Soběslavsko – Příručka Pro Výuku Geografie Mikroregionu

PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA

Soběslavsko – příručka pro výuku geografie mikroregionu

Diplomová práce

Eva Kazdová

Vedoucí práce: RNDr. Vladimír Herber, CSc.

Geografický ústav

Brno 2020 Bibliografický záznam

Autor: Bc. Eva Kazdová Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav

Název práce: Soběslavsko – příručka pro výuku geografie mikroregionu

Studijní program: Geografie a kartografie

Studijní obor: Učitelství geografie a kartografie pro střední školy Učitelství historie pro střední školy

Vedoucí práce: RNDr. Vladimír Herber, CSc.

Akademický rok: 2019/2020

Počet stran: 45 + 45 + 125

Klíčová slova: místní region, Rámcový vzdělávací program pro gymnázia, SO ORP Soběslav, příručka, úkoly, testování

Bibliographic Entry

Author Bc. Eva Kazdová Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography Soběslavsko – a handbook for teaching Geography of Title of Thesis: a microregion

Degree programme: Geography and Cartography

Upper Secondary School Teacher Training in Field of Study: Geography and Cartography Upper Secondary School Teacher Training in History Supervisor: RNDr. Vladimír Herber, CSc.

Academic Year: 2019/2020

Number of Pages: 45 + 45 + 125

Keywords: local region, Framework Education Programme for grammar schools, administrative district of municipalities with extended powers Soběslav, handbook, tasks, testing

Abstrakt

Diplomová práce se věnuje problematice místních regionů v geografickém vzdělávání a jejich postavení v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia (RVP G). V první části je řešen význam výuky místních regionů a jejich řazení do RVP G, dále jsou zde hodnoceny dostupné regionální učebnice. Druhá část je věnována místnímu regionu Soběslavsko, stavu jeho současné výuky na různých školách v regionu a jeho zakotvení ve školních vzdělávacích programech. Stěžejní částí práce je příručka pro výuku místního regionu Soběslavsko, která poskytuje komplexní geografickou charakteristiku dané oblasti. Vzhledem k jinému formátování příručky je vložena do příloh (Příl.1). K příručce je vytvořeno množství úkolů/aktivit (Příl. 2–24), které jsou diferencované pro nižší a vyšší stupeň víceletých gymnázií. Pro učitele jsou k úkolům vytvořeny metodické pokyny a v příloze (Příl. 25) jsou shrnuty nezbytné informace o Soběslavsku pro žáky z jiných regionů. Vybrané úkoly (pracovní listy) byly ověřovány přímo ve výuce na Gymnáziu v Soběslavi, výsledky testování jsou shrnuty v poslední části diplomové práce.

Abstract

The diploma thesis deals with the issues of local regions in the geographic education and their position in Framework Education Programme for grammar schools (FEP GS). The first part investigates the meaning of education of local regions and their ordering in FEP GS, next there are evaluated accessible regional textbooks. The second part is devoted to the local region called Soběslavsko, state of current education at various schools in the region and its position in the School Education Programme. The crucial part of the thesis is the handbook for teaching the local region Soběslavsko which offers complex geographical characteristics of the given region. The handbook is placed to the appendix (App. 1) owing to different text formatting. A lot of tasks and activities (App. 2–24) are created to the handbook which are differentiated for lower and higher grades of multi-annual grammar schools. For teachers are created methodical instructions for tasks and activities and in the appendix (App. 25) there are summarized necessary information about Soběslavsko for pupils from different regions. Selected tasks and activities (worksheets) were verified directly in the lessons at the Grammar School in Soběslav and the results of testing are summed up in the last part of the diploma thesis.

Masarykova univerzita

Přírodovědecká fakulta

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Student: Eva Kazdová

Studijní program: Geografie a kartografie

Studijní obor: Učitelství geografie a kartografie pro střední školy

Ředitel Geografického ústavu PřF MU Vám ve smyslu Studijního a zkušebního řádu MU určuje diplomovou práci s tématem:

Soběslavsko – příručka pro výuku geografie mikroregionu

Soběslavsko - a handbook for teaching Geography of a microregion

Zásady pro vypracování:

Výuka zeměpisu seznamuje žáky s regiony na různých prostorových (řádovostních) úrovních. V případě místního regionu se jedná o úroveň lokální nebo také mikroregionální. Důležitost výuky místního regionu lze chápat ve smyslu syntetizujícího studia obnášejícího poznatky jak fyzickogeografické i sociálněgeografické, tak environmentální. Jedná se o autentickou výuku v prostředí, které žák již dobře zná, může nejsnáze pochopit jevy, které se v něm odehrávají, je přímým zdrojem geografických dat, která lze analyzovat. Žáci se mohou pokusit přispět svým hodnocením a návrhy vyřešit některé problémy, které se většinou týkají životního prostředí, infrastrukturních problémů anebo nevyužitelných ploch či budov v obci. Stále je však mít na zřeteli, že se to nebude kniha o regionu, ale učebnice jako prostředek didaktické komunikace, svým obsahem zaměřený na region. Diplomovou práci budou tvořit dvě části – teoretická a praktická. V teoretické části se budete zabývat hodnocením učebnic, příruček a výukových materiálů zacílených pro geografické vzdělávání na úrovni místních regionů (mikroregionů). Praktickou část bude tvořit vlastní příručka „Soběslavsko“, kdy nejprve v úvodní části tento mikroregion vymezíte a uvedete jeho stručnou, ale výstižnou geografickou charakteristiku. V další části práce se budete věnovat znalostní databázi o studovaném mikroregionu – co by měl znát/umět o Soběslavsku žák žijící v mikroregionu, žáci širšího okolí (vymezíte – např. Táborsko, Jihočeský kraj) a žáci z jiných regionů/krajů České republiky. Jádrem praktické částí budou výukové materiály – příručka pro výuku geografie mikroregionu, věnující se jak přírodním, tak společenským složkám krajiny, celkům, možným případovým studiím či terénní výuce, environmentálním otázkám atd. Rozsah grafických prací: podle potřeby

Rozsah průvodní zprávy: cca 60 až 80 stran

Seznam odborné literatury: KABELKA, K., VORLÍČEK, J. (2012): Krajinou našeho regionu I. Regionální metodika pro střední školy. Geografické rozhledy, 21, č. 3, s. 12–13. KABELKA, K., KOUŘIL, M. (2012): Krajinou našeho regionu II. Regionální metodika pro střední školy. Geografické rozhledy, 21, č. 4, s. 12–13. KÜHNLOVÁ, H. (2007): Život v našem regionu: pracovní učebnice: pro základní školy a víceletá gymnázia. Fraus, Plzeň, 64 s. MARADA, M. a kol. (2017): Koncepce geografického vzdělávání: certifikovaná metodika: www.eGeografie.cz. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha, 103 s. NOVOTNÁ, K., KUČEROVÁ, S. R., MENTLÍK, P. (2017): Pohled učitelů na využití středoškolských učebnic zeměpisu Česka. Geografické rozhledy, 26, č. 4, s. 10–11. PERLÍN, R. (2001): Strategie rozvoje mikroregionu. Geografické rozhledy, 10, č.1 – č. 5 ŠIFTA, M. (2013): Symbolický tvar regionu a regionální výchova: příklad Frýdlantska. Geografické rozhledy, 23, č. 2, s. 16–18. VORLÍČEK, J. (2012): Krajinou našeho regionu III. Regionální metodika pro střední školy. Geografické rozhledy, 21, č. 5, s. 18–19. ZOUHAROVÁ, D. (2008): Regionální učebnice jako prostředek moderní výuky. Geografické rozhledy, 17, č. 5, s. 19. Excerpce další geografické literatury

Jazyk závěrečné práce: čeština

Vedoucí diplomové práce: RNDr. Vladimír Herber, CSc.

Podpis vedoucího práce: ......

Datum zadání diplomové práce: listopad 2018

Datum odevzdání diplomové práce: do 2. května 2020

prof. RNDr. Petr Dobrovolný, CSc. ředitel Geografického ústavu

Zadání práce převzal(a): ...... dne ...... Poděkování

Na tomto místě bych chtěla poděkovat svému školiteli RNDr. Vladimíru Herberovi, CSc. za cenné rady, vstřícný přístup, podněty a připomínky při zpracování mé diplomové práce.

Dále bych chtěla poděkovat RNDr. Jiřímu Řehounkovi z Gymnázia v Soběslavi, který mi umožnil testování vybraných pracovních listů, za ochotu, vstřícnost a pomoc během mého celého studia.

V neposlední řadě patří poděkování mé rodině za podporu během celého studia.

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem svoji diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Vladimíra Herbera, CSc. a s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány.

Brno 13. května 2020 ……………………………… Bc. Eva Kazdová

OBSAH 1 ÚVOD ...... 9 2 TEMATICKÝ CELEK MÍSTNÍ REGION ...... 11 2.1 Význam výuky místního regionu ...... 11 2.2 Místní region v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia ...... 12 2.3 Vybrané učebnice pro výuku mikroregionů ...... 13 2.3.1 Středoškolské učebnice České republiky s platnou doložkou MŠMT ...... 13 2.3.2 Učebnice místních regionů ...... 14 3 VÝUKA MÍSTNÍHO REGIONU SOBĚSLAVSKA ...... 17 3.1 Průzkum ze škol o výuce Soběslavska ...... 17 3.1.1 Základní škola – I. stupeň ...... 18 3.1.2 Základní škola – II. stupeň ...... 19 3.1.3 Gymnázium Soběslav ...... 19 3.1.4 Vymezení Soběslavska ...... 20 3.2 Gymnaziální vzdělávání ...... 21 3.3 Základní vzdělávání ...... 22 4 TESTOVÁNÍ NA SOBĚSLAVSKÉM GYMNÁZIU ...... 25 4.1 Úkol: Výškový profil terénu ...... 26 4.2 Úkol: Regionální symbol ...... 28 5 ZÁVĚR ...... 32 SEZNAM LITERATURY ...... 34 Knihy a časopisy ...... 34 Mapy a atlasy ...... 36 Elektronické zdroje ...... 37 PŘÍLOHY ...... 43 SEZNAM PŘÍLOH ...... 44

1 ÚVOD

Během školní docházky se žáci setkávají s množstvím zeměpisných informací. Nedílným a neopomenutelným učivem je i místní region. Jeho výuka je zakotvena v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (RVP ZV). Na prvním stupni základní školy se žáci setkávají s tematickým okruhem Místo, kde žijeme, už zde je kladen důraz na poznávání nejbližšího okolí, souvislostí a vztahů s cílem získání pozitivního vztahu k místu bydliště. Na druhém stupni základní školy je učivo místního regionu bráno komplexněji. Žáci už vnímají specifika vlastního regionu, zvládnou ho vymezit na základě kritérií a zhodnotit jeho postavení v rámci ostatních regionů. (VÝZKUMNÝ ÚSTAV PRO VZDĚLÁVÁNÍ, 2017, s. 43, 81)

Gymnaziální pojetí učiva místního regionu je zakotveno v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia (RVP G). Zde už nejde o pouhé získávání dílčích znalostí, ale především o komplexní propojení již nabytých znalostí a dovedností a schopnost aplikovat je právě na místním regionu. Jinými slovy, mnohé, často složité jevy nebo témata si žáci aplikují na známé prostředí, situace nebo vztahy a snadněji je tak pochopí. Dalším významným faktorem je, že prohloubení zájmu a vztahu k domovu pomáhá formovat hodnotový žebříček žáka a jeho odpovědné životní postoje (KABELKA, VORLÍČEK, 2012, s. 12). Vymezení na gymnáziích je často spojeno s místem školy, jednotné vymezení pro celou třídu je již problematické.

Při samotné výuce místních regionů se učitelé často setkávají s komplikací kvůli neexistenci učebnic, příruček a učebních textů pro výuku místního regionu. Mnohdy existují texty nebo brožury, které ale zpracovávají jen dílčí témata a nejsou tak vhodné pro využití ve výuce. Z tohoto důvodu může být učivo místních regionů upozaděno nebo i opomíjeno.

Cílem diplomové práce je vytvoření výukového materiálu o místním regionu Soběslavsko, a to ve formě příručky pro žáky víceletých gymnázií. Pro výuku Soběslavska dosud neexistuje žádný ucelený učební text, tato příručka má sloužit ke zkvalitnění výuky především na gymnáziu a druhých stupních základních škol na Soběslavsku. Součástí výukového textu budou i podnětné otázky k přemýšlení nad různými problémy místního regionu.

K příručce také vytvoříme mnohé úkoly, které mohou sloužit jako zpětná vazba nebo jako aktivity pro přemýšlení o regionu s využitím brainstormingu, čtenářské gramotnosti, práci s daty, skupinové práce nebo rozhovorů. Tyto úkoly budou k dispozici

vyučujícím včetně metodických pokynů. V příloze (Příl.25) učitelé najdou také text, který se věnuje znalostní databázi o Soběslavsku pro žáky z jiných regionů České republiky. Vytvořená příručka bude vzhledem k jinému formátování vložena v příloze práce (Příl.1), úkoly k příručce a informace pro učitele vložíme do příloh na CD (Příl. 2–25).

V teoretické části práce bude řešena výuka místních regionů, její zakotvení v RVP G a bude provedeno hodnocení vybraných regionálních učebnic. Další část bude věnována současné výuce místního regionu Soběslavsko. Nejprve využijeme metody rozhovoru s cílem získat poznatky od učitelů základních škol a gymnázia o současném stavu výuky místního regionu Soběslavska. Na základě tohoto průzkumu region vymezíme a rozebereme školní vzdělávací programy škol na území Soběslavska s důrazem na výuku místního regionu.

Vybrané úkoly vytvořené k příručce zkonzultujeme s učitelem na víceletém gymnáziu v Soběslavi. Následně je otestujeme v několika třídách na nižším i vyšším stupni tohoto gymnázia.

V celé této práci se prolínají pojmy místní region a mikroregion. V rámci školské terminologie a především pak v předmětu Geografie je častěji zažitý pojem místní region, který je využíván i v samotné příručce. Pro potřeby teoretické části práce jsou ale oba pojmy chápány jako synonyma.

Pro vypracování diplomové práce využíváme dokumentů RVP a ŠVP, literatury týkající se místního regionu v geografickém vzdělávání a rozhovorů s učiteli základních škol a gymnázia. Příručka je sestavena s využitím literatury, dokumentů a internetových zdrojů věnujících se Soběslavi, Veselí nad Lužnicí a okolí. Při práci využíváme polostrukturované interview a obsahovou analýzu produktů (GAVORA, 2007, s. 83, 108).

2 TEMATICKÝ CELEK MÍSTNÍ REGION

2.1 Význam výuky místního regionu

V následující podkapitole se budeme zabývat významem výuky místního regionu. Naším úkolem bude najít stěžejní argumenty pro nutnost zařazení tohoto tématu do školních vzdělávacích programů, a to především v gymnaziálním vzdělávání. Téma by ovšem nemělo být opomenuto ani v základním vzdělávání.

Zjišťování informací o blízkém okolí svého bydliště přispívá k rozvoji odpovědného postoje žáka k místnímu regionu a k rozvoji jeho osobnosti celkově. Tyto informace žákovi slouží jako podněty k přemýšlení a prohloubení osobního vztahu k místnímu regionu. (KABELKA, VORLÍČEK, 2012, s. 12–13) Téma místního regionu splňuje požadavky rámcových vzdělávacích programů díky svému mezipředmětovému charakteru i možnosti začlenění průřezových témat. (ZOUHAROVÁ, 2008, s. 2) Důležitou roli má mikroregionální výuka i pro naplnění klíčových kompetencí. Díky tomu jsou žáci schopni aplikovat obecné informace a principy na své okolí, pochopením mnohých problémů týkajících se jejich okolí a aktivním zapojením se do jejich řešení, se posiluje žákův pocit sounáležitosti s místem jeho bydliště. (ŠIFTA, 2013, s. 16)

Samotné učebnice mikroregionu mají za úkol podat komplexní pohled na daný region a zajistit tak místo tomuto tématu ve výuce, a to nejen středoškolské. Cílem učebnic s touto tematikou by, podle některých zdrojů, mělo být především to, aby žáci prostřednictvím mnohých úkolů sami získávali informace o svém regionu a naučili se tak čerpat znalosti z různých oborů, nejen z předmětu, kde budou o místním regionu mluvit (v našem případě z geografie/zeměpisu). (KABELKA, VORLÍČEK, 2012, s. 12–13) Dalším z cílů regionálních učebnic je i to, že mikroregionální téma může žáky motivovat k učení a získávání nových dovedností, ve kterých propojují své teoretické znalosti s jejich praktickým využitím. Je tedy vhodné žáky zapojit do vytváření regionálních učebnic, sběr terénních informací je pro ně zajímavý, mají možnost mluvit s pamětníky, navštívit archivy nebo muzea. (ZOUHAROVÁ, 2008, s. 2)

Důležitým hlediskem při vytváření regionálních učebnic je vymezení regionu. Každý jedinec „svůj“ místní region může vymezit podle svého vlastního vnímání, ale pro účely učebnic a metodik je potřeba jednotné vymezení. Učebnice Krajinou našeho regionu – Moravské Budějovice a okolí (KABELKA, VORLÍČEK, 2012, s. 12–13) je dle autorů vymezena na základě 4 kritérií (dostupnosti, dohlednosti, citové složky a kvality). (KABELKA, VORLÍČEK, 2012, s. 12–13) Regiony se mohou měnit v závislosti na čase

a místě, na což např. upozorňuje Šifta (2013, s. 16) mohou zanikat nebo naopak vznikat. Místní regiony mohou být vymezeny na základě mnohých kritérií rozdílně, jednotlivá ohraničení se ale mohou z větší části shodovat, rozdíly jsou především v okrajových částech. (MARADA a kol, 2017, s. 69)

Důležitou roli má nejen při vytváření, ale i při vytyčování hranic, proces institucionalizace, který je geografem A. Paasim (ŠIFTA, 2013, s. 16) rozčleněn do 4 fází (získávání prostorového tvaru, symbolického tvaru, vznik regionálních institucí a organizací, zakotvení v povědomí obyvatel). Celý proces institucionalizace lze nejjednodušeji vysvětlit právě na místním regionu. Šifta (2013, s. 16) pak zdůrazňuje především druhou fázi, tzn. utváření symbolického tvaru, který může mít vliv na regionální povědomí i identitu žáka. Jako významný prvek je uvedena analýza regionálních symbolů, často totiž mohou žáci správně symbol určit, ale nedokážou ho správně interpretovat. Důležité také je uvědomění si, že vnímání hranic objektivního regionu bude ovlivněno subjektivní vazbou žáka k dané oblasti. (ŠIFTA, 2013, s. 16)

2.2 Místní region v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia

Tématu místního regionu se věnují kurikulární dokumenty platné pro české vzdělávání. Asi nejdůkladněji je toto téma zakotveno v rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia a pro základní školy. Rámcové vzdělávací programy (RVP) patří do systému kurikulárních dokumentů, které jsou zakotveny v zákoně č. 561/2004 Sb., definují vzdělávání žáků ve věku od 3 do 19 let a mají státní a školní úroveň. (VÝZKUMNÝ ÚSTAV PEDAGOGICKÝ V PRAZE, 2007, s. 5) Konkrétním místním regionům se pak věnují školní vzdělávací programy jednotlivých škol. Výuka místních regionů u žáků rozvíjí klíčové kompetence, je důležitá díky naplňování mezipředmětových vztahů i jako pomoc při výuce průřezových témat.

Místní region patří podle rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia (RVP G) (VÝZKUMNÝ ÚSTAV PEDAGOGICKÝ V PRAZE, 2007, s. 11) do vyučovacího předmětu Geografie, který patří do vzdělávacích oblastí Člověk a příroda a Člověk a společnost. Řešené téma je součástí vzdělávacího obsahu Regiony. Očekávaným výstupem je mimo jiné schopnost žáků vymezit mikroregion na mapě, vzít přitom v úvahu různá kritéria jeho vymezování nebo také schopnost objektivně zhodnotit poměry místního regionu (přírodní, kulturní i hospodářské) a jeho vazby na vyšší územní celky (VÝZKUMNÝ ÚSTAV PEDAGOGICKÝ V PRAZE, 2007, s. 36).

Při výuce místního regionu si žák postupně osvojuje všechny klíčové kompetence, které jsou podrobně rozepsány v RVP G (kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanská, kompetence k podnikání). (VÝZKUMNÝ ÚSTAV PEDAGOGICKÝ V PRAZE, 2007, s. 9–11).

Ve výuce místního regionu jsou využita i témata věnující se aktuálním problémům, které ovlivňují reakce žáků i jejich hodnoty. Jako nedílnou součást gymnaziálního vzdělávání jsou tak zařazena průřezová témata – Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova. (VÝZKUMNÝ ÚSTAV PEDAGOGICKÝ V PRAZE, 2007, s. 65–81)

Důležitou součástí výuky mikroregionu jsou i mezipředmětové vazby, nejčastěji s předměty Geologie, Dějepis, občanský a společenskovědní základ, Biologie.

2.3 Vybrané učebnice pro výuku mikroregionů

Běžně používané české středoškolské učebnice zeměpisu se výuce místních regionů věnují jen okrajově (přesto jsou zde dvě publikace zahrnuty). K některým mikroregionům vznikly samostatné učebnice pro základní a střední školy, např. Haná a horní Pomoraví, Severní Morava a české Slezsko, pozornost bude ale věnována oblastem Slovácka, Vysočiny, Moravských Budějovic a okolí. Významnou publikací v tomto směru je pracovní učebnice Život v našem regionu, která je primárně vytvořena pro základní školy a víceletá gymnázia. Tato učebnice se nevěnuje žádnému konkrétnímu mikroregionu, ale poskytuje obecné náměty pro výuku místního regionu, které lze využít na většině území ČR.

Dále neuváděné, ale významné zdroje pro výuku mikroregionů jsou Vlastivědné mapy okresů a tematické atlasy jednotlivých krajů. Problémem ale je, že zatímco některé kraje (např. Jihomoravský kraj) mají již několikáté vydání, jiné kraje (např. Jihočeský kraj) na podobný atlas ještě čekají.

2.3.1 Středoškolské učebnice České republiky s platnou doložkou MŠMT

Učebnice „Geografie 4 – Geografie České republiky“

Jedna ze dvou učebnic pro střední školy s platnou doložkou MŠMT je Geografie 4 – Geografie České republiky (KASTNER a kol., 2016, s. 90–98). V kapitole Geografie

místní oblasti jsou na devíti stranách shrnuta témata jako geografická poloha, region v mapách, kulturní hodnoty regionu, život našich předků, chráněná území, městské památkové rezervace, zemědělství před sto lety a dnes aj. Kapitola je doplněna množstvím obrázků, v bočním sloupci jsou různé úkoly a obrázky s doplňujícími popisky.

Učebnice „Zeměpis České republiky“

Zeměpis České republiky (HOLEČEK a kol., 2015, s. 92–94) je druhou učebnicí pro střední školy s platnou doložkou MŠMT, ve které se nachází podkapitola Místní oblast, kterou sestavila docentka Hana Kühnlová. Na pouhých třech stranách (HOLEČEK a kol., 2015, s. 92–94) jsou shrnuta témata jako poloha regionu, krajina, hospodářství, životní prostředí, obyvatelstvo. Podrobněji je věnována pozornost rozvojovým dokumentům obce, především pak územnímu a strategickému plánu. V postranním sloupci jsou otázky na zamyšlení, charakteristiku atd.

2.3.2 Učebnice místních regionů

Učebnice „Slovácko – geografie místního regionu pro základní školy“

Učebnice, která má název Slovácko – geografie místního regionu pro základní školy (VENCÁLEK a kol., 1999, 111 s.) získala v březnu 1999 doložku MŠMT s platností na šest let. Vznikla z podnětu sociálněgeografického pracoviště na Ostravské univerzitě spolu s dalšími třemi učebnicemi geografií místních regionů České republiky. Nové vydání s platnou doložkou MŠMT k dnešnímu datu učebnice nemá, což je dáno skutečností, že vedoucí autorského kolektivu se zaměřuje na jinou odbornou problematiku a působí na Slovensku.

Učebnice je psána tak, aby byla využitelná ne v konkrétním ročníku, ale při výuce různých témat v různých ročnících, případně se dá využít i v jiných předmětech, důraz je tedy kladen na mezipředmětové vztahy.

Publikace se věnuje poloze samotného regionu, Slovácké přírodě, obyvatelstvu, hospodářství a rozvoji regionu. Kromě vhodných obrázkových ilustrací je učebnice doplněna i několika tematickými mapami. Každá kapitola je ukončena několika otázkami s cílem zamyšlení žáků nad daným tématem, součástí jsou také přílohy ve formě křížovek, osmisměrky nebo testů.

Kniha je určena primárně žákům žijícím na Slovácku, tomu odpovídá i podrobnost uvedených informací a tip závěrečných otázek. Příloha k učebnici je sice přínosná, nicméně takováto učebnice by si zasloužila více obdobných úkolů.

Učebnice „Krajinou našeho regionu – Moravské Budějovice a okolí“

Učebnice s názvem Krajinou našeho regionu – Moravské Budějovice a okolí (VORLÍČEK a kol., 2011, 142 s.) vyšla v roce 2011, k učebnici je také vytvořena metodika pro učitele. Publikace nemá doložku MŠMT. Publikace je koncipována tak, že se dá využít při výuce jakýchkoliv témat v různých ročnících i předmětech, na mezipředmětové vztahy s konkrétními předměty upozorňují různé ikony. Stěžejní částí jsou eseje, které žákům přibližují konkrétní a osobní zážitky spojené s regionem, zdůrazňují nejen danou krajinu, ale i nejvýznamnější období její historie (období, které se na jejím dnešním vzhledu podepsalo nejvýznamněji). Učebnice je vytvořena v duchu virtuální naučné stezky po dané oblasti.

Obsahem osmi kapitol jsou například témata jako města, předměstí, vesnice, krajina odpočinku (cestovní ruch). U každé podkapitoly je uveden krátký úvodní text k tématu a následují různé úkoly – důraz je kladen na čtenářskou gramotnost, terénní výuku nebo na využití při projektové výuce.

Učebnice poskytuje mnoho různých námětů pro výuku místního regionu, a to nejen pro oblast Moravských Budějovic, ale i jiné regiony.

Učebnice „Vysočina“

Publikace s názvem Vysočina (POHL a kol., 1996, 57 s.) byla vydána ve Žďáře nad Sázavou v roce 1996. Tato publikace nemá doložku MŠMT, byla vydaná pouze jednou, před 24 lety, mnohé informace by proto potřebovaly aktualizaci. K učebnici vyšel ještě pracovní sešit se stejným názvem, obě publikace se věnují pouze okresům Jihlava, Havlíčkův Brod, Třebíč, Žďár nad Sázavou a Pelhřimov, nezahrnují tak celou oblast Českomoravské vrchoviny.

Publikace se věnuje geologické stavbě, reliéfu, podnebí, vodstvu, půdám, rostlinstvu a živočišstvu, životnímu prostředí, obyvatelstvu, průmyslu, zemědělství, dopravě a spojům a jednotlivým okresům s důrazem na větší města a jejich okolí.

Především fyzickogeografická charakteristika je doplněna mapami, které pomáhají ke snadné orientaci i žákům, kteří se o regionu učí, ale nepochází z něj. Více než polovina učebnice se však věnuje charakteristice jednotlivých okresů. V závěru je uveden výpis významných rodáků a osobností Vysočiny, a také zeměpisný slovníček, který vysvětluje především geologické a geomorfologické pojmy.

Jako učebnice je tato publikace velice přínosná, zasloužila by si ovšem revizi a aktualizaci informací.

Pracovní učebnice „Život v našem regionu“

Pracovní učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia s názvem Život v našem regionu (KÜHNLOVÁ, 2007, 64 s.) má v současné době doložku MŠMT od listopadu 2018, která platí po dobu šesti let. K této učebnici existuje i příručka pro učitele.

Tato publikace se zabývá regionální historií obecně, otázky, úkoly a jiné aktivity tak necílí na jeden konkrétní region nebo mikroregion. Důraz je kladen na samostatné aktivity žáků, na získání stanovisek k problémům a obhájení si svého názoru. Učebnice se věnuje komplexní problematice místních regionů, proto rozebírá nejen samotné místo, kde žáci žijí, ale zabývá se také přírodou, kulturou, historií, obyvatelstvem, městy, vesnicemi, hospodařením, ale také úvahami o budoucnosti.

Pro ilustraci kniha obsahuje mnoho obrázků, které pomáhají dokreslovat probírané téma. V bočních sloupcích jsou použity symboly k aktivitám (viz Úkol pro tebe, Pro zájemce, Činnosti v terénu atd.), které jsou uvedeny v úvodu – slovo autorky. V závěru jsou uvedeny výstupy a kompetence podle Rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání.

Publikace je zpracována komplexně, dává podněty k různým aktivitám, ale také k přemýšlení. Jako velké pozitivum hodnotíme propojení probírané látky s dalšími předměty (důraz na mezipředmětové vztahy).

3 VÝUKA MÍSTNÍHO REGIONU SOBĚSLAVSKA

Jako pracovní vymezení regionu jsme si Soběslavsko ztotožnili s SO ORP Soběslav, do regionu tak zasahuje i město Veselí nad Lužnicí, ze kterého do soběslavského gymnázia dojíždí mnoho žáků. Na základě rozhovorů s učiteli škol, které jsou podle pracovního vymezení na Soběslavsku, dále upravíme, případně ponecháme stávající vymezení regionu.

Kapitola je rozdělena na podkapitoly, které se věnují Průzkumu ze škol o výuce Soběslavska a školním vzdělávacím programům nebo tematickým plánům škol námi vymezeného regionu Soběslavska (Gymnaziální vzdělávání, Základní vzdělávání). Do oddílu Gymnaziální vzdělávání je zahrnuta stručná charakteristika ŠVP pro vyšší stupeň víceletého soběslavského gymnázia, tzn. středoškolské učivo. Gymnázium v Soběslavi je 6leté a 4leté, prvním dvěma ročníkům 6letého studia (úroveň 8. a 9. ročníku ZŠ) se věnujeme v oddílu Základní vzdělávání. Školní vzdělávací program soběslavského gymnázia je tak rozdělen do obou oddílů (gymnaziální i základní vzdělávání).

Stručná charakteristika ŠVP pro základní školy bude uvedena pro všechny školy z vymezeného regionu s výjimkou základní školy při Střední škole řemeslné v Soběslavi a základní škole při Diakonii Rolnička Soběslav, které se specializují na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Ze středních škol budeme brát v úvahu pouze gymnázia.

3.1 Průzkum ze škol o výuce Soběslavska

Pro vzorová zjištění, jak probíhá výuka místního regionu (Soběslavska) během školní docházky, byli dotazováni učitelé z prvního stupně základní školy (2 učitelky), z druhého stupně základní školy (1 učitel) a z 6letého gymnázia (1 učitel). Je kladen důraz na rozdílnost u nižšího a vyššího stupně gymnázia. Dotazovaní učitelé vyučují na těchto školách: ZŠ E. Beneše Soběslav, ZŠ Komenského Soběslav, ZŠ Veselí nad Lužnicí Mezimostí a na Gymnáziu Soběslav.

Dotazování probíhalo formou rozhovorů, během kterých byly kladeny následující otázky: • Jak vymezujete region Soběslavsko? • Jakou formu výuky využíváte? • Jsou součástí tématu i terénní vycházky po okolí? Pokud ano, kam? • Jak téma místního regionu hodnotíte?

Po shrnutí zjištěných informací je evidentní, že nejvíce informací se žáci dozvídají na prvním stupni ZŠ. Důvodem mimo jiné je, že vyučující mají na téma více času

a v různých ročnících se k tématu vracejí, dalším důvodem jsou i omezené znalosti těchto mladších dětí a je tak jednodušší vysvětlovat mnohé problémy právě na příkladu místního regionu, kde žáci žijí. Na vyšších stupních už bylo evidentní, že se učitelé snaží žáky co nejvíce zapojit do zjišťování informací a učí je o tomto tématu především prací s daty, protože zde už je předpoklad, že základní penzum znalostí žáci mají.

3.1.1 Základní škola – I. stupeň

Dotazovány byly dvě učitelky (jedna z veselské ZŠ, druhá ze soběslavské ZŠ), které mají aprobaci na první stupeň základní školy. V uvedených informacích se převážně shodly, nicméně obě zdůrazňovaly, variabilitu tohoto tématu (kolegové mohou toto téma pojmout i jinak, a to v závislosti na individuálním vnímání celého regionu).

Soběslavsko zde mají vymezováno jen úzce, a to místem školy, případně obcemi, ze kterých žáci do školy dojíždí. Paní učitelka působící na soběslavské základní škole využívá programu Soběslav křížem krážem, díky kterému se žáci dozvídají i o historii města (pověsti o založení města, o bludném kamenu na náměstí, o morovém sloupu, informace o Petru Vokovi z Rožmberka, který v Soběslavi pobýval, …). V rámci tohoto programu navštíví městský úřad, kde se setkají s panem starostou a vyplní si krátký kvíz. U obou učitelek se výuka koná formou vycházky po městě (Soběslavi/Veselí nad Lužnicí), při které navštíví městský úřad, muzea (získají informace jak o okolní přírodě, tak i o národopisu), městskou knihovnu, poštu a další významné instituce. Dotazované učitelky chodí shodně na vycházku se 3. ročníkem, a především v hodinách Prvouky. Po terénní vycházce následuje vyhledávání navštívených míst na mapě, případně plánu města a žáci se snaží na mapě zorientovat.

Paní učitelka z veselské školy se více věnuje přírodní složce, kdy bývá během školní docházky na prvním stupni navštívená stezka po Borkovických blatech. Paní učitelka ze soběslavské školy se věnuje více národopisu. V soběslavském Blatském muzeu žáci dostávají pracovní listy a zjišťují informace o způsobu života předků. Zde bylo zdůrazněno, že vyplňování těchto pracovních listů v muzeu žáky zaujalo asi nejvíce, rádi se dozvídají, jak vypadal kroj svobodných i sezdaných párů, baví je hledat rozdíly v krojích.

Další možností pro probírání místního regionu jsou hodiny Vlastivědy ve 4. ročníku, ve které se vyučuje téma „Jihočeský kraj a domov“. I zde se obě dotazované učitelky shodly, že vykládají obdobné informace jako ve 3. ročníku, ale v širších souvislostech. Žáci pracují s počty obyvatel, dozvídají se o současných i minulých

soběslavských podnicích (Lada, Jitona aj.). V 5. ročníku se také učí o místním regionu, ale už ve spojení s životním prostředím, ovzduším aj.

Je tedy vidět, že obě učitelky vyučují místní region postupně od základních informací až po ty složitější, obsah přizpůsobují schopnostem a možnostem dětí na prvním stupni. Hodnocení tématu na obou školách je formou ústního zkoušení.

3.1.2 Základní škola – II. stupeň

Dotazován byl učitel na soběslavské základní škole, mikroregion Soběslavsko je vymezen Soběslaví a nejbližšími obcemi, které se navíc shodují s obcemi, odkud žáci dojíždí.

Téma místního regionu je samostatně probíráno až v předmětu Zeměpis v 9. ročníku, ale tento vyučující zapojuje Soběslav a okolí už v 6. ročníku při tématu práce s mapou. Na mapě/plánku Soběslavi a nejbližšího okolí tak s žáky procvičuje nejen orientaci v mapě, světové strany, ale i práci s buzolou. V 6. ročníku je také do Zeměpisu zapojena terénní vycházka do okolí (na Svákov – vrch Svákov, asi 1 km západně od Soběslavi, k Nadýmači – rybník Nadýmač, asi 1 km jižně od Soběslavi), kde si žáci mohou prakticky vyzkoušet získané teoretické znalosti jako je orientace v přírodě podle mapy, určování světových stran aj.

V 9. ročníku je téma výuky zaměřeno přímo na místní region. Žáci se během těchto hodin dozvídají o zvláště chráněných územích mikroregionu (např. PP Nový rybník u Soběslavi, PR Dráchovské louky, PR Písečný přesyp u Vlkova, ...). K těmto informacím vyučující zařazuje i CHKO Třeboňsko, které už ale nepatří do vymezeného území. Dalšími tématy jsou průmyslové závody a demografická charakteristika místního regionu.

Na téma místního regionu je vyčleněno asi 5 vyučovacích hodin, během kterých jsou do výuky zapojovány i referáty žáků a skupinové projekty, při kterých žáci zjišťují informace o nejvýznamnějších podnicích Soběslavska, o vývoji počtu obyvatel. Zde jsou žáci vedeni i k vyhledávání informací v matrikách.

Pan učitel téma nezkouší, zadává projekty, referáty a domácí úkoly, které jsou podle obtížnosti hodnoceny „malými“ (DÚ) nebo „velkými“ známkami (referáty, projekty).

3.1.3 Gymnázium Soběslav

Jediné gymnázium v mikroregionu Soběslavsko se nachází přímo v Soběslavi. Gymnázium je 6leté a 4leté, žáci dojíždí i z poměrně širokého okolí. Nejvíce žáků pochází ze Soběslavi, Veselí nad Lužnicí a přilehlých obcí, nicméně část žáků přijíždí i ze směru Planá nad

Lužnicí a Tábor. Právě různé obce, ve kterých žáci bydlí, je nutné vzít v potaz, především při výuce mikroregionu.

Kvůli výše zmíněným důvodům není vymezení zájmového regionu pro výuku jednotné, žáci si ho vymezují sami podle místa bydliště, často se ale shoduje s SO ORP Soběslav a Tábor. Samotná výuka probíhá jak na nižším, tak na vyšším stupni gymnázia především formou referátů, které si žáci buď vyberou sami nebo je jim téma přiděleno (vyučující ale dbá na to, aby žák z Tábora nezpracovával téma pro něho úplně cizí, například týkající se demografické charakteristiky Veselí nad Lužnicí). Témata pro nižší i vyšší stupeň gymnázia jsou podobná, avšak na vyšším stupni gymnázia jsou témata zpracována na vyšší úrovni Bloomovy taxonomie. Témata referátů se týkají například demografických a fyzickogeografických charakteristik měst Soběslav a Veselí nad Lužnicí, maloplošných zvláště chráněných územích, sektorového zastoupení v mikroregionu aj.

V rámci výuky Zeměpisu (6leté gymnázium) i Geografie (4leté gymnázium) jsou pořádány terénní vycházky. V prvním ročníku nižšího stupně gymnázia se chodí na vycházky s cílem seznámení dojíždějících žáků se Soběslaví jako místem školy. Navštěvuje se především Svákov (kopec) a okolí toku Lužnice. V prvních ročnících vyššího gymnázia je pořádaná exkurze do Veselských pískoven. Obě tyto exkurze kladou důraz na živou přírodu, souvisí s biogeografií. Dále jsou pořádány vycházky k Lužnici, Novému rybníku, na Pilát (oblast kolem toku Lužnice mezi Soběslaví a Čerazí) – souvisí s problematikou povodní).

Toto téma vyučující obvykle nezkouší, je probíráno na konci roku a spíše klade důraz na přemýšlení žáků o dané oblasti, na diskusi o mikroregionu a problémech nastíněných v referátech.

Další terénní vycházku žáci absolvují v rámci Občanské výchovy. Druhý ročník nižšího gymnázia poznává město, žáci se seznamují s významnými budovami (opět formou referátů v terénu), s fungováním městského úřadu, navštíví i muzea a další instituce.

3.1.4 Vymezení Soběslavska

Dotazovaní učitelé se shodli na tom, že Soběslavsko nemají vymezené jasnými hranicemi a záleží především na tom, z jakých obcí pochází žáci. Základní školy mají region vymezen velice úzce, a to jako obec školy a obce, ve kterých žáci bydlí. Na gymnáziu už je Soběslavsko pojato jako rozsáhlejší region, žáci dojíždí z větších vzdáleností a jsou schopni vnímat širší souvislosti v rozsáhlejším územním celku.

Naše pracovní vymezení Soběslavska se shodovalo s hranicemi SO ORP Soběslav. Žáci soběslavského gymnázia nejčastěji pochází přímo ze Soběslavi, Veselí nad Lužnicí a blízkých obcí, část žáků pochází i z Tábora a Plané nad Lužnicí. Těmto dvěma naposledy zmíněným městům se ale v příručce věnovat nebudeme, protože jejich spojením se Soběslaví a Veselím nad Lužnicí už by nevznikl materiál o místním regionu Soběslavsko, ale o místním regionu Táborsko. Dalším důvodem je také to, že hranice místního regionu by se rovnaly nebo velice blížily hranicím okresu Tábor, proto jsme se rozhodli vymezení podle SO ORP Soběslav zachovat.

V následující podkapitole se budeme věnovat rozboru školních vzdělávacích plánů nebo tematických plánů těchto škol: ZŠ E. Beneše Soběslav, ZŠ Komenského Soběslav, ZŠ Veselí nad Lužnicí – škola v Mezimostí, ZŠ Veselí nad Lužnicí – Blatské sídliště, ZŠ Tučapy a Gymnázium Soběslav.

3.2 Gymnaziální vzdělávání

V této části bude rozebrán školní vzdělávací program vyššího stupně soběslavského víceletého gymnázia s důrazem na výuku místního regionu.

Vyučovací předmět Geografie v gymnaziálním vzdělávání částečně integruje i předmět Geologie, který mimo jiné souvisí s výukou místního regionu. S výukou mikroregionu dále souvisí průřezová témata Environmentální výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech i mezipředmětové vztahy – především s předměty Biologie, Základy společenských věd a Dějepisem.

Týdenní časová dotace je v rámci vyššího gymnázia rozdělena takto: první a druhý ročník – dvouhodinová dotace, třetí a čtvrtý ročník – jednohodinová dotace. (GYMNÁZIUM SOBĚSLAV, 2019, s. 183)

V prvních ročnících jsou v rámci terénního vyučování pořádány exkurze po okolí školy, což je součástí výuky místního regionu, který se ale jako samostatné téma probírá až v následujícím (druhém) ročníku. Zde je výuka místního regionu řazena do školního výstupu Regiony, Česká republika a Jihočeský kraj. Důležité je samotné vymezení mikroregionu – podle místa bydliště žáků, jeho přírodní a socioekonomická charakteristika, využívání přírodních zdrojů v mikroregionu a s tím související vliv na životní prostředí. Dále je region srovnáván s okolními mikroregiony a jsou zjišťovány důsledky historického vývoje oblasti na přítomnost. Geografie má přesah do předmětů Environmentální výchovy, Historie a Biologie. Vytváří se zde také projekt zabývající se

tvorbou třídního sborníku o místním regionu. I v rámci druhého ročníku je do výuky řazeno terénní vyučování. (GYMNÁZIUM SOBĚSLAV, 2019, s. 189, 194)

3.3 Základní vzdělávání

V následujícím textu se budeme zabývat ŠVP a tematickými plány konkrétních škol. Uvažovat budeme i ŠVP nižšího stupně soběslavského gymnázia. Důležitá jsou zde mimo jiné i průřezová témata (především Výchova demokratického občana, Environmentální výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech). Stejně jako u RVP G je zdůrazněn mezipředmětový charakter Zeměpisu, který se odráží ve velké míře i při výuce místního regionu (Biologie a důraz na biogeografickou charakteristiku mikroregionu, Základy společenských věd/Občanská výchova a vnímání populace jako součást a spolutvůrce domovského regionu, Dějepis a historické vazby v podobě architektury, sídelní struktury, tradic aj.). Předmět Zeměpis má v prvním ročníku 6letého gymnázia jednohodinovou týdenní dotaci a v druhém ročníku dvouhodinovou týdenní dotaci. (GYMNÁZIUM SOBĚSLAV, 2019, s. 84)

V 1. ročníku je uskutečněna terénní geografická výuka (většinou formou celodenní terénní zeměpisné vycházky), během které se žáci učí nejen orientovat v přírodě podle různých druhů map, ale také poznávají krajinné složky a prvky s důrazem na jejich původ, vznik a vývoj. Během zeměpisných vycházek je kladen důraz na mezipředmětové vztahy, především pak s Biologií. I přesto, že v tomto ročníku není přímo probírán místní region, tak se ho téma terénní výuky blízce týká, protože se vycházka koná v okolí školy a žáci jsou tak seznamováni s tamním regionem. V 2. ročníku se vyučuje Česká republika, v rámci výuky tématu je vymezen i místní region. Ten má být definován podle místa bydliště žáků, charakterizovány mají být jak přírodní, tak socioekonomické poměry, důležité je porovnání „našeho“ mikroregionu s okolními místními regiony a analýza slabých či silných stránek. Jako průřezové téma je uvedena Environmentální výchova a Dějepis. Jako další je i v tomto ročníku uvedena terénní geografická vycházka, která je koncipovaná podobným způsobem jako v 1. ročníku. (GYMNÁZIUM SOBĚSLAV, 2019, s. 89–93)

Základní škola Veselí nad Lužnicí – Škola v Mezimostí má týdenní časovou dotaci pro výuku zeměpisu na 2. stupni v rozsahu: 6., 7. a 9. ročník 2 hodiny, v 8. ročníku mají žáci 1 hodinu Zeměpisu a 1 hodinu Zeměpisného semináře. Při vyučování se navazuje na kompetence, které žáci získali na 1. stupni ZŠ a zároveň uplatňují i znalosti z Přírodopisu. Výuka místního regionu má žáky seznamovat s dalšími vědními obory jako

například geologie, meteorologie, ekonomie, ekologie nebo etnografie. Vyučování zde probíhá v různých formách jako například skupinová práce, práce se statistickými daty aj. Česká republika se probírá v 8. ročníku, kde je začleněna i výuka Jihočeského kraje, téma místní region ovšem v ŠVP pro Zeměpis výslovně zařazen není. Téma Náš region je řazeno do předmětu Vlastivěda ve 4. a 5. ročníku prvního stupně a do předmětu Občanská výchova. (ZÁKLADNÍ ŠKOLA VESELÍ NAD LUŽNICÍ, 2017, s. 227–240) V 6. ročníku by se tak žáci měli dozvědět o významných místech, památkách a rodácích regionu, a také by se měli seznámit s městem v části Naše město. (ZÁKLADNÍ ŠKOLA VESELÍ NAD LUŽNICÍ, 2017, s. 152, 182, 251)

Další základní školou v regionu Soběslavsko je Základní škola Veselí nad Lužnicí, Blatské sídliště. Při výuce Zeměpisu je zde zdůrazněna především práce s informacemi a práce s daty. Týdenní časová dotace Zeměpisu je v 6. ročníku 1 hodina (v případě potřeby je možné využít další 1 hodinu pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami), v 7. ročníku 1, v 8. ročníku 1, v 9. ročníku 2 hodiny. V 9. ročníku je probíráno téma Česká republika, kam je integrováno i téma místního regionu. Žáci by se měli orientovat nejen ve svém městě, ale i okolí (Táborsko), měli by dokázat region vyznačit na mapě a popsat ho. Při výuce ČR by žáci měli být schopni vidět souvislosti mezi stejnými tématy v jiné části ČR a v jejich regionu. Pro vytváření mezipředmětových vztahů jsou využívány poznatky získané z předmětů Přírodopis a Dějepis. (ZÁKLADNÍ ŠKOLA VESELÍ NAD LUŽNICÍ, 2016, 185–193) Ve 4. a v 5. ročníku 1. stupně základní školy je téma probíráno v předmětu Vlastivěda Místo, kde žijeme. (ZÁKLADNÍ ŠKOLA VESELÍ NAD LUŽNICÍ, 2016, s. 134, 135)

Na Základní škole Soběslav, Komenského se vyučuje předmět Zeměpis především s důrazem na práci s daty a se zdroji informací, dbá na ochranu životního prostředí a rozvoj myšlení, především pak kritického myšlení žáků a na užití teoretických znalostí v praxi. Žáci během vyučování vytváří školní projekty, pracují ve skupinách, zařazena je i terénní výuka. Z dalších předmětů, které souvisí s výukou místního regionu, lze uvést Přírodopis, Dějepis nebo ICT. Dále se zde mohou prolínat i průřezová témata (Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Environmentální výchova, Mediální výchova). Zdůrazněny jsou i související kompetence. Týdenní časová dotace předmětu Zeměpis je ve všech ročnících (6., 7., 8. a 9.) dvě hodiny. Místní region je vyučován v 9. ročníku společně s regiony ČR. K výuce je využívána práce s turistickou mapou mikroregionu. V tomto ročníku také žáci vytváří projekt Naše město, při kterém vyhledávají základní informace o Soběslavi a přemýšlí nad jejím budoucím rozvojem. (ZÁKLADNÍ ŠKOLA SOBĚSLAV, 2016, s. 121–133) I na této škole je v 5. ročníku

v předmětu Vlastivěda probíráno Místo, kde žijeme. (ZÁKLADNÍ ŠKOLA SOBĚSLAV, 2016, s. 72)

Druhou soběslavskou školou je Základní škola Soběslav, tř. Dr. E. Beneše. V této škole je pro výuku Zeměpisu stěžejní učebnice od nakladatelství Fraus. Žáci chodí na zeměpisné vycházky, důraz je kladen na průřezová témata. Týdenní časová dotace Zeměpisu je v rozsahu dvou hodin v 6., 7. a 8. ročníku, v 9. ročníku je pouze jednohodinová týdenní dotace. Téma Jihočeský kraj je vyučován v 8. ročníku, kde je kromě České republiky probírána i Evropa. Konkrétní místní region není zmíněný, ale u poznámek k výuce krajů ČR je zdůrazněna důležitost průřezových témat v otázkách kultury a tradic, utváření názorů na životní prostředí, médií jako zdroje informací, aj. (ZÁKLADNÍ ŠKOLA SOBĚSLAV, 2020)

Poslední analyzovanou základní školou v regionu Soběslavsko je Základní škola Tučapy. Týdenní hodinová dotace je v každém ročníku po dvou hodinách, důraz je kladen na průřezová témata i mezipředmětové vazby (především pak s předměty Dějepis, Občanská výchova, Biologie aj.). Učivo o místním regionu je zařazeno do 9. ročníku. Žáci by měli zvládat vymezení regionu a jeho lokalizaci na mapě, dále pak zhodnotit jeho přírodní poměry a možnosti jeho rozvoje. Téma patří do části Regiony – Jihočeský kraj, kterému jsou věnovány 2–3 vyučovací hodiny. Téma místního regionu je ovšem integrováno i do dalších témat (doprava, služby, památky UNESCO, aj.), kde je kladen důraz právě na nejbližší okolí žáků. V 6. ročníku v předmětu Občanská výchova se žáci věnují pojmu domov. Důraz je kladen na utváření vztahu k domovu – svému okolí, žáci například vyhledávají památná místa své obce/regionu a zjišťují tak mimo jiné historický vývoj oblasti. Ve 3. ročníku na prvním stupni, v předmětu Prvouka je opět probíráno téma Domov, ve kterém se věnují okolní krajině, ale i orientaci v blízkém okolí školy a bydliště. (ZÁKLADNÍ ŠKOLA TUČAPY 2020)

4 TESTOVÁNÍ NA SOBĚSLAVSKÉM GYMNÁZIU

Pro testování pracovních listů bylo vybráno 6leté Gymnázium v Soběslavi. Testování se uskutečnilo pod vedením učitele Zeměpisu a Geografie RNDr. Jiřího Řehounka, probíhalo na nižším i vyšším stupni gymnázia.

Testování mělo probíhat březnu 2020 formou výuky vedené na základě vytvoření příručky s následným zadáním vybrané úlohy. Úloha měla být vybrána po domluvě s vyučujícím. Ale vzhledem k nestandardní situaci v letošním druhém pololetí školního roku bylo nutné zvolit jinou formu testování.

Po domluvě s panem učitelem bylo umožněno testování distanční formou v pěti třídách (v obou ročnících na nižším stupni gymnázia a ve dvou ročnících vyššího stupně gymnázia). Vzhledem k možnosti testování ve více třídách a ročnících, než by tomu bylo při prezenční formě výuky, byly vybrány dva úkoly, ke kterým nebyl nezbytný výklad (Regionální symbol a Výškový profil terénu).

Oproti původnímu plánu tak byly žákům poslány pouze pracovní listy (PL), ke kterým byly vytvořeny průvodní informace a pokyny k vypracování.

Pro testování PL Regionální symbol byly vybrány ročníky probírající v současné době učivo Česká republika, v brzké době by měli navázat s tématem místního regionu (druhý ročník vyššího stupně gymnázia (obě třídy) a na nižším stupni gymnázia úroveň 9. ročníku ZŠ). PL Výškový profil terénu byl zadán na vyšším stupni gymnázia prvnímu ročníku, který v tomto školním roce probíral učivo geografická kartografie a topografie, na nižším stupni gymnázia pak třídě na úrovni 8. ročníku ZŠ, která kartografii probírala na základní škole.

Vzhledem k formě testování bylo upraveno pojetí PL Regionální symbol. Dle návrhu měli žáci symbol vytvářet ve skupinách a svou práci prezentovat zbytku třídy, třída sama by pak vybrala nejlepší návrh. Toto pojetí nebylo možné, proto bylo přistoupeno k samostatné práci žáků, jejíž součástí bylo i napsání zpětné vazby k úkolu. Pracovní list byl odeslán vyučujícímu a autorce diplomové práce. Po zkontrolování odevzdaných PL bylo autorkou navrhnuto hodnocení, které bylo po konzultaci s vyučujícím zasláno žákům. Obdobně tomu bylo u PL Výškový profil terénu.

Úkoly byly zadány panem učitelem jako povinné týdenní úkoly, veškerá pošta mezi panem učitele a žáky, která se týkala těchto úkolů, byla učitelem autorce přeposílána, aby byla umožněna, co možná nejlepší komunikace autorky s žáky.

Zadání úkolů i s průvodními informacemi je vloženo v přílohách (Příl. 26–29). Stejně tak tomu je u vybraných vypracovaných pracovních listů (Příl. 30–39).

4.1 Úkol: Výškový profil terénu

Úkol byl vytvořen ve dvou úrovních obtížnosti pro nižší stupeň gymnázia a pro vyšší stupeň gymnázia. Na obou těchto úrovních byl testován, konkrétně v 1.B (úroveň 9. ročníku ZŠ) a v 1.A (1. ročník SŠ).

V několika případech se stalo, že si žáci s úkolem „nevěděli rady“, a obrátili se s žádostí o radu přímo na autorku úkolu nebo na vyučujícího, který ovšem dotaz opět přeposlal autorce. Těmto žákům byl poslán e-mail s podrobnějším vysvětlením, jak profil vykreslit.

Pracovní listy byly autorkou zkontrolovány, zhodnoceny a po konzultaci s panem učitelem bylo žákům navrhnuto hodnocení – v případě chyb, ale správného postupu „malá“ jednička a v případě bezchybného vypracování „velká“ jednička.

I přesto, že byl úkol zadán jako povinný, byla návratnost pracovních listů zhruba 2/3, což znamená, že z 32 žáků 1.B bylo odevzdáno 20 PL a z 30 žáků 1.A bylo odevzdáno 23 PL.

Třída 1.B Správně vykreslit profil zvládlo 14 žáků, zbylých 6 žáků mělo v některé části profilu chybu, nejčastěji pak hned v první třetině profilu, kdy opomněli klesání.

Důležitou součástí PL byla zpětná vazba, kde měli žáci zapsat, zda se jim takováto aktivita líbila a zda by podobný typ úloh v hodinách uvítali, případně zda narazili na nějaký problém.

Nejčastěji bylo ve zpětné vazbě zmíněno, že se s podobnou úlohou žáci setkávají poprvé a je pro ně složité přijít na to, jak profil vykreslit. Zároveň bylo ale často zmíněno, že po pochopení principu už je práce bavila. V jednom případě bylo uvedeno, že je úkol „otravný a bez využití“. Na tuto zpětnou vazbu autorka reagovala v hromadném sdělení o výsledcích pracovního listu pro celou třídu. V tomto e-mailu byly žákům uvedeny příklady využití výškového profilu terénu.

Informace ze zpětných vazeb byly roztříděny do devíti kategorií, desátá kategorie byli žáci, kteří zpětnou vazbu nevyplnili.

Tab. 1: Zpětná vazba žáků 1.B Počet žáků, Žáci uvedli ve zpětných vazbách, že: kteří uvedli podobný úkol nikdy dříve nedělali, nevěděli, jak na to 8 s podobným typem úkolu se už setkali 1 úkol byl složitý, náročný 2 úkol nebyl složitý 4 úkol je bavil, byla to dobrá změna 7 úkol je nebavil 0 podobné úkoly by v hodinách uvítali 3 podobné úkoly by v hodinách nechtěli 1 jiné (obtížnost úkolu byla přiměřená, pro vypracování byl použit "selský rozum", preference přímého (osobního) vysvětlení, 7 preference teoretické výuky, zajistit lepší kvalitu map, profil terénu zná z orientačního běhu, úkol byl otravný a bez využití) bez zpětné vazby 7 (Zdroj: vlastní testování, 2020)

Třída 1.A Výškový profil vykreslilo správně 16 žáků, 5 žáků profil vykreslilo nepřesně, jeden žák úkol vzdal se slovy, že: „se zamotal do vrstevnic“.

Tato třída několikrát kontaktovala svého vyučujícího a posléze i autorku s prosbou o radu a vysvětlení dané problematiky. Třídě byl odeslán hromadný e-mail s opětovným vysvětlením postupu práce, po kterém už začali přicházet vypracované úkoly, můžeme se tak domnívat, že tyto informace žákům pomohly.

Oproti nižšímu stupni gymnázia měla 1.A do mapy zaznačit i grafické měřítko. Tento úkol se, neočekávaně, stal nesplnitelným. Někteří žáci vypočítali číselné měřítko, které ovšem nevycházelo v „pěkných“ číslech, tak ho raději zaokrouhlili, o grafické měřítko se nepokusil nikdo. Vzhledem k celkovému přístupu třídy k úkolu ale lze soudit, že nešlo o neznalost v důsledku neprobrání učiva kartografie, ale o pouhou nepozornost při čtení zadání.

Stejně jako v předchozí třídě měli i žáci v 1.A za úkol napsat zpětnou vazbu. Ve 13 případech (více než polovina) žáci ovšem tuto část úkolu ignorovali. Žáci, kteří zpětnou vazbu vyplnili, uváděli nejčastěji, že se s tímto typem úkolu setkávají poprvé. V hromadném sdělení o výsledcích byla třída upozorněna na to, že více než polovina žáků, kteří úkol odevzdali, nesplnila celé zadání, protože nevyplnili zpětnou vazbu a nikdo

nevytvořil grafické měřítko. Dále zde autorka reagovala na zpětnou vazbu, ve které bylo uvedeno, že vypracování úkolu žákovi trvalo 20 minut a že v hodinách na podobné úkoly není čas.

Informace ze zpětných vazeb byly roztříděny do stejných deseti kategorií jako u předchozí třídy.

Tab. 2: Zpětná vazba žáků 1.A Počet žáků, Žáci uvedli ve zpětných vazbách, že: kteří uvedli podobný úkol nikdy dříve nedělali, nevěděli, jak na to 8 s podobným typem úkolu se už setkali 0 úkol byl složitý, náročný 3 úkol nebyl složitý 1 úkol je bavil, byla to dobrá změna 3 úkol je nebavil 1 podobné úkoly by v hodinách uvítali 0 podobné úkoly by v hodinách nechtěli 1 jiné (vypracování zabralo hodně času, na podobné úkoly není v hodině čas, dobrá zkušenost, podrobnější vysvětlení, 5 nastal problém s orientací v mapě, konzultace se spolužáky) bez zpětné vazby 13 (Zdroj: vlastní testování, 2020)

Při porovnání obou tříd dojdeme k závěru, že totožný úkol, pouze odstupňovaný složitostí žákům na nižším stupni gymnázia nečinil tolik problémů, jako žákům na vyšším stupni gymnázia.

4.2 Úkol: Regionální symbol

Úkol s názvem Regionální symbol byl testován opět na úrovni nižšího gymnázia (ve třídě 2.B, úroveň 9. ročníku ZŠ) a na úrovni vyššího stupně gymnázia (u paralelních tříd 2.A a 4.B).

Průvodní informace k tomuto úkolu obsahovaly vysvětlení toho, co vlastně regionální symbol je, přiložena byla mapa Soběslavska, aby žáci přesně věděli, které obce do regionu patří a které ne, tyto informace měly za úkol částečně nahradit výklad. Samozřejmostí byly i bližší pokyny k vypracování.

Žáci vyššího stupně gymnázia na počátku testování zjistili, že zadání první části úkolu pro ně není dostatečně srozumitelné. Po tomto upozornění bylo žákům dáno za pravdu. Bez kontaktní výuky mohl nastat problém s porozuměním, proto bylo zadání upraveno a oběma třídám posláno nově naformulované zadání. Jiné připomínky nebo dotazy se během testování ze strany žáků neobjevily.

Při kontrole a hodnocení pracovních listů byl autorkou úkolů kladen důraz především na schopnost argumentace. Od žáků bylo požadováno vytvoření regionálního symbolu pro Soběslavsko, jak je vytyčené v příručce. Dále měli dostatečně odůvodnit, proč jednotlivé symboly/obrázky do znaku použili. Jako argument nebylo uznáno: „Je tam Lužnice, hrad a Blata“, požadováno bylo odůvodnění typu: „Symbol obsahuje svákovskou rozhlednu, protože je z ní vidět téměř celé Soběslavsko“. Žáci, kteří tyto dvě podmínky splnili, měli možnost (po domluvě s jejich vyučujícím) získat „velké“ jedničky, ostatní žáci, kteří symbol odevzdali a alespoň částečně se drželi zadání, byly hodnoceni motivačními „malými“ jedničkami.

Do celkového hodnocení se nepromítalo to, zda daný žák má výtvarné nadání nebo ne. Ke splnění úkolu stačil jen jednoduchý nákres, jeden z žáků dokonce nákres neuvedl, ale symbol podrobně popsal a vysvětlil, proto (i bez obrázku) dostal kladné hodnocení. Všechny tyto body, na kterých bylo založeno naše hodnocení byly žákům sděleny hromadně – současně s výsledným hodnocením.

Stejně jako předchozí pracovní list byl i tento vyučujícím zadán jako povinný, návratnost z nižšího stupně gymnázia byla opět zhruba 2/3 (z celkových 31 žáků 2.B bylo odevzdáno 22 PL) z vyššího stupně gymnázia ale jen asi poloviční (z celkových 59 žáků z obou paralelních tříd bylo odevzdáno 31 PL).

Třída 2.B Zadání úkolu Regionální symbol splnili na výbornou 4 žáci. U zbylých 18 žáků byl ve vypracování nejčastěji shledán následující prohřešek. Nevytvořili symbol Soběslavska, ale jen jednoho konkrétního místa na Soběslavsku, nejčastěji přímo města Soběslav nebo Borkovických blat. Velká část žáků také neuměla vhodně odůvodnit jednotlivé prvky ve svém symbolu, to ovšem může být dáno distanční formou zadání a jejich dosavadními zkušenostmi s podobnými úkoly. V první části pracovního listu se měli zamyslet, jestli by Rožmberská růže mohla/nemohla být symbolem Soběslavska, s touto otázkou si, až na malé výjimky, poradili všichni dobře.

Součástí pracovních listů byla i zpětná vazba, ve které měli žáci mimo jiné uvést, jak se jim aktivita líbila, jestli by chtěli v hodinách pracovat na podobných úkolech a zda měli s něčím problém.

Více než polovina žáků uvedla, že jim úkol přišel zajímavý a jeho plnění brali jako odreagování od ostatního učiva, které jim je zadáváno. Pouze 6 žáků úkol nebavil nebo ho dokonce brali jako ztrátu času. Pouze 4 žáci opomněli napsat zpětnou vazbu.

Informace ze zpětných vazeb byly roztříděny do následující tabulky.

Tab. 3: Zpětná vazba žáků 2.B Počet žáků, Žáci uvedli ve zpětných vazbách, že: kteří uvedli úkol byl zajímavý, bavil je, brali to jako odreagování 12 úkol je nebavil 5 úkol byl ztrátou času, zbytečný 1 vypracování zabralo hodně času 1 nejsou kreativní a výtvarně nadaní 1 zamysleli se nad regionem a zjistili nové informace 5 podobné úkoly by v hodinách uvítali 7 podobné úkoly by v hodinách nechtěli 3 nepochází ze Soběslavska, proto to bylo obtížné 4 byl problém s pochopením zadání 0 jiné (úkol byl zajímavý, ale ne pro každého, nevěděl/a, co psát, úkol byl kreativní, raději méně odůvodňování, příjemná změna, 8 upřednostnění teorie před přemýšlením nad čímkoli, raději zpracovávat symbol vlastního místního regionu, rád/a by, aby se symbol ujal) bez zpětné vazby 4 (Zdroj: vlastní testování, 2020)

Třídy 2.A a 4.B Návratnost v těchto třídách, bohužel, byla poměrně nízká, a to i přes to, že úkol byl zadán povinně. Na druhou stranu, ale z 31 odevzdaných pracovních listů 15 žáků splnilo zadání a byly tak hodnoceni „velkou“ jedničkou. Zbylých 16 žáků úkol vypracovalo, ale neuvedlo dostatečně vhodné argumenty nebo nesplnilo požadavek na symbol Soběslavska.

Právě z těchto tříd chodily připomínky k zadání prvního úkolu, který byl na základě oprávněných dotazů přeformulován. V této části úkolu se měli žáci inspirovat nějakým oficiálním znakem/symbolem, který by mohl být symbolem Soběslavska. Následně pak měli napsat, proč by tento známý a používaný znak mohl být využit jako symbol

Soběslavska a proč naopak nemohl. V této části se žáci nejčastěji inspirovali znakem města Soběslav, tato část většině žáků po přeformulování zadání nedělala problém.

Podle zpětné vazby téměř polovinu žáků úkol bavil a brali ho jako odreagování, ale je zde i poměrně dost žáků, které pracovní list nezaujal a úkoly podobného typu by v hodinách neuvítali. Padla také otázka, zda Veselsko opravdu patří pod Soběslavsko. V e-mailu byla tazateli vysvětlena různá hlediska, jak na tuto problematiku „konkurenčních“ měst nahlížet (DSO Veselsko a DSO Soběslavsko, administrativní členění ČR a vymezení v rámci příručky).

Tab. 4: Zpětná vazba 2.A a 4.B Počet žáků, Žáci uvedli ve zpětných vazbách, že: kteří uvedli úkol byl zajímavý, bavil je, brali to jako odreagování 14 úkol je nebavil 8 úkol byl ztrátou času, zbytečný 3 vypracování zabralo hodně času 5 nejsou kreativní a výtvarně nadaní 5 zamysleli se nad regionem a zjistili nové informace 7 podobné úkoly by v hodinách uvítali 7 podobné úkoly by v hodinách nechtěli 6 nepochází ze Soběslavska, proto to bylo obtížné 3 byl problém s pochopením zadání 8 jiné 8 (využít téma jinak, bez kreslení, Veselsko patří pod Soběslavsko?, nepochopili, proč to dělají, bylo to složité, náročné, preferují teorii, raději zůstat u samostatných úkolů, možnost zvolit si vlastní místní region, nebude to bavit každého) bez zpětné vazby 3 (Zdroj: vlastní testování, 2020)

V rámci tohoto úkolu nelze porovnávat třídy vyššího a nižšího stupně gymnázia. Jde spíše o přístup jednotlivců, a to jak k pečlivému přečtení zadání, tak k vypracování. Někteří žáci se, bohužel, zaměřili na výtvarnou stránku, a proto je úkol už od počátku nebavil, a to bez ohledu na ročník. Obecným trendem se ukázalo opomíjení města Veselí nad Lužnicí, naopak nejčastěji se v symbolech opakovala soběslavská věž, soběslavský hrad, rožmberská růže, Borkovická blata a architektura selského baroka. Ve zpětných vazbách se také několikrát opakovalo, že dotyčného žáka úkol bavil, ale není to úkol, který by ocenili všichni. Touto zpětnou vazbou dali žáci najevo, že vnímají potřeby svých spolužáků a jsou schopni nad věcmi uvažovat kolektivně.

5 ZÁVĚR Hlavní náplní diplomové práce bylo téma místního regionu a jeho zařazení do geografického vzdělávání. Cílem práce bylo vytvoření příručky (výukového materiálu) o místním regionu Soběslavsko pro žáky víceletých gymnázií, která obsahuje komplexní charakteristiku regionu. K příručce byly vytvořeny i mnohé úkoly (aktivity a pracovní listy), které byly testovány na Gymnáziu v Soběslavi. Pro učitele byly k úkolům napsány metodické pokyny, učitelé byli také seznámeni s tím, co by o Soběslavsku měli znát žáci z jiných oblastí. Cíl práce se podařilo splnit.

Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsme se zabývali významem a důležitostí výuky místního regionu a jeho zakotvením v RVP G. Provedli jsme hodnocení vybraných regionálních učebnic. Vzhledem k situaci v letošním akademickém (resp. školním) roce týkající se pandemických opatření v souvislosti s koronavirem byly brány v úvahu jen tři regionální učebnice, které se týkaly konkrétních místních regionů, zbylé učebnice, bohužel, nebyly k dispozici.

V další kapitole jsme se zabývali nynější výukou místního regionu Soběslavsko. Byl proveden průzkum o současné výuce na prvním i druhém stupni základních škol a na gymnáziu. Na základě průzkumu byl místní region Soběslavsko vymezen. Pozornost je také věnována jeho zakotvení do školních vzdělávacích programů škol, které leží na území regionu.

Poslední část práce se věnuje testování na soběslavském gymnáziu. Jsou zde rozebrány dva zadané pracovní listy s tématy Výškový profil terénu a Regionální symbol. Testování probíhalo v rámci distanční výuky ve dvou třídách nižšího stupně gymnázia a ve třech třídách vyššího stupně gymnázia. Zadání úkolů a vybrané vypracované pracovní listy jsou vloženy do přílohy na CD (Příl. 26–39).

Při testování jsme zjistili, že větší zájem o nový typ úkolů byl na nižším stupni gymnázia. Pracovní list Výškový profil terénu byl vybrán proto, aby ověřil samostatnost v hledání postupu práce. Naším předpokladem bylo, že se většina žáků s podobným typem úkolů dosud nesetkala, což se na základě zpětných vazeb potvrdilo. Dle průběžné komunikace s žáky a poskytování různých rad, jsme zjistili, že žáci nižšího stupně gymnázia si s úkolem poradili samostatněji a s větším zájmem než žáci vyššího stupně gymnázia.

Pracovní list Regionální symbol měl ověřit schopnost žáků přečíst zadání s porozuměním a schopnost přemýšlet nad nově vymezeným regionem jako celkem.

U většiny žáků došlo k mylnému dojmu, že jde především o výtvarnou stránku úkolu, a jen někteří správně pochopili, že jsou pro nás důležité především jejich argumenty. Z pracovních listů žáků vyššího stupně gymnázia jsme získali dojem, že úkolu nevěnovali dostatečnou pozornost, naše tvrzení je podpořeno tím, že mnozí žáci nevytvářeli regionální symbol Soběslavska (vymezeného v zadání), ale pouze Soběslavi, Borkovických blat nebo jiných dílčích míst. Někteří žáci na tuto skutečnost nepřímo narazili ve zpětné vazbě, kdy uvedli, že mnozí učitelé jiných předmětů je zahlcují úkoly ve snaze, aby distanční forma výuky co nejlépe nahradila formu prezenční.

Pracovní listy byly konzultovány s učitelem soběslavského gymnázia, který potvrdil možnost jejich využití v praktické výuce.

Dnes diskutovanou otázkou je forma distanční výuky a její přínos. V případě, že by se tytéž pracovní listy daly žákům v průběhu prezenční výuky místního regionu, dalo by se porovnat, zda by distanční forma opravdu dokázala plně nahradit formu prezenční výuky, či nikoliv.

V budoucnu by bylo možné vytvořit další úkoly, aktivity a pracovní listy, např. se zaměřením na půdní horizonty, horniny, změny v krajině pozorované na starých (ortofoto) mapách, intenzitu dopravy, energetiku nebo potravinovou samostatnost regionu.

SEZNAM LITERATURY

Knihy a časopisy

ABAZID, D. (2006): Vítejte na Táborsku. Město Tábor, Tábor, 129 s.

ALBRECHT, J. a kol. (2003): Českobudějovicko, Chráněná území ČR VIII. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 808 s.

CULEK, M. a kol. (2013): Biogeografické regiony České republiky. Masarykova univerzita, Brno, 450 s. Dostupné online: https://munispace.muni.cz/index.php/munispace/catalog/book/807.

GAVORA, P (2007): Sprievodca metodológiou kvalitatívneho výskumu. Univerzita Komenského v Bratislave, Bratislava, 230 s.

GEOLOGICKÁ EXPOZICE (2007): Skripta ke geologické expozici pod Klokoty. Geologická expozice, Tábor, 36 s.

GYMNÁZIUM SOBĚSLAV (2019): Školní vzdělávací program, Soběslav, 365 s.

KABELKA, K., VORLÍČEK, J. (2012): Krajinou našeho regionu I. Regionální metodika pro střední školy. Geografické rozhledy, 21, č. 3, s. 12–13.

KÜHNLOVÁ, H. (2007): Život v našem regionu: pracovní učebnice: pro základní školy a víceletá gymnázia. Fraus, Plzeň, 64 s.

LINTNER, P. (2008): Pohledy soběslavské, Město Soběslav, Soběslav, 252 s.

MARADA, M. a kol. (2017): Koncepce geografického vzdělávání: certifikovaná metodika: www.eGeografie.cz. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha, 103 s.

MINÁŘOVÁ, J. (2011): Aktuální stav problematiky klasifikace klimatu. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Praha, 74 s.

POHL, M. a kol. (1996): Vysočina. Informační a metodické centrum, Žďár nad Sázavou, 57 s.

QUITT, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Geografický ústav ČSAV, Brno, 73 s.

ŘEHOUNEK, J., ŘEHOUNKOVA, K., PRACH K. eds.: Ekologická obnova území narušených těžbou nerostných surovin a průmyslovými deponiemi. Calla, České Budějovice, 178 s.

ŘEHOUNKOVÁ, K., ŘEHOUNEK, J. (2006): Natura 2000 – příležitost pro Jižní Čechy. Calla, České Budějovice, 6 s.

STRÁNSKÁ, D. (1949): Lidové kroje v Československu. Nakladatelství J. Otto s.r.o., Praha, 277 s.

ŠIFTA, M. (2013): Symbolický tvar regionu a regionální výchova: příklad Frýdlantska. Geografické rozhledy, 23, č. 2, s. 16–18.

ŠVEC, R., NEKOVÁŘ, F., VOJTĚCH, S. (1967): Zeměpisný obraz Jihočeského kraje, Přírodní poměry I. Pedagogická fakulta v Českých Budějovicích, České Budějovice, 65 s.

VENCÁLEK, J. (1999): Slovácko, geografie místního regionu. Vydavatelství Olza, Český Těšín, 111 s.

VORLÍČEK, J. a kol. (2011): Krajinou našeho regionu, Moravské Budějovice a okolí: Metodika k poznávání místního regionu nejen pro gymnázia. 1. vydání. Chaloupky, o. p. s., Kněžice, 142 s.

VÝZKUMNÝ ÚSTAV PEDAGOGICKÝ V PRAZE (2007): Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. Výzkumný ústav pedagogických věd v Praze, Praha, 100 s.

VÝZKUMNÝ ÚSTAV PRO VZDĚLÁVÁNÍ (2017): Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Výzkumný ústav pro vzdělávání, Praha, 165 s.

ZÁKLADNÍ ŠKOLA SOBĚSLAV, Komenského (2016): Školní vzdělávací program, Soběslav, 211 s.

ZÁKLADNÍ ŠKOLA SOBĚSLAV, tř. Dr. E. Beneše (2020): Interní materiál školy.

ZÁKLADNÍ ŠKOLA TUČAPY (2020): Interní materiál školy.

ZÁKLADNÍ ŠKOLA VESELÍ NAD LUŽNICÍ, Blatské sídliště (2016): Školní vzdělávací program, Veselí ad Lužnicí, 292 s.

ZÁKLADNÍ ŠKOLA VESELÍ NAD LUŽNICÍ, Škola v Mezimostí (2017): Školní vzdělávací program, Veselí nad Lužnicí, 483 s.

ZOUHAROVÁ, D. (2008): Regionální učebnice jako prostředek moderní výuky. Geografické rozhledy, 17, č. 5, s. 19.

Mapy a atlasy

ARCDATA PRAHA (2020): ArcČR 500, https://www.arcdata.cz/produkty/geograficka- data/arccr-500 (20. 4. 2020)

ČESKÁ GEOLOGICKÁ SLUŽBA (2007): Geovědní mapy 1:50 000, https://mapy.geology.cz/geocr50/ (3. 2. 2020)

ČÚZK (2017): Základní mapy ČR (S-JTSK), Dostupné v ArcGIS Online.

GEOPORTÁL ČUZK (2020): Analýza výškopisu, https://ags.cuzk.cz/dmr/?extent=- 739709.021946,-1140248.276696,-728779.628186,- 1135711.698173,102067#wpro_simplechart (4. 3. 2020)

GOOGLE MAPS (©2020): Moje mapy, https://www.google.com/maps/d/viewer?mid=1s8i43USi7h_RBEp_jDa0E5WYS8M&ie= UTF8&hl=cs&msa=0&ll=49.79545%2C15.260009999999966&spn=2.482234%2C6.1523 44&z=7&source=embed (17. 3. 2020)

GOOGLE MAPS (©2020): Soběslav, https://www.google.com/maps/place/392+01+Sob%C4%9Bslav/data=!4m2!3m1!1s0x470 cb9f64f6556f3:0xe7382da96b5b1ca6?sa=X&ved=2ahUKEwiHn7Gzo6XpAhVBjqQKHY- ZCe0Q8gEwFHoECBcQBA (6. 2. 2020)

JEŘÁBEK A KOL. (2004): Etnografický atlas Čech, Moravy a Slezska IV. Etnografický ústav AV ČR, Praha, 89.s.

PTÁČEK, J. red. (2013): Školní atlas České republiky. 2. vydání. Kartografie, Praha, 36 s.

TESEŘÍKOVÁ, P. red. (2018): Školní atlas Česká republika a Evropa. SHOCart, spol. s r. o., Zádveřice, 65 s.

Elektronické zdroje

AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY (© 2020b): Evropsky významné lokality, http://jiznicechy.ochranaprirody.cz/chranena-priroda-ve-sprave-rp- jizni-cechy/natura-2000/evropsky-vyznamne-lokality/ (15. 1. 2020)

AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY (© 2020c): Národní přírodní rezervace Ruda, http://trebonsko.ochranaprirody.cz/pro-navstevniky/vite- ze/narodni-prirodni-rezervace-ruda/ (15. 1. 2020)

CESKEDALNICE.CZ (2020): Dálnice D3, http://www.ceskedalnice.cz/dalnice/d3/ (21. 3. 2020)

ČESKÁ GEOLOGICKÁ SLUŽBA (2007): Geologická encyklopedie on-line – moldanubikum, http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?moldanubikum (10. 2. 2020)

ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (2020): Mapy charakteristik klimatu, http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/mapy-charakteristik-klimatu# (10. 3. 2020)

ČESKÝ ROZHLAS (©1997–2000): Kvůli odbahňování museli z rybníka odnést 3500 velkých mlžů, https://budejovice.rozhlas.cz/kvuli-odbahnovani-museli-z-rybnika-odnest- 3500-velkych-mlzu-7172399 (15. 3. 2020)

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (2020a): Vše o území, https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=profil-uzemi (1. 3. 2020)

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (2020b): Vlastní výběr, https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=uziv-dotaz# (1. 3. 2020)

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (2020c): SO ORP Soběslav, https://www.czso.cz/csu/xc/orp_sobeslav (1. 3. 2020)

DIGITÁLNÍ ARCHIV, Státní oblastní archiv v Třeboni (2020): Sbírka pohlednic, https://digi.ceskearchivy.cz/fotograficke_sbirky-soka_tabor-sbirka_pohlednic (20. 4. 2020)

DOBROVOLNÝ SVAZEK OBCÍ SOBĚSLAVSKO (2020): Základní informace, http://www.dsosobeslavsko.cz/ (1. 3. 2020)

DOBROVOLNÝ SVAZEK OBCÍ VESELSKO (2020): Titulní strana, https://www.dsoveselsko.cz/ (1. 3. 2020)

EAGRI (© 2009–2020): Tisková zpráva k redefinici oblastí s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními, http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova- na-obdobi-2014/opatreni/m19-podpora-mistniho-rozvoje-na-zaklade/tiskova-zprava-k- redefinici-oblasti-s.html (8. 1. 2020)

EFKO (2020): Historie, https://www.efkocz.cz/cz/podnik/historie/ (2. 4. 2020)

EURO (2020): Prababička, která to rozjíždí, firma Lada, https://www.euro.cz/byznys/prababickaktera-to-rozjizdi-889905 (2. 4. 2020)

HERBIA, TISKÁRNA PRO KAŽDÉHO (2020): Soběslav, továrna Lada, https://www.herbia.cz/produkt/sobeslav-lada-tovarna-na-sici-stroje/ (2. 4. 2020)

IDOS.CZ (2020): Spojení, https://idos.idnes.cz/vlakyautobusymhdvse/spojeni/ (21. 3. 2020)

INFOCENTRUM MĚSTA VESELÍ NAD LUŽNICÍ (2020a): Památky, https://veseli.cz/pamatky/os-27559/p1=49163 (16. 4. 2020)

INFOCENTRUM MĚSTA VESELÍ NAD LUŽNICÍ (2020b): Blatské muzeum Weisův dům, https://veseli.cz/blatske%2Dmuzeum%2Dweisuv%2Ddum/os-5375/p1=49143 (16. 4. 2020)

IRECEPTÁŘ.CZ (2020): Koniklec, https://www.ireceptar.cz/zajimavosti/koniklec-vzacna- ozdoba-jarni-prirody.html (15. 1. 2020)

JIŽNÍ ČECHY, OPRAVDOVÁ LÁSKA (©2020a): 9. Rybářský revír Lužnice 7 B Vlkovské pískovny, https://www.jiznicechy.cz/pohodove/rybarske-zazitky-v-jiznich-cechach/09- rybarsky-revir-luznice-7-b-vlkovske-piskovny (3. 2. 2020)

KINO SOBĚSLAV (2020): Program, https://kinosobeslav.cz/program/ (19. 4. 2020)

KOMPASS (2020): Seznam firem – Soběslav, https://cz.kompass.com/v/sobeslav/cz_cz031_cz0317_553131/ (2. 4. 2020)

KOMPASS (2020): Seznam firem – Veselí nad Lužnicí, https://cz.kompass.com/v/veseli- nad-luznici/cz_cz031_cz0317_553271/ (2. 4. 2020)

KORYDORY.CZ (©2006–2020a): Modernizace trati ze Soběslavi do Doubí má být zahájena v září, https://www.koridory.cz/modernizace-trati-ze-sobeslavi-do-doubi-ma-byt-zahajena- v-zari-byl-oznamen-vitez-tendru/ (21. 3. 2020)

LL SPOL. s r. o. (2020): O firmě, https://web.llcomp.cz/?page_id=21 (2. 4. 2020)

MASARYKOVA UNIVERZITA (2018): Materiály k předmětu Krajinná ekologie – Základní typy stanovišť, dostupné online ve studijních materiálech.

MĚSTO VESELÍ NAD LUŽNICÍ (2020a): Z historie města, https://veseli.cz/historie%2Dmesta/d-8636/p1=49442 (16. 4. 2020)

MĚSTO VESELÍ NAD LUŽNICÍ (2020b): Současnost, https://veseli.cz/soucasnost/d- 13721/p1=49444 (16. 4. 2020)

MĚSTO VESELÍ NAD LUŽNICÍ (2020c): Hospodaření města, https://veseli.cz/hospodareni%2Dmesta/ds-7646/p1=49284 (16. 4. 2020)

MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY (2014): Biosférické rezervace v ČR, https://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/cr_v_mezinarodnich_organizacich/unesco/cr _v_unesco/biosfericke_rezervace_v_cr.html (12. 12. 2019)

MOTYLKOVE.CZ (2020): Píďalka borůvková, http://www.motylkove.cz/nocnimotyli/pidalka_boruvkova.html (12. 12. 2020)

NATURA 2000 (2006a): Co je Natura 2000, http://www.nature.cz/natura2000-design3/sub- text.php?id=2102&akce=&ssHledat= (8. 12. 2019)

NATURA 2000 (2006b): Seznam lokalit – Lužnice, Nežárka, http://www.nature.cz/natura2000- design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000143852 (8. 12. 2019)

NATURA 2000 (2006c): Seznam lokalit – Malý Horusický rybník, http://www.nature.cz/natura2000- design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000143839 (8. 12. 2019)

NATURA 2000 (2006c): Seznam lokalit – Nadějská soustava, http://www.nature.cz/natura2000- design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000146137 (8. 12. 2019)

NATURA 2000 (2006d): Seznam ptačích oblastí – Třeboňsko, http://www.nature.cz/natura2000- design3/web_lokality.php?cast=1804&akce=karta&id=1000143823 (8. 12. 2019)

OBEC KOMÁROV (2020): O obci, https://www.obeckomarov.cz/obec/o-obci/ (4. 4. 2020)

OBEC TUČAPY (2020): DSO Pod horou, http://tucapy.cz/dso-pod-horou/ds-8610 (1. 3. 2020)

OFICIÁLNÍ STRÁNKY MĚSTA SOBĚSLAV (2020a): Rybník Nový u Soběslavi, https://www.musobeslav.cz/mesto/dokoncene-projekty/rybnik-novy-u-sobeslavi/ (7. 1. 2020)

OFICIÁLNÍ STRÁNKY MĚSTA SOBĚSLAV (2020b): Dokončené projekty města, https://www.musobeslav.cz/mesto/projekty-mesta/dokoncene-projekty/ (16. 4. 2020)

OFICIÁLNÍ STRÁNKY MĚSTA SOBĚSLAV (2020c): Stavy vodních toků, https://www.musobeslav.cz/urad/krizove-rizeni/vodni-toky/ (16. 4. 2020)

OFICIÁLNÍ STRÁNKY MĚSTA SOBĚSLAV (2020d): Historie města, https://www.musobeslav.cz/infocentrum/o-sobeslavi/historie/ (16. 4. 2020)

OFICIÁLNÍ STRÁNKY MĚSTA SOBĚSLAV (2020e): Památky, https://www.musobeslav.cz/infocentrum/o-sobeslavi/pamatky-1/ (16. 4. 2020)

OFICIÁLNÍ STRÁNKY MĚSTA SOBĚSLAV (2020f): Kalendář akcí, https://www.musobeslav.cz/infocentrum/kalendar-akci/kulturni-akce/?archiv=1 (16. 4. 2020)

OFICIÁLNÍ STRÁNKY MĚSTA SOBĚSLAV (2020g): Zdravotnictví, https://www.musobeslav.cz/infocentrum/zdravotnictvi/ (23. 2. 2020)

PANSTVÍ BECHYNĚ (2020): Černická obora, https://www.panstvi- bechyne.cz/myslivost/honitby/cernicka-obora.html (8. 11. 2019)

RAJCE.NET (2020): Pohřeb JITONA Soběslav, https://www.rajce.idnes.cz/hledej?q=Poh%C5%99eb+JITONA+Sob%C4%9Bslav&page= 0 (2. 4. 2020)

STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÝ INTERVENČNÍ FOND (2020): Dotační rok 2018, https://slideplayer.cz/slide/15253331/ (8. 1. 2020)

TÁBORSKÝ DENÍK.CZ (2020): Slávu veselské Fruty vzal čas, https://taborsky.denik.cz/zpravy_region/slavu-veselske-fruty-vzal-cas-fabrika-se- pronajima-20120619.html (10. 4. 2020)

TOULAVA TURISTICKÁ OBLAST (2019): Cíle, trasy a aktivity, https://www.toulava.cz/cile- trasy-aktivity (21. 3. 2020)

TŘEBOŇSKO (2020): Horusická blata, https://www.trebonsko.cz/horusicka-blata (12. 12. 2019)

VESELSKO.CZ (2020a): Galerie, http://www.veselsko.cz/galerie/let_snimky/veseli/image002.asp. (29. 12. 2019)

VESELSKO.CZ (2020b): Ordinace, https://www.veselsko.cz/katalog.asp?id_oboru=85 (23. 2. 2020)

WIKIPEDIE, OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE (2020a): Rula, https://cs.wikipedia.org/wiki/Rula_(hornina) (8. 3. 2020)

WIKIPEDIE, OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE (2020b): Židovský hřbitov v Myslkovicích, https://cs.wikipedia.org/wiki/Židovský_hřbitov_v_Myslkovicích (8. 3. 2020)

WIKIPEDIE, OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE (2020c): Suchopýr pochvatý, https://cs.wikipedia.org/wiki/Suchop%C3%BDr_pochvat%C3%BD (8. 3. 2020)

WIKIPEDIE, OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE (2020d): Bublinatka jižní, https://cs.wikipedia.org/wiki/Bublinatka_ji%C5%BEn%C3%AD (8. 3. 2020)

WIKIPEDIE, OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE (2020e): Moudivláček lužní, https://cs.wikipedia.org/wiki/Moudivl%C3%A1%C4%8Dek_lu%C5%BEn%C3%AD (8. 3. 2020) WIKIPEDIE, OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE (2020f): Bekasina otavní, https://cs.wikipedia.org/wiki/Bekasina_otavn%C3%AD (8. 3. 2020)

WIKIPEDIE, OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE (2020g): Hořec hořepník, https://cs.wikipedia.org/wiki/Ho%C5%99ec_ho%C5%99epn%C3%ADk (8. 3. 2020)

WIKIPEDIE, OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE (2020h): Hrachor luční, https://cs.wikipedia.org/wiki/Hrachor_lu%C4%8Dn%C3%AD (8. 3. 2020)

PŘÍLOHY

SEZNAM PŘÍLOH

Příl. 1: Soběslavsko – příručka pro výuku místního regionu

Přílohy na CD

Úkoly s metodickými pokyny pro učitele Příl. 2: Mediální obraz (S) Příl. 3: Regionální symbol (N/V) Příl. 4: Staré pohlednice, aneb jak to u nás vypadalo dřív (N/V) Příl. 5: Geomorfologie – mapa (N/V) Příl. 6: Výškový profil terénu (N/V) Příl. 7: Sjezdovka – Ano, či ne? (N/V) Příl. 8: Meteorologická měření (N/V) Příl. 9: Barometr (N), Psychrometr (V) Příl. 10: Protipovodňový plán (N/V) Příl. 11: Borkovická blata – čtenářská gramotnost (N/V) Příl. 12: Nový rybník u Soběslavi (S) Příl. 13: Demografické výpočty (N/V) Příl. 14: Hustota zalidnění – kartogram (N/V) Příl. 15: Mapování land use (S) Příl. 16: Zaniklé továrny (S) Příl. 17: Trasa MHD – mapa (N/V) Příl. 18: Cyklostezky – esej (S) Příl. 19: Cestovní kancelář (N/V) Příl. 20: Epidemiologický plán (N/V) Příl. 21: Národopisná oblast Blata – Jak to vypadá v praxi (S) Příl. 22: Naše města (N) – Soběslav, Soběslav II, Veselí nad Lužnicí, Veselí nad Lužnicí II Příl. 23: Regionální rozvoj – SWOT analýza (V) Příl. 24: Co by se dalo zlepšit? (N/V) Pozn.: S = úkol společný pro vyšší i nižší stupeň gymnázia, N = úkol pro nižší stupeň gymnázia, V = úkol pro vyšší stupeň gymnázia.

Informace pro učitele Příl. 25: Informace pro učitele – Co by měli o Soběslavsku znát ostatní?

Testování a) Zadání pracovních listů pro testování Příl. 26: Zadání Regionální symbol – nižší stupeň gymnázia Příl. 27: Zadání Regionální symbol – vyšší stupeň gymnázia Příl. 28: Zadání Výškový profil terénu – nižší stupeň gymnázia Příl. 29: Zadání Výškový profil terénu – vyšší stupeň gymnázia b) Příklady odevzdaných pracovních listů Příl. 30: RS 2.B – spíše symbol pro Borkovická blata Příl. 31: RS 2.B – správné vypracování – i bez obrázku Příl. 32: RS 2.A – nedostačující argumenty Příl. 33: RS 4.B – nedostačující argumenty Příl. 34: RS 4.B – správné vypracování Příl. 35: RS 4.B – správné vypracování 2 Příl. 36: VPT 1.B – nejčastější chyba Příl. 37: VPT 1.B – správné vypracování Příl. 38: VPT 1.A – nepřesné vypracování Příl. 39: VPT 1.A – správné vypracování c) Vzorové vypracování PL Výškový profil terénu Příl. 40: Vzorové vypracování výškového profilu terénu pro nižší stupeň gymnázia Příl. 41: Vzorové vypracování výškového profilu terénu pro vyšší stupeň gymnázia

Soběslavská chasa mladá

blatské kroje

Myslkovice – židovský hřbitov Soběslavský hrad – věž Hláska

4 SOBĚSLAVSKO

SOBĚSLAVSKO

Soběslav – stavění máje

Borkovická blata – rašeliniště

Veselská Stará radnice a Weisův dům 46

Záluží – selské baroko

Obsah

ÚVODNÍ SLOVO ...... 3 VYMEZENÍ REGIONU ...... 4 KRAJINA ...... 6 Geologická stavba a horniny ...... 6 Reliéf ...... 8 Klima ...... 10 Vodstvo ...... 12 Půdy...... 14 Biota ...... 15 Ochrana přírody ...... 16 NATURA 2000 ...... 17 Přírodní rezervace ...... 19 Přírodní památky ...... 23 Přírodní park Černická obora ...... 25 LIDÉ NA SOBĚSLAVSKU ...... 26 HOSPODÁŘSTVÍ ...... 29 Zemědělství ...... 29 Průmysl ...... 31 Doprava ...... 33 Služby ...... 35 Obchod ...... 35 Cestovní ruch ...... 36 Zdravotnictví ...... 37 Školství ...... 37 KULTURA, MÉDIA A PROPAGACE...... 38 MĚSTA ...... 43

Milé žákyně, milý žáci, otevíráte příručku, která Vám poskytne komplexní informace o místním regionu Soběslavsko. S její pomocí si rozšíříte své znalosti a propojíte mnohé souvislosti.

Tato příručka se pokouší zachytit vše podstatné o Soběslavsku, ale je jisté, že veškeré podrobnosti zde být obsaženy nemohou. Je také možné, že už v době, kdy čtete tyto řádky mohou být některé informace neaktuální, proto je kladen důraz na Vaši schopnost zjišťovat a vyhledávat aktuální informace.

Příručka má za úkol podpořit Váš zájem o Soběslavsko a nabádat Vás k přemýšlení o tomto regionu. Na základě informací z příručky si zkuste sami pokládat otázky a hledat na ně odpovědi. Správným směrem Vás navedou oranžové rámečky k zamyšlení a také četné úkoly, které jsou k dispozici v příloze pro Vaše učitele.

Vážení učitelé, držíte v rukou příručku o místním regionu Soběslavsko, která byla vytvořena jako nedílná součást diplomové práce na Geografickém ústavu Masarykovy univerzity, veškeré citace jsou uvedeny ve zdrojích diplomové práce.

Cílem příručky je poskytnout ucelený učební text o místním regionu Soběslavsko, využitelný v předmětu Zeměpis/Geografie, ale částečně také v jiných tématech nebo i předmětech. Učební text je určen především žákům na gymnáziu, ale poslouží i jako rozšiřující materiál pro 2. stupeň základních škol. Pasáže nebo mapy vhodné pouze pro gymnaziální úroveň (vyšší stupeň gymnázia) bude označena písmenem G .

Samotná příručka obsahuje faktografické údaje o Soběslavsku, jež jsou doplněny fialovými rámečky, které mají posloužit v rámci vyššího stupně gymnázia pro zopakování již probraných (většinou obecných) informací, v rámci nižšího stupně gymnázia a 2. stupně základní školy jde buď o opakování nebo o samostatné vyhledávání informací. V oranžových rámečkách žáci najdou otázky související se Soběslavskem, nad kterými se mají zamyslet.

K příručce jsou vytvořeny různé úkoly, které kladou důraz např. na skupinovou práci, opakování, práci s textem nebo vyhledávání informací. Úkoly jsou většinou vytvořeny ve dvou úrovních, a to pro nižší a pro vyšší stupeň gymnázia, součástí jsou i metodické pokyny. Zadání úkolů nebo aktivit je vytvořeno k většině témat z příručky, je tak jen na Vás, které zadání pro své žáky vyberete.

Mnoho úspěchů při studiu místního regionu přeje autorka

Vysvětlivky: ... Vzpomeň si na to, co jsme se už učili. Opravdu si na to nevzpomínáš? Tak si informaci vyhledej na internetu nebo v jiné učebnici.

... Zamysli se nad otázkami.

... Vypracuj úkol v příručce.

... Informace o úkolech pro Tvého učitele.

17 Trasa MHD – mapa (N/V) Rámeček obsahuje číslo úkolu, název úkolu a úroveň úkolu: 18 Cyklostezky – esej (S) N = nižší stupeň gymnázia, V = vyšší stupeň gymnázia, S = společný)48

1 Mediální obraz (S) 2 Regionální symbol (N/V) 3 Staré pohlednice aneb jak Vymezení regionu to u nás vypadalo dřív? (N/V)

V celé této příručce se budeme věnovat Soběslavsku. Ale co to vlastně Soběslavsko je? A proč je vymezeno právě takto?

Soběslavsko je uměle vytvořený region a jeho hranice jsou pro účely této příručky shodné s hranicemi Správního obvodu obce s rozšířenou působností Soběslav (SO ORP Soběslav). Toto ohraničení bylo vybráno především z důvodu snadněji dohledatelných statistických a jiných dat, se kterými bude tato příručka pracovat.

Obr. 1: Vymezení Soběslavska

SO ORP Soběslav má jasně dané hranice, které se ale pravděpodobně neshodují s naším vnímáním místního regionu. Každý jedinec vnímá místní region subjektivně, a to s ohledem na místo bydliště, citové vazby k daným místům (prázdniny u prarodičů, chata, místo častých výletů aj.), dojížďku do školy a další subjektivní faktory.

Soběslavsko se v rámci ČR nachází v Jihočeském kraji, v jižní části okresu Tábor. Severojižní osou regionu je řeka Lužnice, jižní částí území teče řeka Nežárka.

Zopakujte si: - Co znamená pojem obec s rozšířenou působností ? - Co je to myšlenková mapa a jaká jsou pravidla pro její vytváření?

494

Jak vnímáte svůj vlastní místní region? Zakreslete do mapy (Obr. 2) a stručně popište, co vás vedlo k tomuto vymezení.

Obr. 2: Mapa pro vymezení místního regionu

50 5

Krajina

V této kapitole se budeme věnovat přírodním, nebo také geograficky správně řečeno, fyzickogeografickým složkám přírodního prostředí Soběslavska. A co tedy všechno může patřit do fyzické geografie?

Na následujících stranách se dozvíme, jaké horniny se vyskytují na území Soběslavska, jaké jsou zde geomorfologické tvary, jak a kdy vznikly tvary georeliéfu, na kterém se náš místní region rozkládá. Dále se dozvíme, jaké je zde počasí, jaký je roční chod teplot, srážek atd. V části Vodstvo se budeme věnovat jednomu z neobnovitelných přírodních zdrojů – vodě. Konkrétně řekám, rybničním systémům a rašeliništím. Věda o půdách se nazývá pedogeografie, zde zjistíme to, kde jsou jaké půdy. V posledních dvou částech se budeme zabývat biotou a ochrannou přírody na Soběslavsku.

Geologická stavba a horniny

Celé území Soběslavska patří do oblasti moldanubika. Velice stručně řečeno jde o část Českého masivu, která je složena z metamorfovaných (přeměněných) hornin a plutonitů (hlubinná hornina magmatického původu). Plutonity se na Soběslavsku vyskytují jen velice málo, a to pouze hlubinné vyvřeliny – granity.

Nejzastoupenějšími horninami moldanubika na Soběslavsku jsou ruly. Jde o přeměněnou (metamorfovanou) zřetelně páskovanou horninu. Jedním z druhů rul jsou pararuly vzniklé přeměnou sedimentů (usazených hornin). Jejich složení tak závisí na složení sedimentů a obsahu minerálů (např. svorová pararula). Poslední významnou horninou je migmatit, který se skládá ze dvou složek, rulové a granitové. Obr. 3: Rula

Na tomto geologickém podkladu se v průběhu geologických ér nashromáždilo množství různorodých sedimentárních hornin. Geologicky se území skládá ze 3 částí, které se projevují v morfologii (vzhledu) území. Východní polovina území je reprezentována moldanubickými horninami s občasným výskytem písků, štěrků a jílů. Západní část území je pokryta druhohorními nezpevněnými nebo jen slabě zpevněnými sedimenty křídového stáří. Jde především o pískovce, slepence, jílovce a prachovce. Jedná se o nejstarší (svrchnokřídovou) pánevní výplň, o tzv. senonské/klikovské souvrství. Na této sedimentární vrstvě lze najít kvartérní sedimenty pleistocenního stáří, především spraše a naváté písky (u Vlkova). Rašeliny typické pro oblast Třeboňska a Borkovicka jsou pleistocenního (starší čtvrtohory) stáří. Poslední významnou částí je okolí toku Lužnice s holocenními (mladší čtvrtohory) nivními a smíšenými sedimenty.

Zopakujte si/Najděte si: - Co znamenají pojmy: Český masiv, metamorfované horniny, vyvřelé horniny, sedimentární horniny? - Vyjmenujte všechny geologické éry a periody v časovém pořadí.

51 6

Zamyslete se... - Jaké geologické periody zanechaly nejvýznamnější stopy na podobě dnešního Soběslavska? - Znáte nějaké místo/oblast na Soběslavsku, kde se skalní podloží dostalo na povrch a můžeme tak pozorovat horniny z období moldanubika? Pokud ano, kde se nachází?

moldanubikum – svorové ruly, pararuly až migmatity fluviální sedimenty (holocén) n organické sedimenty slatinl a rašelinišť prachové písky, písčité jíly, písčité štěrky pánevní sedimenty – jílovce, pískovce, slepence fluviální sedimenty (pleistocén) l

Obr. 4: Geologická mapa Jihočeského kraje

mezozoická

granit

Obr. 5: Geologická mapa Soběslavska

52 7

4 Geomorfologie – mapa (N/V) 5 Výškový profil terénu (N/V) Reliéf 6 Sjezdovka – ano, či ne? (N/V)

Dnešní reliéf je výsledkem dlouhodobého vývoje, na kterém se odrazily jak pohyby zemské kůry, geologická stavba, ale i klimatické podmínky (především pak vítr a voda).

Povrch v blízkosti řek je modelován především vodní erozí. V části mezi řekami Lužnicí a Nežárkou je rozšířený akumulační reliéf z nivních usazenin. Velká část území Soběslavska patří do Třeboňské pánve, tato plochá sníženina podléhá denudaci (= pochod vedoucí ke snižování povrchu, dochází k tomu především erozí, zvětráváním a odnosem).

Region je typický svými rašeliništi (největší Borkovická blata), rybníky a rybničními soustavami (v jižní části Soběslavska), které zde mohly vzniknout díky rovinatému povrchu a s tím souvisejícím malým spádem řek, nedostatečným odvodňováním a vlastnostem podloží.

Vlivem eolitických (větrných) procesů vznikl písečný přesyp u Vlkova, který se tyčí nad okolní terén. Formován byl východními větry, a jde o akumulační tvar. Dodnes je na části přesypu možné pozorovat pohyblivý písek, velká část je pak stabilizována vegetací. Dnes je zde vyhlášena přírodní rezervace.

Z dalších procesů lze dobře pozorovat erozní i akumulační procesy na meandrující řece Lužnici. Kolem řek jsou akumulovány fluviální (říční) sedimenty z vodní eroze.

Místo s nejvyšší nadmořskou výškou na Soběslavsku se nachází na severovýchodě regionu v katastrálním území obce Budislav, jde o Budislavskou horu (559,4 m n. m.). Místo s nejnižší nadmořskou výškou se nachází u náhonu Malé vodní elektrárny v Roudné (391,7 m n. m.), která je vystavěna v bývalém mlýně. Pokud budete ale hledat nejnižší místo dle vrstevnic na mapě, pravděpodobně najdete tok řeky Lužnice na samém severu území, tzn. úsek Roudná až Skalice s nadmořskou výškou 396 m n. m.

Obr. 6: Nejvyšší a nejnižší bod Soběslavska

Podle geomorfologického členění ČR, patří celé Soběslavsko do provincie Česká vysočina a do Česko-moravské soustavy. Region se rozprostírá na území třech podsoustav.

53 8

První z nich je Středočeská pahorkatina, která do Soběslavska zasahuje svou jihovýchodní částí. Táborská pahorkatina je jediný celek Středočeské pahorkatiny, který se nachází pouze v Jihočeském kraji a který zasahuje do našeho místního regionu. Dále je rozčleněn na dva podcelky – Píseckou pahorkatinu (Soběslavsko do ní nezasahuje) a Soběslavskou pahorkatinu (severozápadní část Soběslavska). Nejvyšším vrchem Soběslavské pahorkatiny je vrch Chlum (539, 8 m n.m.), která se nachází mimo náš místní region – severozápadně od Soběslavska.

Druhou podsoustavou je severovýchodní část Jihočeských pánví. Jde o plochou sníženinu s dvěma celky – Českobudějovickou pánví (nezasahuje do Soběslavska) a protáhlou Třeboňskou pánví (jižní část Soběslavska). Třeboňská pánev je dále členěna na tři podcelky, z nichž jeden, Lišovský prah, nezasahuje do našeho místního regionu, ale jeho hrásť tvoří rozhraní mezi Českobudějovickou a Třeboňskou pánví. Dalším podcelkem je na jihozápadě Soběslavska Lomnická pánev a na jihovýchodě nízké vyvýšeniny Kardašovořečické pahorkatiny.

Poslední podsoustavou na Soběslavsku je středozápad Českomoravské vrchoviny, která do Jihočeského kraje zasahuje jen okrajově, a to celky Javořická vrchovina, Křižanovská vrchovina (nezasahují do Soběslavska) a Křemešnická vrchovina (severovýchodní část Soběslavska). Z Křemešnické vrchoviny patří do Jihočeského kraje dva podcelky Jindřichohradecká pahorkatina (nezasahuje do Soběslavska) a Pacovská pahorkatina (severovýchod Soběslavska).

Obr. 7: Rozdělení Česko-moravské soustavy na podsoustavy

54 9

Obr. 8: Geomorfologické celky na Soběslavsku Obr.9: Geomorfologické podcelky na Soběslavsku

Zopakujte si/Najděte si: - Definujte pojmy: eroze, akumulace, denudace. Uveďte příklady povrchů. - Geomorfologické členění Jihočeského kraje. - Jaké znáte typy reliéfu (zemského povrchu) podle absolutní nadmořské výšky? - Jaké znáte typy reliéfu (zemského povrchu) podle relativní nadmořské výšky?

- Definujte, co jsou vrstevnice. K čemu se používají a v jakých mapách je najdeme?

Zamyslete se... - Jaké další tvary reliéfu můžete na Soběslavsku vidět? - Kde se vzal písek, ze kterého vznikl písečný přesyp u Vlkova? - Jak by mohli návštěvníci poškodit písečný přesyp? Proč je na vlkovský přesyp zakázaný

vstup?

7 Meteorologická měření (N/V) Klima 8 Barometr (N), psychrometr (V)

Podle Quittovy klimatické rajonizace z roku 1971 patří Soběslavsko do mírně teplých oblastí (MT7, MT9, MT10). Tato klasifikace byla vybrána s ohledem na Školní atlas Česka, ve kterém je použita právě Quittova klasifikace.

Nejteplejší oblastí je Třeboňská pánev, která patří do oblasti MT10, která je charakteristická mírně teplým a krátkým jarem, dlouhým, mírně suchým a teplým létem, krátkým a mírně teplým podzimem, krátkou, velmi suchou a mírně teplou zimou. Průměrná lednová teplota se pohybuje v rozmezí -2 a -3 °C, průměrná červencová teplota v rozmezí 17 a 18 °C. V zimních měsících je srážkový úhrn 200 až 250 mm, sněhová pokrývka je 50 až 60 dní v roce.

55 10

Jihovýchod území patří do oblasti MT9, kde je opět mírně teplé a krátké jaro, léto je dlouhé, teplé, mírně suché až suché, podzim je stejně jako u MT10 krátký a mírně teplý, zima je krátká, mírná a suchá. Průměrné lednové teploty klesají k -3 až -4 °C, průměrné červencové teploty jsou 17 až 18 °C. Srážkový úhrn za zimní období je 250 – 300 mm, sníh se udrží 60 – 80 dní.

KLIMATICKÉ OBLASTI JIHOČESKÉHO KRAJE PODLE E. QUITTA

hranice velkoplošných ZCHÚ hranice okresů hranice Soběslavska hranice Jihočeského kraje

Obr. 10: Klimatické oblasti Soběslavska

Nejchladnější oblastí Soběslavska je MT7. Charakteristická je mírným a krátkým jarem, mírným, mírně suchým létem, mírně teplým a krátkým podzimem, mírně suchou až suchou a mírně chladnou zimou. Průměrná lednová teplota je -2 až -3 °C, průměrná červencová teplota je 16 až 17 °C. Srážkový úhrn za zimní měsíce i dny sněhové pokrývky jsou stejné jako u MT9.

Průměrná roční teplota vzduchu v celém regionu je 7 až 9 °C a průměrný roční úhrn srážek je 600 až 800 mm (podle dlouhodobé statistiky ČHMÚ za léta 1981–2010). A jak to bylo v roce 2019? Průměrná roční teplota 9 až 10 °C a roční úhrn srážek činil 450 až 600 mm s tím, že srážek přibývalo ze směru od západu k východu našeho regionu.

Zopakujte si/Najděte si: - Co jsou to meteorologické prvky? Vyjmenujte, jaké znáte. - Jaký je rozdíl mezi pojmy počasí a klima?

- Co znamená zkratka ČHMÚ? - Jak se vypočítá průměrná denní teplota? V kolik hodin probíhají měření? Co je to srážkoměr a k čemu slouží?

Zamyslete se... - Jak byste charakterizovali počasí v místě vašeho bydliště? Shodují se vaše

zkušenosti s výše popsanou charakteristikou? - 56 11

9 Protipovodňový plán (N/V) Vodstvo

Soběslavsko patří do povodí řeky Lužnice, která je severojižní osou regionu a patří do povodí Vltavy. Lužnice pramení v rakouské části Novohradských hor (Freiwald), teče tak od jižního okraje Soběslavska směrem na sever až k Táboru, kde se odklání na západ, je významným tokem pro vodáckou turistiku. Tok teče rovinatým územím, při povodních tak dochází k častému rozlivu, výjimkou nejsou ani poříční tůně a mrtvá ramena řeky. Největší povodně v novodobé historii postihly Soběslavsko v srpnu 2002, průtok tehdy dosahoval hodnoty 624 m3.s-1, což znamenalo, že šlo o tzv. stoletou povodeň. Rovinný povrch se směrem k severu pozvolna zvedá a řeka se začíná zahlubovat do okolního terénu.

Odtokový režim Lužnice je poznamenán lidskou činností, především pak vlivem rybníkářství. Z Lužnice do Nežárky je voda odváděna Novou řekou, Zlatá stoka odvádí vodu opět z Lužnice, tentokrát ale do několika velkých rybníků na svém pravém břehu. Lokální význam na odtok mají i náhony k mlýnům nebo Malé vodní elektrárny v Roudné a Soběslavi.

Lužnice má na území našeho regionu několik přítoků. Tím největším a nejvýznamnějším je pravostranný přítok Nežárky, která má až 29% podíl na vodnosti Lužnice, do které se vlévá ve Veselí nad Lužnicí. Dalšími pravostrannými přítoky jsou Dírenský potok a Černovický potok. Dírenský potok pramení v okrese Pelhřimov, u Soběslavi napájí rybník Nadýmač. Černovický potok pramení také v okrese Pelhřimov. V našem regionu protéká Tučapy, Obr. 11: Soutok Lužnice a Nežárky kde napájí rybníky Pokoj a Malý pokoj, ze severu protéká Soběslaví a vlévá se zde do Lužnice. Levostranným přítokem je Bechyňský potok pramenící v Sudoměřicích u Bechyně a ústící do Lužnice u Veselí nad Lužnicí.

Na území Soběslavska se nachází i velké množství větších či menších vodních ploch, z nichž největší je Horusický rybník (416 ha), který patří společně s Vlkovským rybníkem a rybníkem Naděje do CHKO Třeboňsko. Z dalších rybníků lze jmenovat např. Přední Sax u Drahova, Zámecký rybník v Dírné a Pokoj u Tučap. Další významnou vodní plochou, která Obr. 12: Vlkovské pískovny vznikla antropogenní činností jsou Vlkovské/Veselské pískovny. Jde o 5 zatopených pískoven s názvy Vlkovská velká, Vlkovská malá, Zadní, Zastávka a U Nekolů, které vznikaly mezi roky 1952–1989. Současné využití je především rekreační (písčité pláže, rybolov, ...).

Většina zásob podzemních vod v regionu se nachází v blízkosti Horusic v severní části Třeboňské pánve, což je podmíněno jejím geologickým složením, s vyšším zastoupením dobře propustných křídových a terciérních sedimentů tzv. klikovského souvrství (písky). Výskyt minerálních vod není na Soběslavsku významný.

57 12

Obr. 13: Vodní toky a největší vodní plochy na Soběslavsku

Zopakujte si/Najděte si: - Co je to mrtvé rameno řeky? Definujte a popište meandr. - Jak fungují Malé vodní elektrárny? - Kdo a kdy stál u výstavby Třeboňské rybniční soustavy? - Jaké typy povodní znáte?

- Jaké funkce může mít rybník?

Zamyslete se... - Jaké další (kromě vyjmenovaných) rybníky na Soběslavsku znáte? - Jaké vodácké kempy na Soběslavsku znáte? - Na co si musíte dát při koupání v pískovnách pozor? - Odkud se bere voda do vašich vodovodů? - Víte, kde se na Soběslavsku nacházejí studánky? - Co jsou to sádky a kde v okolí je můžete najít? - P amatujete nějaké povodně? Zeptejte se na to i rodičů a prarodičů. - Jaké velké riziko hrozí při povodních na Lužnici? (souvisí to s rybniční soustavou)

58 13

Půdy

Podle prostorového rozšíření jednotlivých půd se dá území rozdělit na dvě části – na západní část převážně glejovou až pseudoglejovou a východní část s kambizemí (hnědá půda).

Hnědá půda je velice častý půdní typ v celé České republice, proto není divu, že se vyskytuje i na Soběslavsku. Vzhledem k velkému rozšíření tohoto půdního typu můžeme najít i různé varianty, které záleží na půdotvorné hornině, například kambizem glejová (redukční procesy), rankerová (velký podíl skeletu), aj. Severovýchodní část Soběslavska až po Veselí nad Lužnicí poskytuje četné plochy vhodné k zemědělskému obhospodařování.

Naopak v západní části regionu, v oblasti Třeboňské pánve, se nachází půdy ovlivněné zvýšenou hladinou podzemní vody (tzv. hydromorfní půdy). Západně od Borkovic vznikla menší oblast podzolů na bezkarbonátových píscích. Oblast Borkovických blat je typická pro výskyt rašelinišť, se kterými se pojí organizemě.

Gleje se nachází v jižní části regionu – v okolí rybníků, vodních toků a ve východní části – v okolí Borkovických blat. Gleje jsou obklopeny psedogleji. Kolem Lužnice lze v nivách najít fluvizemě (nivní půdy).

Obr. 14: Půdní typy na Soběslavsku

Zopakujte si/Najděte si: - Co je to půdní druh? Jaký znáte? Co je to půdní typ? Jaký znáte? - Co znamená organická půda? - Definujte půdní horizonty a zopakujte si půdní profily.

Zamyslete se... - K čemu se využívá rašelinných půd z blat?

59 14

Biota

Kapitola o rostlinstvu a živočišstvu na Soběslavsku vám dá obecný přehled o nejtypičtějších společenstvech a druzích. Podrobnější informace a konkrétní druhy rostlin a živočichů pak najdete v následující kapitole. Nezjistíte tak jen, jaké druhy zde žijí, ale především, kde se primárně vyskytují.

Náš místní region je silně ovlivněn mnohými vodními plochami a vysokou hladinou podzemní vody, která má za následek vznik významných rašelinišť a podmáčených luk. S vodními plochami souvisí břehový výskyt rákosin a vysokých ostřic, vrbových křovin, významná jsou ale mnohá společenstva vodních, ale i suchomilných rostlin. Tyto lokality také lákají vodní ptactvo (výskyt i orla mořského), společenstva netopýrů, vážek a motýlů. Dříve velice často podmáčené louky byly za minulého režimu vysoušeny a meliorovány, aby mohly být využívány jako orná půda, což mnohé louky a pastviny nevratně poškodilo a snížilo tak jejich druhovou rozmanitost.

Rašeliništní podmínky jsou vhodné pro společenstva bažinných olšin, rojovníků, rosnatek a pro typickou borovici blatku.

Z lesní vegetace jsou nejzastoupenější stromy jako borovice lesní, smrk ztepilý, méně zastoupeny jsou pak duby, břízy a olše.

Obr. 15: Borkovická blata

Zopakujte si/Najděte si: - Na čem všem závisí, zda se bude určitý druh na daném místě vyskytovat? - Co je to biodiverzita? - V jakém seznamu najdete chráněné druhy?

Zamyslete se... - Jaké vodní ptactvo hnízdí ve vašem okolí? - V jakých částech Soběslavska byste hledali místo s největší a s nejnižší druhovou rozmanitostí? Proč právě tam? - 60 15

Ochrana přírody

Na území Soběslavska se nachází několik maloplošných zvláště chráněných území (ZCHÚ). Jde o národní přírodní rezervaci (NPR) Ruda, přírodní rezervace (PR), přírodní památky (PP) a přírodní park Černická obora. Některé z PR a PP patří do chráněné krajinné oblasti (CHKO) Třeboňsko, která je významná i z mezinárodního hlediska a byla ještě před rokem 1989 zařazena do sítě biosférických rezervací UNESCO.

hranice SO ORP Soběslav

Obr. 16: Chráněná území na Soběslavsku

1 PR Borkovická blata 18 PP Nový rybník 28 PR Rod 4 PP Doubí u Žíšova u Soběslavi 29 NPR Ruda 5 PR Dráchovské tůně 25 PR Horusická blata 30 CHKO Třeboňsko 6 PP Farářský rybník 26 PP Kozí vršek 31 přírodní park 14 PR Kozohlůdky 27 PR Písečný přesyp Černická obora 15 PP Kutiny u Vlkova

61 16

Jak již bylo zmíněno CHKO Třeboňsko do mikroregionu Soběslavsko zasahuje jen okrajově (patří tam PR Horusická blata, PP Kozí vršek, PR Písečný přesyp u Vlkova, PR Rod a NPR Ruda). Unikátnost zařazení Třeboňska mezi chráněné krajinné oblasti je především v tom, že je to krajina už od středověku přetvářená člověkem. Oblast Třeboňska je od roku 1977 jednou z šesti biosférických rezervací UNESCO ČR.

Zopakujte si/Najděte si: - Definujte endemit, jaký znáte? - Definujte glaciální relikt, jaký znáte? - Jak se v přírodě značí hranice PP a PR? - Definujte monokulturu.

Zamyslete se... - Znáte všechny rostliny a živočichy, kteří jsou uvedeni na následujících stranách? Pokud ne, tak si je vyhledejte na internetu. - Znáte nějakou oboru (kromě Černické) ve vašem okolí? Jakou? - Co se stane s přírodou po ukončení těžby (např. rašeliny)? Jaké procesy na území probíhají?

NATURA 2000

NATURA 2000 je „soustava chráněných území evropského významu.“ Tato území jsou povinny vyhlásit všechny členské země Evropské unie, hlavním úkolem lokalit je ochrana nejohroženějších druhů, stanovišť a endemiticky se vyskytujících druhů, a to především z evropského hlediska. Existují dvě významné směrnice EU, kterými se Natura 2000 řídí (směrnice o stanovištích a směrnice o ptácích) a které jsou řazeny i do českého zákona 114/2009 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

Na základě směrnice o stanovištích jsou vyhlášeny Evropsky významné lokality (EVL), které ale nezahrnují pouze stanoviště, ale i ohrožené druhy evropského významu. V celých jižních Čechách je vyhlášeno 97 Evropsky významných lokalit. V oblasti Soběslavska se nachází 6 z nich.

Některé z EVL se shodují s přírodními rezervacemi (PR Borkovická blata, PR Písečný přesyp u Vlkova, NPR Ruda). Severojižní osu Soběslavska tvoří lokalita řeky Lužnice a Nežárky (zahrnuje PR Dráchovské tůně), která celým svým rozsahem neleží v SO ORP Soběslav, celkovou rozlohu má 859,5 ha. Významná je pro výskyt sladkovodního mlže velevruba tupého, brouka páchníka hnědého, ryby piskoře pruhovaného a vydry říční. Nadějská soustava se rozkládá na jihu Soběslavska a zahrnuje PR Rod, celková rozloha je 612,3 ha. Oblast je chráněná pro výskyt rostliny hrotnosemenky bílé, brouka páchníka hnědého a tesaříka obrovského, dále pak vydry říční. Poslední nezmíněnou EVL je Malý Horusický rybník s rozlohou necelých 5 ha. Lokalita chrání stanoviště trávy puchýřky útlé.

Směrnice o ptácích je základem pro vyhlášení Ptačích oblastí (PO). Jediná PO, která alespoň částečně zasahuje do Soběslavska, je Třeboňsko. Celková rozloha

62 17

PO Třeboňsko je 47 360 ha, což znamená, že zabírá 2/3 rozlohy CHKO Třeboňsko. V oblasti se vyskytuje okolo 280 druhů ptactva, z toho přes 180 zde hnízdí. Hlavní cíl ochrany je ale stanoven s ohledem na 19 druhů (žluna šedá, volavka bílá, včelojed lesní, sýc rousný, strakapoud prostřední, slavík modráček středoevropský, skřivan lesní, rybák obecný, orel mořský, moták pochop, lžičák pestrý, lelek lesní, ledňáček říční, kvakoš noční, kulíšek nejmenší, kopřivka obecná, husa velká, datel černý, čáp černý).

Obr. 17: Mapa Evropsky významných lokalit a Ptačí oblasti na území Soběslavska

63 18

10 Borkovická blata – čtenářská Přírodní rezervace gramotnost (N/V)

Přírodní rezervace Borkovická blata ➢ Rozloha: 104 ha ➢ Vyhlášeno: 1980 ➢ Na katastrálním území obce: Borkovice, oblast Soběslavsko- veselských blat

Borkovická blata se nachází asi 7 km od Soběslavi jihozápadním směrem, leží v Třeboňské pánvi. Jde o pánevní rašeliniště přechodového a vrchovištního typu s mocností až 8 metrů. Název obce i celé oblasti – Borkovice – je odvozen od borků, což byly kusy vytěžené rašeliny ve tvaru cihly, proces těžení se nazývá borkování. Původní rezervace vznikla v roce 1949, ale už v 50. letech zanikla kvůli počátku velkoplošné průmyslové těžby rašeliny (bylo vytěženo více než 400 ha = 1,7 mil tun

Obr. 18: PR Borkovická blata rašeliny).

PR je tvořena částí se zachovalým rašeliništěm a částí (asi 49 ha), kde jsou vidět různá stádia přirozeného vývoje po těžbě rašeliny. Dnes vede částí rašeliniště asi šesti kilometrová naučná stezka.

Biota: V severní části lokality převládá blatkový bor – dominantní je borovice blatka, dále zde roste bříza pýřitá a borovice lesní. Na konci 20. století došlo k poklesu podzemní vody v lokalitě, který měl za následek odumírání především borovice blatky. Z dalších rostlin je typická borůvka bažinná, rojovník bahenní, suchopýr pochvatý, klikva bahenní nebo rosnatka okrouhlolistá. Nachází se zde i některé druhy ohrožených a velmi vzácných hub (holubinka rašelinná aj.). Pro část ovlivněnou těžbou jsou typická ostřicovorašelinná společenstva.

Obr. 19: (zleva) Rojovník bahenní, rosnatka okrouhlolistá, klikva bahenní, suchopýr pochvatý

Z živočichů v PR žijí pavouci (např. plachetnatka), brouci (např. střevlíčci, drabčíci), motýli (např. žluťásek borůvkový, píďalka borůvková, modrásek stříbroskvrnný). Z ptactva v lokalitě žijí převážně jen běžné druhy. Obr. 20: Modrásek stříbrnoskvrnný (vlevo), píďalka borůvková (vpravo)

64 19

Přírodní rezervace Dráchovské tůně ➢ Rozloha: 39,57 ha ➢ Vyhlášeno: 1996 ➢ Na katastrálním území obce: Dráchov Lokalita se nachází asi 2 km od Soběslavi směrem na jih. Jde o oblast nivních tůní, vlhkých luk a mrtvých ramen meandrů Lužnice.

Biota: Mimo vodní plochu jsou významné porosty rákosin a vysokých ostřic, kolem břehů roste olše lepkavá nebo vrba křehká. V mokřadních částech rostou například tyto rostliny: žebratka Obr. 21: PR Dráchovské tůně bahenní, bublinatka jižní, stulík žlutý, kosatec žlutý, šťovík vodní, orobinec širokolistý, blatouch Obr. 22: Bublinatka jižní bahenní a další.

Z živočichů zde žije mnoho druhů brouků (např. potápníkové), vážek a ptactva (např. moudivláček lužní, slavík obecný, strakapoud malý a žluva hajní).

Obr. 23: Moudivláček lužní

Přírodní rezervace Kozohlůdky ➢ Rozloha: 75,28 ha ➢ Vyhlášeno: 1990 ➢ Na katastrálním území obce: Borkovice

PR Kozohlůdky se nachází asi 1 km severně od Borkovic a asi 5 km SZ od Veselí nad Lužnicí. Jde o přechodové pánevní rašeliniště, ve kterém se v minulosti těžila rašelina. PR Kozohlůdky je pro veřejnost nepřístupnou.

Biota: Z rostlin jsou zde rozšířené druhy typické pro rašeliniště (suchopýr pochvatý, ostřice zobánkatá, klikva bahenní, rosnatka okrouhlolistá, borůvka bahenní). Dále také kriticky ohrožená kapraď hřebenitá nebo bezkolenec modrý.

Z živočichů se zde vyskytují motýli (perleťovec Obr. 24: PR Kozohlůdky severní, okáč stříbrooký a modrásek stříbroskvrnný), brouci (kovaříci) a ptactvo (strnad obecný, bekasina otavní).

Obr. 25: Okáč stříbrnooký (vlevo), perleťovec severní (vpravo)

65 20

Přírodní rezervace Horusická blata ➢ Rozloha: 70,22 ha ➢ Vyhlášeno: 1990 ➢ Na katastrálním území obce: Horusice, (Bošilec)

Asi 1 km jihozápadně od Horusic se nachází přírodní rezervace Horusická blata charakteristická rašeliništěm a pásmem pobřežních stojatých vod (= litorální pásmo) přilehlého Horusického rybníka. Přírodní rezervace není pro veřejnost přístupnou, jejím úkolem je zachovat klid pro hnízdění chráněných druhů vodních ptáků.

Biota: Oblast v okolí Bukovského potoka je typická porosty vysokých ostřic, kapradiníkem bažinným a pryskyřníkem velkým. Dále jsou zde také náletové Obr. 26: PR Horusická blata dřeviny.

Význam lokality je především v hnízdění ptáků vyžadující litorální vegetaci, např. bekasina otavní, konipas luční, linduška luční, slavík modráček a další.

Obr. 27: Bekasina otavní (vlevo), linduška luční (vpravo)

Přírodní rezervace Písečný přesyp u Vlkova ➢ Rozloha: 0,84 ha ➢ Vyhlášeno: 1954 ➢ Na katastrálním území obce: Vlkov Písečný přesyp leží asi 1 km od obce Vlkov. Chráněný je pro svůj zachovaný původní tvar písečné duny, proto jsou odstraňovány expanzivní a náletové druhy rostlin. Přesyp se tyčí 4–6 metrů nad okolní krajinu a jeho délka v severojižním směru je asi 80 metrů a v západovýchodním je 60 metrů. Duna byla formována východním větrem. Okolo písečného přesypu vede turistická trasa, ale vstup přímo na přesyp není veřejnosti dovolen. Jen na malých částech přesypu lze pozorovat eolitické (=větrná činnost) procesy jemného pohyblivého písku. Obr. 28: PR Písečný přesyp u Vlkova (2) Biota: V jarních měsících se zde vyskytuje kolenec Morisonův, kostřavy nebo paličkovec šedavý. Z pískomilných rostlin to jsou řeřicha ladní, písečnatka nejmenší. Roste tady také houba měcháč písečný.

Z živočichů se na přesypu vyskytují včely, hrabalky, sarančata, motýli a pavouci (slíďák a plachetnatka). Obr. 29: Kolenec Morisovův (vlevo), měcháč písečný (vpravo)

66 21

Přírodní rezervace Rod ➢ Rozloha: 36,1 ha ➢ Vyhlášeno: 1990 ➢ Na katastrálním území obce: Val PR Rod je pojmenována po rybníku Rod, který má rozlohu 32 ha a patří do Nadějské soustavy. Je významným hnízdištěm vodního ptactva. Na území se nachází přechodové rašeliniště (ve východní části rybníka).

Biota: Na ostrovních částech se vyskytují společenstva rákosin, vysokých ostřic, v mělkých jezírkách roste leknín bělostný a bublinatka jižní. V rašeliništní části jsou rašeliníky s rosnatkou okrouhlolistou, violkou Obr. 30: PR Rod bahenní a dalšími rašeliništními druhy.

Území rybníka je hnízdištěm vodního ptactva (jedna z největších kolonií racků chechtavých na Třeboňsku). Nejvýznamnějšími živočichy jsou drabčíci (brouci).

Národní přírodní rezervace Ruda ➢ Rozloha: 14,65 ha ➢ Vyhlášeno: 1950, 1991 ➢ Na katastrálním území obce: Horusice, (Bošilec)

Národní přírodní rezervace (NPR) Ruda je druhým nejstarším chráněným územím v CHKO Třeboňsko. NPR Ruda se nachází na JV břehu Horusického rybníka a rozkládá na území Soběslavska (Horusice) a obce Bošilec (okres České Budějovice). Jedná se o rašeliniště slatinného a přechodového typu s častými prameništi. V 19. a 20. století se zde těžil humolit (vznik rozkladem organických zbytků) Obr. 31: NPR Ruda a sedimenty železné rudy.

Biota: V části území se nachází vegetace ostřic, dále přeslička poříční, suchopýr úzkolistý. V oblasti rašeliniště roste klikva bahenní, hlízovec Loeselův (orchidej), suchopýr úzkolistý, rosnatka okrouhlolistá. V tůních vykvétají leknín bělostný a žebratka bahenní. Z hub na území roste velmi vzácná václavka bažinná.

Z živočichů jsou zde významná společenstva bezobratlých. Z obratlovců je podstatná Obr. 32: Žebratka bahenní(vlevo), bekasina otavní, skokan ostronosý a linduška luční. hlízovec Loeselův (vpravo)

67 22

11 Nový rybník u Soběslavi (N/V)

Přírodní památky

Přírodní památka Doubí u Žíšova

➢ Rozloha: 1,54 ha ➢ Vyhlášeno: 1957 ➢ Na katastrálním území obce: Žíšov PP Doubí u Žíšova je listnatý les, leží na levém břehu Lužnice. Asi před 50 lety byla v části území vysázena borovicová monokultura, která je lesnicky obhospodařována. Okolní zemědělská krajina přináší na území živiny, které přispívají k šíření expanzivních rostlin do chráněného území.

Biota: Porost tvoří acidofilní (kyselomilné) Obr. 33: PP Doubí u Žíšova doubravy, převládá zde dub letní, dále bříza bělokorá, borovice lesní, lípa malolistá, topol osika, smrk ztepilý a jeřáb ptačí. V bylinném patře převládá ostřice třeslicovitá a konvalinka vonná. Vyskytuje se zde i ohrožený hvozdík pyšný.

Z živočichů jsou významní brouci (červeňáček), střevlíčci nebo dvoukřídlí.

Obr. 34: Červeňáček ohnivý

Přírodní památka Farářský rybník ➢ Rozloha: 6,79 ha ➢ Vyhlášeno: 1988 ➢ Na katastrálním území obce: Drahov Rozloha rybníka je 4,5 ha, charakteristický je výskytem leknínu bílého. V současnosti jsou zde chováni kapři.

Biota: Na hladině rybníka se vyskytuje leknín bílý, podél břehu roste rákos obecný. Z další vegetace je zde zastoupena violka bahenní, vrbina obecná, blatouch bahenní a další.

Živočichové jsou zastoupeni především Obr. 35: PP Farářský potok střevlíčky a plošticemi.

68 23

Přírodní památka Kutiny ➢ Rozloha: 0,8 ha ➢ Vyhlášeno: 1990 ➢ Na katastrálním území obce: Hlavatce Přírodní památka Kutiny se nachází v blízkosti rybníka Nový, jde o entomologicky zajímavou louku s výskytem silně ohroženého hořce hořepníku. Zachovalo se pouze malé území dlouhodobě nekosené a obklopené zemědělskou půdou, což způsobilo rozšíření expanzivních rostlin a zničení původní luční vegetace. Dnes je louka pravidelně kosena.

Biota: Vyskytuje se zde např. hořec hořepník, kosatec sibiřský, bezkolenec modrý, hrachor Obr. 36: PP Kutiny luční, chrpa luční, třezalka skvrnitá.

Z živočichů jsou zde nejvíce zastoupeni brouci: střevlíček nebo nosatec.

Obr. 37: (zleva) Hořec hořepník, kosatec sibiřský, hrachor luční

Přírodní památka Kozí vršek ➢ Rozloha: 0,38 ha ➢ Vyhlášeno: 1924 ➢ Na katastrálním území obce: Vlkov

Přírodní památka Kozí Vršek je terénní vyvýšenina a je nejstarším územím v CHKO Třeboňsko. Výjimečnost území je ve výskytu vzácného koniklece jarního (kriticky ohrožený druh), který přežil díky pastvě a požárům od projíždějících parních lokomotiv, což regulovalo náletové dřeviny. Dnes dochází k zásahům pro Obr. 38: PP Kozí vršek udržení koniklece jarního na svém původním stanovišti (vysazování rostlin vypěstovaných ze semen původních konikleců).

Biota: Na území se vyskytují porosty dřevin (dub lesní, borovice lesní, bříza bělokorá). Bylinné patro je tvořeno např. vřesem obecným, dále zde roste mochna jarní, čilimník řezenský nebo kriticky ohrožený koniklec jarní.

Z živočichů se zde nachází především Obr. 39: Čilimník řezenský (vlevo), koniklec jarní hmyz, z motýlů např. modrásek nejmenší. (vpravo)

69 24

Přírodní památka Nový rybník u Soběslavi ➢ Rozloha: 22,45 ha ➢ Vyhlášeno: 1949 ➢ Na katastrálním území obce: Soběslav Výměra samotného Nového rybníka (tzv. Novas) je 14 ha, zbylých 8,45 ha je ochranné pásmo. Rybník leží na nivě Černovického potoka a v jeho blízkosti prochází železniční trať Praha – České Budějovice, která by měla být zrušena v roce 2023. Typickým fenoménem pro tuto oblast byly plovoucí ostrůvky, které natrvalo zakotvily v 80 letech 20. století na JV rybníka. Přírodní památka chrání mokřadní vegetaci, přilehlé vlhké louky, vodní a mokřadní živočišstvo. V roce 2018 došlo k rozsáhlým pracím vedoucím k odbahnění Nového rybníka. Na průběh prací se můžete podívat na: Obr. 40: PP Nový rybník u Soběslavi https://www.youtube.com/watch?v=w-Zi0sfnvYI.

Biota: Vodní hladina je částečně pokryta stulíkem žlutým, břehy rybníka jsou porostlé rákosinami. Základem pro typické plovoucí ostrůvky byly porosty rákosin a olšin. Na zakotvených ostrůvcích roste např. olše lepkavá, rákos, blatouch bahenní, kosatec žlutý.

Lokalita je jediným místem v ČR, kde se Obr. 41: Odbahňování rybníku vykytuje pavouk stenotopní vířník. Z dalších živočichů zde žije sekáč, hnízdí tu střevlík, potápka malá, kachna divoká nebo lyska černá. Vodní živočichové jsou zastoupeni škeblí rybniční nebo rakem říčním.

Obr. 42: Škeble

Přírodní park Černická obora

➢ Rozloha: 25,5 km2 ➢ Vyhlášeno: 1994 ➢ Na katastrálním území obce: Hlavatce, Vlastiboř, Komárov, (Hodětín, Sudoměřice u Bechyně, Malšice, Skrýchov u Malšic)

Celé území přírodního parku Černická obora se nachází v okrese Tábor. Do Soběslavska ovšem patří jen jeho východní část. Přírodní park Černická obora náleží do chráněné oblasti akumulace vod (CHOPAV) Třeboňské pánve. Přírodním parkem vede naučná stezka, která vznikla z iniciativy společnosti Panství Bechyně SE. Černická obora byla založena s cílem ochrany lesa a chovu zvěře (divoká prasata, daňci, jeleni, bažanti, aj). V okolí zámečku Černice vznikl park, ve kterém jsou několika set leté duby a je upraven pro účely golfového hřiště, které se zde nachází.

Biota: Z porostů převládají smrky a borovice, jsou zde i velice staré duby.

Z živočichů v přírodním parku žije žluna šedá, žluna zelená, čáp černý nebo los evropský. Dále je zde mnoho druhů hmyzu, např. střevlík, kovařík, krasci. Kvůli entomologické ochraně se zde v maximální možné míře zanechává dřevo padlých stromů.

70 25

12 Demografické výpočty (N/V) 13 Hustota zalidnění Lidé na Soběslavsku – kartogram (N/V)

V této kapitole se budeme věnovat demografickým charakteristikám Soběslavska. Ale než se dostaneme k samotným číslům, tak je důležité zmínit, že do našeho místního regionu patří 31 obcí. Některé z těchto obcí mají své části. To znamená, že například obec Hlavatce má 3 části – Hlavatce, Vyhnanice a Debrník. Každá tato část má až na pár výjimek své katastrální území.

Soběslavsko je dále rozčleněno na dvě části podle obcí s pověřeným úřadem. Tyto informace se vám budou hodit při hledání statistických dat na stránkách Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Obr. 43: SO ORP Soběslav

Dále se některé obce spojily do dobrovolných svazků obcí/mikroregionů, které mají za úkol chránit a prosazovat společné zájmy. Na území Soběslavska vznikly mezi léty 2000 až 2004 celkem 3 svazky obcí. Dobrovolný svazek obcí Soběslavska sdružuje 13 obcí (Soběslav, Hlavatce, Vlastiboř, Komárov, Vesce, Dráchov, Přehořov, Mezná, Sedlečko u Soběslavě, Myslkovice, Roudná, Klenovice, Skalice), Dobrovolný svazek obcí Veselsko sdružuje celkem 18 obcí (na území námi vymezeného místního regionu Soběslavska to jsou: Veselí nad Lužnicí, Žíšov, Borkovice, Zálší, Mažice, Sviny, Vlkov, Val, Drahov, Zlukov, Řípec) a Dobrovolný svazek obcí Pod Horou sdružuje celkem 14 obcí (na území námi vymezeného místního regionu Soběslavska to jsou: Budislav, Dírná, Chotěmice, Katov, Třebějice, Tučapy).

Se svou rozlohou 324 km2 patří SO ORP Soběslav mezi menší SO ORP Jihočeského kraje. Podle dat z roku 2018 žilo na území regionu 21 914 obyvatel, z toho

71 26

10 837 mužů a 11 077 žen. V předproduktivním věku (0–14) bylo 3 275 občanů, v produktivním věku (15–64) bylo 13 884 lidí a v postproduktivním věku (65 a více let) zde žilo 4 755 lidí. Za posledních několik let dochází ke zvyšování průměrného věku obyvatel (na číslo 43,8), což znamená, že populace Soběslavska stárne. Průměrný věk u mužů je 42,5 a u žen 45 let. Hustota zalidnění na 1 km2 je 68 obyvatele.

Z demografických charakteristik se budeme zabývat indexem stáří, který se počítá 푃65+ takto: 퐼푠 = × 100 ... P65+ = obyvatelé 65 a více let 푃0−14 ... P0 – 14 = obyvatelé 0–14 let

Pokud index stáří vyjde více jak 100, tak to znamená, že je v populaci převaha postproduktivního obyvatelstva, index do 100 znamená dominanci předproduktivního věku obyvatelstva. Soběslavsko má index stáří 145, 2.

Obr. 44: Stav obyvatel podle věku

Narozených bylo v roce 2018 na Soběslavsku 218 a zemřelých 280, což znamená zápornou hodnotu přirozeného přírůstku (-62), přírůstek stěhováním je naopak kladný (40), protože 374 lidí se přistěhovalo a jen 334 vystěhovalo. Celkový přírůstek je ale opět záporný (-22). Hrubá míra porodnosti činí 9,95 ‰, hrubá míra úmrtnosti je 12,78 ‰.

Obr. 45: Pohyb obyvatel Soběslavska

Trendem posledních několika let je stoupající počet sňatků (v roce 2018 to bylo 122) a klesající počet rozvodů (ve stejném roce 34).

72 27

Na Soběslavsku se nachází jen dvě obce se statusem města, je to Soběslav se 6 968 obyvateli a Veselí nad Lužnicí se 6 367 obyvateli. Pokud vypočítáte míru urbanizace, tak dostanete podíl městského obyvatelstva Soběslavska, který činí 60,85 %.

푚ě푠푡푠푘é 표푏푦푣푎푡푒푙푠푡푣표 푚í푟푎 푢푟푏푎푛푖푧푎푐푒 = × 100 표푏푦푣푎푡푒푙푠푡푣표 푐푒푙é ú푧푒푚푛í 푗푒푑푛표푡푘푦 G

Tato čísla se každým dnem, týdnem, měsícem, rokem mění, tak proč si je pamatovat? Důležité není znát přesné hodnoty, ale vědět, jak je vypočítat a především kde najít věrohodná data. Návod, jak na to, máte zde!

o Český statistický úřad → Databáze, registry → Veřejná databáze → Vše o území → Výběr profilu a území → Demografický vývoj/ Vybrané údaje za obec....

1 3 – název obce

4 Obr. 46: Návod na vyhledání dat1

Zopakujte si/Najděte si: 1 - Co znamená obec s pověřeným úřadem? - Jak vypočítáte: hustotu zalidnění, přirozený přírůstek, přírůstek stěhováním, celkový přírůstek, hrubou míru porodnosti, hrubou míru úmrtnosti? V jakých jednotkách vyjde výsledek? - Co je to kartogram?

Zamyslete se... - V jakých obcích je podle vás: nejnižší a nejvyšší hustota zalidnění, nejvyšší a nejnižší průměrný věk? Proč tomu tak je? 73 28

Hospodářství

S hospodářstvím přímo souvisí trh práce. Ze sčítání lidu, domů a bytů 2011 (=SLDB) víme, že na Soběslavsku bylo téměř 10 300 ekonomicky aktivního obyvatelstva (=zaměstnanci, zaměstnavatelé, ženy na mateřské dovolené, pracující důchodci a nezaměstnaní) a skoro 10 700 ekonomicky neaktivního obyvatelstva (nepracující důchodci a žáci, studenti, učni), což odpovídá zvyšujícímu se průměrnému věku obyvatel. SLDB je celorepublikové sčítání, které se koná jednou za 10 let, následující tak bude v roce 2021.

V roce 2011 byl počet všech zaměstnaných skoro 9 200 a z toho 5 700 lidí vyjíždělo za prací nebo do školy. Nejvíce pracujících vyjíždí do práce do jiné obce ve stejném okresu a více než 50 lidí dokonce vyjíždělo do zahraničí. V roce 2019 byl celkový podíl nezaměstnaných 1,9 %. Z jednotlivých obcí měla Mezná a Val více jak 5% nezaměstnanosti, zatímco Řípec, Sviny a Vlkov měly podíl nezaměstnanosti menší jak 1 %. Úřad práce evidoval 309 uchazečů o zaměstnání.

Zaměstnanost podle sektorů ukazuje, že v zemědělství, lesnictví, rybářství a dalších oblastech Obr. 47: Zaměstnanost podle sektorů priméru byla už v roce 2011 nejmenší, pouze 6 %. – Soběslavsko (SLDB 2011) V průmyslu a stavebnictví, což patří do sekundéru, bylo zaměstnáno 45 % obyvatel a ve službách (terciéru) 49 %. Porovnatelné zastoupení sekundárního a terciérního sektoru lze odůvodnit tak, že jsou na Soběslavsku jen 2 města, kde se koncentruje většina služeb a v jejich okolí se nachází různé továrny, které představují množství pracovních míst pro lidí nejen z našeho regionu.

14 Mapování land use (S) Zemědělství

Rozloha Soběslavska je 32 394 ha. Zemědělská půda má 18 886 ha (orná půda, trvalý travní porost, ovocné sady, zahrady) a 13 508 ha má půda nezemědělská (lesní pozemky, vodní plochy a zastavěné plochy – asi 440 ha). Z celkové rozlohy Soběslavska zaujímá orná půda více než 43 %, lesy více než 25,5 % a vodní plochy 7,3 %.

Od devadesátých let 20. stol. dochází ke zmenšování plochy zemědělské půdy na úkor

Obr. 48: Charakteristika obcí za rok 2019

74 29

nezemědělské a to především pro účely stavební, ale stále více zemědělské půdy je členěno do orné půdy, což ukazuje v následující tabulce hodnota míry zornění. Z nezemědělské půdy jsou v tabulce údaje o lesních porostech, jejich plocha naopak od 90. let roste.

Tab. 1: Bilance půdy na Soběslavsku Druh pozemku 1993 2000 2009 2017 Zemědělská 19 339 19 336 19 115 18 924 půda (ha) Orná půda (ha) 14 154 14 212 14 239 13 970 Míra zornění 73,2 73,5 74,5 73,8 [%] Trvalé travní 4 605 4 537 4 383 4 358 porosty(ha) Lesní pozemky 8 202 8 212 8 256 8 275 (ha)

Soběslavsko patří do bramborářské zemědělské výrobní oblasti (ZVO), konkrétně do bramborářsko-ovesné podoblasti B3. Pro zemědělce jsou ovšem podstatnější tzv. ANC (Areas with Natural Constraints) oblasti, které vznikly v rámci Programu rozvoje venkova (PRV). Podstatou je, že se vymezily oblasti s přírodním znevýhodněním, které se označují písmeny H (horské), S (specifické) a O (ostatní). Zemědělské půdy na Soběslavsku patří do oblastí O a S. Na základě tohoto zařazení mohou zemědělci žádat o různou výši dotací.

Z největších zemědělských družstev, které hospodaří na Soběslavsku lze jmenovat ZOD Podhradí Choustník, EUROFARMS AGRO-B s. r. o., BETA AGRO Soběslav a. s., JINOS – AGRO spol. s r.o. Veselí nad Lužnicí, Jasanka Krátošice s. r. o.

H oblasti S oblasti

Obr. 49: ANC oblasti O oblasti

Zopakujte si/Najděte si: - Jaké faktory ohrožují půdu? - Co je cílem Programu rozvoje venkova? - Kdo může být vlastníkem zemědělské půdy? - Vysvětlete, co je to land use.

Zamyslete se... - Značnou hrozbou pro lesy je kůrovec. Je tento škůdce rozšířen i na Soběslavsku? Jak se proti němu dá bojovat? - Vysvětlete, proč je zemědělská půda na Soběslavsku řazena do ANC oblastí? Do které konkrétní ANC oblasti patří vaše obec? Najděte si to na internetu. - Jaké zemědělské plodiny se na Soběslavsku pěstují? Proč právě tyto plodiny? Shoduje se to se ZVO bramborářsko-ovesnou?

3075

15 Zapomenuté továrny (S)

Průmysl

Důležitým průmyslovým centrem současnosti, ale i v minulosti je město Soběslav, v těsném závěsu je ale i druhé město Soběslavska, Veselí nad Lužnicí. Dnes jsou především okrajové části těchto měst hlavní průmyslovou oblastí, nicméně menší firmy lze nalézt i v okolních vesnicích.

Soběslav má ve své historii tři významné podniky, jejichž výroba byla přesunuta do jiných regionů. Prvním z nich je Akciová továrna na šicí stroje, dnes Lada šicí stroje, s.r.o. Továrna vznikla v Soběslavi v roce 1919, v roce 1972 byla výroba zastavena. Po roce 1989 několikrát změnila majitele, posledním majitelem Obr. 50: Továrna Lada – Soběslav – Motor Jikov – byla prodána, dnes má firma sídlo v Olomouci. V Soběslavi ale odkaz značky stále zůstává, budovy továrny stále nesou označení „ladovka“.

V prostorách bývalé továrny Lada dnes sídlí několik firem, jde o PRÜM Designové dveře, Strojírna Soběslav s. r. o., Motor Jikov Group a. s. a LL spol. s r. o. Poslední jmenovaná firma se věnuje výrobě bylinných extraktů, v soběslavské provozovně je varna a kovovýroba.

Významným zaměstnavatelem byla soběslavská pobočka oděvní firmy Otavan Třeboň. Se sílící konkurencí asijského oblečení byla firma nucena postupně uzavírat své pobočky, v září 2005 přišla na řadu i Soběslav. Práci ztratilo přes 100 zaměstnanců. V areálu bývalého Otavanu dnes sídlí firma M belt Dopravní systémy.

JITONA (jihočeská továrna nábytku) Soběslav vznikala jako součást továrny Lada. Jitona Soběslav ukončila výrobu v květnu 2011 (značné zvýšení nezaměstnanosti), přesunuta byla do závodu Klatovy a Třebíč. Propuštění zaměstnanci uspořádali soběslavské Jitoně symbolický pohřeb. Dnes se v Soběslavi nachází jen sídlo firmy.

V objektu bývalé Jitony dnes sídlí firma ENVI-PUR, s. r. o., GZ Média a Cup Systém, s. r. o., Obr. 51: Symbolický pohřeb Jitony která vyrábí vratné zálohovatelné kelímky.

Z veselských tradičních firem je nutno zmínit nejprve lihovarnickou firmu Fischl a syn – stále používané označení pro sídlo firmy je „fischlovka“. Po 2. světové válce došlo ke znárodnění firmy a vzniku nové s názvem Fruta, později Rekord. Výroba se přeorientovala na zpracování ovoce a zeleniny. V 90. letech 20. stol. byl podnik vytunelovaný a část zaměstnanců založila dodnes fungující firmu efko. Obr. 52: Pozůstatky areálu firmy Fruta

76 31

Efko vyrábí produkty pro Českou republiku i pro export, zpracovává více než 70 druhů ovoce a zeleniny, ročně zpracuje přes 85 000 tun surovin.

Významnou firmou byl také Čemolen, který se zabýval zpracováním lnu, zánik podniku v 90. letech souvisel se stále se snižujícím množstvím pěstování lnu.

V roce 2016 se přesunula výroba firmy MADETA z Veselí nad Lužnicí do Plané nad Lužnicí. Zaměstnancům byl umožněn přestup do plánské výrobny, takže nedocházelo k vysokému nárůstu nezaměstnanosti v regionu.

Dnes má část areálu bývalé Madety pronajatý firma PPF (Partner in Pet Food CZ, s. r. o.). Firma PPF je významným evropským výrobcem krmiv pro domácí zvířata, produkuje např. krmiva značky Propesko.

V následující tabulce najdete výběr největších nebo nejvýznamnějších firem Soběslavska. Např. firma Spilka a Říha s. r. o. počtem svých zaměstnanců nijak nevyčnívá (50–99), má ale obrovský význam pro město Soběslav. Tato firma měla na starosti revitalizaci náměstí, rekonstrukci soběslavského hradu a výstavbu knihovny nebo opravu domova důchodců.

Tab. 2: Průmyslové podniky na Soběslavsku Název firmy Obec výroby Odvětví BAANES, spol. s r.o. Soběslav strojírenství ČESKÉ HOUBY a.s. Soběslav potravinářství ENVI-PUR s.r.o. Soběslav strojírenství FERT a.s. Soběslav stavebnictví Impregnace Soběslav s.r.o. Soběslav dřevozpracující GOLDIM spol. s r.o. Soběslav potravinářství GZ Media, a.s. Soběslav polygrafický Motor Jikov Soběslav strojírenství Rašelina a.s. Soběslav těžební Servis-technika-služby Soběslavská akciová společnost Soběslav strojírenství Spilka a Říha s.r.o. Soběslav stavebnictví STRABAG a.s. Soběslav stavebnictví Strojírna Soběslav s.r.o. Soběslav strojírenství VIALIT SOBĚSLAV spol. s r.o. Soběslav stavebnictví VESCO, spol. s r.o. Veselí nad Lužnicí potravinářství GRENA, a.s. Veselí nad Lužnicí těžební průmysl FONTEA a.s. Veselí nad Lužnicí potravinářství RM GASTRO, s.r.o. Veselí nad Lužnicí strojírenství Teufelberger spol. s r.o. Veselí nad Lužnicí textilní MABA Prefa spol. s r.o. Veselí nad Lužnicí stavitelství efko cz s.r.o. Veselí nad Lužnicí potravinářství Partner in Pet Food CZ s.r.o., závod Veselí nad Lužnicí Veselí nad Lužnicí potravinářství T.O.D.O.K. spol. s r.o. Klenovice stavebnictví

Celkem se na území regionu vyskytuje přes 650 průmyslových firem a více než 800 věnujících se stavebnictví.

Zopakujte si/Najděte si: - Jaká znáte odvětví průmyslu?

- Jaké další podniky (mimo region Soběslavska) jsou významnými zaměstnavateli i pro občany našeho místního regionu? Kde se nachází?

77 32

Zamyslete se... - Najděte na mapě, kde se nacházely budovy dnes už zaniklých továren, které byly v textu zmíněny. Kde jsou lokalizovány současné největší průmyslové podniky Soběslavska? Porovnejte lokality a umístění podniků odůvodněte. − Z jakých důvodů je lokalita Soběslavska (především lokalita obou měst) atraktivní pro mnohé firmy? − Víte, co produkují firmy z Tab. 2? Pokud ne, tak si tyto informace vyhledejte.

16 Trasa MHD – mapa (N/V) 17 Cyklostezky – esej (S) Doprava

Osobní doprava je v regionu velice významným prvkem, a to hlavně z již zmíněného důvodu, nedostatku obchodů a služeb na vesnicích. Soběslavsko má mnoho vesnic, ze kterých se musí občané dopravit do práce, škol, k lékařům, aj. Autobusové spoje fungují, nicméně jsou často uzpůsobené vyjížďce do škol a práce. Například z a do Mažic se při trase Mažice – Veselí nad Lužnicí a zpět dostanete takto. Z Mažic autobus vyjíždí v pracovní den ve 4:26, 6:52, 12:52 a 16:11, do Mažic autobus přijíždí v 6:28, 12:31, 15:47 a 17:46, o víkendu ale autobusy nejezdí vůbec. Trasa je dlouhá zhruba 12 km.

O poznání lépe jsou na tom obě města, která nejsou spojena pouze autobusovou, ale i vlakovou dopravou. Z Veselí se do Soběslavi a zpět dostanete minimálně každou hodinu, a to i o víkendu.

Kromě regionální dopravy je ale také důležitá ta celostátní. Soběslavskem vede dálnice D3 (Praha – Tábor – České Budějovice – Rakousko). Celá trasa dálnice ještě dokončená není, ale pro náš místní region asi nejpodstatnější úsek Tábor – České Budějovice je již plně v provozu. Úsek mezi Veselím nad Lužnicí a Soběslaví byl zprovozněn v roce 2013. Před výstavbou dálnice byla nejdůležitější silniční tepnou silnice evropského významu E55, která původně vedla ze Švédska do Řecka. Silnice E55 se ve směru Veselí nad Lužnicí – České Budějovice ztotožňuje s dálnicí D3, mezi Táborem a Veselím ale stále vede původní trasa silnice E55.

Z železniční dopravy je stěžejní výstavba 4. železničního koridoru (trať v ČR: Děčín – Horní Dvořiště). Úseky Ševětín – Veselí nad Lužnicí a Veselí nad Lužnicí – Soběslav už v minulých letech prošly modernizací tratě. Došlo k přestavbě Veselského i Soběslavského nádraží do odpovídající podoby a zrušení nebo nahrazení stávajících přejezdů mimoúrovňovým křížením. V roce 2019 došlo k zahájení stavby na posledním úseku na Soběslavsku: Soběslav – Doubí u Tábora, který by měl být hotový v roce 2023. Tento úsek je specifický tím, že dojde k narovnání trati, její velká část nově povede souběžně s dálnicí D3, zbudovaný bude Zvěrotický tunel. Stávající a nová trať se spojí až u Doubí. Původní trať vedená v Soběslavi kolem přírodní památky Nový rybník u Soběslavi bude zrušena, zrušena bude také zastávka Roudná, která bude nahrazena zastávkou Myslkovice.

78 33

Obr. 53: Silniční a železniční síť na Soběslavsku

Zopakujte si/Najděte si: - Kdy je plánovaná kompletní dostavba dálnice D3? Kde a proč se výstavba nejvíce zdržela? - Jaké znáte dálnice, odkud kam vedou a kdy přibližně byly vybudovány? - Jaké znáte železniční koridory, odkud kam vedou?

Zamyslete se... - Jsou autobusové spoje do malých vesnic dostačující? Vyhovují časy odjezdů a příjezdů: školákům, pracujícím, důchodcům? - Jaké další alternativy dopravy mají obyvatelé těchto vesnic? - Výstavba dálnice i modernizace železniční trati je finančně hodně nákladná. Které úseky jsou podle vás nejnákladnější a proč? - Jak vypadalo Soběslavsko před výstavbou dálnice D3? Musely dálnici ustoupit nějaké budovy, lesy atd.? Zeptejte se rodičů.

79 34

Služby

Centry služeb Soběslavska jsou stejně jako v předchozím případě obě města, která disponují běžnými službami jako je kadeřnictví, specializované obchody, čerpací stanice, zdravotnictví, kino, aj. V obou městech se nachází státní i městská policie. V Soběslavi je stanice Zdravotnické záchranné služby a Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, sbory dobrovolných hasičů jsou rozšířeny po území celého regionu.

Snad v každé obci najdeme kostel, ve kterém se konají bohoslužby i další obřady, farář má ovšem často na starosti několik farností najednou. Pobočky pošty (mimo měst) se dnes nachází už jen v Borkovicích, Dírné, Hlavatcích, Myslkovicích, Tučapech. Oficiální pohostinské zařízení najdete v Chotěmicích, Katově, Myslkovicích, Přehořově, Svinech, Třebějicích, Valu, Vlkově a Zálší.

Obchod

Základní potraviny (smíšené zboží) se dají koupit jen v některých obcích, a to v Borkovicích, Budislavi, Dírné, Hlavatcích, Klenovicích, Myslkovicích, Roudné, Řípci, Tučapech a Zálší. Provozovatelem je společnost COOP Jednota, obchodní družstvo Tábor.

V Soběslavi jsou obchody koncentrovány především na náměstí Republiky a v obchodní zóně na severu města, kde jsou především supermarkety Lidl, Penny Market a Tesco, dále také Kik, Pepco a Teta drogerie. Z dalších obchodů jsou to pak lékárny, květinářství, Obr. 54: Obchod v Řípci pekařství, cukrárny, řeznictví, galanterie, elektro, železářství, trafiky, aj.

Veselí nad Lužnicí má většinu obchodů lokalizováno v okolí náměstí T. G. Masaryka. Jde o potraviny, cukrárnu, kavárny, lékárny, železářství, elektro aj. Na rozdíl od Soběslavi nemá Veselí obchodní část města. Supermarket Tesco je na jihozápadě města a ve středu města u třídy Čs. armády se nachází Penny Market.

Zamyslete se... - Představte si, že žijete v jedné z malých obcí a třeba z důvodu dlouhodobé nemoci se nedostanete nakoupit do města. Dokázali byste „přežít“ jen s malou samoobsluhou? - Jsou obchody v Soběslavi a Veselí nad Lužnicí dostačující? Jaký druh obchodu vám chybí? - S jakými problémy a proč se musí potýkat malé vesnické prodejny? Jsou tyto obchůdky do budoucna udržitelné? Proč ano, proč ne?

80 35

18 Cestovní kancelář (N/V) Cestovní ruch

Soběslavsko nabízí mnoho možností, jak využít volný čas, a to nejen pro místní obyvatele, ale i pro turisty z jiných částí republiky nebo i z jiných zemí. V jedné z předchozích částí už byly zmíněny přírodní zajímavosti (PP, PR, CHKO Třeboňsko), kterým se zde již věnovat nebudeme.

Jako částečný mezistupeň mezi přírodními a kulturními památkami Soběslavska můžeme brát turistickou oblast Toulava, která zasahuje do severní části našeho místního regionu (obce s pověřeným obecným úřadem Soběslav) a byla vyhlášena v roce 2013. V této oblasti se nachází pěší cesty, které návštěvníka zavedou nejen k naučným stezkám přírodních památek a rezervací, ale i do obcí s typickou lidovou architekturou, k hradům, zříceninám, muzeím, na různé festivaly a kulturní akce. Webové stránky Toulavy umožňují vyhledat trasy výletů na mapě, můžete si zvolit délku trasy, konkrétní oblast, dále také nabízí informace o ubytování a stravování v oblasti.

Velkým lákadlem pro turisty je i typická architektura selského baroka, která se vyskytuje především v části Soběslavsko- veselských blat. Díky unikátním štítům a průčelím selských stavení patří tak některé obce do vesnických památkových rezervací (VPR). Jde o Komárov, Zálší, Vlastiboř a Mažice. Obr. 55: Selské baroko v Komárově

V jednotlivých obcích se během roku kromě již zmíněných tradic konají i další kulturní akce. V zimě to jsou plesy (myslivecké, hasičské, rybářské), v létě pak poutě, které se konají u příležitosti svátku světce, kterému je zasvěcen kostel nebo kaple. Významné kulturní akce konané v Soběslavi a Veselí nad Lužnicí jsou uvedeny v části Města.

Obec Myslkovice je také významná pro své židovské památky. Nacházela se zde celá židovská čtvrť (některé domy jsou dodnes dochované), synagoga a za vsí je možné nalézt židovský hřbitov. Židovská komunita byla také v Přehořově a Tučapech, ovšem i zde byla synagoga zrušena a dochoval se jen hřbitov.

Zopakujte si/Najděte si: - Zjistěte, jaké jsou hranice Toulavy. Kam až sahá? - Jaké další Vesnické památkové rezervace znáte? - Co víte o židovském obyvatelstvu? Jaké používá písmo, jazyk, ...

Zamyslete se... - Najděte na stránkách Toulavy zajímavý výlet pro celou třídu. - Charakterizujte selské baroko. - Porovnejte dům z Komárova a Holašovic. Co mají společného, jak se liší? - Zjistěte, zda mohou vlastníci domů ve slohu selské baroko žádat o nějaké dotace na opravu. Pokud ano, tak o jaké? Jsou tito vlastníci limitováni nějakými omezeními od památkářů? - 81 36

19 Epidemiologický plán (N/V) Zdravotnictví

Region má 6 praktických lékařů pro dospělé v Soběslavi a 5 ve Veselí nad Lužnicí, to znamená, že v průměru vychází na 1 lékaře více než 1600 dospělých pacientů. Soběslavsko má 2 praktické lékaře pro děti a dorost ve Veselí a 2 v Soběslavi, takže na 1 dětského lékaře vychází přes 800 pacientů.

Ještě méně má region zubních lékařů – v Soběslavi 5 ordinací a zubní hygienu, Veselí 4 zubní ordinace, z dalších lékařských oborů jsou na Soběslavsku ortopedie, gynekologie, chirurgická ambulance, neurologie, diabetologická ordinace, rentgen, oční ambulance nebo kardiologie.

Je však evidentní, že lékařů je v regionu málo a často tak občané cestují za specializovanými lékaři do okolních okresních měst.

Na území Soběslavska se nenachází žádná nemocnice, nejbližší je v Táboře a v Českých Budějovicích, obě města ale disponují poliklinikou. Soběslav ovšem disponuje Zdravotnickou záchrannou službou Soběslav, Veselí nad Lužnicí by se výjezdové základny pro záchranku mělo dočkat v roce 2020.

Zopakujte si/Najděte si: - Jak rychlý dojezd k místu nehody/zraněnému by měly mít složky integrovaného záchranného systému?

Zamyslete se... - Jsou lékařské služby dostupné BEZ PROBLÉMŮ všem občanům Soběslavska? S jakými problémy se mohou potýkat? - Jak vyřešit nedostatek praktických a zubních lékařů? Jaká konkrétní opatření pro Soběslavsko navrhujete? Co by mohlo přilákat další lékaře právě sem?

Školství

Soběslavsko má dostatek mateřských i základní škol. Rolnička Soběslav a Střední škola řemeslná a Základní škola Soběslav se věnují žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Při výběru střední školy ale žáci ze Soběslavska mohou zvolit i jiné obory, nejčastěji dojíždí do školy do Tábora nebo Českých Budějovic. Základní umělecké školy v obou městech otevírají výtvarné a hudební obory. Taneční obor se v ZUŠ nevyučuje, ale jsou možnosti různých kroužků. Mnohým volnočasovým aktivitám pro děti se věnují nejen školní kroužky, ale také Domy dětí a mládeže jak v Soběslavi, tak ve Veselí nad Lužnicí – zde také funguje Středisko volného času Síť. Obě města také poskytují možnosti sportovních kroužků (fotbal, tenis, gymnastika, aj.). V regionu nechybí ani množství autoškol.

82 37

Tab. 3: Školská zařízení na Soběslavsku Základní škola tř. Dr. E. Beneše, Soběslav Základní škola Komenského, Soběslav Střední škola řemeslná a základní škola Soběslav, Wilsonova Základní školy MŠ, ZŠ speciální a praktická škola Diakonie ČCE Rolnička Soběslav Základní škola Blatské sídliště, Veselí nad Lužnicí Základní škola Mezimostí, Veselí nad Lužnicí MŠ a ZŠ Tučapy Gymnázium Gymnázium Soběslav Jiné střední Střední odborná škola ekologická a potravinářská Veselí nad Lužnicí školy Střední škola řemeslná a Základní škola Soběslav, Wilsonova Základní ZUŠ Veselí nad Lužnicí umělecké školy ZUŠ Soběslav

Zopakujte si/Najděte si: - V některých obcích ještě do nedávna fungovaly tzv. malotřídky. Jaké mají tyto školy výhody a jaké naopak nevýhody?

Zamyslete se... - Je vaše škola bezbariérová? Pokud ne, tak se zamyslete nad nutnými úpravami, aby školu mohl navštěvovat vozíčkář. Jaké mimoškolní aktivity by takovýto spolužák mohl navštěvovat? Přemýšlejte nejen nad aktivitou, ale i nad prostorem, kde se odehrává. - V jedné ze škol na Soběslavsku vypukl koncem minulého století požár. Ve které to bylo? Zjistěte co nejvíce informací.

20 Národopisná oblast Kultura, média a propagace -..jak to vypadá v praxi (S)

Soběslavsko nabízí mnohé možnosti kulturního vyžití, které souvisí s cestovním ruchem. Většina kulturních akcí ve městech je pořádána pod záštitou kulturních domů a různých spolků. Na vesnicích jsou hlavními organizátory obecní úřady nebo občané samotní, často uskupeni ve spolku dobrovolných hasičů. Jediné kino Soběslavska se nachází přímo v Soběslavi. Po generální přestavbě v roce 2009 se kino začalo označovat také jako Kulturní centrum Soběslavska. Obr. 56: Promítací sál soběslavského kina

83 38

Do Soběslavska zasahují 2 národopisné oblasti. Téměř celý region patří do oblasti Blat, některé obce na severu ale zasahují do Kozácka/Táborska, kterému se v následujícím textu věnovat nebudeme.

Obr. 57: Národopisná oblast jihočeských Blat

Obr. 58: Národopisná oblast Kozácka

84 39

Národopisné oblasti zpravidla nemají jasné hranice. Jejich vymezení je problematické, protože každý národopisný badatel (Emilie Fryšová, Karel Weis, aj.) regiony vymezovali na základě různých kritérií (dodržování specifických tradic, nošení kroje) a může tak docházet k tomu, že se v některých obcích oblasti překrývají.

Národopisná oblast Blata je členěna na 3 podoblasti, Soběslavsko patří do podoblasti Soběslavsko-veselských Blat. Šlo o oblast nížinnou s mnohými rybníky, močály a rašeliništi, která byla oproti sousedním hornatým oblastem relativně bohatá, což se odráželo především na krojích a místní architektuře. Blatské kroje prošly mnohaletým vývojem (odkládaly se až v 2. pol. 20. století), a tak se dochovaly 3 druhy výšivek. Nejstarší je bavlnková, následuje korálková a poté výšivka z rybích šupin. Ženský sváteční kroj pro svobodnou dívku se skládal z nízkých černých střevíců, červených punčoch, jednobarevné (modrá, zelená, černá, fialová, vínová) sukně se stuhou (tzv. baborkou), vyšívané zástěry, šněrovačky (delší zakončená „zuby“) nebo lajdíku (kratší), košilky, vejkladku (límce) a dívčího vínku s mašlí, který se vázal na upletený cop. Vdaná žena měla vlasy zakryté čepcem a ženským vínkem, na kterém se nosil velký čtvercový vyšívaný šátek zvaný plena. Vdané ženy měly také zakryté ruce krátkým kabátkem (=špenzr). Zástěry i vínky byly pošité plíšky (kovové flitry), na ženském vínku byly všity i zrcátka, to mělo představovat lesklou hladinu rybníků, které jsou pro Blata typické.

Obr. 59: Dívčí kroj s bavlnkovou výšivkou, lajdíkem a dívčím vínkem (vlevo), dívčí kroj s korálkovou výšivkou a šněrovačkou (uprostřed), kroj vdané ženy s plenou a špenzrem (vpravo) Mužský sváteční kroj pro svobodné se skládal z čepice (vydrovky), vyšívané košile, vesty (tmavě zelená, modrá), kalhot z jelení kůže, modrých nebo bílých punčoch a nízkých černých bot nebo vysokých bot (holínky). Ženatí muži měli místo vydrovky vysoké čepice (tchořovice) nebo klobouky a hlavním znakem byl dlouhý tzv. ženící kabát.

85 40

Obr. 60: Kroj svobodného mládence (vlevo), manželský pár (vpravo)

Tradice se na Blatech udržují hojně, ale specifika oproti ostatním oblastem zde většinou nejsou. Kromě rodinných zvyků, které se dodržují především na Vánoce, se ve většině obcí Soběslavska dodržuje masopust, velikonoční řehtání a koledování, stavění máje nebo obchůzka Mikuláše, anděla a čerta. Na Soběslavsko-veselských Blatech pak ještě chodívala v tomto průvodu i smrtka.

Místní region Soběslavsko je nejvíce řešen v Táborském deníku, ve kterém jsou informace z celého okresu Tábor. Dále existuje od roku 2012 regionální televize – Jihočeská televize, věnující se událostem z celého kraje.

Přímo na Soběslavsku pak vychází každý měsíc zpravodaj Hláska (v Soběslavi) a zpravodaj Veselsko (ve Veselí nad Lužnicí). Oba tyto měsíčníky se věnují kulturním, sportovním a jiným akcím konaným v obou městech a okolí. Jsou zde informace z městských zasedání, uveřejňují se zde přijatá rozhodnutí a opatření. Další část patří i inzerci. Příspěvky do těchto zpravodajů mohou posílat sami občané a upozornit tak na zajímavost v našem okolí. Měsíčníky jsou prodávány v tištěné podobě a po uplynutí určité doby jsou zveřejněny zdarma na stránkách měst.

Nejen o uveřejnění zásadních informací, ale také o propagaci oblasti se starají webové a facebookové stránky města Soběslav i Veselí nad Lužnicí. Obě města mají také aktivní pracovníky infocenter, kteří díky facebookovým stránkám občany upozorňují na vše nové a důležité „live“, nemusí se tak čekat na prodej měsíčníků. Pro ostatní občany, kteří těmto technologiím neholdují, fungují (jak v obou městech, tak i ve všech vesnicích) městské a obecní rozhlasy, které informují o tom nejpodstatnějším.

K dalším propagátorům Soběslavska, patří Kulturní dům města Soběslav (KDMS) a Kulturní dům Veselí nad Lužnicí (KD Veselí) a spolky fungující na tomto území.

86 41

Obr. 61: Kulturní dům v Soběslavi (vlevo), Kulturní dům ve Veselí nad Lužnicí (vpravo)

Zopakujte si/Najděte si: - Co je to národopisná oblast?

- Jaká média lze používat k propagaci regionu i jako informační kanál? - Jsou městské a obecní rozhlasy v dnešní době ještě potřeba? Proč byste je zachovali/proč nikoli?

Zamyslete se... - Jaké spolky fungující na Soběslavsku znáte? Čemu se věnují? - Viděli jste někdy někoho na Soběslavsku v kroji? Proč ho měl na sobě? - Jaké znáte folklorní soubory? Čemu se věnují? Kde je můžete vidět? - Zjistěte, co je to Baráčnická obec a čemu se věnuje. - Jaký je podle vás optimální způsob, jak informovat VŠECHNY občany např. o nějakém nebezpečí? - Vytvořte propagační materiál Soběslavska.

21 Naše města – PL (N) Města 22 Regionální rozvoj – SWOT analýza (V) SOBĚSLAV 23 Co by se dalo zlepšit? (N/V)

Historie a současnost: První zmínka o Soběslavi je z konce 13. století, vlastníky hradu i města už tehdy byl rod Rožmberků. V roce 1390 byla Soběslavi udělena Jindřichem z Rožmberka výsada měst královských (oprávnění k opevnění města). Na soběslavském hradě měl být v roce 1394 krátce vězněn král Václav IV., za husitských válek bylo město dvakrát vypáleno. V době válek a nepokojů za Jiřího z Poděbrad bylo město (nikoli hrad) vydáno do rukou Zdeňka ze Šternberka, ale už po 13 letech bylo vráceno Rožmberkům. Vilém z Rožmberka pak v roce 1565 Soběslav věnoval svému bratrovi, poslednímu Rožmberkovi, Petru Vokovi z Rožmberka. Po jeho smrti se dalším vlastníkem soběslavského panství stal Jan Jiří ze Švamberka. Následovala přestavba části hradu nejprve na českou školu a v roce 1628 na pivovar. Od roku 1993 docházelo k postupné záchraně hradu, která byla završena v roce 2010, kdy zde byla otevřena městská knihovna. Obr. 62 : Věž Hláska s knihovnou

V roce 2002 zasáhla Soběslav ničivá stoletá povodeň. V roce 2011 byla dokončena výstavba městského venkovního koupaliště, rekonstrukce soběslavského náměstí podle návrhu architekta J. Kročáka byla dokončena v roce 2018. Obě tyto stavby měla na starost firma Spilka a Říha. V roce 2018 také proběhlo odbahnění PP Nový rybník u Soběslavi. V roce 2020 byla dokončena rekonstrukce historického domu č. p. 1 (Stará radnice) na náměstí Republiky, ve kterém nově vznikla obřadní síň a stálé prostory pro infocentrum.

Památky: Soběslav je bohatá na množství kulturních památek, jde např. o raně gotický kostel sv. Petra a Pavla se 68 m vysokou věží na náměstí, gotický kostel sv. Víta, hřbitovní kostel sv. Marka (dnes galerie) v parku u kina, dále již zmíněný středověký Rožmberský hrad s věží Hláska, budovy obou muzeí – Rožmberský dům a Smrčkův dům a dům Staré radnice. Na náměstí je kamenná kašna se sochou sv. Floriána a morový sloup. Významnou památkou jsou i dochované hradby a hradní příkopy, především v okolí parku Promenáda. Obr. 63: Kostel sv. Víta a Stará radnice

Kulturní akce: Nový rok je každoročně zahájen ohňostrojem, v lednu a únoru se koná řada plesů (Společenský, Sportovní, Rybářský, Diakonie Rolnička a Staročeský bál), na jaře a na podzim se koná veletrh kreativního tvoření Kreativ, 30. dubna se staví máj na náměstí a pálí čarodějnice. Červen je ve znaku hudebních minifestivalů Dobrovol a Gymplfest. Začátek července patří akci Setkání s hudbou a posléze mezinárodnímu festivalu dechových hudeb Kubešova Soběslav. V září probíhá jízda historických vozidel O pohár starosty města, dále Soběslavský cyklomaraton a Soběslavské slavnosti. Adventní období je zahájeno Rozsvěcením vánočního stromu a Rolničkovým adventním trhem. Celoročně funguje městské kino, divadelní představení pro děti i dospělé, místopisné přednášky a koncerty se konají v kulturním domě.

88 43

VESELÍ NAD LUŽNICÍ

Historie a současnost: Město Veselí nad Lužnicí vzniklo nuceným spojením obcí Veselí a Mezimostí nad Nežárkou v roce 1943, tedy za fašistické okupace.

První písemné zmínky o Veselí jsou z roku 1259, kdy byl vlastníkem Vok z Rožmberka, ale pravděpodobně už před tímto datem byla vystavena tvrz na pahorku zvaném Na Talíři. Na počátku 14. století se vlastníkem stal Václav II, v roce 1362 bylo město povýšeno na komorní město samotným Karlem IV. Stejně jako Soběslav bylo i Veselí za husitských válek několikrát vypáleno. Opětovný rozmach města spojený s rozmachem rybníkářství nastal až pod vlastnictvím Petra Voka z Rožmberka. V roce 1612 převzali město do správy Švamberkové a opět začalo upadat. Veselí se zapojovalo do rebelií v období Českého povstání, po bitvě na Bílé hoře sice dostalo císařskou milost, ale devastace města byla značná. V roce 1660 se novým vlastníkem stává Jan Adolf Schwarzenberg. Plnou samostatnost město získalo v roce 1918.

Mezimostí nad Nežárkou je poprvé datováno ve 14. století. Vlastníky tvrze, která stála u soutoku Lužnice a Nežárky, byli páni z Mezimostí nazývaní Jeníkové. Roku 1369 se jejím vlastníkem stal Oldřich z Rožmberka a roku 1465 byla prodána Mezimostí. Petr z Rožmberka roku 1494 povyšuje Mezimostí na městečko (získává právo svobodných měst). Mezimostí ve své historii bylo často zasaženo povodněmi. V 19. století vznikl na území městečka významný železniční uzel, který zapříčinil jeho velký rozmach. Roku 1908 bylo Mezimostí povýšeno Obr. 64: Nádražní budova císařem Františkem Josefem I. na město.

V roce 2002 postihly město ničivé povodně. V roce 2011 prošel kulturní dům velkou rekonstrukcí. Rok 2019 byl ve znamení rekonstrukcí kostela Povýšení sv. Kříže a 2. ZŠ v Mezimostí. Už v předchozích letech došlo k modernizaci železniční stanice, samotná nádražní budova by měla projít rekonstrukcí v roce 2020, v tomtéž roce by měl být dokončen přestupní terminál veřejné dopravy, který by spojil autobusové a vlakové nádraží. V následujícím roce (2021) by pak měla být dokončena rekonstrukce Weisova domu (muzea).

Památky: Na náměstí T. G. Masaryka je k vidění několik historických domů, jde o Starou radnici, Radnici (současné sídlo městského úřadu), renesanční Blatské muzeum Weisův dům s fasádou se sgrafity a Poštovský dům (č. p. 22). Významnou secesní památkou je také Sokolovna (č. p. 2). Z církevních památek jde především o kostel Povýšení sv. Kříže se Hřbitovní kaplí a Děkanstvím, dále pak kaple sv. Floriána v Mezimostí. Obr. 65: Weisův dům

Kulturní akce: Každoroční dubnové akce jsou pochod a cyklojízda Krajem Rybníků, Veselský vodácký maraton, stavění máje. Z dalších akcí to je Běh Klobásnou a cykloturistická jízda Jaro na Blatech. V červnu se konají Veselské slavnosti, v létě plavecký závod Veselská hodinovka, triatlonový závod Betonový muž a žena, soutěž

historických vozidel Selské baroko. Na podzim je to turistický Krčínův maraton, Vodácký triatlon EPPI a v době adventu Rozsvěcení vánočního stromu.

Zopakujte si/Najděte si: - Definujte pojmy: urbanizace, suburbanizace, deurbanizace, reurbanizace. - Jaké jsou funkce sídel? - Jak souvisí vývoj podílu městského obyvatelstva s průmyslovou revoluci?

Zamyslete se... - Najděte na internetu plán rozvoje města a zamyslete se nad ním. Co by se dalo zlepšit? - Najděte územní plán města. Mají města možnost bez změny územního plánu vystavět: novou továrnu, rodinné domy nebo sportoviště? Kde by tyto stavby mohly být realizovány? - Proč je pro město dobrá výstavba nových továrních hal (např. Teufelberger) a jaká tato výstavba nese pro města negativa? - Kde je v Soběslavi a Veselí nad Lužnicí centrum města a kde už začínají okrajové části? - V jakých obcích lze dobře sledovat proces suburbanizace? Proč tomu tak je? - Jak se obě města měnila v čase? Pokuste se zjistit např. jak vypadalo místo, kde dnes stojí supermarkety/obchodní zóna.

- Jak se za posledních několik desítek let vyvíjel počet obyvatel? Vývoj odůvodněte. - Zjistěte, jaké další kulturní, ale i sportovní akce se ve městech konají? - Proč je pro obě města důležité napojení na dálniční i železniční síť?

90 45