Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

PROGRAM ROZVOJE

MIKROREGIONU DOLNÍ POOTAVÍ

Vypracování programu je spolufinancováno z prost ředk ů Jiho českého kraje na podporu mikroregionálních uskupení.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 1 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

Obsah

Úvod ...... 4 1. Profil mikroregionu ...... 5 1.1 Základní informace o obcích...... 5 1.1.1 Svazek obcí mikroregionu dolní Pootaví...... 5 1.1.2 Sídelní struktura a demografické údaje...... 5 1.1.3 Realizované a plánované územní akce...... 10 1.2 Historický vývoj na území mikroregionu...... 11 1.2.1 Cehnice...... 11 1.2.2 Čejetice ...... 12 1.2.3 Jinín...... 13 1.2.4 Ku řimany...... 14 1.2.5 Kváskovice...... 14 1.2.6 Milo ňovice...... 14 1.2.7 Neb řehovice...... 15 1.2.8 Osek...... 15 1.2.9 Para čov...... 15 1.2.10 Přeš ťovice...... 15 1.2.11 Rad ějovice ...... 16 1.2.12 Rovná ...... 16 1.2.13 Řepice...... 16 1.2.14 Skály...... 17 1.2.15 Slaník...... 17 1.2.16 Št ěke ň...... 18 1.2.17 Třešovice...... 18 1.3 Poloha, geologické pom ěry a klimatické podmínky...... 18 1.3.1 Strakonický region ...... 18 1.3.2 Horniny a reliéf...... 19 1.3.3 Podnebí...... 20 1.3.4 Půda, vegetace, fauna...... 21 1.3.5 Rybníky...... 23 1.3.6 Vodní toky...... 23 1.3.7 Ostatní vodní plochy...... 23 1.4 Infrastruktura a doprava...... 23 1.4.1 Vodohospodá řská infrastruktura ...... 23 1.4.2 Odpadové hospodá řství ...... 25 1.4.3 Energetická infrastruktura ...... 25 1.4.4 Telekomunika ční infrastruktura...... 25 1.4.5 Doprava a dopravní obslužnost ...... 26 1.4.6 Stav komunikací...... 29 1.4.7 Cyklodoprava ...... 29 1.5 Ekonomické prost ředí ...... 31 1.5.1 Sou časná ekonomická základna...... 34 1.5.2 Významné podniky...... 36 1.5.3 Příležitosti k podnikání...... 37 1.5.4 Struktura zam ěstnanosti...... 37 1.5.5 Nezam ěstnanost...... 38 1.6 Sociální vybavenost ...... 41 1.6.1 Sociální a zdravotní vybavenost...... 41 1.6.2 Pošty, pen ěžní ústavy a další služby ...... 43 1.7 Školství a vzd ělávání ...... 43 1.7.1 St řední školy a odborná u čilišt ě...... 44 1.8 Kultura, cestovní ruch a sport...... 44 1.8.1 Nejvýznamn ější historické památky...... 45 1.8.3 Stravovací a ubytovací možnosti...... 46 1.8.4 Kultura a kulturní za řízení ...... 48 1.8.5 Sportovní a zájmové činnosti...... 49

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 2 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

1.9 Zem ědělství, lesnictví a rybá řství ...... 50 1.9.1 Nejvýznamn ější zem ědělské podniky...... 51 1.9.2 Lesnictví...... 51 1.9.3 Rybá řství...... 51 1.10 Životní prost ředí...... 51 1.10.1 Voda...... 52 1.10.2 Ovzduší...... 52 1.10.3 Ochrana p řírody a staré ekologické zát ěže...... 52 1.10.4 Přírodní památky a chrán ěná území...... 53 2. SWOT...... 54 2.1 Souhrnná SWOT analýza mikroregionu – silné a slabé stránky regionu...... 54 2.2 Souhrnná SWOT analýza mikroregionu – p říležitosti a ohrožení ...... 55 3. Strategická část ...... 56 3.1 Vize mikroregionu dolní Pootaví...... 56 3.2 Strategie rozvoje...... 57 3.2.1 Prioritní oblast 1: Infrastruktura a životní prost ředí ...... 57 3.2.2 Prioritní oblast 2: Podnikání, cestovní ruch...... 58 3.2.2 Prioritní oblast 3: Zem ědělství, lesnictví, rybá řství a rozvoj venkova ...... 59 3.2.3 Prioritní oblast 4: Kvalita života ...... 61 3.3 Specifikace opat ření...... 63 3.3.1 CÍL 1.1...... 63 3.3.2 CÍL 1.2...... 66 3.3.3 CÍL 1.3...... 68 3.3.4 CÍL 2.1...... 70 3.3.5 CÍL 2.2...... 72 3.3.6 CÍL 3.1...... 74 3.3.7 CÍL 3.2...... 76 3.3.8 CÍL 3.3...... 78 3.3.9 CÍL 4.1...... 80 3.3.10 CÍL 4.2...... 83 4. Návrhová část...... 85 4.1 Ak ční plán rozvoj mikroregionu ...... 85 4.1.1 Seznam doporu čených projekt ů...... 85 4.1.2 Prioritní oblast 1: Infrastruktura a životní prost ředí ...... 90 PRIORITNÍ OBLAST 1: INFRASTRUKTURA A ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ...... 90 PRIORITNÍ OBLAST 2: PODNIKÁNÍ, CESTOVNÍ RUCH...... 92 PRIORITNÍ OBLAST 3: ZEM ĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ, RYBÁ ŘSTVÍ A ROZVOJ VENKOVA...... 93 PRIORITNÍ OBLAST 4: KVALITA ŽIVOTA...... 94 4.2 Zdroje financování ...... 96 4.2.1 Vlastní zdroje financování...... 96 4.2.2 Cizí zdroje financování...... 96 4.3 Doporu čení pro implementaci ...... 98 4.4 Doporu čení pro aktualizaci...... 98 5. Přílohy ...... 100

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 3 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

Úvod

Dokument „Program rozvoje mikroregionu dolní Pootaví“ byl zpracován na objednávku Svazku obcí dolní Pootaví v roce 2004. Jeho snahou je navrhnout st ředn ě- až dlouhodobý rozvoj území dolního Pootaví, v návaznosti na programové dokumenty srovnatelného nebo vyššího řádu, kterými jsou:

• Program rozvoje územního obvodu Jiho českého kraje (dále PRK)

• Regionální opera ční program regionu soudržnosti NUTS 2 Jihozápad (dále ROP)

• Národní rozvojový plán ČR (dále NRP)

Smyslem dokumentu je spole čné propojení a provázání zájm ů a zám ěrů akcí a aktivit venkovských obcí v územn ě uceleném venkovském zájmovém prostoru s cílem dosažení žádoucích zm ěn ve všech obcích takto vymezeného prostoru. Dalším d ůvodem je možnost čerpání finan ční pomoci ze strukturálních fond ů EU jako prost ředku pomáhajícího snižovat ekonomickou a sociální nerovnováhu zemí ucházejících se o vstup do tohoto spole čenství.

Program rozvoje mikroregionu dolní Pootaví konkretizuje strategické cíle a rozvojové aktivity stanovené strategickými dokumenty Jiho českého kraje a České republiky vyššího řádu ve form ě konkrétních opat ření a projekt ů, ur čuje jejich nositele a navrhuje zp ůsoby financování a implementace. Jeho struktura zahrnuje tyto části:

• analýza hospodá řského a sociálního stavu a vývoje mikroregionu, charakteristika silných a slabých stránek, p říležitostí a ohrožení – analytická část,

• stanovení rozvojové vize mikroregionu, priorit, cílů a opat ření ve čty řech hlavních oblastech rozvoje – infrastruktura a životní prost ředí, zem ědělství a obnova venkova, ekonomické prost ředí, sociální prost ředí a lidské zdroje – strategická část,

• stanovení konkrétních aktivit a návrh ů projekt ů, v četn ě návrhu jejich financování a implementace – návrhová část.

Při zpracování dokumentu hrála rozhodující úlohu pracovní skupina složená ze zástupc ů jednotlivých m ěst, obcí a dalších subjekt ů p ůsobících v jejich správních územích, která zformulovala tzv. SWOT analýzu, dále vizi mikroregionu, priority, cíle a opat ření a v neposlední řad ě konkrétní aktivity a návrhy projekt ů.

Činnost skupiny byla koordinována a usm ěrňována zpracovatelem, kterým byla Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. České Bud ějovice.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 4 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

1. Profil mikroregionu

1.1 Základní informace o obcích

1.1.1 Svazek obcí mikroregionu dolní Pootaví

Mikroregion dolní Pootaví je vymezen územím 17 obcí a zaujímá plochu 130,51 km2 a ke dni 1.1.2004 zde žilo celkem 4 837 obyvatel. Hustota zalidn ění tak činila ke stejnému datu 37,06 obyvatel na km2.

Z tohoto celku nejv ětší část v řešeném území zaujímá Bavorovská vrchovina se svým jihovýchodn ě od Strakonic se rozkládajícím podcelkem Milo ňovickou pahorkatinou s izolovanými vrchy p řesahujícími 500 m (nejvyšší Ku řimanský 586 m a Ostrý 579 m).

Řešené území je územím pov ěř ené obce III. stupn ě Strakonice, které leží mezi územími pov ěř ených obcí III. stupn ě Vod ňany a zbytekem území PO III Strakonice.

Tabulka číslo 1. Členské m ěsta a obce mikroregionu dolní Pootaví

OBEC/M ĚSTO STAROSTA TELEFON E-MAIL WWW Obec Cehnice Helena Sosnová 383389138 [email protected] www.cehnice.cz Obec Čejetice Pavel Zach 383393381 [email protected] Obec Jinín Jaroslav Votava 383389246 [email protected] www.obec-jinin.cz Obec Ku řimany Jaroslav Novák Obec Kváskovice Jan Chyla 602243729 [email protected] Obec Milo ňovice Karel Trch 724182242 [email protected] Obec Neb řehovice Miroslava Hradecká 383336020 [email protected] Obec Osek Miloslav Kinkor 383392262 [email protected] Obec Para čov Bed řich Gewissler 383387004 [email protected] www.paracov.cz Obec P řeš ťovice Josef Hor ňák [email protected] Obec Rad ějovice Michal Sekyra 383387266 [email protected] Obec Rovná Ji ří Nepodal 383327958 [email protected] Obec Řepice Milada Majerová 383326545 [email protected] Obec Skály Jitka Tesa řová [email protected] Obec Slaník Marie T ůmová 383326768 [email protected] Obec Št ěke ň Václav Nový 383393117 [email protected] Obec T řešovice Jana Šavlová 383387056 [email protected] Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice, pr ůzkum zpracovatele, informace od obcí

1.1.2 Sídelní struktura a demografické údaje

Území mikroregionu má, co se tý če roz člen ění dle správních území, pom ěrn ě jednoduchou strukturu. Je tvo řeno samosprávným územím 17 obcí, které jsou dále d ěleny na 32 katastrálních území. Celkov ě se mikroregion dolní Pootaví rozkládá na ploše 13 051 ha. Nejv ětší území spravuje obec Čejetice, nejmenší pak obce Rad ějovice. Vým ěry správních území jednotlivých členských obcí jsou patrné z tabulky.

Osídlení mikroregionu je pom ěrn ě nevyrovnané. Nejv ětším sídlem mikroregionu je obec Št ěke ň, které má 900 obyvatel ( ČSÚ - S čítání lidu, dom ů a byt ů 2001). Pom ěrn ě velkou obcí jsou i Čejetice (855 obyvatel) a Osek (604 obyvatel), nejmenšími obcemi mikroregionu jsou Rad ějovice (40 obyvatel) a Třešovice (80 obyvatel), Po čty obyvatel ostatních obcí se pohybují v rozmezí mezi cca 80 až 450 stálými obyvateli.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 5 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

Tabulka číslo 2. Sídelní struktura m ěst a obcí v mikroregionu dolní Pootaví

Obyva- Trvale Trvale Obec, telstvo obydlené obydlené Rozloha část obce celkem domy byty

Cehnice 442 125 171 1469 Cehnice 397 105 150 Dunovice 45 20 21 Čejetice 855 242 336 2105 Čejetice 564 144 223 Mlad ějovice 189 60 71 Sedlíkovice 34 11 12 Sedlišt ě 5 4 4 Sudom ěř 63 23 26 Jinín 194 49 74 485 Jinín 194 49 74 Ku řimany 28 12 14 311 Ku řimany 28 12 14 Kváskovice 104 23 33 328 Kváskovice 104 23 33 Milo ňovice 278 72 95 628 Milo ňovice 234 57 78 Nová Ves 12 6 6 Sukovice 32 9 11 Neb řehovice 136 36 40 519 Neb řehovice 94 25 27 Zadní Ptákovice 42 11 13 Osek 604 135 165 1392 Jemnice 71 27 28 Malá Turná 45 20 22 Osek 390 60 83 Petrovi če 41 13 13 Rohozná 57 15 19 Para čov 90 35 35 459 Para čov 90 35 35 Přeš ťovice 414 142 145 1045 Brusy 23 13 13 Kbelnice 65 29 31 Přeš ťovice 326 100 101 Rad ějovice 40 13 15 225 Rad ějovice 40 13 15 Rovná 251 75 89 434 Rovná 251 75 89 Řepice 292 91 96 428 Řepice 292 91 96 Skály 81 23 27 507 Skály 81 23 27 Slaník 118 35 37 297 Slaník 118 35 37 Št ěke ň 900 215 302 1447 Nové Kest řany 111 42 46 Št ěke ň 738 157 240 Vítkov 51 16 16 Třešovice 80 22 25 429 Třešovice 80 22 25 Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 6 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

Z hlediska bytové situace na území mikroregionu je zajímavý údaj o po čtu neobydlených byt ů a dom ů (jde o domy a byty, ve kterých není hlášena žádná osoba k trvalému pobytu, ale jsou využívány k p řechodnému bydlení), jichž se na dolním Pootaví zhruba 56,98 %. Je to dáno p ředevším hojným využíváním t ěchto prostor pro rekrea ční ú čely (víkendové chaty a byty – 50,48 %), dále pak využitím pouze jako p řechodné obydlí (12,89 %). Z d ůvod ů nezp ůsobilosti k bydlení není obydleno 14,78 % bytových prostor.

Tabulka číslo 3. Bytová situace v obcích mikroregionu dolní Pootaví

Trvale obydlené byty Neobydlené byty z toho z toho v sloužící nezp ůsobilé k rodinných obydlené p řechodn ě 2001 celkem k rekreaci bydlení domech po čet v % po čet v % po čet v % po čet v % Mikroregion celkem 1 686 1 434 85,05% 630 318 50,48% 41 12,89% 47 14,78% Cehnice 167 140 83,83% 79 56 70,89% 4 5,06% 4 5,06% Čejetice 336 276 82,14% 133 76 57,14% 7 5,26% 6 4,51% Jinín 74 56 75,68% 21 16 76,19% 1 4,76% 0,00% Ku řimany 14 14 100,00% 5 3 60,00% 1 20,00% 2 40,00% Kváskovice 32 19 59,38% 13 11 84,62% 1 7,69% 0,00% Milo ňovice 94 79 84,04% 19 5 26,32% 5 26,32% 2 10,53% Neb řehovice 38 38 100,00% 20 9 45,00% 4 20,00% 3 15,00% Osek 161 135 83,85% 68 45 66,18% 3 4,41% 7 10,29% Para čov 35 35 100,00% 21 17 80,95% 1 4,76% 1 4,76% Přeš ťovice 145 145 100,00% 55 29 52,73% 10 18,18% 7 12,73% Rad ějovice 15 15 100,00% 7 7 100,00% 0,00% 0,00% Rovná 91 84 92,31% 20 10 50,00% 1 5,00% 2 10,00% Řepice 96 92 95,83% 32 17 53,13% 2 6,25% 9 28,13% Skály 27 27 100,00% 10 8 80,00% 0,00% 1 10,00% Slaník 36 33 91,67% 16 9 56,25% 1 6,25% 3 18,75% Št ěke ň 300 221 73,67% 94 59 62,77% 9 9,57% 5 5,32% Třešovice 25 25 100,00% 17 13 76,47% 0,00% 3 17,65% Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice

Sledované údaje o domech ukazují, že na území mikroregionu se nachází 1 337 obydlených dom ů, z toho je 95,44 % dom ů rodinných. Jejich stá ří se pohybuje mezi 34 – 64 roky. Neobydlených dom ů je na zvažovaném území 41,81 %, absolutn ě vyjád řeno 559 dom ů. Z nich je 69,23 % využíváno k rekra čnímu bydlení.

Tabulka číslo 4. Situace v ohlasi dom ů v obcích mikroregionu dolní Pootaví

Trvale obydlené domy Neobydlené domy Předchozí dekády pr ůměrné z toho z toho stá ří sloužící 2001 rodinné domy celkem 1970 1980 1991 domu k rekreaci po čet v % v letech po čet v % Mikroregion celkem 1 337 1 276 95,44% 46,2 559 387 69,23% 1 514 1 479 1 395 v tom obce: Cehnice 125 121 96,80% 50,6 72 56 77,78% 166 153 139 Čejetice 242 227 93,80% 44,2 101 75 74,26% 254 245 240 Jinín 49 46 93,88% 50,9 18 16 88,89% 52 53 53 Ku řimany 12 12 100,00% 63,9 5 3 60,00% 19 19 15 Kváskovice 22 18 81,82% 48,0 13 11 84,62% 28 26 24 Milo ňovice 72 69 95,83% 49,2 14 5 35,71% 65 57 65 Neb řehovice 34 34 100,00% 40,6 17 9 52,94% 39 42 41 Osek 132 121 91,67% 46,0 62 45 72,58% 157 157 143

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 7 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

Para čov 35 35 100,00% 59,4 21 17 80,95% 51 50 38 Přeš ťovice 143 143 100,00% 52,9 55 29 52,73% 153 164 153 Rad ějovice 13 13 100,00% 60,3 7 7 100,00% 19 19 16 Rovná 76 74 97,37% 39,6 20 10 50,00% 70 79 82 Řepice 90 87 96,67% 34,0 30 17 56,67% 89 85 82 Skály 23 23 100,00% 58,5 10 8 80,00% 28 30 25 Slaník 34 33 97,06% 50,3 14 8 57,14% 35 34 35 Št ěke ň 213 198 92,96% 54,8 83 58 69,88% 241 238 217 Třešovice 22 22 100,00% 46,6 17 13 76,47% 48 28 27 Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice

Věková struktura Jiho českého kraje (39 let) je tém ěř shodná s věkovou strukturou celé republiky (39,3 roku). Věkový pr ůměr ORP Strakonice je 39,6 roku. Tomuto v ěkovému pr ůměru se velmi blíží i v ěkový pr ůměr zvažovaného mikroregionu dolní Pootaví. Nejv ětší zastoupení má v ěková skupina 15 -59 let.

Mikroregion jako takový nemá své p řirozené centrum jako je tomu nap říklad u šumavského Podlesí. Obyvatelé dojížd ějí do zam ěstnání či za dalšími službami jak do v ětších obcí mikroregionu (Št ěke ň, Čejetice), tak do Strakonic. Nep řítomnost m ěsta ve svazku tak nezkresluje údaje o nezam ěstnanosti, podnikání atd.

Následující tabulka uvádí v ěkovou strukturu obyvatel mikroregionu podle posledního S čítání lidu, dom ů a byt ů v b řeznu roku 2001.

Tabulka číslo 5. Věková struktura obyvatel mikroregionu

Obec Bydlící obyvatelé obyvatelé Bydlící k31.12. bydl. Muži(z 31.12)obyv. k bydl. Ženy(z 31.12)obyv. k 014 Obyvatelé - celkem 59- 15 Obyvatelé ženy 59- 15 Obyvatelé muži a60 Obyvatelé celkem více + 65 Obyvatelé celkem Cehnice 447 224 223 54 133 153 107 72 Čejetice 851 440 411 122 269 324 136 106 Jinín 182 95 87 28 60 59 35 30 Ku řimany 25 13 12 3 4 8 10 8 Kváskovice 102 51 51 26 30 34 12 10 Milo ňovice 282 154 128 55 80 96 51 45 Neb řehovice 133 71 62 22 32 46 33 26 Osek 611 380 231 70 137 300 104 75 Para čov 85 41 44 11 29 29 16 12 Přeš ťovice 412 206 206 53 124 134 101 69 Rovná 243 115 128 29 87 77 50 40 Řepice 306 147 159 59 96 95 56 34 Skály 83 42 41 14 25 27 17 13 Slaník 125 61 64 16 45 41 23 17 Št ěke ň 836 407 429 113 271 279 173 132 Třešovice 75 37 38 14 22 20 19 13 Celkem 4 837 2 501 2 336 694 1 457 1 728 958 713 Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 8 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

Tabulka číslo 6. Vzd ělanostní struktura mikroregionu . a . č láním

ě ed. odb. ed. vzd. lán. lán. láním láním láním ř ě ě ě ed. vzd ed. ř s maturitou s bez matur bez úpl. Obyvat.s st se st se Obyvat.vyu Obyvat. bez vzd. Obyvat.bez zákl.a neuk. a se vzd s Obyvatelstvo vyššímodborným vzd Obec s Obyvatelstvo vysokoškolským vzd Cehnice 107 167 74 10 7 Čejetice 176 330 158 19 22 Jinín 38 72 37 6 2 Ku řimany 10 8 5 Kváskovice 25 40 7 1 2 Milo ňovice 69 95 36 3 6 Neb řehovice 41 48 16 2 2 Osek 268 159 66 19 9 Para čov 23 33 17 1 4 Přeš ťovice 111 164 66 8 11 Rad ějovice 12 14 5 1 Rovná 56 89 52 5 8 Řepice 48 104 55 9 15 Skály 23 30 12 1 Slaník 32 42 19 4 3 Št ěkeň 251 301 171 8 40 Třešovice 21 26 12 2 Celkem 1 311 1 722 808 95 135 Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice

Obrázek číslo 1. Grafické vyjád ření vzd ělanostní struktury obyvatelstva mikroregionu

Struktura vzd ělanosti

2,33% Obyvat. bez vzd. a se zákl. a neuk. vzd ělán. 19,85% 3,32% Obyvat. vyu č. a se st řed. odb. vzd. bez matur

Obyvat. s úpl. st řed. vzd ěláním s maturitou

32,20% Obyvatelstvo s vyšším odborným vzd ěláním

42,30% Obyvatelstvo s vysokoškolským vzd ěláním

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 9 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

1.1.3 Realizované a plánované územní akce

Ješt ě p řed založením svazku se tém ěř všechny členské obce zapojily do Programu obnovy venkova (dále POV) zajiš ťovaného Ministerstvem pro místní rozvoj ČR jako sou část regionální politiky státu. Získané dotace z tohoto programu alespo ň částe čně pokryly jejich investi ční zám ěry a požadavky. Nakonec však nezbytnost koordinace investi čních akcí, propagace území a další spole čné zájmy vedly k založení mikroregionu.

Jednotlivé obce mikroregionu jsou pom ěrn ě aktivní v oblasti podávání projekt ů do Programu obnovy venkova, kterými cht ějí podpo řit sv ůj r ůst a rozvoj. Limitujícím faktorem, jako u všech malých obcí, je fina ční náro čnost jednotlivých projekt ů, která se odráží ve výši vlastního kofinancování. Obce v řešeném mikroregionu jsou pom ěrn ě malé a jejich velikosti odpovídá i velikost jejich rozpo čtů. I p řesto však p ředstavitelé jednotlivých obcí pokra čují krok za krokem v rozvoji svých obcí.

Projekty jsou podávány za jednotlivé obce, ale do budoucna se po čítá i s p řípravou projekt ů za celý mikroregion. Tyto integrované projekty jsou chápány jako hlavní nástroj pro rozvoj celého mikroregionu. Nejenže tyto projekty p řisp ějí k rozvoji celého mikroregionu, ale také p řisp ějí ke globálnímu rozvoji jednotlivých obcí.

Předložené projekty se týkaly hlavn ě technické infrastruktury (silnice, ČOV, kanalizace, plynofikace) a to jak její oprava, hlavn ě po škodách zp ůsobených povodn ěmi, tak i její budování. Dále byly realizované projekty zam ěř eny na bytovou výstavbu, výstavbu sportovních za řízení a kone čně zlepšování kvality života místního obyvatelstva.

Oblasti plánovaných projekt ů jsou následující:

- Infrastruktura a životní prost ředí

- Podnikání a cestovní ruch

- Zem ědělství, lesnictví a rozvoj venkova

- Kvalita života.

Tyto oblasti p ředstavují hlavní prioritní osy, podle nichž bude probíhat rozvoj mikroregionu dolní Pootaví a jeho členských obcí.

V p říloze je uveden p řehled projekt ů podaných jednotlivými obcemi mikroregionu.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 10 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

1.2 Historický vývoj na území mikroregionu

Po čátky osídlení se datují již do 14. století p řed n.l., kdy z horního Podunají p řicházely p řes Šumavu skupiny osídlenc ů s vysp ělou mohylovou kulturou. Mohylové poh řbívání (tzv. mohylová kultura) zde pak z ůstalo typickým znakem, i když se obyvatelstvo m ěnilo (bronzový jiho český mohylový lid, lid kultury milave čské, knovízské, halštatské a pozd ěji laténské (Keltové).

Keltské kmeny (5. stol. p řed n.l.) se p řesouvaly do st řední Evropy a zasáhly též až do p ředh ůř í Šumavy. Znakem jsou op ět mohyly, jejichž stopy lze nalézt u Volyn ě a Malenic. Ve st ředním období se Keltové omezují převážn ě na Pootaví (rýžování zlata).

Po opušt ění Kelt ů do p říchodu Slovan ů (5. až 6. století n.l.) byla tato oblast považována za neobydlenou. Slované sem pronikali postupn ě až do 10. století, jak tomu dovolovala neúrodná zalesn ěná krajina a to především podél řek Otavy s Ostružnou, Voly ňky, Podmoklého potoka a Blanice. Hustota osídlení v 10. století se blížila hustot ě sou časné (mohutná hradišt ě budovaná pro ochranu u Sousedovic, Kn ěží hora u Katovic, Hradec u Řepic). V centraliza čním procesu se Slované v Pošumaví dostávají ke kmeni Zli čan ů.

Rýžování zlata a život p ři obchodních stezkách ovliv ňoval kladn ě život v oblasti, postupné budování a rozvoj sídel dokládají listinné prameny p řevážn ě z 11. a 12. století. Vznik jednotlivých obcí posuzovaného regionu.

1.2.1 Cehnice

První osídlení Cehnic objevil archeolog p. B. Dubský sm ěrem na Třešovice, za Božími muky. Jednalo se o tzv. strakonické osady,zbudované na míst ě zaniklé latenské chaty. Byli to Galští Bójové,jež byli poslední fází mohylového lidu r. 150 p řed Kristem do r. 50 po Kristu. Jsou historicky prvním zjišt ěným obyvatelstvem na území Cech. Osada u Cehnic vyniká svou rozlohou; bylo objeveno 10 chat s patrnými vlivy římské kultury. V chatách byly nalezeny bronzové náramky, pinzety, železné nože, ošt ěpy, strusky, keramické nádoby z hlíny,miskovité a hrncovité formy.

Cehnice leží v Práche ňském kraji,na úpatí vrchol ů Kostelík a Jalov čí. Upoutávaly originální trojúhelníkovitým tvarem návsi,kterou tvo řilo 31 zem ědělských usedlostí, jež dnes již ztratily sv ůj charakter. Také i Cehnice ztratily charakter jiho české vesnice s návsí,s rybníkem,zavezeným v roce 1969. V první písemné zmínce z r. 1342 se uvádí Rudolf,kn ěz na Cehnicích. Z dalších významn ějších pán ů na Cehnicích byl r. 1393 Bohuslav řečený Sest řenek, slovutný rytí ř. Na žádost Heralta Kavky Cehnice z Říčan byly r. 1540 Ferdinandem J. Cehnice povýšeny na m ěstys s vlastním znakem, trhy, povinnostmi a právy - nap ř. pe četit zeleným voskem a va řit pivo. Z r. 1602 je v Cehnicích doložen zámožný dv ůr a pivovar. Kolem r. 1654 poklesli Cehnice zp ět na ves spravovanou ze Št ěkn ě pány Losy s Rosentalu; v této dob ě byly více než z 3/4 pusté. Roku 1784 koupil panství Št ěke ň - a tím i Cehnice - J. Ch. Windischgrätz. Ve východní části Cehnic stojí zbytek renesan ční tvrze, vystav ěné Janem Cehnice r. 1580. Zde byla tvrz již cca od 14. století. palácová budova upoutává kruhovými arkádovými okny a psaní čkovitým sgrafitem. Druhou historicky nejstarší stavbou by m ěla být Boží muka na rozcestí cest na T řešovice a Para čov. Podle vypráv ění starých lidí by zde pod t řemi lípami m ěli být pochováni

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 11 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví naši p ředkové, žijící v m ěstysu Cehnice v 17. století, kte ří byli vyvražd ěni p ři pustošení Cehnic nez řízeným švédským vojskem.

Asi v r. 1780 byla vystav ěna na návsi jednopatrová škola a v letech 1818-30 kaple Nejsv ětější trojice, pozdn ě klasicistní stavba, k níž se váže pov ěst o stavb ě kostela v Cehnicích na vrchu Kostelík. V letech 1847-75 na tzv. Žůrkách p. Stan ěk z Rad ějovic t ěžil lignit na výrobu cca 500q kamence. V r. 1869 byl z řízen poštovní ú řad, v r. 1882 četnická stanice. Obec postihly dv ě povodn ě a dva velké požáry. Celkem zde bylo 37 živnostník ů, z toho 2 ková ři, řezník, 2 truhlá ři, byly zde t ři hostince a mlýn.

Nejvíce naši obec Cehnice proslavily tzv. cirkusáci, kte ří s p ředními cirkusy procestovali Evropu jako žádaní čeští hudebníci a d ělníci. Prvním kapelníkem byl r. 1882 p. Štros.

K nejslavn ějším pat řili Vo říškové, Soudkové, p. Kotoun, Bízek, Filip, Štér, Šípan, Vítr, Stan ěk a mnoho dalších. Kolem roku 1925 byly Cehnice z řejm ě nejmuzikáln ějším místem v Evrop ě. Celkem jezdilo cca 90 lidí z Cehnic, z toho až 60 muzikant ů. Ti s cirkusy Kronne, Knie, Aeros, Busch, Humberto a dalšími projeli Německo, Itálii, Francii, Špan ělsko, Anglii, severské státy, Balkán a další místa Evropy, n ěkte ří ú činkovali i v Americe. Následovala ale doba, kdy nebylo možno svobodn ě cestovat za hranice, a p řestože v Cehnicích bylo ješt ě více než 10 kapelník ů, skon čila krutým zákazem slavná éra cehnických muzikant ů. Po I. sv ětové válce žilo v obci ješt ě p řes 700 obyvatel. Slavní v kraji byli cehni čtí sokolové vedení p. Bízkem. Byli známí svým cvi čením a ve řejnými vystoupeními i ú častí na sletech. Sokol Cehnice svou hokejovou dovedností vybojoval v první divizi r. 1938-39 bronzové medaile, umístil se za Českými Bud ějovicemi a Pískem, p řed Jind řichovým Hradcem, Milevskem a dalšími m ěsty. V obci se hrálo též divadlo až do 60-tých let. Obyvatelé prožili další t ěžké období za II. sv ětové války, kdy bylo mnoho lidí zapojeno do vále čného hospoda ření. Bohužel i tato válka stála cehnické ob čany mnoho utrpení. Po válce v r. 1947 se obyvatelé natolik sjednotili, že za dev ět m ěsíc ů zde vybudovali novou školu, vodovod a vysázeli tzv. sad míru, pod vedením p. Kudmeise a p. Bízka. V r. 1984 bylo dokon čeno kulturní za řízení.

Tabulka číslo 7. Dochované historické památky

Číslo rejst říku Sídelní útvar čp. Památka 26349 / 3-5943 Cehnice silni ční most 31738 / 3-4053 Cehnice čp. 1 tvrz 16873 / 3-4054 Cehnice čp. 104 venkovská usedlost, z toho jen: špýchar Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice, internetové stránky Národního památkového ústavu, pr ůzkum zpracovatele (p řílohy), internetové stránky obcí

1.2.2 Čejetice

První písemná zmínka o této obci pochází z roku 1289. roku 1543 se uvádí ves a pustá tvrz v Čeme řicích jako zboží úanství ve Št ěkni. Po roce 1623 zanikla fara a kostel se stal pouze kaplí. Ran ě feudální sídlo bylo v Čejeticích pravd ěpodobn ě situováno asi 400 m severovýchodn ě od dn ěšní obce v sousedství ran ě gotického kostelíkasv. Havla ze 13. století. Nástupcem staré kurie s vlastnickým kostelíkem se stala zemanská tvrz vrcholného a pozdního st ředov ěku, o níz pouze víme, že byla kolem poloviny 15. století pobo řena p ři sporech s Václavem Koktanem z Kest řan. Svou funkci pak ztratila po p řipojení statku k panství Št ěke ň a postupn ě zanikla bez výrazn ějších stop v terénu. Její místo dnes zabírá h řbitov u kostela a plocha severn ě od kostela.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 12 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

Tabulka číslo 8. Dochované historické památky

Číslo rejst říku Sídelní útvar čp. Památka 35827 / 3-4056 Čejetice kostel sv. Havla 53785 / 3-4057 Čejetice boží muka 20771 / 3-5230 Čejetice čp. 8 venkovská usedlost 39315 / 3-5231 Čejetice čp. 9 venkovská usedlost 37057 / 3-5232 Čejetice čp. 11 venkovská usedlost 26569 / 3-4059 Přeborovice kapli čka 29582 / 3-4060 Přeborovice boží muka Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice, internetové stránky Národního památkového ústavu, pr ůzkum zpracovatele (p řílohy), internetové stránky obcí

1.2.3 Jinín

Dle historických pramen ů není p řesn ě známo, kdy byl Jinín založen. Již v roce 1279 jsou však zmínky o Janu z Jenína a dále o jinínské fa ře. Jinín, n ěkdy Jenín zvaný, m ěl již v XIV. Století sv ůj kostel a svého duchovního. První písemná zmínka o této obci pochází z roku 1279.

Prostorný jinínský kostel Nanebevzetí Panny Marie je velmi cennou historickou památkou. Je dochován postupný seznam všech p ůsobících fará řů od roku 1303. Mezi nimi p ůsobil na jinínském kostele kanovník kostela sv. Ji ří na Pražském hrad ě Jan z Dubé. Z pozd ějších dávných dob vzpomínáme na rok 1468 9. Července. Při stavovských nepokojích vpadli Vod ňanští do Jinína, pobourali všechno a vypálili i kostel.

Jinín jako farní osada byla vždy pro blízký a okolní region obcí spádovou oblastí spole čenskou a kulturní. Jinín byl v 1. Polovin ě 16. Století kvetoucím m ěste čkem. M ěl i sv ůj pivovar, nebo ť v letech 1560-79 plat pivovarný odtud náležel k panství helfenburskému.

Od roku 1879 bylo v Jinín ě prosperující rybníká řské družstvo, které hospoda řilo na 9 rybnících. Toto splynulo po kolektivizaci zem ědělství se zem ědělským družstvem.

V Jinín ě mají dlouholetou tradici spole čenské organizace. Dobrovolní hasi či oslavili v roce 2002 sto deset let trvání sboru (založen v roce 1892). Dále je zde t ělocvi čná jednota Sokol, Červený k říž, organizace myslivc ů a automotoklub. Tato organizace spolu s obcí vybudovala motokrosový areál za vydatné pomoci zem ědělského družstva.

Tabulka číslo 9. Dochované historické památky

Číslo rejst říku Sídelní útvar čp. Památka 16143 / 3-4140 Jinín kostel Nanebevzetí P. Marie 21621 / 3-4142 Jinín boží muka 28501 / 3-4143 Jinín boží muka 20417 / 3-4138 Jinín čp. 14 venkovská usedlost 39591 / 3-4139 Jinín čp. 35 venkovská usedlost 26834 / 3-4141 Jinín čp. ? fara Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice, internetové stránky Národního památkového ústavu, pr ůzkum zpracovatele (p řílohy), internetové stránky obcí

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 13 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

1.2.4 Ku řimany

První písemná zmínka o této obci pochází z roku 1327.

1.2.5 Kváskovice

První písemná zmínka o této obci pochází z roku 1334, kdy ves pat řila k bavorskému panství. Nálezy keramiky dokazují, že obec je mnohem starší. V sousední vesnici byl roku 1361 postaven nový farní kostel sv. Petra a Pavla. Roku 1888 byl povýšen na faru a pat řili k němu Cehnice, Dunovice, Kváskovice, Rad ějovice a Skály. Obec Kváskovice pat řila ješt ě s další 5 pod statek Mlad ějovice.

Před likvidací patrimojní správy náležely Kváskovice s dalšími 24 vesnicemi a m ěstem Št ěkní k panství jehož rozloha činila 1 435 ha. Roku 1890 se rozloha panství zv ětšila na 2 994 ha.

Tabulka číslo 10. Dochované historické památky

Číslo rejst říku Sídelní útvar čp. Památka 45176 / 3-4196 Kváskovice kaple P. Marie 20092 / 3-4191 Kváskovice čp. 2 venkovská usedlost 16715 / 3-4192 Kváskovice čp. 4 venkovská usedlost 41240 / 3-4194 Kváskovice čp. 7 venkovská usedlost 18145 / 3-4193 Kváskovice čp. 10 venkovská usedlost 16785 / 3-4195 Kváskovice čp. 13 venkovská usedlost, z toho jen: stodola 46013 / 3-4190 Kváskovice čp. 16 venkovská usedlost 40166 / 3-5237 Kváskovice čp. 25 venkovská usedlost Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice, internetové stránky Národního památkového ústavu, pr ůzkum zpracovatele (p řílohy), internetové stránky obcí

1.2.6 Milo ňovice

První písemná zmínka o této obci pochází z roku 1243, kdy Milo ňovice daroval Bavor ze Strakonic maltézskému řádu ve Strakonicích. Ve 14. století zde byla postavena tvrz, kde sídlil vladyka Ctibor. Po čátkem 16. století vlastnil část vsi Vilém z Buzic, ale samoutnou tvrz drželi Petr Radkovec z Milovic a po n ěm Voršila ze Žihobce. V roce 1589 vlastnil Milo ňovice Jind řich Dejm ze St říteže, který byl p ři b ělohorských konfiskací odsouzek ke konfiskaci poloviny majetku.

Nástupcem goticko-renesan ční tvrze v Milo ňovicích, naposledy zmi ňované roku 1661 je tzv. Panský d ům. Nejvýznamn ějším poz ůstatkem hospodá řství po tvrzi je dnes jen obdélná renesan ční sýpka.

Tabulka číslo 11. Dochované historické památky

Číslo rejst říku Sídelní útvar čp. Památka 23272 / 3-4242 Milo ňovice kapli čka 34335 / 3-4243 Milo ňovice kapli čka 31625 / 3-4241 Milo ňovice čp. 4 hospoda 19616 / 3-4240 Milo ňovice čp. ? sýpka ?

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 14 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

1.2.7 Neb řehovice

Neb řehovice náleží k nejstrším osadám v Čechách – byly zde objeveny nálezy z doby pohanské. První písemná zmínka o této obci pochází z roku 1253. Původn ě zde byla tvrz, která byla rodným sídlem vladyk ů Neb řehovických z Neb řehovic.

1.2.8 Osek

První písemná zmínka o této obci pochází z roku 1392.

Původn ě renesan ční zámek ze 16. století, p řestav ěn v 19. století a roku 1911 (pseudobarokn ě). Starý židovský h řbitov.

Tabulka číslo 12. Dochované historické památky

Číslo rejst říku Sídelní útvar čp. Památka 16534 / 3-4293 Osek kaple sv. Jana Nepomuckého 29647 / 3-4295 Osek židovský h řbitov 30093 / 3-4294 Osek boží muka čp. 33682 / 3-4292 Osek 1 zámek Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice, internetové stránky Národního památkového ústavu, pr ůzkum zpracovatele (p řílohy), internetové stránky obcí

1.2.9 Para čov

První písemná zmínka o této obci pochází z roku 1316.

Tabulka číslo 13. Dochované historické památky

Číslo rejst říku Sídelní útvar čp. Památka 26568 / 3-4298 Para čov kostel sv. Petra a Pavla Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice, internetové stránky Národního památkového ústavu, pr ůzkum zpracovatele (p řílohy), internetové stránky obcí

1.2.10 Přeš ťovice

První písemná zmínka o této obci pochází z roku 1379.

Tabulka číslo 14. Dochované historické památky

Číslo rejst říku Sídelní útvar čp. Památka 26566 / 3-4319 Přeš ťovice Kaple 17727 / 3-4320 Přeš ťovice rovinné neopevn ěné sídlišt ě, archeologické stopy

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 15 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

19074 / 3-4316 Přeš ťovice čp. 6 venkovská usedlost 33731 / 3-4317 Přeš ťovice čp. 50 venkovská usedlost 19701 / 3-4318 Přeš ťovice čp. 51 venkovská usedlost Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice, internetové stránky Národního památkového ústavu, pr ůzkum zpracovatele (p řílohy), internetové stránky obcí

1.2.11 Rad ějovice

První písemná zmínka o této obci pochází z roku 1334.

Tabulka číslo 15. Dochované historické památky

Číslo rejst říku Sídelní útvar čp. Památka 26567 / 3-4273 Rad ějovice čp. 12 venkovská usedlost Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice, internetové stránky Národního památkového ústavu, pr ůzkum zpracovatele (p řílohy), internetové stránky obcí

1.2.12 Rovná

První písemná zmínka o této obci pochází z roku 1319.

Tabulka číslo 16. Dochované historické památky

Číslo rejst říku Sídelní útvar čp. Památka 28233 / 3-4354 Rovná kaple 36961 / 3-5242 Rovná čp. 8 venkovská usedlost 26089 / 3-4355 Rovná čp. 26 venkovská usedlost Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice, internetové stránky Národního památkového ústavu, pr ůzkum zpracovatele (p řílohy), internetové stránky obcí

1.2.13 Řepice

Na mírné vyvýšenin ě severovýchodn ě od m ěsta Strakonice se rozprostírá ves Řepice, jedno z nejpam ětihodn ějších míst práche ňské- ho kraje, se kterým se svou minulostí m ůže srovnávat jen málokterá vesnice.

V písemných pramenech se poprvé s Řepicí setkáváme v predikátu Ivana ze Řepice, který je r. 1251 spolu s nejmenovaným bratrem uvád ěn jako sv ědek na jedné listin ě. Poté se zde objevují pravd ěpodobn ě jejich potomci až do druhé poloviny 14. století (1298 - Purkart, 1359 - brat ři Ctibor, P ředota, Martin a Všebor ze Řepice, atd. ), kdy nejspíše tato rodina vym řela. Koncem 14. století Řepici získává Nedamír z Machovic a po n ěm jeho synové Chval, Buzek a Kunáš, z nichž první dva se aktivn ě p řidali k husitské revoluci, Chval byl dokonce jedním ze čty ř hejtman ů táborské obce, pozd ěji hejtmanem v Písku a čelním husitským vále čníkem. Od této rodiny Kunáš ů z Machovic řepické majetky se v t řetí t řetin ě 15. století dostali p říbuznému rodu - vladyk ům ze Sudom ěř e, kte ří se poté psali jako Řepi čtí. První z nich byl Hynek Dív čický ze Sudom ěř e, dlouhá léta služebník Rožmberk ů, jeho syn Jan, který se jako vlastník Řepice objevuje po č. 80. let, se aktivn ě podílel na soudobém politickém d ění, delší čas byl i p řísedícím komorního soudu, za jeho držby došlo k značné pozdn ě gotické p řestavb ě řepické tvrze. Po jeho smrti r. 1528 si jeho synové rozd ělili všechen majetek mezi sebe tak, že Ctibor dostal Dobev, Hynek Dív čice a Adam Řepici, všichni synové pokra čovali v politické cest ě svého otce. Nejdále došel práv ě Adam, který po svém p ůsobení ve funkci krajského hejtmana se stal podkomořím m ěst králové, hejtmanem

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 16 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

Starého M ěsta pražského a radou apela čního soudu. Adam byl rozhodným zastáncem Ferdinanda I. a podporovatelem habsburské politiky, za svou v ěrnost byl po porážce stavovského povstávní r. 1547 odm ěněn četnými majetky, zem řel r. 1551 v Milán ě na výprav ě české šlechty, která jela vst říc budoucímu císa ři Maxmiliánovi II. Řepické panství prodala jeho dcera Kate řina, provdaná za Zde ňka ze Šternberka, r. 1552 místosudímu Království českého Janu staršímu Hod ějovskému z Hod ějova, mecenáši a podporovateli humanistického básnictví, který po resignaci na svou funkci místosudího na Řepici r. 1555 trvale p řesídlil. Obklopil se rozsáhlou družinou, která pro n ěj tvo řila básn ě (nap ř. Tomáš Mitis, Ji ří Handsch, Vít Trajanus, Matouš Kolín, Prokop Lupá č a mnoho jiných), Řepice se tak stala jedním z p ředních center českého humanismu. Humanismu byli naklon ění i další majitelé Řepice z rodu Hod ějovských (Old řich, Bernard), kterým byla zkonfiskována po porážce stavovského povstání za jejich ú čast na n ěm. R. 1622 bylo panství prodáno Judit ě Kolovratové ze Šternberka, poté jej drželi Libštejnští z Kolovrat, od kterých Řepici r. 1650 koupil Antonín Losi z Losimthalu, který ji trvale p řipojil k panství Št ěke ň.

Tabulka číslo 17. Dochované historické památky

Číslo rejst říku Sídelní útvar čp. Památka 23482 / 3-4350 Řepice kostel sv. Ma ří Magdalény 41813 / 3-4351 Řepice výklenková kapli čka 28466 / 3-5163 Řepice zem ědělský dv ůr, z řícenina, z toho jen: renesan ční štít 29583 / 3-4352 Řepice silni ční most 34500 / 3-4353 Řepice výšinné opevn ěné sídlišt ě - hradišt ě Hradec, archeologické stopy 37149 / 3-4349 Řepice čp. ? tvrz 25025 / 3-5162 Řepice čp. ? sýpka ? Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice, internetové stránky Národního památkového ústavu, pr ůzkum zpracovatele (p řílohy), internetové stránky obcí

1.2.14 Skály

Osada s rozlehlou nepravidelnou návsí na vidlici starých cest. V roce 1334, kdy je o ní první zpráva, byla prodána sou časn ě s osadou Krtely Old řichu Št ěněti z Dobevi. V roce 1397 se na manském soudu p řipomíná Jan ze Skály, po n ěmž zde žil rod Ko čků. V roce 1418 vlastnil Jan Ko čka ze Skal n ějaké zboží v Sedlíkovicích a r. 1430 mu král Zikmund Lucemburský zapsal manství ve Skalách, sousedních Budi čovicích a Št ěticích a tato darování následující rok ješt ě rozší řil o t ři rychty. Jeho syn, který se patrn ě jmenoval P řibík, sloužil na Zvíkov ě a r. 1435 byl nedaleko Písku zabit Tábory. Druhý syn Václav zem řel p řed r. 1454. Z posledních potomk ů známe ješt ě Jana a Aleše Ko čky, doložené v letech 1498 a 1499. Janov ě dce ři Kate řin ě, k níž se p řiženil Bohuslav Drda z Radkovic, potvrdil r. 1509 král Vladislav listiny na zdejší manství. N ěkdy kolem r. 1536 prodala Kate řina Skály Kašparu Litochlebovi ze Strachotínka, který zde patrn ě vystav ěl tvrz, nebo zvelebil starší dílo do podoby tvrze.

Obec Skály je nositelka Bílé stuhy za práci s mládeží v krajském kole sout ěže Vesnice roku 2002.

1.2.15 Slaník

První písemná zmínka o této obci pochází z roku 1359.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 17 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

1.2.16 Št ěke ň

Št ěke ň je m ěste čko na levém b řehu řeky Otavy asi 8 km východn ě od okresního m ěsta Strakonic. Leží v nadmořské výšce 388 m. Ves se poprvé v pramenech p řipomíná v roce 1318 jako majetek Baška ze Št ěkn ě. V pr ůběhu staletí m ěla celou řadu majitel ů – poslední z nich, Windischgrätzové, ji vlastnili od roku 1781 až do první pozemkové reformy Československé republiky. Zajímavostí Št ěkn ě je rozsáhlý park, v jehož st ředu stojí na terase barokní zámek z let 1664 - 1665, který dnes slouží ve řejným ú čel ům. Z památek je nejhodnotn ější barokní farní kostel svatého Mikuláše, postavený na míst ě staršího gotického chrámu.

Tabulka číslo 18. Dochované historické památky

Číslo rejst říku Sídelní útvar čp. Památka 34695 / 3-4410 Št ěke ň tvrz Srdov, archeologické stopy 33509 / 3-4405 Št ěke ň kostel sv. Mikuláše 34981 / 3-4409 Št ěke ň socha sv. Jana Nepomuckého 17162 / 3-4404 Št ěke ň čp.18 venkovská usedlost 38469 / 3-4403 Št ěke ň čp.25 venkovská usedlost 25271 / 3-6017 Št ěke ň čp.28 venkovská usedlost 45618 / 3-4406 Št ěke ň čp.87 fara 18379 / 3-4402 Št ěke ň čp.? zámek Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice, internetové stránky Národního památkového ústavu, pr ůzkum zpracovatele (p řílohy), internetové stránky obcí

1.2.17 Třešovice

První písemná zmínka o této obci pochází z roku 1303, kdy se soudil fará ř z Jinína a strakonický p řevor o desátek ze vsi. V roce 1671 poddanstvím pat řily T řeš ňovice pán ům Lažanským.

Tabulka číslo 19. Dochované historické památky

Číslo rejst říku Sídelní útvar čp. Památka 30380 / 3-4145 Třešovice kaple sv. Jana K řtitele Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice, internetové stránky Národního památkového ústavu, pr ůzkum zpracovatele (p řílohy), internetové stránky obcí

1.3 Poloha, geologické pom ěry a klimatické podmínky

1.3.1 Strakonický region

Řešené území je st řední částí Strakonického okresu a jeho pomyslná hranice probíhá na západ ě souhlasn ě s rozmezím s okresem Klatovy a na jihu s okresem Prachatice. Za obcí Čep řovice se zvedá severovýchodním sm ěrem a b ěží po obvodu katastrálního vymezení obcí Skály, Kváskovice, Rad ějovice a u obce Cehnice kolmo přetíná komunikaci I. t řídy Strakonice-Vod ňany, aby se za katastrem obce Čejetice napojila na hranici s okresem Písek. Po ní se hranice řešeného území zvedá severozápadn ě až k obci Velká Turná, obíhá obec Radomyšl, aby se vrátila zp ět severním sm ěrem, kde zahrnuje obec Chráš ťovice a b ěží po komunikaci západním sm ěrem na Horaž ďovice, kde se napojí do výchozího místa na rozhraní s okresem Klatovy.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 18 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

Z hlediska geomorfologického člen ění severní část území Strakonicka spadá do Českomoravské subprovincie reprezentované St ředo českou pahorkatinou. Ta je zbytkem t řetihorního zarovnaného povrchu s mírn ě zvln ěným reliéfem o nadmo řské výšce mezi 500 - 600 m. V daném území je reprezentovaná p ředevším Blatenskou pahorkatinou resp. její částí - Horaž ďovickou pahorkatinou. Pom ěrn ě ploché území této pahorkatiny má nejvyšší bod H řeben (596,5 m n.m.) t ěsn ě za hranicí posuzovaného regionu.

Do jižní části území (Voly ňsko) zasahuje rozsáhlé a pom ěrn ě členité území Šumavského podh ůř í, které je erozí vodních tok ů zna čně roz člen ěné a p říkré údolní svahy zde ost ře kontrastují s p řevládajícím kopcovitým terénem. Z tohoto celku nejv ětší část v řešeném území zaujímá Bavorovská vrchovina se svým jihovýchodn ě od Strakonic se rozkládajícím podcelkem Milo ňovickou pahorkatinou s izolovanými vrchy p řesahujícími 500 m (nejvyšší Ku řimanský 586 m a Ostrý 579 m). Širší okolí Volyn ě pat ří Voly ňské vrchovin ě s řadou vrchol ů p řes 600 m (Kbil 664 m u Lib ětic, Kalný vrch 634 m u Strunkovic nad Voly ňkou, Ostrý vrch 591 m, Breta ň 651 m - jižn ě od Volyn ě). Dalším podcelkem Šumavského podh ůř í, které zasahuje jihozápadní část území je Vimperská vrchovina s Mladotickou na severu (Mladotický vrch 703 m, Damí čský vrch 739 m, Kústrý 839 m) a Vacovickou vrchovinou na jihu, která dosahuje p řes 900 m n.m.

Mezi oba hlavní geomorfologické celky St ředo českou pahorkatinou a Šumavským podh ůř ím ješt ě do oblasti zasahuje podél m ěsta Strakonice Českobud ějovická pánev jako sou část Jiho českých pánví.

Nejvýše položená sídla jsou Vacovice a Drážov, nejníže Št ěchovice.

1.3.2 Horniny a reliéf

Celé řešené území náleží k Českému masívu, který je geologicky jednou z nejstarších částí evropské pevniny. V nejstarší dob ě byla tato oblast zalita mo řem, na jehož dn ě se hromadily mohutné vrstvy usazenin z okolní pevniny. Intenzita sedimentace byla velmi r ůzná, proces usazování n ěkolikrát p řerušil ústup mo ře. P ůvodní měkké a sypké sedimenty se zpev ňovaly a vlivem horotvorných proces ů se dostávaly do v ětších hloubek, kde vlivem vysokých teplot a tlaku zb řidli čnat ěly, (krystalické b řidlice).

Krystalické moldanubikum tvo ří p řevážn ě skalní podklad řešeného území. Jeho jednotvárná série, jejíž původní horniny dosahují n ěkolikakilometrové mocnosti, se usazovala v hlubokých částech mo řské prohlubn ě za pom ěrného tektonického klidu a zna čného nanášení jílovitého a pís čitého materiálu. Z toho pak vznikaly opakovanou p řem ěnou p ředevším biotitické pararuly a migmatity rozli čného typu. P řízna čné je pro tuto jednotvárnou sérii nepatrný podíl hornin odlišného složení, nap ř. krystalických vápenc ů, dolomit ů a ojedin ěle též amfibolit ů.

Pestrá série, jež se od jednotvárné odlišuje četnými vložkami krystalických vápenc ů spolu s p řechodnými polohami dolomit ů, erlan ů, eklogit ů a amfibiolit ů, grafitických hornin a k řemenc ů, je zastoupena v území jen v malé mí ře západn ě a jižn ě od Strakonic.

Jižní část vymezené oblasti zabírá šumavská v ětev moldanubického plutonu. Nejstaršími horninami jsou zde diority, k mladším pat ří granodiority, k nejmladším žuly s bohatým žilným doprovodem. Severozápadní část (mezi Horaž ďovicemi a Strakonicemi) sem proniká st ředo český pluton se zastoupením p ředevším biotitickým granodioritem a k řemitým dioritem červenského typu.

Tyto horniny se t ěží v oblasti na mnoha místech s využitím jako stavební a dekora ční kámen.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 19 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

Nejvýše položenou obcí mikroregionu je obec Jinín, nejníže položenou je obec Čejetice.

1.3.3 Podnebí

Klimaticky se Strakonický region d ělí na dv ě oblasti. Klimatická oblast B3 v podélném pásu Horaž ďovice - Strakonice (mírn ě teplá oblast) s charakteristikou okrsku mírn ě teplý, mírn ě suchý, p řevážn ě s mírnou zimou. Ostatní území leží v okrsku B5 s charakteristikou mírn ě teplý, mírn ě vlhký, vrchovinový.

Pr ůměrná ro ční teplota 6,5 °C, v období vegetace 12,5 °C.

Oblast je dále charakterizována:

• pr ůměrný po čet letních dní v roce 30 - 40

• pr ůměrný po čet ledových dní v roce 40 - 50

• pr ůměrný po čet mrazových dn ů 120 - 130

• po čet dní s teplotou nad 0°C 270

• po čet dní nad 5°C 210

• po čet dní nad 10°C 150

• po čet dní nad 15°C 65

• pr ůměrný po čet:

jasných dn ů 40

zamra čených dn ů 145

s mlhou 57

Pr ůměrné datum prvního mrazivého dne 1.10. a posledního mrazivého dne 1.5.

Tabulka číslo 20. Pr ůměrná teplota vzduchu v jednotlivých m ěsících (dle dlouhodobých klimatických map)

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. -2 -1 3 6 12 15 17 17 12 7 3 -2 Tabulka číslo 21. Dlouhodobý pr ůměrný úhrn srážek v mm v jednotlivých m ěsících:

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. 30 27 30 45 70 85 90 65 50 45 35 35 Pr ůměrný ro ční úhrn srážek dosahuje 550 - 600 mm, v období vegetace 400 mm.

Tabulka číslo 22. Úhrn srážek za rok 1998 nam ěř ený na nejbližší stanici Kocelovice:

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. 14,4 8,1 43,5 8,3 34,2 243,7 66,4 31,2 104,3 97,4 41,5 20,9 Pr ůměrná relativní vlhkost vzduchu:

v červenci ve 14,00 hodin: 60%

v prosinci ve 14,00 hodin: 87%

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 20 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

Uvedené údaje jsou pr ůměrným ukazatelem, klimatické podmínky jsou úm ěrné nadmo řské výšce, ve které jsou jednotlivá sídla lokalizována. Jihozápadním směrem k okraji popisovaného regionu zasahuje drsn ější klima Šumavského podh ůř í.

Zdroj: Český hydrometeorologický ústav

1.3.4 Půda, vegetace, fauna

Z hlediska p ůdní druhovosti p řevažují v řešeném území hlinité až hlinitopís čité p ůdy. Podle zat říd ění do půdních typ ů p řevažují podzolové p ůdy a podzoly. Do Voly ňské oblasti zasahují již typy hn ědých horských lesních p ůd.

Z hlediska p ůvodu, vývoje a p ředevším druhového zastoupení kv ěteny lze řadit oblast do subhercynské fytogeografické oblasti. P ůvodním vegeta čním krytem byly listnaté lesy a to v Šumavském podhůř í p řevládaly různé druhy bu čin (lipové či dubové bu činy), v nižších polohách v severní části popisovaného území p řevládaly spíše acidofilní doubravy (porosty dubu letního s místy vtroušeným dubem zimním, b řízou a lípou). V dob ě halštatské mohylové kultury došlo vlivem dlouhotrvajícím, p řevážn ě pastevním využíváním k hlubokým zm ěnám ve složení t ěchto p ůvodních les ů nebo k jejich úplné likvidaci. Jejich náhrada b ěhem prvního staletí našeho letopo čtu neznamenala obnovu p ůvodního krytu, ale p řisp ěla ke vzniku relativn ě sušších a teplomiln ějších les ů tvo řených náhradními d řevinami (duby, b řízami, osikami, borovicemi). P řevážná část původních listnatých nebo smíšených les ů byla však nahrazena ekonomicky výnosn ějšími smrkovými monokulturami.

Trvalé odlesn ění na druhé stran ě umožnilo pr ůnik teplo a sv ětlomiln ějších druh ů rostlin a umožnilo rozvoj zem ědělské výroby. V sou časné dob ě podíl lesních ploch p ředstavuje na Voly ňsku 23,55 % a podíl zem ědělské půdy je ve voly ňském subregionu 66,63 % (viz tabulka a obrázek na další stran ě).

V krajin ě šumavského podh ůř í p řetrvala bohatá a dosti teplomilná nelesní kv ětena. Z travin je to tráva vále čka prapo řitá, kvetoucí druhy zastupuje smolni čka obecná, úro čník bolhoj, čičorka pestrá, jetel horský a zlatý, r ůzné druhy divizen, pupava obecná. Ke řové patro zastupují porosty trnek, hloh ů, lísek a mnoho druh ů planých r ůží. V lesních okrajích jsou zastoupeny b řízy, osiky, lísky, je řáby a jívy. Na sušších loukách a pastvinách v pahorkatinném prost ředí lze registrovat vzácné vstava če: kuka čky, osmahlého a bezového. Pon ěkud čast ěji se zde vyskytují další vstava čové rostliny: bradá ček vej čitý, vemení ček zelený, vemeník dvoulistý a pětiprstka žežulník.

Ve smrkových monokulturách a druhotných borových lesích je kv ětena chudší. Podrost tu tvo ří hlavn ě bor ůvka, brusinka, v řes, š ťavel kyselý, star ček hajní, p řesli čka lesní, ost řice t řeslicovitá. Z kapradin pak mohutná hasivka orli čí.

V lesích bukových se dochovala bohatší a významn ější kv ětena, nap ř. ma řinka vonná, koko řík mnohokv ětý, hluchavka žlutá, vraní oko, v ěsenka nachová či konvalinka vonná. Na skalnatých stanovištích údolí Otavy se mnohde uchovaly i p ůvodní reliktní bory se zimostrázkem alpinským nebo medv ědicí léka řskou. V okolí obce Rovná je chrán ěné nalezišt ě ho řce jarního (poblíž Rovenského rybníka).

V popisovaném území je pom ěrn ě b ěžná lovná zv ěř : srn čí, koroptve, bažanti i zajíci. Pom ěrn ě po četná je i černá zv ěř . V lesích i polích je po četná a typická ornitofauna. B ěžní lesní ptáci jsou brávník lesní, kví čala

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 21 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví euroasijská, strakapoud velký, sojka obecná kuka čka obecná. Vyšší polohy hostí kosa horského a o řešníka kropenatého. Z luk a obd ělávaných polí ubývá k řepelky a koroptve polní. V lesopolních okrajích se objevuje poštolka obecná. Z plaz ů a obojživelník ů lze nalézt skokana hn ědého, ropuchu obecnou, rosni čku, ješt ěrku živorodou, slepýše k řehkého a užovku obojkovou.

Dostatek potravní nabídky zde mají b ěžné šelmy jako kuna lesní, hranostaj a lasice kol čava i tcho ř tmavý. Hojn ě se vyskytuje i liška obecná.

Tabulka číslo 23. Struktura p ůdy v mikroregionu dolní Pootaví da da lská né ů ě ů ě d ě da (ha)da Obec ů plochy (ha) plochy(ha) Ostatní plochy(ha) (ha) Vodní plochy(ha) Zastav Lesníp p (ha) Chmelnice (ha) Zem Orná p Orná Cehnice 711 - 907 403 60 15 85 Čejetice 1 064 - 1 380 355 213 27 130 Jinín 284 - 391 20 16 7 51 Ku řimany 139 - 201 82 1 2 25 Kváskovice 194 - 244 47 15 3 19 Milo ňovice 293 - 430 157 2 9 31 Neb řehovice 307 - 371 107 5 6 31 Osek 797 - 916 354 19 16 87 Para čov 223 - 340 78 7 5 30 Přeš ťovice 689 - 766 160 29 18 74 Rad ějovice 134 - 170 44 1 2 9 Rovná 306 - 358 25 15 8 28 Řepice 198 - 253 108 28 7 33 Skály 182 - 234 246 1 3 23 Slaník 223 - 242 5 21 3 26 Št ěke ň 632 - 876 382 81 21 87 Třešovice 299 - 373 23 2 4 27 Celkem 6 675 0 8 452 2 594 514 155 793 Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice

Obrázek číslo 2. Struktura zem ědělské p ůdy

Struktura p ůdy 2,68% 0,81% 13,52% 4,14%

34,79%

44,06% 0,00%

Orná p ůda (ha) Chmelnice (ha) Zem ědělská p ůda (ha) Lesní p ůda (ha) Vodní plochy (ha) Zastav ěné plochy (ha) Ostatní plochy (ha)

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 22 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

1.3.5 Rybníky

V popisovaném území zbytkové části okresu existence rybník ů není již tak výrazná. Ve Voly ňské oblasti vzhledem k reliefu Šumavského p ředh ůř í není žádný významný rybník. Ve Strakonické oblasti lze zaznamenat rybníky jižn ě od okresního m ěsta mezi obcemi Sousedovice a Mut ěnicí, kde nejv ětší je Velkohorský rybník a severn ě od Strakonic Horní a Dolní Řepický potok. Menší rybníky se vyskytují v okolí obce Čejetice. Rybníky jsou vesm ěs pronajaty Školnímu rybá řství Protivín nebo jsou vlastn ěny a spravovány obcí.

1.3.6 Vodní toky

Řešená oblast náleží k hydrologickému povodí 1-08 řeky Otavy. Ta v popisovaném mikroregionu nabírá vody z pravé strany Novosedelského potoka a Voly ňky.

Otava vzniká soutokem horských řek Vydry a K řemelné u Čeňkovy pily na Šumav ě, te če severn ě a u Horaž ďovic m ění velkým obloukem sm ěr toku na východní. Do regionu p řitéká od Horaž ďovic. Protéká Strakonicemi a za Čejeticemi opouští region.

Otava pat ří k tok ům s kolísavým vodním stavem, který se rychle m ění po srážkách.

Koryto řeky Otavy v p řirozeném stavu provede l a 2 letou velkou vodu, p ři v ětších pr ůtocích dochází k rozliv ům do údolní nivy. V minulosti byla řeka upravována tak, aby se zátopy omezily. P ři umis ťování jakýchkoliv aktivit do inunda čního území obou řek, je nutné p ředem vy řešit ochranu p řed ú činky velké vody a zajistit bezpe čný pr ůtok velkých vod a pr ůchod led ů po celé trase řeky Otavy a Voly ňky.

1.3.7 Ostatní vodní plochy

Vodní plochy v ětšího významu se nacházejí mimo hranice regionu. Jde p ředevším o rybni ční soustavy, budované hlavn ě ve 13. - 16. století. Tyto soustavy jsou soust řed ěny zejména v kotlinách a plochých pahorkatinových reliéfech. Rybníky lze rozd ělit dle soust řed ěného výskytu na Blatenskou, Vod ňanskou a Putimskou rybni ční soustavu.

1.4 Infrastruktura a doprava

Rozvoj technické infrastruktury byl ve sledovaných obcích regionu v minulých desetiletích v souvislosti s rozvojem jen tzv. st řediskových obcí zna čně zanedbáván. Ur čitý pozitivní rozvoj byl zaznamenán jen u v ětších sídel, čímž došlo k dalšímu prohloubení rozdílu ve vybaveností oproti vesnickým lokalitám. I když nespornou roli na stagnaci rozvoje inženýrských sítí m ělo státní vlastnictví a limitovaný zp ůsob investi čních prost ředk ů.

Sou časný stav vybavenosti území technickou infrastrukturou schematicky ilustruje dále uvedená tabulka.

1.4.1 Vodohospodá řská infrastruktura

Situace v oblasti vodohospodá řské infrastruktury je v jednotlivých obcích rozdílná. Z hlediska zásobování pitnou vodou nejsou na území mikroregionu žádné v ětší potíže. Ve řejný vodovod se nenachází pouze v obcích Para čov, Rad ějovice a Kváskovice, kde obyvatelé čerpají pitnou vodu z vlastních zdroj ů (studní).

Obecn ě je možné říci, že ve v ětšin ě p řípad ů pokrývá ve řejný vodovod pot řeby obyvatel obcí mikroregionu, jednotlivé místní části pak v n ěkterých p řípadech čerpají vodu z vlastních studní. V této souvislosti je pot řeba

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 23 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví zd ůraznit, že vybudování ve řejných vodovod ů i v t ěchto osadách by m ělo být p ředm ětem zájmu každé obce, protože ne ve všech p řípadech mají studn ě pot řebnou vydatnost vody.

Z hlediska kanalizace je situace v obcích dostate čná. Kanaliza ční řád není pouze v obci Vacovice. V oblasti čistíren odpadních vod existují zna čné rezervy nebo ť ČOV jsou pouze v Oseku, Čeme řicích, Milo ňovicích a Št ěkni. V připravovaných projektech v ětšiny obcí je vybudování vlastní ČOV za řazeno, nicmén ě velkým problémem je zna čná finan ční náro čnost spojená s vybudování ČOV. Pro malé obce s malými rozpo čty se jeví jako zna čný problém. Jedním z řešení jsou dota ční tituly zam ěř ené na budování ČOV. I p řesto je vybudování ČOV spojeno se zna čným zadlužením obce.

Tabulka číslo 24. Vodovod

Vodovod % připojení O b e c Řad obyvatel Zdroj Přeš ťovice ano 100 - Skály ano 60 vlastní studna Ku řimany ano 70 vrt Osek ano 80 vlastní studna Slaník ano 100 studna Št ěke ň ano 100 Římov Řepice ano 100 vlastní studny Rovná ano 100 studna Kváskovice ne - vlastní studny Cehnice ano 100 Římovský vodovod Rad ějovice - - vlastní studny Římovský vodovod, vrty v Čejetice ano 99 Mlad ějovicích a Sedlíkovicích Třešovice ano 90 vrt Neb řehovice ano 90 Jinín ano 85 vlastní vrt Para čov ne - vlastní studny Milo ňovice ano 90 vrty Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice, pr ůzkum zpracovatele

Tabulka číslo 25. Kanalizace

Kanalizace % p řipojení O b e c Řad ČOV obyvatel Vyúst ění Přeš ťovice ano ne 95 do potoka Skály ano ne 100 Cehnický potok Ku řimany ano ne 40 septiky Osek ano ano 50 vodote č Rohozná Slaník ano ne 98 do Otavy Št ěke ň ano ano 80 Řepice ano ne 100 do Řepického potka do vodote če, rybníka a Rovná ano ne 100 potoka Kváskovice ano ne 90 cehnický potok Cehnice ano ne 90 cehnický potok Rad ějovice ano ne 100 potok Čejetice ano ano 80 Otava, Zarkovický potok Třešovice ano, d ěšťová ne 10 potok

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 24 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

Neb řehovice ano ne 95 Jinín ano ne 90 potok Para čov nedostate čná ne - do rybníka Milo ňovice ano ano 85 - Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice, pr ůzkum zpracovatele

1.4.2 Odpadové hospodá řství

Situace v oblasti svozu tuhého domácího odpadu je rozmanitá. To je dáno hned n ěkolika faktory, kterými jsou například vzdálenost či výše poplatk ů za poskytované služby. Komunální odpad je odvážen 1 – 2 krát za týden, což závisí na velikosti obce a po čtu obyvatel. Svoz nebezpe čného odpadu (staré televize, ledni čky atd.) probíhá jednou či dvakrát za rok. V nepravidelných intervalech dochází ke svozu starého železa.

Firmy zabezpe čující odvoz odpadu jsou: Rumpold Vod ňany, s. r. o., Technické služby Strakonice, ROOS Příbram, AMT, s. r. o., P říbram, s. r. o., M ětské služby Písek.

1.4.3 Energetická infrastruktura

Obce analyzované oblasti jsou zásobeny elektrickou energií z napájecích zdroj ů - rozvoden 110/22 kV Strakonice, Mirovice, Prachatice, Písek, Vimperk a Mydlovary s jednotným nap ětím v distribu ční síti 22 kV. Z hlediska nad řazené energetické soustavy je to VVN 400 kV probíhající v okolí obce Řepice. Nejv ětší odb ěratelé (i v rámci celého okresu) ČZ Strakonice a České dráhy jsou zásobovány z vlastních rozvoden 110 kV.Rezerva ve stávající síti umož ňuje i požadovaný rozvoj.

Dodávku zemního plynu zajiš ťují v analyzovaných lokalitách výhradn ě Jiho české plynárny a.s. České Bud ějovice realizovanými odbo čkami z dálkového plynovodu DN 600 procházejícím okresem Strakonice. V sou časné dob ě je plyn nebo se na plynofikaci pracuje v obcích mikroregionu Osek, Jinín a Milo ňovice.

O rozvod plynu je v jednotlivých obcích zájem. Jako problematická se jeví otázka finan ční, kdy plošná plynofikace obce je realizována ze sdružených prostředk ů s nejv ětším podílem obce (v četn ě dotací a p ůjček). Plynárenský podnik zpravidla investuje do vysokotlaké p řípojky a regula ční stanice. V obcích s malým po čtem odb ěratel ů je tuto investici nutno zvážit i s ohledem na to, že p řechod na jiný zdroj vytáp ění si vyžádá i nemalé finan ční prost ředky v p řipojovaných objektech, které musí hradit odb ěratel.

1.4.4 Telekomunika ční infrastruktura

Telekomunika ční sít ě jsou v dané oblasti zavedeny do všech obcí, každá obec má také ve řejnou telefonní stanici. P řestože je na území mikroregionu dostate čné množství vysíla čů (zastoupení mají všechny t ři u nás působící spole čnosti), objevují se v n ěkterých oblastech mikroregionu problémy s dosahem signálu poskytovatel ů mobilních telefonních služeb. Je to p ředevším charakterem krajiny v n ěkterých částech mikroregionu. Pevnou telefonní linku využívá 50 – 100 % ob čan ů mikroregionu.

Z hlediska internetového p řipojení není situace nejlepší jak podle pr ůměru České republiky, tak i podle pr ůměru členských stát ů EU. Tradi ční p řipojení (Dial up a jeho formy) jsou sice možné z hlediska vybavenosti každé obce telefonní infrastrukturou, nicmén ě tento druh p řipojení neposkytuje dostate čně kvalitní možnost využití internetu. Další formy p řipojení (satelit, pronajatý okruh, optický kabel atd.) jsou vhodné pro ší ření širokopásmového internetu a nabízejí mnohem kvalitnější p řipojení, avšak jejich využití není možné vždy.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 25 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

Ovliv ňujícími faktory jsou finan ční prost ředky, ráz krajiny a další faktory. I p řesto je ve zvažované oblasti internetové p řipojení využíváno 10 – 40 % ob čan ů.

Tabulka číslo 26. Telekomunikace

Telekomunikace (ve řejný % % telefonní připojení připojení O b e c automat) obyvatel Internet obyvatel Přeš ťovice ano 50 ano 10 Skály ano 80 ano 20 Ku řimany ano 30 ano 10 Osek ano 50 ano 10 Slaník ano 100 ano 10 Št ěke ň ano 90 ano 10 Řepice ano 95 ano 10 Rovná ano 90 ano 10 Kváskovice ano - ano - Cehnice ano - ano - Rad ějovice ne 80 ano 20 Čejetice ano 95 ano 40 Třešovice ano - - - Neb řehovice - - - - Jinín ano 80 ano - Para čov ano 100 ano 15 Milo ňovice ano 50 ano - Zdroj: pr ůzkum zpracovatele

1.4.5 Doprava a dopravní obslužnost

Silni ční doprava a sí ť silnic

Územím posuzovaného regionu vede důležité komunikace I. t řídy a to silnice č. 22. za řazená do sít ě mezinárodních silnic ve sm ěru Klatovy – Horaž ďovice – Strakonice – Vod ňany (s napojením na I/20) a silnice č. 4 p řetínající region severo - jižním sm ěrem. Ob ě tyto komunikace propojují region s dalšími vn ějšími d ůležitými centry okres ů a kraj ů (Plze ň, Karlovy Vary, Cheb) na západ ě až ke státní hranici s N ěmeckem, Č.Bud ějovice, Třebo ň až ke státní hranici s Rakouskem na východ ě, Vimperk se státní hranicí na jihu a hlavní m ěsto severn ě regionu.

Ostatní sí ť tvo ří silnice:

 I/4 – p řetíná region severo – jižním sm ěrem

 II/139 - Horaž ďovice-Chráš ťovice-Radomyšl-Osek p řes I/4- Písek

 silnice III. t řídy p řevážn ě místního významu.

Nedostatkem komunikací I. t řídy je, že cca dv ě t řetiny nejsou konstruované na normovou ší ři S 11,5. Neda ří se rekonstruovat kolizní úseky, odstra ňovat nehodová místa, chybí, a to p ředevším u silni ční sít ě spravované obcemi, dostatek finan čních prost ředk ů na jejich údržbu (i zimní), opravy a dopl ňování dopravního zna čení jak svislého tak vodorovného.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 26 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

Dalším nedostatkem který v dopravní síti regionu je vedení pr ůtahových silnic I. t řídy centrem obou nejv ětších st ředisek s dopravními závadami jak na komunikaci č. 22 tak i č. 4 ve Strakonicích, tak i ve Volyni, kde tranzitní komunikace prochází p římo p řes nám ěstí v historickém centru.

Železni ční sí ť

Základní sí ť železnic je tvo řena tratí č. 190 - České Bud ějovice-Strakonice-Plze ń na ní napojena tra ť regionálního významu č. 208 - B řeznice-Blatná-Strakonice-Volyn ě-Vimperk. Strakonice tak p ředstavují železni ční k řižovatku regionálního významu. Železni ční tra ť Č. Bud ějovice - Plze ň je jednokolejná a elektrifikována (st řídavý proud 25 kV). Tra ť č. 208 je rovn ěž jednokolejná provozována v motorové trakci.

Doprava v klidu

Neustále se prohlubující finan ční náro čnost a problémy státního podniku České dráhy mají za následek omezování četnosti vlakových spoj ů. Na seznamu tzv. neefektivních tratí se objevuje i tra ť B řeznice - Strakonice - Vimperk.

Jako v celé republice tak i v tomto regionu (zvláště v sídlech s v ětší dopravní koncentrací) je velkým problémem doprava v klidu, zp ůsobená nedostate čnou reakcí na sou časný stupe ň motorizace, nedostatkem vhodných ploch pro realizaci odstavných parkoviš ť a nedostatek finan čních prost ředk ů (nebo investor ů) pro realizaci velkokapacitních parkovacích objekt ů.

Letecká doprava

Letecká doprava není v regionu provozována, letišt ě ve Strakonicích provozuje sportovní a vrtulníkové létání.

Autobusová dopravní obslužnost

Ke standardu života obyvatel obcí pat ří, že stát ve spolupráci se samosprávou garantují dopravní obslužnost území ve řejnými dopravními prost ředky (v rámci zajišt ění ve řejné služby) s jízdným, které by m ělo být dostupné všem skupinám obyvatelstva. Zdroje pro financování dopravní obslužnosti jsou: ze státního rozpo čtu dotací Okresním ú řad ům s kriterii podle geografického postavení, provozní ztráty a ujetých kilometr ů, z rozpo čtu okresního ú řadu ( částe čnou úhradou provozní ztráty), z municipalitních rozpo čtů a p řípadného p řísp ěvku zam ěstnavatel ů.

Ztrátovost p řepravních linek tak nabyla na významu. Tato ztrátovost byla vesm ěs řešena cestou omezování či rušení tzv. neefektivních linek se sou časnými požadavky rozhodujícího (bývalého monopolního) p řepravce ČSAD na finan ční dotace. Rušení linek a omezování spoj ů má protism ěrné d ůsledky ve snížení zájmu ve řejnosti o ve řejnou dopravu s následkem dalších ztrát.

Zejména pro obce bez školské a zdravotní vybavenosti a nedostatkem pracovních p říležitostí je zabezpe čení dopravní obslužnosti existen ční záležitostí. P ři rozhovorech s jednotlivými starosty zú častn ěných obcí byla úrove ň dopravní obsluhy hodnocena jako nedostate čná (p řevážn ě o víkendech) a pro rozpo čty obcí finan čně náro čná. P řepravní linky jsou podmín ěny provozu školních a p ředškolních za řízení a „šichtám“ v rozhodujících pr ůmyslových podnicích (jednou za čtrnáct dní ve černí linky).

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 27 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

Následující mapa ukazuje dopravní sí ť mikroregionu.

Obrázek číslo 3. Dopravní sí ť mikroregionu

Tabulka číslo 27. Dopravní obslužnost

Autobusová doprava Železni ční doprava MHD Obec Po čet Po čet Po čet Po čet Po čet Po čet zastávek spoj ů zastávek spoj ů zastávek spoj ů Přeš ťovice 4 16 - - - - Skály 1 7 - - - - Ku řimany 1 4 - - - - Osek 9 10 - - - - Slaník 1 7 - - - - Št ěke ň 6 26 - - - - Rovná 2 14 - - - - Kváskovice 1 5 - - - - Cehnice 4 30 - - - - Rad ějovice 1 5 - - - - Čejetice 6 12 1 19 - - Třešovice 2 9 - - - - Neb řehovice 3 10 - - - - Jinín 5 9 - - - - Para čov 1 12 - - - - Milo ňovice 4 9 - - - - Řepice 1 14 1 8 - - Zdroj: pr ůzkum zpracovatele

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 28 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

1.4.6 Stav komunikací

Stav komunikací v jednotlivých částech mikroregionu vykazuje zna čné rozdíly, což je dáno i polohou některých obcí na dopravních tazích celokrajského významu, na rozdíl od menších obcí s polohou okrajovou, nemajících význam pro dopravu ve v ětším spádovém území.

V nejlepším stavu se nachází komunikace I. t řídy, které procházejí územím mikroregionu a jsou ve správ ě Ředitelství silnic a dálnic ČR. Výše zmín ěné komunikace II. t řídy jsou rovn ěž v pom ěrn ě dobrém stavu. Nejhorší situace je u místních komunikací, které jsou v majetku obcí. Obce spravují místní komunikace v délkách od 1 do 25 kilometr ů, p řičemž zhruba 50 až 80 procent t ěchto cest vyžaduje ur čitý stupe ň rekonstrukce. Jedná se většinou o problematiku silnic s nezpevn ěným povrchem, u nichž mají již obce navrženy úpravy, chybí na n ě pouze finan ční prost ředky. Dále se jedná nap říklad o osázení krajnic komunikací vyšší zelení v zájmu zachování venkovského charakteru krajiny.

Tabulka číslo 28. Technická infrastruktura obcí

et et

č ch ů OV) - po -

Č OV) ejnývodovod ejná Č ř ř ípojky -0) Obec ř Délkamístní v km komunikací Ve (1 Ve kanalizace, p (bez Kanalizace nap. na nap. (s Kanalizace na Skládkatuhých odpad dom. Plynofikace obce obce Plynofikace Cehnice 4 1 60 1 0 0 0 Čejetice 12 1 129 0 1 0 0 Jinín 10 1 19 1 0 0 0 Ku řimany 1 0 2 0 0 0 0 Kváskovice 2 1 10 1 0 0 0 Milo ňovice 1 1 43 0 1 0 0 Neb řehovice 6 1 8 1 0 0 0 Osek 14 1 52 0 1 1 0 Para čov 4 1 8 1 0 0 0 Přeš ťovice 21 1 54 1 0 0 0 Rad ějovice 2 1 1 1 0 0 0 Rovná 4 1 37 1 0 0 0 Řepice 7 1 40 1 0 0 0 Skály 1 1 12 0 0 0 0 Slaník 5 1 8 1 0 0 0 Št ěke ň 25 1 125 0 1 0 0 Třešovice 1 1 6 1 0 0 0 Celkem 120 16 614 11 4 1 0 Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice, pr ůzkum zpracovatele

1.4.7 Cyklodoprava

Vhodnou a stále více vyhledávanou formou turistiky je cykloturistika využívající stávající již zna čené trasy či nov ě vzniklé, (a v rozvojových plánech mnoha municipalit plánované). Jiho české trasy jsou sou částí mezinárodních cyklistických tras.

V sou časné dob ě prochází územím mikroregionu tyto cyklotrasy: 1062, 1067, 1064, 1066, 1045, 1068, 1070, 1072, 1112, 121 a 1071.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 29 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

1.4.7.1 Předpoklady pro rozvoj cyklistické dopravy

Dolní Pootaví má vzhledem k charakteru území, na kterém se rozkládá, pom ěrn ě vhodné podmínky pro rozvoj cyklodopravy. Hustá sí ť pozemních komunikací, atraktivní p říroda s množstvím zajímavostí a kulturních památek a pahorkatinná oblast – to vše jsou reálné p ředpoklady pro rozvoj cykloturistiky. Krom ě topografie mikroregionu je pro cyklistickou dopravu optimální i vzdálenost mezi obcemi mikroregionu a centrem oblasti – městem Strakonice, které samo o sob ě p ředstavuje turisticky atraktivní destinaci. Všechny výše jmenované předpoklady p ředur čují zám ěr rozvíjet sí ť cyklostezek a tras v mikroregionu dolní Pootaví k úsp ěchu.

Strakonicko má potencionálním cykloturist ům co nabídnout. Zdejší krajina se vyzna čuje množstvím les ů, množstvím menších rybník ů a místy také magické kameny. Tento kraj je velice vhodný pro cykloturistiku, s většinou málo frekventovanými silnicemi t řetí t řídy často lemovanými alejemi strom ů. P ředpokladem pro rozvoj cykloturistiky je i dobrý p řístup do dané oblasti vlakovými spoji, kterými je možné p řevážet kola.

Cyklistická doprava má na dolním Pootaví dobré podmínky rozvoje z d ůvodu:

- Zdravého životního prostředí regionu

- Zvyšujícího se zájmu turist ů i místních obyvatel o cyklistiku, zdravý životní styl

- Kvalitní a široké nabídky turistických atraktivit a cíl ů – p řírodních a historických památek

- Sí ť vyzna čených místních cyklotras, existence projekt ů na zna čení cyklotras v územích, kde cyklotrasy dosud vyzna čeny nejsou

- Existence dálkových a regionálních cyklotras propojujících Jiho český kraj se sousedními kraji a okolními státy Bavorsko a Rakousko

Faktory brzdící rozvoj cyklistické dopravy:

- Špatný povrch komunikací, po kterých jsou cyklotrasy vedeny, chyb ějící nebo zni čené zna čení tras

- Nedostatek finan čních prost ředk ů na obnovu a údržbu zna čení a povrch ů cyklotras

- Nedostatek kvalitních produkt ů v cestovním ruchu a v cykloturistice zvláš ť

- Nedostatek doprovodných služeb – p ůjčovny a opravny kol, stravování a ubytování v malých obcích, vybavení mobiliá řem, informa čními tabulemi apod.

Základní sm ěry rozvoje cyklistické dopravy:

- Zajistit postupné vybavení cyklotras mobiliá řem, zlepšit informovanost cyklist ů v terénu

- Zajistit finan ční prost ředky a zdroje (programy EU, státní rozpo čet, Klub českých turist ů, m ěsta, obce, krajský ú řad, centrála cestovního ruchu, sdružené prost ředky podnikatel ů, sponzor ů apod.) na postupnou obnovu a údržbu zna čení a povrch ů cyklotras v místech, kde jsou vážn ě narušeny (povodn ě 2002, následky mraz ů, vandalové apod.)

- Podporovat doprovodné služby cyklist ům – opravny, p ůjčovny apod.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 30 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

1.7.7.2 Sí ť cyklotras v regionu

Sou časné cyklotrasy

Tabulka číslo 29. Cyklotrasy IV. t řídy

Eviden ční Trasa Odbo čky Celkem Pr ůběh trasy okres číslo km km km 1045 Strakonice - Čejetice - Sudom ěř - Kest řany - Zátaví - Písek PI 27 0 27 1067 Radomyšl - Osek - Št ěke ň - P ředbo řice - Čejetice ST 16 0 16 1070 Mut ěnice - Radošovice - Hoštice - Para čov ST 16 0 16

KČT č. 1045 Strakonice - Čejetice - Sudom ěř - Kest řany - Zátaví – Písek ⇒ cyklotrasa v délce 27 km spojuje dv ě významné cykloturistické oblasti s hustou sítí vyzna čených cyklotras – Písecko a Strakonicko. Vede rovinatou krajinou Práche ňska s četnými rybníky, bohatou historií a kulturními tradicemi.

1.5 Ekonomické prost ředí

Hospodá řská základna regionu Strakonicko (vymezeného územím spadajícím pod pov ěř ené ú řady Strakonice a Volyn ě), je - i p řes ur čitá specifika - nesporn ě sou částí hospodá řství na úrovni vyšších územn ě-ekonomických struktur. T ěsné prostorové vazby n ěkterých produk čních faktor ů (nap ř. vyjíž ďka a dojíž ďka za prací, poptávkové sm ěry, kooperace, surovinové toky a zejména územní rozsah trhu široké škály zde produkovaných druh ů zboží a služeb) vyžadují posoudit ekonomickou základnu p ředm ětného regionu alespo ň v kontextu celého okresu. Sou časn ě si je t řeba uv ědomit skute čnost, že řada zde vznikajících výrobk ů p řekra čuje nejen hranice okresu, ale také kraje a n ěkteré z nich se úsp ěšn ě uplat ňují i na trzích v zahrani čí.

Přirozeným centrem pr ůmyslové výroby a služeb v regionu je m ěsto Strakonice. Tradi čními podniky jsou Fezko a ČZ Strakonic. Nejvíce podnikatelských subjekt ů p ůsobí p ředevším v oblasti služeb (v pohostinství, cestovním ruchu), pak ve stavebnictví a pr ůmyslu.

Vývoj ekonomické základny

Uplynulé desetiletí od roku 1990 je nesporn ě jedním z období v posledních 50ti letech, ve kterém došlo k nejvýrazn ějším (individuáln ě až dramatickým) pohyb ům v ekonomické základn ě na území strakonických municipalit. P řesto i p ředešlé období bylo poznamenáno znatelnými vývojovými zm ěnami ( často nemén ě dramatickými). Jednou z nich bylo, že vedle d říve (do padesátých let) majoritní zem ědělské výroby (spolu částe čně lesnictvím a na sledovaném území i v menším rozsahu rybníká řstvím) se postupn ě dopl ňuje již existující výrobní základna zejména ve strojírenství, textilním/konfek čním a potraviná řském pr ůmyslu o n ěkteré další výrobní provozy t ěchto obor ů. V řad ě p řípad ů se tento rozvoj mohl op řít o dlouholetou tradici výroby, jejíž výsledky p řesáhly daleko hranice regionu i celé republiky (zejména Fezko, České závody motocyklové, Jiho české pivovary).

Dochází však i k tomu, že administrativním (direktivn ě-politickým) rozhodnutím se umís ťují do tohoto prostoru výroby a další související činnosti, které nemají mnohdy p říliš silnou tradici, ani dostate čné zázemí, nap ř. surovinové. P řesto se významná skupina takto vzniklých podnik ů stabilizuje a spoluvytvá ří (tehdy i v sou časnosti), p řes všechny uskute čněné zm ěny v posledním období, základ ekonomiky regionu Strakonicka. Citelný zásah do struktury ekonomické základny byl proveden v sedmdesátých letech, kdy likvidace menších

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 31 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví podnik ů a jejich soust řed ění p ředevším do okresního m ěsta znamenala omezení lokálních pracovních p říležitostí a narušení existujících vazeb mezi jednotlivými produk čními faktory.

Některé obory, které se zde objevují ješt ě v prvé polovin ě tohoto století, se postupn ě výrazn ě omezují, nebo zcela zanikají pro minimální odbyt, a zru čnost z n ěkterých řemesel tak nebyla pozd ěji v plném rozsahu využita. Nejsou rovn ěž zcela využity lokální surovinové zdroje, nap ř. d řevní hmota, která je sice ve zna čném množství těžena v lesích nacházejících se území regionu, její druhotné zpracování však p římo v míst ě t ěžby nebo blízkém okolí by mohlo být v ětší.

Přes velmi silné industriální vlivy p řevládá na v ětšin ě území zem ědělství. Do vývoje zem ědělství v minulosti zasáhlo výrazn ě družstevnictví, které deformovalo základní vlastnické vztahy a často m ělo i negativní dopad na celou krajinu. Družstevní velkovýroba však za 40 let pevn ě zakotvila v hospodá řském život ě, a proto nebyla likvidace/transformace velkých družstev po roce 1990 vždy snadnou záležitostí, nebo ť se mnoho lidí s “družstevním životem” zna čně identifikovalo. Mimo to družstevní zem ědělská výroba spolu se státními dotacemi p řispívala k ur čité stabilizaci vesnice a úbytek vesni čan ů proto nedosahoval takových rozm ěrů jako po r. 1990.

Zásadní zm ěny, probíhající od roku 1990, postihují jednotlivé složky hospodá řské struktury diferencovan ě. Tyto diference se mohou projevovat rozdílným snížením rozsahu výroby, po četností ”zasažených” pracovník ů, časovým pr ůběhem nebo svojí celkovou intenzitou a sociáln ě-ekonomickými d ůsledky. Transforma ční proces, který doposud prob ěhl, zasáhl jak vlastnické vztahy, tak i velikostní a organiza ční skladbu privatizované produk ční základny. Restrukturalizace však probíhá i v současnosti, v řad ě p řípad ů je tak reagováno na n ěkteré makroekonomické, ale i subjektivní faktory.

V n ěkterých nep říznivých tendencích se podle našeho názoru odrážejí již zmín ěné aspekty historického vývoje. Sem pat ří mj. nadm ěrná koncentrace pracovních p říležitostí v n ěkolika podnicích resp. sídlech. Restrukturaliza ční operace v t ěchto firmách (z pozice managementu nepochybn ě oprávn ěných) pak vede k dosti silným vliv ům na celou sociáln ě-ekonomickou sféru okresu. Mimo to se ukazuje, že další nep řim ěř ená konzervace odv ětvové skladby výrobní sféry by mohla vést k riskantní podob ě struktury ekonomické základny jako celku. Není s velkou pravd ěpodobností ukon čen i vývoj oborové struktury potraviná řského pr ůmyslu celého okresu/kraje, op ětn ě s ur čitým rizikem pro p ředm ětný region Strakonicka.

Rozdílné podmínky jsou v dopravní dostupnosti jednotlivých částí řešeného regionu, a to p řes řadu významných dopravních opat ření v uplynulém období. Zdá se, že p řetrvává jistá izolovanost části “vnit řního” prostoru. Tento faktor m ůže negativn ě ovlivnit podnikatelskou aktivitu i celkovou atraktivitu tohoto prostoru v nejbližším období.

Na druhé stran ě n ěkteré výrazn ější aktivity privátní sféry, které se odrazily ve vzniku dob ře prosperujících firem a stabilita vývoje řady dalších by mohly být základem p říznivé budoucnosti ekonomického vývoje regionu, okresu a celého Jiho českého kraje.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 32 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

Vývoj a sou časný stav ekonomické základny okresu a regionu

Území řešeného regionu Strakonicka a Voly ňska a zejména samotné m ěsto Strakonice dlouhodob ě p ředur čují hospodá řskou úrove ň celého okresu.

Vývoj ekonomické základny regionu po celou dobu základní transformace (tj. posledních 6-8 let) tedy ur čoval celkový trend hospodá řského vývoje okresu. Jeho silná intenzita se proto p říliš neliší od pr ůměru celého okresu Strakonice. P řesto mají jednotlivé části – Strakonicko (samotné m ěsto i jeho okolí) a Voly ňsko (samotné město Volyn ě a jeho okolí) – částe čně odlišné postavení v rámci okresu ve srovnání s ostatními jeho oblastmi. Souhrnn ě posuzováno nepat řilo toto území v rámci okresu mezi oblasti s výrazně nep říznivým vývojem (m ěř eným mírou nezam ěstnanosti), i když trend k negativnímu vývoji je rovn ěž patrný. Nejvíce postiženým prostorem se však jeví v posledním období okolí m ěsta Strakonice, na které p ůsobí nep řízniv ě n ěkteré významn ější zásahy do ekonomiky okresního m ěsta (viz podrobn ější popis v části Trh práce).

Základní odv ětvová skladba

Okres Strakonice se sice sám charakterizuje jako p řevážn ě zem ědělská oblast a zem ědělství vytvá ří jednu z hlavních forem obživy obyvatelstva, p řesto dominantní pozici v zam ěstnanosti si udržuje pr ůmysl. Tradice textilní výroby, i když v částe čně obm ěněné výrobkové struktu ře, vydržela až do sou časnosti. Ekonomická základna se postupn ě kompletovala o další obory s významnou tradicí (strojírenství), a obory opírající se o velkou základnu zem ědělské prvovýroby. Pr ůmysl a další velké produk ční jednotky jsou soust řed ěny v p řevážné mí ře do nejv ětších m ěst. Specifické postavení má lesnictví a rybníká řství, které v citelné mí ře formují i celou krajinu. Území okresu je rovn ěž významnou rekrea ční oblastí.

Transforma ční proces, který prob ěhl zejména v letech 1992-1994, zasáhl všechna odv ětví. V pr ůmyslu prošla řada podnik ů tzv. velkou privatizací a významná je i ta část hospodá řství okresu, která v rámci restitucí byla předána p ůvodním vlastník ům.

Ekonomické zm ěny se v celém okrese Strakonice i v části spadající do sledovaného regionu odehrály bez velkých krizových problém ů. Oproti jiným okres ům i kraj ům došlo v okrese jen k pr ůměrnému poklesu pracovních míst – zhruba o 10 %. To neznamená, že se nerealizovaly n ěkteré výrazn ější zm ěny jak individuáln ě v jednotlivých firmách, tak i v oborových agregacích nebo odv ětvích jako celku. Dosavadní vývoj však sv ědčí o skute čnosti, že celkov ě ekonomická základna okresu (i regionu) zareagovala na zm ěny vcelku úsp ěšn ě. Důkazem je, že uvol ňované pracovní síly zatím nacházely ve své rozhodující v ětšin ě uplatn ění, a ť již jako samostatn ě ekonomicky činné (živnostenská činnost), tak jako zam ěstnanci nov ě vzniklých privátních firem. Žádná z oblastí okresu není v hlubokém propadu a rozdíly nejsou dramatické.

Celkov ě lze pro celé území konstatovat, že dochází k odv ětvové konverzi s výrazným poklesem podílu zem ědělství a n ěkterých obor ů pr ůmyslu, zejména t ěch, které jsou zajiš ťovány velkými podniky. To je z řetelné i v regionu Strakonicka na poklesu pr ůmyslové i zem ědělské zam ěstnanosti. Na druhé stran ě se výrazn ě rozvíjí terciární sektor, zejména obchodní sí ť a škála služeb zajiš ťovaných jak pro obyvatele, tak zejména pro podniky.

Přesto lze v posledním období /rok 1997 a dále/ zaznamenat akceleraci ur čitých problém ů. To je evidentní zejména v rychlejším nár ůstu nezam ěstnanosti (a to i p ři globální stabilit ě po čtu pracovních míst). Ani zde však jeho tempo nep řekra čuje celostátní pr ůměr. Podrobn ěji je tato záležitost analyzována v části popisující regionální/lokální Trh práce. Zdá se, že firmy nesta čí vždy reagovat na n ěkteré makroekonomické tendence a

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 33 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví doposud fungující dobrá flexibilita, která se projevovala i ve vzniku nových firem a jejich schopnost p řijímat bez velkých problém ů uvol ňovanou pracovní sílu, p řestává fungovat.

1.5.1 Sou časná ekonomická základna

Vzhledem k sídelní struktu ře mikroregionu, která je tvo řena 17 obcemi je sou časná ekonomická zákládna analizováná podle tohoto složení. Strukturu ekonomické základny mikroregionu ukazuje níže uvedený graf. Nejvíce podnikatelských subjekt ů p ůsobí ve službách (cca 56,85 %). V pr ůmyslu podniká 25,48 % subjekt ů a ve stavebnictví p ůsobí 17,68 % subjekt ů.

Obrázek číslo 4. Sou časná struktura podnikání

Struktura ekonomické základny

Zem ědělství, lesnictví, rybolov - po č. subj Pr ůmysl - po čet pod.subjekt ů 7,72% 17,66% 1,32% Stavebnictví - po čet pod.subjekt ů 3,96% č 14,62% Doprava a spoje - po et pod.subjekt ů 10,66% Obchod, prod. a opr. mot. voz., sp. zbož. poh. Ostatní obchodní služby - 10,86% po č.pod.subj. Ve řej. správa, obrana, pen. 3,65% soc. pojis. - po č. sub 29,54% Školství a zdravotnictví - po č.pod.subj. Ostat.ve řej.,social.a osobní.sl.-po č.sub

Z hlediska formy podnikatelský subjekt ů p řevažují v mikroregionu podnikatelé fyzické osoby a to podílem 62,74 % %. Dalším nejrozší řen ějším typem formy podnikatelských subjekt ů jsou samostatn ě hospoda řící rolníci (14,82 %), svobodná povolání (4,06 %), obchodní spole čnosti (4,06 %), státní organizace (1,02 %), družstevní organizace (0.84 %) a akciové spole čnosti (0,20 %). Ve m ěst ě se nevyskytují žádné pen ěžní organizace. Zbývající podíl zabírají ostatní organizace (12.28 %).

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 34 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

Obrázek číslo 5. Sou časná struktura podnikání podle právní normy

Struk tura podnikatelské základny dle právní formy Státní organizace/podle práv.formy/ 1,02% Akciové spole čnosti /podle 12,28% 0,20% 4,06% práv.formy/ 4,06% Obchodní spole čnosti /podle práv.formy/ 14,82% Družstevní organizace 0,81% /podle práv.formy/ Pen ěžní organizace /podle 0,00% práv. formy/ Po čet podnikatel ů - fyz. os. /pod. práv. f./ Samostat. hosp. rolníci /podle práv. formy/ 62,74% Svobodná povolání /podle práv. formy/ Ostatní /podle práv. formy/

Následující graf znázor ňuje strukturu podnikatelských subjekt ů dle jejich p říslušnosti k jednotlivým odv ětvím podnikání a podle právní formy.

Tabulka číslo 30. Struktura podnik ů v mikroregionu dle oblasti zam ěř ení a právní formy

ů - - et et č

et et - fyz. os. os. fyz. - č nosti /podle /podle nosti ů č . sub . nosti /podle nosti č č .sub .sub et pod.subjekt et . subj subj .

č č

č j.

ů ů -po ej.,social.a ej.,social.a celkem celkem ř lství, lesnictví, lesnictví, lství, ů ě d žní organizace /podle /podle organizace žní ě et podnikatelských etpodnikatelských .pod.subj. .pod.sub etpodnikatel ě ej. správa, obrana, pen. obrana, ej.správa, mysl -po mysl ř č č č č ů Doprava a spoje -po aspoje Doprava pod.subjekt Stavebnictví -po Stavebnictví pod.subjekt rybolov - po -rybolov Zem Pr Akciové spole Akciové práv.formy/ práv.formy/ spole Obchodní subjekt práv.formy/ práv.formy/ /podle organizace Družstevní práv.formy/ Po amot. opr. prod. Obchod, poh. zbož. sp. voz., služby obchodní Ostatní po azdravotnictví Školství po Ostat.ve osobní.sl. organizace/podle Státní práv.formy/ Pen práv.formy/ Po f./ práv. /pod. /podle povolání Svobodná práv.formy/ Ostatní /podle práv. formy/ formy/ práv. /podle Ostatní soc. pojis. - po - pojis. soc. Samostat. hosp. rolníci rolníci hosp. Samostat. formy/ práv. /podle Obec Ve Cehnice 114 19 22 15 - 31 15 2 1 9 2 - 2 2 - 71 15 6 16 Čejetice 176 41 24 24 3 55 14 4 1 10 1 1 8 1 - 107 37 6 15 Jinín 43 4 4 3 1 12 6 2 - 11 1 - 2 2 - 22 2 3 11 Ku řimany 7 3 2 - - - 1 1 ------2 4 - 1 Kváskovice 19 3 - - 1 9 2 2 1 1 - - - - - 12 2 1 4 Milo ňovice 39 7 5 1 4 15 2 2 1 2 1 - - 1 - 27 6 - 4 Neb řehovice 19 3 3 1 - 4 5 2 - 1 - - - - - 12 3 2 2 Osek 80 26 8 10 4 16 5 6 2 3 1 - - 1 - 43 21 3 11 Para čov 20 4 2 - 3 4 1 2 1 3 1 - - - - 12 4 - 3 Přeš ťovice 88 21 11 9 7 17 12 3 - 8 1 - 2 1 - 55 16 4 9 Rad ějovice 11 6 - - - 3 1 1 ------3 6 1 1 Rovná 65 6 9 7 3 25 9 2 - 4 - - 4 - - 40 5 2 14 Řepice 62 2 16 6 3 21 10 2 - 2 1 1 4 - - 39 3 6 8

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 35 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

Skály 21 7 3 - - 8 2 1 - - - - 1 - - 12 7 - 1 Slaník 16 - 2 3 1 6 - 2 - 2 - - - - - 14 - - 2 Št ěke ň 189 19 30 26 5 62 18 4 6 19 1 - 17 - - 136 13 6 16 Třešovice 16 3 3 2 1 3 2 1 - 1 - - - - - 11 2 - 3 celkem SO ORP 985 174 144 107 36 291 105 39 13 76 10 2 40 8 0 618 146 40 121 Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice

1.5.2 Významné podniky

Následující tabulky uvád ějí podnikatelské subjekty s 5 a více zam ěstnanci. Nejv ětším z nich je firma Autodoprava Cibulka se 100 zam ěstnanci. Další tabulka uvádí drobné podnikatelské subjekty respektive firmy s mén ě než 5 zam ěstnanci.

Tabulka číslo 31. Podnikatelské subjekty s 5 a více zam ěstnanci

Po čet Po čet Po čet Zam ěř ení činnosti Sídlo provozoven subjekt ů zam ěstnanc ů provozoven

Auto Čadek 1 20 1 Přeš ťovice Auto Čadek 1 50 1 Št ěke ň Autodoprava Cibulka 1 100 2 Rovná Nero Transport 1 20 1 Rovná (Brusy) Dřevovýroba D ědík 1 30 1 Rovná (Jinín) FASA 1 30 2 Rovná Pila D ědík 1 40 1 Jinín Literák, s.r.o. 1 10 1 Št ěke ň Target 1 8 1 Řepice Kovos 1 14 1 Řepice Autosalon VW 1 10 1 Řepice Bambásek - spojovací materiál 1 10 1 Řepice Pneuservis Žahour 1 10 1 Řepice Truhlá řství Čejka Mlad ějovice 1 8 1 Čejetice HS Auto - autoservis 1 7 1 Neb řehovice Renault HS Auto - prodej automobil ů a servis 1 10 1 Neb řehovice Potraviny p. Bajt 1 10 1 Jinín Mefosport - prodejna motocykl ů 1 7 1 Jinín Zemní práce a autodoprava Václav Hejdánek 1 20 1 Kváskovice Zdroj: pr ůzkum zpracovatele

Tabulka číslo 32. Drobné podnikatelské subjekty

Zam ěř ení činnosti Po čet subjekt ů Po čet zam ěstnanc ů Pohostinství a restaurace a prodej potravin 14 25 Služby 35 73 Celkem 49 98 Zdroj: pr ůzkum zpracovatele

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 36 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

1.5.3 Příležitosti k podnikání

Ne všechny obce mikroregionu mají zpracovanou územně plánovací dokumentaci. V ětšina z nich však po čítá ve svých správních územích s vy člen ěním ploch pro rozvoj podnikatelských aktivit, pop ř. dopln ěním stávajících. U menších obcí jsou stávající rozvojové plochy spojeny v ětšinou se zem ědělskými areály nebo s ojedin ělými podniky, které v katastrech obcí sídlí.

1.5.4 Struktura zam ěstnanosti

V mikroregionu dolní Pootaví je sice do zna čné míry zako řen ěna zem ědělská tradice, o čemž sv ědčí i velký po čet zem ědělských podnik ů nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel je však p řesto zam ěstnáno v terciální sfé ře (40,66 %) – ve službách a v sekundární sfé ře (38,70 %) – pr ůmysl a stavebnictví. Ze zjišt ěných údaj ů vyplývá, že i p řes zna čnou zem ědělskou tradici pracuje v primární sfé ře pouze 13,89 % ekonomicky aktivních obyvatel.

Tabulka číslo 33. Struktura zam ěstnanosti

Ekonom. akt. v Ekonom.akt.v Ekonom.akt.v Ekonomicky prim. sekt. Obec sekund.sekt.(pr ům terciárním sektoru aktivní v nezjišt. (zem ěd. lesn. .a staveb. (služ.) odv ětvích Rybol) Cehnice 26 88 92 4 Čejetice 65 187 183 24 Jinín 14 36 34 14 Ku řimany 3 8 2 Kváskovice 6 14 19 11 Milo ňovice 17 48 51 7 Neb řehovice 5 23 25 1 Osek 24 76 82 31 Para čov 8 13 14 6 Přeš ťovice 37 85 76 9 Rad ějovice 8 1 6 Rovná 24 49 58 1 Řepice 7 74 49 19 Skály 9 9 11 Slaník 13 25 14 6 Št ěke ň 49 136 206 22 Třešovice 4 17 12 Celkem 319 889 934 155 Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 37 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

Obrázek číslo 6. Struktura zam ěstnanosti – grafické vyjád ření

Struktura zam ěstnanosti dle sektor ů

Ekonom. akt. v prim. sekt . (zem ěd. lesn. Rybol)

Ekonom.akt.v sekund.sekt.(pr ům.a 6,75% 13,89% staveb.

Ekonom.akt.v terciárním 40,66% 38,70% sekt oru (služ.)

Ekonomicky aktivní v nezjišt . odv ět vích

1.5.5 Nezam ěstnanost

Nezam ěstnanost v členských obcích mikroregionu se vyvíjí obdobn ě jako nezam ěstnanost celého bývalého okresu Strakonice. Její pr ůběh ukazuje následující graf a tabulka. Od roku 2001, kdy byla nezam ěstnanost na 4,66 % postupn ě b ěhem dalších let až do roku 2003 narostla na 8,55 %. To jsou celková čísla za mikroregion. Je nutné podotknout, že se míra nezam ěstnanosti u jednotlivých obcí zna čně liší – odd cca 3 % po cca 19 % jak ukazuje následující tabulka a graf.

Tabulka číslo 34. Žadatelé o práci

nezam ěstnaní Obec 2001 2003 v % v % Cehnice 3,77% 6,19% Čejetice 5,12% 6,32% Jinín 8,66% 9,18% Ku řimany 0,00% 7,69% Kváskovice 6,06% 10,00% Milo ňovice 5,59% 8,94% Neb řehovice 3,49% 11,11% Osek 3,02% 8,45% Para čov 8,06% 14,63% Přeš ťovice 3,72% 8,21% Rad ějovice 0,00% 6,67% Řepice 4,43% 11,41% Rovná 3,37% 7,58% Skály 3,77% 13,79% Slaník 7,87% 18,97% Št ěke ň 5,67% 8,72% Třešovice 0,00% 3,03% celkem 4,66% 8,55% Zdroj: Ú řad práce Strakonice

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 38 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

Obrázek číslo 7. Struktura zam ěstnanosti – grafické vyjád ření

Nezam ěstnaní Nezam ěstnaní 20,00%

18,00% 18,97%

16,00% 14,63% 13,79% 14,00% 11,41% 12,00% 11,11% 10,00% 9,18% 10,00% 8,94% 8,72% 8,45% 8,21% 7,69% 7,58% 8,00% 6,32% 6,67% 6,00% 6,19% 4,00% 3,03%

2,00%

0,00% ň ov ke č ě Jinín Osek epice ovice ovice Skály jovice Slaník ejetice ť imany Rovná Št ň ě Ř ř ešovice ehovice Para Cehnice Č ř ř eš ř T Ku P Rad Milo Kváskovice Neb

Tabulka číslo 35. Žadatelé o práci o práci kpráci o o práci kpráci o o práci kpráci o o práci kpráci o ů ů ů ů s. s. ě et žadatel et et žadatel et et žadatel et et žadatel et č č č č Obec Po 31.12.2003 Po 31.12.2003 - ženy 31.12.2003ženy - Po 31.12.2003 - ženy 31.12.2003ženy - Po 31.12.2003 - ženy 31.12.2003ženy - ke Volnáprac.místa koncim Cehnice 28 14 4 4 2 Čejetice 40 19 7 4 - Jinín 10 5 2 - 3 Ku řimany - - - - - Kváskovice 5 4 2 - - Milo ňovice 9 5 - 3 2 Neb řehovice 6 3 1 2 - Osek 23 13 5 2 3 Para čov 4 3 1 1 - Přeš ťovice 14 10 3 1 4 Rad ějovice 1 1 - - - Rovná 8 5 3 - - Řepice 15 10 3 1 - Skály 6 3 2 1 - Slaník 8 3 1 1 - Št ěke ň 37 19 7 3 - Třešovice 1 - - - - Celkem 215 117 41 23 14 Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 39 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

Obrázek číslo 8. Žadatelé o práci – grafické vyjád ření

Struktura žadatel ů o práci

250 215 Po čet žadatel ů o práci k 31.12.2003 200 Po čet žadatel ů o práci k ů 31.12.2003 - ženy 150 117 Po čet žadatel ů o práci k 31.12.2003 - ženy et et žadatel 100 č Po čet žadatel ů o práci k Po 41 31.12.2003 - ženy 50 23 14 Volná prac.místa ke konci ě 0 m s. Žadatelé

Zajímavým údajem je také množství obyvatel mikroregionu, kte ří dojížd ějí za prací. Údaje o dojížd ěni za prací jsou ješt ě rozd ěleny podle doby dojížd ějí. Jak je patrné nejv ětší po čet dojížd ějících za praci je do cca 60 minut. Jedná se o pracovní místa v okolí obcí mikroregionu. Menší část obyvatel dojíždí do zam ěstnaní po dobu delší než 60 minut. Jedná se o pracovní p říležitosti nap říklad mimo mikroregion nebo okres Strakonice. Na druhou stranu je zajímavým faktem je, že do obcí za pracovními p říležitostmi nedojíždí nikdo. Je to dáno tím, že v jednotlivých obcí je jen velice málo možností získat pracovní místo. V drtivé v ětšin ě p řípad ů nejsou v jednotlivých obcí žádná volná pracovní místa.

Tabulka číslo 36. Ob čané dojížd ějící a vyjížd ějící za prací

Dojížd ějící Vyjížd.do Vyj.do Vyjížd.do do zam ěst.mim zam.mimo zam ěst.mim Obec zam ěstnání o obec tr.bydl.denn o obec do obce trv.bydl.den e nad trv.bydl.celk celkem . 60min.

Cehnice - 144 127 4 Čejetice - 317 267 12 Jinín - 66 58 1 Ku řimany - 10 9 Kváskovice - 35 22 2 Milo ňovice - 89 76 1 Neb řehovice - 42 38 Osek - 135 102 5 Para čov - 31 27 2 Přeš ťovice - 142 111 6 Rad ějovice - 10 5 Rovná - 104 98 4 Řepice - 105 89 1 Skály - 24 16 1 Slaník - 49 45 1

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 40 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

Št ěke ň - 237 206 12 Třešovice - 26 21 3 Celkem 0 1 566 1 317 55 Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice

Obrázek číslo 9. Ob čané dojížd ějící a vyjížd ějící za prací

Dojížd ějící a vyjížd ějící za prací

1,87% 0,00%

Dojížd ějící do zam ěstnání do obce celkem Vyjížd.do zam ěst.mimo obec trv.bydl.celk Vyjížd.do zam ěst.mimo obec trv.bydl.den. Vyj.do zam.mimo tr.bydl.denne nad 60min. 53,30% 44,83%

1.6 Sociální vybavenost

1.6.1 Sociální a zdravotní vybavenost

Zdravotnická za řízení jsou zastoupena v regionu sítí státních a nestátních subjekt ů. Akutní l ůžková pé če je zajišt ěna v okresní nemocnici ve Strakonicích (se spádovým územím i částí okresu Klatovy), s po čtem 327 lůžek. Následná l ůžková pé če je poskytována lé čebnou ve Volyni (80 l ůžek) a rovn ěž v okresní nemocnici, kde byla v roce 1997 z řízena l ůžka následné ošet řovatelské pé če (31 l ůžek) navazující na pé či akutní.

Ambulantní pé če a pé če praktických léka řů je poskytována ordinacemi pro Strakonicko v Čejeticích, Cehnicích, Chráš ťovicích, Jinín ě, Katovicích, Kraselov ě, Novosedlích, Oseku, Para čov ě, Radošovicích, St řelských Hošticích, Št ěkni, Volenicích, (n ěkteré obce spádují do Radomyšle) pro Voly ňsko v Česticích, Hoslovicích, Malenicích a ve Volyni.

Akutní zdravotnická pé če je zajiš ťována samostatnou ZZS se základnou ve Strakonicích a pro okresní působnost ješt ě v Blatné a Vod ňanech.

Pon ěkud řidší je sí ť lékárenských služeb, krom ě dostate čného po čtu lékáren ve Strakonicích a Volyni je v menších obcích pouze v Katovicích.

Zajišt ění sociálních služeb je v lokalit ě dostate čné, pokrývají sou časné kapacity i pot řeby a mají i nadregionální p ůsobnost:

• Ústav sociální pé če pro mentáln ě postižené muže v Oseku 180 l ůžek (pro ženy je nov ě vybudovaný ústav v Ma čkov ě na Blatensku)

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 41 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

• Domovy d ůchodc ů - ve Strakonicích 70 l ůžek (další je rozestav ěn), Št ěkni 120 l ůžek (mimo oblast v Lažanech 79 l ůžek a Vod ňanech 77 l ůžek)

• Domovy - penziony pro d ůchodce ve Strakonicích 22 b.j. (mimo oblast ve Vodňanech 24 b.j.)

• Domovy s pe čovatelskou službou ve Strakonicích 75 bytových jednotek, ve Volyni 37 b.j. a Katovicích 4 byty (mimo řešenou oblast dalších 39 bytových jednotek v Blatné, 15 b.j. v Bavorov ě a 7 ve Lná řích)

V N ěmčicích je z řízeno v bývalém zámeckém objektu nada ční za řízení „SANANYM“ pro drogov ě závislé, ve Strakonicích p ůsobí poradna pro HIV pozitivní pacienty.

Tabulka číslo 37. Vybavenost sociální a zdravotní infrastrukturou v mikroregionu lé lé ě . úst. úst. . č (v ů ízení Obec ízení ř ř Jesle Jesle ed. záchr. záchr. ed. stanice ovatelskou Domy s Domys službou za za Domovy ř č zdr. pom. zdr. Sdružená e pro dosp e Transfusní Transfusní Nemocnice ambulantní č Ambulantní chodc St pro círk. os.) procírk. služby a rych. služby pe Ústavy sociálníÚstavy ů pé d Cehnice Čejetice Jinín Ku řimany Kváskovice Milo ňovice Neb řehovice Osek Para čov Přeš ťovice Rad ějovice Rovná Řepice Skály Slaník Št ěke ň Třešovice Celkem 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice

Tabulka číslo 38. Zdravotní a sociální pé če v mikroregionu

Po čet Obec Název Po čet míst za řízení Osek ÚSP 1 150 Št ěke ň ambulance (zuba ř, praktický léka ř) 1 Zdroj: pr ůzkum zpracovatele

Tabulka číslo 39. Zdravotní a sociální pé če v mikroregionu

Obec Léka ř Frekvence Osek obvodní 3x týdn ě Kváskovice obvodní 1x týdn ě Cehnice obvodní 1x týdn ě Jinín obvodní 1x týdn ě Para čov obvodní 1x týdn ě Zdroj: pr ůzkum zpracovatele

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 42 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

1.6.2 Pošty, pen ěžní ústavy a další služby

Vybavenost v oblasti poštovních služeb v řešeném území je dosta čující a odpovídá pot řebám obyvatel mikroregionu. N ěkteré menší obce nemají vlastní poštovní pobo čku a jsou tedy napojeny na p říslušný poštovní obvod.

Oblast pen ěžních služeb je soust řed ěna do regionálního centra Volyn ě.

1.7 Školství a vzd ělávání

Vzd ělávací infrastruktura mikroregionu uspokojuje jeho pot řeby jen částe čně. V oblasti základního mate řského a základního školství je vybavenost mikroregionu shledána vyhovující. Trendem sou časné doby je ubývající po čet d ětí a existující školy a školky mají problémy s napln ěním požadovaných stav ů. V blízké budoucnosti má tento trend pokra čovat, tudíž je pravd ěpodobné, že n ěkterá za řízení budou zav řena vzhledem k nízkému po čtu žák ů, který je doprovázen zhoršující se rentabilitou provozu.

Sí ť mate řských a základních škol je svojí hustotou a strukturou dosta čující a odpovídá stávajícímu po čtu obyvatel a jeho v ěkovému rozložení. S ohledem na možnost výb ěru základní školy rodi či žák ů a klesajícímu po čtu obyvatel ve v ěku povinné školní docházky, bude naopak čím dál složit ější školy v menších sídlech (a to i s ohledem na finan ční možnosti obcí) udržet.

Nadregionální p ůsobnost má i zvláštní školní za řízení pro sluchov ě postižené (MŠ i ZŠ, pomocná škola i st řední škola s internátem) ve Vod ňanech.

Ke školským za řízením s nadregionální p ůsobností lze rovn ěž za řadit školy v p řírod ě v Oseku.

Ve Strakonicích rovn ěž p ůsobí Pedagogicko-psychologická poradna a Speciální pedagogické centrum.

Stav škol je r ůznorodý, odvislý p řevážn ě od stá ří budov a jejich konstruk čních systém ů. Nedostate čné kapacity jsou p řevážn ě u t ělocvi čen.

Tabulka číslo 40. Sí ť mate řských škol

Po čet Název Po čet míst Obec za řízení mate řská školka 1 Št ěke ň mate řská školka 1 20 - 25 Cehnice mate řská školka 1 30 Čejetice mate řská školka 1 30 Milo ňovice Zdroj: pr ůzkum zpracovatele

Tabulka číslo 41. Sí ť základních škol

Po čet Název Po čet míst Obec za řízení škola v p řírod ě 1 50 Osek základní škola 1 Št ěke ň základní škola 1 150 Cehnice Zdroj: pr ůzkum zpracovatele

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 43 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

1.7.1 St řední školy a odborná u čilišt ě

Sí ť st ředních škol je v posuzovaném území zastoupena p ředevším ve Strakonicích a ve Volyni. Studenti z regionu mohou najít uplatn ění v dalších st ředních školách v Blatné (St řední odborná škola, St řední odborné učilišt ě zemědělské), ve Vod ňanech (St řední škola managementu, Gymnázium, zem ědělské u čilišt ě, odborné učilišt ě, St řední rybá řská škola, Vyšší odborná škola vodního hospodá řství a ekologie) a nedalekém okresním měst ě Písku (Gymnázium, rodinná škola, lesnická škola, Soukromá st řední um ělecko-pr ůmyslová škola, Soukromá st řední výtvarná škola, St řední pr ůmyslová škola, St řední zem ědělská škola a Soukromá škola managementu a služeb).

Na území mikroregionu se nenachází žádná st řední škola.

Tabulka číslo 42. Vzd ělávací infrastruktura mikroregionu i) č .) .) .) .)

č č lecká . . ě č .zdravotn.) .zdravotn.)

Obec č ská škola skáškola (1.-9.ro (1.- 5.ro (1.- ř škola ň ň (v tskýdomov ě škola(v ední odborné edníodborné ední odborná edníodborná ě ř ř Gymnázium zdravotnické) D Jazyková školaJazyková Mate St St stupe ilišt stupe č Školy speciální (dr. Školy(dr. speciální Základníum Vyšší odborná školaodbornáVyšší pro ml. vyž.pé zvl. proml. Základní škola - nižší nižší Základníškola- u Základní škola - vyšší Základníškola- Cehnice 1 1 Čejetice 1 Jinín Ku řimany Kváskovice Milo ňovice 1 Neb řehovice Osek Para čov Přeš ťovice Rad ějovice Rovná Řepice Skály Slaník Št ěke ň 1 1 Třešovice celkem 4 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice

1.8 Kultura, cestovní ruch a sport

Cestovní ruch a rekreace je jednou z nejvýznamn ějších a nejkompletn ějších sou částí volného času. Jejím obsahem není produkt, ale prožitek. Pobytová hodnota volné krajiny je úm ěrná zastoupení esteticky a psychologicky pozitivn ě p ůsobících krajinných prvk ů (p ředevším v ětších lesních ploch, lu čních porost ů, rybník ů, řek a dalších specifických p řírodních prvk ů) umoc ňujících výjime čnost daného krajinného celku. Pobytová hodnota krajiny koresponduje s mírou její ekologické stability a klesá v p řípad ě, že intenzita jejího využívání p řekro čí její možný potenciál.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 44 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

Popisovaná oblast je sou částí širšího regionu Jižní Čechy, které jsou práv ě svým p řírodním prost ředím, dochovanými památkami, množstvím vodních tok ů, rybník ů a údolních nádrží hojn ě navšt ěvovanou oblastí.

Turistický cestovní ruch je realizován p ěší turistikou, cykloturistikou, mototuristikou i vodní turistikou. Pro pěší turistiku jsou vyzna čeny turistickými zna čkami trasy p ředevším údolími Otavy a Voly ňky a rozmanitou přírodou Šumavského Podh ůř í. Pro vodní turistiku je využívána Otava splavná od Čeňkovy pily (u Kašperských Hor) po Zvíkov a Voly ňka, která je pro vodáky atraktivní za vyššího stavu od ústí Arnoštského potoka po soutok s Otavou.

Vhodnou a stále více vyhledávanou formou turistiky je cykloturistika využívající stávající již zna čené trasy či nov ě vzniklé, (a v rozvojových plánech mnoha municipalit plánované). Jiho české trasy jsou sou částí mezinárodních cyklistických tras.

Propagací turistiky a informa ční službou se zabývá INFOcentrum a Mapové centrum CIAO ve Strakonicích.

1.8.1 Nejvýznamn ější historické památky

Hrady, zámky, tvrze

• Cehnice - tvrz z poloviny 14. století, zachovány klenby s lunetami, sgrafita a arkádová chodba.

• Št ěke ň - barokní zámek z poloviny 17. století poblíž rozlehlého p řírodního parku, od roku 1872 vlastníky známý rod Windisschgrätz ů.

Církevní stavby

• Hřbitovní gotický kostel v Čejeticích

• Kostel Nanebevzetí P. Marie v Jinín ě

• Ran ě gotický kostel s presbytá ři v Řepicích

• Barokní kostel sv. Mikuláše ve Št ěkni

Lidová architektura

Ze dvou základních typ ů jiho české lidové architektury - roubeného a zd ěného domu je čast ěji zachována zd ěná lidová stavba (tzv. jiho české baroko).

Milo ňovice - d ům č.p. 4 - od Jakuba Bursy

Další historické a kulturní památky

• Pastvina u P řeš ťovic - p řírodní památka chránící louku s bohatou kv ětenou a hnízdišt ě poštolek

• Rovná - chrán ěné nalezišt ě ho řce jarního

Nau čné stezky

Nau čná stezka „Podskalí“ podél řeky Otavy.

Vedle t ěchto „hmotných“ kulturních památek má tento region nesporn ě významné nehmotné památky, které představují neodmyslitelnou sou část zdejšího folklóru a pat ří k trvale platným a vzácným kulturním hodnotám ve svých zvycích, tradicích, slovesném a hudebním folklóru. Masopustní krojované pr ůvody a p ředevším

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 45 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví dudácké slavnosti navazující na legendární postavu známého Švandy jsou bezesporu turisticky navšt ěvovanými atrakcemi.

1.8.3 Stravovací a ubytovací možnosti

Důležitou podmínkou pro rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu je, krom ě dob ře zajišt ěné turistické infrastruktury a dostate čného množství kulturních a p řírodních atraktivit lákajících návšt ěvníky, také odpovídající sí ť ubytovacích a stravovacích za řízení, kde mohou trávit volný čas jak návšt ěvníci regionu, tak místní obyvatelé.

Z níže uvedeného p řehledu významn ějších ubytovacích za řízení na území mikroregionu (viz tabulka č. 43) je patrné rozložení ubytovacích kapacit v řešené oblasti. P řevážná část t ěchto za řízení je situována ve Volyni. V ostatních obcích mikroregionu je nabídka t ěchto služeb spíše malá. Krom ě typicky venkovských pohostinství, která se nachází v tém ěř každé obci mikroregionu a jsou omezena jak ší ří nabízených služeb, tak otevírací dobou. K rozši řování nabídky ubytovacích a stravovacích služeb je t řeba p řistupovat s ohledem na p řípadné přílišné zat ěžování životního prost ředí, které je v regionu zachovalé a díky n ěmu je zdejší oblast turisticky pom ěrn ě atraktivní.

Otázkou z ůstává, zda je ekonomicky výhodné budovat v dalších obcích mikroregionu ubytovací a stravovací kapacity, nebo ť nabídka turistických atraktivit (vyjma krásné p řírody) není dosta čující. Vývoj by tedy m ěl sm ěř ovat spíše k podpo ře agroturistiky či hippoturistiky a s ní souvisejících služeb (budování ubytovacích za řízení soukromého typu na selských usedlostech nebo renovace již existujících objekt ů v menších sídlech mikroregionu, ve kterých jsou proto ideální podmínky). Tento zp ůsob podnikání by mohl p řisp ět k v ětšímu zájmu obyvatel o turistický ruch. Dalším p ředpokladem je návaznost turistických služeb na cyklostezky, p ěší nau čné stezky apod.

Tabulka číslo 43. Ubytovací za řízení v mikroregionu

íve íve ě ř íve íve ř Obec žek celkem vcelkem žek race, jídelny ajídelny race, ů hostince hostince Pensiony et l et Kemp *Kemp (d Chatové osady Chatovéosady autokempinky) autokempinky) autokempinky) autokempinky) Hotely,motely, č turist. ubytovn turist. botely ***** a**** *****botely Kemp ***,**(d Kemp Po Restau Cehnice 2 Čejetice 3 Jinín 1 Ku řimany Kváskovice Milo ňovice Neb řehovice Osek 2 Para čov 1 Přeš ťovice 1 Rad ějovice Rovná 1 Řepice 1 Skály Slaník 1

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 46 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

Št ěke ň 2 1 Třešovice 1 Celkem 16 0 0 0 0 0 1 Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice

Tabulka číslo 44. Stravovací za řízení

Za řízení Obec

Pohostinství Přeš ťovice Pohostinství Osek restaurace Otava Št ěke ň pohostinství U Vacht ů Št ěke ň stravování v zámku Št ěke ň pohostinství Řepice obecní hospoda Rovná pohostinství Kváskovice pohostinství Cehnice rychlé ob čerstvení Cehnice školní jídelna Cehnice pohostinství Čejetice "Na Králce" Čejetice pohostinství "Šrotárna" Čejetice pohostinství "U Krkovi čky" Čejetice pohostinství v Mlad ěovicích a Sudom ěř i Čejetice školní jídelna Čejetice závodní stravování pí. K ůsová Čejetice hospoda "U Vlk ů" Třešovice pohostinství Jinín pohostinství "U Hejtmánk ů" Milo ňovice školní jídelna Milo ňovice Zdroj: pr ůzkum zpracovatele

Tabulka číslo 45. Stravovací za řízení

Za řízení po čet po čet míst Obec chatová osada 2 30 Přeš ťovice kemp Slaník ubytování Kouba 1 6 Št ěke ň ubytování Belavský 1 8 Št ěke ň ubytování na zámku 1 100 Št ěke ň chatová osada 1 40 Št ěke ň chatová osada 1 50 Řepice penzion Marie Maroušková 6 Cehnice Soukromé ubytování v Sudom ěř i 1 12 až 15 Čejetice Soukromé ubytování Karel Háva 1 Čejetice soukromé chalupy 2 12 Jinín Zdroj: pr ůzkum zpracovatele

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 47 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

1.8.4 Kultura a kulturní za řízení

Cestovní ruch ovliv ňuje rozpo čty m ěst a obcí nejen primárním zp ůsobem (ziskem z prodaných vstupenek atd.), ale také druhotným ovlivn ěním řady odv ětví a sektor ů, jako jsou zejména doprava, obchod, stavebnictví, bankovnictví, telekomunikace, kultura, sport. Multiplika ční efekt cestovního ruchu umož ňuje zachovávat, resp. vytvá řet nové pracovní p říležitosti a finan ční zdroje pro rozvoj území. Tento regionální rozm ěr cestovního ruchu je sou časn ě i stabiliza čním faktorem nejen ve vztahu k místnímu obyvatelstvu, ale i ve vztahu k sociáln ě- kulturnímu zázemí, které cestovní ruch zprost ředkovává pro další zájemce (turisty) a tak zárove ň posiluje místní identitu obyvatelstva z hlediska hrdosti na místní tradice a kulturní specifika.

1.8.4.1 Kulturní za řízení

Převážná v ětšina kulturních za řízení na území mikroregionu se nachází p řevážn ě ve v ětších sídlech mikroregionu. Naproti tomu v ostatních členských obcích není nabídka služeb poskytovaných stálými kulturními za řízeními tak rozsáhlá. Je to dáno samoz řejm ě p ředevším rentabilitou provozu a omezeným po čtem potenciálních uživatel ů t ěchto služeb. Nabídka kulturních za řízení v obcích mikroregionu je uvedena v následující tabulce.

Tabulka číslo 46. Kulturní za řízení

ě etn ek č č ízení ostat. ízení Obec ř bitov ř zóny .pobo Divadlo Divadlo H č ek a sam.pam.) aek sam.pam.) Stálákina Multikino ejná knihovna č v ř stské památkove památkove stské ě Sakrální stavba Sakrální Muzeum(v Ve M Zoologická zahrada Zoologická pobo Kulturníza Cehnice 2 1 Čejetice 2 2 1 2 Jinín 1 1 1 1 Ku řimany Kváskovice Milo ňovice 1 Neb řehovice Osek 1 Para čov 1 1 Přeš ťovice 2 1 Rad ějovice Rovná 1 Řepice 1 1 Skály Slaník 1 Št ěke ň 1 3 1 1 Třešovice 1 Celkem 12 0 0 0 0 9 0 5 6 0 Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 48 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

Tabulka číslo 47. Kulturní za řízení

Za řízení Obec kulturní d ům Přeš ťovice víceú čelové za řízení Osek knihovna Osek knihovna Slaník pokoj Karla Klostermana Št ěke ň knihovna Št ěke ň pohádková kancelá ř Št ěke ň knihovna Řepice knihovna Rovná místní lidová knihovna Cehnice kulturní d ům Cehnice, Dunovice místní lidová knihovna Čejetice, Mlad ějovice kulturní d ům Čejetice sál Mlad ějovice Čejetice letní parket Třešovice tane ční sál Jinín místní lidová knihovna Milo ňovice Zdroj: pr ůzkum zpracovatele

Kulturní akce

V obcích mikroregionu je patrná snaha o zachování místních tradic a zvyk ů v podob ě po řádání malých akcí jako jsou každoro ční plesy, pou ťové oslavy, setkávání rodák ů nebo d ůchodc ů, dny d ětí. Časté je po řádání různých menších slavností a kulturních akcí místního významu, k nimž patří masopusty, pálení čarod ějnic, slavnosti piva atd. (v ětšinou pod záštitou p říslušných zájmových spolk ů a sdružení). Tyto aktivity je pot řeba ve vztahu k udržení, obnov ě a rozvoji místních kulturních tradic, venkovského životního stylu, pospolitosti obyvatel obcí a jejich v ědomí odpov ědnosti za rozvoj a obnovu obcí udržovat a pe čovat o n ě.

Seznam kulturní akcí je sou částí p říloh.

1.8.5 Sportovní a zájmové činnosti

Zájem o sport ze strany obyvatel m ěst a obcí je zna čný ukazuje i množství sportovních klub ů, které vyvíjejí aktivní činnost. Pro obyvatele malých obcí jsou sportovní akce po řádané jejich sportovními kluby nejen formou sportovního vyžití, ale také formou podpory sociální integrace. Následující tabulka uvádí jmenovit ě sportovní kluby či organizace působící v jednotlivých obcích m ěstech mikroregionu.

Jmenný seznam spolk ů je uveden v p říloze.

Tabulka číslo 48. Sportovní možnosti v mikroregionu

ů . . č ené ené íst. íst. ř ené ené ř ř (s (s ny (v ny ě a bazény a bazény a bazén ej.) ej.) č ě ř Obec ť išt ř jádry ve H locvi nebo spr.) ě sta s historickými historickými stas Stadiony kryté Stadionykryté T Zimní stadionyZimní Kryté bazény Kryté z školních s p školníchs provozovatelem provozovatelem kryté i otev ikryté ě Stadiony otev Stadiony (s prov. (s správcem) koupališ Koupališt M Cehnice 2 1 Čejetice 1 Jinín 1 1

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 49 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

Ku řimany Kváskovice Milo ňovice 1 Neb řehovice Osek 1 Para čov Přeš ťovice 1 Rad ějovice Rovná 1 Řepice Skály Slaník 1 Št ěke ň 1 1 Třešovice Celkem 0 0 10 3 0 0 0 0 Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice

Seznam sportovních za řízeních v mikroregionu, zjišt ěných z pr ůzkumu zpracovatele, je, vzhledem ke své velikosti, uveden v příloze.

Ostatní zájmové činnosti

Pro zájmové činnosti v oblasti myslivosti, rybá řství a ochrany p řírody jsou v oblasti mikroregionu velmi dobré podmínky, nebo ť mikroregion disponuje velmi pestrou škálou p řírodních spole čenství a nabízí podmínky jak pro rekrea ční, tak zájmové vyžití spojené s p řírodou a životním prost ředím. Toto se týká p ředevším činnosti v oblasti myslivosti, pro kterou je v mikroregionu velmi vhodné prost ředí s četnými lesními porosty.

Každá obec má sv ůj vlastní sbor dobrovolných hasi čů , často i v místních částech. Z ostatních ob čanských sdružení a spolk ů mají tradi čně nejv ětší zastoupení zájmové spolky zam ěř ené duchovn ě, zdravotnicky atd.

Vzhledem ke zna čnému množství t ěchto spolk ů jsou tyto jmenovit ě uvedeny v příloze.

1.9 Zem ědělství, lesnictví a rybá řství

Zem ědělství a lesnictví pat ří na území mikroregionu k tradi čním a charakteristickým odv ětvím s významným vlivem na údržbu a tvorbu krajiny. S ohledem na rozvíjející se cestovní ruch v oblasti ( četné kulturní a p řírodní zajímavosti, rozši řování ubytovacích možností atd.) a ekologii je nutné v ěnovat zvýšenou pé či ochran ě krajiny ve správních územích jednotlivých obcí. V sou časné dob ě je trendem snižování kvantity a posilování kvality zem ědělské činnosti. Dále je pot řeba dbát na kvalitu a obhospoda řování ploch les ů, rybník ů, pastvin a dalších prvk ů tvo řících venkovskou krajinu.

Ve zvažovaném území mikroregionu je pro zem ědělské ú čely využito 78,85 % celkové rozlohy území. Ve všch obcích mikroregionu zabírá zem ědělská p ůda v ětšinu jejich území. Trendem v zem ědělství je spln ění pravidel welfare hospodá řských zví řat a zásad správné zem ědělské praxe. Pro celý mikroregion je typická přítomnost velkých zem ědělských areál ů. Ne vždy jsou tyto areály využívány zcela.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 50 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

1.9.1 Nejvýznamn ější zemědělské podniky

Z živo čišné výroby je nejvíce zastoupen chov prasat a skotu, kterým se zabývá p řevážná v ětšina nejv ětších zem ědělských producent ů v mikroregionu i jeho blízkém okolí. Rostlinou výrobu reprezentuje obiloviny; brambory a zelenina.

Tabulka číslo 49. Významné zem ědělské podniky

Po čet Po čet Název subjektu Zam ěř ení výroby Sídla provozoven zam ěstnanc ů provozoven ZD P řeš ťovice rostlinná a živo čišná 100 1 Přeš ťovice AGRO Čejetice rostlinná a živo čišná 37 1 Čejetice ZD Jinín zem ědělství, chov ryb 40 1 Jinín ZD Osek rostlinná a živo čišná 15 3 Osek, Jemnice, V. Turná SHR Tomanová rostlinná a živo čišná 7 1 Mlad ějovice a Sedlišt ě ZD Sudkovice rostlinná a živo čišná 11 1 Milo ňovice Zdroj: pr ůzkum zpracovatele

Dále se na území mikroregionu zem ědělskou činností zabívá 21 subjekt ů. Jedná se p ředevším o samostatn ě hospoda řící rolníky a malá družstva zam ěstnávající mén ě než 5 zam ěstnanc ů.

1.9.2 Lesnictví

Lesní porosty zabírají ve zvažovaném mikroregionu tém ěř 19 % jeho území. Nejv ětší lesní plochu má na svém katastrálním území obec Cehnice (jedná se o 403 ha). Dalšími v ětší lesní plochy se nacházejí na území obcí Št ěke ň, Čejetice a Osek.

1.9.3 Rybá řství

Vodní plochy ve zvažovaném mikroregionu zabírají cca 3 % z celkové plochy. Mikroregion jako takový nemá dispozice být oblastí se silným zastoupením rybník ů. Je to dáno tím, že vodní plochy nacházející se na území mikroregionu jsou malé a nejsou vhodné pro intenzivní chov ryb. Chovné rybníky se nacházejí mimo území mikroregionu – Vod ňansko. Na území mikroregionu sice slouží n ěkteré vodní plochy pro chov ryb, ale jedná se o nikterak významné chovné plochy.

1.10 Životní prost ředí

V pr ůběhu historického vývoje bylo životní prost ředí řešeného území výrazn ě modelováno činností člov ěka. Členitý reliéf a r ůznorod ě klimatické podmínky území (výb ěžek Bud ějovické pánve podél řeky Otavy – severní část, šumavské podh ůř í – jižní část) se projevily vznikem rozmanitých biotop ů a stanoviš ť. Na zachování a prohlubování ekologické stability krajiny se podílí existence a rozši řování chrán ěných území, nap ř. Na opukách u Volyn ě, Bažantnice u Pracejovic, Pastvina u P řeš ťovic, T ůně u Hajské a další, v četn ě zpracovaného generelu ÚSES.

Zatížení radonem je závislé na geologické skladb ě podloží. Geodetickou stavbu území tvo ří z velké části metamorfované horniny s tektonickým pomíšením a vyšším obsahem uranu. Uran 238U se v p řírodní rozpadové řad ě m ění na radium a následn ě na plynný radon 222Rn. Menší zatížení radonem se objevuje na sedimentálním podloží, v území ale výrazn ě p řevažují oblasti s radonovým rizikem vyšším a st ředním. Tento fakt p řináší nutnost realizace protiradonových opat ření.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 51 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

Stav lesních porost ů, i p řes celkov ě nízkou lesnatost (cca 23%, Jiho český kraj 36,3%, ČR 33,4%), je stabilizujícím prvkem stavu životního prost ředí. Jako negativní je možno vnímat rozdrobenost vlastnické držby lesních pozemk ů a jejich pr ůměrnou velikost, a dále zastoupení jednotlivých d řevin v porostní skladb ě, kdy dominuje smrk (49,66%, 57,12% zásoby d řevní hmoty) a borovice (32,98% a 30,57% zásoby d řevní hmoty). Nevhodná druhová skladba činí lesní ekosystémy mén ě odolnými v ůč i poškození škodlivými činiteli, proto je zvýšení zastoupení listnatých d řevin v rámci obnovního cíle vysoce žádané.

Struktura zem ědělské výroby je p řizp ůsobena jejímu prioritnímu zam ěř ení na živo čišnou výrobu, s orientací zejména na produkci mléka, hov ězího, vep řového a dr ůbežího masa. Pouze menší část výrobních kapacit pro živo čišnou výrobu je stavebn ě, technicky či ekologicky vyhovující.

Snižování kontaminace životního prost ředí zem ědělským odpadem tak vyplývá nikoli z modernizace výrobních technologií, ale z redukce využívání kapacit v d ůsledku omezování produkce.

1.10.1 Voda

V zásobování pitnou vodou je situace v regionu pom ěrn ě uspokojivá. 85% obyvatel je napojeno na ve řejné vodovody. Daleko v ětší d ůraz by m ěl být kladen v této oblasti na výstavbu a napojení obyvatel na ČOV. Významná část sídel , zejména menších, toto za řízení nemá. Tento fakt m ůže sehrát významnou roli v budoucím rozvoji obcí, zejména s ohledem na investi ční náro čnost výstavby sít ě ČOV.

Kvalita povrchových vod se neukazuje být závažným problémem. Voda ve vodních tocích je za řazena převážn ě do III., IV. a V. t řídy jakosti dle hodnocení BSK 5. Dlouhodobým sledováním jakosti vody v tocích je možné konstatovat pozitivní trend, a to zejména v posledních letech. Tento jev souvisí s omezením zne čiš ťování od nejv ětších podnikatel ů a je podporován ponecháním b řehových porost ů a b řeh ů v p řírodním stavu.

1.10.2 Ovzduší

Z hlediska zatížení emisemi pat ří dle údaj ů ČHMV Strakonicko k nejmén ě zatíženým oblastem ČR. P řesto je v souladu se Zákonem 309/1991 Sb. kladen d ůraz na systematické snižování produkce škodlivin u všech zdroj ů zne čiš ťování ovzduší. Zavedením tzv. emisních limit ů pro vypoušt ění škodlivin a jejich následným dodržováním nastal postupný obrat v chování provozovatel ů zdroj ů emisí. Nejv ětší zne čiš ťovatel v regionu – Teplárna Strakonice - provedl denitrifikaci, odsí ření spalin a nahradil TTO nízkosirnatým palivem.

Poškozování životního prost ředí t ěžbou nerostných surovin nehraje významnou roli . Kamenolomy p ůsobí zvýšenou prašností a hlu čností pouze v bezprost ředním okolí.

1.10.3 Ochrana p řírody a staré ekologické zát ěže

Životní prost ředí regionu p řes pom ěrn ě uspokojivý stav vykazuje řadu rizik daných existencí historické zát ěže z ekologicky nešetrného chování obyvatel a podnik ů v minulosti. V oblasti obecné ochrany p řírody lze konstatovat, že p řetrvávají dlouhodob ě ne řešené problémy, v četn ě problematického zajišt ění praktické ochrany prvk ů ÚSES.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 52 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

1.10.4 Přírodní památky a chrán ěná území

Území mikroregionu je atraktivní z hlediska p řírodního prost ředí. Je tedy více než jasné, že na jeho území se nacházejí oblasti, které tvo ří neopomenutelnou sou část našeho d ědictví. Jednotlivé lokality jsou uvedeny v tabulce.

Tabulka číslo 50. Přírodní památky

Místo Obec pastvina u P řeš ťovic Slaník Natura 2000 Št ěke ň chrán ěné území pastviny Rovná Rovná Zdroj: pr ůzkum zpracovatele

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 53 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

2. SWOT

2.1 Souhrnná SWOT analýza mikroregionu – silné a slabé stránky regionu

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY  vhodné p řírodní podmínky pro ze mědělství,  nevýhodná poloha na okraji Jiho českého kraje lesnictví a rybá řství  špatná kvalita m ístních komunikací a silnic  funk ční sdružení obcí, dobré čerpání dotací III.t řídy

 funk ční odpadové hospodá řství  nedostate čná spolupráce mezi podnikateli

 existence identity regionu vedoucího ke vzájemné  vysoký podíl neobydlených nebo částe čně spolupráci v oblasti cestovního ruchu využívaných budov v malých obcích

 nízké využití moderních komunika čních technologií

 nedostate čně vyzna čená sí ť cyklistických tras

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 54 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

2.2 Souhrnná SWOT analýza mikroregionu – p říležitosti a ohrožení

PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ  napojení obyvatel na ve řejný vodovod a kanalizaci  nebezpe čí zvýšené eroze p ůdy v d ůsledku v místních částech intenzivního hospoda ření zem ědělc ů

 využití atraktivního p řírodního prost ředí pro  nízká podpora zem ědělc ů ze strany státu a z ní venkovskou turistiku v malých obcích vyplývající sni žování po čtu zam ěstnanc ů a zvyšování nezam ěstnanosti v regionu  využívání obnovi telných zdroj ů energie a plynofikace  problémy s napln ěním kapacity mate řských školek a základních škol v obcích – jejich  zvýšené využití dota čních zdroj ů EU uzavírání  diversifikace činnosti zem ědělských podnik ů  špatné nastavení rozd ělení daní, díky kterému  využití objekt ů v majetku obcí pro pot řeby tratí p ředevším malé obce cestovního ruchu nebo podnikání (nap ř. staré  vyšší provozní náklady pro obecní ú řady objekty škol) (zvyšující se administrativní náro čnost a sou časn ě  větší zapojení obcí mikroregionu do Programu nezvyšující se da ňová výt ěžnost obcí) obnovy venkova a jeho sout ěže Vesnice roku s  reformy školství a dalších oblastí, které se mohou následným využitím získaných finan čních negativn ě promítnout do b ěžného chodu obcí a prost ředk ů pro cíle POV jejich rozpo čtů

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 55 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

3. Strategická část

3.1 Vize mikroregionu dolní Pootaví

Vize jsou výstižným vyjád řením celého komplexu úkol ů, které mikroregion na jeho rozvojové cest ě čekají.

Region navazující na bohaté p řírodní, kulturní a historické d ědictví, využívající vlastní turistický potenciál, se širokou nabídkou služeb pro rekreaci návšt ěvník ů a odpo činek místních obyvatel.

Region s rozvinutou infrastrukturou, zajiš ťující základní životní pot řeby obyvatel a podnikatel ů i v malých obcích, chránící své pestré p řírodní bohatství, kulturní a historické památky a klidné venkovské prost ředí.

Region s dostatkem pracovních p říležitostí, podporující malé a st řední podnikání, trvale udržitelné hospoda ření v zem ědělství, lesnictví a rybá řství, zam ěř ený na využívání obnovitelných zdroj ů energie.

Region podporující zdravý a kvalitní život všech obyvatel, spokojené bydlení zejména mladých rodin s d ětmi, dostupné zdravotní a sociální služby i pro seniory, rozvoj vzd ělanosti, školství, kultury a sportu.

Region zapojený do organiza čních struktur kraje, státu a sjednocené Evropy.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 56 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

3.2 Strategie rozvoje

3.2.1 Prioritní oblast 1: Infrastruktura a životní prost ředí

Cíl 1.1: Zlepšením stavu technické infrastruktury zajistit další rozvoj obcí

Opat ření 1.1.1: Zlepšení dopravní infrastruktury a udržení dopravní obslužnosti

- Aktivita: Rekonstrukce místních komunikací a silnic III. t řídy v obcích, propojení jednotlivých obcí a jejich částí

- Aktivita: Udržet stávající dopravní obslužnost, pop ř. rozši řovat do budoucna po čet spoj ů

Opat ření 1.1.2: Zlepšení zásobování pitnou vodou

- Aktivita: Zajistit maximální pokrytí sídel mikroregionu kvalitní vodou

- Aktivita: Zajistit napojení všech obcí a místních částí na ve řejný vodovod

- Aktivita: Rekonstrukce stávajících a budování nových vodovodních řad ů

Opat ření 1.1.3: Zlepšení čišt ění odpadních vod

- Aktivita: Zajistit čišt ění odpadních vod u malých obcí nebo částí obcí

- Aktivita: Podporovat funk čnost stávajících čistíren odpadních vod a budovat další i v menších sídlech

- Aktivita: Budovat ve řejné kanalizace v malých obcích, zajistit rekonstrukce a rozší ření stávajících sítí

- Aktivita: Budovat kanaliza ční sít ě pro nové zástavby v obcích

Opat ření 1.1.4: Rozvoj informa čních technologií

- Aktivita: Rozvoj po číta čového vybavení a ve řejn ě p řístupného Internetu (knihovny, internetové kavárny, obecní a m ěstské ú řady atd.)

- Aktivita: Zapojení obcí do informa čního systému kraje

- Aktivita: Vytvo ření spole čných www stránek mikroregionu pod patronátem m ěsta Strakonice

- Aktivita: Dovybavit obcí informa čními technologiemi (po číta čové vybavení, internet)

Cíl 1.2: Zlepšit stav ovzduší, zajistit ukládání odpad ů a ochranu p řírody

Opat ření 1.2.1: Zlepšení stavu ovzduší

• Aktivita: Podpora plynofikace, ekologických zp ůsob ů vytáp ění a alternativních zdroj ů vytáp ění

• Aktivita: Postupná náhrada lokálního vytáp ění domácností systémy centrálního zásobování teplem

• Aktivita: Ší řit osv ětu v oblasti ekologických zdroj ů energie a zdrojích jejich financování

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 57 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

Opat ření 1.2.2: Zlepšení nakládání s odpady

- Aktivita: Podpo řit využití separovaných odpad ů

- Aktivita: Zamezit vzniku černých skládek

Opat ření 1.2.3: Ochrana p řírody

- Aktivita: Ochrana významných krajinných prvk ů

- Aktivita: Modernizací provoz ů tlumit dopad jejich činnosti na životní prost ředí

- Aktivita: Podpo řit modernizaci zdroj ů zne čišt ění životního prost ředí

Cíl 1.3: Zajistit ochranu proti povodním

Opat ření 1.3.1: Protipovod ňová ochrana ve řejného a soukromého majetku

- Aktivita: Výstavba protipovod ňových hrází

- Aktivita: Zpevn ění hrází rybník ů a b řeh ů vodote čí

- Aktivita: Výstavba protierozních val ů, mezí a remízk ů na svazích polí, luk a les ů

- Aktivita: Zvyšování reten ční schopnosti krajiny ve vazb ě na územní plánování

- Aktivita: Rozvoj integrovaného záchranného systému

3.2.2 Prioritní oblast 2: Podnikání, cestovní ruch

Cíl 2.1: Zlepšit podmínky pro rozvoj malého a st ředního podnikání

Opat ření 2.1.1: Informa ční služby a poradenství místním podnikatel ům

- Aktivita: Budovat a rozvíjet komunika ční platformy, informa ční sít ě pro podnikatele a obyvatele

- Aktivita: Podpo řit spolupráci mezi podnikateli na úrovni hospodá řských komor (systém seminá řů , poradenství pro místní podnikatele atd.)

- Aktivita: Zapojit místní malé a st řední podnikatele do projednávání d ůležitých m ěstských, obecních nebo celoregionáln ě významných rozhodnutí

- Aktivita: Zlepšovat prezentaci malého a st ředního podnikání (internet, výstavy, veletrhy apod.)

Opat ření 2.1.2: Podpora a rozvoj malého a st ředního podnikání

- Aktivita: Vybudování databáze nevyužitých nemovitostí na území mikroregionu

- Aktivita: Podpora místních produkt ů a tradi čních výrob

- Aktivita: Podpo řit rozvoj služeb spojených s cestovním ruchem

- Aktivita: Podpo řit p řípravu a rozvoj ploch vy člen ěných pro podnikání

- Aktivita: Využít možnosti financování podnikatelských aktivit ze strany státu a EU

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 58 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

Cíl 2.2: Zlepšit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu

Opat ření 2.2.1: Zajistit informa ční služby návšt ěvník ům mikroregionu

- Aktivita: Podpora stávající informa ční sít ě pro návšt ěvníky mikroregionu, podpora informa čních center

- Aktivita: Zavedení jednotného naviga čního zna čení k památkám, atraktivitám na území mikroregionu

- Aktivita: Zavedení systému jednotné propagace (spole čné materiály, hudební vizitky, propagace na internetu atd.)

- Aktivita: Odstra ňování jazykových bariér za ú čelem rozvoje p řeshrani ční turistiky

- Aktivita: Podpo řit činnost spolk ů zabývajících se cest. ruchem, (klub turist ů, místní pobo čky hospodá řské komory atd.)

Opat ření 2.2.2: Rozvoj turistických tras, dopl ňkových služeb a infrastruktury

- Aktivita: Budování, údržba a obnova sít ě cyklotras, cyklostezek a p ěších tras, jejich postupné vybavení mobiliá řem

- Aktivita: Vyty čení a zna čení hippostezek

- Aktivita: Podpo řit rozvoj ubytovacích a stravovacích služeb v menších sídlech – podpora agroturistiky

- Aktivita: Budování nau čných stezek a jejich vybavení (informa ční tabule atd.)

- Aktivita: Rozši řování nabídky cestovního ruchu pro zimní období

3.2.2 Prioritní oblast 3: Zem ědělství, lesnictví, rybá řství a rozvoj venkova

Cíl 3.1: Zajistit trvale udržitelné hospoda ření v zem ědělství

Opat ření 3.1.1: Rozvoj alternativních zp ůsob ů zem ědělského podnikání

- Aktivita: Podpo řit rozvoj agroturistiky (ubytování, stravování a prodej specialit na zem ědělských farmách pro turisty)

- Aktivita: Alternativní využití nebo likvidace zanedbaných zem ědělských areál ů v obcích

- Aktivita: Podpo řit ekologické formy zem ědělství

- Aktivita: Zvýšit prezentaci zem ědělství a souvisejících služeb prost řednictvím internetu a dalších médií

- Aktivita: Poskytovat informace o normách a p ředpisech EU zem ědělc ům a zpracovatel ům a poradenství k využití prost ředk ů z EU

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 59 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

Opat ření 3.1.2: Udržení zem ědělské výroby na území mikroregionu

- Aktivita: Zavád ění welfare v chovech hospodá řských zví řat a zásady správné zem ědělské praxe

- Aktivita: Podpo řit činnost místních podnik ů p ůsobících v primární sfé ře

- Aktivita: Modernizace technologií hospoda ření

- Aktivita: Provád ění komplexních pozemkových úprav

- Aktivita: Podpo řit diversifikaci činnosti zem ědělských podnik ů

- Aktivita: Využívat informa ční a po číta čové technologie pro zvyšování kvalifikace a vým ěnu informací

Cíl 3.2: Rozvíjet lesnictví a myslivost

Opat ření 3.2.1: Trvale udržitelné hospoda ření v lesích

- Aktivita: Podpora p řírod ě blízkého hospoda ření v lesích

- Aktivita: Zlepšit využívání potenciálu místních les ů pro pot řeby cestovního ruchu

- Aktivita: Obnova a údržba lesních komunikací

- Aktivita: Podpo řit myslivecká sdružení v a obcích

Cíl 3.3: Zachovat venkovský ráz krajiny, obnovit a udržet vzhled obcí

Opat ření 3.3.1: Obnova a údržba venkovského charakteru krajiny

- Aktivita: Obnova a údržba zelen ě, která se významnou m ěrou podílí na kvalit ě životního prost ředí

- Aktivita: Dopl ňování porost ů zelen ě, b řehových porost ů, udržování odpo činkových míst v krajin ě

- Aktivita: Opravy a údržba polních a lesních cest

- Aktivita: Podpo řit protierozní, izola ční, odvod ňovací a estetickou funkci krajiny

Opat ření 3.3.2: Údržba vesnic, vzhledu obcí

- Aktivita: Údržba historických venkovských stavení

- Aktivita: Rekonstrukce a údržba historických památek na území mikroregionu

- Aktivita: Údržba a úprava ve řejných prostranství, návsí, d ětských h řiš ť, park ů, sportoviš ť atd.

- Aktivita: Údržba a obnova ve řejné zelen ě

- Aktivita: P řipravovat integrované projekty rozvoje venkova a zajiš ťovat finance na jejich realizaci

- Aktivita: Dokon čit zpracování územn ě plánovací dokumentace obcí v souladu se všemi p ředpisy a ve řejnými zájmy

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 60 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

3.2.3 Prioritní oblast 4: Kvalita života

Cíl 4.1: Zajistit podmínky pro kvalitní život místních obyvatel

Opat ření 4.1.1: Vytvá ření podmínek pro bydlení na venkov ě

- Aktivita: Podpo řit využití stávajícího bytového fondu, který je k dispozici na vesnicích

- Aktivita: Vytvo řit podmínky pro novou bytovou výstavbu v návaznosti na ÚP obcí

- Aktivita: Zajistit bezpe čnosti a informovanosti obyvatel z hlediska civilní ochrany

- Aktivita: Vytvá řet podmínky pro bydlení pro mladé manžele, rodiny s d ětmi atd.

- Aktivita: Podpo řit rozvoj bydlení v nemovitostech užívaných pro rekrea ční ú čely (chata ři, chalupá ři)

Opat ření 4.1.2: Rozvíjení obecné kultury obyvatel

- Aktivita: Podpo řit spolkový život ve m ěstech a obcích mikroregionu

- Aktivita: Podpo řit místní zvyky, lidové tradice, kulturu a řemesla

- Aktivita: Podpo řit činnost knihoven

- Aktivita: Podpo řit vydávání publikací a knih o mikroregionu, jeho historii atd.

Opat ření 4.1.3: Podpora kultury a sportu jako sou části kvality života

- Aktivita: Podpo řit činnost kulturních a sportovních za řízení na území mikroregionu

- Aktivita: Rozvoj kulturních za řízení, divadel, galerií, kin apod.

- Aktivita: Rozvíjení dalších kulturních aktivit (nap ř. mezinárodní hudební festivaly, kulturní léta atd.)

- Aktivita: Výstavba sportovní infrastruktury – sportovní areály, h řišt ě, haly ad.

- Aktivita: Podpo řit sportovní za řízení a spolky, aktivity volného času d ětí a mládeže

- Aktivita: Podpo řit v ětší sportovní a kulturní akce propagující mikroregion

Cíl 4.2: Podporovat rozvoj školství, zdravotnictví a sociálních služeb

Opat ření 4.2.1: Rozvoj školství a vzd ělanosti obyvatel

- Aktivita: Udržení co nejv ětšího po čtu základních a mate řských škol v menších obcích

- Aktivita: Udržet mladou inteligenci (nap ř. mladé pedagogy) formou sociálních jistot v dané oblasti

- Aktivita: Podpora celoživotního vzd ělávání obyvatel

- Aktivita: Podpo řit rozši řování mimoškolních aktivit (výchovných, kulturních, sportovních apod.) jako sou část systému prevence p řed sociáln ě patologickými jevy

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 61 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

Opat ření 4.2.2: Zvýšit dostupnost a kvalitu sociálních a zdravotnických služeb

- Aktivita: Vytvo řit efektivní a funk ční sí ť služeb v oblasti zdravotnických a sociálních služeb

- Aktivita: Podpo řit fungování stávajících zdravotnických za řízení a za řízení sociálních služeb

- Aktivita: Rozši řovat ordina ční hodiny léka řů v menších sídlech mikroregionu

- Aktivita: Zlepšit kvalitu pé če o seniory

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 62 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

3.3 Specifikace opat ření

PRIORITNÍ OBLAST 1: INFRASTRUKTURA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 3.3.1 CÍL 1.1

POPIS CÍLE: Technická infrastruktura je d ůležitým faktorem pro další rozvoj obcí. Problémy obcí v oblasti technické infrastruktury se týkají p ředevším kvality povrchu komunikací, čišt ění odpadních vod, napojení obyvatelstva na ve řejný vodovod a nedostate čného zapojení regionu do využívání moderních informa čních a komunika čních technologií. Cílem je dosáhnout na území mikroregionu v oblasti infrastruktury rovnovážného stavu, kdy bude zabezpe čena jak kvalitní dopravní obslužnost a dobrý technický stav pozemních komunikací, tak odpovídající napojení obyvatelstva a nemovitostí na všechny inženýrské sít ě. Dalším cílem je rozvoj vybavení obcí, podnikatelských subjekt ů, ú řad ů a obyvatelstva v oblasti komunika čních a informa čních technologií a rozvoj jejich využívání.

OPAT ŘENÍ: Opat ření 1.1.1: Zlepšení dopravní infrastruktury a udržení dopravní obslužnosti

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Stav dopravní infrastruktury v mikroregionu je nedostate čný z hlediska kvality, obnovy a údržby. Silnice II. a III.t řídy jsou postupn ě obnovovány dle možností Jiho českého kraje. Místní komunikace v majetku obcí trpí nedostatkem financí a jsou v ětšinou ve velmi špatném stavu. Je nutná jejich postupná obnova nap ř. v souvislosti s rozvojem sít ě cyklotras a cyklostezek.

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: - Rekonstrukce místních komunikací a silnic III. t řídy v obcích, propojení jednotlivých obcí a jejich částí - Udržet stávající dopravní obslužnost, pop ř. rozši řovat do budoucna po čet spoj ů

OPAT ŘENÍ: Opat ření 1.1.2: Zlepšení zásobování pitnou vodou

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: V zásobování vodou jednotlivých obcí jsou zna čné rozdíly. Římovský vodovod byl nov ě zaveden do některých obcí, další obce mají vlastní , tj. obecní vodovody, jejichž základem je zdroj z místních vrtů. V některých obcích je pitná vody získávána z vlastních studen. Sou časný stav vodovodních sít ě však není na všech místech regionu dobrý a na mnoha místech je pot řeba jej upravovat a dopl ňovat.

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: - Zajistit maximální pokrytí sídel mikroregionu kvalitní vodou - Zajistit napojení všech obcí a místních částí na ve řejný vodovod - Rekonstrukce stávajících a budování nových vodovodních řad ů

OPAT ŘENÍ: Opat ření 1.1.3: Zlepšení čištění odpadních vod

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Vzhledem k zástavb ě a podmínkám v mikroregionu, není situace v oblasti kanaliza čních sítí a čišt ění odpadních vod ideální. Menší obce nebo místní části obcí nejsou na kanaliza ční sí ť napojeny nebo jejich kanaliza ční sí ť není dosta čující a odpadní vody jsou svád ěny do jímek na vyvážení. N ěkterá (p řevážn ě v ětší) sídla mikroregionu mají vlastní ČOV, v mnoha obcích a místních částech je však pot řeba budovat další čistírny, aby bylo zabezpe čeno dostate čné čišt ění odpadních vod a dodržení p ředpis ů legislativy o ochran ě životního prost ředí. V n ěkterých obcích je ve řejná kanalizace zavedena pouze částe čně nebo zcela chybí, je proto pot řeba

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 63 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví kanaliza ční sí ť dále rozši řovat a zajistit tak co nejv ětší plošné pokrytí mikroregionu.

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: - Zajistit čišt ění odpadních vod u malých obcí nebo částí obcí - Podporovat funk čnost stávajících čistíren odpadních vod a budovat další i v menších sídlech - Budovat ve řejné kanalizace v malých obcích, zajistit rekonstrukce a rozší ření stávajících sítí - Budovat kanaliza ční sít ě pro nové zástavby v obcích

OPAT ŘENÍ: Opat ření 1.1.4: Rozvoj informa čních technologií

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Využití možností informa čních a komunika čních technologií subjekty v mikroregionu neodpovídá standardu zemí EU. Sít ě jsou využívány p řevážn ě k hlasovým telefonním službám. Využití k p řenos ům dat, mapových a grafických produkt ů, hlasu, videa a multimediálních aplikací není dostate čné, a to jak ze strany obcí, tak ze strany podnikatelských subjekt ů a dalších organizací. Pro rozvoj internetových služeb je nutné zajišt ění dostate čného množství ve řejn ě p řístupných koncových stanic na ú řadech, organizacích a za řízeních ve řejné správy. Vlastní internetové stránky má n ěkolik obcí regionu, ani využití možností elektronické pošty, internetu a jejich výhod neodpovídá dnešním možnostem. Cílem opat ření je vybudování a technické vybavení moderní provázané sít ě informa čních technologií, které jsou p ředpokladem pro lepší vzájemnou komunikaci všech sektor ů (ve řejného, podnikatelského i neziskového sektoru), ob čan ů i ve řejné správy a v ětší zapojení ob čan ů do řešení problém ů mikroregionu a jednotlivých obcí.

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: - Rozvoj po číta čového vybavení a ve řejn ě p řístupného Internetu (knihovny, internetové kavárny, obecní a m ěstské ú řady atd.) - Zapojení obcí do informa čního systému kraje - Vytvo ření spole čných www stránek mikroregionu pod patronátem m ěsta Strakonice - Dovybavit obce informa čními technologiemi (po číta čové vybavení, internet)

CÍLOVÉ SKUPINY PRO CÍL 1.1: - Obce - Podnikatelské subjekty z oblasti zabývající se p římo či nep římo technickou infrastrukturou - Vlastníci nemovitostí, obyvatelé mikroregionu, potažmo i turisté

GARANT A SPOLUPRÁCE: Obce a sdružení obcí, Ministerstva, krajský ú řad Jiho českého kraje, ředitelství silnic a dálnic ČR, projek ční kancelá ře, Správa a údržba silnic, Policie ČR, provozovatelé – dopravci, vodohospodá ři, internetové firmy, Evropská Unie, podle povahy aktivit mohou být implementací pov ěř eny i další organizace a podnikatelské subjekty

DOBA TRVÁNÍ: 2004 – 2006

VAZBA BA OSTATNÍ CÍLE: Cíl 1.2., Cíl 1.3, Cíl 2.2., Cíl 3.1., Cíl 4.1 .

VAZBA NA JINÉ DOKUMENTY: • Národní rozvojový plán ČR

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 64 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

• Spole čný regionální opera ční program • Program rozvoje územního obvodu Jiho českého kraje • Program obnovy venkova • Fond soudržnosti EU

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 65 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

PRIORITNÍ OBLAST 1: INFRASTRUKTURA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 3.3.2 CÍL 1.2

POPIS CÍLE: Zdravé životní prost ředí je jednou ze základních podmínek nezbytných pro život lidí na venkov ě. Cílem je za podpory všech níže zmín ěných garant ů udržet a nadále zlepšovat životní prost ředí v mikroregionu. Toho lze dosáhnout podporou zavád ění nových moderních a životnímu prost ředí neškodících technologií (plynofikace, katalyzátory atd.). Dále je pot řeba hospoda řit v souladu s p ředpisy o ochran ě p řírody (nap ř. zabránit vzniku černých skládek, využít separaci odpad ů, tlumit dopad činnosti pr ůmyslových provoz ů na krajinu apod.) a podpo řit zachování přírodních krás mikroregionu

OPAT ŘENÍ: Opat ření 1.2.1: Zlepšení stavu ovzduší

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Zlepšení stavu ovzduší je možné prost řednictvím dokon čení plynofikace obcí (plynofikace není dokon čena především v menších sídlech mikroregionu), využitím obnovitelných zdroj ů energie. Další možností jsou přísp ěvky pro ty, kte ří k ochran ě životního prost ředí používáním alternativních zdroj ů energie p řispívají.

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: - Podpora plynofikace, ekologických zp ůsob ů vytáp ění a alternativních zdroj ů vytáp ění - Postupná náhrada lokálního vytáp ění domácností systémy centrálního zásobování teplem - Ší řit osv ětu v oblasti ekologických zdroj ů energie a zdrojích jejich financování

OPAT ŘENÍ: Opat ření 1.2.2: Zlepšení nakládání s odpady

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Situace v oblasti svozu tuhého domácího odpadu je rozmanitá. To je dáno hned n ěkolika faktory, kterými jsou nap říklad vzdálenost či výše poplatk ů za poskytované služby. Komunální odpad je odvážen 1 – 2 krát za týden, což závisí na velikosti obce a po čtu obyvatel. Svoz nebezpe čného odpadu (staré televize, ledni čky atd.) probíhá jednou či dvakrát za rok. V nepravidelných intervalech dochází ke svozu starého železa. Firmy zabezpe čující odvoz odpadu jsou: Rumpold Vod ňany, s. r. o., Technické služby Strakonice, ROOS Příbram, AMT, s. r. o., P říbram, s. r. o., Mětské služby Písek.

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: • Podpo řit využití separovaných odpad ů • Zamezit vzniku černých skládek

OPAT ŘENÍ: Opat ření 1.2.3: Ochrana p řírody

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: V pr ůběhu historického vývoje bylo životní prost ředí řešeného území výrazn ě modelováno činností člov ěka. Členitý reliéf a r ůznorod ě klimatické podmínky území se projevily vznikem rozmanitých biotop ů a stanoviš ť. Na zachování a prohlubování ekologické stability krajiny se podílí existence a rozši řování chrán ěných území. Na v ětšinu sídel mikroregionu navazuje intenzivn ě obd ělávaná zem ědělská p ůda, kterou v mnoha místech protékají upravované vodní toky. Na území mikroregionu se nachází množství památných strom ů a dalších

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 66 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví významných krajinných prvk ů. Zachovalou a atraktivní krajinu mikroregionu a jeho blízkém okolí je pot řeba chránit a udržovat v souladu s platnými p ředpisy o ochran ě p řírody. Dále je d ůležité modernizovat všechny zdroje zne čišt ění tak, aby co nejmén ě škodili životnímu prost ředí.

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: - Ochrana významných krajinných prvk ů - Modernizací provoz ů tlumit dopad jejich činnosti na životní prost ředí - Podpo řit modernizaci zdroj ů zne čišt ění životního prost ředí

CÍLOVÉ SKUPINY PRO CÍL 1.2: - Obce - Podnikatelské subjekty p ůsobící v oblastech ochrany přírody a souvisejících oborech - Obyvatelé mikroregionu

GARANT A SPOLUPRÁCE: Obce a sdružení obcí, Ministerstva, krajský ú řad Jiho českého kraje, ředitelství silnic a dálnic ČR, projek ční kancelá ře, Správa a údržba silnic, Policie ČR, provozovatelé – dopravci, vodohospodá ři, internetové firmy, Evropská Unie, podle povahy aktivit mohou být implementací pov ěř eny i další organizace a podnikatelské subjekty

DOBA TRVÁNÍ: 2004 – 2006

VAZBA BA OSTATNÍ CÍLE: Cíle 1.1., 1.3., 2.1., Cíl 2.2., Cíl 3.1., Cíl 3.2., Cíl 3.3., Cíl 4.1.

VAZBA NA JINÉ DOKUMENTY: • Národní rozvojový plán ČR • Spole čný regionální opera ční program • Sektorový opera ční program Infrastruktura • Program rozvoje územního obvodu Jiho českého kraje • Program obnovy venkova • Státní politika ŽP (MŽP ČR, 1999), Sm ěrnice SFŽP, Státní program ochrany krajiny a p řírody ČR, Koncepce Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdroj ů energie • Lesní hospodá řský plán z roku 1996 s platností do konce roku 2005

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 67 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

PRIORITNÍ OBLAST 1: INFRASTRUKTURA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 3.3.3 CÍL 1.3

POPIS CÍLE: Vzhledem k následk ům katastrofálních povodní v srpnu 2002 je nutné budovat protipovod ňová opat ření a vytvo řit tak základní p ředpoklady k ochran ě ve řejného majetku státu, obcí a m ěst i soukromého majetku podnikatel ů, zem ědělc ů, vlastník ů p ůdy, les ů a rybník ů a obyvatel mikroregionu. Dále je pot řeba p řipravovat povod ňové plány m ěst a obcí ohrožených povodn ěmi a zlepšovat vzájemnou spolupráci v rámci integrovaného záchranného systému (IZS) a varovných a vyrozumívacích systém ů s cílem ochrany život ů a majetku obyvatel. Dalšími cíly jsou zlepšování vybavenosti jednotlivých složek IZS, zpev ňování hrází rybník ů, zvyšování retence krajiny vhodnými opat řeními v krajin ě, budování stálých i mobilních protipovod ňových zábran, podpora využití geografických zátopových model ů p ři řešení a p ředpovídání povodní, zlepšování vzájemné komunikace mezi všemi zú častn ěnými složkami krizového řízení atd.

OPAT ŘENÍ: Opat ření 1.3.1: Protipovod ňová ochrana

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Povodn ě v srpnu 2002 zasáhly celé území jižních Čech, nejvíce povodí řek Vltava, Otava, Blanice, Malše, Lužnice a Nežárka. Povode ň prokázala, že v n ěkterých oblastech jsou velmi špatn ě nebo v ůbec nejsou zajišt ěna protipovod ňová opat ření, která by zabránila materiálním škodám a zatopení rozsáhlých území. Jedná se zejména o opat ření, která by zajistila zvýšení reten čních schopností krajiny, dále odvedení povod ňové vlny mimo obydlená území, informovanost obyvatel a subjekt ů IZS v pr ůběhu povodní apod. V nejbližším období je nutné realizovat projekty, které alespo ň částe čně odstranily uvedené nedostatky realizací dále navržených aktivit a projekt ů.

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: - Výstavba protipovod ňových hrází - Zpevn ění hrází rybník ů a b řeh ů vodote čí - Výstavba protierozních val ů, mezí a remízk ů na svazích polí, luk a les ů - Zvyšování reten ční schopnosti krajiny ve vazb ě na územní plánování - Rozvoj integrovaného záchranného systému

CÍLOVÉ SKUPINY PRO CÍL 1.3: - Obce - Povodí Vltavy - Majitelé les ů, luk a polí, rybník ů a místních vodote čí - Zem ědělci, lesníci a spolky zabývající se ochranou p řírody - Vlastníci nemovitostí v okolí Vltavy, obyvatelstvo

GARANT A SPOLUPRÁCE: Obce a sousedící sdružení obcí, Ministerstvo životního prost ředí, SFŽP, Agentura ochrany p řírody a krajiny, Státní fond dopravní infrastruktury, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo kultury, Ministerstvo vnitra, Povodí Vltavy, Evropská Unie, podle povahy aktivit mohou být implementací pov ěř eny i další organizace a podnikatelské subjekty

DOBA TRVÁNÍ: 2004 – 2006

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 68 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

VAZBA NA OSTATNÍ CÍLE: Cíle 1.1., Cíl 1.2., Cíl 3.3., Cíl.1.

VAZBA NA JINÉ DOKUMENTY: • Národní rozvojový plán ČR • Spole čný regionální opera ční program • Program rozvoje územního obvodu Jiho českého kraje • Program obnovy venkova • Fond soudržnosti EU • Dota ční tituly, vyhlášky a na řízení jednotlivých ministerstev • Zákon o vodách, zákon o krizovém řízení • Plánovací dokumentace Povodí Vltavy • Územní plánovací dokumentace obcí • Povod ňový plán ČR, povod ňový plán uceleného povodí, povod ňový plán obce s rozší řenou působností, povod ňové plány obcí a nemovitostí • Havarijní plán Jiho českého kraje • Předpisy pro činnost integrovaného záchranného systému

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 69 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

PRIORITNÍ OBLAST 2: PODNIKÁNÍ, CESTOVNÍ RUCH 3.3.4 CÍL 2.1

POPIS CÍLE: Dolní Pootaví není typicky pr ůmyslov ě založeným regionem. Tradici zde má spíše zem ědělství a služby, lehký a st řední pr ůmysl a velké podniky jsou soust řed ěny v ekonomickém centru regionu – Strakonicích. Díky pom ěrn ě vysokému po čtu turistických atraktivit, je z řejmé, že rozvoj v oblasti podnikání bude spojen především s cestovním ruchem. Zájem jednotlivých obcí o rozvoj podnikání je t řeba podpo řit dostatkem informací, poradenstvím a možnostmi rekvalifikace. Cílovým stavem je rozvoj podnikatelské základny a navazující prosperita obcí, která bude tvo řit základ pro p říjemný život jak obyvatel mikroregionu, tak spokojenost jeho návšt ěvník ů.

OPAT ŘENÍ: Opat ření 2.1.1: Informa ční služby a poradenství místním podnikatel ům

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Informa ční služby v oblasti podnikání nefungují v mikroregionu na takové úrovni, jakou vyžaduje zde zastoupený potenciál. M ěly by být podpo řeny aktivity sm ěř ující ke zlepšení vzájemné spolupráce mezi podnikateli, mezi obcemi a podnikateli, na úrovni hospodá řských komor a aktivity v oblasti prezentace místního podnikání prost řednictvím ve řejných médií (internet, veletrhy, výstavy, atd.) Základem by m ělo být vybudování informa čního systému, tj. internetových stránek s napojením všech obcí mikroregionu, který by publikoval veškeré d ění v mikroregionu v četn ě podnikatelských p říležitostí. Zvýšená míra zapojení místních podnikatelských subjekt ů do projednávání d ůležitých bod ů na m ěstských a obecních zastupitelstev by jist ě p řinesla další nár ůst aktivit v oblasti malého a st ředního podnikání na území mikroregionu.

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: - Budovat a rozvíjet komunika ční platformy, informa ční sít ě pro podnikatele a obyvatele - Podpo řit spolupráci mezi podnikateli na úrovní hospodá řských komor (systém seminá řů , poradenství pro místní podnikatele atd.) - Zapojit místní malé a st řední podnikatele do projednávání d ůležitých m ěstských, obecních nebo celoregionáln ě významných rozhodnutí - Zlepšovat prezentaci malého a st ředního podnikání (internet, výstavy, veletrhy apod.)

OPAT ŘENÍ: Opat ření 2.1.2: Podpora a rozvoj malého a st ředního podnikání

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Rozvoj malého a st ředního podnikání (MSP) je významnou p říležitostí pro mikroregion k udržení vlastní identity. MSP navíc pomáhá decentralizovat podnikatelské aktivity a umož ňuje rychlejší rozvoj regionu, vytvá ří nové pracovní p říležitosti, vytvá ří podmínky pro vývoj a zavád ění nových technologií a umož ňuje rychlejší adaptaci na požadavky a výkyvy trhu. Existence místních podnik ů, tradi čních výrob, služeb a řemesel v obcích přispívá k jejich trvalému rozvoji a prosperit ě. Stále však vázne komunikace obcí s podnikateli, jejich spolupráce a vzájemná informovanost. V této oblasti je t řeba využít všechny nástroje, p ředevším služby internetu, osobní jednání starost ů s podnikateli, investice do spole čně využívaných pozemk ů a cest apod. Cílem je nastolení dobrých podmínek pro MSP a jejich spolupráci s obcemi na celém území mikroregionu.

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: • Vybudování databáze nevyužitých nemovitostí na území mikroregionu

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 70 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

• Podpora místních produkt ů a tradičních výrob • Podpo řit rozvoj služeb spojených s cestovním ruchem • Podpo řit p řípravu a rozvoj ploch vy člen ěných pro podnikání • Využít možnosti financování podnikatelských aktivit ze strany státu a EU • Podpo řit rozvoj p řeshrani ční podnikatelské a institucionální spolupráce

CÍLOVÉ SKUPINY PRO CÍL 1.2: - Obce - Podnikatelské subjekty p ůsobící v oblastech ochrany p řírody a souvisejících oborech - Obyvatelé mikroregionu

GARANT A SPOLUPRÁCE: Obce a sdružení obcí, jednotlivá Ministerstva – zejména Ministerstvo pr ůmyslu, kraj, hospodá řské a agrární komory, podnikatelské subjekty, Evropská Unie, podle povahy aktivit mohou být implementací pov ěř eny i další organizace a podnikatelské subjekty

DOBA TRVÁNÍ: 2004 – 2006

VAZBA BA OSTATNÍ CÍLE: Cíl 1.1., Cíl 1.2., Cíl 2.2., Cíl 3.1., Cíl 3.2., Cíl 3.3., Cíl 4.1., Cíl 4.2.

VAZBA NA JINÉ DOKUMENTY: • Programy podpory MSP • Státní program podpory poradenství MSP • Krajské dokumenty k podpo ře MSP • OP Pr ůmysl a podnikání • Spole čný regionální opera ční program

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 71 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

PRIORITNÍ OBLAST 2: PODNIKÁNÍ, CESTOVNÍ RUCH 3.3.5 CÍL 2.2

POPIS CÍLE: Cestovní ruch p ředstavuje pravd ěpodobn ě nejv ětší p říležitost pro rozvoj celého mikroregionu. Na jeho území se nachází velké množství kulturních, turistických a p řírodních zajímavostí. Dostatek turistických zajímavostí však samo o sob ě rozvoj cestovního ruchu nep řinese a je proto t řeba tento rozvoj vhodnými aktivitami podporovat. Jedná se zejména o zkvalitn ění informa čních služeb a zavedení jednotného systému jejich propagace, budování a zna čení turistických tras, rekonstrukci místních památek a celkové propojení a využití kulturních akcí. Hlavním cílem je lepší využití turistického potenciálu mikroregionu, jeho další zkvalit ňování a rozši řování.

OPAT ŘENÍ: Opat ření 2.2.1: Zajistit informa ční služby návšt ěvník ům mikroregionu

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Na území mikroregionu již funguje ur čitá informa ční sí ť, pro pot řeby cestovního ruchu však není dostate čná a je pot řeba ji i nadále rozši řovat. Bude-li mít návšt ěvník k dispozici kvalitní informace o nabídce pro něj zajímavých míst, zvyšuje se celková konkurenceschopnost všech zainteresovaných podnik ů a institucí v mikoregionu. Je tedy pot řeba zvýšit prezentaci všech aktivit a subjekt ů spojených s cestovním ruchem (p ředevším prost řednictvím internetu) s cílem zajistit komplexnost nabídky cestovního ruchu a snadnou rozpoznatelnost jejího p ůvodu a tradice. Dále je vhodné, aby se po dohod ě jednotlivých obcí mikroregionu zavedl jednotný naviga ční systém zna čení památek, který by návšt ěvníkovi umož ňoval jednodušší pohyb po území mikroregionu. Byla by rovn ěž vhodná komplexní propagace regionu pomocí jednotných propaga čních materiál ů na výstavách, veletrzích cestovního ruchu atd. Jako sou část internetových stránek by bylo vhodné uvést databázi historických objekt ů na území jednotlivých obcí, a to jak zrekonstruovaných, tak i t ěch, které pot řebují obnovit.

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: - Podpora stávající informa ční sít ě pro návšt ěvníky mikroregionu, podpora informa čních center - Zavedení jednotného naviga čního zna čení k památkám, atraktivitám na území mikroregionu - Zavedení systému jednotné propagace (spole čné materiály, hudební vizitky, propagace na internetu atd.) - Odstra ňování jazykových bariér za ú čelem rozvoje p řeshrani ční turistiky - Podpo řit činnost spolk ů zabývajících se cestovním ruchem (klub turist ů, místní pobo čky hospodá řské komory atd.)

OPAT ŘENÍ: Opat ření 2.2.2: Rozvoj turistických tras, dopl ňkových služeb a infrastruktury

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Turistická infrastruktura v mikroregionu je vzhledem k rozsahu zdejší nabídky cestovního ruchu nedostate čná. Je pot řeba rozši řovat nabídku ubytovacích a stravovacích služeb (p ředevším v menších sídlech regionu), budovat sí ť cyklotras a hippostezek. Charakter krajiny v mikroregionu umož ňuje další rozvoj cyklistické dopravy. Sou časná sí ť cyklotras však neodpovídá požadavk ům. V návaznosti na standardy cyklodopravy na území ČR je t řeba zabezpe čit zkvalitn ění technického stavu cyklotras, souvisejících místních komunikací a napojení nap ř. na železni ční dopravu. Je také důležité napojit sí ť cyklotras na území mikroregionu na vzdálen ější cíle. V kontextu zkvalit ňování cyklotras je třeba podporovat i rozvoj další nabídky s nimi související (turistické rozhledny, odpo čívadla, vyhlídky). Ubytovací služby jsou soust řed ěny p ředevším ve Strakonicích, proto je vzhledem k rozloze regionu a nabídce dalších turistických atraktivit t řeba podpo řit i rozvoj ubytovacích služeb v menších obcích. S tím

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 72 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví souvisí i rozvoj agroturistiky.

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: • Budování, údržba a obnova sít ě cyklotras, cyklostezek a p ěších tras, jejich postopné vybavení mobiliá řem • Vyty čení a zna čení hippostezek • Podpo řit rozvoj ubytovacích a stravovacích služeb v menších sídlech – podpora agroturistiky • Budování nau čných stezek a jejich vybavení (informa ční tabule atd.) • Rozši řování nabídky cestovního ruchu pro zimní období

CÍLOVÉ SKUPINY PRO CÍL 1.2: - Obce - Podnikatelské subjekty spojené s cestovním ruchem - Obyvatelé a návšt ěvníci mikroregionu - Neziskové organizace

GARANT A SPOLUPRÁCE: Obce a sdružení obcí, Min isterstva, kraj, regionální rozvojové agentury, hospodá řské a agrární komory, podnikatelské subjekty, Evropská Unie, podle povahy aktivit mohou být implementací pov ěř eny i další organizace a podnikatelské subjekty

DOBA TRVÁNÍ: 2004 – 2006

VAZBA BA OSTATNÍ CÍLE: Cíl 2.1., Cíl 3.3., Cíl 4.1.

VAZBA NA JINÉ DOKUMENTY: • Národní rozvojový plán ČR • Spole čný regionální opera ční program • Sektorový opera ční program Rozvoj venkova a multifunk čního zem ědělství • Program rozvoje územního obvodu Jiho českého kraje • Program obnovy venkova • Regionální programy rozvoje cestovního ruchu

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 73 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

PRIORITNÍ OBLAST 3: ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ, RYBÁŘSTVÍ A ROZVOJ VENKOVA 3.3.6 CÍL 3.1

POPIS CÍLE: Území mikroregionu dolního Pootaví je charakterizováno spíše jako zem ědělská oblast, čemuž odpovídá podíl zem ědělské p ůdy (orná a zem ědělská p ůda zabírají tém ěř 79 % veškeré plochy). Je zde řada st ředních a větších podnik ů i samostatn ě hospoda řících rolník ů což se odráží i na celkovém vzhledu krajiny. V zemích EU, a nejen v nich, je trendem zvyšování kvality zem ědělství, je pot řeba dbát na kvalitu obhospoda řování ploch les ů, rybník ů, pastvin a dalších prvk ů tvo řících venkovskou krajinu. Je tedy nezbytné dodržovat pravidla welfare hospodá řských zví řat a zásady správné zem ědělské praxe. Udržení, obnova a ú čelné využití p řirozeného produk čního potenciálu zem ědělsky využívané krajiny v návaznosti na vhodnou organizaci a využití pozemk ů je velmi d ůležitou sou částí trvale udržitelného dobrého stavu v zem ědělství. Protože má zem ědělství podstatný vliv na stabilitu p řírodních podmínek a kulturní vzhled krajiny, je d ůležité pod řídit hospoda ření ochran ě p řírody a kulturních památek. Cílovým stavem je zajišt ění kvalitního hospoda ření v zem ědělství za sou časného zachování venkovského rázu krajiny a udržení zdravého životního prost ředí pro obyvatele i návšt ěvníky mikroregionu.

OPAT ŘENÍ: Opat ření 3.1.1: Rozvoj alternativních zp ůsob ů zem ědělského podnikání

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Na území mikroregionu je mnoho zem ědělských podnik ů, ostatní zem ědělská p ůda je spravována drobnými soukromníky. Tradi ční postupy zem ědělské prvovýroby je t řeba doplnit a rozší řit o nové aktivity, které budou dopl ňkovým a mohou se stát i hlavním zdrojem p říjm ů pro zem ědělce. Sem pat ří p ředevším agroturistika, podpora ekologického zem ědělství, alternativní využití zanedbaných zem ědělských areál ů pro pot řeby venkovského podnikání i nezem ědělského charakteru atd. Sou časn ě existuje v mikroregionu naprosto nedostate čná propagace zem ědělství na internetu (prakticky žádný zem ědělský podnik nemá vlastní www stránky). Je proto potřeba tuto oblast tla čit do pop ředí zájmu a snažit se tak o zvýšení konkurenceschopnosti místních zem ědělc ů (vstup ČR do EU). S tím souvisí i zapojení příslušných organizací (agrárních komor apod.) do systému informovanosti o normách a p ředpisech EU a poradenství, které je pot řeba nadále rozvíjet. Celkovým cílem je dosažení konkurenceschopnosti místní zem ědělské produkce.

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: - Podpo řit rozvoj agroturistiky (ubytování, stravování a prodej specialit na zem ědělských farmách pro turisty) - Alternativní využití nebo likvidace zanedbaných zem ědělských areál ů v obcích - Podpo řit ekologické formy zem ědělství - Zvýšení prezentace zem ědělství a souvisejících služeb prost řednictvím internetu a dalších médií - Poskytovat informace o normách a p ředpisech EU zem ědělc ům a zpracovatel ům a poradenství k využití prost ředk ů z EU

OPAT ŘENÍ: Opat ření 3.1.2: Udržení zem ědělské výroby na území mikroregionu

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Již výše bylo uvedeno, že na území mikroregionu je velká koncentrace zem ědělských podnik ů a drobných zem ědělc ů. Živo čišnou výrobu zastupuje p ředevším chov prasat a skotu. Rostlinná výroba pak především zahrnuje p ěstování řepky, obilovin a brambor.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 74 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

V rámci restrukturalizace zem ědělství v České republice dochází i na dolním Pootaví k poklesu zem ědělské výroby a sou časn ě i ke snižování pracovních p říležitostí v této oblasti. Dota ční politika státu a EU v ůč i zem ědělc ům také není dosta čující a více dotovaná zahrani ční konkurence má oproti tradi čním českým výrobc ům často zna čnou výhodu. Je proto t řeba zvyšovat konkurenceschopnost místních zem ědělc ů vhodnými formami podpory. Dále je pot řeba do budoucna modernizovat zem ědělské technologie, dodržovat zásady správné zem ědělské praxe a welfare hospodá řských zví řat, provád ět komplexní pozemkové úpravy, řešit p řetrvávající majetkoprávní a uživatelské vztahy k pozemk ům, podporovat diversifikaci zem ědělských producent ů apod.

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: • Zavád ění welfare v chovech hospodá řských zví řat a zásady správné zem ědělské praxe • Podpo řit činnost místních podnik ů p ůsobících v primární sfé ře • Modernizace technologií hospoda ření • Provád ění komplexních pozemkových úprav • Podpo řit diverzifikaci činnosti zem ědělských podnik ů • Využívat informa ční a po číta čové technologie pro zvyšování kvalifikace a vým ěnu informací

CÍLOVÉ SKUPINY PRO CÍL 1.2: - Obce - Podnikatelské subjekty - Zem ědělská družstva a soukromí zem ědělci - Agrární komora - Majitelé nemovitostí a pozemk ů

GARANT A SPOLUPRÁCE: Obce a sdružení obcí, Ministerstva, kraj, regionální rozvojové agentury, hospodá řské a agrární komory, podnikatelské subjekty, Evropská Unie, podle povahy aktivit mohou být implementací pov ěř eny i další organizace a podnikatelské subjekty

DOBA TRVÁNÍ: 2004 – 2006

VAZBA BA OSTATNÍ CÍLE: Cíl 1.2., Cíl 1.3., Cíl 2.1., Cíl 3.2., Cíl 3.3., Cíl 4.1.

VAZBA NA JINÉ DOKUMENTY: • Národní rozvojový plán ČR • Spole čný regionální opera ční program • Sektorový opera ční program Rozvoj venkova a multifunk čního zem ědělství • Program rozvoje územního obvodu Jiho českého kraje • Program obnovy venkova

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 75 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

PRIORITNÍ OBLAST 3: ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ, RYBÁŘSTVÍ A ROZVOJ VENKOVA 3.3.7 CÍL 3.2

POPIS CÍLE: Základní strategií hospoda ření Les ů ČR, s.p., je trvale udržitelné obhospoda řování les ů s cílem vytvo ření stabilního, kvalitního, porostov ě a v ěkov ě skupinov ě smíšeného lesa. Je proto pot řeba hospoda řit v biokoridorech a biocentrech podle jednotlivých hospodá řských doporu čení, které jsou rozpracováním p říloh vyhlášky č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plán ů rozvoje les ů a o vymezení hospodá řských soubor ů. P ři realizaci t ěchto opat ření budou lesy na území mirkroegionu plnit veškeré mimoproduk ční funkce les ů.

OPAT ŘENÍ: Opat ření 3.2.1: Trvale udržitelné hospoda ření v lesích

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: V oblasti lesního hospodá řství je pot řeba postupovat podle platného Lesního hospodá řského plánu, který má platnost od roku 1997 do 31.12. 2005 a podle oblastních plán ů rozvoje les ů, které se zpracovávají na období 20ti let. Poškození les ů v mikroregionu je vlivem dobrého hospoda ření jejich stávajících správc ů na nízké úrovni. Lesy nejsou nikterak významn ě poškozeny p ůsobením hmyzu a zv ěř e ani abiotickými činiteli. V n ěkterých částech z ůstává nevy řešena kategorizace les ů u soukromých vlastník ů. D ůležitým bodem p ři rozvoji lesnictví bude udržení zdravé rovnováhy mezi stávajícím dobrým stavem les ů a rozvojem turistiky, zem ědělství a pr ůmyslu – zde bude nezbytná vzájemná komunikace všech dot čených organizací.

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: - Podpora p řírod ě blízkého hospoda ření v lesích - Zlepšit využívání potenciálu u místních les ů pro pot řeby cestovního ruchu - Obnova a údržba lesních komunikacích - Podpo řit myslivecká sdružení v obcích

CÍLOVÉ SKUPINY PRO CÍL 1.2: - Obce - Podnikatelské subjekty - Zem ědělská družstva - Lesy ČR a další vlastníci les ů - Obyvatelé, turisté

GARANT A SPOLUPRÁCE: Obce a sdružení obcí, Ministerstva, kraj, spole čnosti zabývající se t ěžbou a zpracováním d řeva, hospodá řské a agrární komory, podnikatelské subjekty, myslivecká sdružení a spolky, podle povahy aktivit mohou být implementací pov ěř eny i další organizace a podnikatelské subjekty.

DOBA TRVÁNÍ: 2004 – 2006

VAZBA BA OSTATNÍ CÍLE: Cíl 1.2., Cíl 1.3., Cíl 3.1., Cíl 3.3.,

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 76 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

VAZBA NA JINÉ DOKUMENTY: • Národní rozvojový plán ČR • Spole čný regionální opera ční program • Sektorový opera ční program Rozvoj venkova a multifunk čního zem ědělství • Program rozvoje územního obvodu Jiho českého kraje • Program obnovy venkova • Lesní hospodá řský plán ČR • Oblastní plány rozvoje les ů

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 77 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

PRIORITNÍ OBLAST 3: ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ, RYBÁŘSTVÍ A ROZVOJ VENKOVA 3.3.8 CÍL 3.3

POPIS CÍLE: Mezi jedny z hlavních cíl ů sou časného venkova pat ří obnova a zachování jeho typicky venkovské krajiny, zachování a obnova vlastní identity a vzhledu obcí, jejich sep ětí s krajinou, zachování jejich typické venkovské zástavby, zachování jeho p řirozené a jedine čné p ůsobivosti v míst ě a v krajin ě a obnova venkovských kulturních památek. Na venkov ě je proto pot řeba provád ět úpravy ve řejných prostor ů a zástaveb, nadále zlepšovat ob čanskou vybavenost a technickou infrastrukturu. Cílem tedy je zabezpe čit úpravy, budování a rekonstrukce návsí, nám ěstí a ve řejných prostranství, park ů, dětských h řiš ť, odpo činkových rekrea čních zelených ploch. Dále je pot řeba nap říklad zabezpe čit výsadbu alejí, nadále dopl ňovat vzhled obcí vhodnou zelení, obnovovat vodní toky a vodote če, hasi čské nádrže apod.

OPAT ŘENÍ: Opat ření 3.3.1: Obnova a údržba venkovského charakteru krajiny

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Mikroregion dolní Pootaví nabízí místním obyvatel ům i p říchozím turist ům v n ěkterých částech atraktivní venkovskou krajinu. Tu je však pot řeba udržovat a vhodn ě o ni pe čovat. V zájmu zachování venkovské krajiny mikroregionu je tedy pot řeba budovat lokální územní systémy ekologické stability a pásy zelen ě k ochran ě p řed vodní a v ětrnou erozí, chránit místní biotopy a p řírodní útvary, budovat p ěší a cyklistické trasy zajiš ťující propustnost krajiny a její sep ětí s obcemi. Dále je pot řeba udržovat a obnovovat vodní plochy, vodote če, upravovat jejich b řehy, související mostky a propust ě, asanovat svahy, prameny. Všechna tato opat ření by m ěla úzce navazovat na cíle spojené s ochranou p řed povodn ěmi. Zásadním problémem obcí mikroregionu, které mají nízkou hustotou obyvatel, je náro čnost investic do infrastruktury a souvisejících oblastí (doprovodná zele ň, chodníky apod.). Dostate čná úrove ň vybavenosti infrastrukturou je p řitom zásadní podmínkou trvale udržitelného rozvoje venkova. Náro čnost dopravního napojení, zásobování vodou a energií a zabezpe čení základních služeb ve vesnicích prakticky vylu čuje realizaci dalších „nadstavbových“ aktivit bez vn ější pomoci.

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: - Obnova a údržba zelen ě, která se významnou m ěrou podílí na kvalit ě životního prost ředí - Dopl ňování porost ů zelen ě, b řehových porost ů, udržování odpo činkových míst v krajin ě - Opravy a údržba polních a lesních cest - Podpo řit protierozní, izola ční, odvod ňovací a estetickou funkci krajiny

OPAT ŘENÍ: Opat ření 3.3.2: Údržba vesnic, vzhledu obcí

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Na dolním Pootaví se v obcích a krajin ě nachází množství nejr ůzn ějších typ ů památek – kostely, vesnické kapli čky, historicky cenná stavení, chalupy, boží muka a k říže, stromo řadí a další p řírodní památky. Ochrana typicky venkovské krajiny jako základní kulturní hodnoty kraje vyžaduje i ochranu a obnovu jeho stavebního fondu, zejména památek. Údržba obcí by m ěla zahrnovat i projekty týkající se zejména obnovy objekt ů památkov ě hodnotných, zam ěř ené na rekonstrukce ve řejných budov (radnice, školy, kostely, kulturní domy, prodejny, hostince, apod.), projekty týkající se oprav obytných dom ů, rekrea čních budov, hospodá řských stavení charakterizujících místní tradice, na opravy a údržby místní lidové architektury, využití neobydlených a zanedbaných vesnických budov, apod. Cílem tohoto opat ření je tedy dosáhnout souladu ve vzhledu obcí a zachování typických architektonických hodnot.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 78 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: • Údržba historických venkovských stavení • Rekonstrukce a údržba historických památek na území mikroregionu • Údržba a úprava ve řejných prostranství, návsí, d ětských h řiš ť, park ů, sportoviš ť apod. • Údržba a obnova ve řejné zelen ě • Připravovat integrované projekty rozvoje venkova a zajiš ťovat finance na jejich realizaci • Dokon čit zpracování územn ě plánovací dokumentace obcí v souladu se všemi p ředposy a ve řejnými zájmy

CÍLOVÉ SKUPINY PRO CÍL 1.2: - Obce - Podnikatelské subjekty - Návšt ěvníci mikroregionu, obyvatelstvo

GARANT A SPOLUPRÁCE: Obce a sdružení obcí, Ministerstva, kraj, hospodá řské a agrární komory, podnikatelské subjekty, Evropská Unie, podle povahy aktivit mohou být implementací pov ěř eny i další organizace a podnikatelské subjekty.

DOBA TRVÁNÍ: 2004 – 2006

VAZBA BA OSTATNÍ CÍLE: Cíl 1.1., Cíl 1.2., Cíl 1.3., Cíl 2.2., Cíl 3.1., Cíl 4.1., Cíl 4.2.

VAZBA NA JINÉ DOKUMENTY: • Národní rozvojový plán ČR • Spole čný regionální opera ční program • Sektorový opera ční program Rozvoj venkova a multifunk čního zem ědělství • Program rozvoje územního obvodu Jiho českého kraje • Program obnovy venkova • Rozvojové programy sousedících m ěst, obcí a venkovským mikroregion ů

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 79 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

PRIORITNÍ OBLAST 4: KVALITA VENKOVA 3.3.9 CÍL 4.1

POPIS CÍLE: Kvalita života na venkov ě spo čívá v zajišt ění dostupné sít ě vzd ělávacích, zdravotních, sociálních a kulturních za řízení, dopravní obslužnosti, podmínek pro bydlení a trávení volného času. Kladem je i pom ěrn ě rozvinutý spolkový a kulturní život obyvatel mikroregionu. V oblasti kvality života a rozvoje lidských zdroj ů je pot řeba v ěnovat pozornost projekt ům, které jsou zam ěř eny na podporu sociální stabilizace mladé generace na venkov ě, zapojování minoritních skupin do spolkového života na venkov ě, tvorbu vícegenera čních pracovních možností, podporu aktivit zlepšujících komunika ční a osobnostní schopnosti obyvatel venkova, podporu aktivit zvyšujících ú čast místních obyvatel na rozvoji municipalit a podporu činnosti spolk ů a zájmových skupin. Cílovým stavem je spokojený život místních obyvatel využívající všech podmínek pro rozvoj školství, zdravotnictví, sociálního zabezpe čení, bydlení a využití volného času.

OPAT ŘENÍ: Opat ření 4.1.1: Vytvá ření podmínek pro bydlení na venkov ě

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: V dnešní dob ě si všichni stále více uv ědomují, že udržení života na venkov ě je d ůležité nejen pro venkov samotný, ale pro celou naši zemi. Na území mikroregionu existuje velké množství obytných dom ů, které slouží k rekreaci a n ěkteré obce se tak již mnoho let stávají reziden ční oblastí pro obyvatele z jiných částí republiky. V nejmenších osadách regionu je zástavba řidší, ale více se blíží klasickému venkovskému typu. Jednotlivé obce po čítají ve svých územních plánech i s novou zástavbou a mají na ni vy člen ěny i pozemky. Nesta čí však pouze zajiš ťovat podmínky pro novou bytovou výstavbu, problémem je nedostate čná infrastruktura obcí, která úzce souvisí s nedostatkem financí na její rozvoj. Smyslem opat ření je p řipravovat na obecní a mikroregionální úrovni takové podmínky, které p řisp ějí k udržení obyvatelstva v malých obcích a zabrání jejich vyklid ňování, budou čelit nep říznivému demografickému vývoji v okrajových částech jiho českého kraje (mikroregionu) a sou časn ě p řisp ějí k trvale udržitelnému rozvoji venkova.

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: • Podpo řit využití stávajícího bytového fondu, který je k dispozici na vesnicích • Vytvo řit podmínky pro novou bytovou výstavbu v návaznosti na ÚP obcí • Zajistit bezpe čnosti a informovanosti obyvatel z hlediska civilní ochrany • Vytvá řet podmínky pro bydlení pro mladé manžele, rodiny s d ětmi atd. • Podpo řit rozvoj bydlení v nemovitostech užívaných pro rekrea ční ú čely (chata ři, chalupá ři)

OPAT ŘENÍ: Opat ření 4.1.2: Rozvíjení obecné kultury obyvatel

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Ačkoliv je spolkový život v mikoregionu pom ěrn ě rozvinutý (nejv ětší zastoupení mají spolky, hasi čské, myslivecké a kulturní), je pro místní obyvatelstvo, zejména st řední a starší generaci, charakteristická nižší schopnost p řizp ůsobit se zm ěněným spole čenským pom ěrům. P řetrvávající d ůvody konzervativního postoje venkovského obyvatelstva ke stylu svého života, a nedostate čnou v ůli k spoluú časti na život ě své municipality je pot řeba odstra ňovat. To je možné nap říklad podporou lidových tradic, kultury, zvyk ů a řemesel, vydáváním knih a publikací o historii mikroregionu, podporou místních knihoven V knihovnách by se mohl soust řeďovat spole čenský život, nebo ť často jsou jediným kulturním za řízením - zejména v malých obcích. Proto je nutné zabezpe čit jejich kvalitní vybavení. Cílená podpora odstra ňování uvedených bariér u venkovského obyvatelstva je nezbytným p ředpokladem

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 80 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví oživení místních komunit a zlepšení jejich schopností formulovat a řešit své problémy na místní úrovni. Významnou roli mohou sehrát ob čanská sdružení, neziskový sektor a spolupráce s místními školami a knihovnami. Nezbytná je odborná pomoc t ěmto subjekt ům, zejména v souvislosti s p řípravou projekt ů, které by mohly získat podporu z program ů EU.

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: • Podpo řit spolkový život ve m ěstech a obcích mikroregionu • Podpo řit místní zvyky, lidové tradice, kulturu a řemesla • Podpo řit činnost knihoven • Podpo řit vydávání publikací a knih o mikroregionu, jeho historii atd.

OPAT ŘENÍ: Opat ření 4.1.3: Podpora kultury a sportu jako sou části kvality života

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Kulturní a sportovní život regionu a sí ť kulturních a sportovních za řízení spolu s regionálními kulturními tradicemi by m ěly být rozvíjeny v souladu s moderními metodami oživování spole čenského a kulturního života. Jde o oblast, kde se nejlépe projeví jednak vztah ke krajin ě a jednak schopnost spolupráce ve řejné správy, hospodá řských subjekt ů, státního i soukromého sektoru, škol a neziskových organizací.

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: - Podpo řit činnost kulturních a sportovních za řízení na území mikroregionu - Rozvoj kulturních za řízení, divadel, galerií, kin apod. - Rozvíjení dalších kulturních aktivit (nap ř. mezinárodní hudební festivaly, kulturní léta atd.) - Výstavba sportovní infrastruktury – sportovní areály, h řišt ě, haly ad. - Podpo řit sportovní za řízení a spolky, aktivity volného času d ětí a mládeže - Podpo řit v ětší sportovní a kulturní akce propagující mikroregion

CÍLOVÉ SKUPINY PRO CÍL 1.2: - Obce - Obyvatelé mikroregionu sou časní i budoucí - Podnikatelské subjekty - Neziskové organizace - Kulturní a sportovní zájmové spolky

GARANT A SPOLUPRÁCE: Obce a sdružení obcí, ministerstva, kraj, školská za řízení, Ú řad práce, neziskové organizace, kulturní, sportovní a další spolky, Evropská Unie.

DOBA TRVÁNÍ: 2004 – 2006

VAZBA BA OSTATNÍ CÍLE: Cíl 2.1., Cíl 2.2., Cíl 3.3., Cíl 4.2.

VAZBA NA JINÉ DOKUMENTY: • Národní rozvojový plán ČR

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 81 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

• Spole čný regionální opera ční program • Sektorový opera ční program Rozvoj lidských zdroj ů • Program rozvoje územního obvodu Jiho českého kraje • Program obnovy venkova • Rozvojové programy sousedících m ěst, obcí a venkovským mikroregion ů

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 82 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

PRIORITNÍ OBLAST 4: KVALITA VENKOVA 3.3.10 CÍL 4.2

POPIS CÍLE: Pro spokojený život obyvatel mikroregionu je d ůležité, aby byl pro všechny k dispozici dostatek školských, zdravotnických a sociálních služeb. Úrove ň t ěchto služeb souvisí s možnostmi pracovních p říležitostí v mikroregionu, p řispívá ke stabilit ě obcí a využívání obytných prostor ů i zachování rovnováhy mezi nejmladšími a nejstaršími generacemi. Cílem je dosažení vyvážené situace v oblasti sociální infrastruktury, která vytvo ří základ pro kvalitní životní podmínky všech obyvatel mikroregionu a garantuje p řim ěř ené sociální jistoty, vzd ělání a možnosti rozvoje životního stylu a životních šancí.

OPAT ŘENÍ: Opat ření 4.2.1: Rozvoj školství a vzd ělanosti obyvatel

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Vzd ělanost obyvatelstva je jedním z hlavních p ředpoklad ů pro další rozvoj mikroregionu Vzhledem k velikosti sídel v mikoregionu je patrné, že školská za řízení zde nejsou hojn ě zastoupena. V n ěkterých menších obcích regionu jsou sice mate řské nebo i základní školy (první stupe ň), v ětšina studujících však za studiem dojíždí do v ětších obcí mikroregionu a Strakonic. Základním problémem venkovských škol je nízký po čet žák ů a na to navazující rentabilita provozu. V ětšina obcí již mate řské a základní školy nez řizuje, n ěkteré obce jsou nuceny nevyužité školy rušit. Problémy škol jsou především v oblasti ekonomické a v oblasti lidských zdroj ů (horší vybavenost než m ěstské školy, nedostatek pedagog ů atd.)

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: • Udržení co nejv ětšího po čtu základních a mate řských škol v menších obcích • Udržet mladou inteligenci (nap ř. mladé pedagogy) formou sociálních jistot v dané oblasti • Podpora celoživotního vzd ělávání obyvatel • Podpo řit rozši řování mimoškolních aktivit (výchovných, kulturních, sportovních apod.) jako sou část systému prevence p řed sociáln ě patologickými jevy

OPAT ŘENÍ: Opat ření 4.2.2: Zvýšit dostupnost a kvalitu sociálních a zdravotnických služeb

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Služby a za řízení zdravotní a sociální pé če, v četn ě ve řejné zdravotní služby, by m ěly být dostupné ve všech obcích mikroregionu, v pot řebném rozsahu i odborné struktu ře. Sí ť sociálních a zdravotních služeb v mikroregionu je na dobré úrovni a je zabezpe čena op ět zejména prost řednictvím služeb, které jsou ob čan ům k dispozici zejména ve m ěst ě Strakonice n ěkterých v ětších obcí mikroregionu. Zde je nemocnice s poliklinikou, zdravotnické st ředisko a n ěkolik soukromých léka řských ordinací. Ostatní obce se do dotvá ření sít ě zdravotních a sociálních služeb zapojují dle možností. Ve v ětšin ě z nich jsou zdravotnické služby zajiš ťovány prost řednictvím dojížd ění do v ětších obcí mikroregionu nebo do Strakonic. Důležitým úkolem v této oblasti je vytvo ření vzájemn ě provázané sít ě zdravotní a sociální pé če schopné adresn ě reagovat na zdravotní a sociální pot řeby ob čan ů. V praxi to znamená vytvo ření a funk ční propojení jednotlivých obor ů a za řízení p ůsobících v t ěchto oblastech. Za řízení v mikroregionu je nutné zapojit do podobného zdravotn ě-sociálního systému v rámci celého kraje.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 83 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: • Vytvo řit efektivní a funk ční sí ť služeb v oblasti zdravotnických a sociálních služeb • Podpo řit fungování stávajících zdravotnických za řízení a za řízení sociálních služeb • Rozši řovat ordina ční hodiny léka řů v menších sídlech mikroregionu • Zlepšit kvalitu pé če o seniory

CÍLOVÉ SKUPINY PRO CÍL 1.2: - Obce - Obyvatelé mikroregionu - Školní, zdravotnická a sociální za řízení - Neziskové organizace - Senio ři

GARANT A SPOLUPRÁCE: Obce a sdružení obcí, ministerstva, kraj, školská za řízení, Ú řad práce, zdravotnická za řízení, za řízení sociální pé če, neziskové organizace, spolky, Evropská Unie

DOBA TRVÁNÍ: 2004 – 2006

VAZBA BA OSTATNÍ CÍLE: Cíl 2.1., Cíl 2.2., Cíl 4.1.

VAZBA NA JINÉ DOKUMENTY: • Národní rozvojový plán ČR • Spole čný regionální opera ční program • Sektorový opera ční program Rozvoj lidských zdroj ů • Program rozvoje územního obvodu Jiho českého kraje • Program obnovy venkova • Státní program podpory zam ěstnanosti

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 84 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

4. Návrhová část

4.1 Ak ční plán rozvoj mikroregionu

Ak ční plán rozvoje mikroregionu dolní Pootaví p ředkládá soubor základních projekt ů, které obce i další subjekty p ůsobící na území mikroregionu považují v nejbližší dob ě za nejd ůležit ější. Projekty jsou v souladu se zpracovanou strategickou částí programu za řazeny pod jednotlivá opat ření, která svým obsahem napl ňují.

Doporu čený seznam prioritních projekt ů a jejich p ředkladatel ů je dopln ěn jejich podrobn ějším popisem a odhadem náklad ů v další části této kapitoly.

4.1.1 Seznam doporu čených projekt ů

Prioritní oblast 1: Infrastruktura a životní prost ředí

Číslo Odhadovaná Název projektu Předkladatel projektu částka v mil. K č

Cíl 1.1 Zlepšením stavu technické infrastruktury zajistit další rozvoj obcí Opat ření č. 1.1.1 Zlepšení dopravní infrastruktury a udržení dopravní obslužnosti 1.1.1.1. Úprava místních komunikací Ku řimany 1.1.1.2. Rekonstrukce místních komunikací Osek 1.1.1.3 Rekonstrukce komunikací Slaník 1.1.1.4 Rekonstrukce komunikací Rovná 1.1.1.5 Vykoupení domu pro rožší ření vozovky Rovná 1.1.1.6 Obnova cest Cehnice 1.1.1.7 Oprava komunikací Rad ějovice 1.1.1.8 Oprava komunikací Neb řehovice 1.1.1.9 Vybudování chodník ů Neb řehovice 1.1.1.10 Rekonstrukce komunikací Jinín 1.1.1.11 Rekonstrukce komunikací Para čov 1.1.1.12 Rekonstrukce komunikací Milo ňovice Opat ření č. 1.1.2 Zlepšení zásobování pitnou vodou 1.1.2.1 Rekonstrukce vodovodu Skály 1.1.2.2 Čisti čka odpadních vod Skály 1.1.2.3 Rozší ření kapacity vodovodu Osek 1.1.2.4 Náhradní zdroj vody z Římova Řepice 1.1.2.5 Posílení zdroj vody z Římova Rovná 1.1.2.6 Vodovod Rad ějovice 1.1.2.7 Vybudovat nový zdroj vody Jinín 1.1.2.8 Vybudování vodovodu Para čov 1.1.2.9 Zkapacitn ění vodovodu Milo ňovice Opat ření č. 1.1.3 Zlepšení čišt ění odpadních vod 1.1.3.1 Rekonstrukce kanalizace Přeš ťovice 1.1.3.2 Čisti čka odpadních vod Přeš ťovice 1.1.3.3 Rekonstrukce kananalizace Osek 1.1.3.4 Čisti čk odpadních vod Rovná 1.1.3.5 Rekonstrukce kanalizace Cehnice 1.1.3.6 Čisti čka odpadních vod Cehnice 1.1.3.7 Oprava kanalizace Rad ějovice

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 85 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

1.1.3.8 Čistírna odpadních vod Rad ějovice 1.1.3.9 Dokon čení napojení kanaliza čních řad ů na ČOV Čejetice 1.1.3.10 Čistírna odpadních vod Třešovice 1.1.3.11 Čistírna odpadních vod Neb řehovice 1.1.3.12 Vybudování nové kanalizace Neb řehovice 1.1.1.13 Rekonstrukce stávající kanalizace a její rozší ření Jinín 1.1.1.14 Technická dokumentace k čistírn ě odpadních vod Jinín 1.1.1.15 Vybudování kanalizace Para čov 1.1.1.16 Zkapacitn ění kanalizace Milo ňovice 1.1.1.17 Čistírna odpadních vod Kváskovice Opat ření č. 1.1.4 Rozvoj informa čních technologií

Cíl 1.2 Zlepšit stav ovzduší, zajistit ukládání odpad ů a ochranu p řírody Opat ření č. 1.2.1 Zlepšení stavu ovzduší 1.2.1.1 Přípojka plynu Řepice 1.2.1.2 Přivedení plynu Rovná 1.2.1.3 Plynofikace Čejetice 1.2.1.4 Zavedení vytáp ění plynem do hospody a prodejny Jinín Opat ření č. 1.2.2 Zlepšení nakládání s odpady

Opat ření č. 1.2.3 Ochrana p řírody 1.2.3.1 Likvidace černé skládky Cehnice Cíl 1.3 Zajistit ochranu proti povodním Opat ření č. 1.3.1 Protipovod ňová ochrana ve řejného a soukromého majetku 1.3.1.1 Vy čišt ění rybníku po povodni Skály 1.3.1.2 Bezdrátový rozhlas Št ěke ň 1.3.1.3 Oprava poškozené požární nádrže Cehnice 1.3.1.4 Vybudování hráze na poldru Celnického potoka Cehnice 1.3.1.5 Výstavba hráze rybníka Rad ějovice 1.3.1.6 Oprava požární zbrojnice Rad ějovice 1.3.1.7 Oprava Zorkovického potoka II. a III. Etapa Čejetice Protipovod ňová opat ření na rybníku v Mlad ějovicích – 1.3.1.8 vybudování p řepadu Čejetice 1.3.1.9 Dobudování obecního rozhlasu Čejetice 1.3.1.10 Výstavba rybníku Třešovice 1.3.1.11 Rekonstrukce obecního rybníku Neb řehovice 1.3.1.12 Rekonstrukce obecního rybníku – nebezpe čí nehod Neb řehovice 1.3.1.13 Odbahn ění rybníka Starý Jinín CELKEM 56 projekt ů

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 86 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

Prioritní oblast 2: Podnikání, cestovní ruch

Číslo Odhadovaná Název projektu Předkladatel projektu částka v mil. K č

Cíl 2.1 Zlepšit podmínky pro rozvoj malého a st ředního podnikání Opat ření č. 2.1.1 Informa ční služby a poradenství místním podnikatel ům

Opat ření č. 2.1.2 Podpora a rozvoj malého a st ředního podnikání 2.1.2.1 Pr ůmyslová zóna Osek 2.1.2.2 Pr ůmyslová zóna Neb řehovice Cíl 2.2 Zlepšit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu Opat ření č. 2.2.1 Zajistit informa ční služby návšt ěvník ům mikroregionu 2.2.1.1 Dokon čení informa čního systému mikroregionu Osek 2.2.1.2 Znak a vlajka obce Rovná Opat ření č. 2.2.2 Rozvoj turistických tras, dopl ňkových služeb a infrastruktury 2.2.2.1 Nau čná stezka Osek 2.2.2.2 Vybudování turistické ubytovny Osek 2.2.2.3 Nau čná stezka Slaník 2.2.2.4 Zpevn ění cyklostezky Řepice 2.2.2.5 Rekonstrukce statku – Agroturistika Řepice Vybudování cyklostezek sm ěrem na Jinín, Rad ějovice, 2.2.2.6 Mlad ějovice Cehnice 2.2.2.7 Cyklostezka Rad ějovice 2.2.2.8 Rekonstrukce pohostinství Rovná CELKEM 12 projekty

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 87 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

Prioritní oblast 3: Zem ědělství, lesnictví, rybá řství a rozvoj venkova

Číslo Název projektu Předkladatel Odhadovaná částka v tis. K č projektu

Cíl 3.1 Zajistit trvale udržitelné hospoda ření v zem ědělství Opat ření č. 3.1.1 Rozvoj alternativních zp ůsob ů zem ědělského podnikání

Opat ření č. 3.1.2 Udržení zem ědělské výroby na území mikroregionu

Cíl 3.2 Rozvíjet lesnictví, myslivost Opat ření č. 3.2.1 Trvale udržitelné hospoda ření v lesích

Cíl 3.3 Zachovat venkovský ráz krajiny, obnovit a udržet vzhled obcí Opat ření č. 3.3.1. Obnova a údržba venkovského charakteru krajiny 3.3.1.1 Zpracování územního plánu Ku řimany 3.3.1.2 Zpracování územního plánu Cehnice 3.3.1.3 Zpracování územního plánu Rad ějovice 3.3.1.4 Zpracování územního plánu Třešovice 3.3.1.5 Zpracování územního plánu Neb řehovice 3.3.1.6 Aktualizace územního plánu Jinín 3.3.1.7 Zpracování územního plánu Kváskovice Opat ření č. 3.3.2. Údržba vesnic, vzhledu obcí 3.3.2.1 Obnova zelen ě Skály Zpracování studie na obnovu sakrálních 3.3.2.2 památek Osek 3.3.2.3 Údržba ve řejného prostranství Slaník 3.3.2.4 Výsadba aleje Št ěke ň 3.3.2.5 Botanická zahrada Řepice 3.3.2.6 Obnova centra obce a okolí Cehnice 3.3.2.7 Oprava st řech na obecních projektech Cehnice 3.3.2.8 Oprava sakrálních staveb Cehnice 3.3.2.9 Úprava parku Cehnice 3.3.2.10 Oprava kapli čky Rad ějovice 3.3.2.11 Obnova zelen ě Jinín 3.3.2.12 Výkup pozemk ů fary a z řízení parku Jinín 3.3.2.13 Ošet ření lipové aleje Para čov 3.3.2.14 Oprava h řbitovní zdi Para čov 3.3.2.15 Oprava kostela Para čov 3.3.2.16 Celková oprava obeního ú řadu Para čov 3.3.2.17 Zavedení vytáp ění plynem do prostor OÚ Jinín CELKEM 24 projekt

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 88 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

Prioritní oblast 4: Kvalita života

Číslo Odhadovaná Název projektu Předkladatel projektu částka v mil. K č

Cíl 4.1 Zajistit podmínky pro kvalitní život místních obyvatel Opat ření č. 4.1.1 Vytvá ření podmínek pro bydlení na venkov ě 4.1.1.1 Příprava parcel pro zástavbu rodinných domk ů Ku řimany 4.1.1.2 Výstavba 6 bytových jednotek Osek 4.1.1.3 Bytová výstavba Řepice 4.1.1.4 Oprava st řechy budovy OÚ Rovná 4.1.1.6 Zasí ťování pozemk ů pro bytovou výstavbu Rovná 4.1.1.7 Technická infrastruktura pro stavební pozemky Cehnice 4.1.1.8 Inženýrské sít ě pro stavební pozemky Rad ějovice 4.1.1.9 Vybudování ve řejného osv ětlení Neb řehovice 4.1.1.10 Úprava pozemk ů na stavební parcely Jinín 4.1.1.11 Inženýrské sít ě pro stavební parcely Opat ření č. 4.1.2 Rozvíjet obecnou kulturu obyvatel 4.1.2.1 Napojení obyvatel na Internet Osek 4.1.2.2 Napojení obyvatel na internet (vysokorychlostní) Št ěke ň Opat ření č. 4.1.3 Podpora kultury a sportu jako sou částí kvality života 4.1.3.1 Vybudování víceú čelové místnosti v Kbelnici Přeš ťovice 4.1.3.2 Vybudování sportovního zázemí Přeš ťovice 4.1.3.3 Vybudování knihovny Skály 4.1.3.4 Rozší ření fotbalového h řišt ě Osek 4.1.3.5 Um ělý povrch na víceú čelové h řišt ě Osek 4.1.3.6 Vybudování zázemí fotbalového h řišt ě Št ěke ň 4.1.3.7 Obnova Sokolovny Št ěke ň 4.1.3.8 Víceú čelový sál Řepice 4.1.3.9 Koup ě a p řestavba budovy školy Řepice 4.1.3.10 Rekonstrukce d ětského h řišt ě Rovná 4.1.3.11 Dobudování zázemí sportovního areál ů Cehnice 4.1.3.12 Spole čenská místnost Rad ějovice 4.1.3.13 Výstavba h řišt ě na fotbal a tenis se zázemím Čejetice 4.1.3.14 Zřízení kinokavárny Čeme řice 4.1.3.15 Výstavba sportovního h řišt ě Neb řehovice 4.1.3.16 Výstavba h řišt ě pro mládež a d ěti Jinín 4.1.3.17 Zavedení vytáp ění pynem do t ělocvi čny Jinín Cíl 4.2 Podporovat rozvoj školství, zdravotnictví a sociálních služeb Opat ření č. 4.2.1 Rozvoj školství a vzd ělanosti obyvatel 4.2.1.1 Rekonstrukce školní jídelny Št ěke ň - Opat ření č. 4.2.2 Zvýšit dostupnost a kvalitu sociálních a zdravotnických služeb 4.2.2.1 Vybudovat d ům s pe čovatelskou službou Osek 4.2.2.2 Výstavba domu pro seniory Cehnice 4.2.2.3 Zavedení vytáp ění plynem do léka řské ordinance Jinín CELKEM 34 projekty CELKEM Obce mikroregio nu VŠECH 126 projekt ů dolní Pootaví PROJEKT Ů

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 89 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

4.1.2 Prioritní oblast 1: Infrastruktura a životní prost ředí

PRIORITNÍ OBLAST 1: INFRASTRUKTURA A ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ Cíl 1.1 Zlepšením stavu technické infrastruktury zajistit další rozvoj obcí Opat ření č. 1.1.1 Zlepšení dopravní infrastruktury a udržení dopravní obslužnosti Název projektu: Očekávané náklady: Výstavba, rekonstrukce a úprava cest, komunikací a chodník ů v obcích Ku řimany, Osek, Slaník, Rovná, Cehnice, Rad ějovice, Neb řehovice, Jinín, Para čov a Milo ňovice Ve spr ávním území výše uvedených obcí je řada místních silnic, cest a chodník ů, které jsou ve špatném stavu. Tyto komunikace jsou využívány nejen ob čany, ale také zem ědělskou a lesní technikou, což je p říčinou sou časného stavu. Uvedené komunikace jsou spojnicemi mezi obcemi a n ěkteré se napojují na hlavní silni ční tahy. Po rekonstrukci mohou mimo jiné sloužit jako cyklostezky a p řisp ět tak ke zvýšení turistického ruchu. Dále dojde ke zlepšení spojení mezi sousedními obcemi. Špatný stav komunikací zna čně ovliv ňuje kvalitu a délku jízdy stejn ě, jako její bezpe čnost. Různé výmoly a trhliny mají za následek rychlejší opot řebení dopravních prost ředk ů. S rekonstrukcí a rozši řováním je spojeno vynaložení zna čného množství prost ředk ů, které však v mnoha p řípadech obce nemají. Existují možnosti jak z prost ředk ů EU, tak i z prost ředk ů národních či krajských, kde je možné tyto prost ředky získat. Kvalitní sí ť komunikací je jedním z prvotních faktor ů ovliv ňujících i p říchod p řípadných investor ů jak ze zahrani čí, tak i z jiných částích republiky. Opat ření č. 1.1.2 Zlepšení zásobování pitnou vodou Název projektu: Očekávané náklady: Rekonstrukce, vybudování a rozší ření vodovodních řad ů v obcích Skály, Osek, Řepice, Rovná, Rad ějovice, Jinín, Para čov a Milo ňovicích Tyto p rojektové zám ěry si kladou za cíl vybudování, zrekonstruování či rozši řování vodovodních dít ě ve výše uvedených obcí a zlepšit tak zásobování pitnou vodou obyvatelstva. Kvalita vody je jedním z ukazatel ů a také faktor ů, které r ůzn ě ovliv ňují život obyvatel. Krom ě bezprost ředního dopadu v podob ě kvalitní a dostate čně vodovodní sít ě je s touto aktivitou spojeno také to, že dochází ke zlepšování každodenního života ob čan ů a zkvalit ňování zázemí. To má za následek udržení sou časného obyvatelstva v obci. Některé obce mají také n ěkolik místních částí. Nez řídka nastává situace, kdy je vodovodní sí ť vybudována pouze v některých místních částech nebo je tato sí ť nedosta čující. I na tuto situaci je v projektových zám ěrech myšleno. Tyto aktivity bývají obvykle spojeny s vynaložením zna čných finan čních prost ředk ů, které jsou pro obce zna čně zat ěžující. Existují ur čité možnosti, ze kterých lze získat alespo ň část finan čních prost ředk ů. Opat ření č. 1.1.3 Zlepšení čišt ění odpadních vod Název projektu: Očekávané náklady: Technická dokumentace a vybudování čistíren odpadních vod v obcích Přeš ťovice, Rovná, Cehnice, Rad ějovice, T řešovice, Neb řehovice, Jinín a Kváskovice Šetrné hospoda ření s vodou má dopad na zlepšování kvality životního prost ředí. Čišt ění odpadních vod je jednou z možností jak dosáhnout zlepšení životního prost ředí. Výstavba čistíren odpadních vod je také podmín ěna na řízeními a sm ěrnicemi Evropské unie. Obce od ur čitého po čtu obyvatelstva mají povinnost mít čistírnu odpadních vod. Vybudování takovéhoto za řízení je však spojeno s vynaložením zna čných finan čních prost ředk ů. Obvykle v ětších než mají obce k dispozici. Existuje n ěkolik možností, ze kterých je možné získat část finan čních prost ředk ů. Projektové zám ěry výše uvedených obcí si kladnou za cíl v ybudování či rekonstrukci čistíren odpadních vod v četn ě n ěkterých místních částí. Název projektu: Očekávané náklady: Vybudování, rekonstrukce, zkapacitn ění kanaliza čních řad ů a napojení na ČOV v obcích P řeš ťovice, Osek, Cehnice, Rad ějovice, Čeme řice, Neb řehovice, Jinín, Para čov a Milo ňovice Smyslem jednotlivých projektových zám ěr výše zmín ěných obcí je vybudování či rekonstrukce kanaliza ční sít ě v takovém kvalit ě a kapacit ě, která bude odpovídat sm ěrnicím a normám jak EU, tak i ČR a zárove ň bude odpovídat pot řebám jednotlivých obcí a místních částí. Efektem kvalitní kanaliza ční sít ě je zlepšování životního prost ředí a kvality života ob čan ů výše uvedených obcí.

Cíl 1.2 Zlepšit stav ovzduší, zajistit ukládání odpad ů a ochranu p řírody Opat ření č. 1.2.1 Zlepšení stavu ovzduší

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 90 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

PRIORITNÍ OBLAST 1: INFRASTRUKTURA A ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ Název projektu: Očekávané náklady: Vybudování p řípojky plynu a plynofikace obcí Řepice, Rovná Čejetice Plynofikace je jednou z možností jak zlepšovat ovzduší v rámci spole čného cíle obcí mikroregionu. Plynofikace je však spojena s vynaložení zna čného množství finan čních prost ředk ů, které p řesahují finan ční možnosti obce. Exitují možnosti (Státní fond životního prost ředí, národní i evropské zdroje), jak získat část finan čních prost ředk ů. Dopadem vybudování plynofikace je také zlepšení kvalita života obyvatel. Název projektu: Očekávané náklady: Zavedení plynového vytáp ění do prostor hospody a prodejny v obci Jinín Cílem výše uvedeného zám ěru je zavedení plynového vytáp ění do prostor hospody a prodejny v obci Jinín. Zavedením tohoto typu vytáp ění vede k úspo ře náklad ů a ekologi čtějším formám vytáp ění. Opat ření č. 1.2.2 Zlepšení nakládání s odpady Název projektu: Očekávané náklady:

Opat ření č. 1.2.3 Ochrana p řírody Název projektu: Očekávané náklady: Likvidace černé skládky v obci Cehnice Černé skládky jsou všeobecným problém obcích nejen v Jiho českém kraji, ale také ve zbývající částí České republiky. Jejich stav bývá často velkou neznámou. Obsahují r ůzné druhy odpadu od komunálního až po n ěkteré druhy nebezpe čného odpadu jakými jsou nap říklad staré lednice, pneumatiky a další. V některých p řípadech mohou být tyto skládky zdrojem ekologických ohrožení v podob ě kontaminací spodních vod či požár ů. Obvykle se tyto skládky nacházejí v různých p řírodních lokalitách. Celkov ě znehodnocují životní prost ředí a možnosti jeho využití. Jejich odstran ění je spojeno s vynaložením finan čních prost ředk ů, které bývají p říliš náro čné pro obce s malými rozpo čty. Mezi evropskými a národními zdroji financování je možné nalézt ty, které by se dali využít k financování likvidace černé skládky. Cíl 1.3 Zajistit ochranu proti povodním Opat ření č. 1.3.1 Protipovod ňová ochrana ve řejného a soukromého majetku Název projektu: Očekávané náklady: Vybudování, rekonstrukce a vy čišt ění rybník ů a potok ů, oprava a vybudování poškozených nebo chyb ějících hrází rybník ů v obcích Skály, Cehnice, Rad ějovice, Čejetice, T řešovice, Neb řehovice a Jinín Cílem projektu je zlepši situaci v oblasti ochrany člov ěka, zdraví a majetku p ři krizových situacích ja kými byly nap říklad povodn ě v roce 2002. K napln ění tohoto cíle slouží výše uvedené zám ěry. Výše uvedené projektové zám ěry jsou preventivního charakteru. Finan ční prost ředky na je možné získat z některých státních či krajských zdroj ů. Název projektu: Očekávané náklady: Vybudování a dokon čení bezdrátového rozhlasu v obcích Čejetice a Št ěke ň Projekt p ředpokládá instalaci bezdrátového ve řejného rozhlasu ve výše uvedených obcích Hlavním cílem projektu je posílit vazbu obce na Integrovaná záchranný systém a zajišt ění spolehlivosti p řenosu informací pro ob čany m ěsta. Název projektu: Očekávané náklady: Oprava poškozené požární nádrže a požární zbrojnice v obcích Cehnice a Rad ějovice Cílem projektu je zlepši situaci v oblasti ochrany člov ěka, zdraví a majetk u p ři krizových situacích jakými byly nap říklad povodn ě v roce 2001. Oprava hasi čské zbrojnice a požární nádrže je jednou z možností jak tohoto cíle dosáhnout. Kvalitní a dostate čné zázemí svaz ů dobrovolných hasi čů je hlavním faktorem jak poskytovat ob čan ům rychlou a dostate čně kvalitní pomoc p ři krizových situacích.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 91 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

PRIORITNÍ OBLAST 2: PODNIKÁNÍ, CESTOVNÍ RUCH Cíl 2.1 Zlepšit podmínky pro rozvoj malého a st ředního podnikání Opat ření č. 2.1.1 Informa ční služby a poradenství místním podnikatel ům Název projektu: Očekávané náklady:

Opat ření č. 2.1.2 Podpora a rozvoj malého a st ředního podnikání Název projektu: Očekávané náklady: Vybudování pr ůmyslové zóny v obcích Osek a Cehnice Vytvo ření podnikatelské zóny je velmi náro čné jak na manage ment, tak i na finan ční prost ředky. Je nezbytné, aby zóna byla vybavena pot řebnou infrastrukturou v dostate čné kvalit ě. Sou částí budování podnikatelské zóny je i kvalitní marketing. Finan ční prost ředky je možné čerpat jak z evropských, tak i ze státních a krajských zdroj ů. Budování zóny je spojeno s rizikem, nicmén ě úsp ěch s sebou p řináší nová pracovní místa a vyšší p říjmy pro obec. Cíl 2.2 Zlepšit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu Opat ření č. 2.2.1 Zajistit informa ční služby návšt ěvník ům mikroregionu Název projektu: Očekávané náklady: Dokon čení informa čního systému mikroregionu v Oseku Informa ční systém mikroregionu je velmi d ůležitý p ři poskytování informací a zviditel ňování daného území. Návšt ěvník je m ůže využít pro získání informací o akt ivitách daného území, ubytovacích a stravovacích možnostech nebo si zde m ůže zakoupit propaga ční a upomínkové p ředm ěty. Cílem výše uvedeného projektu je dokon čení informa čního systému, který bude poskytovat informace a p řípadn ě i pomoc pro návšt ěvníky mikr oregionu. Vznik těchto informa čních systém ů je podporován jak z evropských, tak i státních zdroj ů. Název projektu: Očekávané náklady: Vytvo ření znaku a vlajky obce Rovná Vlastní vlajka a znak obce je jednou z možností, který obec m ůže zap ůsobit na po tencionální návšt ěvníky. Zárove ň dochází k upevn ění integrity ob čan ů obce a jejímu zatraktivn ění. Opat ření č. 2.2.2 Rozvoj turistických tras, dopl ňkových služeb a infrastruktury Název projektu: Očekávané náklady: Vybudování a rekonstrukce cyklostezek a nau čných stezek v obcích Osek, Slaník, Řepic, Cehnice a Rad ějovice Nau čné stezky jsou specifickým typem stezek. Jejich cílem je ukázat historii území, kterým procházejí, jeho kulturu a jak se zde žilo. Jejich snahou je vzd ělávat potencionální návšt ěvník y a ukázat jim o n ěco více než jen panoráma krajiny, by ť velmi p ůsobivé. Zvažované území je zna čně historicky a kulturn ě bohaté a výše uvedený projektovým zám ěr se jeví jako velmi vhodný. V rámci dalšího zatraktiv ňování mikroregionu dolní Pootaví a jeho obcí je potřeba rozši řovat a zlepšovat stávající sí ť cyklotras. Cyklotrasy by m ěly spojovat atraktivní místa v mikroregionu a být samoz řejm ě i v návaznosti na další cyklotrasy vedoucí mimo zvažovaný region. Název projektu: Očekávané náklady: Vybudování turistické ubytovny v Oseku Na území obce Osek existují prostory, které jsou v sou časné dob ě nevyužívané, vhodné pro vybudování turistické ubytovny. Jak již bylo zmín ěno výše je na území mikroregionu nedostatek ubytovacích kapacit. Uvedený projektový zám ěr řeší hned dva problémy – revitalizuje sou časné nevyužívané prostory a zárove ň zlepšuje situaci v oblasti ubytovacích prostor. Název projektu: Rekonstrukce statku – agroturistika v obci Řepice Vzhledem k omezování zem ědělské produkce zanikají n ěkteré zem ědělské usedlosti. Tyto usedlosti pak chátrají a snižují atraktivitu daného území. Agroturistika nabízí možnost, jak op ětovn ě tyto prostory využít a zamezit tak případnému chátrání a vzniku lokality typu brownfield mající negativní vliv na kvalitu život a obci. Rekonstrukce existujícího statku a jeho využití v oblasti agroturistiky p řitáhne více návšt ěvník ů a zvýší se i p říjmy obce. Název projektu: Rekonstrukce pohostinství v obci Rovná Výše uvedený projektový zám ěr si klade za cíl zrekonstruovat sou časné prostory pohostinství na takovou úrove ň, která zlepší poskytované služby nejen pro ob čany obce, ale také i pro p řípadné návšt ěvníky.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 92 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

PRIORITNÍ OBLAST 3: ZEM ĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ, RYBÁ ŘSTVÍ A ROZVOJ VENKOVA Cíl 3.1 Zajistit trvale udržitelné hospoda ření v zem ědělství Opat ření č. 3.1.1 Rozvoj alternativních zp ůsob ů zem ědělského podnikání Název projektu: Očekávané náklady:

Opat ření č. 3.1.2 Udržení zem ědělské výroby na území mikroregionu Název projektu: Očekávané náklady:

Cíl 3.2 Rozvíjet lesnictví, myslivost Opat ření č. 3.2.1 Trvale udržitelné hospoda ření v lesích Název projektu: Očekávané náklady:

Cíl 3.3 Zachovat venkovský ráz krajiny, obnovit a udržet vzhled obcí Opat ření č. 3.3.1 Obnova a údržba venkovského charakteru krajiny Název projektu: Očekávané náklady: Zpracování a aktualizace územní plánu obcí Ku řimany, Cehnice, Rad ějovice, Třešovice, Neb řehovice, Jinín a Kváskovice Podstatný vliv na úrove ň života v obci má správné rozmíst ění r ůzných činností v úz emí a jejich vzájemná provozní provázanost a dopravní dostupnost, za sou časného hospodárného využití ploch a pozemk ů. Obec chce dokon čit zpracování své územn ě plánovací dokumentace v souladu se všemi t ěmito p ředpisy a ve řejnými zájmy. Opat ření č. 3.3.2 Údržba vesnic, vzhledu obcí Název projektu: Očekávané náklady: Obnova, výsadba, úprava a údržba zelen ě, alejí, ve řejných prostranství, park ů, center a okolí, vybudování botanické zahrady v obcích Skály, Slaník, Cehnice, Řepice, Jinín a Para čov Upravené parky a ve řejná zele ň má velký vliv na kvalitu života a atraktivitu obce pro potenciální návšt ěvníky. Takováto místa jsou vhodná pro relaxaci a procházky. Výše uvedené projektové zám ěry si kladou za cíl zlepšení stavu park ů, ve řejných prostranství, nám ěstí a míst ve řejné zelen ě. Název projektu: Očekávané náklady: Zpracování studie na obnovu sakrálních památek, rekonstrukce sakrálních staveb v obcích Osek, Cehnice, Rad ějovice a Para čov Během provád ěných pr ůzkum ů bylo zjišt ěno, že na území mikroregionu s e nachází zna čné množství r ůzných drobných kulturních památek jako jsou kapli čky, boží muka, památníky, štít ů, h řbitovy a další. Tyto drobné památky jsou sou částí kulturn ě spole čenského vývoje v jednotlivých obcí. Jejich stav je r ůzný. Je d ůležité tyto pa mátky zachovat nebo ť jejich zánik by znamenal velkou škodu v našem kulturním d ědictví. Výše uvedené projektové zám ěry si kladou za cíl obnovení n ěkolika takových drobných památek. Název projektu: Očekávané náklady: Oprava st řech na obecních budovách v obci Cehnice Cílem tohoto projektového zám ěru je rekonstrukce st řešních krytin budov ve vlastnictví obce. Tyto budovy jsou využívány podle pot řeb obce. Jejich st řešní krytiny jsou v nevyhovujícími stavu a to omezuje jejich využívání. Název projektu: Očekávané náklady: Oprava a renovace prostor OÚ a zvedení plynového výtáp ění do prostor OÚ v obcích Rovná, Jinín a Para čov Projektové zám ěry si kladou za cíl upravit a zrekonstruovat prostory pro výkon místní správy na takovou úrove ň, aby byly vytvo řeny dostate čně vhodné prostory pro výkon místní samosprávy. Poskytované služby budou na lepší úrovni a sníží se časové prodlevy v jednání mezi ob čany, podnikateli a místní samosprávou.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 93 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

PRIORITNÍ OBLAST 4: KVALITA ŽIVOTA Cíl 4.1 Zajistit podmínky pro kvalitní život místních obyvatel Opat ření č. 4.1.1 Vytvá ření podmínek pro bydlení na venkov ě Název projektu: Očekávané náklady: Vybudování pot řebných inženýrských sítí pro stavební parcely, bytová výstavba, výstavba rodinných domk ů v obcích Ku řimany, Osek, Řepice, Rovná, Cehnice, Rad ějovice, Jinín a Para čov Už po n ějakou dobu dochází ke stárnutí populace ve venkovských oblastech. Zlepšování kvality života spolu s nabídkou pozemk ů pro výstavbu rodinných domk ů nebo byt ů je p ředpokladem pro p říchod mladých rodin s dětmi do obcí. Uvedené projektové zám ěry se zabývají jak p řípravou pozemk ů pro výstavbu, tak i výstavbou či úpravou již existujících prostor na bytové jednotky se základním vybavením a možností dovybavení budoucími nájemci. Název projektu: Očekávané náklady: Vybudování ve řejného osv ětlení v obci Neb řehovice Sou časný stav ve řejného osv ětlení v obci N ěmětice jako jednoho z d ůležitých prvk ů vybavenosti obce, není vyhovující. Tento projektový zám ěr konkrétn ě p ředpokládá výstavbu a rozší ření osv ětl ení dalších částí obce. Vzhledem k omezeným finan čním možnostem obce, je nutné žádat o část finan čních prost ředk ů z některého dota čního titulu. Opat ření č. 4.1.2 Rozvíjet obecnou kulturu obyvatel Název projektu: Očekávané náklady: Zavedení vysokorychlostního internetu a umožn ění jeho využití obyvateli obcí Osek a Št ěke ň Jedním ze zp ůsob ů jak zajistit podmínky pro kvalitní život místních obyvatel je zavedení vysokorychlostního internetu do výše uvedených obcích a umožnit tak jeho využití ob čany. To umo žňuje ob čan ům kvalitn ější a rychlejší komunikaci, p řístup k informacím a zvyšuje tak obecnou kulturu obyvatelstva. Opat ření č. 4.1.3 Podpora kultury a sportu jako sou částí kvality života Název projektu: Očekávané náklady: Rekonstrukce, vybudování a p řestavba stávajících prostor na spole čenské místnosti, knihovnu a kinokavárnu v obcích P řeš ťovice, Skály, Řepice, Rad ějovice a Čejetice Udržování spole čenského životy v obci je jednou z důležitých aktivit, které mají zabránit odchodu mladých rodin s dětmi do v ětších sídliš ť. Je nutné podporovat vznik spole čenských prostor pro využití obyvateli obce za ú čelem upev ňování sociálních vazeb mezi ob čany a k upev ňování vazeb k obci. Místní knihovny nejsou jen místem, kde je možné zapůjčení knih. Ve v ětšin ě p řípad ů jsou místní knihovny spole čenským centrem obce. Jsou zde po řádány r ůzné akce pro d ěti mající za ú čel p ředávání informacích formou zábavy a hry. Ve spojení s možností využití internetu jsou tato místa d ůležitou sou částí spole čenského života obce. Název projektu: Očekávané náklady: Vybudování, rekonstrukce, rozší ření a obnova sportovního zázemí, sportoviš ť, dětských h řiš ť, t ělocvi čen a sokoloven v obcích P řeš ťovice, Osek, Št ěke ň, Rovná, Cehnice, Rad ějovice, Čejetice, Neb řehovice a Jinín Cílem projektov ého zám ěru je vybudování, rekonstrukce či rozší ření nabídky využití sportovních prostor jak ob čany výše uvedených obcí, tak i potencionálními návšt ěvníky. Dalším dopadem t ěchto aktivit je i zlepšování kvalita života v jednotlivých obcí. Cíl 4.2 Podporovat rozvoj školství, zdravotnictví a sociálních služeb Opat ření č. 4.2.1 Rozvoj školství a vzd ělanosti obyvatel Název projektu: Očekávané náklady: Rekonstrukce školní jídelny v obci Št ěke ň Cílem projektového zám ěru je rekonstrukce stávajících prost or školní jídelny. Tím dojde ke zlepšení prost ředí, ve které se stravují d ěti. Opat ření č. 4.2.2 Zvýšit dostupnost a kvalitu sociálních a zdravotnických služeb Název projektu: Očekávané náklady: Vybudování domu pro seniory v obcích Osek a Cehnice Tento projektový zám ěr si klade za cíl vybudování nového pe čovatelského domu poskytující pot řebné služby starým spoluob čan ům. Tím dojde k rozší ření nabídky sociálních služeb v obcích Osek a Cehnice.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 94 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

PRIORITNÍ OBLAST 4: KVALITA ŽIVOTA Název projektu: Očekávané náklady: Zavedení vytáp ění plynem do léka řské ordinace Tento projektový zám ěr si klade za cíl zavedení vytáp ění plynem do léka řské ordinace a zlepšení tak kvality poskytovaných služeb.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 95 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

4.2 Zdroje financování 4.2.1 Vlastní zdroje financování

Vlastními zdroji financování se rozumí finan ční prost ředky pocházející z rospo čtů jednotlivých obcí. Objem těchto prost ředk ů je r ůzný. Ve v ětšin ě p řípad ů jsou obce mikroregiou spíše malé a tomu odpovídá i jejich rozpo čet. N ěkteré výše uvedené projektové zám ěry jako je nap říklad plynofikace nebo vybudování čistírny odpodních vod, jsou finan čně náro čné. Jejich realizace nedovoluje realizaci dalších projektových zám ěrů po dobu n ěkolika let. Nicmén ě i p řes obtíže tohoto typu jsou obce p řipraveny k realizaci výše uvedených jednotlivých projektových záměrů.

4.2.2 Cizí zdroje financování

Po vstupu ČR do EU v kv ětnu 2004 se otev řela široká paleta možností financování investi čních projekt ů z cizích zdroj ů. Pokud tyto zdroje ut řídíme, je možné je za řadit takto:

1. Ve řejné zdroje financování

a. Programy Evropské unie

b. Státní rozpo čet ČR

c. Regionální zdroje – kraj, m ěsta, obce

2. Soukromé zdroje financování

a. Zdroje typu PPP (Privat Public Partnership)

b. Bankovní úv ěry, hypotéky

c. Přímé investice

Programy EU lze rozd ělit na Opera ční programy (dále OP) podporované Strukturálními fondy (dále SF) a Iniciativy spole čenství. ČR je p říjemcem 5 opera čních program ů: OP Infrastruktura, OP Podpora podnikání, OP Lidské zdroje, OP Zem ědělství a rozvoj venkova a Spole čný regionální opera ční program (SROP). Jednotlivé OP implementují p říslušná ministerstva ČR. Bližší informace o OP jsou uvedeny na internetové adrese www.strukturalni-fondy.cz .

Iniciativy spole čenství jsou rovn ěž podpo řeny ze SF, v ČR jsou v sou časné dob ě vyhlášeny iniciativy INTERREG, LEADER + a EQUAL. Pro realizaci projekt ů v rámci mikroregionu má zvláštní d ůležitost program INTERREG IIIA, který je zam ěř en na p řeshrani ční spolupráci sousedních p říhrani čních region ů jižních Čech a Bavorska.

Státní zdroje jsou reprezentovány státními fondy (SFŽP, SFDI, SFRB a další) a státním rozpo čtem na příslušný kalendá řní rok. V jeho rámci jednotlivá ministerstva vyhlašují odv ětvov ě zam ěř ené dota ční programy, jako je POV (obnova venkova), SPPCR (cestovní ruch) a další. Jejich stru čný p řehled uvádí p říloha č. 5, případn ě je nutné sledovat www stránky jednotlivých ministerstev.

Jiho český kraj každoro čně vypisuje n ěkolik grantových program ů zam ěř ených na cestovní ruch, kulturu, sport, ale i drobnou infrastrukturu – vodovody, kanalizace, místní komunikace apod. Ur čité prost ředky vy člení

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 96 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví jako povinné spolufinancování projekt ů podpo řených z program ů EU. Aktuální stav grantových program ů je zve řej ňován na stránkách www.kraj-jihocesky.cz .

Soukromé zdroje – Privat Public Partnership

V poslední dob ě se v Jiho českém kraji pohybuje n ěkolik finan čních skupin podporovaných zdroji zahrani čního kapitálu, které nabízejí m ěst ům partnerství ve řejného a soukromého sektoru za ú čelem realizace projekt ů ve ve řejném zájmu. Tento postup se nazývá Privat Public Partnership (PPP). Evropská komise ho doporu čuje jako osv ědčený postup financování ve řejných projekt ů.

PPP se rozvinuly z části kv ůli nedostatku financí ve ve řejném sektoru. Na mnoha velkých projektech v EU i ve sv ětě prokázaly schopnost využít dodate čných finan čních prost ředk ů a provozní efektivnosti, která je soukromému sektoru vlastní.

Základem PPP je koncesní dohoda Design – Build – Finance – Operate (DBFO), tedy navrhnout – postavit – financovat – provozovat. Tato dohoda umož ňuje postavit a provozovat zlepšení infrastruktury vytvá řející p říjmy vým ěnou za právo inkasovat související p říjmy za konkrétní časové období, v ětšinou 25 – 30 let i déle.

Po skon čení tohoto období je za řízení p ředáno zp ět ve řejnému sektoru. Vlastnictví za řízení po dobu trvání smlouvy m ůže být ve řejné (typ BOT) nebo soukromé (typ DBFO). Tyto majetkové vztahy je nutné řádn ě smluvn ě ošet řit. PPP se hodí p ředevším pro projekty, které mají výrazný provozní obsah – oblast silni ční dopravy, vodohospodá řství a nakládání s odpady.

Smlouvy PPP jsou v ětšinou ud ělovány na základ ě výb ěrových řízení v závislosti na t ěchto kritériích:

• kone čná cena nabízená uživatel ům

• výše finan ční podpory vyžadovaná od státu, m ěsta a ostatních dárc ů

• termín zahájení provozu

• schopnost implementovat projekt

Evropská komise již dlouhou dobu uznává PPP jako nástroj vhodný k financování ve řejných projekt ů. Za podpory PPP byly postaveny: podzemní dráha v Londýně, železnice Amsterdam-Brusel, m ěstská tramvajová doprava v Dublinu, tunel pod kanálem La Manche a mnoho dalších projekt ů.

Pro r ůzné typy projekt ů je nutné zvolit vhodný zp ůsob PPP. Ten v ětšinou navrhnou samy financující spole čnosti, na p říjemci z ůstává posoudit p řijatelnost a výhodnost nabídnutých podmínek. V ČR je tento zp ůsob financování zatím neobvyklý, proto je nutné nejd říve ov ěř it, zda existuje dostate čný zájem soukromého sektoru, zda je PPP v míst ě politicky pr ůchodný a zda je nejlepší metodou dodání daného investi čního projektu.

Bankovní úv ěry

Jednou z prvních bank, která zareagovala na poskytování dotací ze Strukturálních fond ů EU, je Komer ční banka, která nabízí Program Ponte – pomoc s financováním firemních a municipálních projekt ů z fond ů Evropské unie. V rámci tohoto programu je možné získat:

• příslib úv ěru – p ředpokladem pro získání dotace je prokazatelné zajišt ění financování p říslušného projektu; Komer ční banka poskytuje svým klient ům p říslib úv ěru;

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 97 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

• překlenovací financování projektu – krátkodobý a st ředn ědobý úv ěr na financování časového nesouladu mezi okamžitou pot řebou prost ředk ů na krytí uznatelných výdaj ů projektu a čerpání dotace ze SF EU;

• spolufinancování projektu – st ředn ědobý až dlouhodobý úv ěr na financování výdaj ů projektu nekrytých zp ětným financováním prost řednictví dotace ze SF EU;

• úroková sazka – pohyblivá úroková sazba, v p řípad ě úv ěru na spolufinancování projektu je možná i pevná úroková sazba; úroky hradí klient m ěsí čně nebo čtvrtletn ě; pokud není sjednána pevná úroková sazba, klient má možnost p řed časn ě splatit úv ěr, aniž by platil úhradu za p řed časné splacení úv ěru;

• měna – p řeklenovací úv ěr je poskytován v K č, úv ěr na spolufinancování je možné poskytnout i v EUR, USD nebo CHF;

• zajišt ění úv ěru – m ůže být provedeno standardními prost ředky s p řihlédnutím k typu projektu a charakteru poskytovaného úv ěru;

• čerpání úv ěru – lze jednorázov ě nebo postupn ě, a to k p římým platbám na ú čet dodavatele nebo prodávajícího na základ ě p ředložených doklad ů, ve výjime čných p řípadech i na b ěžný ú čet klienta;

• zp ůsob splácení – jistina úv ěru na p řeklenovací financování projektu je splácena z dotace čerpané ze SF EU; jistina úv ěru ur čeného na spolufinancování projektu je splácena dle splátkového kalendá ře smluvn ě stanoveného mezi klientem a bankou.

4.3 Doporu čení pro implementaci Realizace rozvojového programu vyžaduje spln ění zejména následujících úkol ů:

1. Realizovat napojení mikroregionu na krajský informa ční systém v četn ě jeho zp řístupn ění orgán ům samosprávy, organizacím jimi z řízených, podnikatelským subjekt ům, nevládním neziskovým organizacím a ostatním uživatel ům v četn ě ob čan ů mikroregionu

2. Sledovat státní a regionální alokace finan čních prost ředk ů na úrovni státu a kraje, vedle investi čních i na neinvesti ční programy

3. V rámci rozpo čtového výhledu obcí na období 2004 – 2006 vypracovat návrh systémového zabezpe čení zdroj ů pro víceleté financování aktivit rozvojového programu mikroregionu

4. Ustanovit pracovní skupiny, které by se v období 2004 – 2006 zabývaly aktualizací programu, p řípadn ě zajistit jeho posouzení z hlediska vlivu na životní prost ředí

5. Podporovat zapojení nestátních neziskových organizací a ve řejnosti do realizace rozvojového programu mikroregionu

4.4 Doporu čení pro aktualizaci Rada starost ů mikroregionu dolní Pootaví by m ěla minimáln ě jednou ro čně vyhodnotit stav implementace programu a p řijímat nápravná opat ření k zabezpe čení t ěch cíl ů, jejichž realizace neodpovídá skute čným pot řebám rozvoje mikroregionu.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 98 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

Jedním z t ěchto opat ření by m ěla být i aktualizace programu v souladu s reálnou skute čností období vstupu ČR do EU, dále jeho p řizp ůsobení dota ční politice EU, státu a kraje, p řípadn ě dalším možnostem zdroj ů financování programu.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 99 Strategie rozvoje mikroregionu dolní Pootaví

5. Přílohy

- Příloha č. 1:

• Přehled projekt ů podaných obcemi mikroregionu dolní Pootaví

- Příloha č. 2:

• Statistické informace získané od Krajské reprezentace ČSÚ a z pr ůzkumu provedeného zpracovatelem

o seznam historických památek, památných míst či strom ů

o seznam kulturní akcí

o seznam spolk ů zabívajících se sportovní činností

o seznam spolk ů zabívajících se ostatní činností

- Příloha č. 3:

• Opat ření opera čních program ů Národního rozvojového plánu ČR

- Příloha č. 4:

• Evropské zdroje financování – strukturální politika EU

- Příloha č. 5:

• Státní a regionální zdroje financování

Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. 100