DVA „ZTRACENÉ“ OBRAZY PAULA TROGERA Z KLÁŠTERNÍHO HRADISKA U OLOMOUCE

TOMÁŠ VALEŠ

Dílo rakouských malířů nejen na Moravě, a současně slavnostního sálu hradišťské pre- ale i v Čechách patří mezi tradiční oblasti latury, vzniklá roku 1731 za přispění kvadra- zájmu prof. Lubomíra Slavíčka. Sám věno- turisty Antonia Tassiho.4 Na výzdobě sálu se val pozornost nejen oněm „velkým jménům“ sochařskou složkou podílel na Moravě usaze- (Michelangelo Unterberger, Paul Troger, ný Josef Winterhalder st. (1702–1769), kte- ), ale zasloužil se rý udržoval s Paulem Trogerem přátelské také o zevrubné poznání díla umělců dopo- styky a zároveň dokázal od této vlivné osob- sud nepříliš známých, jako byl Felix Ivo Lei- nosti čerpat výtvarné poučení.5 Sám si mimo cher nebo Johann Cimbal.1 Tento příspěvek jiné zachycoval kompozice Trogerových děl chce přinést další drobná zjištění k tvorbě a neméně dovedně vytvářel bravurní pero- jednoho z výše uvedených rakouských malí- kresby mnohdy svým provedením blížící se řů. Pokud Paul Troger (1698–1762) nezasá- peru právě Paula Trogera.6 V roce 1732 pro- hl svou tvorbou přímo na území Čech, bylo vedl Paul Troger kreslířský návrh pro grafi c- tomu jinak v případě Moravy. I přes jistou kou výzdobu nákladného olomouckého tis- torzálnost zachování malířova díla je jeho sto- ku Sanctum saeculare marianum, jehož vydání pa zde stále patrná, a jak vychází najevo, ne bylo iniciováno opatem Norbertem Umlau- stále dostatečně poznaná. Mezi nepochyb- fem (opatem 1732–1741) u příležitosti koru- ně nejvýznamnější moravské objednavatele, nování milostného obrazu Panny Marie Sva- využívající umu právě Paula Trogera, patřila tokopecké.7 Rytina, na které je milostný obraz premonstrátská kanonie na Hradisku u Olo- přinášen na oltář v interiéru chrámu, se sta- mouce.2 Malíř pro zdejší premonstráty pra- la zrcadlově obrácenou předlohou pro jeden coval v několika etapách mezi lety 1731–1751 z reliéfů navržený Josefem Winterhalderem a nebyl zdaleka jediným rakouským umělcem st. a provedený vídeňským zlatníkem Jose- zde působícím. Premonstráti oslovovali mimo fem Wirthem. Reliéf a grafi cký list předsta- jiné malíře Daniela Grana, Michelangela Un- vují poustevníka Matěje Sigara před oltářem terbergera, Christiana Hilfgotta Branda nebo s milostným obrazem a tvoří součást čtveři- kvadraturistu Josefa Franze Wiedona.3 ce reliéfů zachycujících nejvýznamnější oka- Mezi dodnes dochovaná a nejdůležitěj- mžiky z dějin Svatého Kopečku.8 Grafi cký ší díla patří monumentální nástěnná malba vzor byl samozřejmě pro převedení do sochař- představující Zázračné rozmnožení chlebů a Nasy- ské podoby upraven, nicméně celková kom- cení zástupů v prostorách letního refektáře pozice spolu se styčnými body, jako je partie

183

IIIb-Slavicek.inddIb-Slavicek.indd 118383 88.10.2009.10.2009 88:28:43:28:43 TOMÁŠ VALEŠ

Obr. 1: Sv. Petr při souboji s Šimonem Mágem, před rokem 1743, olej, plátno, 75,5 x 51,5 cm, Obr. 2: Sv. Petr při souboji s Šimonem Mágem, Österreichische Galerie Wien, inv. č. 5486. před rokem 1743, olej, plátno, 83 x 43 cm, Reprofoto: Michael Krapf – Cornelia Reiter (eds.), Niederösterreichisches Landesmuseum, inv. č. Das Zeitalter Maria Theresias. Meisterwerke des 3811. Reprofoto: P. Troger und die österreichische Barock, kat. výst., Wien 2006. Barockkunst, kat. výst., Altenburg 1963.

oltáře s anděly nebo část architektonické kuli- Pozuruhodný grafi cký list s Pannou Marií, sy, zůstala prakticky nezměněna.9 Grafi cký list uctívanou ženskými personifi kacemi věd a umě- tedy představuje další ze styčných bodů mezi ní, tvoří také součást tisku Athenaeum sive Univer- Paulem Trogerem a Josefem Winterhalderem sitatis Mariana […], vydaného taktéž roku 1732 st. Zajímavá je také souvislost s Josefem Wir- v Olomouci. Grafi ka je opět signována bratry them, jehož jméno je spojeno s náhrobkem Schmutzerovými a její formát, včetně textové sv. Jana Nepomuckého v Praze. Na něm se složky, je prakticky identický s grafi ckými listy nachází „donnerovsky“ laděný reliéf předsta- nacházejícími se v předcházejícím tisku. Je tedy vující vytažení mrtvého Jana Nepomuckého možné předpokládat, a napovídá tomu i typi- z Vltavy. Ústřední motiv tohoto reliéfu s drob- ka některých postav, že neuvedeným autorem nými změnami zachycuje Trogerova kresba předlohy tohoto listu byl právě Paul Troger.11 v Szépmüvészeti Múzeum v Budapešti, dato- Troger navštívil Hradisko několikrát vaná do třicátých let 18. století.10 i v následujících letech, během kterých zaslal

184

IIIb-Slavicek.inddIb-Slavicek.indd 118484 88.10.2009.10.2009 88:28:43:28:43 DVA „ZTRACENÉ“ OBRAZY PAULA TROGERA Z KLÁŠTERNÍHO HRADISKA U OLOMOUCE

přímo do areálu kanonie nebo na Svatý V současnosti se však podařilo identifi kovat Kopeček závěsná plátna. Ve třicátých letech vlastní Trogerovy originály nezvěstné více dodal do svatokopeckého chrámu obrazy se než dvě staletí. Ty od neznámé doby tvořily sv. Máří Magdalenou a sv. Petrem a následně součást vybavení kostela sv. Václava v Rači- oltářní plátna Anděla Strážce a sv. Pavlíny.12 cích, kam se dostaly nejspíše po rozprodeji V roce 1736 namaloval pro klášterní kostel inventáře zrušeného kláštera na Hradisku, sv. Štěpána dnes ztracený obraz sv. Liboria a dnes jsou uloženy v církevním depozitáři. a roku 1741 jednal prostřednictvím Josefa Rozměrově takřka odpovídají údajům uve- Winterhaldera st. s opatem Pavlem Václaví- deným již Cerronim a shoda jednoho z nich kem (opatem 1741–1784) o dodání podobi- s výše zmíněnými skicami potvrzuje defi ni- zen císařovny Marie Terezie a Františka Ště- tivně jejich identitu.19 pána Lotrinského.13 V roce 1750 došlo ještě Pro jednoznačné Trogerovo autorství k objednávce fi ktivních portrétů přemyslov- hovoří samotná malířská kvalita pláten, kte- ských zakladatelů, určených do prostor nově rá je zřejmá i přes jejich velmi neuspokoji- zařizovaného konventního refektáře, na vý stav. Fyziognomické znaky jednotlivých jehož výzdobě se podíleli také další rakouští postav, modelace draperie s plným využitím umělci. Na úpravy dohlížel opět sochař Josef stínů, provedení detailů, jako jsou vousy, uši Winterhalder st., který také kresbou zachytil či ruce, ukazující na dokonalou znalost tvor- podobu jednoho z dnes nezvěstných Troge- by Giovanniho Battisty Piazzetty, a v nepo- rových pláten, představujícího nejspíše Otu slední řadě celková světelná koncepce a půso- I., nebo Otu III.14 Moravský historiograf bivost nás o Trogerově autorství ujišťují.20 Johann Peter Cerroni zaznamenal ve svém Popis souboje sv. Petra se Šimonem Mágem třísvazkovém pojednání o dějinách umě- obsahuje mimo apokryfních textů také Legen- ní na Moravě také další čtyři dnes ztracené da Aurea, jejíž podání je hradišťskému obra- Trogerovy obrazy. První dva určené „für den zu nejbližší21 [obr. 3, 4]. Celý děj je nahuštěn Prelaten“představovaly apoštolská knížata sv. do relativně malého prostoru, což zdůrazňu- Petra a Pavla (o rozměrech cca 85 x 63 cm) je vztahy mezi jednotlivými postavami. Střed a nejspíše se nacházely v takzvaném „zrcadlo- plátna tvoří postava sv. Petra se zdviženou vém pokoji“.15 Snad šlo o ty původně objed- pravicí směřující k padajícímu Šimonu nané opatem Norbertem Umlaufem, které Mágovi. Na válcovém soklu zdobeném reli- byly zmíněny v korespondenci s opatem Vác- éfy sedí na trůnu pod baldachýnem císař lavíkem roku 1741.16 Další dvojice, datova- Nero, pozorující odehrávající se děj. Pod trů- ná Cerronim do roku 1743, měla představo- nem na jednom ze schodů sedí se složenýma vat sv. Petra při souboji s Šimonem Mágem rukama a s mečem u svých nohou jako atri- a sv. Petra, „wie er zu Jerusalem in Berathung butem sv. Pavel, který obrací svůj pohled na mit den Aposteln sizt“, a malíř měl za obě plát- jednu z repusoárových postav, starého muže na dostat 250 zlatých.17 I když byly obrazy v kápi. Výjev doplňuje postava ženy s dítě- od zrušení kláštera nezvěstné, bylo předběž- tem, patřící mezi oblíbené Trogerovy motivy, ně možné s jedním z nich na základě iko- které můžeme nalézt například na obraze sv. nografi cké shody spojit postupně tři olejové Kajetána v theatinském kostele v rakouském skici nacházející se v majetku těchto institu- Salzburgu. Důležitou roli v koncepci celého cí: Niederösterreichisches Landesmuseum výjevu hrála nástěnná malba Franceska Soli- v St. Pölten, Österreichische Galerie Belve- meny v neapolském kostele San Paolo Maggi- dere ve Vídni a Kunsthalle Bremen (dříve ore (1690), která byla reprodukována napří- soukromý majetek Maďarsko)18 [obr. 1, 2]. klad prostřednictvím leptu Martina Speera.22

185

IIIb-Slavicek.inddIb-Slavicek.indd 118585 88.10.2009.10.2009 88:28:45:28:45 TOMÁŠ VALEŠ

Složitější situace vyvstává při defi nová- ní vztahu jednotlivých zachovaných skic.25 Právě ony jsou hlavně v 18. století považo- vány, spolu s kresbami, za prvotní autentic- ká díla a s rostoucím zájmem sběratelů roste také poptávka právě po tomto druhu umě- leckých děl. Jejich velká obliba vedla malíře k vytváření autonomních skic, replik, které mnohdy vznikaly jako dodatečné záznamy – ricorda. Ve smlouvách s umělci si objedna- vatel mnohdy vymínil zaslání vlastnoruční umělcovy skici a malíř si většinou pro svou potřebu zhotovil repliku. Skica sloužila také jako jeden z učebních prostředků v malíř- ském ateliéru, kde našla bohaté uplatně- ní hned vedle kreseb a grafi ckých listů. U rakouských malířů a zvláště u Paula Tro- gera se setkáváme s věším množstvím iden- Obr. 3: Sv. Petr při souboji s Šimonem Mágem, tických olejových „skic“, které často kom- 1743, olej, plátno, přibližně 220 x 190 cm, plikují otázku jejich autorství.26 V určitých církevní depozitář, Česká republika. případech nám rozdíly mezi jednotlivými Foto: Tomáš Valeš. skicami (sumární versus detailní provedení) umožňují určit chronologii jejich vzniku.27 Paul Troger využívá základního kompoziční- Při konfrontaci všech tří prací s původním ho rozmístění jednotlivých postav, ale opro- plátnem nás překvapí věrnost provedení ti Solimenovi omezuje jejich celkový počet, a odchylky můžeme nalézt především v jed- přičemž hlavní aktéři výjevu jsou zdůrazně- notlivých detailech. Nejvýraznějším je roz- ni oproti pozadí, což zvyšuje celkové působe- dílnost reliéfní sochařské výzdoby soklu pod ní malby na diváka. Solimenova malba ovliv- trůnem. Na všech třech skicách jsou na reli- nila také další rakouské malíře a konkrétní éfu zobrazeny tři mužské obnažené postavy, ohlas zmíněné neapolské malby můžeme na rozdíl od třech ženských fi gur na původ- najít například v tvorbě Martina Altomon- ním plátně. Samotná výzdoba soklu také ta (1657–1745).23 Podobně uspořádanou nápadně připomíná Trogerovy kresby ovliv- ústřední kompozici jako na Trogerově plát- něné jeho italským pobytem, kde ho mimo ně najdeme také například na jedné z kreseb jiné zaujalo velké množství sochařských Franze Karla Palka (1724–1767), znázorňující antických památek.28 Další rozdíly najdeme sv. Pavla stojícího na stupních před oltářem, také v malbě poškození kamenných schodů, zdobeným oválným reliéfem. Natočení horní které je prakticky na všech čtyřech plátnech poloviny těla, světcova hlava, ale také drob- odlišné. Prozatím nemůžeme určit, kterou né „fatto“ světcova stětí, které evokuje posta- ze skic lze považovat za Trogerovo model- vy jezdců na pozadí Trogerova plátna, to vše lo a zda se vůbec zachovalo, nebo zda jde ukazuje na jistý vzájemný souzvuk. Sám Pal- o Trogerovy repliky, případně o práce něk- ko patřil mezi malíře z okruhu vídeňské aka- terého z malířů jeho dílenského okruhu.29 demie, pro které rozhodně Trogerova tvorba Rozpletení vzájemných vztahů by v budouc- nebyla ničím cizím.24 nu napomohla především vzájemná kon-

186

IIIb-Slavicek.inddIb-Slavicek.indd 118686 88.10.2009.10.2009 88:28:45:28:45 DVA „ZTRACENÉ“ OBRAZY PAULA TROGERA Z KLÁŠTERNÍHO HRADISKA U OLOMOUCE

Obr. 4: Sv. Petr při souboji s Šimonem Mágem, Obr. 6: Sv. Pavel na apoštolském koncilu detail, 1743, olej, plátno, přibližně 220 x 190 cm, v Jeruzalémě, detail, 1743, olej, plátno, církevní depozitář, Česká republika. přibližně 220 x 190 cm, církevní depozitář, Foto: Tomáš Valeš. Česká republika. Foto: Tomáš Valeš.

Obr. 5: Sv. Pavel na apoštolském koncilu v Jeruzalémě, 1743, olej, plátno, přibližně 220 x 190 cm, církevní depozitář, Česká republika. Foto: Tomáš Valeš.

187

IIIb-Slavicek.inddIb-Slavicek.indd 118787 88.10.2009.10.2009 88:28:46:28:46 TOMÁŠ VALEŠ

frontace všech tří děl spojená s důležitým lů (Sk 15, 1–21).31 Tento ikonografi cký mo- restaurátorským průzkumem.30 tiv se většinou objevoval v cyklech výjevů ze Čitelnost druhého plátna je značně sní- života apoštola sv. Pavla.32 Jako Pavlův do- žena stavem jeho dochování, který znesnad- provod je zmíněn Barnabáš, který může být ňuje identifi kaci scény a jednotlivých akté- oním vousatým mužem v modrém plášti, se- rů. Johann Peter Cerroni označil jako hlavní dícím u Pavlových nohou. postavu na obraze sedícího sv. Petra. Plátno Samotná volba ikonografi e byla jistě inici- je však bezesporu koncipováno jako pandán ována objednavatelem obou pláten, opatem k souboji sv. Petra s Šimonem Mágem. Děj Pavlem Václavíkem, a potvrzuje jeho zájem se odehrává v chrámovém interiéru, kde sv. o obě apoštolská knížata. Opat Václavík zvo- Pavel stojí mezi postavami apoštolů ve svět- lil neobvyklou ikonografi i jednak s ohledem lé tunice a výrazném červeném plášti s kni- na svého patrona sv. Pavla a také navázal na hou a mečem v rukou, tedy svými tradiční- dvojici výjevů Přistání apoštola Pavla na Maltě mi atributy [obr. 5, 6]. Souvislost mezi oběma a Petrovo trojí zapření Krista, provedených so- plátny podtrhuje gesto jeho pravice, které je chařem Josefem Winterhalderem st. v první obdobné jako gesto sv. Petra na vedlejším ob- polovině třicátých let 18. století ve slavnost- raze. Troger opět využívá vizuální akcenta- ním sále prelatury.33 Obrazy mimo jiné po- ci hlavních postav, z apoštolů je dále zdůraz- ukazují na misijní činnost a apoštolát, které něn především sedící sv. Petr s klíči v rukou patřily vedle dalších činností mezi základ- a také sedící postava staršího muže s vousa- ní úlohy působení premonstrátského řádu. tou tváří, v hnědé haleně a výrazném mod- A byl to právě sv. Pavel, kdo svým přístupem rém plášti. Ostatní postavy spíše uzavírají ce- ke kazatelské a misijní činnosti a již zmiňo- lou kompozici a jejich úlohu potlačuje také vaným odpoutáním se od daných nábožen- absence jejich jednotlivých atributů. Setká- ských předpisů přispěl k rychlejšímu šíření váme se zde s poměrně zřídka se objevují- křesťanství.34 Opat Václavík tak i prostřed- cím ikonografi ckým motivem představujícím nictvím této objednávky navazuje na činnost tzv. apoštolský sněm, který řešil zachování svých předchůdců jako představených vý- obřízky a dalších rituálních předpisů u po- znamné církevní instituce. A zároveň se vý- křtěných pohanů. Právě odpoutání se od Zá- běrem poměrně neobvyklé ikonografi e hlá- kona bylo ústřední Pavlovou tezí potvrzenou sí nejen k dílu obou apoštolských knížat, ale apoštoly v Jeruzalémě (Gal 2, 1–10). Může- především k progresivnímu a snad můžeme me říci, že výjev ilustruje pasáž věnovanou říci i reformnímu odkazu svého osobního pa- apoštolskému koncilu ve Skutcích apošto- trona, apoštola sv. Pavla.

188

IIIb-Slavicek.inddIb-Slavicek.indd 118888 88.10.2009.10.2009 88:28:46:28:46 DVA „ZTRACENÉ“ OBRAZY PAULA TROGERA Z KLÁŠTERNÍHO HRADISKA U OLOMOUCE

TWO PAUL TROGER’S “LOST” PICTURES FROM KLÁŠTERNÍ HRADISKO NEAR OLOMOUC (TOMÁŠ VALEŠ) – SUMMARY

Austrian painter Paul Troger (1698–1762), together with Michelangelo Unterberger, belon- ged to the most infl uential personalities working in the fi eld of Austrian Baroque painting. The most signifi cant works, carried out by Troger in the territory of Moravia, are commissions of Premonstratensian Canonry at Hradisko near Olomouc. The painter worked for this mo- nastery between 1731 and 1751 creating not only the monumental wall painting The Miracu- lous Feeding of Five Thousand Wanderers in the Ceremonial Hall of the Prelacy (1731) but delive- ring also numerous hanging canvases, only some of which have been preserved until present. The more valuable is a “rediscovery” of two Troger’s canvases with motifs of the strife between St. Peter and Simon Magus and of St. Paul at the Council of Jerusalem. These works are pla- ced in the St. Wenceslas Church in Račice (presently used as a church collection depository). Until present they have remained unknown except for written notes on them by Johann Peter Cerroni dating them in the year 1743 and three sketches depicting St. Peter with Simon Ma- gus (Niederösterreichisches Landesmuseum in Sankt Pölten, Österreichische Galerie Belvede- re in and Kunsthalle Bremen). Both canvases extending Troger’s works that are pre- sently known deserve a complete conservation and restoration.

1 Nejnověji Lubomír Slavíček, Johann Cimbal as nek, K větší cti a slávě. Umění a mecenát opatů kláštera Etcher, in: Zsuzsanna Dobos (ed.), Ex fumo lucem. Hradisko v 18. století, Brno 2007. – Andreas Game- Baroque studies in honour of Klara Garas; presented on rith, Der Maler Paul Troger (1698–1762) und die her eightieth birthday, II, Budapest 1999, s. 97–116. Verbreitung von künstlerischen Ideen, in: Friedrich – Idem, Felix Ivo Leicher, ein Maler ohne Eigen- Polleroß (ed.), Reiselust & Kunstgenuss. Barockes Böh- schaften? Versuch einer Stildefi nition seines Oeuv- men, Mähren und Österreich, Petersberg 2004, s. 128. res, in: Eduard Hindelang – Lubomír Slavíček 3 Suchánek (pozn. 2), s. 13–111. (eds.), Franz Anton Maulbertsch und Mitteleuropa. Fest- 4 K výzdobě sálu se zachovala skica, srov. Elfriede schrift zum 30-jährigen Bestehen des Museums Langenar- Baum, Katalog des Österreichischen Barockmuseums 2, gen, Langenargen – Brno 2007, s. 221–243. Wien – München 1980, s. 701–704, č. kat. 499. Další 2 K Trogerově práci pro premonstráty na Hradisku literatura viz pozn. 2. srov. Wanda Aschenbrenner – Gregor Schweighofer, 5 Ze svědectví Josefa Winterhaldera ml. víme, že „Sein Paul Troger. Leben und Werk, 1965, s. 75. – Mänlich guter Charakteur erwarb ihm die Liebe des Le- Antonín Jirka, Doklady k činnosti Paula Trogera pro grand, der ihm Son u: Feürtag im Zeichnen unterwies; dan klášter Hradisko u Olomouce, Sborník prací Filosofi cké daß ganze Zutrauen des Trogers, mit welchen er die wete fakulty brněnské univerzity 31–32, 1982–1983, F 26–27, Zeichnete u: Boußierte u: von beiden den tiefen Grund- s. 96–101. – Rudolf Chadraba, Dějinná úloha pre- satz faßte“. Johann Peter Cerroni, Sammlung über die monstrátského řádu a výzdobný program kláštera Kunstsachen vorzüglich in Mähren, Moravský zemský Hradiska, in: Milan Togner (ed.), Historická Olomouc archiv Brno (dále jen MZA), fond G 11 – Františkovo a její současné problémy (Tematický sborník příspěvků muzeum, inv. č. 60, fol. 16r. zaměřených k problematice premonstrátského kláštera Hra- 6 Srov. Monika Dachs, Josef Winterhalder der Ältere diska a barokní kultuře na Moravě), 1995, s. 18–19. und Paul Troger. Defi nitionsversuch eines Zeichen- – Lubomír Slavíček, „Hae imagines aestimantur et stils, Kunstjahrbuch der Stadt Linz 1996–1997, Linz elegantem novo refectorio addunt splendorem“. Zur 1998, s. 124–144. – Lubomír Slavíček, „Ein Maler Tätigkeit Michelangelo Unterbergers, Paul Trogers, muss bildhauerisch, und ein guter Bildhauer ma- Christian Hilfgot Brands und anderer Künstler für lerisch arbeiten trachten.“ Zu einigen malerischen das Refektorium im Kloster Hradisch bei Olmütz, Zeichnungen des Bildhauers Joseph Winterhalder Barockberichte 31, 2001, s. 117–125. – Pavel Suchá- den Älteren in Brünn, in: Markus Hörsch – Elisa-

189

IIIb-Slavicek.inddIb-Slavicek.indd 118989 88.10.2009.10.2009 88:28:46:28:46 TOMÁŠ VALEŠ

beth Oy – Marra (eds.), Kunst – Politik – Religion. 18 Klára Garas, Skizzen und Studien in der österreichi- Studien zur Kunst in Süddeutschland, Österreich, Tsche- schen Malerei des 18. Jahrhunderts, Acta historiae chien und der Slowakei. Festschrift für Franz Matsche, artium Academiae Scientiarium Hungaricae 5, 1958, s. Petersberg 2000, s. 145–154. – Monika Dachs, Ori- 376–382. – Paul Troger. Der Maler des österreichischen ginal und Kopie. Zeichnungen im Bannkreis von Barock, kat. výst., Altenburg 196l, č. kat. 36. – Wan- Paul Troger, Pantheon 58, 2000, s. 103–112. – Mar- da Aschenbrenner, „Petrus und der Magier Simon“, tin Pavlíček, Josef Winterhalder st. (1702–1769), Brno eine Ölskizze Paul Trogers, Mitteilungen der Öster- 2005, s. 147–167. reichischen Galerie 7, 1963, s. 43–44. – Baum (pozn. 7 Listy signovány „Paulus Trager [sic!] Delineavit, 4), s. 707–708, č. kat. 503. – Evelyn Benesch, in: Ba- Andreas et Ioseph Schmuzer Sculpsit Viena “. rock in Neapel. Kunst zur Zeit der österreichischen Vizekö- K tiskům srov. Jan Royt, Obraz a kult v Čechách 17. nige, kat. výst., Napoli 1993, s. 310–311, č. kat. 85. a 18. století, Praha 1999, s. 180, pozn. č. 56. – Cornelia Reiter, in: Michael Krapf – Cornelia Rei- 8 Pavlíček (pozn. 6), s. 61–62. – Suchánek (pozn. 2), ter (eds.), Das Zeitalter Maria Theresias. Meisterwerke s. 225–226. – Viz též Gregor Martin Lechner – Mi- des Barock, kat. výst., Wien 2006, s. 98–99. – Andreas chael Grünwald, „Unter deinen Schutz…“ Das Marien- Gamerith, Paul Troger und Wien (Diplomarbeit, Uni- bild in Göttweig, kat. výst., Göttweig 2006, s. 219. versität Wien), Wien 2008, s. 28–30. 9 Milan Togner, Antonín Martin Lublinský (1636–1690), 19 Oba obrazy: olej, plátno, přibližně 220 x 190 cm. Olomouc 2004, s. 268. Podle přepočtu údajů Johanna Petera Cerroniho 10 Srov. Ingeborg Schemper-Sparholz, Troger und die byla velikost pláten cca 270 x 202 cm (přepočítáno Skulptur, Barockberichte 38–39, 2005, s. 619–620, obr. – použita vídeňská stopa/střevíc a vídeňský palec). č. 1, 2. 20 K technologickým otázkám Trogerových olejomaleb 11 Grafi ka publikována v Lechner – Grünwald (pozn. srov. Manfred Koller, Zur Maltechnik von Paul Tro- 8), s. 216–219. – Srov. též Friedrich Polleroß, Rei- gers Leinwandbildern, Barockberichte 38–39, 2005, s. selust & Kunstgenuss – Neue Funde, Erkenntnisse 653–660. und Präsentationen anlässlich der Barockausstel- 21 Viz Joachim Poeschke, in: Engelbert Kirschbaum lung in den Stiften Geras und Nová Říše, Das Wald- (ed.), Lexikon der christlichen Ikonographie (dále LCI), viertel 53, 2004, s. 106–107. Bd. IV, Feiburg im Breisgau 1972, sl. 158–160. – Ja- 12 Aschenbrenner – Schweighofer (pozn. 2), s. 93–94. kub de Voragine, Legenda aurea, Praha 1984, s. 189. – Suchánek (pozn. 2), s. 341, pozn. č. 18. – Jan Dus (ed.), Příběhy apoštolů. Novozákonní apokry- 13 J irka (pozn. 2), s. 99. Autorem portrétů byl fy, Praha 2007, s. 152–153. Trogerův spolupracovník Johann Jacob Zeiller 22 Srov. Wolfgang Prohaska, in: Barock in Neapel (pozn. (1708–1783). Srov. Suchánek (pozn. 2), s. 106, 304, 18), s. 79. pozn. č. 211. K Zeillerovi srov. Andreas Gamerith 23 Srov. Benesch (pozn. 18), s. 310. – Frantz Matsche, Original. Kopie? Der Trogerschüler 24 Pavel Preiss, František Karel Palko. Život a dílo malíře Johann Jakob Zeiller in Altenburg, kat. výst., Alten- sklonku středoevropského baroka a jeho bratra Františka burg 2008. Antonína Palka, Praha 1999, s. 51–52. 14 Winterhalder byl označen jako „statuarius et direc- 25 K problematice olejových skic: Garas (pozn. 18). tor ornatus ecclesiae et refectorii“. Srov. Janna Oppel- – Bruno Bushart, Die deutsche Ölskizze des 18. tová, Annus Iubilaeus Gradicensis aneb Slavnost Jahrhunderts als autonomes Kunstwerk, Münche- šestistého výročí příchodu premonstrátů na ner Jahrbuch der bildenden Kunst, 3. Folge, XV, 1964, Klášterní Hradisko u Olomouce v roce 1751, in: s. 145–176. – Kurt Rossacher, Visionen des Barock. Bronislav Chocholáč – Tomáš Knoz (ed.), Nový Mars Entwürfe des 17. und 18. Jahrhunderts, Salzburg Moravicus aneb Sborník příspěvků, jež věnovali Prof. Dr. 1983. – Vlasta Kratinová, Barok na Moravě. Malířské Josefu Válkovi jeho žáci a přátelé k sedmdesátinám, Brno a sochařské návrhy z moravských sbírek, kat. výst., Praha 1999, s. 193–197. – Slavíček, Hae imagines (pozn. 1986. – Pavel Preiss, Václav Vavřinec Reiner 1689– 2), s. 117. – Suchánek (pozn. 2), s. 31. 1743. Skici – kresby – grafi ka, kat. výst., Praha 1991. 15 Pavel Suchánek uvažuje, že zde spíše byla další Tro- – Lubomír Slavíček, Skici a kresby v díle Felixe Iva gerova plátna se sv. Petrem a sv. Pavlem, zazname- Leichera, in: Vít Vlnas – Tomáš Sekyrka (ed.), Ars ba- naná Johannem Peterem Cerronim, o kterých bude culum vitae. Sborník studií z dějin umění a kultury. K 70. řeč dále. Viz Suchánek (pozn. 2), s. 108–109. narozeninám prof. PhDr. Pavla Preisse, DrSc., Praha 16 Jirka (pozn. 2), s. 99. – MZA, fond G 12, sign. I–34, 1996, s. 290–301. – Monika Meine-Schawe – Martin fol. 294v. Schawe, Die Sammlung Reuschel. Ölskizzen des Spät- 17 MZA, fond G 12, sign. I–34, fol. 294v. Srov. zápis „8 barock, München 1998. – Martin Mádl, Handkeho Such 6Z[oll] hoch, 6 S[chuhe] 5 z[oll] breit, für 250 skica ze Strahovské obrazárny a malby v olomoucké f[loren]“. kapli Božího Těla, Umění 54, 2006, s. 504–512.

190

IIIb-Slavicek.inddIb-Slavicek.indd 119090 88.10.2009.10.2009 88:28:47:28:47 DVA „ZTRACENÉ“ OBRAZY PAULA TROGERA Z KLÁŠTERNÍHO HRADISKA U OLOMOUCE

26 Johann Kronbichler, Die Ölskizzen im Schaffen Paul Liechtensteinschen Votivkirche in Vranov, in: Hin- Trogers, Barockberichte 38–39, 2005, s. 636–644. delang – Slavíček (pozn. 1), s. 167–183. 27 Ibidem, s. 638. 31 Především pak (Sk 15, 12): „A když Barnabáš a Pavel 28 Srov. Peter Prange, Stephan Schenck zeichnet nach začali vypravovat, jaká znamení a divy činil Bůh skrze ně Paul Troger – zu einigen Zeichnungen aus Trogers mezi pohany, všichni ve shromáždění zmlkli a posloucha- italienischer Frühzeit, Barockberichte 16–17, 1998, s. li.“ K apoštolskému sněmu srov. Josef Tumpach 58–76. – Monika Dachs, Der Zeichnenstil Paul Tro- – Antonín Podlaha, Český slovník bohovědný I, Praha gers: An einigen unbekannten Blättern neu über- 1912, s. 549. – Josef Gewiess, in: Josef Höfer – Karl dacht, Barockberichte 38–39, 2005, s. 610–611. Rahner (eds.), Lexikon für Theologie und Kirche I, Frei- 29 Všechny tři „skici“ se na první pohled vyznačují burg im Breisgau 1957, sl. 754–755. – K Barnabášovi kvalitativní konzistencí, což o mnohých dílenských srov. Gregor Martin Lechner, in: LCI V, Feiburg im replikách Trogerových děl nemůžeme říci. Srov. Breisgau 1973, sl. 316–320. Meine-Schawe – Schawe (pozn. 25), s. 134, č. 32 Srov. Gregor Martin Lechner, in: LCI VIII, Feiburg kat. 20. im Breisgau 1976, sl. 145–146. 30 Na rozdíly mezi Trogerovými skicami ve vzta- 33 Zde samozřejmě tvořily reliéfy součást výzdoby hu k jejich autorství bylo naposledy upozorněno odpovídající funkci celého sálu. Srov. Suchánek v příspěvku Andrease Gameritha, Das Altarbild der (pozn. 2), s. 88. Allerheiligsten Dreifaltigkeit von Paul Troger in der 34 Srov. též Chadraba (pozn. 2), s. 19.

IIIb-Slavicek.inddIb-Slavicek.indd 119191 88.10.2009.10.2009 88:28:47:28:47 IIIb-Slavicek.inddIb-Slavicek.indd 119292 88.10.2009.10.2009 88:28:47:28:47