Československo-Etiopské Vztahy 1945-1974 Mgr

Univerzita Pardubice Fakulta filozofická Ústav historických věd Československo-etiopské vztahy 1945-1974 Mgr. Jan Dvořáček Školitel doc. PhDr. Tomáš Jiránek, Ph.D. Disertační práce 2018 University of Pardubice Faculty of Philosophy Institute of Historical Sciences Czechoslovak-Ethiopian Relations 1945-1974 Mgr. Jan Dvořáček Thesis supervision: doc. PhDr. Tomáš Jiránek, Ph.D. Ph.D. Thesis 2018 Anotace Práce analyzuje vývoj československo-etiopských vztahů v období 1945-1974. Popisuje role a strategie obou zemí v kontextu mezinárodních vztahů a s ohledem na vývoj politické situace v regionu Afrického rohu. Zároveň akcentuje specifické postavení Etiopie v rámci afrických států v době vrcholné fáze rozpadu koloniálního světa. Poukazuje na tradici československo- etiopských vztahů z meziválečného období a vystihuje základní aspekty vzájemné spolupráce v poválečném období. Analyzuje zahraničně-politickou koncepci Etiopského císařství ve vztahu k západním mocnostem i zemím východního bloku v kontextu studenoválečného konfliktu. Charakterizuje strategii Československa při úsilí proniknout do politického a hospodářského života Etiopie. Práce vystihuje základní aspekty vzájemné spolupráce v daném období. Poukazuje na život československých krajánků a emigrantů prostřednictvím zpráv rozvědky. Klíčová slova Československo - Etiopie – studená válka – dekolonizace – politické a hospodářské vztahy Annotation The thesis analyzes the development of Czechoslovak-Ethiopian relations in the period 1945-1974. It describes the roles and strategies of both countries in the context of international relations and with regard to the development of the political situation in the Horn of Africa. It also emphasizes Ethiopia‘s specific status within African states at the time of the collapse of the colony world. The thesis points out the tradition of Czechoslovak-Ethiopian relations from the interwar period and describes the basic aspects of mutual co-operation in the post-war period. It analyzes the foreign-political conception of the Ethiopian Empire in relation to Western powers and Eastern Bloc countries in the context of the Cold War conflict. It characterizes the strategy of Czechoslovakia in its efforts to penetrate Ethiopian economic sector. The paper describes the basic aspects of mutual cooperation from 1945 to 1974. It also focuses on monitoring of Czechoslovak emigrants by communist intelligence service. Keywords Czechoslovakia - Ethiopia - Cold War - Decolonization - Political and Economic Relations Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracoval samostatně. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využil, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Byl jsem seznámen s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se skutečností, že Univerzita Pardubice má právo na uzavření licenční smlouvy o užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávněna ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložila, a to podle okolností až do jejich skutečné výše. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v Univerzitní knihovně Univerzity Pardubice. V Pardubicích dne ………………… ………………………… Jan Dvořáček Rád bych poděkoval všem, kteří mi pomáhali v průběhu tvorby disertační práce. Zvláštní dík patří doc. PhDr. Jiránkovi, PhD., a to především za ochotu a trpělivost. Děkuji rovněž prof. PhDr. Mileně Lenderové, CSc., díky níž jsem měl možnost učinit část výzkumu ve francouzských diplomatických archivech. Poděkování patří samozřejmě i všem zaměstnancům knihoven a archivů, kteří mi během práce ochotně poskytovali materiály a cenné rady. OBSAH 1. Úvod 9 2. Prameny a metodologická východiska 11 2.1 Současný stav bádání 16 3. Stručný úvod k Etiopii 19 3.1. Haile Selassie a jeho doba 23 3.2. Restaurace monarchie po roce 1941 28 3.3. Pokus o státní převrat 1960 32 3.4. Pád císařství 1974 34 4. Etiopie a její odraz v české literatuře 36 4.1. Františkánské misie 37 4.2. Stecker, Němec, Musil: Habeš na přelomu 19. a 20. století 39 4.3. Cestovatelská stopa po vzniku Československa 44 4.3.1. Adolf Parlesák 45 4.3.2. Hanzelka a Zikmund 46 4.3.3. Expedice Lambaréné 50 4.3.4. Josef Tustíra 52 5. Cesta k etablování oficiálních diplomatických styků mezi ČSR a Etiopií 53 5.1 Jaroslav Šejnoha: Etiopie po roce 1944 pohledem čs. diplomata 59 5.2. Předpoklady rozvoje obchodních vztahů s Etiopií 64 6. Zahraničně-politická orientace Etiopie po osvobození 67 6.1. Britský vliv, pansomalismus, Ogaden 67 6.2. Nárůst vlivu USA po druhé světové válce 71 6.3. Vztahy s Egyptem 74 6.4 Etiopie a Francie: utužování vztahů jako prevence proti pansomalismu 76 6.5. Eritrejská otázka 79 6.6. Výstavba přístavu Assab a role Jugoslávie 81 6.7. SSSR a Etiopie: ropná rafinerie v Assabu 84 7. Československo a koncepce pronikání na africký kontinent 90 7.1. Obrysy konkrétní spolupráce s africkými zeměmi 93 7.2. Nástroje propagandy 103 7.3. Instituce zahraniční politiky komunistického Československa. 107 8. Nástin rozvoje vztahů mezi Československem a Etiopií v 50. letech 109 8.1 Role Etiopie při dodávkách československých zbraní do Izraele 111 8.2. Obchodní výměna s Etiopií, podniky zahraničního obchodu 115 8.3. Muniční továrna v Addis Abebě 124 8.4. Zaměstnanci muniční továrny a činnost rozvědky 129 8.5 Československé průmyslové výstavy 1955 a 1960 134 8.6. Oficiální založení československého vyslanectví v Addis Abebě 1955 139 8.7. Obchodní dohoda 1956 145 8.8. Československo-etiopská jednání 1958 150 8.9. Spolupráce ve zdravotnictví: úvěr na dodávku nemocničního zařízení 152 8.9.1. Nemocnice v Hararu 155 9. Oficiální návštěva Haile Selassie v Praze 1959 160 9.1. Smlouva o přátelství a spolupráci 164 10. Konkrétní formy hospodářské spolupráce v 60. a 70. letech 166 10.1 Farma Ciaffa 166 10.2. Spolupráce v oblasti lihovarnictví a vinařství 171 10.3. Pneumatikárna Addis Tyre Co. 176 10.4. Rubber & Cancas Shoe Factory, Assco Shoe Factory 178 10.5. Koželužna Edjersa 179 11. Vnitropolitická krize 1974 a její konsekvence pohledem čs. diplomacie 180 12. Českoslovenští krajánci a emigranti v Etiopii 188 12.1. Alois Junek 191 12.2. Jan Kučera 194 12.3. Josef Heliger 195 12.4. Bedřich Hildprandt 197 12.5. Ferdinand Veverka 201 12.6. Bohuslav Tobyška 205 12.7. Josef Zelenda 207 13. Závěr 212 14. Seznam pramenů a literatury ÚVOD Československo a Etiopie patří mezi země, jejichž vzájemné styky si bezesporu zaslouží velkou pozornost, jakkoliv se může na první pohled zdát, že vzdálená africká země má s Českou republikou (dříve Československem) jen málo společného. Na tomto místě bych rád vyzdvihnul fakt, že Česká republika má v Addis Abebě stálé diplomatické zastoupení od roku 1955. Ambasáda v Addis Abebě udržela svoji činnost navzdory turbulentním politickým změnám v obou zemích v posledních dekádách. Ačkoliv federální vláda ČSFR rozhodla v roce 1992 o ukončení činnosti velvyslanectví v Addis Abebě, bylo toto rozhodnutí zrušeno novou vládou České republiky v roce 1993. Velvyslanectví tak mohlo opět zahájit svoji činnost. Historicky prvním mimořádným a zplnomocněný velvyslancem ČR v Etiopii se stal mezinárodně uznávaný odborník na amharštinu Zdeněk Poláček.1 Na etiopské straně byla situace poněkud odlišná. Etiopská vláda zřídila zastupitelský úřad v Praze až v roce 1984, přestože uvažovala o zřízení stálého diplomatického zastoupení v Praze již v dobách císařství (do r. 1974). Etiopie reagovala na výše zmíněné rozhodnutí federální vlády ČSFR z roku 1992 uzavřením velvyslanectví v Praze. Z etiopské strany však již k přehodnocení původního rozhodnutí nedošlo a ambasáda v Praze svoji činnost neobnovila. V současnosti je Etiopská federativní demokratická republika v ČR zastupována prostřednictvím honorárního konzulátu se sídlem v Praze na Malé Straně. Nejbližší velvyslanectví s pověřením pro ČR sídlí v německém Berlíně.2 Velvyslanectví ČR v Addis Abebě udrželo svoji kontinuitu a prestiž i přes výrazné omezení počtu českých zastupitelských úřadů po celém světě, ke kterému došlo z důvodu úsporných opatření po roce 2010, což mělo za následek zrušení některých úřadů na africkém kontinentu. Ambasády v Addis Abebě se tato opatření nedotkla a úřad má tak díky tomu nadále své nezastupitelné místo nejenom na poli upevňování politických a ekonomických vazeb, ale rovněž v oblasti kulturní spolupráce a osvěty. Z nedávné doby bych na tomto místě vyzdvihnul uspořádání výstavy s názvem „Znovuobjevené 20. století: Vztahy mezi bývalým Československem a Etiopií“, která se konala v říjnu 2015 v budově Institutu etiopských studií Univerzity v Addis Abebě.3 1 Amharština je úředním jazykem Etiopie. 2 Více informací o aktuálním diplomatickém zastoupení ČR v Etiopii viz [cit. 2018-01-03] URL: <https://www.mzv.cz/jnp/cz/vyhledavani/index$219343.html?text=Etiopie>. 3 Viz článek na stránkách Velvyslanectví ČR v Addis Abebě [cit. 2018-07-10] URL: <http://www. mzv.cz/addisababa/cz/zpravy_a_udalosti/velvyslanec_karel_hejc_zahajil_vystavu.html >. Organizace výstavy byla pod taktovkou J. Záhoříka, pracovníků české ambasády a Institutu etiopských studií. 9 Výstava byla důležitým milníkem v oblasti propagace tématu československo- etiopských vztahů přímo na africkém kontinentu. Odrazovým můstkem pro uspořádání výstavy byla konference, která se konala na etiopské Jimma University v září 2014 pod názvem „The 1st Ethio-Czech International Conference on Africa: Development, Society, and Culture

Load more