 2009

Rozhodnutí při PS PČR: 17. června 2009 Obrázek 98: vlajka obce Vilémovice

Informace o obci: Vilémovice vznikly kolonizováním krajiny benediktinskými mnichy z Vilémovského kláštera, kteří v jeho blízkosti zakládali nové osady. První dochovaná písemná zpráva o obci je datována do roku 1390. V 15. století se pak ves stala majetkem českého krále Jiřího z Poděbrad. Během následujících let se zde vystřídalo mnoho majitelů, např. do roku 1634 obec vlastnil rod Trčků z Lípy. V 18. století Vilémovice koupil hrabě Leopold Kolovrat Krakovský a připojil je ke světelskému panství. Posledním majitelem byl až do roku 1913 Osvald Thun z Hohensteina. Za zmínku stojí několik významných historických památek, mezi nimi barokní zámeček z první poloviny 18. století a kaple sv. Jana Nepomuckého stojící na návrší západně od Vilémovic.128

Blason znaku: V modrém štítě zlatý kůl, v něm tis přirozené barvy nad ním modrý zvon, vpravo vztyčená větévka tisu přirozené barvy, vlevo obracený zlatý gotický klíč zuby doleva.

Popis vlajky: List tvoří tři svislé pruhy, modrý se vztyčenou větévkou tisu, žlutý s tisem nad ním modrý zvon. Modrý pruh se žlutým gotickým klíčem zuby nahoru a k vlajícímu okraji. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

128 PLEVA, František a Václav Vacek. Vilémovice. 1.vyd. Vilémovice: Obec Vilémovice, 2007. s 7-17.

74

Hodnotící Poznámka: Autorem znaku je Bohumil Klabík, který upřednostnil zdejší významnou přírodní památku, tis červený, který patří mezi nejstarší stromy v České republice. Souvislost založení Vilémovic s benediktinským klášterem ve Vilémově symbolizuje pouze zlatý klíč. V této oblasti se nalézá mnoho obcí, které vznikly díky jmenovanému klášteru. Lze tedy kladně hodnotit nepřejímání symbolů ze znaku Vilémova, jak je tomu v případě několika obcí v okolí, například u městysu Habry. V případě vlajky je opět nutné říci, že přenesení všech figur působí velmi nadbytečně. Navíc větvička tisu je na vlajce jen velmi těžko rozeznatelná.

75

Víska (obec) znak a vlajka

Žádost: 15. září 2006, Ing. Ludmila Paclíková

Autor návrhu: Velebný & Fan s.r.o. Obrázek 99: Znak obce Víska Oznámení při PPH: 17. ledna 2007, Zbyněk Novotný

Projednáno v PPH: 13. prosince 2006

Rozhodnutí při PS PČR: 19. prosince 2006

Obrázek 100: vlajka obce Víska

Inforamce o obci: Obec leží v údolí řeky Doubravy, 6 km od města Chotěboř. Nejstarší historická zmínka pochází z darovací listiny Mikuláše Trčka z Lípy, který ves v roce 1515 daroval Mikuláši Otmaru z Holohlav. 129

Blason znaku: Ve stříbrném štítě s modrou pilovitou hlavou se dvěma celými klíny a modrou vlnitou patou kráčející černý havran držící v zobáku svěšený zelený lipový list s květenstvím.

Popis vlajky: List tvoří tři vodorovné pruhy, modrý, bílý pilovitý a modrý, v poměru 1 : 3 : 1. Bílý pruh má sedm zubů dotýkajících se hroty horního okraje listu. Uprostřed kráčející černý havran držící v zobáku svěšený zelený lipový list s květenstvím. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hodnotící poznámka: Vzhledem k absenci pečeti se autor rozhodl využít figuru havrana, který se nacházel ve znaku Mikuláše Otmára z Holohlav.130 Modrá barva symbolizuje řeku Doubravu, stříbrná Železné Hory v jejíž podhůří obec leží.

129 Oficiální stránky obce Víska: Historie obce. [online]. [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://viska.wz.cz/obec.htm. 130 Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Víska. 76

4. Zhodnocení komunálních symbolů v okrese Havlíčkův Brod

V okrese Havlíčkův Brod má svůj znak nebo vlajku celkem 71 obcí, mezi lety 2000 až 2010 byly obecní symboly uděleny třiapadesáti z nich. Jedná se o čtyři města, pět městysů a 44 obcí.

Na základě zkoumaných obecních symbolů v této práci lze říci, že se dají rozdělit do několika kategorií. Prvním nejčastější kategorií byla kategorie tzv. mluvících znamení u obcí Vepříkov, Věžnice, Dolní Sokolovec, Lípa, Borek, Kožlí, Jilem, Oudoleň, Jedlá, Jeřišno, Lučice, Olešenka, Rozsochatec, Stříbrné Hory, Tis a Veselý Žďár. U těchto obcí figura/figury odkazují na jejich název. U obce Michalovice jsou využity atributy archanděla Michala. Osobně to považuji za velmi vhodné upřednostňovat mluvící znamení u obcí, jejichž jméno to doslova žádá.

Druhou skupinou častých se objevujících symbolů, které jsou odkazy na významné šlechtické rody, které kdysi vlastnily pozemky v této lokalitě. Zcela jednoznačně se nejvíce objevují zkřížené černé ostrve na zlatém podkladu. Takto je zobrazován znak rodu Ronovců, z kterého pocházel i Smil z Lichtenburka. Tomu v minulosti v této oblasti patřily četné statky.131 Důkazem velkého vlivu rodu může být i fakt, že město Žďár převzalo do svého znaku roku 1607 zkřížené ostrve právě ze znaku rodu Ronovců. 132 Stalo se tomu tak i v případě měst Přibyslav, Lipnice nad Sázavou a obcí Kojetín, Dolní Krupá a Oudoleň. Dalším významným rodem, který v oblasti panoval až do bitvy na Bílé Hoře byl rod Trčků z Lípy. Jejich rodové barvy se nacházejí ve znaku obce Bačkov a městysu Štoky.

Významná historická událost, která se oblasti dotkla a odráží se i v obecních symbolech bylo založení benediktínského Vilémovského kláštera. Ten nechal v roce 1119 nebo 1120 založit kníže Vladislav I. hrabaty Vilémem a Heřmanem ze Sulzbachu. Řád benediktinů vznikl v 6. století z podnětu Benedikta z Nursie a byl pojat v duchu přiblížení se Bohu odloučením se od společnosti. To se odráží v celé historii řádu a kláštery byly budovány na venkově, daleko od světské společnosti.133 Tak tomu bylo i v případě Vilémovského kláštera, který byl počátkem 12. století založen v téměř nepřístupné oblasti Českomoravské vrchoviny. Sám městys Vilémov má ve znaku

131 SOMMER, Tomáš: Smil, z Boží milosti pán z Lichtenburka. Dějiny osobnosti, osobnost v dějinách. Olomouc: Univerzita Palackého, Filozofická fakulta, Katedra historie. 258 s. Disertační práce. 132 ELBL, Pavel Benedikt: Smil z Lichtenburka: rytíř, velmož a zakladatel. vyd. 1. Třebíč: Akcent, 2007. s. 9. 133 BUBEN,Milan. Encyklopedie řádů a kongregací v českých zemích, díl II/2. Mnišské řády, Praha 2004, s. 15 – 77

gotický klíč přeložený mečem, tato figura se pak opakuje u obce Šlapanov a částečně i u Vilémovic.

Na některých znacích můžeme nalézt atributy různých svatých. Šestihroté hvězdy jako atribut sv. Jana Nepomuckého se objevuje u obce Bačkov a Nové Vsi u Chotěboře, hranostají ocásky u obce Jeřišno jako atribut sv. Václava. Obec Dlouhá Ves a Skuhrov mají ve znaku berlu, která je atributem sv. Mikuláše.

Další z často zobrazovaných figur jsou stromy. Objevují se jak listnaté, tak i jehličnaté či jen samotné listy. Několik obcí má i ve svém názvu jméno stromu – Tis, Lípa, Jilem, Jedlá atd. V oblasti Českomoravské vrchoviny, která je proslulá kopcovitou krajinou pokrytou rozsáhlými lesy, jsou jména obcí odvozovaných od stromů pochopitelná.

Velmi početnou skupinu tvoří znaky, na kterých je zobrazena nějaká stavba. Většinou se jedná o věž, která symbolizuje zaniklou tvrz, jak je tomu například u obcí Bělá a Herálec. Celý nebo částečně přenesený most použila Nová Ves u Chotěboře, Dolní Město, Slavíkov a Věžnice. Obec Číhošť má ve svém znaku věž kostela, který v obci dodnes stojí. Některé obce na své kostely v symbolech pouze odkazují, jako je tomu například motiv růže u Olešenky nebo trojlístky u Nové Vsi u Chotěboře.

Další nemalou skupinu tvoří znaky a vlajky, na kterých jsou zobrazena zvířata. Ta mohou odkazovat na druh obživy v podobě zemědělství, rybaření nebo na jejich chov. V případě obce Dolní Sokolovec, Kožlí a Vepříkov také fungují jako mluvící znamení. Mezi nejčastěji zobrazované zvíře vůbec patří kohout, objevuje u obcí Dolní Krupá, Sobíňov a Okrouhlice. Ve všech třech případech odkazuje na tamní kostely a kaple, které jsou zasvěceny sv. Vítu nebo Petru mezi jejichž atributy kohout patří. Ze skupiny tzv. fantastických zvířat se objevuje pouze mořský pes a to v případě obcí Bezděkov a Maleč.

U některých obcí se objevuje i zemský symbol - český lev. V případě města Chotěboř nám to připomíná, že bylo kdysi královským městem. Dále je lev vyobrazen na vlajce městysu Havlíčkovy Borové, v tomto případě autor přenesl podobu pečetního obrazu. Mezi další obce, které mají zcela nebo částečně přenesen pečetní obraz patří obec Sloupno, Stříbrné Hory, Vepříkov

78

a Veselý Ždár. Vývoj z pečetního obrazu tedy není v tomto regionu až tak častý. Přestože využití pečetního obrazu je jedna z možností, jak lze vytvořit nový znak u měst, která svůj vlastní doposud nikdy neměla.

Přírodní charakter kraje je symbolizován především pomocí tinktur, nejčastěji se objevujícími jsou zelená a modrá. Ve znaku je má téměř polovina ze zpracovaných obcí. Zelená v mnoha případech odkazuje na zemědělský charakter obce. Další velmi často se objevující tinkturou je stříbrná odkazující na v oblasti dříve probíhající těžbu stříbra. Ostatní jako zlatá, červená a černá bývají převzaty z erbů šlechtických rodů významných pro danou obec nebo oblast.

Lze říci, že u obcí dané oblasti se většinou vyskytují originální zobrazení obecních symbolů. Většina obcí se snaží ve znaku a vlajce odkázat na vlastní historii. Proto se regionální charakter kraje spojený v minulosti hlavně s těžbou stříbra v použitých figurách objevuje minimálně. Výjimkami jsou pouze obce Sedletín a Dolní Město, které mají v obecních symbolech figury hornických kladívek a vrtáků.

79

Rejstřík figur

beraní rohy 1 lilie 3 berla 3 lípa (viz strom) 3 bůvolí roh 1 list 2 dvojklíč 1 lipový květ (viz květ) 1 dračí hlava 1 lipový list (viz list) 2 havran (viz zvíře) 1 lipový trojlist (viz list) 2 heroldský kříž 1 luční květy (viz květ) 1 hornická kladívka 1 luk s šípem 1 hradby (viz stavba) 2 meč 5 hranostají ocásky 1 miskové váhy 1 hvězdy 3 most (viz stavby) 2 jedle (viz strom) 1 mořský pes 2 jelení hlava 1 obilné snopy 1 jilem (viz strom) 1 orel (viz zvíře) 1 kanec (viz zvíře) 1 orličí křídla 1 kančí hlava 1 ostruha 1 kapr (viz zvíře) 1 ostrve 6 klíč 3 palečné kolo 2 knížecí koruna 1 podkova 2 kohout (viz zvíře) 3 pštrosí pero 1 korbel 1 ptáček (viz zvíře) 1 koruna 1 radlice 1 kozel (viz zvíře) 1 růže (viz květ) 1 květ 3 ryby (viz zvíře) 2 křídla 1 řeřicha (viz rostlina) 1 latinský kříž 2 sklářské píšťaly 1 lev (viz zvíře) 2 smrk (viz strom) 2 sokol (viz zvíře) 1 srp 1 šišky borovice 2 stavba 5

80

strom 5 tis (viz strom) 1 větvička tisu 1 vinařské nože 3 věž (viz stavba) 2 věž kostela (viz stavba) 1 věže (viz stavba) 1 vrtáky 1 zlaté větvičky 1 zvon 2 zubr (zvíře) 1 zvíře 11

81

Závěr

Cílem této práce bylo přinést ucelený přehled o komunálních znacích a vlajkách (praporech) udělených obcím v okrese Havlíčkův Brod v letech 2000 až 2010. Okres tvoří celkově 120 obcí, třiapadesáti z nich se věnuje tato práce. Do roku 2015 byl uděleny komunální symboly 71 obcím. Tato čísla potvrzují zmíněné na začátku práce a to, že komunální vexilologie a heraldika se se těší velké oblibě a obce od roku 1990 využívají svého práva získat znak a vlajku.

Stěžejní částí této práce je katalog obcí, který přináší základní informace nejen o obcích, ale u každé je možné nalézt i údaje o procesu schvalování konkrétního znaku nebo vlajky. Většinu žádostí, které na PPHV přicházejí, zasílá svým jménem starosta obce. Toho pak také kontaktuje předseda PPHV s rozhodnutí o schválení či neschválení znaku. V případě neschválení je obci vždy nabídnutá možnost, jak znak či vlajku upravit do přijatelné podoby. V katalogu lze dále nalézt doplňující barevné obrázky používaných znaků a vlajek doplněné o slovní popis.

Využitím databáze REKOS jsem získala přehled, kterým obcím byly v daném období obecní symboly uděleny. Následně jsem navštívila Archiv Poslanecké sněmovny České republiky, kde jsem získala mnoho materiálu. Archiv není primárně určen pro veřejnost, musela jsem si tedy podat oficiální žádost o souhlas s přístupem do archivu. Pracovala jsem se Sbírkou údělných znaků a praporů obcím a městům, která je živou registraturou a jsou do ní neustále přidávány nově udělené znaky a vlajky. Zde jsem si také mohla prohlédnout zamítnuté podoby znaků obcí Číhošť, Oudoleň a Sobíňov a porovnat je s jejich současnou podobou. Těmto třem obcím byl znak zamítnut a doporučen přepracovat z důvodů kladení barvy na barvu nebo kovu na kov, což je v heraldice nepřípustné a také z praktického hlediska logické. Tinktury jsou spojovány tak, aby vytvářely společně kontrast a podoba znaku byla rozpoznatelná i z větší vzdálenosti. V archivu se však nenalézají všechny potřebné informace, další důležitá fakta byla získána oslovením obcí prostřednictvím korespondence se starosty.

Ve vybraném území leží mnoho obcí v těsné blízkosti, sdílejí tedy podobné přírodní podmínky a v minulosti některé z nich často spojovala správa pod jedním panstvím. To se často promítá v přebírání rodových tinktur či obecných figur. Srovnáme-li některé komunální symboly na Havlíčkobrodsku s okresem Žďár nad Sázavou je zde rozsah některých rodů ještě více patrný. 82

Samotné město Žďár nad Sázavou přejalo do znaku zkřížené ostrve ze znaku Ronovců a dále pak vinařské nože Ditrichštejnů, které se na Havlíčkobrodsku objevují také u obcí Olešenka, Věžnice a na vlajce města Přibyslav. Dalším významným faktorem pro osídlování zdejší krajiny bylo objevení a těžba stříbrné rudy a založení benediktinského kláštera.

V roce 2004 vstoupil v platnost nový zákon o obcích, kdy byl termín prapor nahrazen slovem vlajka. V komunální vexilologii se od této doby tedy hovoří o vlajkách, přesto jsem na oficiálních webových stránkách některých obcí narazila na používání zmíněného starého termínu prapor. Je tedy patrné, že často ani samy obce někdy bohužel nedodržují oficiální terminologii.

Znaky a vlajky, které se v této práci objevují, doposud nebyly v literatuře představeny. Tato práce by proto měla být přínosná jednak pro heraldiky, tak také pro čtenáře se zájmem o regionální historii.

83

Seznam pramenů, literatury a použitých zkratek

Prameny

Nevydané prameny

Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Bělá. Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Číhošť. Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Dolní Krupá. Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Druhanov. Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, městys Havlíčková Borová. Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, městys Herálec. Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, město Chotěboř. Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Jilm. Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Kojetín. Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Kožlí. Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Kraborovice. Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Krásná Hora. Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Kunemil. Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Lučice. Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Maleč. Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Modlíkov. Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Nová ves u Chotěboře. Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Okrouhlice. Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Olešná. Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Oudoleň. Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Rozsochatec. Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Sedletín. Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Skuhrov. Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Slavíkov. Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Slavětín.

84

Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Sobíňov. Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Stříbrné Hory. Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Šlapanov. Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Tis. Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Veselý Žďár. Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Věžnice. Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Víska. Archiv PS ČR, Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, městys Vilémov.

Vydané prameny Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VIII. (1350-1355), ed. BRANDL, Vincenz. Brünn 1874. Fontes rerum Bohemicarum II. Ed. František Palacký et Josef Emler. Praha: Muzeum království českého. Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II. (1253-1310), ed. EMLER, Josef. Pragae 1882. Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae III. (1311-1333), ed. EMLER, Josef. Pragae 1890.

Tištěné zdroje a literatura

ANDERLE, Karel: Chotěboř. Vyd. 1. Chotěboř: Město Chotěboř, 2001. s. 118.

AUGUSTIN, Josef: Česká republika ve znacích, symbolech a erbech. Sokolov: Arbor, 1997. s 51.

BOUŠKA, Oldřich-KOTRBA, Viktor: Lipnice nad Sázavou - hrad a městečko. Havlíčkův Brod: Krajské nakladatelství, 1959, 22 s.

BUBEN, Milan: Heraldika. 1. vyd. Praha: Albatros, 1986, 317 s.

BUBEN, Milan: Encyklopedie heraldiky: [světská a církevní titulatura a reálie]. 4., opr. a dopl. vyd. Praha: Libri, 2003, 505 s.

ČÁREK, Jiří: Městské znaky v českých zemích. 1. vyd. Praha: Academia, 1985, 451 s., obr. příl.

ELBL, Pavel Benedikt. Smil z Lichtenburka: rytíř, velmož a zakladatel. Vyd. 1. Třebíč: Akcent, 2007, 157 s.

85

EXNER, Petr, FOJTÍK, Pavel a SVOBODA, Zbyšek: Vlajky, prapory a jejich používání: základní pravidla pro vyvěšování vlajek na území České republiky. 2., aktualiz. vyd. Liberec: Libea, 2013, 67 s.

HANZLÍK, Marek: Lipnice. Libice nad Cidlinou: Gloriet, 2004, 12 s.

JANÁČEK, Pavel: Sedm století Slavětína: malá knížka k velkému výročí obce. Vyd. 1. Slavětín: Obec Slavětín, 2012, 181 s.

Karel Havlíček Borovský a jeho rodiště. Havlíčkova Borová: Obec Havlíčkova Borová, 2001, 161 s., s. obr. příl.

DAVID, Jaroslav a ROUS, Pavel: Neviditelní svědkové minulosti: místní a pomístní jména na Vysočině. Praha: Academia, 2006, 201 s.

DOLEJČEK, Jan: Kraj Vysočina: města a obce kraje Vysočina: tradice, historie, památky, turistika, současnost. Rožnov pod Radhoštěm: Proxima Bohemia, 2008, 419 s.

KRAUMAN, Emil: Kapitoly z historie Štoků. Štoky: Obecní úřad ve Štokách 1997. 131 s.

KREJČÍKOVÁ, Jarmila a KREJČÍK, Tomáš. Základy heraldiky, genealogie a sfragistiky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987, 352 s.

KUBÍK, Zdeněk: Heraldická a vexilologická symbolika měst a obcí bývalého jihomoravského kraje v letech 1990 až 1999. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav archivnictví a PVH, 2001. 1300 s. Rigorózní práce.

LIŠKA, Karel a MUCHA Ludvík: Klíč k našim městům. Praha: Práce, 1979. 252 s., obr. příl.

LIŠKA, Karel: Sbírka komunálních znaků, pečetí a razítek. Brno: Ivo Sperát, 2013-2014, 4 sv.

MÜLLER, Karel a ŠTARHA, Ivan: Znaková privilegia měst, městeček a vsí na Moravě a ve Slezsku: 1914-1916. Brno: Moravský zemský archiv, 1955, 55 s.

PLEVA, František a Václav Vacek: Vilémovice. Vilémovice: Obec Vilémovice, 2007, 125 s.

PRCHAL, Jan: Mikroregion Polensko: víteje u nás. Polná: Obec sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003, 59 s.

PROFOUS, Antonín: Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. Praha: Československá akademie věd, 1954, 7, 821 s.

SOMMER, Tomáš: Smil, z Boží milosti pán z Lichtenburka. Dějiny osobnosti, osobnost v dějinách. Olomouc: Univerzita Palackého, Filozofická fakulta, Katedra historie. 258 s. Disertační práce.

SVOBODA, Zbyšek: Naše vlajka: vznik a vývoj české vlajky. Liberec: Libea, 2005, 15 s.

86

TUČEK, Václav. Historie obce Vilémova. Vilémov: Obecní úřad, 1997, 46 s.

VAŠÁKOVÁ, Jiřina: Kronika obce Herálec a nejbližšího okolí do roku 1900. Havlíčkův Brod: Hejkal, 2003, 186 s.

VOJTÍŠEK, Václav: O pečetích a erbech měst pražských a jiných českých. Praha: Památkový sbor hlavního města Prahy, 1928. 255 s.

ZDECHOVSKÝ, Tomáš: Návrh znaku a praporu obce Kožlí. - Sborník Havlíčkobrodské společnosti pro povznesení regionálně historického povědomí, č. 2.

Elektronické zdroje

Česák, Josef: Co je vexilologie. In: Vexilologie, č. 1-3, s. 1, Praha 1972. [online]. [cit.10.3].2015. Dostupné z: http://web.uhk.cz/cvp/cjvcesak.ht.

Frajdl, Jiří – Zálabský, Josef: Vexilologie.: Skriptum. Filozofická fakulta Univerzity v Hradci Králové 1989, s. 97 – 98. [online]. [cit. 2015-03-13]. Dostupné z: http://web.uhk.cz/cvp/skripta/str.asp?str=1.

Oficiální stránky obce Bělá: Historie obce. [online]. [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://www.belaobec.cz/pamatky-a- historie-obce/ds-1003/p1=1013.

Oficiální stránky obce Bezděkov: Historie obce. [online]. [cit. 2015-03-14].Dostupné z:http://www.belaohttp://bezdekov.sweb.cz/historie.htmlbec.cz/pamatky-a-historie-obce/ds- 1003/p1=1013.

Oficiální stránky obce Borek: Historie obce. [online]. [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://www.borek-ostruzno.cz/o-obci/d-1004/p1=1037.

Oficiální stránky obce Číhošť: Historie obce. [online]. [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://www.cihost.cz/index.php?nid=2612&lid=cs&oid=294269.

Oficiální stránky obce Druhanov: Historie obce. [online]. [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://druhanov.sweb.cz/ Oficiální stránky obce Herálec. [online]. [cit. 2015-03-16].

Oficiální stránky obce Herálec: Historie obce. [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://obecheralec.cz/.

Oficiální stránky obce Jedlá: Historie obce. [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://jedla- dobravoda.cz/2013/01/vitejte-na-oficialnich-strankach-obce-jedla/.

Oficiální stránky obce Jeřišno: Historie obce. [online]. [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.jerisno.cz/index.php? option=com_content&view=article&id=67&Itemid=64.

Oficiální stránky obce Jilem: Historie obce. [online]. [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: 87

http://www.jilem.eu/index.php/historie.

Oficiální stránky obce Krucemburk: Historie obce. [online]. [cit. 2015-03-14]. Dostupné z:http://www.krucemburk.cz/clanky/30-historie.aspx.

Oficiální stránky obce Maleč: Historie obce. [online]. [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.malec.cz/kulturni-pamatky-obce/d-1097/p1=52.

Oficiální stránky obce Modlíkov: Historie obce. [online]. [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: http://www.modlikov.cz/z-historie-obce/d-53/p1=1488.

Oficiální stránky obce Chotěboř: Historie obce. [online]. [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: http://www.novavesuchot.cz/obec-nova-ves-u-chotebore/historie.html.

Oficiální stránka obce Rozsochatec: Historie obce. [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z:http://www.rozsochatec.cz/historie-obce.html.

Oficiální stránky obce Sedletín: Historie obce. [online]. [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://www.sedletin.cz/index.php?nid=629&lid=cs&oid=18163.

Oficiální stránky obce Sloupno: Historie obce. [online]. [cit. 2015-03-19]. Dostupné z:http://mesta.obce.cz/vismo/vismo/dokumenty2.asp?id_org=366&id=53&p1=60.

Oficiální stránky obce Veselý Žďár: Historie obce. [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: www.veselyzdar.cz.

108 Oficiální stránky obce Víska: Historie obce. [online]. [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http:/ /viska.wz.cz/obec.htm.

Svoboda, Zbyšek: Komunální vlajky v České republice a jejich tvorba – jeden ze symbolů právní subjektivity obcí. In Schelle, Karel – Tyl, Tomáš. Symbol a symbolika v právu - 2006. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2011. s. 84. [online]. [cit. 10.3.2015]. Dostupné z: http:// www.historyoflaw.eu/czech/Sbornik_symbol_a_symbolika_v_pravu_2006.pdf.

E-mailová korespondence s Ludmilou Němcovou [online] 20. 4. 2015 E-mailová korespondence se Zdeňkou Pavlasovou [online] 24. 3. 2015 E-mailová korespondence s Petrem Bártou [online] 5. 3. 2015

Seznam obrázků

Obr. č. 1. Vlajka České republiky. In: Vlajky a prapory a jejich používání [online]. 2013 [cit. 2015- 04-30]. Dostupné z: http://www.kr-karlovarsky.cz/krajsky-urad/deska/Documents/Vlajky.pdf

Obr. č. 2. HZS kraje Vysočina prapor. In: HZSCR.[online]. Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2015 [cit. 2015-04-30]. Dostupné z:http://www.hzscr.cz/clanek/hzs-kraje- vysocina.aspx.

88

Obr. č. 3-100. Registr komunálních symbolů. [online]. Parlament České republiky [cit. 2015-04- 30]. Dostupné z: http://rekos.psp.cz/

Seznam použitých zkratek

CDM Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae např. například HK Heraldická komise PPH Podvýbor pro heraldiku PPPHV Podvýbor pro heraldiku a vexilologii PS ČR Poslanecká sněmovna České republiky REKOS Registr komunálních symbolů RBM Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae v.r. vlastní rukou

89

Resummé

Cílem této práce je zmapovat obecní znaky a vlajky měst, městysů a obcí v okrese Havlíčkův Brod, které jim byly uděleny od roku 2000 do 2010. Po úvodu do problematiky vývoje komunální heraldiky a vexilologie následuje hlavní část, obsahující katalog znaků a vlajek. V něm se nalézají základní informace o obci, blasony znaků a vlajek doprovázené barevnými obrázky. V závěru práce je zhodnocení užívání obecních symbolů v daném okrese.

Summary

The aim of this work is to present a summary of muncipal symbols and flags in the Havlickuv Brod district, which were granted between years 2000 and 2010. After an introduction to muncipal heraldry and vexilology the catalogue of symbols and flags is presented. For every town, city or village basic information, blason of symbol and flag are presented together with pictures. Usage of muncipal symbols in the district is evaluated in the summary.

90