Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta Ústav anglického jazyka a didaktiky studijní program: Filologie studijní obor: Anglický jazyk Mgr. Leona Rohrauer Presentation sentences in fiction and academic prose: a syntactico- semantic, FSP and textual view Prezentační věty v beletrii a odborném textu: aspekty syntakticko- sémantické, aktuálněčlenské a textové TEZE Vedoucí práce: Prof. PhDr. Libuše Dušková, CSc. 2015 Předložená disertační práce si klade za cíl prozkoumat syntaktické realizace prezentační škály (zkr. prezentační věty) v rámci Firbasovy teorie o aktuálněvětném členění (AVČ). Prezentační věty jsou zkoumány z několika hledisek: sémantické hledisko je zastoupeno především pozorováním prezentačních sloves a jejich významové spřízněnosti s podmětem. Pozorování se dále zaměřuje na syntaktickou výstavbu prezentačních vět a zastoupení čtyř typů větných realizací prezentační škály v textu. Studie přináší výsledky i ohledně realizace tzv. rozšířené prezentační škály, zejména ohledně syntaktické realizace dynamické sémantické funkce Specifikace. Textové hledisko je zastoupeno pozorováním korelace mezi typem prezentační věty, umístěním v odstavci a textovou rolí prezentační věty. Všechny výše zmíněné aspekty jsou zkoumány na živých textech dvou funkčních stylů, viz. v beletrii a v textu odborném. Korpus zkoumaného materiálu obsahuje 1731 prezentačních vět, z toho 905 z textů beletrie a 826 z textů odborných. Teoretická část je obsažena v kapitolách 1 – 4, výzkumná část je obsažena v kapitolách 5 – 7, kapitola 8 se věnuje perspektivám k dalšímu výzkumu v oblasti AVČ. V 1. kapitole je definován výzkumný úkol ve čtyřech bodech, jež jsou shrnuty v úvodním odstavci tezí (viz. výše). Kapitola 2 je věnována popisu metodologie, tj. jakým způsobem byl excerpován materiál, na němž byl výzkum proveden, jakým způsobem je materiál organizován v příloze a jakým způsobem je na vzorky z anglických originálů odkazováno v práci samotné. Zároveň jsou popsány statistické metody, jimiž byl získaný vzorek zkoumaného jazyka analyzován. Excerpce byla provedena z dvanácti textů v anglickém jazyce a jejich překladů do českého jazyka. S překlady bylo pracováno v případě možné víceznačnosti, sloužily především jako prostředek desambiguace. Texty byly vybírány tak, aby bylo možno získat reprezentativní vzorek jazyka užívaného ve dvou funkčních stylech, v beletrii a v akademické próze (odborný text). Zároveň bylo hleděno na to, aby každý z funkčních stylů byl zastoupen škálou různých textů. V beletrii to je román společenské kritiky, romantická literatura, dramatická tvorba, realistický román s podtóny ironie a humoristický román. V odborném textu jsou zastoupeny obory chemie, astronomie, zoologie, filozofie, historie a lingvistiky. V kapitole 3 je formou úvodu k tématice informační struktury popsán dosavadní vývoj ve výzkumu jak na domácí půdě (s důrazem na Pražskou školu a práce Jana Firbase), tak i v anglofonním prostředí – v britské a americké lingvistice. Kapitola 4 je teoretickým pilířem práce. Hlavním úkolem této části práce je porovnat domácí teorii informační struktury (AVČ) s rozšířenými přístupy v britské a americké lingvistice a 2 poukázat tak na to, jakým způsobem analýza větné perspektivy těží z Firbasova přístupu. Zároveň je zdůrazněna aktuálnost AVČ v současném lingvistickém výzkumu. Kapitola začíná podrobným popisem teorie AVČ, jejích kategorií, které jsou ilustrovány příklady buď učebnicovými nebo z korpusu získaného za účelem této práce. Britská lingvistika je v oblasti informační struktury zastoupena přístupy v Comprehensive Grammar of the English Language (CGEL), Hallidayovou teorií o informační struktuře a přístupem v Cambridge Grammar of the English Languae (CamGEL). Americká lingvistika je zastoupena vlivným přístupem Wallace Chafea pod názvem „Informační tok“ (Information Flow). Každý přístup je podrobně komentován a srovnán s kategoriemi AVČ (často je srovnání jednotlivých aspektů ilustrováno na příkladech) v oddělených podkapitolách, na jichž konci je vždy souhrn a diskuse k nejdůležitějším aspektům. Výzkumná část se dělí do dvou oblastí. Nejdříve jsou prezentační věty zkoumány z hlediska aktuálněčlenského a z hlediska syntakticko-sémantického (kapitola 5). Následuje hledisko textové (kapitola 6). Hlavní důraz je kladen na první oblast výzkumu, textové hledisko by si vyžadovalo samostatnou, rozsáhlejší studii, z důvodů limitů práce mohla být provedena pouze sonda do dané problematiky. Kapitola 5 je uvedena tabulkou souhrnných výsledků, které mapují poměr výskytu nejčastější syntaktické realizace prezentačních vět, tj. existenciální konstrukce (EC) a ostatních typů prezentačních vět (v tabulce označených jako Pr. Scale without EC, tj. prezentační škála bez existenciální konstrukce), viz. Tabulka 1. Tabulka 1 Pr. Scale without Basic Distributional ACADEMIC Pr. Scale EC EC Fields Pages PROSE abs. % abs. % abs. % abs. % Dahl 68 1.94 39 1.11 29 0.83 3513 100 155 FaG 70 4.90 42 2.94 28 1.96 1430 100 78 GaE 180 5.29 108 3.18 72 2.12 3400 100 136 Hawking 163 5.19 39 1.24 124 3.95 3142 100 145 Morris 249 7.52 92 2.78 157 4.74 3309 100 175 Searle 96 5.58 10 0.58 86 5.00 1720 100 89 TOTAL 826 5.00 330 2.00 496 3.00 16514 100 778 Pr. Scale without Basic Distributional Pr. Scale EC FICTION EC Fields Pages abs. % abs. % abs. % abs. % Evans 307 3.05 82 0.82 225 2.24 10059 100 382 Ishiguro 68 4.12 30 1.82 38 2.30 1650 100 99 Rosten 87 4.63 43 2.29 44 2.34 1878 100 131 Roth 60 2.60 11 0.48 49 2.13 2304 100 108 Smith 103 2.55 59 1.46 44 1.09 4032 100 192 Styron 280 2.67 108 1.03 172 1.64 10491 100 632 TOTAL 905 2.98 333 1.09 572 1.88 30414 100 1544 3 Důvodem rozdělení výsledků na výsledky ohledně existenciální konstrukce a výsledky týkající se ostatních typů prezentačních vět je to, že hlavní důraz je kladen právě na výzkum ostatních typů prezentačních vět, neboť existenciální konstrukce je již poměrně podrobně probádána. Výsledky jsou vztaženy k počtu základních distribučních polí (tj. vět jednoduchých, souvětí komplexních a vět v souvětí souřadném), uveden je i počet stran textu, ze kterého byly příslušné počty prezentačních vět získány. Výsledky ukazují, že existenciální konstrukce je nejhojněji zastoupena bez rozdílu funkčního stylu a potvrzuje se tak centrální charakter této konstrukce při vyjadřování prezentace, tj. při uvádění nového jevu do toku komunikace. Rovněž se potvrzuje, že prezentační věty celkově jsou poměrně málo časté ve srovnání s větami komunikačně směřujícími ke kvalitě (kvalifikační věty, věty implementující kvalifikační škálu.). V celkovém vzorku přepočítaném na distribuční pole je to pouze 5 % v odborném textu a dokonce jen 2,98% v textu beletristickém. Co se týče rozdílů, v beletrii musel být prohledán dvojnásobný počet stran/distribučních polí k získání srovnatelného počtu prezentačních vět v porovnání s texty v odborné próze. I existenciální konstrukce se v textech akademické prózy vyskytuje 1,6x častěji. To lze přičíst většímu střídání forem v beletrii. Dále jsou uváděny dílčí výsledky zaměřené na jednotlivé typy prezentačních vět, tj. existenciální konstrukce (EC), věty s kontextově nezávislým podmětem v preverbální pozici (RSPP), s kontextově nezávislým podmětem v preverbální pozici a s rozšířením prezentace ve formě kontextově nezávislého adverbiále ve finální pozici (RSPPspec.) – zkratka pass značí pasivní variant obou právě zmíněných forem – , dále věty s inverzí podmětu a přísudku (I), a konečně věty s lokativním podmětem a kontextově nezávislým předmětem (LS). Sledován je počet jednotlivých výskytů v textech akademické prózy a v textech beletrických, uváděny jsou počty výskytů v absolutních hodnotách i v procentech, právě procentuální zastoupení pak slouží ke srovnání obou vzorů, tj. vzorku příkladů z akademické prózy a vzorku příkladů z beletrie. Analýzy, srovnání i údaje v tabulkách jsou řazeny vždy v tomto pořadí, tj. nejdříve akademická próza, pak beletrie. viz. Tabulka 2. 4 Tabulka 2 Dílčí výsledky ukazují na podobnosti, ale i na rozdíly v obou funkčních stylech. Nejvýraznější rozdíly jsou sledovány v užití pasiva v prezentačních větách, které je dle očekávání mnohem hojnější v textech odborné prózy. To je přičítánu charakteru daného stylu, jenž si vyžaduje objektivitu a neutrálnost – formy bez uvedeného konatele (tj. formy v pasívu) přispívají k dosažení neutrálního tónu. Poměr výskytu pasíva v prezentačních větách ( RSPPass a RSPP spec.pass) v obou stylech znázorňuje Graf 1. 5 Graf 1 60 56 55 50 40 30 20 Academic Prose 4 7 10 Fiction 0 RSPP: Extended proportion Pr-Scale: of passive proportion in % of passive in % Další výrazný rozdíl se objevuje v užití vět s lokativním podmětem. Tato forma je častější v textech akademické prózy, pravděpodobně pro svůj poměrně formální charakter. V beletrii se vyskytl jen jeden příklad tohoto typu prezentační věty. Věty s inverzí podmětu a přísudku (I) jsou častější v textech beletristických, což je dáno jejich kohezní vlastností – adverbiále předsunuté z obvyklé pozice do pozice iniciální spojuje danou prezentační větu s předchozím textem a působí tak jako textové pojivo (prostředek textové koheze). Prezentační věty realizované existenciální konstrukcí a větami s kontextově nezávislým podmětem v iniciální pozici se vyskytují v podobných poměrech, tj. nezávisle na funkčním stylu, viz. Graf 2 (čísla znázorňují procentuální zastoupení jednotlivých forem) 6 Graf 2 70 63 60 60 50 40 Academic Prose 30 23 Fiction 20 20 11 9 10 7 3 4 0 0 EC RSPP Extended Pr- Inversion LS Scale Po prezentaci souhrnných výsledků, následuje v kapitole 5 prezentace výsledků dílčích a