LL 14 a 15 / 2009 STRANA 1

14 a 15

LISTY LANŠKROUNSKA ČTRNÁCTIDENÍK REGIONU Ročník IX. 31. července 2009 Cena 25 Kč

Rozhovor s Josefem Havlišem, vedoucím obecního živnostenského úřadu Str. 12 − 13

Děti si užívají prázdniny Str. 18

Kulturní léto na farní zahradě − str. 23 SPOLEČENSKÁ KRONIKA Str. 29

Rozhovor s mladým hokejistou Michaelem Šrámkem PLAVKY JSEM Str. 32 − 33 Aktuality z Lanškrounska: SI ŠILA SAMA http://www.lanskroun.eu/cz/ mesto/aktualne/ Rozhovor s juniorskou mistryní Evropy Archiv starších výtisků LL: v bodyfitness Janou Černovskou http://www.lanskroun.eu/cz/mesto/ čtěte na stranách 34 a 35. media/listy−lanskrounska−pdf/ Foto: F. Teichmann STRANA 2 RADNICE SDĚLUJE LL 14 a 15 / 2009 Rada města jednala dne 29. června 2009 Projekt Cesty poznávání přátel byl dokončen Poslední jednání před prázdninami rada města zahájila prohlídkou městských V Listech Lanškrounska i na městském webu jsme Vás průběžně informo− lesů. Po návratu zpět na radnici se seznámila s Návrhem dodatku č. 2 ke smlouvě vali o projektu Cesty poznávání přátel, který se skládal z několika různých o pronájmu nebytových prostor − přízemí Společenského domu, se žádostí Par− akcí, jejichž společným jmenovatelem bylo posílení přátelství mezi městy dubického kraje o poskytnutí dotace občanskému sdružení Smíření Chrudim Lanškroun a Dzierżoniow. Projekt byl zahájen loni o prázdninách přípravou a s vyúčtováním veřejné finanční podpory poskytnuté Vodní záchranné službě almanachu k výročí dálkového pochodu Lanškrounská kopa a skončil letos Pastviny a Střední zemědělské škole Lanškroun. v červnu spuštěním nových webových stránek města. Jiří Švarc, vedoucí oddělení technické správy nemovitostí odboru právního Při loňské Kopě Evropská unie nejen spolufinancovala almanach, ale také a majetku, informoval radu města o postupu plnění úkolu − pasportizace kabelové pobyt téměř 40 turistů z partnerského města. televize. Při tradičním veletrhu Dzierżoniowské prezentace na konci září přispěla Poradní orgány rady města, komise sportovní a komise pro výchovu Unie na finanční účast lanškrounských firem. a vzdělávání, seznámily radu města se zápisy o svých jednáních. Byly pořízeny tři obsáhlé sady tiskovin s informacemi o městě v českém Od Pardubického kraje obdržela rada města informaci o záměrech upravit anglickém a polském jazyce (brožura, skládačka a mapa), které si můžou zřizovatelské kompetence kraje k některým typům školských zařízení. turisté nejen z Polska zdarma vyzvednout v infocentru nebo v muzeu. V rámci finančních záležitostí rada města rozhodla o přijetí rozpočtových opat− Díky projektu byly pořízeny i dva nové infokiosky, jeden je umístěn v pří− ření č. 49 až 51 a o neposkytnutí dotace občanskému sdružení Tělovýchovná jed− zemí radnice a druhý v areálu Dlouhého rybníka u půjčovny lodiček. V info− nota, oddíl vodních sportů. Důvodem pro neposkytnutí podpory bylo to, že žada− kiosku si můžete najít přeložené texty o polském Dzierżoniowě, turisté z Polska tel již veřejnou podporu v letošním roce na celoroční pravidelnou činnost obdržel. zde naleznou dostatek informací o Lanškrounsku v polštině. Rada města odsouhlasila povolení výjimky z obecně technických podmínek Evropská unie se podílela i na proměně městského webu spolufinancová− pro výstavbu v oblasti parkování pro zákazníky čajovny v ul. Havlíčkova. ním překladů z češtiny do anglického a polského jazyka, pro obyvatele Zřízení místa pro přecházení chodců v křižovatce ulic B. Smetany a Husova Lanškrouna byly přeloženy obsáhlé informace o Dzierżoniowě z polštiny do češtiny. uložila rada města investičnímu odboru. V červenci předáme Euroregionu Glacensis vyúčtování projektu Cesty Rada poskytla finanční příspěvek ve výši Kč 8 000,− na pořádání X. ročníku poznávání přátel CZ.3.22/3.3.02/08.00203 a do konce letošního roku by mě− běhu do vrchu s názvem „Cena firmy Iscarex Dolní Morava – Králický Sněžník“. lo být připsáno na účet města téměř 35 tis. EUR. Rada města souhlasila s ukončením tří nájemních smluv na zahrádky v Sadu Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka bojovníků a s jejich obsazením novými nájemníky. Rada povolila bezplatné užívání části pozemku ppč. 2036/14 v k. ú. Lanškroun v ul. Olbrachtově a jeho zadláždění na náklady žadatelky o bezplatné užívání. Bezplatné užívání pozemku odsouhlasila i žadateli, který měl zájem užívat cca 20 m2 pozemku ppč. 3673 (PK) v k. ú. Lanškroun v ul. Třešňovecké. Rada města projednala podnět bytové komise ohledně snížení vyvolávací ceny Poděkování Městu Lanškroun měsíčního nájemného pro byt č. 2 v domě čp. 607, Žichlínské Předměstí, Dvor− Římskokatolická farnost − děkanství Lanškroun děkuje Městu Lanškroun ská ulice a schválila koeficient věcně regulovaného nájemného pro tento byt ve za finanční podporu, díky které může Chrámový sbor kostela sv. Václava roz− výši 1,00 s tím, že původní koeficient (ve výši 2,5) věcně regulovaného nájemné− víjet spolupráci s pěveckým sborem z Dzierzoniówa a podpořit tak spolu− ho se snižuje pouze u vyvolávací ceny výše uvedeného bytu. práci obou měst. Michaela Vetišková, fara Lanškroun Rada rozhodla o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni ve prospěch společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a.s., na pozemku v Kollárově ulici Volné byty k pronajmutí: ppč. 910/1 v k.ú. Lanškroun, který je ve vlastnictví města. Byt č. 8 – čp. 66, Žichlínské Předměstí, Rada města projednala podnět odboru právního a majetku k majetkovému vy− Dobrovského ulice, Lanškroun pořádání vodojemu v Horním Třešňovci a rozhodla zveřejnit úmysl města prona− Velikost bytu 1+1, kategorie II., plocha bytu: 43,70 m2, jmout stavbu technického vybavení bez čp./če. na pozemku stpč. 251 v k.ú. Horní předpokládaná výše nájemného: 3 130,− Kč. Třešňovec a pozemek stpč. 251 o výměře 742 m2 v k.ú. Horní Třešňovec společ− Bude losováno právo uzavřít nájemní smlouvu. nosti Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí, a.s. Byt č. 2 – čp. 79, Žichlínské Předměstí, Rada města souhlasila se stravováním dětí lanškrounských základních škol Dukelských hrdinů, Lanškroun o letních prázdninách ve školní jídelně MADORET za stejných finančních pod− Velikost bytu 1+1, kategorie II., plocha bytu 45,81 m2, mínek jako ve školním roce. předpokládaná výše nájemného: 3 400,− Kč. Rada města souhlasila s tím, aby Městské muzeum Lanškroun přijalo účelově Bude losováno právo uzavřít nájemní smlouvu. určené dary v celkové hodnotě 37.000,− Kč. Byt č. 2 – čp. 607, Žichlínské Předměstí, Rada rozhodla o prodloužení veřejnoprávní smlouvy mezi městem Lan− Dvorská ulice, Lanškroun škroun a obcí Rudoltice ohledně výkonu některých činností obecní policie na Velikost bytu 3+1, kategorie II., plocha bytu 116 m2, území jiné obce. vyvolávací cena: 3 559,− Kč. Příští jednání rady města je naplánováno na 3. srpna. Bude dražena výše měsíčního nájemného. Všechna přijatá usnesení rady (s anonymizovanými osobními údaji) najdete na Byt č. 3 – čp. 75, Ostrovské Předměstí, oficiálních webových stránkách města www.lanskroun.eu a na úřední desce Opletalova ulice, Lanškroun městského úřadu. K nahlédnutí jsou i v kanceláři starosty a tajemníka, kde Vám Velikost bytu 2+1, kategorie I., plocha bytu 59,78 m2, je na požádání předložíme v plné, neanonymizované verzi. vyvolávací cena: 4 627,− Kč. Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka Bude dražena výše měsíčního nájemného. Datové schránky – termín spuštění Byt č. 10 – čp. 160, Ostrovské Předměstí, Pivovarské náměstí, Lanškroun na městském úřadě odložen na konec října Velikost bytu 2+kk, kategorie I., plocha bytu 41,30 m2, V polovině roku 2009 vstoupil v platnost zákon č. 300/2008 Sb., o elektro− předpokládaná výše nájemného: 2 867,− Kč. nických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který s sebou přináší Bude losováno právo uzavřít nájemní smlouvu. povinnost používat datové schránky. Byt č. 13 – čp. 649, Žichlínské Předměstí, Subjekty, které mají ze zákona povinnost používání datových schránek, Palackého ulice, Lanškroun o ni nemusí žádat. Je jim zřízena automaticky. Velikost bytu 1+kk, kategorie I., plocha bytu 36,64 m2, Tato elektronická úložiště jsou počínaje 1. 7. 2009 povinná pro veškeré předpokládaná výše nájemného: 2 836,− Kč. právnické subjekty, tedy i organizace veřejné správy. Datum spuštění datové Bude losováno právo uzavřít nájemní smlouvu. schránky mohou jednotlivé subjekty zvolit od 1. 7. do 1. 11. 2009. Informace ke všem uvedeným volným bytům: Právo uzavřít nájemní Datové schránky se zpřístupní prvním přihlášením, pokud tedy patříte mezi smlouvu pro uvedené byty bude draženo a losováno dne 26. 8. 2009 od 15.00 ty, kterých se datové schránky týkají, a chcete zavedení datových schránek hod. ve velké zasedací místnosti MěÚ Lanškroun, nám. J. M. Marků čp. 12 odložit, přístupová práva si schovejte a nepřihlašujte se dříve než 1. 11. 2009. v 1. poschodí. Přihlášky můžete podávat do 21. 8. 2009 do 11.00 hod. na Městský úřad Lanškroun i většina obcí v regionu plánují spuštění dato− podatelnu MěÚ Lanškroun. Bližší informace získáte na úřední desce, na vých schránek od 1. 11. 2009. webových stránkách města www.lanskroun.eu nebo přímo na odboru práv− Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka ním a majetku. Michaela Vídeňská, odbor právní a majetku LL 14 a 15 / 2009 RADNICE SDĚLUJE STRANA 3 Vážení občané, Webové stránky města mají nový kabát Na začátku července byl na adrese www.lanskroun.eu spuštěn nový web v listopadu tohoto roku uplyne 20 let od tzv. sametové revoluce města Lanškroun. Viditelnou změnou je pro všechny návštěvníky nový design. − události, která zásadním způsobem změnila politický, hospodář− Pozměněná struktura webové prezentace je nyní uživatelsky přívětivější. ský i společenský život v naší zemi. Město Lanškroun chystá při Rozcestník do tří základních sekcí (město, úřad a region) je umístěn v horní této příležitosti vydání almanachu, který by určitým způsobem části obrazovky, odkazy jsou oproti předchozí verzi uspořádány vodorovně. Jako mohl připomenout a popsat tehdejší dobu. hlavní strana se zobrazuje sekce město, které dominuje žlutá barva. Pro aktuální informace z městského úřadu a další podrobnosti z oblasti veřejné správy si mu− Z tohoto důvodu vyzývám všechny občany, kteří by byli ochotni síte kliknout na městský úřad, který se zobrazuje červeně. Modrá barva patří sekci aktivně se zapojit do přípravy zmíněné publikace, aby toto sdělili Region Lanškrounsko, kde naleznete informace o obcích ze správního obvodu, do 21. srpna t.r. na sekretariát MěÚ p. Kateřině Chládkové, tel.: odkazy na jejich weby i informace o regionu jako celku. 465 385 221, email: [email protected] . Významnou změnou je to, že informace o kulturním, sportovním a společen− Ing. Martin Košťál, starosta města ském dění ve městě se již nemísí s informacemi z úřadu, jejichž umístění v druhé nejnavštěvovanější části webu − sekci městský úřad − považujeme za užitečné zejména pro ty návštěvníky webu, kteří neprohlíží městské stránky denně. Z kalendáře starosty Na stránkách jsou nově k dispozici rozsáhlé informace o polském partnerském 1. července Návštěva představitelů městě Dzierżoniow v češtině. Daleko více informací, než tomu bylo v předchozí Technické univerzity Liberec, jednání verzi, je dostupných v anglickém, polském a německém jazyce. V současné době o možné spolupráci mezi univerzitou, je připravován překlad textů o Lanškrouně do italštiny. městem a lanškrounskými podniky Zajímavou novinkou je postupně doplňovaná lišta se zajímavými údaji o městě 2. července Předání certifikátů ECDL Víte že,…?, která se mění při každém kliknutí. po úspěšném absolvování školení po− Na rozšiřování nového webu stále pracují zaměstnanci města i dodavatel re− čítačové gramotnosti dakčního systému. Moduly dotazy a odpovědi a diskuzní fórum nejsou dosud 3. července Jednání zástupců mikro− funkční. regionů s vedením Pardubického kra− Věříme, že úsilí všech, kteří se na tvorbě nového webu podílejí, se odrazí na je o organizování a podpoře cestovní− jeho kvalitě a občané i návštěvníci města budou městský web využívat k plné ho ruchu v kraji spokojenosti. Budeme také potěšeni, pokud nám k novému webu sdělíte dojmy 4. července Dětský den a hudební a případné připomínky. Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka odpoledne na Zámečku u Rudoltic 4. − 5. 7. Mistrovství republiky ju− Starostové Igor Šajtlava (Kežmarok) niorů v beachvolejbale v areálu Knoflík a Martin Košťál (Lanškroun) 9. − 13. 7. Služební cesta do partnerského města Kežmarok (SK) na festi− val EĽRO 2009 14. července Jednání Správní rady sdružení Orlické hory a Podorlicko v Rokyt− nici v Orl. h.; přivítání delegace z partnerského města Castiglione in Teverina (I) 15. července Jednání s p. Pavlem Janíkem ohledně směny pozemku; pracovní schůzka ohledně programu oprav drobné architektury; jednání s pí Hanou Minářovou, ředitelkou Základní školy Lanškroun, ohledně situace školy; pra− covní schůzka s p. Josefem Vejvodou, odborníkem v oboru ochrany ovzdu− ší, ohledně možného energetického využití odpadů 16. července Zahájení kontroly z Finančního úřad Ústí nad Orlicí; neformál− ní setkání s hosty z partnerského Castiglione in Teverina (I) 20. července Pracovní schůzka ve věci přípravy lokality pro bytovou výstav− bu v lokalitě Za Střelnicí II; jednání s p. Stanislavem Škodou, ředitelem Fi− nančního úřadu v Ústí nad Orlicí, ohledně provozu pobočky FÚ v Lanškrouně; jednání s p. Oldřichem Strnadem, ředitelem ZŠ Dobrovského, ohledně zámě− ru česko−polského projektu na výchovu a vzdělávání 21. července Jednání s p. Jaroslavem Kolaříkem, jednatelem společnosti Safe SMS infokanál Trees, ohledně pasportizace zeleně v Lanškrouně 22. července Pracovní schůzka s p. Zdeňkem Nejezchlebem o daňových a eko− Od srpna loňského roku zavedl Městský úřad Lanškroun rychlý systém zve− nomických aspektech fungování města; pracovní jednání s p. Milošem Krej− řejňování důležitých informací. Vedle zpráv poskytovaných na www.lanskroun.eu čím, provozovatelem Informačního centra v Lanškrouně a v Listech Lanškrounska můžete informace dostávat i prostřednictvím SMS 23. července Pracovní schůzka s p. Milanem Slezákem, jednatelem Měst− zpráv. Tato služba umožňuje zasílání důležitých informací z městského úřadu ského bytového podniku Lanškroun, s.r.o.; pracovní jednání o problematice na zaregistrovaná čísla vašich mobilních telefonů formou krátkých textových základního školství ve městě zpráv (SMS). Takto rozesílané zprávy si vás najdou prakticky kdekoli. Včasná 24. července Podpis smlouvy o převodu pozemků na Pozemkovém fondu informovanost občanů se v řadě měst již několikrát ukázala jako naprosto ne− v Ústí nad Orlicí zbytná zejména při krizové komunikaci v případě povodní, sněhových kala− 25. − 26. 7. Cyklistický závod juniorů „Regionem Orlicka Lanškroun 2009“ mit apod. Tento systém je pro vás zcela zdarma, veškeré náklady hradí město. Jak službu získat: Služba je poskytována všem zaregistrovaným obča− nům ve stejném rozsahu a zdarma. Stačí odeslat jedinou textovou zprávu z mo− Prodej domu čp. 139 v Dolním Třešňovci bilního telefonu, na který chcete zprávy přijímat, a registrace je hotova. Stej− Jedná se o dům s dvěma samo− ným způ−sobem můžete službu kdykoli zrušit. statnými bytovými jednotkami o ve− Přihlášení − odeslat textovou zprávu ve znění IK LA REGISTRUJ (nebo likosti 4+1. Celková plocha každého zkráceně IK LA REG) na telefonní číslo 605 733 680. bytu činí 67 m2. Vytápění objektu je Odhlášení − odeslat textovou zprávu ve znění IK LA ODREGISTRUJ plynové, kombinované, každý byt má (nebo zkráceně IK LA ODREG) na telefonní číslo 605 733 680. samostatný kotel. Objekt je částečně Pozor! Je důležité přesně dodržet formát zasílané zprávy včetně mezer, podsklepen, splašková kanalizace je velikost písmen nehraje roli. Při špatném zadání textu zprávy nebo telefonní− napojena do jímky. ho čísla nedojde k přihlášení nebo odhlášení. Prohlídku objektu zajišťuje Měst− Odesílané zprávy (přihlášení a odhlášení) jsou zpoplatněny operátorem ský bytový podnik Lanškroun, s.r.o. mobilní sítě dle tarifu dotyčného občana jako běžná odchozí SMS zpráva. To Prohlídku je nutné si předem domluvit s panem Jaroslavem Urbanem (tel: 465 320 znamená, že jediné, co zaplatíte v souvislosti s touto službou, je odeslání jed− 148). Bližší informace získáte na úřední desce, na webových stránkách města né SMS při přihlášení, popř. druhé při odhlášení. Služba sama ani zasílání nebo přímo na odboru právním a majetku (tel: 465 385 249). jednotlivých zpráv zpoplatněno není. Michaela Vídeňská, odbor právní a majetku Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka STRANA 4 RADNICE SDĚLUJE LL 14 a 15 / 2009 Lesní hospodářský celek – Městské lesy Lanškroun Část I. − Všeobecné informace Lesy lesního hospodářského celku (LHC) Městské lesy Lanškroun jsou ve vlastnictví města Lanškroun. Byly navráceny z majetku České republiky do vlast− nictví obcí. K 1. 1. 2007 měly městské lesy výměru 297,66 ha. Městské lesy Lanškroun jsou rozloženy na několika katastrálních územích: Albrechtice (164,28 ha), Horní Třešňovec (5,31 ha), Lanškroun (66,82 ha), Dol− ní Třešňovec (44,09 ha), Ostrov (0,02 ha), Rudoltice (5,66 ha), Sázava (11,48 ha). Část lesů je zařazena do kategorie lesa zvláštního určení. Jde o lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí (65,58 ha porostní půdy, 1,23 ha bez− Dny evropského dědictví lesí), které přiléhají k zastavěné části města u rekreační oblasti Lanškrounské ryb− Dne 12. září 2009 proběhne ve Šternberku slavnostní zahájení XVII. roč− níky a jsou intenzivně rekreačně a sportovně využívány. V pásmu hygienické níku Dnů evropského dědictví. Národní téma letošního ročníku, který pořádá ochrany vodního zdroje 1. stupně na k.ú. Horní Třešňovec se také nachází kate− Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, je „Památky měřené ča− gorie lesa zvláštního určení (1,68 ha). sem“. Vlastní akce budou celostátně probíhat od 12. do 20. 9. a zájemcům se Všechny ostatní lesy jsou zařazeny do lesů hospodářských (229,17 ha, z toho na mnoha místech po celé ČR naskytne příležitost dozvědět se více informací 226,40 ha porostní půdy, 1,33 ha bezlesí, 1,44 ha jiných pozemků). o památkách a jejich historii a dostat se na místa, která běžně nejsou přístupná. Lesní porosty se nacházejí v několika nesouvislých lokalitách. Největší ucele− V Lanškrouně a jeho okolí jsou v letošním roce přihlášeny tyto památkové ný lesní komplex leží ve východní části LHC při zemské hranici. Převládají zde objekty: zámek čp. 1, kostel sv. Václava, hostinec „Krčma čp. 77 a Nový zá− mek u Rudoltic. V rámci prezentace budou připraveny doprovodné akce, o kte− zvlněné, místy dosti příkré svahy převážně východní expozice nad Hraničním rých Vás budeme také informovat. Proto se nechte zlákat, rezervujte si v září potokem. Druhý největší lesní komplex Kypuš se nachází na jihozápadě LHC některý den ze „Dnů evropského dědictví“ a přijďte navštívit lanškrounské v oblasti Lanškrounských rybníků. Kromě vlastního hřebene kopce Kypuš a při− památky. Srdečně zveme všechny, nejen příznivcehistorie. lehlých svahů se jedná o terén rovinatý. Zbytek lesů LHC tvoří menší, rovněž Ve spolupráci s Marií Heinrichovou, referentkou památkové péče, spíše rovinaté terény u obcí Horní a Dolní Třešňovec, mírné svahy nad silnicí zpracovala Drahomíra Lišková, kancelář starosty a tajemníka Lanškroun − Nepomuky, menší porost na prudkém svahu za Albrechticemi a vrch Zámecká hora u Rudoltic. Nadmořská výška se pohybuje od 390 do 519 m n.m., Spokojenost občanů s poskytováním informací, průměrná kolem 450 m n.m. Z podkladů Ing. Romana Bureše, správce městských lesů část 5. – Srovnání Lanškrouna a Moravské Třebové zpracovala Drahomíra Lišková, kancelář starosty a tajemníka V tomto čísle přinášíme předposlední pasáž z diplomové práce Ing. Petry No− votné zabývající se spokojeností občanů s poskytováním informací ze strany Městského úřadu Lanškroun a Městského úřadu Moravská Třebová. Dnes vás seznámíme se srovnáním spokojenosti občanů v Lanškrouně a v Mo− ravské Třebové. V příštím, posledním díle zveřejníme změny úrovně spokoje− nosti občanů Lanškrouna mezi roky 2006 a 2008. Průzkumu se zúčastnili muži i ženy, v Lanškrouně vyplnilo dotazník více žen (88) než mužů (62), v Moravské Třebové odpověděl stejný počet mužů i žen, tj. 75. Největší počet respondentů v obou městech má vzdělání středoškolské, nejmen− ší počet respondentů vzdělání základní nebo vyšší odborné. Nejčastěji zastoupe− nou věkovou skupinou je skupina ve věku 21−35 let, nejméně častou pak skupina respondentů nad 65 let. Občané obou měst se o informace zajímají, občané Lanškrounska získávají nejčastěji informace z internetových stránek (34 %), občané Moravskotře− bovska získávají informace více způsoby najednou (45,35 %). Informova− nost se většině respondentů jeví jako dostačující, a to v obou městech, v Lanš− krouně (72,65 %) i v Moravské Třebové (64,4 %). Nejméně respondentů považuje informovanost za špatnou, v Lanškrouně takto odpověděli 4 re− spondenti a v Moravské Třebové jeden. Soutěž: HLEDEJTE STUDÁNKY V dotazníku byly uvedeny dotazy na internetové stránky měst. Nejvíce respon− V městských lesích byly letos zřízeny dvě nové studánky. Poznáte je podle dentů v obou městech považuje jejich přehlednost za dostatečnou, v Moravské nápisu „Město Lanškroun 2009“ na čelním pískovcovém kvádru. Když je při Třebové je druhá nejčastější odpověď přehlednost špatná (26,7 %), kdežto v Lanš− svých toulkách Lanškrounskem objevíte, můžete se občerstvit kvalitní vodou krouně je to přehlednost velmi dobrá (28 %). Většina respondentů považuje také a posedět chvíli na blízké lavičce. obsah za dostačující, a to v obou městech, Lanškroun (57,3 %), Moravská Třebo− A můžete si i zasoutěžit: vyfotografujte se u některé ze studánek a pokud vá (56 %). I přesto se objevily požadavky na změnu internetových stránek, a to máte navigaci, připojte i GPS souřadnice místa, kde studánka leží. nejčastěji zveřejňování více aktuálních informací s informací z kulturní oblasti, Fotografie posílejte do konce prázdnin do redakce LL ([email protected]). dále se návrhy liší dle měst. Z dotazníků vyplynulo, že v Moravské Třebové je Výherce uveřejníme v LL č. 17, které vyjdou 11. září 2009. neznalost stránek (20,7 %) vyšší než v Lanškrouně (14,7 %). Výsledky průzku− mu také ukazují na to, že internetové stránky jsou lépe hodnoceny v Lanškrouně, a to jak z hlediska obsahu, tak především z hlediska přehlednosti. Periodicita vycházení místních tiskovin občanům ve většině případů vyho− vuje, jejich obsah většině respondentů vyhovuje zcela. Úřední hodiny vyhovují největšímu počtu respondentů částečně, což není pře− kvapující zjištění díky neustále se opakující problematice skloubení pracovní doby s úředními hodinami na úřadech. V Lanškrouně se nejvíce respondentů v budovách městského úřadu orientuje většinou snadno, dotazovaní z Moravské Třebové se nejčastěji orientují bez problémů. Většina respondentů z obou měst považuje čekací doby za přiměřené. Dle výsledků průzkumu jsou úředníci v obou městech téměř vždy ochotni vyjít vstříc, většinou dokážou pomoci nebo poradit, na koho se mají občané obrátit, taktéž je pro většinu dotazovaných vyjadřování úředníků většinou srozumitelné. Nejčastější odpovědi mají obě porovnávaná města shodné, v absolutním srovná− ní jsou ovšem úředníci lépe hodnoceni respondenty z Moravské Třebové. Vliv přenesené působnosti považují respondenti z Lanškrouna za značný, z Mo− ravské Třebové za velmi významný. Nejčastěji nemají dotazovaní konkrétní ná− pad na změny v činnosti městských úřadů. Vyskytly se zde i konkrétní návrhy, zejména zlepšení přístupu k občanům jakožto „zákazníkům“ a také změna úřed− Na fotografii tajemníka P. Kotěry jsou u jedné ze studánek někteří členové ních hodin. Z podkladů dodaných Ing. P. Novotnou zpracovala P. Brejšová RM při prohlídce městských lesů s jejich správcem Romanem Burešem. LL 14 a 15 / 2009 NEJEN Z MĚSTA STRANA 5

Veřejná finanční podpora v oblasti sportu v roce 2009 Návštěva z italského partnerského města Město Lanškroun každoročně podporuje neziskové projekty organizací sportov− ních, kulturních, těch, které se zabývají sociální pomocí nebo rozvíjejí vztahy Castiglione in Teverina s partnerskými městy, i organizace z dalších veřejně prospěšných oblastí. O po− V rámci projektu z programu Eu− skytnuté veřejné finanční podpoře vás chceme postupně informovat. rope for Citizens přijela v týdnu od Dnes přinášíme informaci o podpoře poskytnuté na sport. 13. do 17. července 2009 do naše− CELOROČNÍ ČINNOST: ho města 19−ti členná italská dele− Žadatelé Veřejná finanční podpora (v Kč) TJ Lanškroun, fotbalový oddíl 370 000 gace z partnerského města Castigli− Volejbalový oddíl TJ Lanškroun 450 000 one in Teverina. Program na celý TJ Lanškroun, oddíl ledního hokeje 250 000 týden připravila komise pro cestov− TJ Lanškroun, oddíl florbalu 50 000 ní ruch a partnerské styky ve slože− TJ Lanškroun, oddíl stolního tenisu 70 000 ní: Mgr. Martin Roller, RNDr. La− TJ Lanškroun, šachový oddíl 30 000 da Sitová, Mgr. Linda Matlasová, TJ Lanškroun, oddíl badmintonu 40 000 Mgr. Miloš Krejčí, Radim Šišán, TJ Lanškroun, vodní sporty 10 000 DiS., Michaela Valentová a Draho− TJ Lanškroun, ASPV − mažoretky 10 000 míra Lišková. Hlavním cílem této Sportovní klub policie Duha Lanškroun 120 000 návštěvy bylo poznávání nejen Lan− Sbor dobrovolných hasičů Dolní Třešňovec 10 000 škrounska, ale také české kultury, TJ SOKOL Lanškroun, Dolní Třešňovec 15 000 tradic a zvyků. Sportovní jezdecký klub při SZeŠ Lanškroun 35 000 V úterý jsme navštívili Městské HK Lanškroun, o. s. 40 000 muzeum Lanškroun a pan Krejčí pro− Celkem 1 500 000 vedl delegaci po městě a představil JEDNORÁZOVÉ AKCE: naše památky. Odpoledne jsme se Cyklistický klub Lanškroun (Malý závod míru) 20 000 přesunuli na Zámeček u Rudoltic, kde Cyklistický klub Lanškroun (Závod mládeže) 3 000 nám více o jeho historii a současnosti TJ Albrechtice, oddíl atletiky (Běh do zámeckého vrchu) 12 000 pověděl pan Dušan Šlahora. Dále Gymnázium Lanškroun (Memoriál Martina Schejbala) 2 000 jsme se vydali na klášterní a poutní TJ Lanškroun, oddíl lyžování (Přespolní běh 2009) 12 000 TJ Lanškroun, oddíl lyžování (Běh do sjezdovky 2009) 13 000 místo, Horu Matky Boží − Hedeč, TJ Lanškroun, Klub českých turistů (Lanškrounská kopa) 30 000 kde jsme zavítali do krásného kláš− TJ Lanškroun, Klub českých turistů (Děti ve vodě) 4 000 tera i do přilehlé restaurace. TJ Lanškroun, tenisový oddíl (Prázdninové soustředění) 4 000 Středeční program byl směřován Celkem 100 000 k městům Litomyšl a Polička. Na− Tělovýchovná jednota La obdržela celkem Kč 523.000,− z toho Kč 460.000,− vštívili jsme zámek Litomyšl s při− na celoroční činnost a Kč 63.000,− na jednorázové akce. Mimo to obdržel lehlým zámeckým parkem a zahra− oddíl ledního hokeje dotaci ve výši Kč 800 000,− na nájem ledové plochy pro dami, a samozřejmě také litomyšl− družstva mládeže, fotbalisté v Lanškrouně Kč 180 000,− na údržbu travnaté ské náměstí, kde Italy nejvíce zau− plochy hřiště a fotbalisté z D. Třešňovce Kč 30 000,− také na údržbu trávníku. jala kamenná podloubí. V případě, že se budete chtít s některou z podpořených organizací kontak− Odpoledne nás čekal přesun na tovat a využít jí nabízené služby, obraťte se na sl. Lucii Holáskovou, DiS., zámek Nové Hrady, který kromě e−mail: [email protected], tel. 465 385 282, která vede evi− nádherných expozic nábytkového denci podporovaných organizací z oblasti sportu. umění ze sbírek Uměleckoprůmys− Z podkladů dodaných tajemnicí sport. komise Lucií Holáskovou, lového muzea v Praze nabízí také DiS. zpracovala Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka porovnání zámků, které jsou v sou− kromém vlastnictví, a zámků stát− Přečetli jsme: Lanškroun potrápil příval vody ních. V Poličce jsme se zastavili na náměstí, kde jsme měli možnost ob− Rozmary počasí, které způsobily ničivé povodně na severní Moravě a vy− žádaly si 13 lidských životů, sužují Českou republiku i nadále. Další bouřky divovat morový sloup a gotické o− s přívalovými dešti udeřily v pondělí 29. 6. a nevyvázlo ani Orlickoústecko. pevnění města. Tisková mluvčí HZS Pardubického kraje Vendula Horáková napočítala Ve čtvrtek byla na programu jíz− celkem dvanáct výjezdů během jediného dne: „Hasiči zasahovali například da mašinkou v Mladějově na Moravě spojená s prohlídkou areálu Průmyslo− v Řetové a Přívratu, škody způsobila bouřka v Lanškrouně.“ V Lanškrouně vého muzea a šachtového dolu. Tato část programu byla pro italské návštěv− měly jednotky profesionálních hasičů v pondělí odpoledne skutečně plné níky raritou a setkala se s velikým ohlasem. Odpoledne nás čekala Olomouc. ruce práce. Nejvíce starostí jim přidělal požár rozvodny elektrického proudu, Zde jsme se seznámili s historií tohoto krásného moravského města, navštívili ten byl na linku tísňového volání oznámen krátce po sedmnácté hodině a na jsme kostel sv. Václava, chrám sv. Mořice, morový sloup, radniční orloj, olo− vině byl pravděpodobně zásah bleskem. Škoda byla předběžně vyčíslena na mouckou radnici a mnohé další památky. půl milionu korun. „Požár dostali hasiči brzo pod kontrolu, ale energetici byli Poslední den se delegace přesunula do Prahy, kde měla do neděle možnost nuceni vypnout proud,“ připomněla Horáková okolnost, že část Lanškrouna obdivovat krásy našeho hlavního města. Doufejme, že se všem program líbil byla následkem řádění živlu bez elektřiny. Komplikace zde potkaly rovněž a hlavně že nám kromě vzpomínek zůstane nadále také přátelství s těmito bez− autobusovou dopravu. Po osmnácté hodině nezvládly ucpané kanály nápor vo− prostředními lidmi. Drahomíra Lišková, kancelář starosty a tajemníka dy a proměnily část nádraží v lagunu. (Orlický deník, 1. 7. 2009, kráceno) Foto: Lubomír Jelínek a archiv MÚ STRANA 6 Z MĚSTA I REGIONU LL 14 a 15 / 2009

cyklistickou přilbu a rukavice v celkové hodnotě 19.700,− Kč. Pak se poli− ZE ZPRAVODAJSTVÍ POLICIE ČR cisté rozjeli do Dolní Čermné, kde došlo z oplocené zahrady ke krádeži dám− Policisté obdrželi poděkování od třídní učitelky desetileté dívenky z Lan− ského jízdního kola Kellys Omega červeno−černo−šedé barvy, včetně mobil− škrouna. Učitelka se s dětmi vypravila na Pastvinskou přehradu a během ního telefonu Sony Ericsson, který měla poškozená uložený v brašničce pod noční bojové hry se dívenka ztratila. Krátce před půlnocí, kdy třídní učitelka sedlem. Zde se neznámý zloděj obohatil o 15.000,− Kč. spolu s vedoucí penzionu poprosila policisty o pomoc, byla vyhlášena roz− 15. 7. okolo 10. hodiny ranní se v obci Žichlínek vznítila spínací skříňka sáhlá pátrací akce. Té se účastnily tři desítky policistů včetně psovodů, dvě traktoru. Následně došlo k požáru celého traktoru se způsobenou škodou cca desítky hasičů a tři psovodi Záchranné kynologické brigády. Na přehradu 70.000,− Kč. Naštěstí nedošlo ke zranění žádné osoby. vyjel policejní člun, byl povolán i vrtulník. Krátce po třetí hodině ráno byla Neznámý pachatel využil 16. 7. chvíle, kdy poškozený nechal bez dozoru dívka nalezena poblíž Nekoře. Dík všem, kteří se této rozsáhlé pátrací akce své věci na lavičce lanškrounského koupaliště a odcizil mu peněženku s o− účastnili, je jistě namístě. sobními doklady, hotovostí 200,− Kč a platební kartou. Policisté případ šetří Na konci června se neznámý pachatel v obci Výprachtice vloupal za použití jako trestný čin. násilí do řadové garáže, ze které odcizil měděný odpad, jízdní kolo a dílenské 16. 7. ráno se stala dopravní nehoda v obci Rudoltice. Při bočním střetu nářadí, vše v celkové hodnotě 120.000 Kč. dvou vozidel nedošlo ke zranění osob. Dechová zkouška u obou řidičů byla První prázdninový den se v Čenkovicích devatenáctiletý mladík proháněl negativní. Věc si na místě převzala Skupina dopravních nehod z Ústí n/O. po místní komunikaci na čtyřkolce. Nejenom že mladík není držitelem žádné− Z důvodu technické závady došlo k požáru kombajnu v obci Žichlínek dne ho řidičského oprávnění, ale čtyřkolce navíc chyběly registrační značky. 17. července. Hlídka OO PČR Lanškroun při šetření zjistila, že řidiči kombaj− V noci z 1. na 2. 7. v lese mezi Jakubovicemi a Lanškrounem neznámý nu začala signalizovat kontrolka oleje, že dochází k poruše. Když se ohlédl, pachatel poškodil okno a krytku vstřikovacího čerpadla vyvážecí soupravy. tak zjistil, že z kombajnu šlehají plameny. Přivolaným hasičským hlídkám se Tento vandal tak způsobil předběžnou škodu ve výši 7.000,− Kč. podařilo požár uhasit, škoda na kombajnu byla vyčíslena na 4 − 5 milionů Kč. 2. 7. policisté zastavili na ulici B. Martinů osmnáctiletého mladíka, o kte− V časných ranních hodinách 18. 7. byla hlídka zdejšího útvaru přivolána do rém lustrací v evidenci zjistili, že je neřidič. Navíc bylo dechovou zkouškou ulice Sokolská. Žena byla napadena mužem tak, že měla podlitinu levého oka. zjištěno, že má 1,77 promile alkoholu v krvi. Muž měl zhruba za týden pláno− Hlídka využila svého zákonného práva a zjistila dechovou zkouškou, že ná− vány závěrečné zkoušky v autoškole. Nedočkavost se mu tak vymstila nejen silník má v sobě 2,13 promile alkoholu. Na základě SARA testu bylo zjiště− tím, že bude souzen za úmyslný trestný čin. no, že se nejedná o domácí násilí, proto nemohl být podezřelý z bytu vykázán. 30letý řidič z Pardubic se v pátek 3. 7. v noci proháněl po Lanškrouně Když však jeho počínání neustávalo, byl zajištěn dle zákona o policii a převe− v osobním vozidle značky VW Golf. Při silniční kontrole pak nadýchal více zen na Protialkoholní záchytnou stanici do Hradce Králové. než jedno promile alkoholu. Policisté mu na místě zadrželi řidičský průkaz. Jako trestný čin je šetřena krádež lepenkové krytiny, ke které došlo v roz− V noci z pátku na sobotu 4. 7. došlo ke krádeži vloupáním do prodejny mezí čtvrthodiny v obci Rudoltice v neděli 19. 7. v nočních hodinách. Pacha− potravin v obci Horní Čermná. Pachatel rozbil skleněnou výplň prosklené tel odsud odvezl 3/4 palety krytiny CRC Bitmore 30, čímž způsobil soukromé verandy obchodu a odtud odcizil 5 ks sýrových housek za 30,− Kč. Majiteli stavební firmě škodu ve výši 15.000,− Kč. však způsobil škodu na zařízení prodejny ve výši 6000,− Kč. V neděli 19. 7. odpoledne šetřili příslušníci policie dopravní havárii, která Ve Strážné na začátku července neznámý poberta odcizil z traktoru zapar− se stala mezi Lanškrounem a Rudolticemi. Příčinou bylo nezvládnutí řízení ze kovaného v areálu místní firmy kovové vidle i s rámem (o váze 80 kg). Ty strany třiadvacetiletého řidiče, který narazil do zábradlí mostu. Alkohol příči− slouží při nakládání a vykládání nákladu. Škoda činí patnáct tisíc korun. nou události nebyl. Vozidlo muselo být vyproštěno jeřábem. V nočních hodinách z pondělí 6. na úterý 7. července se neznámý pachatel Již po několikáté vyjížděla hlídka policie 20. 7. do Tatenice k muži, který vloupal do transformovny v Krasíkově, odkud odvezl kovovou cívku s 250 stále vyhrožuje tím, že se zabije. Vždy se jedná o stejný způsob... Zavolá na metry měděného kabelu. Krádeží způsobil škodu za více než padesát tisíc korun. nějakou instituci, že si chce vzít život, je vyrozuměna policie a ta vyjíždí na Svojí nepozorností přišel 7. 7. o mobilní telefon Siemens C 75 mladík z Lanš− místo. V předchozích případech docházelo k rozsáhlým pátracím akcím, ten− krouna, který si jej společně s peněženkou položil na střechu automobilu. Při tokrát vzhledem k tomu, že v bytě hrálo hlasitě rádio, ale nikdo na zvonění ani jízdě mu věci ze střechy spadly. Poctivý nálezce mu domů přinesl peněženku. bouchání nereagoval, bylo využito zákonného oprávnění policie a po vyraže− Zatajení nálezu mobilu může být posuzováno jako přestupek nebo trestný čin. ní dveří našli „sebevraha“, jak klidně spí. Sdělil, že si svoje počínání rozmyslel. 9. 7. v odpoledních hodinách v Lanškrouně na ulici Dobrovského vnikl do Dne 21. 7. podal písemný podmět občan z Lubníka s odůvodněním, že žádá bytu bývalý manžel oznamovatelky, přičemž prostory jsou podle rozsudku opětovné projednání případu uzavření přívodu pitné vody do jeho domu. V pí− soudu pouze v jejím výlučném vlastnictví. Navíc úmyslně poškodil vstupní semném oznámení je jako viník označena firma VAK Jablonné n/O., a.s.. dveře, majitelka škodu odhadla na 6.000,− Kč. Tento spor byl již několikrát projednáván jak ze strany Policie ČR, tak Okres− Nepozornosti personálu prodejny využil v pátek 10. 7. krátce před zavírač− ním soudem v Ústí n/O. a byl předán i k Nejvyššímu soudu v Brně. Na zákla− kou v jednom z obchodů v Lanškrouně neznámý zloděj. V nestřeženém oka− dě písemného oznámení bude případ ze strany Policie ČR znovu prošetřen. mžiku sebral vystavenou motorovou pilu za bezmála devět tisíc korun a ode− V obci Cotklytle došlo 23. 7. přímo na pastvině majitele k odcizení elektric− šel. V případě dopadení hrozí pachateli až dvouletý trest odnětí svobody. kého ohradníků a jeho napájení v celkové hodnotě 4.900 Kč. Ve večerních hodinách dne 10. 7. byl policisty Dopravního inspektorátu V jednom z činžovních domů v Lanškrouně 23. 7. pachatel za použití násilí z Ústí nad Orlicí zastaven 46letý řidič, z jehož dechu byl při kontrole cítit al− odstranil visací zámky u sklepních kójí. Když chtěl 14 takto otevřených skle− kohol. Přístrojem Drägger mu bylo naměřeno 1,91 promile. Oslava naroze− pů vykrást, byl vyrušen jedním z nájemníků domu a z místa činu utekl. Případ nin v blízkých Rudolticích se mu tak nevyplatila. Stíhán bude za trestný čin. je kvalifikován jako trestný čin krádeže vloupáním a porušování domovní Při dopravně bezpečnostní akci zaměřené na zjištění alkoholu u řidičů v Lanš− svobody. Celková škoda na odcizených zámcích činí částku 1.900 Kč. krouně dne 11.7. ve 23.20 hodin hlídka OO PČR stavěla u podniku Zakov Dosud neznámý pachatel se 23. 7. za použití násilí vloupal do suterénu jed− osobní vozidlo Seat. Jeho řidič nejprve snížil rychlost, poté však hlídku objel noho z obytných domů v Lanškrouně, překonal zámek na dveřích do mand− a začal ujíždět směrem na Horní Čermnou. Policisté vozidlo pronásledovali lovny a odcizil koupelnový materiál v celkové hodnotě 10.300 Kč. až do Nepomuk, kde řidič z automobilu vyskočil a dal se na útěk. Po uběhnutí Přes noc ze dne 23. na 24. 7. došlo ke krádeži telete z kravína v obci Dolní několika metrů se vozidlo pomalu rozjelo. Když to řidič uviděl, chvíli váhal, Heřmanice. Pachatel bez použití násilí odcizil tele o váze 50 kg v celkové hod− ale pak rychle utíkal zpět k autu, do kterého se snažil naskočit. To však bylo proti notě 4.900 Kč. Případ je šetřen jako přestupek proti majetku. a otevřenými levými předními dveřmi jej srazilo k zemi, kde jej již zadrželi O posledním červencovém víkendu došlo opět ke krádežím kol, a to v obci policisté. Přístrojem Drägger mu pak naměřili 1,65 promile. Provinilec skončí Tatenice na zastávce ČD, kdy pachatel za použití násilí překonal jistící závoru před soudem, navíc mu za neuposlechnutí výzvy k zastavení hrozí pokuta. a z kovové klece odcizil jízdní kolo zn. AUTHOR v celkové hodnotě 3500 Kč, 11. 7. policisté reagovali na anonymní telefonát a společně s kolegy z městské a v Lanškrouně, kde pachatel opět za použití násilí vniknul do sklepních pro− policie zastavili na ulici Husova vozidlo, jehož řidič v dopoledních hodinách stor obytného domu a odcizil z kóje kolo zn. MERIDA v hodnotě 25000 Kč. nadýchal 3,03 promile alkoholu. Za své jednání bude trestně odpovědný. Dosud nezjištěný pachatel násilím vnikl do domu v Horních Heřmanicích Ke krádežím nafty dochází neustále a tento trend trvá již několik let. Zejmé− a do vedle samostatně stojící garáže. Z místa činu odcizil dvě jízdní kola, mo− na pracovní stroje a nákladní vozidla jsou častým předmětem zájmu skupin torovou pilu, finanční hotovost, přenosný DVD přehřávač a TV zn. Sencor. nenechavců, kteří se touto trestnou činností zabývají. 13. 7. se o tom pře− Způsobil škodu na odcizených věcech a poškozeném zařízení domu 51.000 Kč. svědčil i muž z Horní Čermné, který zanechal svoje nákladní vozidlo Avie Dne 27. 7. bylo na Policii ČR Lanškroun oznámeno, že se pohřešuje od neděle před rodinným domem. Drzí pachatelé kvůli 40 litrům nafty odšroubovali muž ve věku 48 let z Lanškrouna. Naposledy byl viděn v rekreační oblasti Obora, celou nádrž a tuto také ukradli. Způsobili tak škodu 4.500,− Kč na odcizené kde požíval na „Knoflíku“ alkoholické napoje. Od stolu odcházel s tím, že si půjde nádrži a 1.000,− Kč na naftě. do Dlouhého rybníka zaplavat. Od té doby již muže nikdo neviděl. Na základě Poslední dobou se opět rozmáhají krádeže jízdních kol. Například 13. 7. tohoto oznámení bylo po muži vyhlášeno pátrání a 28. 7. bylo tělo muže nalezeno šetřila lanškrounská policie hned dva případy. Nejprve bylo dokumentováno při kontrole koupaliště. Co bylo příčinou utonutí, je v současné době ve stavu vloupání do sklepa na ulici Lidická, kde pachatel odcizil jízdní kolo Author, šetření a o příčině smrti rozhodne až provedená pitva. LL 14 a 15 / 2009 Z MĚSTA I REGIONU STRANA 7 Vyhodnocení dotazníků projektu Dial−up Téměř každý, ke komu se dotazník projektu Dial−up do− stal, byl jeho obsahem poněkud zaskočen, a proto mi dovol− te, abych dříve, než se dostanu k vlastním výsledkům, krátce popsal, jakým způsobem dotazník vznikal. Cesta k finální verzi, kterou jste měli možnost vidět i vyplnit, byla poměrně spletitá, nicméně na jejím začátku stála italská společnost, která celý projekt připravovala. Z anglického originálu následně vznikl pře− klad do češtiny, který bylo ještě nutné upravit tak, aby srozumitelnost otázek byla co nejlepší, ale přitom aby zůstal zachován původní význam otázek. Stejným způsobem postupovali i členové projektu z dalších zemí, neboť otázky byly stejné pro všechny. Celá komise, která na přípravě české verze pracova− Evropský projekt DIAL−UP la, si byla vědoma toho, že některé otázky nebyly položeny úplně šťastně, ale jak se následně ukázalo, většina respondentů si s nimi poradila. V minulých číslech Lanškrounských listů jste si přečetli informace o pro− Tak trochu nad očekávání vyplnilo a dotazník zpět vrátilo 230 respondentů, jektu Dial−up, zde vám přináším další zprávy o jeho průběhu a seznámíte se z toho 98 mužů a 132 žen. Celou skupinu jsme rozdělili do tří věkových pod− s výsledky dotazníku, který byl také přílohou Listů. skupin (viz tabulka 1), abychom mohli lépe sledovat, jak odpovědi ovlivnil V Lanškrouně jsme stejně jako v dalších partnerských zemích (Itálie, Slo− právě věk respondenta. vensko, Polsko a Rumunsko) vytvořili pracovní skupinu 25 členů, kteří jsou úzce zapojeni do projektu Dial−up. Tento projekt je realizován a financován TABULKA 1 − věkové rozložení respondentů: z programu Evropské unie Evropa pro občany a hlavní náplní celého pro− Věková kategorie muži ženy celkem celkem % gramu je podporovat činnost a organizace, které prosazují aktivní evropské do 20 let 66 81 147 63,9 občanství a společné evropské hodnoty, jako jsou tolerance, vzájemné poro− 21 až 40 let 20 35 55 23,9 zumění a solidarita. Projekt je zaměřen převážně na vytvoření interkulturního nad 41 let 12 16 28 12,2 dialogu a na problematiku vztahu jednotlivého občana a Evropské unie. Zášti− tu nad projektem má a pracovní průběh v Lanškrouně koordinuje komise pro celkem 98 132 230 100,0 cestovní ruch a partnerské styky (foto dole) a pomocníkem jí je právě zmíně− Z výsledků je například patrné, že čím vyšší je věk respondenta, tím je vní− ná panelová občanská skupina. Hlavním úkolem naší komise bylo vytvoření, mání EU z jeho pohledu horší. Zatímco studenti patří obvykle mezi optimisty, distribuce a vyhodnocení dotazníku, více viz článek Vyhodnocení dotazníků. starší občany bychom mohli označit spíše za pesimisty. Oproti tomu právě První moje setkání s projektem Dial−up bylo v březnu na úvodní schůzce oni disponují bohatými zkušenostmi se zapojováním se do různých občan− v Bratislavě, který zajišťoval Slovenský svaz měst a obcí. Ve dnech 24. − 26. ských iniciativ. Pro zajímavost můžeme také uvést nejčastější povolání re− června se konala druhá pracovní schůzka pěti partnerských zemí, a to v pol− spondentů. Kromě dominující skupiny studentů odpovídali nejčastěji státní ském městě Czosnow nedaleko Varšavy (foto nahoře). Jednání jsem se účast− zaměstnanci, učitelé, důchodci, administrativní pracovníci či pracovníci s jinou nila za naší komisi i pracovní skupinu sama, představila jsem výsledky naše− odbornou profesí a podnikatelé. ho dotazníku, přednesla palčivé problémy, které trápí naše občany, ale i nastínila To, že náš region znatelně pocítil dopady celosvětové hospodářské krize, několik pozitivních výhledů, kterých bylo sice méně, ale přesto v odpovědích dnes už asi nikoho nepřekvapí a tak je logické, že nejčastěji skloňovaným té− zazněly. Kromě jednodenního pracovního jednání byla naplánována prohlíd− matem dotazníků se stala nezaměstnanost. Jako hlavní problém země ji vnímá ka okolí Czosnowa a dva společné večery, na kterých jsem měla možnost po− 30%, regionu pak dokonce 44% respondentů. Velmi podobně tento problém znat blíže naše projektové partnery, diskutovat nad dalšími programy a pro− vnímají také lidé na Slovensku, v Polsku, Itálii i Rumunsku. K dalším pro− jekty Evropské unie a inspirovat se pro průběh další panelové diskuze, kterou blémům patří například dopravní infrastruktura, špatná politická situace či plánujeme svolat během srpna. Setkání se zástupci několika různých států korupce. najednou je vždy cenná zkušenost. Je to podle mého i hlavní poslání tako− Vzhledem k rozsahu dotazníku zde není možné procházet všechny odpo− výchto projektů, aby se co nejvíce občanů mělo možnost seznámit s jinou vědi podrobně, nicméně přehled těch nejzajímavějších obsahuje závěrečná kulturou a zemí Evropské unie. tabulka. Detailněji byl dotazník diskutován v rámci panelové diskuze, která se Na závěr projektu Dial−up se bude konat ve dnech 5. − 7. října 2009 závě− uskutečnila 22. června 2009. rečná konference v Římě, na kterou pojede všech 25 členů naší panelové sku− piny. Tam se budou mít možnost potkat se Slováky, Poláky, Rumuny (vždy TABULKA 2 – přehled nejčastějších odpovědí na vybrané otázky: po 25 členech) a hostující italskou stranou, která bude zastoupena dokonce Vnímání EU (otázka 17) Potřeby a problémy regionu (otázka 18) stočlennou pracovní skupinou. Mimo jednodenní konference bude prostor a čas Kladně 45 20% Nezaměstnanost 102 44% prohlédnout si Řím. Tato cesta bude plně hrazena z finančních prostředků EU. Negativně 43 19% Nevím 25 11% Kontakty našeho města s Italy jsou stále častější, například v týdnu od 13. Žádné zkušenosti 26 11% Dopravní infrastruktura 17 7% do 17. července jsme za evropské finance mohli hostit a připravit program pro Nevnímám 26 11% Občanská vybavenost 14 6% 19−ti člennou skupinu z partnerského města Castiglione in Teverina. Systém norem/pravidel 7 3% Nízké platy 13 6% Šlo o výměnnou návštěvu studentů i dospělých, respektive o oplacení náv− Vzáj. spolupráce lidí 6 3% Možnosti rekreace 11 5% štěvy z loňského srpna, kdy byla skupina z Lanškrouna na slavnostech vína v italském Castiglione, více viz článek Drahomíry Liškové v tomto čísle LL. Potřeby a problémy ČR (ot. 26) Budoucnost EU (otázka 31) Linda Matlasová Nezaměstnanost 69 30% Špatně 48 21% Špatná polit.situace 53 23% Nevím 30 13% Korupce 34 15% Optimisticky 28 12% Národnostní menšiny28 12% Pesimisticky 23 10% Špatné hospodaření 23 10% Bude se zlepšovat 19 8% Kriminalita 10 4% Zanikne 11 8% Závěrem mi dovolte, abych za celou komisi pro cestovní ruch a zahraniční styky poděkoval všem, kteří využili možnosti vyjádřit svůj názor a na vyplně− ní dotazníku si našli čas. Martin Roller, předseda komise

Rozpis služeb stomatologie (SO, NE, svátek 8 – 11 hod.) pro oblast Letohrad, Žamberk, Králíky, Lanškroun, Jablonné n/O. 1. − 2. 8. MUDr. Vojtková Eliška, Žamberk, n.G.Knopa 837, 465 676 821 8. − 9. 8. MUDr. Bílý Aleš, Lanškroun, Opletalova 567, tel.: 465 324 829 15. − 16. 8. MUDr. Beranová Renata, Jablonné, U Koupaliště 149, 465 642 267 22. − 23. 8. MUDr. Applová Hedvika, Dolní Čermná 222, tel.: 465 393 266 29. − 30. 8. MUDr. Dunglová St., Letohrad, ČD, ul.Tyršova, 972 324 447 STRANA 8 Z MĚSTA I REGIONU LL 14 a 15 / 2009 Úspěšná rekonstrukce v Horních Heřmanicích V květnu byla v Horních Heřmani− cích zřízena nová prodejna firmy Kon− zum a ani ne za dva měsíce poté ote− vřela obec rekonstruovaný objekt v centru obce, který získala výměnou za pozemky od zemědělské firmy Her− mas. Nákladem zhruba osmi milionů korun zde byla vybudovaná obecní re− staurace, ordinace se zázemím pro lé− kaře a dva obecní byty o velikosti 3+kk. Jeden z nich je plánován jako zázemí pro hostinského a druhý obsadil ná− Nová prodejna KONZUM, tentokrát v Albrechticích jemník, který o byt přišel rekonstrukcí Za týden od vyjití tohoto čísla Listů Lanškrounska, v pátek 7. srpna, se budovy. v Albrechticích otevírá nová modulová prodejna potravin obchodní společ− Obci se nepodařilo na rekonstrukci nosti KONZUM se sídlem v Ústí nad Orlicí. získat dotace, a tak si obec vzala cca Je radostné pozorovat, a zaslouží si veliké uznání, že se obchodní společ− sedmimilionový úvěr. Starosta Pavel Maňka vysvětluje: „Podařilo se nám nost KONZUM rozhodla k patriotické strategii vstupu do menších obcí, kde sehnat pouze 3x 100 tis. z programu obnovy venkova a teď to vypadá, že nám možnost nakupovat potraviny dosud chyběla. Po letech bude zase možné kraj může pomoci také se splácením úroků. Velmi pomalý systém výstavby přímo uprostřed Albrechtic, v sousedství obecního úřadu, nakoupit základní byl ale neudržitelný a my neměli jinou možnost než si vzít úvěr. Bohužel na sortiment potravin, zeleniny, mraženého zboží, chlazeného mléčného zboží, drogerie a také zde bude obsluhovaný úsek s čerstvou uzeninou, sýry a zákusky. rekonstrukci restaurace nebo vybudování ordinace nelze žádné peníze získat. Stavba je společným dílem obce Albrechtice a obchodního družstva KON− Na vybudování bytů před nějakým časem dotace stát ještě poskytoval, ale i to ZUM. Obec zajistila investicí asi tří čtvrtin milionu korun spodní stavbu, bylo zrušené. Doplácíme také na to, že naše obec má něco málo přes 500 oby− zpevněné plochy a přípojky na veřejné sítě a bude jejich vlastníkem. Dále vatel, a tak se na nás nevztahují žádné dotace z fondů na obnovu venkova, bude obec přispívat na mzdy prodávajících. KONZUM pak zajistil dodávku neboť ty jsou určené pro obce do 500 obyvatel a dají se z nich rekonstruovat a montáž modulární prodejny včetně jejího vybavení. centra obcí, obecní byty, prostě všechno. Z toho by se snad dala postavit Výhodou systému modulární prodejny, dobře známé ze sídliště Zámeček i obecní kašna.“ v Rudolticích a nověji také z Horních Heřmanic, je možnost rozšíření z nyněj− Obec Horní Heřmanice je ale i nadále aktivní a snaží se získat dotace na ších čtyř spojených mobilních kontejnerů směrem dozadu na celkem šest výstavbu kurtů z evropských fondů, neboť zázemí pro sport je vyjma fotbalo− kontejnerů. Taková úprava, závislá ovšem na dosažených objemech tržeb, by vého hřiště velmi slabé. Bohužel zatím byla obec neúspěšná. změnila prodejnu v malý supermarket se širším prodejním sortimentem. Text a foto: František Teichmann Přejeme nové prodejně veliký zájem a věrnost místních kupujících. Jiří Kohout, foto: F. Teichmann MLADĚJOV – BLOSDORF 1915 V sobotu 8. srpna se v Mladějově na Moravě uskuteční již tradiční vzpo− mínkové oslavy památky padlých vojáků na všech frontách za 1. světové vál− ky Mladějov – Blosdorf 1915. Proti sobě nastoupí v bitevní ukázce Rakuša− né a Rusové, aby připomněli hrůzy války, uctili padlé a připomněli, že války se dotýkají především těch, kteří za ně nemohou. Na návštěvníky čeká celodenní program, v němž jsou zařazeny např. výje− vy ze starého mocnářství, dobová hudba, výstava historické techniky. Již od 8.30 hod. bude v provozu parní průmyslová dráha. Průmyslové muzeum ko− ná prohlídky svých expozic po návratu každého parního vlaku do Mladějova. V 11 hod. se uskuteční pietní akt u Pomníku obětem 1. světové války (u kos− tela Nejsvětější Trojice) za účasti historických jednotek, v 15.30 hod. samot− ná bojová ukázka. Od 20 hod. bude taneční zábava s hudbou a pivem. Mladě− jovská průmyslová dráha připravila také speciální akci pro ty, kdo chtějí zažít něco nevšedního, zvanou Noční jízda, kterou je možno spolu se slavnostním ohňostrojem celodenní program stylově ukončit. Více informací naleznete na www.mladejov.cz. Drahomíra Lišková, kancelář starosty a tajemníka

V kampani „Na kolo s přilbou“ předáno kolo! Letošní kampaň „Na kolo s přilbou“ vyvrcholila 1. července předáním jízdního kola náhodnému dětskému cyklistovi. Tímto šťastným cyklistou byl třináctiletý Pavel Bednář, který zrovna jel se svým mladším bratrem po ulici Dobrovského. Pavel převzal darovací listinu a nové kolo zn. Favorit z rukou organizátorů kampaně z občanského sdružení MůjLanškroun. Této události předcházely během května a června mnohé další aktivity. V ma− teřských a základních školách byly tématu bezpečné jízdy na kole věnovány hodiny výtvarné výchovy, děti kreslily obrázky, vyplňovaly zábavné testy. Využívaly také slevových kupónů k zakoupení přilby. Malí cyklisté byli za ježdění s přilbou odměňováni i přímo na silnicích drobnějšími praktickými dárky jako jsou cyklistické rukavice, tachometry, blikačky apod. Akci v našem městě finančně podpořila Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR. Kampaň Na kolo s přilbou byla v Lanškrouně organizována již potřetí. Jejím duchovním otcem je kroměřížský lékař záchranné služby MUDr. Mar− tin Sedlák, který se s fatálními následky dětských úrazů hlavy způsobených pády z kola bezprostředně setkává. Myšlenku předcházet těmto úrazům for− mou kampaně „Na kolo s přilbou“ se mu daří šířit v mnoha českých městech. Marie Hrynečková Zleva: Roman Krajči (MůjLanškroun), odměněný Pavel Bednář, Hynek Brýdl Foto: Matěj Brýdl (MůjLanškroun), ing. Zdeňka Kamenická (VZP ČR) a prp. Petr Klug (Policie ČR). LL 14 a 15 / 2009 Z REGIONU STRANA 9 BYLO TO PROSTĚ SUPER I to říkali někteří návštěvníci o zámecké oslavě k zahájení třetího roku pro− vozu Zámečku v sobotu 4. července, když večer odcházeli. Počasí nám přálo a po předchozích deštivých a bouřkových dnech poprvé nepršelo, tak si mo− hli návštěvníci, kterých se na Zámecký vrch přišlo podívat a pobavit přes ti− sícovku, v klidu prohlédnout výrobky u stánku s ozdobnou keramikou, vedle zase s koženými výrobky a další. Přímo při práci mohli sledovat hbité prsty drátenice a také uměleckého kováře, který přijel i s kovadlinou. Mohli si také zakoupit medovinu přímo od výrobce i voňavé domácí mýdlo s éterickými oleji a další zajímavé výrobky šikovných řemeslníků. K poslechu a večer i k tanci hrála skupina Kontakt, kromě doby, kdy šermířská skupina Balestra předváděla scénku Zloduch, kterou diváci sledovali s velkým zaujetím. Děti, jichž bylo na Zámeckém vrchu opravdu hodně, se vydováděly na ská− kacím hradě, trampolínách, dětském kolotoči nebo se účastnily soutěže v kre− slení zámeckých skřítků. Byly pro ně připraveny další různé zkoušky doved− nosti jako chůze na prkýnkách, překážková dráha, všichni si mohli vyzkoušet chůzi na chůdách,v pytlích i jízdu na prkýnkách s kolečky. Šermíři zase měli připravené zápolení s obalenými tyčemi, házení nožem na cíl a další. Kolem 17. hod. bylo vyhlášení vítězů, vylosován byl i výherce hlavní ceny MP3. Zámeček si prohlédlo přes 200 návštěvníků, kteří se ve sklepení setkali se sokolníkem v dobovém kostýmu a jeho dravci, jejichž tiché létání za svitu loučí v zajímavých sklepních prostorách byl rozhodně nevšední zážitek. K večeru proběhla aukce rukodělných výrobků věnovaných hodnými lid− mi na podporu výcviku asistenčních psů pro tělesně postižené. Bylo vydraže− no 12 předmětů, zbylé jsou kdykoli ke koupi za vyvolávací cenu u pokladny na Zámečku. „Pomocným tlapkám“ bude zaslána vydražená částka 1910 Kč.Tyto aukce jak na podporu Tlapek, tak i dalších subjektů budou pořádány při každé akci, která se bude na Zámeckém vrchu konat. Bohužel musíme přiznat, že se ani tak podařená akce neobešla bez nedo− statků, za které jsme jako pořadatelé ale zas tak úplně nemohli. Na letáčcích uvedení westernoví jezdci nakonec kvůli souhře nešťastných okolností ne− mohli na oslavu přijet. Také jsme měli slíbený stan s dvěma dalšími pivními pípami a bohužel pozdě jsme se dozvěděli, že nebude. Omlouváme se za ne− příjemné fronty u stánku s občerstvením. Návštěvníci i přes tyto nedostatky měli možnost si odpoledne na Zámeckém vrchu užít, pochutnat si na grilova− ných dobrotách, ochutnat teplou medovinu apod. Zarazilo nás však, kolika divákům (dokonce i s dětmi) nebylo trapné ob− cházet lesíkem vstupní kasu kvůli desetikoruně vstupného a pak si zdarma užívat bohatého programu, na který bylo celé vstupné využito. Zřejmě si vů− bec neuvědomují, že zajistit tak bohatý program není jednoduchá ani levná záležitost. Navíc takovým jednáním rozhodně nedávají dobrý příklad svým vlastním dětem, které tím učí nepoctivému chování. Příště dostanou všichni poctivě platící návštěvníci viditelné označení zajištěné proti ztrátě. Budou moci odejít a zase se na další program, až se třeba děti prospí nebo nají, vrátit. Doufáme, že se návštěvníkům odpoledne na Zámeckém vrchu líbilo, děku− jeme jim, že na oslavu přišli, a zveme je i na další chystané akce. 1. srpna bude letní maškaráda pro děti a večer rockový Ironfest. Na podzim (19. 9.) by měla být zajímavá akce s odpoledním programem zase pro děti i o− statní a hlavně s podvečerním programem v zámeckých sklepeních s názvem Mystická noc na Zámečku. Pokud vše vyjde, tak ve spolupráci s šermíři sku− piny Balestra bude ve sklepení k vidění vystoupení kouzelníka, v dobových kostýmech budou šermíři předvádět různé scénky, i právo útrpné a po sklepe− ní budou rozmístěny historické zbraně a další zajímavé dobové předměty. Náš velký dík patří všem, kteří jakkoli pomohli při přípravách akce nebo přímo při ní, také výborné moderátorce celého dne i všem sponzorům, rodině spolumajitele, která zajistila opravdu bohatý program pro děti, na který čás− tečně i přispěla, výrobcům, pořadatelům a všem, kteří přispěli k tomu, aby se oslava na Zámeckém vrchu návštěvníkům opravdu líbila, což nás moc těší. Budeme se přes různé překážky a nadále probíhající opravy přízemí věže snažit různých akcí pořádat čím dál více, aby Zámecký vrch opravdu ožil. Všechny srdečně zdraví kastelánka Krasava Šerkopová. Paní kastelánka zve děti i na novou houpačku, kterou na Zámečku po− stavili v červenci. Foto: LS a KŠ STRANA 10 Z KRAJE I REGIONU LL 14 a 15 / 2009 Přečetli jsme: Stavba za sto milionů odstartovala Obce Dolní a Horní Čermnou na Orlickoústecku spojí stomilionová stavba nové kanalizace a čistírny odpadních vod. „Obce ze svých rozpočtů uhradí dvacet milionů korun. Pardubický kraj pod− poří projekt dalšími čtyřmi miliony korun. Obce získaly peníze z Operačního programu životní prostředí a Státního fondu životního prostředí,“ řekl staros− ta Dolní Čermné Vlastislav Vyhnálek. Stavební dělníci dokončí práce na kanalizaci za rok v říjnu. Zejména řidiči budou muset počítat s uzavírkami silnic. (MF DNES − Pardubický kraj, 4. 7. 2009)

Bezplatné kurzy angličtiny pro handicapované Zleva: obchodní ředitel Komfi, s.r.o., M. Havlík, obchodní rada Y. G. Ho, Wall Street Institute, přední poskytovatel výuky anglického jazyka na světě, velvyslanec Taiwanu C. K. Liu a poslanec M. Soušek při prohlídce lami− nabízí bezplatné kurzy angličtiny pro handicapované spoluobčany, a to u pří− novacího stroje. ležitosti oslav prvního výročí otevření jazykového centra v Praze. Poslanec Soušek s velvyslancem Taiwanu Liem Jazyková škpla Wall Street Institute ve spolupráci s občanským sdružením Gaudium a Pardubickým krajem poskytne pro 10 zdravotně postižených o− navštívili Lanškrounsko sob z Pardubického kraje, ve věku od 17 do 30 let, bezplatné roční kurzy ang− Taiwanský velvyslanec, jeho excelence C. K. Liu, přijal pozvání regionál− lického jazyka. ního poslance Miloslava Souška na pracovní návštěvu Pardubického kraje. Tyto moderní kurzy vytvářejí soubor interaktivních e−learningových lekcí Cílem této cesty bylo otevření nových obchodních příležitostí a spolupráce. a komunikačních lekcí s kvalifikovanými rodilými mluvčími ve velmi malých V rámci celodenního programu navštívili také lanškrounské podniky LUX− skupinkách. Vzhledem k charakteru výuky (interaktivní lekce, tzn. schop− IDent, s.r.o., zabývající se vývojem a výrobou pasivních radiofrekvenčních nost číst, mluvit a soustředit se po dobu 60 – 90 min.) je kurz vhodný přede− čipových identifikátorů a také Komfi Lanškroun, s.r.o., který se zaměřuje na vším pro osoby s tělesným postižením. Kurz bude zahájen v září 2009. výrobu strojů pro elektrotechnické obory a polygrafii. Nevynechali ani Form− Požadavky na technické vybavení: PC se sluchátky, mikrofonem a webo− plast Purkert, s.r.o., v Jablonném nad Orlicí. Poslanec Soušek, který program pro vou kamerou, přístup k internetu Explorer, aplikace Flash a Java. taiwanskou stranu připravoval, k tomu uvedl: „Taiwanská strana projevila Zájemci o kurz se mohou přihlásit do 10. srpna 2009 na adresu: Miloslav zájem navázat partnerský vztah s nějakým regionem v České republice, tak Macela, Pardubický kraj, Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice, nebo jsem je samozřejmě přivedl domů do Pardubického kraje a Ústeckoorlicka. na e−mail [email protected]. Jako přihlášku zašlete moti− Skutečně náš region je pro taiwanské investice zajímavý, protože nabízíme vační dopis na téma: „ Co mě motivuje ke studiu angličtiny“. S vybranými zá− vyspělé technologie a kvalitní pracovní sílu. Taiwan dává českým podnikům jemci budou provedeny osobní pohovory s lektory, během nichž budou roz− excelentní nabídku spočívající v pomoci s proniknutím na nové asijské trhy. řazeni do skupin podle úrovně znalosti jazyka. Exportní zakázky jsou nejlepším způsobem, jak pomoci firmám v probíhající Bližší informace o jazykové škole Wall Street Institute naleznete na strán− krizi udržet pracovní místa.“ Jaroslav Lechnýř, Zdeněk Baborák kách: www.wallstreetinstitute.cz Přečetli jsme: Pojmenovávat nepříjemné věci chce odvahu Do vznikající strany Miroslava Kalouska TOP 09 přešla na začátku června Například přístup občanských a sociálních demokratů k problému státních i senátorka za Orlickoústecko Ludmila Müllerová. Nová strana podle ní ne− maturit. Nejprve se shodli, že se státní maturity zavedou. Najednou se blíží volby chce utíkat před nepříjemnostmi, jako jsou státní maturity nebo důchodová re− a státní maturity chtějí odložit. Překvapila mě vyjádření studentů, kteří argumen− forma. Argumentace studentů proti zavedení maturit se jí nezdá opodstatněná. tovali nedostatečným logistickým zajištěním. Ta slova jsou podle mě naučená Jaké konkrétní důvody vás vedly k přestupu z KDU−ČSL do vznikající a snad i nedomyšlená. Jenže současné politické strany jednají jen tak, aby neztra− strany TOP 09? tily voliče, takže nejspíš budou mít zájem couvnout. I nepříjemné věci by se ale Už delší dobu jsem pociťovala, že některé situace lze názorově těžko řešit uvnitř měly řešit. Podobně máme před sebou reformu důchodového a zdravotnického KDU−ČSL, zejména pod vedením Jiřího Čunka v posledních dvou letech. Vede− systému i systému sociálních dávek. Vyžaduje to určitou odvahu a mám pocit, že ní KDU−ČSL se nijak výrazně neproměnilo, nejsou tam žádné nové tváře, žádný jsme ji v poslední době nenacházeli. Slibuji, že naše strana ji hledat bude. nový náboj a obávám se, že ani žádné nové směřování. To byl jeden z hlavních Takže si myslíte, že státní maturity jsou připraveny dobře? Shodou okol− důvodů, proč jsem se rozhodla odejít. Tady v regionu i na kraji jsem s lidmi spory ností jsem zažila tuto maturitu nanečisto a mně, mým spolužákům i profe− neměla. Nebyl to žádný názorový střet mezi mnou a členskou základnou, ale sorům připadaly použité otázky podivné a zcela nevhodné. víceméně co se týká vedení a směřování křesťanských demokratů. Kdyby studenti použili tento argument, byl by to pro mě argument skuteč− Kdy jste se vlastně definitivně rozhodla přestoupit? ný. Ale oni argumentovali těmi „slogany“, které používají politici. Jedna věc Definitivně jsem se rozhodla po vsetínském sjezdu, protože si myslím, že je skutečně obsah maturit, to jak budou vypadat otázky, jak na ně budou jsme za prvé byli odhodláni v rámci našeho regionu, ať už Olickoústecka, studenti reagovat a jak je budeme schopni vyhodnocovat. Druhá stránka je nebo pardubického regionu, volit europoslance Jana Březinu, který měl před− zmíněná logistika. Tady podle mých informací hrají velkou roli lobbistické stavu o novém týmu lidí, s nimiž by spolupracoval. Velmi mě zklamalo i to, skupiny. Jsou tu firmy, které mají podle původního projektu vybavit maturit− že do vedení nebyl zvolen ani náš tehdejší místopředseda křesťanských de− ní školy výpočetní technikou a jsou tak na projektu zainteresované, a pak mokratů Roman Línek, který, myslím si, pro stranu udělal skutečně hodně, firmy stávající, které dodávají scio testy a podobně, které by o tyto „kšefty“ zejména tady v Pardubickém kraji, což bylo v kontextu s ostatními částmi přišly. Do této situace se nám navíc promítla krize. Autoři projektu na ni republiky docela markantní. To byl takový hlavní impuls. reagovali snížením množství plánované technické podpory, což vytvářelo Takže si od změny stranické příslušnosti slibujete v podstatě jakési názo− tlak na politiky, aby ho odložili. Jenže vezměte si, kolik let se na státní matu− rové osvěžení? rity připravujeme, a najednou před volbami odkládáme. Určitě. Je třeba dojít jednak k jinému stylu politické práce, jednak k jinému Myslíte si, že by si TOP 09 právě v orlickoústeckém regionu mohla najít politickému směřování. Označili jsme se za stranu konzervativní, která chce širokou členskou a voličskou základnu? stavět na křesťansko−židovských základech. Tak by se křesťanští demokraté Nevím, jestli širokou členskou základnu, protože tento region znám jako nejspíš označili také. Náš název TOP 09 je zkratkou tří slov − tradice, odpo− poměrně konzervativní. Lidé tu neradi opouštějí své „jistoty“. Vidíte to i na vědnost, prosperita. Zejména druhý princip, odpovědnost, nás podle mě od− pohybu pracovních sil. Obyvatelé z tohoto regionu odcházejí málo, přestože lišuje od KDU−ČSL. Znamená to odpovědnost za rozpočet, za hospodaření, život tady není vůbec jednoduchý. Nemyslím si, že by tady strana musela zís− za život našich dětí, ale i dalších generací. Dluhy České republiky dosahují kat širokou členskou základnu, ale myslím, že voliče by tady získat mohla. jednoho bilionu korun a každou vteřinu stále dramaticky narůstají. Proto by Jak vidíte budoucnost strany TOP 09? měla vzniknout strana, která by nepříjemné jevy v naší politice uměla nejen To je ještě hodně nejistá záležitost. Samozřejmě věřím, že tato politická pojmenovat, ale také se proti nim postavit. strana bude mít místo. Není to strana populistická. Nechceme−li se bát pojme− Jak se v tomto bude strana TOP 09 odlišovat od občanských demokratů? novávat nepříjemné věci, tak nejsme strana, která by řekla ano, my vám všem Pevně věřím, že se odlišíme i od nich. V prvním momentě proto, že občanští všechno dáme, jen nás volte. Doufám, že se najdou lidé, kteří jsou schopni demokraté teď vystoupili z Evropské lidové strany a vytvořili nový subjekt, který logicky uvažovat o tom, že se nejde zadlužovat a že nejde rozebrat rozpočet na už nestojí na křesťansko−židovských základech. Druhý moment vidím v tom, že okamžitou spotřebu a pak říct, že nemáme na investice a na infrastrukturu, politické strany se dnes snaží dělat politiku takovou, jakou si přejí občané, nikoli protože jsme to teď projedli na sociálních dávkách, na navýšení důchodů a po− takovou politiku, která by oživovala a byla ve prospěch věcí veřejných. dobně. Myslím si, že budoucnost máme. Našla byste konkrétní příklad? (Orlický deník, 1. 7. 2009, Lada Klimovová) LL 14 a 15 / 2009 Z KRAJE I REGIONU STRANA 11 Kolečkové brusle pro Terezu a Míšu Nadační fond Romane Čhave odměňoval již potřetí děti ze základních škol v Pardubickém kraji, které žijí ve složitých rodinných podmínkách, a přesto se ve škole dobře učí i chovají. Letos si ocenění ve výtvarné soutěži zaslou− žily Tereza a Michaela Vlkovy, žákyně ZŠ v Dolním Třešňovci. Kolečkové brusle převzaly od předsedkyně správní rady nadačního fondu Jany Smeta− nové a krajského radního pro sociální oblast Miloslava Macely. „Výtvarné a slohové práce svědčí o tom, že jsou děti opravdu šikovné,“ u− vedl radní Miloslav Macela. Maminka Terezy a Michaely záhy zemřela a ta− to rodinná tragédie ovlivnila dětství obou dívek, jejich vztah ke spolužákům a k okolí. Tereza Vlková se má jasno o svém budoucím povolání. „Chci být paní učitelkou, nejlépe ředitelkou,“ vtiskla své přání do obrázku Tereza, která měla na vysvědčení samé jedničky. Její sestra Míša je naopak sportovně zalo− žená, nadchla se pro fotbal a je úspěšná v matematice. V Pardubickém kraji se přihlásilo do soutěže dvacet škol „V současné do− bě je jeho činnost širší a oceňovány jsou všechny děti, kterým osud není na− kloněn a které se od dětství musejí potýkat s mnoha životními úskalími. A přesto je pro ně vzdělávání důležité,“ vysvětluje předsedkyně správní rady Jana Sme− Na pomezí uspořádali sbírku, tanová, proč založila fond v Pardubickém kraji. M. Navrátilová část peněz poslali na Jesenicko Foto: Kateřina Kokešová Na pomezí Čech a Moravy, ve Valteřicích, se v neděli 28. června poprvé setkali Češi, Moravané a Poláci, aby společně podpořili památky a také po− mohli obyvatelům v oblastech postižených povodněmi. Pozvání přijali i po− tomci vysídlených sudetských Němců. Cílem slavnosti, kterou uspořádaly Výprachtice společně s obcí Štíty a s římskokatolickou farností, bylo přiblížit lidem příjemné prostředí v pohraniční oblasti a vybrat peníze na záchranu kostelů v této části kraje. Na dobrovolném vstupném vybrali pořadatelé 30 tisíc korun. „Výtěžek jsme rozdělili na třetiny. Deset tisíc korun věnujeme na pomoc obětem povodní na Jesenicku a zbývající částku rozdělíme mezi Řím− skokatolickou farnost Štíty a Římskokatolickou farnost Valteřice,“ konkre− tizoval Miroslav Stejskal, jak naloží s penězi ze sbírky. Starosta věří, že se podaří příští rok akci zopakovat se stejným úspěchem: „Vždyť starosta Štítů Jiří Vogel pochází z Výprachtic.“ Myšlenku na společné setkávání podpořili olomoucký arcibiskup Jan Graub− ner a královéhradecký biskup Dominik Duka, kteří celebrovali mši svatou. Mezi návštěvníky z české i moravské strany zavítal hejtman Radko Martínek a významný český egyptolog a archeolog Miroslav Verner, rodák z neda− lekých Štítů. V doprovodném programu si lidé mohli také prohlédnout expo− zici Destinační společnosti Východní Čechy. Přečetli jsme : Magdalena Navrátilová, tisková mluvčí Pk, foto: Luboš Kozel Obec Rudoltice odvrátila bankrot. Ale jen na rok Místo nových bytovek by zůstalo opuštěné staveniště, v noci by nesvítilo veřejné osvětlení, do školy a dalších zařízení by přišlo málo peněz, sotva kdy by vyrostla potřebná cyklostezka a chodník. To vše hrozí Rudolticím v případě, že se jim nepodaří odvrátit bankrot obce. Před několika dny si však Rudoltičtí mohli oddychnout. Ale jen na čas. Se svým nárokem na 81 milionů korun stát prý počká. Ovšem už jen jeden rok. Cože se to v obci na Lanškrounsku děje? V Rudolticích začaly růst bytové domy od poloviny desetiletí jako houby po dešti, ale po čase se ukázalo, že vlastně nezákonně. Poukázali na to ve svém protokolu i pracovníci Nejvyššího kontrolního úřadu, když konstatovali, že ministerstva pro místní rozvoj i financí poskytla peníze i obcím, které neměly žádosti o dotace řádně podložené. Rudolticím tehdy dokonce prošlo, že jeho vedení neuskutečnilo výběrové řízení na dodavatele stavby prvních 108 bytů. I na této „spoluvině“ státu založili svoji obhajobu dnešní představitelé obce na Lanškrounsku. Prozatím ministerstvo financí povolilo obci svým rozhod− nutím „posečkání zaplacení odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně“. „Kdyby tenkrát dělali ministerští úředníci to, co měli, pak by se už tehdy na Šance na život: nepořádek přišlo a předpokládám, že bychom ani nedostali další dotace. Po− kud budou chtít peníze zpátky, těžko z nás dostanou třeba 20 milionů ročně, V babyboxu ústecké nemocnici našli holčičku když má obec roční rozpočet 25 milionů korun. A kdyby nám ministerstvo ne− 27. července ráno v 02.30 hodin bylo odloženo do babyboxu v Orlickoús− počkalo amy museli začít něco vracet už nyní, nebyli bychom dnes schopni do− tecké nemocnici první novorozeně i s placentou. „Šlo o zdravou holčičku, končit další etapu bytové výstavby,“ řekla starostka Rudoltic Lenka Bártlová. vážila 2900 gramů a matka ji porodila snad půl hodiny před tím, než ji vložila Letos v září hodlá obec kolaudovat dalších sedm bytových domů s 55 byty. do vyhřívané schránky. Dali jsme jí jméno Lucinka, podle sestry, která pro ni I proto nemělo její vedení na nějaké šetření ani pomyšlení. Rozestavěné budo− došla,“ uvedl ředitel ústeckoorlické nemocnice Martin Procházka, který sho− vy je třeba dokončit, jinak bude muset obec vracet další dotace. dou okolností sloužil. Zastupitelé Rudoltic zatím bojují s přízrakem „bankrotu“ opakovanými žá− „V každé matce je skryto více či méně mateřské lásky a má−li nějaký důvod dostmi o prominutí plateb. přesto dítě nechtít, je babybox prostředkem, jak dát malému drobečkovi šanci „Když to až natolik nevyšlo u ministra Kalouska a třeba ani nevyjde u mi− na život, jakou má každé dítě. Proto se prostředky vynaložené na zřízení této nistra Janoty, pak budeme žádat o jejich prominutí znovu až do doby, než de− „krabice“ pro děti musí bohatě vyplatit, i kdyby zachránila jen jediný,“ uvedl finitivně rozhodne soud. Každá persona v ministerském křesle vidí tuto kau− vedoucí odboru zdravotnictví Pardubického kraje Leoš Dostál. zu jinýma očima, a proto nám jakákoliv výměna ministrů přináší další šanci Babyboxy v České republice zachránily život již 22 dětem. Orlickoústecká na úspěch,“ dodala starostka Lenka Bártlová. schránka byla otevřena na jaře roku 2008 a je zatím jediná v Pardubickém (Mladá fronta DNES − Pardubický kraj, 10. 7. 2009, J. Hubený) kraji. Magdalena Navrátilová STRANA 12 ROZHOVOR LL 14 a 15 / 2009 Činnost obecního živnostenského úřadu prostupuje napříč celým životem města Rozhovor s vedoucím odboru obecní živnostenský úřad Josefem Havlišem Jedním z odborů, které při posledním stěhování na lanškrounském městském úřadě změnily své pů− sobiště, je i obecní živnostenský úřad. Nově ho návštěvníci najdou v přízemí budovy bývalé pošty, tj. na náměstí J.M.Marků čp.8. Právě zde jsem hovořila s jeho vedoucím, panem Josefem Havlišem. Obecní živnostenský úřad (OŽÚ) je poněkud Počet podnikatelů stále stoupá, i když poslední léta specifickým odborem. Vykonává vlastně pouze jen velmi mírně. státní správu a je určen pro určitý přesně vyme− Váš odbor funguje pro celý obvod obce s roz− zený okruh osob. Je to tak? šířenou působností. Je v ostatních obcích Lan− Ano, v podstatě máte pravdu. Ale jak už to čas− škrounska podnikatelů více, či méně než v městě to bývá, jen částečně. Živnostenské právo, podni− samotném? Liší se výrazně předmět podnikání? katelé v zemědělství, povolování výherních hra− Poměr živnostníků a podnikatelů v zemědělství cích přístrojů atd. jsou skutečně agendy spravované na venkově je výrazně ve prospěch živností, a to v tzv. přenesené působnosti státu. Živnostenský v řádech. Rozhodně neplatí model, co obyvatel ven− úřad ovšem rozhodně nestojí mimo dění ve městě, kova, to podnikatel v zemědělství. Co se týče po− i s vědomím, že tato slova mohou znít jako klišé. rovnání poměru počtu podnikatelů v samotném Ještě donedávna náš odbor spravoval tržnici a při− Lanškrouně a v ostatních obcích správního obvo− pravoval pro město významné dokumenty jako du, je poměr počtu podnikatelů vyšší v jeho správ− například tržní řád nebo vyhlášku o stanovení míst ním centru. Pravděpodobně jde o dynamičtější a a času, ve kterých mohou být provozovány výher− inspirativnější působení městského prostředí oproti ní hrací přístroje. Provozuje pracoviště Czech PO− konzervativnější a poklidnější atmosféře venkova. INT, revoluční nástroj pro komunikaci s informač− Ještě bych upozornil na jednu skutečnost, kte− ním systémem veřejné správy. Na našem odboru rou si někteří zájemci o podnikání neuvědomují. ověřujeme pro občany města i jeho návštěvníky Ne každá podnikatelská činnost je živností. Napří− veškeré dokumenty atd. Ve správním obvodu je klad není živností provozování lékařské praxe, pod− něco přes 3000 podnikatelů. Jestliže odečteme děti nikání veterinářů, advokátů, daňových poradců, chybějící ceník zboží či služeb, absence návodu na a starší spoluobčany, vyjde nám, že snad v každé exekutorů, činnost bank, pojišťoven, pojišťovacích použití v českém jazyce, nedodržování rozsahu rodině je někdo, kdo někdy podnikal či podniká. zprostředkovatelů, zprostředkování práce či orien− koncese např. v dopravě atd. Nejzávažnějšími jsou Pokud sesumarizujeme výše uvedené skutečnosti, tálně působící obchod se zbraněmi. Tyto podnika− neoprávněné podnikání, zaměstnávání občanů tře− činnost obecního živnostenského úřadu prostupu− telské činnosti se řídí svými speciálními zákony. tích zemí (mimo EU) bez pracovního povolení, je napříč celým spektrem života města. Mezi povinnosti vašeho odboru patří i spolu− porušování zákazu činnosti. Pokud člověk chce podnikat, musí začít u vás. práce při kontrolách. Jakého druhu bývají? Konkrétní údaje jistě nesmíte uvádět, ale přes− Je to složité? Při své kontrolní činnosti úzce spolupracujeme to se zeptám: překvapilo vás při kontrolách něco? Pro podnikání je prioritní nápad. Identifikace s Českou obchodní inspekcí (ČOI), státní a samo− Celkem ani ne. Kontrola je činnost veskrze nud− volného prostoru na trhu či ve službách. Dostatek zřejmě městskou policií a dalšími kontrolními or− ná a nepříjemná asi pro obě strany. Někdy poklid− kapitálu do začátku. A všechny ty morálně−volní gány státu. OŽÚ provádí kontroly nejen na úseku ná, někdy dokonce příjemná a naštěstí jen někdy vlastnosti, které popisují všechny podnikatelské dodržování ustanovení živnostenského zákona, ale velmi ostrá. Nevím, zda to je ze strategických dů− příručky. Sama administrace ohlášení živnosti či je zmocněný ke kontrolám podle zákona na ochra− vodů či myšleno upřímně, ale někteří podnikatelé žádosti o koncesi je dnes relativně jednoduchá. Zá− nu spotřebitele, jako signální kontrola vůči úřa− si kontrolu pochvalují. Především v okamžiku, kdy jemce si musí vyhledat odpovídající živnost, zjistit dům práce, inspektorátům bezpečnosti práce, sta− je upozorňujeme například na absenci chybějících kam spadá, zda do živností volných, řemeslných, vebním úřadům, orgánům životního prostředí, na zápisů o provedených školeních zaměstnanců a je− vázaných či koncesí; z nich vyplývají požadavky na úseku požární ochrany atd. Kontroly jsou nejčas− jich případných negativních dopadech při pojišťo− odbornou způsobilost, další praxi či u koncesí na těji zaměřené na neoprávněné podnikání, označení vacím řízení u pracovních úrazů. souhlas státních orgánů. Vyplnit formulář, kterým provozovny, výkon funkce odpovědného zástup− Jsme různí. Kopírujeme chování zvířecích po− je možné se součastně zaregistrovat i na všech dal− ce, dodržování zákazu činnosti, dodržování infor− staviček z bajek moudrých mužů. Někdo je zbabě− ších úřadech, které se budoucímu podnikateli sta− mační povinnosti prodejce jako jsou cenovky, ma− lý a snaží se vymlouvat, slibovat, lhát a vyhrožo− nou jeho věrnými družkami, jako finanční úřad, teriálové složení, návody na použití atd. Dále na vat. Někdo je rovný a přímý a přijímá věci stejně. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) atd. existenci odpovídajících stavebních povolení a s ni− A tak je tomu i při našich kontrolách. Zaplatit správní poplatek a dnem ohlášení může, mi související hygienické, zdravotní, ekologické, Do kompetence živnostenského úřadu patří mimo koncesí, nový podnikatel zahájit svou pod− požární a energetické dokumenty. U provozova− i už zmíněné „automaty“, okolo nichž bylo před nikatelskou dráhu. Pokud mu nestačí zdroje infor− ných hracích automatů se kontroluje soulad mezi takovými třemi lety v Lanškrouně velmi živo. Dnes mací na internetu, z nichž bych chtěl především u− počtem a druhem skutečně provozovaných a po− máme vyhlášku, která jejich povolování regulu− pozornit na web ministerstva průmyslu a obchodu volených výherních hracích přístrojů (VHP), vy− je. Jak změny hodnotíte? (www.mpo.cz), popř. na další portály, které se pod− lepení kolků, dodržování zákazu hry na VHP oso− Pro nás jako odbor povolující provozování vý− nikáním zabývají, jsme samozřejmě jako úřad při− bám mladším 18 let, přítomnost osob odpovědných herních hracích přístrojů ve městě se vyhláškou změ− praveni s ním jeho záměr konzultovat a poradit mu. za dodržování tohoto zákazu atd. nil výrazně objem agendy. Místo několika práv− Kolik živnostenských oprávnění evidujete v na− Jaké výsledky kontrol jsou obvyklejší − bývá nických osob, které žádaly o povolení, zbyly pouze šem městě? vše v pořádku, nebo se objevují nedostatky? dvě. Místo stovky provozovaných VHP zbylo 38 Něco mezi pěti a šesti tisíci. Sama čísla však ne− Než odpovím na otázku, chtěl bych upozornit, kusů. Došlo k výraznému snížení počtu rozhod− vypovídají nic o tom, kolik živností je provozová− že přestože jsme zaměstnanci veřejné správy, vel− nutí. Jsou povoleny pouze dvě provozovny, kde lze no skutečně. Někteří podnikatelé mají nahlášeno mi citlivě vnímáme problémy, se kterými se pod− provozovat VHP, což zjednodušuje dohled nad nimi. několik živností, ze kterých je aktivních pouze ně− nikatelé v současnosti potýkají, a že našim cílem Pokud máte na mysli vyhodnocení širších dopa− kolik nebo i jedna jediná. není podnikatelům život ztrpčovat. Mezi podnika− dů vyhlášky, nevím, zda jsem tím pravým pro hod− Nechci při této příležitosti nějak výrazně kazit teli je však bohužel i dost těch, kteří chtějí nahradit nocení této velmi citlivé a ještě stále živé záležitos− letní atmosféru, ale neohlášení přerušení živnosti několikaletou tvrdou práci nezákonnou zkratkou. ti. Jak už bylo řečeno, jsem vedoucím odboru vy− je hodnoceno jako správní delikt a je sankcionali− Nedodržovat pravidla obvyklá v civilizované spo− konávající přenesenou působnost státu. Nejsem po− zováno. Přitom stačí živnost přerušit, dnes bez ča− lečnosti, či svou činností dokonce ohrožovat zdra− litik. Můžu hovořit v rovině − splnil žadatel všech− sového omezení, a v případě potřeby je možné o− ví a životy svých zaměstnanců či zákazníků. A těm ny zákonné náležitosti, není jeho žádost v rozporu právnění kdykoli obnovit. Opravdu to doporučuji, se společnost rozhodla čelit i cestou kontrol. se zákonnými normami obce? Pokud jsou na všech− úkony jsou zcela zdarma. A teď odpovím, že samozřejmě mnohem častější ny otázky kladné odpovědi, nezbývá než mu po− Další živnostenská oprávnění jsou přerušená, je kontrola bez zjištěných závad. Nejčastějšími po− volení vydat. Vyhláška je naopak politický akt sa− pozastavená (z moci úřední) atd. Odhaduji, že ak− rušeními jsou neoznačená či neohlášená provozov− mosprávy. Podle mého mínění bylo správné, že se tivních je zhruba 40 − 50 %. Samotných podnika− na, neoznámení ukončení provozování v provo− zastupitelstvo touto záležitostí zabývalo. Vznikala telů je přibližně něco přes 3000, jak už jsem řekl. zovně, neohlášení změny pobytu či místa podnikání, dlouho, odpovědně a v bolestech. Jak někdo ně− LL 14 a 15 / 2009 Z MĚSTA STRANA 13 kde a někdy říkal, politika je o symbolech. A tato „očištění“ celých ulic, např. ulice B. Němcové, 28. nikající osoba − požádat o zřízení datové schránky. vyhláška symbolem rozhodně je, bez ohledu na to, října atd. A to je jistě pozoruhodný výsledek. Od letošního 1. července došlo k dalšímu vý− zda splnila to, co od ní její autoři očekávali. Že se Chystá se nějaká změna zákonů týkajících se raznému rozšíření nabídky na pracovištích Czech dá ona sama i její dopady interpretovat různě, patří hazardu? POINTu. Můžete nám je přiblížit? k demokracii. Ministerstvo financí snad připravuje výraznou Od tohoto data přijímají pracoviště žádosti o zří− Živnostenský úřad je správcem poplatku za novelu či dokonce úplně nový zákon upravující zení datových schránek pro fyzické osoby, fyzic− provozovaný VHP. Jak se vyhláška projevila podnikaní v provozování VHP, resp. všech tech− ké osoby podnikající a část právnických osob, např. v příjmech městského rozpočtu? nických prostředků, při kterém dochází k zaplacení občanská sdružení nebo církve. Vydávají nová hesla Snad bych měl začít strukturou příjmů za pro− vkladu, jehož návratnost se účastníkovi nezaruču− pro přístup do schránek, u kterých vznikne pode− voz VHP. Má tři složky: správní poplatek (50 % je a kde o výhře rozhoduje náhoda. Tím by měly zření z jejich zneužití. z jeho objemu se odvádí státu), místní poplatek být pro obce „zviditelněna“ i technická zařízení, na Převratem ve veřejné správě je jistě tzv. autori− a také 6 % ze zisku provozovatele VHP. V roce které v součastné době obec „nedosáhne“, tedy i zovaná konverze dokumentu. Naplňuje částečně 2006, kdy dosahoval hráčský komfort v Lanškrou− videoterminály. Obce by měly získat výrazný vliv heslo o tom, že obíhá dokument, ne občan. Jde o po− ně svého vrcholu, byl příjem z tohoto hazardu cca na povolování, provoz a kontrolu i těchto sofisti− stup, kterým se převádí dokument z papírové po− 3,4 mil. Kč. V roce 2008, kdy již vyhláška platila, kovaných hazardních technologií. doby do formy počítačového souboru (obvykle ve cca 1,5 mil. Kč. Na vašem odboru je i pracoviště Czech PO− formátu PDF). K tomuto souboru je pak připojena Znamená to, že se také tak výrazně snížil počet INT. Co nabízí podnikatelům? autorizační a autentizační značka, která identifiku− hazardních hráčů v Lanškrouně a objem peněz, Výstup z evidence nemovitostí, pokud je to nut− je, kým byla konverze provedena, a potvrzuje, že které do své zábavy „investují“? né např. při dokládání právního vztahu k ní (kon− údaje v souboru jsou totožné s údaji na papírovém Vyhláškou byla zastavena a výrazně omezena trola). Výstup z obchodního rejstříku při prokazo− dokumentu. Od této chvíle je tento elektronický přebujelá nabídka VHP ve městě. Díky iniciativě vání osoby oprávněné jménem právnické osoby soubor na úrovni jeho papírové předlohy. Lze jej a aktivitě některých členů zastupitelstva a nakonec jednat, skutečnost o jejím vzniku atd. Výpis z rejs− použít v dalším řízení, odnést si jej na CD či DVD i našeho odboru bylo zabráněno expanzi povolení tříků trestů pro potřeby výběrového řízení. Pro− nebo poslat do tzv. elektronického úložiště, např. vydaných ministestvem financí na provozování střednictvím Czech POINTu je možné rovněž pro− do datové schránky pro pozdější použití. videoterminálů, podivného efektu známého z ji− vést ohlášení živnostenského oprávnění či nahlásit To byly zajímavé i důležité informace. Chcete ných měst, která přijala vyhlášky omezující pro− změny, ovšem v případě Lanškrouna a nekompli− ještě něco doplnit? voz VHP, např. z Chomutova. Přesto je na území kované dosažitelnosti obecního živnostenského Snad to nebude přílišná troufalost, když si do− města v provozu aktuálně cca 25 − 30 ks videoter− úřadu je výhodnější využít přímo náš odbor. volím jménem svým i celého obecního živnosten− minálů. Město nemá v součastnosti vůči povolo− Z Czech POINTu může podnikatel získat někdy ského úřadu popřát podnikatelské veřejnosti a nejen vacímu řízení videoterminálu žádná práva či po− i zásadní informace pro rozhodnutí přijatá v rámci jí slunečný zbytek léta a dovolených. Mnoho dráž− stavení účastníka řízení. Provozovatel či mini− své podnikatelské činnosti. Výstupy z insolven− divých dobrodružství, či naopak dny poklidné sterstvo nemá vůči městu oznamovací povinnost. čního rejstříku mu mohou napovědět o finančním a veskrze milé. Podle gusta. Proto je uvedený počet odhadem. zdraví jeho případného podnikatelského partnera. Děkuji za rozhovor. Lada Sitová V každém případě bylo vyhláškou dosaženo Na Czech POINTu může podnikatel − fyzická pod− Foto: autorka

SOUTĚŽ CHLADNÝCH KONÍ svými kočími rozdali v ovládání a tahu klády, for− Putovní výstava VETERAN KORZO manské jízdě a tahu břemene. První z disciplín byla Za krásného slunečného pondělí 6. července Skupina 26 automobilů − veteránů se v sobotu všem koním velmi blízká, neboť statní valaši, hřeb− uspořádala SZeŠ Lanškroun atraktivní podívanou 4. července odpoledne zastavila také na náměstí ci, ale i klisny se používají především na práci v lese. – soutěž chladných koní ve třech disciplínách. Stat− Jana Marka Marků v Lanškrouně. O vítězi pak rozhoduje nejen síla, ale ještě o trochu ní, někdy až téměř tunu vážící krasavci si to vedeni Foto: Petr Mareš více zkušenost, ovladatelnost a rozvaha. A to platí jak pro koně, tak i pro kočího. Obdobné je to při for− manské jízdě. V ní koně předvedli, jak to umí roz− parádit a že jim ani rychlost není cizí. V poslední dis− ciplíně už jednoznačně dominuje síla a chuť koně tá− hnout velmi těžké břemeno po předem určené dráze. Několik stovek návštěvníků vytvořilo všem sou− těžícím příjemnou sportovní atmosféru, která jen posílila dobrý pocit všech zúčastněných z výborně připravené akce. Text a foto: FT

Přečetli jsme: To byl asi odér… Whisky, žitnou, curacao blue, praděd macerat a 96,5% líh, dohromady 14 600 litrů, nechali ve středu celníci vylít do čističky odpadních vod v Lanš− krouně. Kořalku zajistili a zabavili u jedné místní obchodní společnosti, třebaže ji původně policie navštívila z docela jiného důvodu, a to pro poru− šování daňových předpisů v roce 2004. Původ 146 hektolitrů lihovin zatím není prokázán. Pravděpo− dobně byly nelegálně vyrobeny v České republi− ce. Vylévaný alkohol se musel ředit, aby v odpadu nezabil „hodné“ bakterie. Potkani tak přišli o po− řádný mejdan. (Orlický deník, 23. 7. 2009) STRANA 14 Z MĚSTA LL 14 a 15 / 2009 MYSLIVECKÉ ZKOUŠKY SZeŠ Dolní Třešňovec, pátek 26. června 2009 Po absolvování ročního volitelného předmětu myslivectví pod vedením MVDr. Miroslava Šilara proběhly na SZeŠ Lanškroun závěrečné myslivec− ké zkoušky. Po roční přípravě měly před sebou studenti oboru agropodnikání první významnou metu na cestě k získání loveckého lístku. Několik otázek jsem u této příležitosti položil jednateli mysliveckého spol− ku v Ústí nad Orlicí Pavlu Chalupovi, který byl zároveň předsedou zkoušek. Jaký význam mají pro absolventy myslivecké zkoušky? Zkoušky mohou z pověření ministerstva zemědělství provádět okresní mys− livecké spolky. Prokazují znalosti adeptů, kteří se na ně připravují v kursech myslivosti. A to jak tady v kursech na SZeŠ, tak i u nás v myslivecké jednotě. Zkouška z myslivosti je de facto kvalifikace pro získání loveckého lístku pro

myslivce, který je nedílnou součástí pro získání zbrojního průkazu pro lovec− ké účely. Jedná se o zkoušku velmi náročnou, neboť je složena z několika samostatných předmětů: tradice myslivosti, legislativní předpisy, kynologie, zoologie, způsoby lovu a střelectví. Existují nějaká omezení pro zájemce o zkoušky z myslivosti? Zhruba šedesátihodinového kursu se mohou účastnit všichni zájemci starší patnácti let. Musí však absolvovat roční praxi v mysliveckém sdružení. Je o tyto zkoušky mezi lidmi zájem? V oblasti současného Orlickoústecka ročně zkoušku vykoná cca 20 uchaze− čů. Specifikem této školy je, že zkoušku vykoná více děvčat než chlapců. V ji− ných kursech pořádaných mysliveckými jednotami je to přesně obráceně. Závěrem stojí za to zmínit, že všichni studenti a studentky zkoušku absol− vovali úspěšně. Text a foto: FT

Společnost Wendell electronics, a.s., poskytuje služby v elektronické vý− Wendell electronics, a.s., v roce 2009 robě (takzvané Electronic Manufacturing Services, krátce EMS). To znamená, že Mezi lanškrounskými firmami, vzniklými během posledních 7 − 8 let, ne− pro jiné firmy například s převažující mechanickou strojní výrobou zhotovu− přehlédneme společnost Wendell electronics, a.s., sídlící v citlivě renovova− je potřebné elektronické části, aby tyto firmy nemusely mít vlastní elektronic− né tovární budově v areálu bývalé TESLY Lanškroun. ké provozy. Nejtypičtější aktivitou Wendellu je například osazování desek plošných spojů elektronickými součástkami metodou povrchové montáže. Zmíněný systém subdodávek odjinud pro vlastní výrobu býval ve světě vždyc− ky běžný, jen u nás se v minulém režimu stavělo na soběstačnosti každé jedno− tlivé firmy. Neboli na dražším řešení, jež v ekonomice silně se orientující na zisk a úspory nákladů nemůže obstát.Celosvětový trh odebírající služby EMS je dosti rozsáhlý, i když nyní, v době celosvětové krize, se také omezil. Politikou společnosti Wendell je dosáhnout v nejbližších letech pozice nej− lepší zakázkové elektrotechnické výroby v Evropě a prvotřídně se starat o vý− voj a výrobu elektroniky pro zákazníky. Při prvním pohledu se takový cíl zdá poněkud odvážný. Jsme však svědky jeho cílevědomého uskutečňování. Asi před půl rokem rozběhl Wendell ojedinělou průzkumovou akci s cílem poznat co nejlépe současný evropský trh. S pomocí vlastních i externích od− borníků oslovil během několika zimních a jarních měsíců několik tisíc zahra− ničních firem v asi 15 zemích a zmapoval jejich situaci a zájem o služby EMS. Současně zjistil několik desítek firem rovněž nabízejících služby EMS a po− znal jejich dodavatelskou filozofii a postupy. Toto znát je velmi užitečné pro další praktické kroky Wendellu. Na této akci jsem měl příležitost osobně spolupracovat. Po mnoha letech u vel− ké světové firmy jsem mohl od prosince 2008 do dubna 2009 po čtyři hodiny denně sledovat, jak si počíná firma menší, ale výrazně cílevědomá. Reagující pohotově na současné trendy či zvyklosti a na požadavky zákazníků. Uplat− ňují například japonský systém promyšleného uspořádání pracovišť „Pět S“. Mají všechny základní mezinárodní certifikace, a to od švýcarské firmy. Když člověk pracuje u telefonu, nepohybuje se příliš po výrobních prosto− rách, ale pozoroval jsem, že jsou stále ve stavu „jako by měla zrovna přijít důležitá návštěva“. Čili pořádek jako samozřejmost. Velice pomáhá, že Wen− del sídlí v budově, kterou její vlastník, společnost LUX, před několika málo lety perfektně renovoval. Některé útvary mají třeba jen jediného člověka, ale rozdělení pravomocí a od− povědností se jeví dotažené a je vidět, že každá nová zkušenost se zapracová− vá do systému. Výběrová řízení na pozice ve firmě jsou náročná. Vyplatí se to. Pro někoho může být překvapením, jak mnoho manažerů dojíždí do práce i ze vzdáleností desítek kilometrů. Ale tak to ve světě bývá a jinak to asi nejde, zejména v našem městě s rozvinutým průmyslem a limitovanými místními lidskými zdroji. Je znát, že do budoucnosti hledí společnost Wendell electronics, a.s., s opti− mismem. Projevy oživení trhu se již objevují a společnost na ně bude reagovat s daleko větší znalostí trhu, než tomu bylo v minulých letech. Jiří Kohout LL 14 a 15 / 2009 NA CESTÁCH STRANA 15

Květnové „prázdniny“ v Dzierzoniowě Konec školního roku na ZŠ Dobrovského přinesl i malé ohlédnutí za prv− ním půlrokem realizovaného česko−polského projektu „Blíž k sobě ve spo− lečné Evropě“. Pozornému čtenáři Listů Lanškrounska jistě neunikly články, ve kterých jsme informovali o společných akcích našich partnerských škol, o lyžařském kurzu v Janoušově u Šumperka, pěvecké soutěži v Dzierzoniowě a noci s Andersenem. Aby byl výčet úplný, nesmíme zapomenout na šesti− denní pobyt našich čtvrťáků v Polsku, který si sami pojmenovali: „Týden, na který nezapomeneme, aneb zažili jsme toho hodně“. Na pondělí 18. května jsme se už dlouho těšili. Co nás asi čeká? Až do soboty sami bez rodičů, jenom se spolužáky a novými polskými kamarády, poznávání Dzierzoniowa a jeho okolí, kola, výlety, soutěže, diskotéky, zába− va… Komu se naskytne taková příležitost?! A tak jsme před devátou hodinou vyjeli za neopakovatelnými zážitky. Po ubytování jsme s polskými dětmi a u− dla, nákladní vozy, ale i výzbroj a výstroj vojáků. Pro některé kluky to „prý“ čiteli pospíchali na radnici, kde nás očekával pan místostarosta. V reprezenta− byl nejšťastnější den v životě. Netušili, co je čeká ve čtvrtek. Nejdřív cyklo− tivní zasedací síni, kde jsme si připadali jako poslanci, nás přivítal, předal výlet po památkách Dzierzoniowa, potom velké sportoviště, kde jsme závo− nám dárky a popřál příjemný pobyt. Potom jsme vystoupali na věž, prohlédli dili na kolech a hráli fotbal. Po obědě jsme opět vyrazili na kolech přes město si z výšky město a obávali se bouřky, která se blížila ze Sovích hor. A opráv− do skateparku a to bylo teprve NĚCO. Dostala zabrat naše kola a rovněž těla. něně, za chvíli se strhla průtrž mračen, kterou jsme přečkali v infocentru a min− „Paní učitelko, to je bomba, to kdyby bylo v Lanškrouně,“ ozývalo se mno− covně. Tu jsme pro sebe nazvali penězokazeckou dílnou, protože každý si na hohlasně. Z pátku jsme měli trochu obavu. Před námi bylo 16 km do Křížové památku odnesl středověký halíř vyražený ze současného „jednogroše“. a zase zpět. Sluníčko se před námi schovávalo do hustých, těžkých mraků. A protože sluníčko dlouho nezahálelo, vydali jsme se ještě na odpolední Jet, nebo nejet? Padlo rozhodnutí a vyrazili jsme! Dlouhý had cyklistů se bez− vyjížďku na kolech. V úterý jsme se probudili do uplakaného rána. Jaká ško− pečně sunul k cíli a budil velkou pozornost. Dojeli jsme bez nehody do nád− da, naplánovaný byl turistický výstup na vrch Slezu, grilování a hledání pokladu. herného zrekonstruovaného objektu. Když jsme se chtěli vrátit zpět, nastalo Doufali jsme, že se počasí zlepší. Leč zbytečně, počasí stále horší a horší, lilo učiněné peklo v podobě bouřky a průtrže mračen. Téměř po třech hodinách jako z konve. přestalo pršet a konečně jsme se mohli vydat na zpáteční cestu. Po večeři jsme Následující den nás čekal velký výlet do Swidnice. Program byl náročný, si neodpustili ani závěrečnou diskotéku. Sobota, den loučení a zároveň těšení prohlédli jsme si dřevěný kostel ze 14. století, který se nachází na seznamu se „na doma“. Sbalit všechny věci, snídaně a potom smutné loučení, poslední památek UNESCO, navštívili jsme muzeum řemesel, svou velikostí a vzne− podpisy do zápisníků, hlavně dlouhé a dlouhé mávání, než jsme se vzájemně šeností nás ohromila katedrála sv. Stanislava a Václava. Na závěr jsme se vy− ztratili z očí… Vrátili jsme se domů s mnoha zážitky, které předčily naše dali do muzea zbraní z druhé světové války, tady si přišli na své kluci a páni očekávání, s novými telefonními čísly a mailovými adresami. DK učitelé. Obdivovali pistole, kulomety, náboje a hlavně skutečná bojová leta− Více čtěte na www.zslado.cz Foto je z přijetí na radnici. ELRO 2009 V pátek 10. července se Lanškrounský smíšený pěvecký sbor pod vede− ním Vladimíry Jetmarové zúčastnil 19. ročníku mezinárodního festivalu lido− vých řemesel ELRO v Kežmaroku. Jednalo se o rozsahem obrovskou a organizačně jistě velmi náročnou akci, která zahrnovala nepřeberné množství tanečních a hudebních vystoupení sou− borů z celé Evropy, ukázky dnes již téměř zapomenutých řemesel, ochutnáv− ky krajových specialit, výstavy, historický šerm a mnoho doprovodných pro− gramů pro malé i velké návštěvníky. Vystoupení probíhala souběžně na něko− lika pódiích v překrásném historickém centru města i na hradním nádvoří. Jestliže krajina utváří a formuje lidskou duši, pak ta slovenská rozhodně nemůže být plochá. Změny nadmořské výšky a tlaku se začaly projevovat už při příjezdu, ale i během dopolední zkoušky. O to více snad můžeme být spo− kojeni s výsledkem vystoupení během večerního programu na skvěle nazvu− čeném jevišti (což bohužel není vždy samozřejmostí). Představitelům města Lanškrouna musíme poděkovat za psychickou podporu v podobě neutucha− jícího potlesku během vystoupení. Taková „maličkost” nejenže potěší, ale pomáhá též vytvořit tu správnou jiskru, nutnou pro dobrý výkon. Jsme moc rádi, že jsme mohli být součástí tohoto prestižního festivalu po− Zpívání u přátel řádaného pod záštitou Slovenského ministerstva kultury a prezidenta SR Iva− V neděli 31.5. tohoto roku navštívil Chrámový sbor kostela sv. Václava na Gasparoviče a reprezentovat tak partnerské město Lanškroun, kterému též v Lanškrouně polské přátele v Dzeierzoniówě. V místním kostele předvedl děkujeme za finanční příspěvek, který nám pomohl pokrýt náklady spojené pod vedením Jarmily Uhlířové Velikonoční mši od současného hudebního s dopravou a ubytováním, jinak hrazené z vlastních zdrojů. skladatele Ladislava Němce. Společně se zpěváky vystoupili jako hosté také Jana Majetičová Martin Špinler − varhany, Josef Petrák a Milan Peškar − trubky, Pavel Beran − lesní roh, Václav Šilar a David Skalický − pozouny. Naše provedení mělo velký úspěch a ohlas u posluchačů, zejména pro neobvyklé vokální a instru− mentální složení : zpěv, varhany a žestě. Po úspěšném vystoupení jsme společně s hostiteli prožili příjemné chvíle, které byly obohaceny výletem do nedalekého městečka Pieszyce, kde jsme si prohlédli ojedinělý zámek, který byl zrenovován téměř z trosek současnými malíři, štukatéry a restaurátory. Na závěr příjemně stráveného dne jsme se s našimi přáteli rozloučili a odjeli domů. Rádi bychom touto cestou poděkovali nejen našim polským přátelům z Dzierzoniówa za jejich pozvání, pozornost a milou pohostinnost, ale také našim hostům − instrumentalistům, kteří s námi vystoupení absolvovali. Toto všechno by se samozřejmě nedalo dělat bez finanční podpory Města Lan− škroun, kterému chceme touto cestou také poděkovat. Chrámový sbor kostela sv.Václava STRANA 16 DĚTI LL 14 a 15 / 2009 Středeční program byl jen zábavný. Dopoledne krytý bazén v Bad Wildun− genu, odpoledne jsme jeli s dětmi z hostitelských rodin do tzv. Lalilu v Kor− bachu. U nás něco podobného je lanové centrum. Zde byly i další aktrakce. A tam se děti „vyřádily“! Užívaly si! Paní vedoucí se jejich nadšení líbilo, a tak jim všem nabídla zdarma vstup na opičí dráhu. Ta byla opravdu zkouš− kou odvahy, ale téměř všechny naše děti jí prošly. Ve čtvrtek jsme jeli do historického, ale také universitního města Marbur− ku. Prohlédli jsme si mohutný hrad, radnici. Pak byl čas na nakupování, z če− hož měly děti obzvlášť radost. Večer byl koncert v kostele v Bad Wildungenu. Pan farář ocenil výkon zpěváků a kon− statoval, že název sboru podle ptáčka zpěváčka je na místě, je neprosto výstižný. Děti se dočkaly dlouhého potlesku vestoje. Byla to ta nejlepší odměna za hodiny zkoušení a odří− Partnerství mezi ZŠ Horní Čermná kání. Uznaly, že to stálo za to. a Gesamtschule Edertal ve SRN Od úterý do čtvrtka měli edertálští žáci projektové dny zaměřené na pří− Naše škola uzavřela v roce 2006 partnerství s německou školou ve spolko− rodu a její ochranu, některé třídy při− vé zemi Hessensko. Ve dnech 30. 5. − 6. 6. 2009 pobývala skupina 27 žáků pravovaly program na páteční škol− naší školy opět v Edertalu. Někteří zde byli podruhé. ní slavnost. Naše děti se v pátek do− Naši žáčci byli rozděleni do rodin buď sami, nebo ve dvojicích. Jazykovou poledne svezly na drezíně, prohléd− bariéru „bourali“, jak se dalo. Domlouvali se anglicky, starší znají trochu ly si přehradu, zašly si na grilovanou německy, využívaly se slovníky, někdy pomohla konverzace typu ruce nohy. klobásu. Od tří hodin začínala školní slavnost − schulfest. V některých třídách Složitější situace řešily hostitelské rodiny s našimi učiteli. První večer ukáply byly vystaveny práce dětí, jinde byla zajímavá výstava o historii škol ve ves− mnohým našim dětem slzičky, ale jak přibývaly dojmy a obavy se rozplýva− nicích v údolí řeky Eder. V hale probíhal program: písničky, tanečky, pohád− ly, stesku ubývalo. Hlavně nebyl čas. Téměř každé ráno jsme se sešli a pak to ka, vystoupily i naše děti. Nechybělo občerstvení: maminky napekly různé byl příval zážitků, které musely být sděleny. dobroty, které pak u jídelny prodávaly. Kdo měl chuť, zašel si na výbornou Na neděli měly hostitelské rodiny připravený vlastní program. Většinou se grilovanou klobásu od mistního řezníka. Náročná akce se povedla. mezi sebou domluvily na společné akci, takže naše děti se už v neděli potká− V sobotu o půl deváté jsme se všichni (česká výprava a hostitelské rodiny) valy a mohly si sdělovat první dojmy. Protože se v Německu se dodržují Sva− sešli u školy a nastalo dojemné loučení. Čekalo nás však přes 700 km, slzy todušní svátky, v pondělí se nepracovalo. Sešli jsme se až odpoledne ve škole neslzy museli jsme o půl desáté vyrazit. Cestou začalo pršet, lilo čím dál víc, na zkoušce sboru, neboť od 16 hodin sbor i taneční skupina vystupovaly na takže zastávku v Drážďanech jsme vypustili. Dorazili jsme o půl deváté. Děti lázeňské kolonádě v Bad Wildungenu, což jsou druhé největší německé láz− s množstvím dárků a hlavně dojmů se uvítaly s rodiči a my dospělí jsme si ně. Počasí nám velice nepřálo, každou chvíli poprchávalo. zhluboka oddechli, že jsme je v pořádku dovezli domů. Drahuše Rejentová V úterý dopoledne jsme se věnovali sportu. Sestavili jsme družstvo chlap− ců a dívek, kteří se utkali s německými dětmi jednou na umělém povrchu, podruhé na trávě. Obě utkání dopadla v náš prospěch, a to 10:8 a 4:0. Zpočát− ku některé dívky hrály kliďánko, ale když hrozilo, že bychom mohli i prohrát, daly do boje všechno. Národní hrdost je vyburcovala. Odpoledne vystupoval sbor i taneční skupina se svým programem v kom− plexu pro seniory. České a moravské lidové písničky jsou tak krásně melo− dické, že zasáhnou srdíčko každého. Sbor zpíval i anglicky, též německy Kdepak ty ptáčku hnízdo máš i oblíbenou Včelku Máju. Taneční skupina z řad zpěváků předvedla cha cha a tanec na směs písní v hiphopovém stylu. Děti rozdaly divákům drobné dárky z keramiky, které vyrobily při pracovním vyučování. Program byl pestrý, a tak diváci byli nadšeni.

jsme dílnu uměleckého řezbáře, kde si děti zakoupily drobné dárečky. Zpět jsme šli krásnou krajinou − borovice, pískovcové skály a velké kaluže. Ještě jsme stihli rozdělat oheň na táborák, ale než se opekly párky, přišel opět déšť. V dal− ších intervalech mezi dešti děti zvládly za pomocí instruktorů lanovou dráhu a děti ze školy, které měly odvahu lézt do výšky, lezly na bedny a rovnaly si je pod nohy. Kuráž jim nechyběla. A že i v dešti se dají hrát venku hry − o tom už víme své... Výlet jsme si užili, velcí i malí, a dovoluji si říct, že i maminky, když vybalovaly zavazadla. Úplné zakončení školního roku jsme si užili v naší školce poslední den. Mamin− ky dětem připravily hostinu. Předškoláčci byli povýšeni na prvňáčky, tanco− vali jsme, soutěžili, ochutnávali... Nakonec jsme si popřáli krásné prázdniny. Děkujeme rodičům, kteří se zapojují do dění v našem zařízení. Všem dětem a rodičům přejeme krásné, klidné společné prázdninové chvíle, plné lásky, štěstí a harmonie. Kolektiv pracovníků MŠ a ZŠ Horní Heřmanice

Ukončení školního roku v Horních Heřmanicích Konec školního roku je doba očekávání, čas nervozity, pro někoho doba zklamání, pro jiné čas překvapení. Nejen vysvědčení je spojeno s tímto obdo− bím, ale i doba výletů a společně strávených chvil u táboráků... Děti z naší školky spolu se svými rodiči i kamarády navštívili Dinopark ve Vyškově, kde se jim moc líbilo a počasí nám přálo. Ale největším překvapením pro naše předškoláčky bylo, že se mohli zú− častnit třídenního výletu do Budislavi, který pořádala škola. I když nám tentokrát počasí příliš nepřálo a déšť nás stále doprovázel, děti si kaluží, bláta a pláštěnek užívaly. Děti ze školy spaly ve stanech a děti ze školky spaly s pa− ní učitelkou v chatě. V mezeře mezi dešti jsme stihli navštívit Proseč, kde jsme po planetární stezce objevovali planety, ale např. i třešně. Navštívili LL 14 a 15 / 2009 DĚTI STRANA 17 DĚKUJEME! Panu faráři Zbigniewovi a o.p.s. GAUDIUM za každodenní svoz dětí do školy i ze školy a nemalý finanč− ní dar věnovaný na vzdělávání peda− gogů školy a Dětského domova v Dol− ní Čermné. Členům KČT za bezvadnou spo− lupráci při pořádání sportovní akce pro žáky s postižením celého Pardubické− ho kraje HRY 2008 a za nezapomenutelné zážitky na raftech, byť jen na lanš− krounském rybníku.

Na letišti ve Starém Městě Nevšední zážitek zažily děti z MŠ Žichlínek 17. 5. 2009 při návštěvě letiště ve Starém Městě. Pozorovaly starty a odlety letadla s parašutisty, jejich se− skoky do určeného místa. Dětem se splnil sen posadit se do opravdového le− tadla. Shlédly také akrobacii odvážného pilota, pozorovaly skládání padáků, navštívily hangár s letadly. Krásné dopoledne zakončily občerstvením od maminek a nanukem od paní učitelek. Odcházely z letiště se zakloněnými hlavičkami, které se zájmem pozorovaly oblohu, z níž se jako veselé hvězdičky snášeli parašutisté se svý− mi barevnými padáky. Tomáši Krejčovi za přízeň, kterou nám věnuje. Kdo si může zazpívat před Zážitky se nám všem vryly do paměti, na výlet budeme ještě dlouho vzpo− plným kostelem na tak úžasné akci, jakou je Múzochvění? mínat. Děkujeme pilotům, instruktorům, parašutistům z letiště za hezké přijetí a za krásné zážitky. Děti a učitelky z MŠ Žichlínek

Členům HK Lanškroun, o.s., za nevšední zážitky a zkušenosti při zdolává− Loučení s předškoláky ní horolezecké stěny. Zpočátku jsme se asi trochu báli všichni, strach jsme Školní rok se opět přiblížil ke svému závěru a nejstarší děti z ,,motýlkové nakonec překonali a možná se objevil i nějaký horolezecký talent... A v neposlední řadě děkujeme i Městu Lanškroun za finanční podporu. třídy“ MŠ Wolkerova odcházejí po prázdninách do základních škol. Každý Jsme rádi, že Vás máme. Žáci, rodiče a pedagogové ZŠ speciální rok se s předškoláky loučíme slavnostním programem, šerpováním a drob− nými dárky. Letos jsme se vrátili k nedávné tradici, k posezení s rodiči a dětmi u táboráku s opékáním párků. Tentokrát jsme si ve spolupráci s rodiči za− hradní slavnost uspořádali na zahradě Českého rybářského svazu u Krátkého rybníka.Organizace se ochotně ujal pan Miloš Vávra ml., pan Radim Vetchý a pan Martin Richtr. Navzdory rozmarům počasí se děti s rodiči i všechny ,,vodnické paní učitelky“ sešli.Velké poděkování patří všem, kteří se postara− li o pohoštění a zábavu dětí − lanškrounským rybářům, manželům Kartariko− vým, paní Fingrové a Ja− rošové, panu Masopus− tovi, všem rodičům i sku− pině Hastrmanek z ,,čer− vené školky“ a nakonec i počasí, které se koneč− ně umoudřilo. Loučení se školkou bylo veselé, dob− rá nálada s legrací vydr− žela celé pozdní odpoled− ne. Irena Chládková, MŠ Wolkerova STRANA 18 DĚTI LL 14 a 15 / 2009 Mažoretky na soustředění Lanškrounské mažoretky Lentilky a Čertice se v druhém týdnu prázdnin vydaly poprvé na týdenní sportovní soustředění do Teplic nad Metují. Celý týden trénovaly jak svoje skladby na vystoupení, tak nové prvky se zkušený− mi školiteli. Nechyběly samozřejmě ani výlety do blízkých Teplických a Adršpaš− ských skal, spousta her, soutěží a výletů. V penzionu se v tentýž čas rekreovali i senioři z moravského Hulína, kteří nás na závěr pobytu poprosili o vystoupení. Ne− vadilo jim ani, že nemáme kostýmky, spo− lečná trička s logem souboru taky vypada− la moc pěkně. Předvedly jsme tři skladby, které měly velikánský úspěch, dokonce je všechny chtěli opakovat... Nakonec jsme přemluvili i malou sest− řičku jedné z Lentilek Markétku Šembe− rovou, která je také mažoretka, aby zkusi− Prázdninová cestománie s Domem dětí a mládeže la předvést něco z toho, co umí. Na táboře obkoukala od Čertic mnoho nových slo− „Adrenalin na laně“, tak by se ve stručnosti dal nazvat program prvního žitých cviků a my jen koukali, jak bez pro− dne „Prázdninové cestománie“ s DDM Lanškroun, která se uskutečnila ve blémů předvádí jeden cvik za druhým. dnech 29. 6. až 3. 7. 2009. Lanové centrum Peklák v České Třebové poskyt− Celou čtyřminutovou skladbu improvizo− lo nevšední zážitky všem zúčastněným dětem. Po nezbytném poučení odbor− vala na neznámou hudbu, ale vůbec jí to nevadilo, naopak se vyžívala v tom, nými instruktory nastalo oblékání úvazků a nácvik správné techniky jištění. jaký má úspěch, a rozdávala úsměvy do všech stran. Senioři jí totiž stejně jako Poté přišla na řadu hlavní část programu – zdolávání vysokých lanových Lentilkám a Čerticím celou skladbu bouřlivě aplaudovali a neustále pokřiko− překážek… Kupodivu si téměř všechny děti počínaly velmi statečně. Otesto− vali pochvalná slova. valy si svou odvahu, šikovnost a odcházely bohatší o zážitky z dobrodružného, Senioři nám moc děkovali za krásné zahájení jejich večera a děvčata od nich originálního a současně zábavného výletu. jako poděkování dostala sladkosti. Příště už pojedeme raději i s kostýmky, Druhý prázdninový den začal prohlídkou renesančního zámku ve Velkých zájem o vystoupení je opravdu všude... Losinách. Tento překrásný zámek dal nahlédnout do života starých šlechtic− Tímto bych chtěla poděkovat všem maminkám, které se mnou jely jako kých rodin. S návštěvou Velkých Losin je bezpochyby spjato termální kou− dozor, a slečně Honzalové, která nám s pomocí DDM připravila a organizo− paliště a právě to bylo pro děti největším lákadlem. Díky teplé vodě a přízni− vala spoustu krásných a nezapomenutelných her. Za rok si to určitě zopaku− vému počasí se tento den opravdu vydařil. jeme, myslím, že se všem tábor moc líbil. Po shlédnutí Mladečských jeskyní jsme se všichni přesvědčili o tom, že Spousta fotek je k vidění ve fotogalerii na našich webových stránkách jsou nejenom krásné a velmi pozoruhodné, ale současně nás i příjemně ochla− http://lanskrounskemazoretky.webgarden.cz S. Marešová dily. Nejlákavější na programu tohoto třetího dne však byla návštěva doprav− ního hřiště v Mohelnici. Děti si mohly zapůjčit nejrůznější „vozítka“ – jízdní kolo, šlapací auto, elektrické autíčko a motorku, tříkolku, koloběžku atd., na kterých doslova „drandily“ celé odpoledne. Byly nadšené… Přestože funkč− ní semafory a značky přikazovaly, jak by se mělo jezdit, mnozí malí řidiči ne− dbali a jezdili, jak se jim zachtělo. Na výlet po stopách loupeživého rytíře Mikuláše jsme se vydali čtvrtý den. Se zaujetím jsme naslouchali slovům průvodkyně na hradě Potštejn, která nás podrobně seznámila s pověstí o pohádkovém pokladu, který se na hradě skrývá. Na zpáteční cestě z majestátní zříceniny hradu jsme se příjemnou procházkou zastavili ve stylovém westernovém tábořišti Vochtánka. Tím ale program to− hoto dne nekončil, prohlídka potštejnského zámku byla okouzlující. Posledním návštěvním místem byla lanškrounská Obora, konkrétně chata Lesanka Mysliveckého sdružení Obora, která poskytla všem účastníkům malé lesní dobrodružství. A to nejen díky hrám a soutěžím s přírodovědnou téma− tikou, ale i přičiněním počasí. Na úplný závěr tohoto dne jsme zažili opravdo− vou průtrž mračen doprovázenou bouřkami. Počasí se nakonec umoudřilo, a tak jsme zdárně došli do cíle a ukončili týdenní „Prázdninovou cestománii“. Závěrem bychom rádi poděkovali MS Obora Lanškroun za propůjčení Ohlédnutí za táborem Strážná 2009 chaty Lesanka, dále pak Městu Lanškroun za finanční podporu prázdnino− Ve Strážné se začátkem prázdnin uskutečnilo tradiční letní šachové sou− vých aktivit DDM. DDM Lanškroun, foto: Ilona Cinková středění, které pořádal DDM Lanškroun ve spolupráci s šachovým oddílem TJ Lanškroun. Dvacet sedm adeptů šachové hry od 7 do 16 let, převážně z Lanškrouna, se věnovalo nejen královské hře, ale i mnoha netradičním soutěžím a disciplínám. A jak šel čas? Nejprve jsme se ubytovali a po obědě a krátkém poledním klidu následoval sedmikolový rapid. Ten rozhodoval o tom, kdo bude zařazen do turnajů na ELO, protože vedle šachových lekcí, společenských a sportovních her byl hlavním programem turnaj ve vážných partiích. Nejlepších 16 hráčů bylo rozděleno do dvou skupin, kde se hráli vážné partie se zápisem na 2x40 minut + 30s na tah. Z nešachového života na táboře: uskutečnil se fotbalový turnaj na hřišti ve Strážné a nechyběl ani oblíbený víceboj. Tentokráte to byly to různé hody, šipky a petang. V rámci sportovního odpoledne byla zařazena i soutěž v přeta− hování. Celodenní výlet byl tentokrát do Štítů s návštěvou akrobatického centra. Během celého tábora probíhala soutěž o nejlepšího detektiva a malíře. Nechyběly ani simultánky, jednu sehráli zájemci s Tomášem Pokorným a druhou s Janem Bernáškem. Večer se hrál turnaj v holanďanech a také jsme si zahráli „bleskáč“ (2 x pět minut na partii). Poslední den se po dopoledne rozdaly pamětní listy, diplomy, drobné ceny a hurá domů. Jiří Krištof LL 14 a 15 / 2009 HISTORIE STRANA 19

Podle nástupnického pořádku se novým násled− Arcivévoda Karel Ludvík u tyátru stál… níkem trůnu – budoucím císařem− stal právě Karel V září roku 1894 se v okolí Lanškrouna konaly Budova lanškrounské lékárny byla pro ubyto− Ludvík a v této hodnosti a funkci se roku 1894 velké vojenské manévry, jichž se zúčastnilo na 70 vání arcivévody Karla Ludvíka vybrána proto, že zúčastnil lanškrounských manévrů. Tehdy ještě tisíc vojáků. Lanškroun se při této příležitosti vy− stojí v nejbližším sousedství gymnázia, ale i proto, nikdo netušil, že tento arcivévoda má před sebou parádil jako nikdy předtím a nikdy potom. Přijelo že patřila nejvýznamnější lanškrounské rodině už jen necelé dva roky života. Co bylo příčinou sem mnoho vzácných hostí, celá rakouská genera− podnikatelů a lékárníků Erxlebenů. jeho tragické smrti? V dubnu roku 1896 se zúčast− lita a také host nejvzácnější, sám rakouskouherský Kdo ale byl arcivévoda Karel Ludvík? Byl to nil náboženské pouti do Svaté země, navštívil Bet− císař František Josef I. Lanškroun prožíval po tři mladší bratr císaře Františka Josefa I. (nar. r. 1833). lém a Jeruzalém a zajel se podívat i na břeh biblic− dny své hvězdné hodiny. Pro císaře bylo připrave− Projevoval se jako nenápadný a málo ctižádostivý ké řeky Jordánu, kde se napil její vody. Arcivévoda no skvělé ubytování v druhém patře gymnázia, člověk, který žil ve stínu slavnějšího bratra. Byl se nakazil tyfem a po návratu 19. května zemřel. vojenský velitel manévrů arcivévoda Albrecht byd− třikrát ženat, jeho první žena, princezna Markéta, i Pouť do Svaté země skončila tím nejhorším z mož− lel v luxusní vile továrníka Langera (dnes Spole− druhá žena, sicilská princezna Maria Annunciata, ných konců, smrtí poutníka. čenský dům). zemřely na tuberkulózu. Životní dráha Karla Lud− Po této skličující smrti byl za následníka trůnu Císař sledoval průběh vojenských operací, ale víka se zásadně změnila roku 1889, kdy spáchal určen syn Karla Ludvíka, arcivévoda František Fer− našel si čas i na návštěvu radnice, tabákové továr− sebevraždu císařův jediný syn arcivévoda Rudolf. dinand d’Este, ano ten, který zahynul tragicky při ny, tkalcovské školy jiných objektů. Na většině Obrovskou rodinnou tragédii zvyšoval fakt, že atentátu v Sarajevu 28. 6. 1914. navštívených budov se brzo po skončení manévrů předtím, než zastřelil sám sebe, obrátil Rudolf zbraň Dlouhá série tragických úmrtí, která postihla hab− objevily velké mramorové desky, které přítomnost i proti své sedmnáctileté milence Mary Vetserové. sburskou dynastii, nebrala konce. vzácných hostí zvěčnily. Dnes jsou některé tyto Byly však i jiné tragédie. V osmdesátých letech desky uloženy či vystaveny v městském muzeu. devatenáctého století vypukl požár v jednom ví− Při výčtu nejvýznamnějších hostí se kupodivu deňském divadle, při kterém přišly o život stovky většinou neuvádí, že se lanškrounských manévrů lidí. Hlavní příčinou tak velkého počtu mrtvých zúčastnil i druhý nejvýše postavený muž v celém bylo to, že hlavní dveře divadla se otvíraly dovnitř, císařství, jímž byl následník trůnu, arcivévoda takže při náporu utíkajícího davu nešly už tyto dve− Karel Ludvík (Carl Ludwig). Ten tu samozřejmě ře otevřít. O strašlivé tragické události se vyprávě− byl a jeho přítomnost rovněž dokládá velká mra− lo i v dlouhé sentimentálně laděné kramářské pís− morová deska. Je umístěna v prvním patře lékárny ni, v jejímž začátku je zmíněn i arcivévoda Karel U Milosrdného Samaritána a její existenci mohla Ludvík. Před sedmdesáti lety mně tuto píseň zpí− širší lanškrounská veřejnost poznat až nyní díky vával můj otec, který se na počátku 20. století ve tady nově zařízené lékařské ordinaci MUDr. Jitky Vídni učil pekařem. Já si z ní bohužel pamatuji jen Homoláčové. první sloku, která zní takto: Je to zřejmě jediná pamětní deska tohoto druhu, „Arcivévoda Karel Ludvík u tyátru stál. která zůstala na svém původním místě. Kolik se jich zachránilo, strážníka se ptal. On mu dal za odpověď, je jich zachráněno pět, přes nebeskou bránu jich šlo asi dvacet set.“ Dušan Šlahora, foto: Lada Sitová

Poznámka redakce: Lidské tragédie nejsou zdro− jem zájmu lovců senzací jen v dnešním bulváru. Je to patrné i na dobové kramářské písni, která si po− čet obětí nadsadila. Internetové zdroje uvádějí, že při požáru Ringtheatru ve Vídni dne 8. prosince 1881 při představení Hoffmanových povídek za− hynulo okolo 450 osob (včetně starosty České Tře− bové Hynka Rybičky, kterému tehdy bylo 45 let) Pamětní deska je umístěna v prvním patře a ladí a že po tomto požáru se v Rakousku staly povin− Vpravo lékárna, vlevo velká budova gymnázia. s dalšími prvky interiéru budovy. nou výbavou větších divadel železné opony.

klienty i zaměstnanci, načerpali jsme inspiraci a někteří z nás se po prohlídce Výlet Domova jistě zamysleli nad tím, že ne všechno, co náš Domov nabízí, je lanškrounského samozřejmost. Koupelna či kuchyňská linka na pokoji? Výběr ze dvou jídel? Jednolůžkové a dvoulůžkové pokoje? Občas opravdu potřebujeme vidět Domova skromnější podmínky, abychom si uvědomili, že se přeci jen máme dobře. Všichni jsme se rádi vraceli domů, ale troufám si za všechny účastníky naše− pro seniory ho zájezdu říci, že se výlet povedl a už teď se těšíme na další. První červenec je začátek Za Domov pro seniory Jana Hrabčuková, DiS. – instruktor soc. péče prázdnin, dovolených a vý− letů. I my z Domova pro se− niory jsme se na jeden vy− pravili. A měli jsme hned dva cíle. Prvním z nich byla Litomyšl. Vždyť kdo by do ní nejezdil rád? Na náměstí spousta malých obchůdků, které člověka nabádají k utrácení. Zmrzlině se ale odolat nedá, zvláště za tak horkého dne, jakým první červenec byl. Někteří z nás tedy dali přednost nákupům, jiní se vydali do zámeckých zahrad. Sme− tanova Litomyšl byla v plném proudu a všude kolem nás to bylo znát. Hudba nás v dopoledních hodinách u zámku nedoprovázela, ale velmi nás překvapi− ly exponáty Aleše Veselého, které byly rozestavěné nejen kolem zámku, ale i na dalších místech Litomyšle. O tom jsme se přesvědčili už o kousek dál, v klášterních zahradách. Před polednem jsme se s Litomyšlí rozloučili a vydali se vstříc našemu druhému cíli: Sloupnici. Místní Domov pro seniory nás nejen občerstvil, ale hlavně jsme tu mohli vyměňovat zážitky, dojmy a zkušenosti s místními STRANA 20 PŘEČTĚTE SI LL 14 a 15 / 2009 V rámci Lanškrounského Múzochvění zazněla krácená verze Paměti větru, která zaujala mnoho návštěvníků. Proto po dohodě s jejím autorem Tomášem Krejčou otiskujeme v dnešním dvojčísle plnou verzi. MEMORIA ANEMA (PAMĚŤ VĚTRU) VÍTR Nemám začátek ani konec. Slyšíš mne, ale nevidíš. Cítíš mne, ale chytit nedokážeš. Umím Ti pomoci, avšak mohu také zničit vše, co vykonáš. Přiná− ším život a stejně tak jej beru. Byl jsem tu, než jsi přišel, a budu tu i tehdy, až odejdeš. Můžeš se mne ptát, nač chceš, ale je jen na Tobě, zda mi porozumíš. Nemůžeš mě získat, nemůžeš mě ovládnout. Jsem nic a jsem všechno. Přichá− zím, kdy chci a kam chci. A jak chci, také odejdu. Jsem příliš slabý, abych zvedl ze země lístek růže, ale dost silný, abych smetl vše, co kdy bylo. Jsem VÍTR. Jsem svůj pán a Ty to nezměníš. Zčechrám Ti vlasy a osuším slzy, odvanu Tvé starosti. Mohu si vzít Tvůj dům i Tvé přátele, budu−li tomu tak chtít. Přinesu Ti oheň i naději země na obzoru… To vše mohu… Jsem vítr a vidím vše. Znám všechny kraje světa, mluvím všemi jazyky lidí zvířat, rostlin, moří i pouští. Přesto jsem jen němým svědkem pro ty, kdož mi nerozumí. Jsem svědkem všeho. Už dlouho, předlouho... Pojď, budu Ti vyprávět…

ZEMĚ A byla noc a byl den. Viděl jsem, jak se zem snoubí s mořem. Jen jedna zem byla a jedno moře kolem. Potom veliká síla rozdělila zem a moře a zálivy vklí− nila do jejích ran. Snad ze žhnoucího srdce Země vyšla ta síla, možná pouhý Hlas měl tu moc. „Hlas? Jaký Hlas?“ Ptáš se. „Tak co to bylo?“ Nevím. Foto: Vladimír Skalický Hlas…. Nevím přesně. Mám právo nevědět – jsem nic, jsem vítr… mět nedokázali. Byli snaživí. Spoutali oheň i kámen, železo i zlato, vlastní závist a pýchu však ovládnout nedokázali. A často nevěděli kudy kam a v naději ŽIVOT volali: „Ať žije král!“ A i když sami neměli střechy nad hlavou, stavěli pro Celá Zem byla jako jeden oceán. Čechral jsem vodní hladinu a v příboji „něj“ honosná sídla. Ale „králové“ byli jako jiní lidé − dobří i zlí, stateční tříštil ji o skály, na pevnině tišil jsem rozbouřené vlny budoucích hor a údolí, i bojácní, spravedliví i křiví... Na „Prach jsi a v prach se obrátíš“ pamatovali rozžhavené a dychtící vzedmout se co nejvýš... A tu zjevila se přede mnou tvář málokteří. Lesk majetku jim zaslepil oči a mečem trestali spravedlnost i prav− vzešlá z toho svárlivého snoubení. „Jaká tvář?“ Zase se ptáš… du. Krutost a chtíč stali se jejich pánem, cit, rozum a pokora byly jen na obtíž. Země. Byla modrá a krásná. Proháněl jsem se po širokých pláních, po Tu přišel jeden, o kterém někteří říkali: „To je král!“ Dokonce: „Král vrcholcích hor i v údolích. Byl jsem v jeskyních i soutěskách na plošinách králů.“ A mnoho, mnoho jiných se jim smálo. I jemu se smáli. Byl malý, i polích. Byl jsem všude. Byl jsem sám. A bylo mi smutno. A tu náhle k modré hubený, otrhaný, nemocný. Přijel na oslu, a často dokonce chodil pěšky. Ne− zelená se barva přidala a celá Zem vypadala jako veliká zahrada. Nejroztodiv− měl nic. A přesto rozdával. Lesk jeho majetku třpytil se v jeho srdci a odrážel nější podoby bytí se náhle objevily. Česal jsem jejich kadeře, ohýbal jejich těla, se ve slovech, kterými promlouval. Prý uzdravil nemocné, oživil mrtvé. Mnoho houpal je, kácel i růst jim dával. Snad ze snoubení vody a země vzešel ten život, z těch, co ho viděli, přidalo s k němu. A viděl jsem potom, jak ho za lásku kdož ví. Já ale vím, že někde nade mnou zněl Hlas. A od toho Hlasu počala se k bližním proklínali, za pokoru pronásledovali, za skutky proti mamonu a sle− všechna ta nádhera. Vím, chceš se ptát na ten hlas… Nevím, nevím přesně… potě bili. Pro svou čistotu, pravdu, pokoru a lásku byl nepohodlný. Žádný Ale slyšel jsem ho… neuměl být jako On. A proto ho obviňovali, napadali, mučili. Pro nic. „Když umíš zázraky, zachraň se,“ volali. A pak: „Ukřižuj ho, ukřižuj ho!“ Nakonec AETERNUS DOMINUS ho zabili. „Proč?“ ptáš se. Protože byl lepší, čistý. Protože nezáviděl. Zemřel „Kdo Ti řekl, že jsi nahý? Jdi! V potu tváře budeš jíst svůj chléb a žena Tvá kvůli nim, a přesto pro ně. Pro mnoho a mnoho z nich ale žije. Jsem už dlouho bude v obrovských bolestech na svět děti přivádět. Prach jsi a v prach se němým svědkem všech událostí. Já vím, kde je Králů král. A je i mnoho těch, obrátíš!“ kteří to vědí také. I dnes... Neměl nic a nevypadal ani jako král. A přesto A mnoho pláče a nářku slyšel jsem potom… dokázal a dokáže vládnout mnoha z jejich srdcí. To je jeho království… A pak začali přicházet. A také odcházeli. Jako voda v řece. Ale přicházelo jich stále víc. Byli různí. Dobří i zlí, stateční i bojácní, spravedliví i křiví. Byli SVĚT PO JEŽÍŠI učenliví i hloupí. Někteří si záviděli a někteří se spolu naučili žít. Někteří si Mnoho lidí vydalo se po cestě, kterou jim ukázal ten Král z kříže. Byla trnitá chtěli rozumět a dovedli to, jiní, i když třeba stejným jazykem mluvili, si rozu− a obtížná. A mnoho nepřátel stálo proti nim. Byli předhazováni lvům, upalo−

Snímky na téma „Vítr“ byly představeny na Múzochvění. Nyní je můžete vidět na výstavě Maximální fotografie na Zámečku. Foto: Libor Peichl LL 14 a 15 / 2009 PŘEČTĚTE SI STRANA 21 váni zaživa, mučeni a týráni. A museli bojovat s vlastním svědomím, s vlastním JIŘÍ FALTUS − z nové knihy Ztráty a vynálezy já. Všude, kde byli takoví lidé, jsem ale slyšel ten Hlas. A obrovská síla plynula Čerstvý sedmdesátník Jiří Faltus oslavil své narozeniny stylově a vydal kníž− z něj. A byli jiní, kteří mysleli, že mohou vládnout všem a rozhodovat o životech ku svých aforismů, ze které vybíráme: druhých – stejných lidí, jako oni sami jsou. A mnohokrát opakovalo se a po staletí stále opakuje toto bezpráví. Silnější bere si od slabšího, větší od menší− Není nic špatného na tom, že už tady všechno bylo. ho, drzý od slušného, vychytralý od čestného. Ne proto, že potřebuje. Proto, že Horší je, že za to budeme znovu platit. chce. Mění se jen prostředky. Stále silnější a ničivější… Je snazší bojovat s někým než sám se sebou… Unikají−li z nejvyšších kruhů přísně tajné informace, Ale bylo i mnoho lidí, co se kolem sebe naučilo dívat. Dívali se a učili. A vi− jde o to, aby nešlo o vyložené hlouposti. děli víc a viděli dál a mnoho dobrého z toho vzešlo. Někteří hlídali, jak z toho pro sebe mít co nejvíc. Jiní ale nemysleli jen na sebe a dělili se o to, co viděli K překonání některých životních situací a poznali s ostatními.Pochopili stavbu těla, léčili, pomáhali a také malovali není třeba mít velkou slovní zásobu. skvostné obrazy. A jiní vymysleli, jak všechny ty poznatky shromáždit, zazna− menat a předávat dál ostatním – tiskli písmena, slova, věty. Zaznamenávali Dostanete−li rozum, vaše životní šance se silně zmenší. svět kolem, myšlenky, pocity, historii. I bezpráví tak dostalo nepřítele – slova, která mohli číst všichni. A vzdělanost se mohla šířit lépe a rychleji. A jiní zase Cesta od slov vede k projevům o nezbytnosti činů. hlásali lásku a stavěli skvostné chrámy, psali hudbu, sochali, kreslili a to ne pro sebe či pro panovníka. Pro ten Hlas to dělali! Nenechte se zesměšňovat, váš plat si to nezaslouží. A bylo i mnoho těch, kteří se dívali a nacházeli. Našli sílu, která ulehčila jejich práci. Sílu, která pohání stroje, svítí, přenáší, hřeje, léčí a zachraňuje. Být špatným politikem nevylučuje možnost Našli sílu, která z lidí dělá ptáky. A našli i cestu, jak být kdekoli na světě za pár stát se dobrým trafikantem. vteřin, mluvit s lidmi na všech kontinentech najednou. Jsou někdy rychlejší než Výlet za hranice snů s cestovní kanceláří já! Poučili se z neúspěchu bájného letce a našli sílu jak se odpoutat od Země. vyžaduje časté překračování hranic slušnosti. Vznesli se až k Měsíci i ke Slunci mířili a hledali ten Hlas. Podívali se i do lidského srdce. Avšak nikde nic nenašli. Žlučové kameny – důkaz, že vaše zdraví má pevný základ. A přesto za tím Hlasem šli a jdou mnozí. Mnozí… A někteří našli už i sílu, jak překonat sami sebe. Jít výš a dál a přitom si Sochy oživují město. pomáhat, nezávidět, milovat a neškodit. Ale ačkoli už lidé ušli dlouhou cestu, přesto se ještě, ani 21 století po člověku, který jim ukázal pravou cestu, v dneš− Jeho životním cílem je život bez cíle, ale s penězi. ní době plastové, na prahu nového věku nepoučili. Zrušili sice otroctví, ale sami se stali otroky nového pána – konzumu. Mají vše, nač si vzpomenou, mají Aby je rozveselil něčím ze života, víc, než potřebují, a přesto si závidí. Spěchají, snaží se mne předehnat, aby začal jim vyprávět o svých mozkových příhodách. ušetřili pár minut. A ztratí tím leckdy celý život... Chtějí práva, ale práva ostat− ních pro ně neexistují. Chtějí otevřenou společnost, a stavějí si kolem domů Jiří Faltus speciálně pro LL komentuje se sobě vlastní ironií své „poetické“ vysoké zdi. Vynalezli inkubátor i atomovou bombu, penicilin i cyankáli, vakcíny fotografie z Lanškrouna: i biologické zbraně… Ve jménu svobody a míru budují armády a vyvíjejí nové a nové zbraně. Carpe diem a Po nás potopa – jediné jejich krédo. Celý život se ženou za penězi, za majetkem, za něčím „lepším“. A když toho nakonec někteří dosáhnou, zjistí, že jsou prázdní, že už nemají pro co žít, že mají peníze, a ne− mají je kdy nebo s kým utratit. A to, co by chtěli nebo opravdu potřebovali, si za peníze koupit nemohou. Hlas? Kdo slyší Hlas? Jaký hlas? „Vezměte si nějaký prášek, to bude dobré, to přejde…“ „Dejte nám svůj hlas…“ „Dejte to víc nahlas, nechci slyšet hlas…“ „Proč on ano a já ne? Já potřebuji…., já chci. Já musím mít!“ Já, Já, JÁ. Sobectví. Vkradlo se všem do srdce a do povahy. Nenápadně, pomalu, nezadržitelně. Pro mě vše! „Pomoz mi, prosím“ „Nedal bys mi, pro− sím, kousek?“ „Já? Proč já? Ať to udělá někdo jiný! Tak chyťte toho zloděje. Zavolejte NĚKDO sanitku.“ Dlouho už jsem na světě, dlouho. Jsem němým svědkem všeho. Vidím, jak úcta, slušnost a ocenění vytrácí se ze světa. Mnozí se snaží, ale ubývá jich. Proč? Ve jménu pokroku a strachu ze staromilství? Či snad strachu z odlišnosti? Je to legrační, jak přes všechno lidské snažení vládne světu unifikovaná indivi− dualita, rovnoprávnost platící podle velikosti, majetku a síly, vzrůstající životní úroveň zmenšujících se menšin… Mám pokračovat? Nač… Lidé vědí vše. Vše, Jako doma! Nekup to! ale jen do té doby, než vypnou elektrický proud. Vidí s výhledem nejméně do příštích století, avšak na vlastní záda si nevidí. Příliš rychle ztrácejí paměť. Řítí se vstříc budoucnosti, ale do zpětného zrcátka minulosti se ani nepodívají. Jsou slepí. Věří tomu, co jim kdo řekne, příteli však nevěří ani nos mezi očima. Řeší životy druhých, se svým si však často nevědí rady. Ztratili hodnoty, ty PRAVÉ hodnoty. Nebo už nevědí, co jsou pravé hodnoty? Lidé často řeší konec světa. Jen já ho uvidím. Ani zemětřesení, ani já, ani oheň, ani žádný z živlů, ani výbuch slunce, dokonce ani zbraně nebudou to, co lidstvo zahubí. Bude to závist, sobeckost, lhostejnost, netolerance, neúcta a na− prostý nedostatek lásky. Té opravdové Lásky.

KATARZE Hlas. Je tu. Nevidíš ho, ale slyšet můžeš. Zná tu cestu. On je ta cesta. Blahoslavení, kteří ho slyší a jdou za ním. Blahoslavení tiší, neboť oni vysly− šeni budou. Blaze chudým, neboť oni dostanou zemi za dědictví. Blahoslave− ni milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství. Hlas! Slyším Hlas!! Nebo je to jen přelud? Kdo ví? Jsem jen vítr. Nemám začátek ani konec. Slyšíš mne, ale nevidíš. Cítíš mne, ale chytit nedokážeš. Přicházím, kdy chci a kam chci, a jak chci také odejdu. Jsem němým svědkem všeho. Už dlouho, předlouho... A tohle byl můj příběh. Odcházím, slyším Hlas. Jdu za ním. Pojď také… Tomáš Krejča Pro neplavce! STRANA 22 Z MĚSTA LL 14 a 15 / 2009 Řeknu vám to popravdě. Vůbec se mi tam nechtělo Je to přesně tak. Za místo své praxe, která byla povinná na škole, na niž jsem uplynulý školní rok chodila, jsem si vybrala lanškrounský Domov pro seniory. Měla jsem tam strávit celý červen. Vybrala jsem si toto zařízení z prostého důvodů. Z domu tam dojdu pěšky za jedinou minutu. Ani za mák jsem z toho nebyla nadšená. Navíc jsem už byla přijata na jinou školu, jež byla mou vysněnou. Mohla jsem tedy praxi vzdát. Proč jsem se rozhodla ji odchodit, to Vám nepovím. Sdílela jsem přesvědčení, že staří lidé mají horší vrtochy než malé děti. Byla jsem si jistá, že s takovými lidmi nedokážu pracovat. Mýlila jsem se. To se prostě stává. Uplynul červen a já si ty lidičky zamilovala. Přišel poslední den a mně se vůbec nechtělo odejít. Sama sebe jsem překvapila. Hledala jsem záminku, proč ještě chvíli zůstat. Bylo těžké se rozloučit. Bylo těžké říci sbohem. Nikdy bych si nepomyslela, jak mohou být staří lidé fajn. Nesmírně upo− vídaní, přátelští a vstřícní. Existují samozřejmě i výjimky. Najdeme mezi nimi i li− di mrzuté a nepřístupné. Ale takoví se přece najdou i mezi mladou generací. Když jsem byla s nimi, měla jsem pocit, že zase jednou dělám něco užitečného. Pivní slavnosti 26. − 27. 6. 2009 Na jejich vrásčitých tvářích si něčeho všimnete. Očí? Ano, těch. Tělo stár− Kulturní centrum za podpory Města Lan− ne, s tím člověk jen těžko něco udělá. Ale je tu něco, co nestárne, co může škroun pořádalo 26. − 27. 6. 09 nultý ročník zůstat zcela bez vrásek, bez stařeckých skvrn, něco, co se nemusí opírat o ho− pivních slavností na nádvoří zámku. Smys− li. Něco, co se odráží právě v očích − chuť se od srdce zasmát. Chuť obdaro− lem nultého ročníku bylo prokousat se k dal− vávat druhé lidi láskou. Chuť žít. šímu pokračování, kde by akce byla podpo− Vděk a skromnost. To jsou slova, kterým mladá generace svým chováním řena samotnými pivovary a nabídla tak větší vykopala hrob. A jsou to právě staří lidé, kteří tyto pojmy dokáží zase vzkřísit komfort při ochutnávání druhů piv. živou vodou nadšení pro maličkosti. Stačí je vzít na kratičkou procházku. Program začal v pátek krátce po 18. hodině Stačí si s nimi pár minutek popovídat. Postačí si s nimi zahrát Člověče ne− a nabídl kapely Fish Fingers, Enter z Hradce zlob se. Uslyšíte: „Sestřičko, děkuji Vám, já jsem tak šťastná.“ A to za to Králové a hlavní hvězdu celých slavností sku− prostě stojí. Komu v dnešní době stačí ke spokojenosti procházka, sluníčko pinu Wohnout. Tisícovka návštěvníků tak vy− hřející na kůži nebo pár figurek? Dnes je šťastný málokdo. Lidé se pořád tvořila nezapomenutelnou atmosféru na nádvoří i pro samotné muzikanty, mračí. Slunce je otravně pálí na kůži, chůze je zmáhá. Možná, že až ve stáří kteří dle svých slov rádi do Lanškrouna opět zavítají. si na takové věci najde člověk čas. Čas chvíli se zastavit. Nespěchat. A pozná− Sobotní ochutnávku piv Polička Záviš 12°, Pardál, Černá Hora Ležák 12°, vat krásy těch drobností, kterých si za celý život nevšiml. Kavalír 11°, Svijany 11° a kvasnicové pak zahájil program v 15 hodin. I přes Ti staří lidé mě mnohému naučili. Naučili mě, že ne oni se mnou, ale já nepřízeň počasí se na kapely přišlo podívat kolem čtyř stovek návštěvníků. s nimi můžu omládnout. Naučili mě, že vrásky na tváři neznamenají stár− Sobotní přehlídku odstartovali výborní Mixed Pickles a po nich Next Le− noucí chuť k životu. Naučili mě znát jeden lék, který se však v lékárně nepro− vel Ilji Michalce. Lanškrounské publikum pak nezklamali místní Morybun− dává. Lék nejprostší, ale zároveň vzácný – milý úsměv a chvíle času, kterou dus Band, kteří v 18 hodin přehlídku přerušili, aby v síni muzea mohla pro− starým lidem věnujete. Každý člověk tedy může být léčitelem. Doufám, že i já běhnout vzpomínková akce na Jindřicha Pravečka. Kolem 19 hodiny už jsem těm starým lidičkám nabídla neviditelnou pilulku pochopení, úcty pódium zabrali oblíbení Mother´s Angels a po nich následovalo zajímavé vy− a pomoci. stoupení I.Z.Dance Studia. Skupina Bulldock, kterou doprovodila děvčata Moje praxe už sice skončila, ale vracím se za nimi dál. Dobrovolně. Troš− z taneční skupiny Juicy, pak přichystala atmosféru pro hlavní kapelu sobotní− ku se stydím za to, že jsem vám to řekla popravdě. Stydím se za to, jak moc se ho dne Prohrála v kartách. KC, foto: Lubomír Jelínek mi tam nechtělo. Veronika Hegrová Zibi cup: sociální sponzoring Co takhle zajít na neznámého zpěváka? Prý se to obecně nevede. Kdo nebyl v televizi, jako by neexistoval. Ale v Lan− Na Kunětické hoře se uskutečnil v červnu již sedmý ročník benefičního škrouně, doufám, to neplatí. Jeden z večerů kulturního léta na farní zahradě golfového turnaje Zibi Cup 2009. Pořadatel, lanškrounský farář Zbigniew patřil slečně Michaele Šrámkové, pánům Žaludovi a Orságovi. První zpíval, Czendlik, rozdělil výtěžek z turnaje mezi charitativní projekty podporující druhý rozezněl klavír. děti, pěstounské rodiny a seniory. Letos věnoval peníze také na nový auto− Nevidomý Radek Žalud není pro nás s manželem neznámý člověk. Asi tak mobil pro senior dopravu v Lanškrouně, který stál 357 tisíc korun. před čtrnácti lety, to byl ještě malý kluk, jsme ho, s rodiči a harmonikou, po− Prestižního sportovního klání se již tradičně účastnil radní Pardubického tkali ve Zlíně na přehlídce amatérského umění Tyfloart. „Tyflos“ je ve staré kraje Miloslav Macela, který byl kmotrem nového vozu: „Zibi cup je pro mě řečtině slepý a že „art“ znamená umění každý ví. Ale léta běžela, Radek se ukázkovým příkladem sociálního sponzoringu. Je to jedna z cest, jak vyvá− stával známým i mezi běžnou veřejností. Prosazuje se zvolna, ale přece. Před− zat neziskové organizace z velké závislosti na veřejných dotacích. Oceňuji ní místa v soutěži Talent Zlín nebo další dobré umístění v podobné soutěži na jeho výsledek zejména nyní, kdy firmy šetří každou korunu.“ Slovensku, vystupování s dvěma Danieli Hůlkou nebo Landou, to pomalu u− „Hodně jsem rozvažoval, zda v současné ekonomické situaci do organiza− vádí mladého umělce do povědomí posluchačů. ce turnaje půjdu,“ uvedl lanškrounský farář Zbigniew Czendlik. „Nakonec Ale vraťme se na farní zahradu, kde Radek s Michaelou a Jirkou zpívali. jsem byl moc rád. Partneři mě nezklamali, přestože firmy šetří,“ dodal. Ponejvíce muzikálové melodie. Romeo a Julie, Drákula, Hrabě Monte Christo, Pk, foto: archiv zkrátka tento žánr nejspíš (dřív či později), obsáhne celou naši i světovou kla− sickou literaturu. Příjemný večer plný písní, většinou milostných a převážně duetů, byl provázen seznámením s Míšou a Radkem. Ona se kromě popu věnuje i žánru disko. Bezstarostná letní muzika na večerní zahradu docela patřila. S Radkem se potkali v pražské Salmovské kavárně, od té doby společně vystupují. Pan farář Zbigniew Czendlik představil Radka Žaluda jako někoho, komu nějak nemůže věřit, že nevidí. On se totiž třeba rád „dívá“ na filmy a hokej. (Nás doma sport celkem zajímá, filmům moc nedáme, je co dohánět.) Dále jsme se o Radkovi dověděli, že chodil v Českých Budějovicích na běžnou de− vítiletku, pak v Praze na Konzervatoř Jana Deyla. Původně hlavně hrál na harmoniku, ale zvítězil zájem o zpěv. Má široký záběr. Není vůbec vyloučeno, že někdy přijede s klasickým programem, kde nebudou chybět slavné operní árie. A soukromě nám sdělil vzkaz pro Lanškrouňáky: „Ještě nikde jsem nepo− tkal tak fajn lidi, opravdu se mi tady dobře zpívalo, rád bych přijel zas!“ A já mu i takto vzkazuji, že bude vítán. A je sympatický zájem o tři dosud nezave− dené umělce, téměř plná farní zahrada to dokázala! Eva Budzáková LL 14 a 15 / 2009 V LANŠKROUNĚ TO ŽIJE STRANA 23

Kulturní léto na farní zahradě Římskokatolická farnost − děkanství Lanškroun za podpory místního kul− turního centra v pátek 3. července úspěšně rozběhla po letech znovuobnove− ný projekt letních kulturních pořadů na farní zahradě. Páteční večer byl také spjat se slavnostním zahájením provozu restaurace U Pastýře po rekonstruk− ci a s novým manažerem. Ani samotný Zbigniew Czendlik se netajil tím, jak ho překvapil zcela zapl− něný prostor farní zahrady. Po slovech díků a představení oficiálních hostů se už mikrofonu ujala hlavní hvězda večera, zpěvák Laďa Kerndl. Ten nikoho nenechal na pochybách, že patří mezi nejšarmantnější a nejoriginálnější zpě− váky nesmrtelných šlágrů 20. století. Světové evergreeny prokládaly velmi spontánní rozhovory, vtipy a historky Václava Faltuse, Ladi Kerndla a Zbig− niewa Czendlika. V pátek 10. července zahrálo Martin Brunner Trio. Kapela, která vznikla v roce 2007 na půdě Konzervatoře Jaroslava Ježka a interpretuje výhradně vlastní skladby, si možná „na vyšších místech“ objednala počasí, které jí po− mohlo představit vycházející CD Behind The Clouds (Za mraky). Krátká přeháňka na úvod vykouzlila nad farní zahradou duhu… Na pátek 17. července byl v rámci kulturního léta na farní zahradě připra− ven koncert místního Tria Š.O.K. a povídání s návrhářkou Beatou Rajskou na téma „Móda a život s ní“. Role moderátora se ujal farář Zbigniew Czend− lik. Paní Rajská kromě jiného prakticky ženám předvedla několik typů oble− čení, které by neměly chybět v jejich šatníku, aby je nezaskočila účast na ja− kékoli společenské akci – kostým, koktejlové šaty apod. Besedu rámovala příjemná hudba v podání tria, ve kterém zpívá Hana Švobová, na housle hraje Tomáš Krejča a na klávesy doprovází Lenka Jansová. Závěrečný blok se protáhl o několik přídavků a do vlahé letní noci se diváci rozcházeli příjemně naladěni optimismem V+W a jejich Nebem na zemi. Text a foto: Lada Sitová STRANA 24 NA CESTÁCH LL 14 a 15 / 2009 PRACOVNÍ CESTA NA ISLAND V druhém červnovém týdnu tohoto roku jsme navštívili − dva zástupci Střední zemědělské školy Lanškroun (včetně ředitele) a starosta města Lan− škroun − ostrov Island. Již před přistáním se pod námi objevil, uprostřed mořských vod Atlantické− ho oceánu vypadal trochu jako z jiného světa. Ten− to ostrov, který se nachází na samém okraji polár− ního kruhu, je usazený v jedné z vulkanicky nejak− tivnějších oblastí s majestátními ledovci, bublající− mi termálními prameny a rozeklanými fjordy. Při− vítal nás pomalu zapadajícím půlnočním sluncem a pro nás neuvěřitelným světlem, jako by bylo tepr− ve pozdní odpoledne. Naše cesta z letiště vedla do Reykjavíku, kde jsme přespali v apartmentech, patřících Asociaci učitelů a sloužících islandským pedagogům k pře− nocování či pobytu v hlavním městě. Ráno nás če− kala šestihodinová cesta autobusem směrem na se− Mezi nejpůsobivější místa islandské krajiny patří obrovské vodopády. Na snímku je 32 m vysoký vo− ver do Akureyri. Toto město má pouhých 15 000 dopád Gullfoss na řece Hvítá. Masa vody z tajících ledovců padá přes dva skalnaté prahy do úzkého obyvatel, ale přesto jde o druhé největší islandské kaňonu. Vyzařující energie, rachot a vodní tříšť je působivým zážitkem pro každého návštěvníka. město a především metropoli severního Islandu. Přes malou velikost má téměř vše, co obyvatelé mo− derního města vyžadují − od letiště přes řadu ob− chodů, restaurací, ubytovacích zařízení až po uni− verzitu, muzea, divadlo a možnosti mnoha výletů do okolí. Podlouhlý Eyjafjördur, na jehož konci se Akureyri nachází, je malebným fjordem, po jehož březích se nachází několik obcí a mnoho pěkných výhledů. Z Akureyri můžete vyrážet na různé vý− lety za poznáním. Cesta rychle ubíhala, bylo stále se na co dívat. Hory s čepicemi sněhu a ledovci, téměř všude pa− soucí se ovečky, roztroušené farmy, u kterých čas− to dominoval malý kostelík; malé vodopády sté− kající s hor a stáda koní dodávaly krajině tu pravou romantiku. Mimochodem, koní je na Islandu 85 000; v po− rovnání se 295 000 obyvateli je to úctyhodný po− čet. Tito islandští koně se od našich liší nejen vzhle− dem, ale i vlastnostmi. Jsou menší, mají kratší nohy, které jim umožňují bezpečnou chůzi v lávových polích a kamenech, a pyšní se velmi krásnou, bo− Dalším známým vodopádem je Godafoss (Vodopád bohů) na řece Skjálfandafljót. Podle legendy pověřil v roce 1000 tehdejší parlament (mimochodem nejstarší na světě) svého náčelníka Thorgeira, aby rozhodl, zda Islanďané přestoupí ke křesťanství. Ten se rozhodl kladně a na znamení přijetí nové víry hodil sošky pohanských bohů do tohoto vodopádu.

Partnerskou školou naší „zemědělky“je moder− ní integrovaná střední škola VMA Akureyri, kte− rá vyučuje od budoucích strojních mechaniků, nástrojářů, truhlářů až po zdravotní sestry a ka− deřnice. Obě školy se liší v mnoha ohledech − např. učitelé nemají své kabinety jako u nás, ale sedí ve velké místnosti, odděleni od svých kolegů nízkými přepážkami. Na snímku zleva zástupci naší školy Vlastislav Fiedler a Radmila Janouš− Gejzír Strókkur je menším bratrem Geysiru, který dal tomuto přírodnímu úkazu jméno. Vzniká, ková a dále domácí učitelé a koordinátoři pro− když se voda v podzemí ohřeje od žhavého magmatu nad bod varu a promění se v páru, která svým jektu z islandské strany Ghasoub Abed a Sigur− tlakem prudce vyvrhne sloupec vody, který je v podzemí nad ní. Strókkur tryská do výše až 20 m đur Hlynur Sigurđsson. několikrát za hodinu. LL 14 a 15 / 2009 NA CESTÁCH STRANA 25

hatou hřívou. Vyznačují se velkou odolností, hou− ževnatostí, silou a mírnou povahou. Tráví celý rok volně v přírodě a jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů obživy na Islandu (turistika, vývoz). Centrum hostitelského města Akureyri. Naše představy o pozoruhodné severské architektuře vzaly V Akureyri nás přivítal zástupce partnerské ško− brzy za své. Převládají nevýrazné nízké budovy, u nichž je na prvním místě účelnost. Zajímavé stavby ly a hlavní islandský koordinátor projektu Gha− s architektonickými detaily jsou spíše vzácností. I když se to na první pohled nezdá, i budovy na soub Abed. Ubytováni jsme byli opět v krásném snímku mají střechu a fasádu z vlnitého plechu. učitelském apartmá. Jak jinak, i zde s rekreujícími Podlouhlý fjord Eyjafjördur, na jehož konci se Akureyri nachází, má i přístav pro oceánské lodě. se učiteli počítají. Strávili jsme tu několik pracov− ních, ale krásných dní. Seznámili jsme se nejen s ob− rovskou moderní školou, ale i s pedagogy, kteří zde trávili svůj již prázdninový čas. Přivítal nás ředitel školy, který nás překvapil svými znalostmi o koních, dokonce jsme si mohli prohlédnout jeho velice úspěšnou publikaci, kterou těmto zvířatům věnoval. Během pobytu jsme pracovali na společném pro− jektu, díky kterému celá tato spolupráce může pro− bíhat. Jde o program FM EHP Norska − Rozvoj institucí, který poskytuje finanční podporu a umož− ňuje spolupráci našich vzdělávacích institucí s obdobnými z Norska, Islandu a Lichtenštejnska. Island má pouze vodní a geotermální elektrárny. Na ostrově je přibližně 250 geotermálních oblastí, Již zmíněný projekt je zaměřen na tvorbu interak− kde je magma tak blízko zemského povrchu, že se snadno projeví sopečná aktivita nebo gejzíry, hor− tivních materiálů pro výuku anglického jazyka. ké prameny, výrony plynů apod. Získávání geotermální energie využívá horkou vodní páru. Využití Následující den jsme přijali pozvání k návštěvě je několikanásobné − elektřina, teplo pro vytápění a teplá voda pro průmyslové i domácí využití. Na radnice, kde se setkali starostové měst Lanškrou− snímcích je nová elektrárna Hellisheiđi u Reykjavíku. Po úplném dokončení se předpokládá výkon na a Akureyri. Oba jejich představitelé si měli co 300 MW elektrické a 400 MW tepelné energie. říct. Bylo zajímavé, jak hodně mají obě města spo− lečného, včetně problémů, které musí řešit. Vý− sledkem tohoto setkání byl příslib možné spolu− práce a starosta města Akureyri projevil velký zájem navštívit v blízké době Lanškroun, aby bylo mož− no domluvit její další kroky. Během našeho pobytu jsme měli příležitost po− znat i běžný život islandské rodiny a její tradiční kuchyni či obdivovat tento nádherný ostrov včet− ně hlavního města Reykjavíku. Můžeme ze své zku− šenosti potvrdit, že Island je země rozmanité a pře− devším téměř nedotčené přírodní krásy, země le− dovců, sopek, gejzírů a geotermálních pramenů, fjordů, vodopádů, pastvin, vysokých, nedostup− ných hor, ale i dalekosáhlých lávových pustin. Na Na Islandu je přibližně 200 sopek všech druhů a typů. Některé z nich jsou činné dodnes. Například zdánlivě malém území naleznete takovou různoro− známá Hekla při poslední erupci v roce 2000 vyvrhla popel do výše 15 km a proud lávy byl široký až dost jako téměř nikde jinde. 4 km. Na snímku vlevo je stratovulkán u jezera Mývatn. Další známou sopkou je Hverfjall u Mý− Island vám možná přijde drsný a strohý, možná vatnu, která vznikla jediným obrovským výbuchem před 2500 lety. V jejím okolí se vytvořilo bludiště přívětivý, ale je především naprosto jedinečný. z bizarními tvary ze sopečné horniny tefritu. Na snímku vpravo je útvar zvaný Kostel. Radmila Janoušková, foto: Martin Košťál, Vlastislav Fiedler a archiv, komentáře: Martin Košťál

Národní park Thingvellir. Island je viditelnou částí podmořského riftu, kde vystupující magma odsouvá od sebe euroasijskou a severoamerickou pevninskou desku. Celý ostrov protínají dvě protáhlé trhliny, rozšiřující se dle satelitních měření o 1 až 2 cm ročně. Národní park je zajímavý nejen fascinující kraji− nou, ale i pozoruhodnou historií. Od roku 930 zde zasedalo první zákonodárné shromáždění na světě.

Nezbytné foto z návštěvy radnice − starostové Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Hermann Jón Tómasson z Akureyri a Martin Koš− Finančního mechanismu EHP a Norského finančního me− ťál z Lanškrouna. chanismu. STRANA 26 NA CESTÁCH LL 14 a 15 / 2009 a nejsnáze sem dosáhnou mon−zuny. Protože jsme byli jen dva, tak vzhledem TŘI STA METRŮ k ceně helikoptéry nám nez−bylo nic jiného než společně s nosiči vyrazit V LAVINĚ TĚ ZMĚNÍ pěšky. Cesta se neobešla bez problémů, nosiči stávkovali a situace se tak vy− hrotila, že už jsem držel šéfa nosičů pod krkem. Z původního plánu toho nakonec moc nezbylo. Proč byla polská cesta nakonec odpískaná? Když se začala nalézat polská cesta, zjistili jsme, co už jsem říkal. Nahoře nenapadl sníh a plata, která je nutné přejít, byla pokrytá jen slabou vrstvou křehkého ledu. To je prakticky ne− lezitelné. Celá oblast se oproti situaci před třemi lety významně změnila. Vůbec jsme s takovými problémy nepočítali. Za normálních, standard− ních okolností se dá odhadnout, kdy Rozhovor s Romanem Langrem o expedici Top servis Annapurna I 2008 spadne lavina. Ale pokud je všechno vyledněné, téměř se nedá tušit, co a kam Během posledních dvanácti měsíců loňského roku to byla už druhá velká poletí. Při malém množství sněhu se v horních partiích odlamují seraky, které expedice Romana Langra na osmitisícovku. Jeho předloňský pokus o výstup se pak zcela nekontrolovatelně řítí po ledových stěnách dolů. na K2 byl úspěšný především zdoláním obtížného Česenova hřebenu. Loni Jedna z lavin hned na začátku zasáhla i první slovenský tábor. S velkým měl na řadu přijít Mt. Everest. Nepřehledná situace v Tibetu a následné štěstím se nakonec podařilo všechny členy vyprostit bez vážných zranění. Byl hermetické uzavření oblasti Čínskou armádou daly zelenou Annapurně I (8091 jsi v té době již v základním táboře? m n.m.), nejvyšší ze čtyř velehorských štítů stejného jména. To se odehrálo v době, kdy jsem byl na cestě do základního tábora. Lavina Historie zdolávání téhle zrádné hory je plná paradoxů i neštěstí. Byť se padala asi jeden a půl kilometru. Bohužel tábor zasáhla až po rádiovém spojení jednalo o první, Francouzi již v roce 1950 zdolanou osmitisícovku, trvalo se základním táborem někdy v půl deváté večer. Všichni si akorát vařili a byli dlouhých devatenáct let, než se na ni postavil další horolezec. Laviny a padající jen ve spodním prádle. Jeden z nich mi pak vyprávěl, že slyšel, jak něco padá, seraky naháněly hrůzu už prvním úspěšným dobyvatelům a dobová literatura a tak říkal: „Hele posunu se sem na bok, ať se mi nevylije polévka… a pak barvitě líčí hrůzu, kterou pod horou prožívali třesoucí se šerpové. V tomto jsem letěl tři sta metrů.“ Bylo tam celkem pět lidí ve dvou stanech. Tři Slováci směru zůstává na Annapurně vše při starém a také slovensko−česká expedice a dva výškoví nosiči. Výškový tábor zasáhl okraj laviny a tlaková vlna spolu se potýkala s velmi nestabilním terénem. Laviny, které během několika dnů s obrovskými kusy ledu strhla celý výškový tábor o 300 výškových metrů. dvakrát zničily první výškový tábor, s sebou vzaly i zbytky tolik potřebné Členové týmu postupně vypadli ze stanu a povětšinou se propadli do kuráže a odhodlání. Varování ale nešlo brát na lehkou váhu, třistametrový ledovcových trhlin. Naštěstí asi dva z nich měli na hlavě v tu chvíli čelovky, pád v první lavině přežila pětice horolezců. Tak to však většinou nekončí, které ty kotrmelce vydržely, a oni se tak mohli lépe zorientovat. Dole v táboře protože co do počtu obětí je Annapurna na smutném prvním místě. V průměru věděli, že spadla lavina, ale nedalo se tušit, jestli je zasáhla. Tábor navíc stál každý třetí horolezec se z vrcholu již nevrátí. v místě, kde se normálně tábory staví. Je tam rozcestí, odkud se rozbíhá Termín expedice: 12.4.− 27.5.2008. Členové: Ján Matlák (SR) – vedoucí několik dalších cest, a laviny tam většinou nepadají. Mělo to být v rámci expedice, Miroslav Nemčok (SR), Jozef Šupica (SR), Jozef Hanzel (SR), možností celkem „bezpečné“. Peter Balogh (SR), Roman Švantner (SR), Pavol Mitter (SR), Peter Hodulík Výsledkem téhle pohromy byly naštěstí jen hmotné škody. Kluci z expedice (SR), Vladimír Švancár (SR), Roman Langr (ČR), Miroslav Mrava (SR), měli jen odřeniny a zhmožděniny. Výškoví nosiči už tolik štěstí neměli, byla Andrej Harendarčík (SR) – lékař expedice, Rastislav Ekkert (SR) – televizní tam komplikovanější zranění, nějaké zlomeniny a jeden z nich téměř přišel štáb, Ján Šeminský (SR) – televizní štáb. o oko. Pro kluky to byl ale i tak psychicky hrozný zážitek, protože museli v po− Romane, tohle byla tvoje již devátá expedice do velkých hor. Čím byla, nožkách a spodním prádle vydržet v trhlinách celou noc. Teprve až ráno, když kromě toho, že jsi takříkajíc naskočil do rozjetého vlaku, pro tebe specifická? v základním táboře zjistili, že nemají spojení, bylo jasné, že je to trefilo, a zor− Poprvé jsem byl šéf expedice (smích). Tam šlo o to, že se spojily dvě ganizoval se záchranný tým. expedice. První, dvanáctičlenná slovenská expedice odjela asi o dva týdny Nebezpečí nevyzpytatelných lavin bylo letos opravdu velké a zvyšovalo před námi. Druhá, jen dvoučlenná, odjela později s tím, že se připojí k té míru objektivního nebezpečí na samou mez únosnosti. první a bude spolupracovat při výstupu na stejné cestě. S rozjetým vlakem Byl to i jeden z důvodů, proč se letos do severní stěny příliš mnoho expedic máš však pravdu. Po tom, co zkolabovala expedice na Everest, jsem musel nehrnulo? během čtrnácti dnů změnit veškeré plány. Myslím si, že ano. Piotr Pustelnik, který má už třináct osmitisícovek, Co měli Slováci na Annapurně za lubem? Annapurnu ještě stále nezdolal, a to tam byl tento rok již popáté. Jejich plánem bylo zdolání severní stěny Annapurny dosud nezopakovanou Druhá, ještě horší lavina už díky Bohu zasáhla jen prázdný tábor. polskou cestou. Jedná se o mimořádně exponovanou a obtížnou cestu s lezecky náročnými úseky ve skále i ledu. Slováci se sem vraceli po třech letech, kdy se zastavili jen několik desítek metrů pod vrcholem německé výstupové trasy, takže druhý plán byla tahle cesta doplněná o slovenskou variantu. Expedici už od začátku trápila nepřízeň počasí a velmi časté laviny. Je to typický vývoj počasí na téhle hoře, nebo jste s takovými problémy nepočítali? Já myslím, že je to hodně charakteristické. Annapurna patří mezi nejtěžší osmitisícovky. Bohužel si dokonce drží prvenství v tom, kolik horolezců se z jejího vrcholu nevrátí zpět. To bylo hodně patrné hned v základním táboře, kde byl obrovský počet pomníčků. Celá severní stěna je hodně nepřístupná a už jen cesta do základního tábora může být obrovský problém. Z jihu pod Annapurnu vede normální turistická cesta, ze severu však bývají podmínky někdy tak hrozné, že se to řeší vrtulníkem. Když jsme se tam snažili dostat my, tak jsme se dozvěděli, že Poláci a Slováci z předchozích dvou expedic museli do základního tábora odletět, protože cesta byla díky sesuvům a velkému množství sněhu téměř neprostupná. Zajímavé také je, že letos napadlo hodně sněhu dole, ale horní partie byly jen samý led a skála. Tam skoro nechumelilo. I to je dáno polohou hory, která leží hodně na jih Komplikovaná cesta do základního tábora vedla ve hlubokém sněhu. LL 14 a 15 / 2009 NA CESTÁCH STRANA 27 Francie s AMAVETEM Nevěřili jsme, že někam po− jedeme, ale nakonec jsme jeli. Rádi bychom touto cestou po− děkovali Pardubickému kraji, společnosti AMAVET a jejímu hlavnímu představiteli Ing. Sta− nislavu Medřickému, CSc. Z naší ZŠ Dobrovského se po− znávacího zájezdu zúčastnili Klá− ra Donátová, Ludmila Macháč− ková, Tomáš Cacek, Miroslav Andrle a Stanislav Ječmínek. Nastoupili jsme ve Svitavách, a jak jsme projížděli Litomyšlí a Pardubicemi, autobus se postupně zaplnil. V Praze jsme pak ještě vyzvedli pana Ing. Med− řického, a když jsme nakonec po 9. hodině večerní přejížděli hranice Česka, bylo jasno − jedeme na týdenní studijní cestu do Francie. Annapurna I 8091 m n.m. Svatý muž v Káthmándú Cesta přes Německo se táhla, přesto kolem jedné hodiny už jsme byli na hra− Tam hrálo štěstí skutečně ohromnou roli. Jeden ze členů expedice, který tam nicích Francie a asi v sedm ráno jsme trčeli v Paříži v zácpě. Nejprve řidiči chtě− měl ten den přečkat noc, se ještě dlouho vnitřně smiřoval s tím, co se té noci li zaparkovat pár kroků od Place Concorde, ale parkovat se smělo pouze tři ho− stalo. Doslova se toho večera podruhé narodil, protože si odchod z jedničky diny, přičemž my, po noční cestě, potřebovali zaparkovat minimálně na devět rozmyslel na poslední chvíli. Jeho stan po lavině vypadal, jako když se při− hodin. Smůla! Ale řidiči byli ochotní, my − stejně jako ještě hodněkrát − pro− pleskne mokrá fotka na zeď. To musela být hrozná rána. Přitom se při stavbě vedli tzv. rychlý výstup a už jsme si to mířili přes náměstí Concorde do slavné druhé jedničky hledalo místo co nejbezpečnější. Stavěli to ti, co už jednou pařížské obrazárny Louvre se snad ještě slavnějším obrazem Mony Lisy. lavinou proletěli. Pravděpodobně došlo k tomu, že se uvolnil obrovský serak, Tady jsme uskutečnili − jak se říká − „hon na Monu Lisu“, přičemž jsme s rychlostí který dokázal svou setrvačností pustošit i daleko od své hlavní dráhy. větru přeběhli všechna plátna slavných, ale nám nic neříkajících malířů. Ovlivnila tahle druhá lavina konečné rozhodnutí vzdát se pro letošek výstupu Oběd jsme měli v restauraci Flunch Les Halles a poté jsme se již za deště na Annapurnu? přesunuli k chrámu Notre Dame, další památce, kterou si při prohlídce Paříže Už po první lavině, když jsme přišli do základního tábora, to tak na skoro 50 vážně nemůžete nechat ujít. Je znám především z knihy Chrám Matky Boží procent vypadalo, že expedice končí. Tím, že jsme přišli, jsme jim asi dodali v Paříži od Victora Huga. Vrátili jsme se zpět a prošli se po Champs Elysées, trochu optimismu. I tak bylo ale znát, že někteří na tom nebyli po psychické ale na Vítězný oblouk jsme se bohužel nedostali. Zdá se vám toho na jeden stránce zrovna nejlépe. Došlo dokonce k hlasování, co dál. den mnoho? My už taky pletli nohama, a tak jsme jen tak projeli okolo mo− Nebyla to trošku už ponorka? derní čtvrti La Defense a pak hurá na večeři. Když jsme se pak s hrůzou podí− To se mi nezdálo. Spíš byl problém ten, že došlo k určitým neshodám v taktice vali na hodinky, bylo už kolem deváté hodiny večerní. výstupu, protože kluci, kteří měli jít nahoru, se přikláněli k mým návrhům, ... Moment! „Co to ten pan Medřický vykládá?“ řekli jsme si. Mluvil o ho− telu, ale my viděli hřbitov! Budeme mít hotel vedle malého hřbitova, jen pár které se tak úplně neshodovaly s vedením týmu. To samozřejmě vytvářelo „zapomenutých“ náhrobků ve stínu panelových domů. Ale jak už to tak bývá spolu s traumatizujícím zážitkem z laviny určité napětí. po dlouhém dni, ubytovali jsme se vážně s radostí v hotelu Formule 1 v Saint De− Nakonec se ale vytvořilo vrcholové družstvo, ve kterém bylo kromě mě ještě nis a poté, co jsme se dohrabali přes šestimístný kód do pokoje, objevili jsme dalších pět lidí. Bylo domluvené, že počkáme na počasí. Věděli jsme, že máme jeho skrytou útulnost, manželská postel dole a nad ní „patrovka“ pro dítě. Za odfixované vše do dvojky a také další úsek až po závěrečné plato, kde by již zástěnou u postele chytře ukryté umyvadlo a při vstupu do pokoje do očí bijící neměl být vysloveně obtížný úsek. Trojka byla připravená ve dvojce a stačilo ji plazmová televize. Standardní hotel? Ale u nás v Čechách by moc neuspěl. jen posunout. Dalo se říct, že to nejhorší už jsme měli za sebou. Ráno jsme u snídaně vychutnávali první paprsky slunce a už v 8.00 jsme od− Počasí se ale nelepšilo, stále padaly velké laviny, což začalo nahlodávat jížděli do střední školy Garac se specializací na automobily, nákladní vozy a mo− většinu členů k ukončení expedice. Při posledním hlasování už jsem byl jediný, tocykly, u nás by to byl spíš takový „učňák“. Ale tam měla docela prestiž, kdo měl chuť to ještě zkusit. Chlapi už dostali tolik varování od hory, že už měli dost „upnutý“ školní řád, v areálu nesměli nosit kšiltovky, používat ja− neměli chuť to pokoušet. Vzhledem k tomu, co se před tím odehrálo, to bylo kékoli přehrávače, mobilní telefony apod. Obědvali jsme ve zdejší školní celkem pochopitelné. jídelně, kde jsme si mohli vybrat předkrm, dezert a nakonec i oběd s přílohou. Myslíš si, že člověk by měl být vůči těmhle signálům vnímavý? Okolo třetí hodiny jsme navštívili Cité des Sciences et de l´Industrie, což byla vlast− Mě osobně mrzí, že jme to ještě jednou nezkusili, ale na druhou stranu beru ně obrovská budova plná ukázek fyzikálních i chemických pokusů, různých to, že ti kluci za sebou měli sakra nepříjemný zážitek a nebezpečí bylo stále technických „vymožeností“ a celkově tam byla spousta zajímavých věcí. Když velké. Když se proletíš tři sta metrů v lavině, tak tě to prostě změní. jsme si ne−vše prohlídli, popojeli jsme na známou Boulevard de Clichy s kaba− Byla pro tebe Annapurna z hlediska náročnosti terénu a techniky jištění retem Moulin Rouge, tedy červeným větrným mlýnem. Tam jsme vystoupili něčím nová? a přes malé „náměstíčko“ Montmartre, známé díky malířům, spíše portrétis− My jsme byli nachystaní na obtížnou polskou cestu, vzhledem k výše tům apod., jsme se dostali až k jedinému kopci v Paříži, na kterém stojí Sacré Coeur. zmíněným skutečnostem jsme se rozhodli pro německou variantu, ve které bylo To byl ale výhled! Ale věčnost jsme tam přece zůstat nemohli. Poslední den cca 800 m ledového lezení se sklonem až 60−70 stupňů. Led to byl mimořádně v Paříži, a my bychom neviděli „Eiffelku“? tvrdý a křehký. Sněhu tam bylo ještě méně než na K2. Prý se zde použilo 100 Takže honem rychle do busu, do našeho oblíbeného Flunche, tentokráte na ledovcových šroubů, díky čemuž se dalo bezpečně dostat dolů i ve špatném Place de Clichy, a pak ještě rychleji zpět do autobusu a už jedeme… projížďka počasí nebo vyčerpání. večerní Paříží …. jůva… a Eiffelova věž! Sice jsme se nedostali nahoru, ale Každopádně já bych už v budoucnu určitě volil jinou výstupovou cestu, zážitek to byl, alespoň při snaze Lídy vyfotit se s „Eiffelkou“ za zády! protože to objektivní nebezpečí tam bylo neúnosné. Člověk tu musí být strašně Když jsme se ráno probudili, bylo teprve 5.45 hod. a my už museli vstávat. moc otrkaný a musí mít obrovskou kuráž. Snídaně a znovu hop do autobusu. Odjíždíme do Poitiers! Pomalu jsme se podél Nad objektivní nebezpečí se můžeš asi jen povznést. řeky Loiry blížili k jednomu ze zámků, a to k Amboise. Krása! Vybavení zámku Člověk na to musí mít povahu, aby to zvládnul. Přesto vím, že do téhle cesty teda nic moc, ale zahrada a architektura, to fakt byla nádhera! Měla bych ještě už jít nechci. Myslím si, že třeba původní varianta polskou cestou byla zajímavější připomenout, že v areálu tohoto zámku se nachází kaple, kde je pohřben slav− a bezpečnější. Výstup je sice náročnější, ale objektivního nebezpečí tam tolik ný Leonardo da Vinci. Naobědvali jsme sev restauraci Flunch v Tours, a poté nehrozí. Poláci, kteří tam byli s námi, lezli pilíř od západu a i tahle varianta se se šli projít po městě, přičemž jsme se podívali např. na Notre Dame la Grande. mi líbila o moc víc. Oni nakonec byli úspěšnější, dostali se výše, ale v 7800 m Když jsme se ráno naposledy nasnídali za svitu paprsků slunce a naposle− n. m. to také kvůli špatnému počasí vzdali. dy naložili věci do našeho spíše bronzového než zlatého autobusu, odjeli jsme Nechyběl ti Kamil Bortel, se kterým hodně lezeš a na kterého už jsi za ta léta do Futoroscope. Futuroscope vlastně prezentuje zábavnou formou to nejmo− zvyklý? dernější a nejnovější z audiovizuální techniky. Večeřeli jsme stejně jako ve Chyběl a myslím si, že spolu bysme dali ještě jeden pokus. středu v Cafeterii, což je obdoba Flunche. A pak cesta domů … František Teichmann, foto: archiv Romana Langra Za celý tým ZŠ Dobrovského Klára Donátová a Ludmila Macháčková STRANA 28 PŘEČTĚTE SI LL 14 a 15 / 2009

Modlitba k Máří Magdaleně že se jednou navrátí a spatří své blíz− plíšek. Nechce tomu věřit, vidí dob− Pripjaťský močál, časné léto roku je tady klid, velké bitvy se odehrávají ké a svoji drahou domovinu. Modlí ře, nematou ho snad smysly? Je tam 1944. Zákopy plné mazlavého bah− někde jinde. Slyšel o porážce u Sta− se často k Máří Magdaléně a tato mod− jméno Johanes Reis. Vždyť to je pře− na. Na okraji nedozírných močálů pře− lingradu, o bitvě u Kurska. Velitelé litba mu pomáhá přežít. Sovětští ve− ce on, tento plíšek mu nechali udělat šlapuje se zbraní namířenou k východu mu tvrdí, že se již naše vojska pře− litelé si ho oblíbí, je pracovitý a ši− rodiče při svatém biřmování. Vzpo− student posledního ročníku lanškroun− skupují k závěrečnému úderu. Když kovný, ovládá devět řemesel a se mene na krásné dětství a mládí v tom− ského gymnasia Johanes Reis. však viděl vojáky ustupující od Dně− vším si umí poradit. Blíží se doba jeho to malebném městě, na první oprav− Dívá se na zrádnou mokřinu před pru, ztratil všechny naděje. Už jen tou− propuštění a v této chvíli neví, kam dová přátelství i první lásky. Ano, sem sebou na východě, kde každý neopatr− žil, aby se mohl vrátit domů ke svým má jít. Z jeho rodného kraje byli patří, to je jeho rodný kraj a jeho mi− ný krok znamená smrt utopením. Sem nejbližším. všichni jeho blízcí násilně vystěho− lovaný kostel. Sehne hlavu a pomod− tam nízký stromek, jinak jen tráva Najednou ho vyrušilo temné du− váni, ale přesto ho to tam táhne. Na− lí se modlitbu k Máří Magdaleně. a louže smrduté vody. nění. Rovnou z močálů se na něj vali− víc tam nyní panují komunisté, kteří Potom se dlouho rozhlíží. Kostel Nemohl dokončit poslední ročník ly nějaké černé přízraky. Ano, již je o bývalé obyvatele nemají zájem. je stejný, a přece trochu jiný, trochu lanškrounského gymnázia, na rozkaz vidí lépe. Jsou to tanky T 34, kterým Rozhodne se tedy pro americkou chudší a skromnější, než jak si ho pa− Vůdce šel rozšířit životní prostor Říše rudí partyzáni postavili přes močály zónu v Německu, kam odešla větši− matuje. Několik žen se tu tiše modlí na východ. Po krátkém výcviku byla povalové mosty. Rána do hlavy a krev, na jeho příbuzných. řečí,které kdysi rozuměl, ale kterou celá jeho třída odeslána sem, na po− víc si nepamatuje. Sovětská zdravot− Je roztrpčený nad vývojem za želez− se nikdy nesnažil naučit. Obrazy jsou kraj močálu velkého jako celé Čechy. nice mu ošetřuje ránu na hlavě a něco nou oponou, ale přesto vzpomíná na stejné, i fresky na stropě, i když po− To, co je před ním, však není zem ani mu říká, nerozumí jí. Přesto mu ta řeč svou domovinu. Postupem času se ho ničené stářím. Poznává sv. Aloise Gon− voda. Jen trávou zarostlé močály se něco připomíná, snad nějak podobně zmocňuje hluboký pocit nespravedl− zagu, patrona všech studentů, však zakrslými stromy. Odtud přece ne− již slyšel někdy mluvit. nosti, vidí také fotografie z května roku do tohoto kostela chodili hlavně stu− může žádný nepřítel přijít. Již si uvědomuje, podobně maleb− 1945 z lanškrounského náměstí. Ten− denti. Kostel je chudý, ale čistý, krás− Vzpomíná na nádherné chvíle své− ně zněla česká řeč, kterou mluvili jeho to pocit zatrpklosti stále roste a roz− ně vyzdobený, je vidět, že ho lidé ho dětství, kdy ministroval v kostele sousedé v Lanškrouně. S jejich dět− hodne se, do tohoto města se již nikdy mají rádi, že se o něj starají. Kostelní sv. Máří Magdalény v Lanškrouně. mi si hrával na zahradě, s nimi měl nevrátí. ticho k němu promlouvá a on cítí, jak Tam na dřevěné lavici mají měděnou společná tajemství a prožil společná Jednoho dne se mu v místním ka− něco těžkého v jeho duši zvolna taje. destičku se jménem jeho rodiče a má dobrodružství. Proto od začátku ne− tolickém kostele dostane do ruky vi− Vždyť kostel tu stojí skoro dvěstě let, ji tam i on. Teď však mu je především pociťoval odpor ke svým věznitelům, zitka Sdružení pro záchranu kostela vždyť Bůh, který v něm přebývá, zve zima. Chlad a vlhkost se vkrádá do ale pochopení jejich patriotického zá− Máří Magdalény v Lanškrouně s ba− k sobě každého, nedělá rozdíly, je ta− bot, už se těší na výměnu stráží. Za− palu osvobodit svou vlast od protiv− revnou fotografií. Nakonec se koneč− dy pro ty, kdo mají čisté srdce. tím se nic neděje, daleko v močálech níka, který vypaloval jejich vesnice a ně rozhodne, rozjede se tedy do Čes− Johannes Reis, bývalý student a bý− se prý skrývají banditi. Jedni napa− vraždil jejich děti. ké republiky, chce se na ten svůj nád− valý voják, konečně najde ve svém dají naše transporty a druzí zase bo− Dají ho do dobytčáku a vezou do herný kostel podívat zblízka. Přijede srdci dlouho vytoužený mír a pokoj, jují proti bolševikům, kterých mají za zajateckého tábora na Sibiř. Je to ne− do Lanškrouna, zasedne v kostele do najde tu usmíření. 25 krutovlády dost. Už dlouhé týdny lehká doba, ale drží ho přesvědčení, starobylé lavice a uvidí malý měděný Eva Latifová a Jaroslav Macek

Dopis z Domova pro seniory ma, a když ráno vstali, babička jim dová bych nerada umřela. Nevím, ne− Vážení přátelé, přijměte malý pří− položila nůž a černou patku chleba. podala k snídani trochu pražené po− vím, jestli sama vylezu na strom. No− spěvek o Kmotře Bídě. Poslužte si dle libosti. Mistr vstal a po− lévky. Když už byli na odchodu, řekla hy, ruce, tělo mi nějak neslouží. Pan Ježíš často zacházel do hor, do modlil se, i Svatý Petr, pak dali se Pan Ježíš stařence: „Chci tě matko od− Počkej tady, natrhám ti hrušek, co těchto chudých krajin. Svatý Petr, oba do jídla. měnit za tvé pohostinství. Řekni sama, budeš chtít, řekla Smrt. Jedním sko− který ho doprovázel, byl již tak una− Sotva však požehnal Kristus Pán co by sis přála“. kem byla na stromě, ale neutrhla ani ven, že byl rád, když uviděl malou režný chlebíček, hned patka narostla Pane, vidíš mou zahradu? Hle, jak jednu hrušku, protože jí ruce zdřevě− vesnici. Tamhle je nějaký statek, mož− v pěkný bílý chléb a voda se promě− je pustá. Nic tam nerodí. Výjimku činí něly. Chtěla seskočit dolů, ale co vidí? ná, že by nás tam přijali. Nikoliv, toho nila ve víno. Stařenko, pojez s námi, ta vysoká hrušeň. Ta jediná se ujala a Větve stromu ji obemkly jako kleště nemíním, tam by nás nepřijali, hos− pobízel Pan Ježíš Kristus babičku. dávala by mi hodně ovoce, kdyby mi a omotaly se kolem celého těla. podář je tvrdého srdce. Vejdeme do Když ochutnala chleba, zvolala: „To z ní zlí lidé neočesali krásné hrušky Sestřičko, pomoz mi z toho podiv− toho prvního stavení. Otevřeli dveře je dobrota, a ta voda. To není voda, dříve, než dozrají. Proto tě prosím, ného stromu, pomoz mi, čímkoliv tě a vešli dovnitř a spatřili tam vyhublou ale to je něco tak dobrého, že nevím, pane, máš−li takovou moc, učiň, aby odměním, prosila Smrt kmotru Bídu. stařenku. Dej Pán Bůh dobrý večer, jak to pojmenovat.“ To je víno, řekl každý, kdo na tu hrušeň vyleze, ne− Pomohla bych ti, ale co mi za to dáš? pozdravili oba babičku. Dej to Pán Svatý Petr. Víno, divila se stařenka. mohl slézt dolů, dokud mu to nedo− Pytel dukátů, slibovala Smrt. Co bych Bůh, a že nevěděla, koho má před Neměla jsem na světě nic dobrého. volím. Pán vyplnil její přání. s nimi dělala, když by mne zahrabali sebou, hned se tázala. Copak mi nesete Hlad a nouze byly mým údělem a co Zanedlouho dostala kmotra Bída do hrobu? Slib mi, že mne necháš a já panáčkové? Neneseme nic, ale při− víc, kdekdo mne od prahu vyhání a novou návštěvu, která k ní přišla ještě tě osvobodím. Dobře, nechám tě tu cházíme s prosbou, zda bys nás tu dveře přede mnou zamyká a křičí: za bílého dne. Byla to žena hubenější 10 let, slibovala Smrt. To je málo. Tak nenechala přes noc. Jsme cestou u− „Jdi ,Bído, tam, odkud jsi přišla. Tá− než kmotra Bída, hotový kostlivec. padesát roků. To je ještě málo. naveni a venku fouká studený vítr, hni od mého stavení.“ Kdo jsi a proč ke mně přicházíš? Jsem Což chceš žít stále? Nezapomeň, že dál bychom ani nedošli, řekl pan Ježíš Ty jsi Bída? Divil se Svatý Petr. Smrt a jdu si pro tebe, odpověděla co první lidé v ráji zhřešili, musí každý a prosebně se zadíval na stařenku. Ano, jsem Bída. Kmotra Bída, tak mi bezzubá příšera. Ty že jsi Smrt a jdeš člověk umřít. Tak to usoudil Bůh. S radostí vám poskytnu noclehu, alespoň lidé říkají. Mistře, slyšíš? Je si pro mne? Ne, ne, já ještě nechci u− To se týká jen lidí, ale ne mne, odpo− ale mám jen trochu slámy, bude to to Bída. Vezmi jí všechnu moc, aby mřít. Musíš, není ti pomoci, poroučela věděla Bída. Smrt vidouc, že se sama tvrdé lůžko pro vás a nemám ničeho, lidi více netrápila, zašeptal apoštol Smrt a už se chtěla dotknout kmotry z větví nedostane, konečně svolila čím bych vás pohostila, ale spokojte Panu Ježíši do ucha. Nebylo by to Bídy svou kosou. a pravila: „Dobře, staň se ti po vůli se s kouskem tvrdého chleba, buďte moudré, odvětil Pan Ježíš. I Bída Stařence vyvstal smrtelný pot na a žij si třeba věčně, jen mne pusť zase vítáni. Pan Ježíš řekl: „To jsi hodná, musí být. Všichni by byli lakomci a čele, ale ač se hrůzou třásla, přece jí na svobodu“. Kmotra Bída se dotkla kmotřičko, rádi u tebe zůstaneme, nebáli se žádné metly. Ale nemluvme napadla šťastná myšlenka. Na oko hrušně a pravila: „Pusť kmotřičku Smrt, když jsi nás tak srdečně přijala“. Nu již o tom a pojďme spát. klidně se zeptala: „Nemohla bys mi ať si jde, kam chce“. tak pojďte dál a sedněte si tady na la− Kam si ale pane lehneme? Zde v ko− dopřát trochu času“? Budiž, několik I seskočila Smrt a běžela do polí, vici u kamen. Hned vám přinesu tro− můrce jsem vám připravila slamníky, okamžiků počkám. Smrt měla za to, jako by jí hlava hořela. chu vody a skývu chleba. A už cupi− řekla kmotra Bída. Apoštol, když že kmotra Bída se chce pomodlit dří− Od té doby žije mezi lidmi bez ustání tala do přístěnku. viděl to chudé lůžko, potřásl hlavou. ve, než opustí tento svět. Když mám kmotra Bída. Nechce se od lidí odlou− Svatému Petrovi se moc nelíbila, Ale Pan Ježíš řekl: „Pomodli se se jít s tebou na tak dalekou cestu, dovol, čit a zůstane prý tak dlouho na světě, ale než se zmohl na slovo, už tu byla mnou a uvidíš, jak krásně se vyspí− abych si natrhala několik hrušek. dokud na této zemi bude žít nějaký zpět, postavila na stůl džbán s vodou, me“. Opravdu, sladce se spalo obě− Hladová jsem přišla na svět, ale hla− člověk. Anežka Šimečková LL 14 a 15 / 2009 PŘEČTĚTE SI STRANA 29 víc lidí má odvahu veřejně projevit svou touhu po společenských změnách. DVACET LET Pohyb ve společnosti se tak začíná stále povážlivěji srážet s nehybností moci, roste společenské napětí a začíná hrozit nebezpečí otevřené krize. Takovou S tichým souhlasem krizi si nikdo z nás nepřeje. Proto vyzýváme vedení naší země, aby pochopi− Na jaře roku 1989 sepsala na večírku oslavujícím propuštění Václava lo, že nadešel čas ke skutečným a důkladným systémovým změnám a že tyto Havla z vězení skupinka jeho přátel petici Několik vět, jejíž plný text otisku− změny jsou svobodná a demokratická diskuse. Prvním krokem k jakýmkoli jeme v tomto dvojčísle LL. Nedá se říci, že to byl text převratný a svým smysluplným změnám, novou ústavou počínaje a ekonomickou reformou způsobem dnes působí křehce až bojácně. Mladší ročníky by zcela legitimně konče, musí tedy být změna společenského klimatu v naší zemi, do kterého se nemuseli chápat, proč bylo kolem smysluplných a z dnešního úhlu pohledu musí vrátit duch svobody, důvěry, tolerance a plurality. Podle našeho názo− samozřejmých požadavků tolik humbuku. ru je k tomu třeba: Původní představa tehdejší politické garnitury smést Několik vět ze stolu • Aby byli okamžitě propuštěni všichni političtí vězňové. s označením pamflet se ukázala jako poněkud naivní. • Aby přestala být omezována svoboda shromažďovací. Petice se šířila lavinovitě a krom skalních odpůrců režimu se s ní masivně • Aby přestaly být kriminalizovány a pronásledovány různé nezávislé iniciativy obeznámila i velká část tzv. šedé zóny, tedy lidí kteří doposavad proti režimu a začaly být konečně chápány i vládou jako to, čím v očích veřejnosti už dávno nevystupovali a žili svým poklidným socialistickým životem. jsou, totiž jako přirozená součást veřejného života a legitimní výraz jeho růz− Velmi důležitým aspektem byla skutečnost, že petici podepsala celá řada notvárnosti. Zároveň by neměly být kladeny překážky vznikání nových občan− lidí s vysokým společenským a kulturním statutem. Tito lidé samozřejmě ských hnutí, včetně nezávislých odborů, svazů a spolků. riskovali dost, především jejích profesní kariéra byla v těžkém ohrožení, nic− • Aby byly sdělovací prostředky i veškerá kulturní činnost zbaveny všech fo− méně zároveň věděli, že už nejsou padesátá léta s oprátkami a uranovými rem politické manipulace a předběžné i následné skryté cenzury a otevřeny doly. Výsledný efekt byl pro komunistickou vládu katastrofální. Zcela „za− svobodné výměně názorů a aby byly legalizovány sdělovací prostředky, půso− říznout“ Zdeňka Svěráka, Rudolfa Hrušínského nebo Hanu Zagorovou bylo bící dosud nezávisle na oficiálních strukturách. politicky těžko obhájitelné, tím spíš, že text petice byl veřejnosti znám, neboť • Aby byly respektovány oprávněné požadavky všech věřících občanů. společnost nakloněná změnám a touze po lepší ekonomické situaci zajímalo, • Aby byly všechny chystané a uskutečňované projekty, které mají natrvalo co že to ten oblíbený herec podepsal. Komunistická kobyla se ještě snažila změnit životní prostředí v naší zemi a předurčit tak život budoucích generací, vzedmout k mohutné demonstraci svornosti a a síly, ale snaha to byla směš− neodkladně předloženy k všestrannému posouzení odborníkům a veřejnosti. ná, seděl−li na jejím chromém hřbetě žokej Milouš Jakeš vykřikující dnes • Aby byla zahájena svobodná diskuse nejen o padesátých letech, ale i o Praž− památné věty o milé holce Hance Zagorové. ském jaru, invazi pěti států Varšavské smlouvy a následné normalizaci. Je S odstupem času mám pocit, že největší význam měla petice Několik vět v tom, smutné, že zatímco v některých zemích, jejichž armády tehdy do českoslo− že si celá řada lidí skrze ní ujasnila svou představu o svobodě a postavila se proti venského vývoje zasáhly, se dnes už o tomto tématu začíná věcně diskutovat, neúnosné politickoekonomické situaci země. A bylo důležité, že krom těch u nás je to stále ještě velké tabu, a to jen proto, aby nemuseli odstoupit ti lidé vysloveně odvážných se přidali i ti v šedé zóně, byť to obvykle bylo jen ti− z politického a státního vedení, kteří jsou odpovědni za dvacetileté upadání chým souhlasem. F. Teichmann všech oblastí společenského života u nás. Každý, kdo s tímto stanoviskem souhlasí, je může podpořit svým podpisem. Vládu vyzýváme, aby s ním nenaložila tak, jak je dosud zvyklá s nepohodl− Petice NĚKOLIK VĚT (dokument) nými názory nakládat. Zasadila by tím osudovou ránu nadějím, jimiž jsme První měsíce roku 1989 znovu a jasně ukázaly, že i když se současné vedeni, totiž nadějím na skutečný společenský dialog jako jediné možné vý− československé vedení velmi často zaklíná slovy přestavba a demokratizace, chodisko ze slepé uličky, v níž se dnes Československo nalézá. ve skutečnosti se dost zoufale vzpírá všemu, co demokracii vytváří nebo ji Podpisy je možno předávat či zasílat dosavadním signatářům anebo na alespoň vzdáleně připomíná. Petice a iniciativy občanů, které samo nezorga− tyto adresy: Stanislav Devátý, Revoluční 312, Gottwaldov nizovalo, odmítá jako nátlakové akce, pokojná lidová shromáždění rozhání, Václav Havel, Engelsovo nábřeží 78, Praha 1 do přípravy nových zákonů nedovoluje veřejnosti mluvit. Tytéž měsíce však Jiří Křižan, Navrátilova 16, Praha 1 zároveň ukázaly, že občanská veřejnost se už vymaňuje z letargie a že stále Saša Vondra, Trojanova 1, Praha 2 Společenská kronika Tady a teď NAROZENÍ: Vysoko v horách, kde už se špatně 16. 6. − Kryštof Zeman, Rudoltice 603 spí, bývají dlouhé noci vyplněné stří− 26. 6. − Michala Máslová, Žichlínek 240 dáním bdění a slabého spánku. Člověk 29. 6. − Tereza Chládková, U Papíren 197 má tendenci rovnat si myšlenky a pře− 2. 7. − Magdaléna Pokorná, Mánesova 384 mýšlí nad tím, co bylo i bude. 4. 7. − Nikola Slouková, M. Marků 111 Ležím ve stanu na úpatí ledovce. Celý 15. 7. − Daniel Jakeš, Rudoltice 615 rok jsem se těšil na tenhle kopec, a teď 18. 7. − Dominika Barbora Dugasová, Rudoltice 88 se mi do mysli nejčastěji vkrádá otáz− ka, nebylo−li by lepší ležet doma v posteli. Také se mi nepochopitelně dokola vybavuje černobílá fotografie z Bambiriády podbarvovaná obavami ze zítřej− SŇATKY: šího výstupu. V hlavě mi vře nesourodý galimatyáš, rozumnou myšlenku ne− 20. 6. − Michal Kašpárek a Adéla Grundová, Hlušovice a Svitavy udržím. Bohužel mám času více, než bych si přál. 4. 7. − Bryan Baker a Martina Skalická, Asheboro, NC, USA a Žichlínek 41 Libor včera slyšel běhat kolem stanu morčata, takže díky Bohu za tu fotku 4. 7. − Jaroslav Klička a Stanislava Kleinová, Svitavy a Velký Újezd a taky za počasí a bezpečnou cestu přes ledovec. Nakonec ještě prosím Boha 11. 7. − Petr Hošek a Lenka Rollerová, Vančurova 149, Lanškroun o jeho pomoc při zítřejším výstupu na vrchol. Hned v zápětí se zaposlouchá− 11. 7. − Lubor Kristek a Lenka Hamalová, Cotkytle 23 a Nepomucká 302, La vám do mrazivého ticha hor a hlavu mi ve vteřině vyplní prázdnota. Blažený 18. 7. − David Nagy a Věra Lukavská, Ostrov 309 pocit klidu mě rozesměje. S výrazem idiota na hodinu usínám naplněn štěstím 18. 7. − František Svatoš a Petra Božáková, České Libchavy 73 a Rudoltice 26 z absolutní přítomnosti. F. Teichmann VZPOMÍNÁME: Letošní téma králické Cihelny: Západní val 1944 25. 6. − Miroslav Hejl, Vrchlického 414, 81 let Vojenskohistorická akce s názvem CIHELNA 2009 KRÁLÍKY Den Sil pod− 27. 6. − Marta Urbanová, Damníkov 141, 80 let pory AČR se letos koná na téma Západní val 1944 − Průlom. Dvanáctý ročník 30. 6. − Josef Liška, Škroupova 834, 67 let vzpomínkové akce připravují společně ve dnech 21. a 23. srpna Velitelství 1. 7. − Ladislava Thunová, Tatenice 49, 82 let Sil podpory AČR, město Králíky, kluby vojenské historie z ČR, sběratelé 19. 7. − Zdeněk Kohl, Jakubovice 83, 43 let vojenské historické techniky a složky Integrovaného záchranného systému kraje. 24. 7. − Emma Stejskalová, Palackého 571, 93 let Na finanční zajištění vyčlenil kraj z rozpočtu částku ve výši 80 tisíc korun. Akce Cihelna Králíky vznikla v roce 1997 z iniciativy příznivců vojenské PODĚKOVÁNÍ historie. Veřejnosti připomněla období budování prvorepublikového opevnění na Králicku a jeho následný osud. Poprvé byla tato akce organizovaná pro ši− Děkujeme všem pracovnicím Domova o seniory, které vzorně pečovaly rokou veřejnost v prostoru pěchotního srubu „K−S 14 „U CIHELNY“, odtud o naši babičku p. Věru Richterovou. Rodina Richterova její název. Magdalena Navrátilová, tisková mluvčí Pk (kráceno) STRANA 30 PŘEČTĚTE SI LL 14 a 15 / 2009 Jindřich Štyrský (nar. v Čermné u Kyšperka) − zabýval se fotografií, kolá− žemi, malířstvím, grafikou, knižní ilustrací, poezií a scénografií. Vystudoval pražskou AVU, byl členem Devětsilu a Spolku VÚ Mánes. V letech 1925−28 žil s malířkou Toyen (M.Čermínová) v Paříži; významný představitel surrealis− mu (r. 1934 spoluzakladatel Skupiny surrealistů v ČSR). Po návratu do Pra− 1. 8. 1674 zemř. Karel Škréta, malíř (nar. 1610), 335 roků hy se stal šéfem výpravy Osvobozeného divadla. Jeden z prvních evrop− 2. 8. 1909 zemř. Josef Zítek, arch., stavitel Nár. divadla (nar. 4.4.1832), 100 r. ských umělců, kteří se zabývali barevnou koláží (tvůrce několika jejích cyklů). 2. 8. 1949 nar. Olga Sommerová, filmová dokumentaristka, 60 roků Ota Janeček (nar. v Pardubičkách u Pardubic) − malíř, grafik, ilustrátor, 3. 8. 1889 nar. Otto Gutfreund, sochař (zemř. 2.6.1927), 120 roků tvůrce plastik, keramiky, filmový výtvarník, žák C. Boudy. Člen Spolku VÚ 7. 8. 1899 nar. Oldřich Nový, herec a režisér (zemř. 15.3.1983), 110 roků Mánes a SČUG Hollar. V počátcích jej inspirovalo dílo A. Modiglianiho, 8. 8. 1884 zemř. Miroslav Tyrš, spoluzakl. Sokola (nar. 17.9.1832), 125 r. poté kubismus, který značně transformuje, aby jej provázel další tvorbou. Od 8. 8. 1929 nar. Josef Suk, houslista, 80 roků 70. let se v jeho díle prolínají realistické postupy s fantazijními v osobitém 9. 8. 1959 zemř. E. F. Burian, skl., rež. a dramatik (nar. 11.6.1904), 50 roků projevu. V roce 1963 získal 1. cenu v Sao Paulu za ilustrace dětské knihy a r. 11. 8. 1899 nar. Jindřich Štyrský, malíř a grafik (zemř. 21.3.1942), 110 r. 1970 Stříbrného orla na Mezinárodním knižním veletrhu v Nice. 15. 8. 1919 nar. Ota Janeček, malíř, grafik, sochař (zemř. 1.7.1996), 90 r. Bohumil Kubišta (nar. ve Vlčkovicích u Hradce Králové) − malíř, grafik, 20. 8. 1914 založena Česká družina, která sdružovala Čechy a Slováky člen skupiny Osma, teoretik generace českého expresionismu, kuboexpre− žijící v Rusku a stala se základem pozdějších čs. legií, 95 roků sionismu a kubismu. Od r. 1903 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Pra− 21. 8. 1884 nar. Bohumil Kubišta, malíř a spis. (zemř. 27.11.1918), 125 r. ze, o rok později přešel na AVU, poté do Florencie a Paříže. Výrazně jej in− 23. 8. 1974 zemř. Mikuláš Medek, malíř, grafik, básník (nar. 3.11.1926), 35 r. spirovala výstava A. Muchy v r. 1905. V Paříži se seznamuje s díly Picassa 24. 8. 1999 zemř. Jan Anastasius Opasek, teolog, arciopat benediktinského a Braqua a také s tvorbou Jana Zrzavého. Kolem r. 1911 je hostem v umělec− kláštera v Praze − Břevnově (nar. 20.4.1913), 10 let ké skupině Sursum. Válečné události znamenaly jeho návrat od futurismu, 28. 8. 1959 zemř. Bohuslav Martinů, (nar. 8.12.1890), 50 roků. fauvismu a surrealismu k přísně analytickému stylu. CO O NICH VÍTE? Mikuláš Medek (nar. v Praze) − malíř, ilustrátor, autor textů. Syn Rudolfa Karel Škréta (nar. v Praze) − zakladatel svébytného českého barokního ma− Medka, žák Fr. Muziky a Fr. Tichého. Pohyboval se v surrealistickém okru− lířství, největší umělecká osobnost 17. stol. v Čechách. Syn staré protestant− hu K. Teigeho, V. Effenbergera ap. Svým dílem vyjádřil existenciální úzkost. ské rodiny král. úředníků byl nucen v 18 letech emigrovat do Švýcarska. Umě− Jan Anastasius Opasek (nar. ve Vídni) − český duchovní a básník. V roce lecká studia absolvoval v Benátkách, Florencii a Římě, hluboké stopy v jeho 1932 vstoupil do benediktinského řádu, studoval teologii v Praze a ve Vatikánu. díle zanechali nizozemští malíři Tintoretto, Caravaggio, Poussin, Velázquez a van Od r. 1938 kněz, 1939 převor kláštera v Břevnově, od r. 1947 opat. R. 1950 Dyck. Ať jde o témata náboženská (z 32 obrazů svatováclavského cyklu část ve vykonstruovaném politickém procesu odsouzen na doživotí, 1960 amne− zachována na zámku v Mělníce, část v Nár. galerii v Praze), monumentální stován. Rehabilitován 1969, kdy odchází do kláštera v SRN. Návrat r. 1990, oltářní obrazy nebo skupinové portréty (Řezač kamenů Miseroni s rodinou v letech 1990−93 znovu opatem, od r. 1993 arciopatem kláštera v Břevnově. nemá v Evropě obdoby) nebo o noblesní psycholog. pronikavé portréty (I. J. Autor bás. sbírek (Obrazy, exil 1974; Život upřený do středu, exil 1979; Pod− Vitanovský z Vlčkovic, 1669, zámek v Rychnově n/K.), dovedl Škréta vždy večerní hudba, 1979; Vyprahlá krajina, 1980) a memoárů (Dvanáct zastave− spojit pozemský realismus s monumentálním zobecněním. Nemenší význam ní, 1992). Vyznamenán Řádem za zásluhy v boji proti nacismu, Řádem TGM mají jeho kresby. Ve směru, který vyznačil, šli J. Mánes a K. Purkyně. II. tř. a Velkým zlatým vyznamenáním Za zásluhy o Rakouskou republiku. Josef Zítek (nar. v Praze) − nejvýznačnější český architekt 19. stol., pedagog, Bohuslav Martinů (nar. v Poličce) − inspirován impresionismem kompono− žák vídeňských stoupenců neorenesance E. van der Nülla a A. Siccarda. Inspi− val zpočátku jako samouk, v letech 1922−3 hospitoval u J. Suka, získal sti− rován severoitalskou pozdně renes. architekturou. Hlavní díla: Národní diva− pendium v Paříži (učitel A. Roussel). Jeho sloh vyzrával vlivem I. Stravin− dlo v Praze (soutěž 1866−vítězný návrh, 1868−83), rekonstrukce vyhořelé bu− ského a směrů poválečné hudby včetně jazzu. Zůstává trvale v cizině. Ve své dovy; Mlýnská kolonáda, K. Vary (1871−74); Rudolfinum, Praha (s J. Schulzem). tvorbě spojuje moderní hudební jazyk s vytříbeností historických forem a me− Olga Sommerová (nar. v Praze) − česká režisérka dokumentárních filmů, lodicko−rytmickými elementy lidové hudby svého rodiště. Dílo: klavírní (cykly soustřeďující se zejména na sociální témata (opuštěné děti, neúplné rodiny, in− Loutky, Tři české tance, Etudy a polky); komorní skladby pro housle a klavír validé, staří lidé, alkoholičky). Natočila na sto filmů, za něž získala řadu cen (Česká rapsodie); sonáty, smyčcové kvartety, kvintety, sextety; koncerty pro na domácích i zahraničních festivalech (Ty to překonáš; S tebou, táto; Miluj sólové nástroje s orchestrem, šest symfonií, symfonické básně, různé orches− bližního svého; Svobodný člověk Václav Malý; Netrpělivost srdce; Máňa aj.) trální skladby (Památník Lidicím, 1943); písně; kantáty (Kytice, 1937; Polní Otto Gutfreund (nar. ve Dvoře Králové) − český sochař a výtvarný teoretik. mše, 1939; Otvírání studánek, 1955); opery (Hry o Marii, 1934; Julietta, V roce 1905 odjel do Paříže, při studiu 1909−10 u E. A. Bourdella poznal tvorbu 1937; Řecké pašije, 1957−9), rozhlasové a televizní opery a další hudba. A. Rodina a seznámil se s P. Picassem. Člen Skupiny výtvarných umělců. Od roku 1926 profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze. První sochař, Největší kulturně−společenská a charitativní akce Orlických hor a Podorlicka který důsledně uplatnil principy kubismu v sochařství. Homolské schody 2009 − 22. srpna 2009 od 9.00 hod. Oldřich Nový (nar. v Praze) − uměleckou dráhu začínal jako zpěvák v kaba− Na co se můžete těšit? retech, 1919−36 herec a později režisér ND Brno, 1935−48 ředitel vlastního • představí se informační centra Orlických hor, Podorlicka a dalších regionů Nového divadla v Praze, do konce 70. let spolupracoval s Hudebním divadle • prezentace ohrožených památek z celé oblasti Orlických hor a Podorlicka v Karlíně. Jedna z nejvýznamnějších osobností českého hud. divadla (hudeb− • prohlídky poutního kostela Panny Marie Bolestné na Homoli s průvodcem ní komedie). Kromě režie vystupoval jako zpěvák a herec. Od 20. let filmový • cyklovýlety po značených trasách a stezkách do okolí Homole i dále herec (Kristián, Eva tropí hlouposti, Hotel Modrá hvězda, Roztomilý člověk, • andělé vyrobení dětmi se vrátí po letech zpět na homolské schody Valentin Dobrotivý, Pytlákova schovanka, Světáci aj.). • celodenní program pro malé i velké návštěvníky Miroslav Tyrš (nar. v Děčíně) − tělovýchovný pracovník, politik, historik • tržiště originálních produktů a občerstvení umění a estetik, profesor dějin umění na UK a ČVUT v Praze, první český Doprovodný program v dalších místech regionu! odborný umělecký kritik, předseda výtvarného odboru Umělecké besedy • putování Rychnovem nad Kněžnou se Zilvarem až do pivovaru a člen poroty pro sochař. výzdobu Národního divadla v Praze. Spoluzaklada− • vernisáž obrazů na Novém zámku v Kostelci nad Orlicí tel Sokola, 1862−84 jeho náčelník. Tvůrce sokolské tělocvičné soustavy a čes− • z Homole na VIII. pivní festival do Pelin v Chocni kých tělovýchovných názvosloví. Roku 1882 zorganizoval a řídil I. sokolský • prohlídka města Ústí nad Orlicí s průvodcem slet. Od r. 1871 vydával časopis Sokol, nejstarší český sportovní časopis. • prohlídky hradu a zámku v Potštejně Z díla: Úvahy a pojednání o umění výtvarném 1−2, Základové tělocviku (1871). (dopravu z Homole do uvedených míst zajišťuje AUDISBUS) Josef Suk (nar. v Praze) − houslista, vnuk skladatele Josefa Suka a pravnuk Pro každého něco… A. Dvořáka. Hru na housle studoval u Jaroslava Kociana, na konzervatoři • pro jedlíky homolské křápance, přestavlcké koláčky, chlenská uzenina a na AMU v Praze. Poprvé hrál veřejně r. 1940, v zahraničí r. 1948. V letech • pro nejmenší dětský den s pohádkářkou Vítězslavou Klimtovou 1953−55 v orchestru ND, od r. 1961 sólistou České filharmonie. Partneři v ko− • pro znalce pak rychnovské pivo nebo staročeská medovina morní hře: od r. 1952 J. Chuchro a Jan Panenka (Sukovo trio), 1951−2 Pražské • pro milovníky adrenalinu – paintball a airsoft kvarteto, příležitostně Smetanovo kvarteto, od r. 1963 Zuzana Růžičková. Nepřehlédněte! Získal řadu zahraničních ocenění. • dopravu na Homol si můžete objednat na dispečinku AUDIS: 800 101 520 Emil František Burian (nar. v Plzni) − dramatik, režisér, hudební skladatel • pro děti v kostýmu anděla vstup na „Homolské schody“ zcela zdarma a divadelní teoretik. Od pol. 20. let se spolupodílel na avantgardních přístu− • charita určená dětem z dětských domovů – hračky od vás potěší pech k divadlu. V roce 1934 založil divadlo D 34, adaptoval a dramatizoval • hlídané parkoviště jízdních kol přímo pod Homolí přes 30 textů: drama Proč žiješ, Václave Řího (1958), poezie (Horkým srd− Příspěvek na Homolské schody: zakoupením pamětních odznaků „Homol− cem (1950), soubor povídek Osm odtamtud (1954); překládal a psal opery ské schody“ přispějí děti částkou 39 Kč, dospělí 69 Kč a VIP 99 Kč (Bubu z Montparnassu, Maryša, Opera z pouti) a melodramy. (odznak slouží jako volný vstup i v rámci doprovodného programu) LL 14 a 15 / 2009 SDĚLENÍ, NÁZORY STRANA 31 VYZNEJTE SE VE VAŠICH PENĚZÍCH (13) Zač budou v Lanškrouně na prodej byty? Ano, je to tak: převážná většina českých domácností drží veškeré své fi− Proslýchá se, že naše radnice chystá další kolo privatizace městských bytů. nanční rezervy především na účtech s nízkým výnosem. Zdůvodněním větši− Předzvěstí toho, že celá věc je zřejmě skutečně „ na spadnutí“, bylo jednání nou bývá averze k riziku. Má−li to být sázka na jistotu, pak se jedná o jistotu Zastupitelstva Města Lanškroun dne 24. června 2009. Zastupitelům byla ke ztráty. Nebo přinejmenším nulového výnosu. schválení předložena nová „Pravidla pro prodej bytových jednotek a domů Na hodnotu našich peněz totiž neustále působí inflace. K ochraně před ní s byty...“ Podle těchto pravidel bude kupní cena bytů stanovená tak, že se ještě tak stačí podílové fondy peněžního trhu nebo spořicí účty. Pro splnění tržní cena bytu stanovená soudním znalcem vynásobí koeficientem, jehož dlouhodobých cílů však je třeba výkonnějších nástrojů, portfolia namíchaná výši určí zastupitelstvo města. z akcií a dluhopisů. Rozumně balancovaný mix investic kapitálového trhu V rozpravě před hlasováním o přijetí zmíněných pravidel vystoupil pan poskytne v delším časovém horizontu průměrný výnos šest až sedm procent Ing. Bohumil Bernášek (ČSSD), který konstatoval, že by se zejména mělo ročně. Pro názornost se podívejme na ilustrační tabulku: počáteční vklad roční úrok za 10 let za 15 let za 20 let diskutovat o ceně, za kterou se bude občanům prodávat metr čtverečný obec− 100 000,− 3% 134 392,− 155 797,− 180 611,− ního bytu. Apeloval na zastupitele s tím, že město bude prodávat byty obsa− 100 000,− 6% 179 085,− 239 656,− 320 714,− zené a nikoliv volné, jak to činí realitní kanceláře, cena by potom této skuteč− Vidíme, že rozdíl výnosů značně vzrůstá v čase. Pro dlouhodobé záměry, nosti měla odpovídat. Další diskuse o cenách bytů se na zastupitelstvu ale jakým je například finanční nezávislost, je využití vysoce výkonných investic nekonala. Předložená „Pravidla“ byla následně schválena nejtěsnější možnou nezbytností. Jinak se okrademe o nezanedbatelné částky a náročnější cíle většinou 11 hlasů. budeme plnit jen s obtížemi. V horším případě bychom se některých z nich Problém se tak podle mého názoru ale pouze odsunul, zastupitelé se zřejmě museli vzdát úplně, a to nechceme, že? budou muset cenou bytů ( resp. výší koeficientu, kterým se tato cena stanoví) No jo, jenže co s tím rizikem? Předně, rizika ohrožující investice jsou zabývat na některém z příštích jednání. všelijaká. Například lidé spořící v kampeličkách se na vlastní kůži přesvědčili Věřím, že se zastupitelé dopracují k rozumné ceně, která bude pro stávající o kreditním riziku. To je situace, kdy daný peněžní ústav či emitent cenných nájemníky městských bytů akceptovatelná, a to s ohledem na jejich sociální papírů není schopen splácet své závazky. Pokud investujeme prostřednictvím situaci, stávající hospodářskou krizi a s ní spojenou menší dostupnost půj− otevřených podílových fondů, takové nebezpečí se nás prakticky netýká. A to ček, dále i na trend klesajících cen bytů apod. Jaroslav Lechnýř dokonce i v případě, že zkrachuje správcovská společnost daného fondu. Je− ho majetek totiž investiční společnosti nepatří a v případě konkursu a vyrovnání Dopis z domova pro seniory není součástí konkursní podstaty. Peníze v bance bohužel takto zabezpečeny Moji přátelé, já vás všechny mile nemáme, zato však jsou do určitého limitu kryty pojištěním vkladů. si zpívala. I doma si vedla velice dob− V případě akciových investic je hlavním rizikem kolísavost, volatilita. Což zdravím a máte slovo, jak říká paní ře jako hospodyně. Všechno uvařila, znamená, že během roku můžeme na trzích vydělat klidně třicet i více procent, Jílková v pořadu Máte slovo, milí ob− ale děti při nejlepší vůli nezachráni− ale také stejně tolik ztratit. Prodělečných období je ovšem historicky význam− čané. Tak to změním a slovo budu la. Chlapec v 10 letech umírá a za ně méně a především, z dlouhodobého hlediska akciové trhy rostou v průměru mít já, když vám napíši příběh z mého dvě léta i děvčátko. Co je to platné, 7 – 14 % ročně. Každopádně, kolísání je nepříjemné. Slabší povahy období dětství. že mají vilu, veliké hospodářství, po− poklesu neustojí, likvidují pozice a realizují ztráty. Ochrání nás pouze železná Když jsem chodila do školy, chodil le, ale neštěstí za neštěstím. Dlouho disciplína a především jasná představa o tom, kam která investice směřuje. tam také chlapec a děvče. Oba byli to trvalo, než se z toho sedlák dostal. Pokud se značně sníží hodnota mých vkladů, které budu potřebovat za osm jiní než my. V obličeji byli promod− V tom mu velice pomohla ta čiperná let, jsem v klidu. To je normální. Kdyby se tak stalo rok dva před koncem, ralí a ve všem pomalejší. Jak v učení, služtička, kterou si nakonec vzal za mám průšvih. Kvůli tomu portfolio nesmí zůstat statické, používáme tzv. tak v tělocviku. Říkalo se, že mají o− ženu. Já ji stále vidím, jak jezdí s těmi investiční brzdu. V původně agresivním mixu pro dlouhodobou potřebu, s pře− pačný oběh krve. Zvlášť to děvčátko koňmi. Měli jsme vedle sebe pole. Ta vahou akciových titulů, postupně přibývá dluhopisů a na závěr celý objem často plakalo. Nám ostatním to bylo se ničeho nebála, ale selky ji nikdy skončí v peněžním trhu, kde se mu nemůže nic stát. Z toho plyne i potřeba čas líto, měli jsme je rádi, ale jejich sr− mezi sebe nevzaly. Pro ně to byla stále od času, nejméně jednou za dva roky, revidovat finanční plán a provést pří− díčku to nestačilo. Když jejich ma− jen služka. Proto si selský synek ne− slušné úpravy v nastavení aktiv. minka čekala třetí dítě, bála se, aby směl vzít děvče z chalupy, jen ze sel− Dalším opatřením, stejně tak důležitým, je využití konceptu pravidelného se to neopakovalo.Bez lékařské rady ského rodu. Co to bylo nešťastných investování. Ať si trhy provádějí jakékoli hrátky, nakupujeme po malých řekla manželovi, že zajde k rodičům lásek. Stávalo se, že někteří i do vody částkách, a tedy v dlouhodobém měřítku za průměrnou cenu. Tím eliminuje− na návštěvu a domů se už nevrátila. skočili a raději se utopili. me riziko, že při velkém objemu investice trefíme vrchol nějaké bubliny a po Tam také zemřela. Při dnešní lékařské vědě by ty děti následném poklesu se budeme potit hrůzou ještě několik let. Lidé jsou totiž Sedlák zůstal sám se dvěma dětmi. mohly žít. Proto říkám, važte si, moji notoricky neschopni předvídat vzrůsty a pády trhů, které jsou poháněny více Plný chlév dobytka, koně a pole. Na− drazí přátelé, svého zdraví. Zvlášť psychologickými faktory než racionálními ekonomickými úvahami. Pokud si štěstí tam měl ještě někoho. Mladé ženy, přestaňte kouřit, ušetříte pení− myslíte opak, možná se budete lépe cítit v kasinu než v prostředí investic. děvče, polosirotka z Beskyd, kterou ze i okolí kolem sebe. Nyní již známe rizika dlouhodobých, vysoce výnosných finančních ná− zaměstnával jako děvečku. Byla veli− I přes časté varování vidíte kouřit strojů a rovněž jak s nimi zacházet. Zbývá jen stanovit požadovaný objem ce šikovná, nevelká, černé vlasy, na herečky, lékaře i zdravotní sestry, financí pro splnění budoucích cílů, ovšemže při započtení vlivu inflace, a časový horizont plnění. M. Frydrych krku kvítkovaný šátek. Byla veselá, takže kdo chce kam, pomozte mu tam. když jela s koňmi na pole vláčet, tak Zdraví Anežka Destinační společnost Orlické hory a Podorlicko vyhlašuje v rámci akce Homolské schody 2009 Přečetli jsme: Panely zatím nevadí Lesklé panely posazené na polích po stovkách vedle sebe jsou teď populár− SBÍRKU ŠATSTVA ní. A to nejen u firem, které se rozhodly na energii z obnovitelných zdrojů vy− Jaké věci je možné darovat: dělávat. Lidem se totiž sluneční elektrárny většinou líbí nebo jim aspoň nevadí. − Letní a zimní oblečení (dámské, pánské, dětské) Investoři to někdy dokonce přiznávají jako důvod, proč se teď soustředí víc − Lůžkoviny, prostěradla, ručníky, utěrky, záclony, na elektrárny sluneční, a ne větrné. S vrtulemi totiž už mnohde narazili. − Látky (minimálně 1m2, prosíme, nedávejte nám odřezky a zbytky látek) Ovšem i větrníky na obzoru se řadě z nás dříve líbily. Před patnácti lety − Domácí potřeby − nádobí bílé i černé, skleničky − vše nepoškozené jsem za nimi třeba jel na výlet k Branné u Jeseníku. Bylo to něco neobvyklé− − Peří, péřové a vatované přikrývky, polštáře a deky − Obuv − veškerou nepoškozenou ho. Dnešní vrtulovou krajinu Svitavska už neobjíždím. Věci, které vzít nemůžeme: Co si asi za patnáct let řekneme o těch lesklých panelech na polích, kde − ledničky, televize, počítače a jinou elektroniku, matrace, koberce (z ekolo− dříve kvetly slunečnice? (MFD − Pardubický kraj, 10. 7. 2009, M. Filip) gických důvodů), Přečetli jsme: Co si myslíte o festivalech? − nábytek, jízdní kola a dětské kočárky − ty se transportem znehodnotí, − znečištěný a vlhký textil. Musím přiznat, že jsem na žádném hudebním festivalu ještě nebyl. Ale to, Věci prosíme zabalené do igelitových pytlů či krabic, aby se nepoškodily že na Kunětickou horu o víkendu přišlo pět tisíc lidí, i když pršelo, mě oprav− transportem. du udivuje. Je to obrovská poptávka, také bych se rád s takovou setkal, po− Veškeré věci dovážejte do 20. srpna 2009 do Informačního centra v Rychnově kud jde o nedělní mše. nad Kněžnou nebo je přineste přímo na akci Homolské schody dne 22. srpna Navíc hudební festivaly naplňují léto i mnoha mladým lidem, kteří nechtějí do 15.00 hod. Sbírku si zde převezme zástupce Diakonie Broumov. nebo nemohou jet na klasickou dovolenou. Zbigniew Czendlik Více informací na: [email protected], 722 94 98 76 (Mladá fronta DNES − Pardubický kraj, 20. 7. 2009) STRANA 32 ROZHOVOR LL 14 a 15 / 2009 AMERICKÝ HOKEJ JE TVRDŠÍ, ALE JEDNODUŠŠÍ Rozhovor s mladým hokejistou Michaelem Šrámkem Michaela jsem několik let učil na základní škole v Lanškrouně. Vzpo− mínky na jeho tvrdohlavou a ne prá− vě ukázněnou povahu by mohly lec− kterého začínajícího kolegu učitele od této práce odradit. Co se mu však ni− kdy nedalo upřít, byl obrovský talent na sport a schopnost nevzdat se. S přidrzlostí, která ho na druhém stupni doprovázela s věrností němec− kého ovčáka, jsem se smířil jen s vě− domím toho, že hokejistovi, který se má prosadit a uspět, může být tahle vlastnost prospěšná. Když jsem se před nedávnem do− zvěděl, že rok strávil na střední spor− tovní škole v americkém Wisconsi− nu, moc mě tahle informace nepře− kvapila, protože tah na brankumu nikdy nechyběl. Z rozhovoru, který jsem s Michaelem připravil, mám upřímně dobrý pocit a myslím si, že sami poznáte proč. Michaele, hned na začátku by stá− lo za to vysvětlit, jak ses do USA do− stal? Dozvěděl jsem se od svého kama− ráda, hokejisty Martina Tomaníka, že Michael Šrámek s hlavním trenérem Bobem Schroedem a asistenty Samem Tijanem a Michaelem Larabellem. odjíždí do Států. Zeptal jsem se ho, jestli bych měl také šanci, a on mi dal kontakt, na základě kterého se mi to Představ nám rodinu, ve které jsi bydlel. podařilo uskutečnit. Do Států jsem se tedy dostal v rámci studijního progra− Řekl bych, že to byla typická americká rodina střední třídy. Oba rodiče mu, protože to ani jinak nebylo možné. Není problém se tam podívat jako učitelé, děti vzorně vychované. Jejich syn ještě v osmnácti letech neochutnal turista na tři měsíce, ale být tam legálně skoro celý rok je problém. To jde alkohol a řekl mi, že ho ani nikdy nebude pít. Byla to rodina, řekl bych, až pouze v případě podepsání profesionální smlouvy ne−bo studia, jako v mém moc slušná, ale to není výtka, protože se mi u nich žilo moc dobře a pomohli případě. mi zařídit všechno, co bylo potřeba. Brali mě skutečně jako svého syna. Studoval jsem na severu při hranicích s Kanadou ve státě Wisconsin. Svou Nedokážu si představit, že by to takhle fungovalo u nás, protože oni se tam rozlohou je to stát větší než Česká republika a z hlediska klimatu je to jedna o mě celý rok starali dobrovolně, bez nároku na jakékoliv peníze. z nejchladnějších oblastí USA. Zajímavé je, že tam prakticky nemají jaro Co se mi také líbilo, byla skutečnost, že mi hned všechno řekli na rovinu! a podzim. Léto prakticky během několika dnů přejde do zimy, která je oprav− Když se jim něco nelíbilo, okamžitě jsem se to dozvěděl. „Prostě tohle nesmíš du velmi tvrdá s množstvím sněhu a nízkými teplotami. a dělat to nebudeš!“ Když jsem jim vysvětloval, že v Čechách je běžné dát si V téhle zemi lidé žijí především americkým fotbalem. Když se hrají důleži− v sedmnácti s kamarády pivo, tak si mysleli, že jsme všichni alkoholici! To té zápasy, tak to prožívá celý stát a působí to skoro jako státní svátek. Dále se nedokázali pochopit a nedokázal jsem jim ani vysvětlit to, že když si můj táta pak spousta lidí baví rybařením. Tradiční je také výroba sýrů. skočí sem tam po hokeji na pivo, není alkoholik. Samotné studium jsem si nehradil, i ubytovaní a stravu jsem měl zadarmo, Hodně bylo dáno tím, že to byla silně věřící rodina. Když si na internetu ale platil jsem poměrně drahé pojištění, které by řešilo jakékoliv mé potíže. přečetli, že 60% Čechů nevěří v Boha, tak to také nedokázali vstřebat! Já jsem Od způsobení dopravní nehody až po zdravotní komplikace. se jim snažil vysvětlit, že modlení je ztráta času, protože my máme jeptišky, O Američanech existuje v povědomí české veřejnosti spousta klišé. Počí− které se za nás modlí! (smích) naje tím, že jsou všichni tlustí, a konče všeobecným míněním o jejich nedo− Oni respektovali, že jsem nevěřící, ale do kostela jsem chodit musel! statečné nevzdělanosti. Jaká byla tvoje osobní zkušenost? Je ten běžný život v podobný tomu, jak jsi to znal z Čech, nebo jsi zažil Tak já bych spíš řekl, že jsou to mýty. Má to samozřejmě i něco do sebe, ale něco jako „kulturní šok?“ třeba ta jejich pověstná tloušťka. Oni opravdu hodně pracují a z toho vyplývá, Tak jedna věc mě hned na začátku dost šokovala. Oni se tam všichni spr− že nemají dost často možnost aktivně sportovat a pravidelně se stravovat, což chují ráno, a ne večer. Já si opravdu neuměl představit, že půjdu večer do po− docela často „odprdne“ právě to tělo. Co jsem byl překvapen a nelíbilo se mi, stele bez sprchy. Pak jsem měl problém s tím, že místo oběda mají takovou je skutečnost, že vůbec neznají Evropu. Oni si pak myslí, že žijeme sto let za svačinu. Hlavní jídla pro Američany jsou snídaně a večeře. Mezi tím se pra− opicemi. Dokonce jsem se setkal i s otázkou, jestli se u nás používají počíta− cuje a na větší jídlo není přes den čas. Já si začal dělat sendviče se zeleninou, če. Ale nenechal jsem si to líbit! abych to nějak zvládnul. Pak mě hodně zaskočilo, že skoro vůbec nechodí pěšky Myslíš si, že je opravdu zajímalo, odkud pocházíš? a nejezdí na kole. Oni jsou v tomhle ohledu dost líní a všude jezdí autem. Tak určitě jim nebylo jedno, odkud jsem, ale v Americe dnes existuje spousta Už jsi zmínil, že nejpopulárnějším sportem je americký fotbal. Ty jsi tam programů, které mají jejich zem prezentovat jako přátelskou a svobodnou, hrál hokej. Jak si ten stojí ve srovnání s ostatními sporty? a to je pro ně mnohem důležitější než to, ze kterého kouta Evropy pocházím. Řekl bych, že je tak na čtvrtém místě po americkém fotbalu, baseballu Z Čech si někdy můžeme připadat jako pupek světa, ale při pohledu a basketbalu. Přesto si myslím, že mají lepší výchovný a přípravný hokejový z Ameriky se naše sebestřednost může jevit nepatřičně, nebo až nabubřele. program, než je u nás. Je to vidět i na výsledcích juniorských mezinárodních Stal se z tebe v USA vlastenec, nebo jsi pocítil nicotnost našeho „srdce“ hokejových turnajů, ve kterých vyhrávají především Američani. Nemají lepší v centru Evropy? vybavení nebo trenéry, ale jejich program je propracovanější. Spíše jsem si uvědomil, že Češi ve světě moc neznamenají a že si skoro Je všeobecně známé, že v severní Americe se hraje jednodušší a daleko vůbec za svou zemí neumíme stát. Tam na každém domě visí americké vlajky tvrdší hokej než v Evropě. Je tomu tak i v juniorské soutěži? a každý je neuvěřitelně hrdý na svou zem. V tomto ohledu se máme od Hrál jsem trošku jiný styl, než se hraje u nás. Je to trošku tvrdší a určitě se Američanů co učit! hraje mnohem jednodušeji. U nás si hlavně hrajeme s pukem a s nahrávkami. Já jsem se tam za Českou republikou snažil stát, ale to by si dělal automa− Co je zajímavé, tak specielně juniorské soutěže jsou možná ještě tvrdší než ticky každý! samotné NHL. Tam se hraje hodně pro diváky, a aby na ně lidé chodili, tak je LL 14 a 15 / 2009 ROZHOVOR STRANA 33 běžné, že za jeden zápas jsou dvě až tři bitky. To se prostě divákům líbí! bere 23 lidí, kteří budou hrát už juni− Sám jsi to při utkání zažil? orskou soutěž Nord American Na finále konference se na nás přišlo podívat 1200 lidí a bylo znát, že se Hockey League, což je druhá nejlep− mnozí chtějí před takovým publikem předvést, což vedlo k mnoha šarvátkám. ší americká soutěž, z patnácti dalších Docela jsem si zvyknul a přizpůsobil se. v této kategorii. Pokud by se mi po− Střední škola v USA bude asi něco úplně jiného, než co si pamatuješ ze dařilo získat studentské vízum a vy− Šumperku! brali mě, mohl bych hrát v této pres− Základní rozdíl je v tom, že si každý student na začátku školního roku volí tižní soutěži. Když to nedopadne, tak předměty podle svého zájmu. Důležité je, aby si dokázal spočítat kredity za mám nabídku z Pitsburgu na jinou jednotlivé předměty a na konci střední školy jich měl dostatek k postupu na juniorskou soutěž, ale vše bude závi− vysokou školu. set na vízech. Je také možné, že se Na škole, kam jsem chodil, jsem si vždy na každé čtvrtletí volil čtyři předmě− vrátím do Šumperka. ty. Ty jsem pak měl každý den v přesném pořadí za sebou ve formě jedenapůl− Je evidentní, že Amerika je pro hodinového bloku. Mezi předměty byly jen 5 – 10 minut dlouhé přestávky. tebe každopádně na prvním místě. Každý den je tak prakticky stejný, začínal jsem v 7.40 a končil ve 14.50. Mně Co tě tam tak láká? osobně to vyhovovalo, protože jsem se mohl snadněji připravovat na jednotlivé Tak jeden z těch důvodů je hokej, předměty. Sem tam byla tzv. poloviční škola, kdy se končilo dopoledne. ale hlavně bych rád získal sportovní Ty první týdny asi nebyly zrovna jednoduché, vzhledem k tomu, že tvá stipendium na nějaké universitě a hrál angličtina by se dala označit jako „v začátcích.“ vysokoškolskou soutěž Division No, ona byla hůř než v začátcích! Já skoro nic neuměl. Odjel jsem tam One. Ono se to tady moc neví, ale ta− skutečně naslepo! Ta paní, která mě tam pustila, přimhouřila obě oči a mys− hle soutěž je v Americe skoro populárnější než NHL. Důležité je také říct, že lím, že se dost obávala toho, že mě pošlou domů. Já když tam letěl, tak jsem kolem 20% hráčů NHL hrálo Division One. Mně se zalíbil ten americký pro− musel předem napsat vstupní testy, abych dostal studijní vízum. Dosáhl jsem gram, který propojuje kvalitní hokej s kvalitním vzděláním. To u nás není pouhých 20%, a to jsem ještě dost opsal! dost dobře možné. František Teichmann Nakonec jsem tam obstál, ale velmi mi pomohlo, že jsem tam letěl čtrnáct dnů před začátkem školy. Celé dva týdny jsem se jen učil angličtinu a to mi hodně dalo. Ve škole jsem to samozřejmě zpočátku moc nezvládal, ale po− stupně jsem sám na sobě cítil, že se to zlepšuje. Které předměty sis vybral? Engineering, což bylo de facto kreslení v programu Autocad. Povinnou jsem měl angličtinu. Pak jsem si vybíral především tak, aby mě to bavilo – fotografo− vání, výtvarnou výchovu, business, historii 20. století, matematiku atd. Čím se liší americká střední škola od té české z hlediska přístupu učitelů? Učitele nezajímalo, co při hodině dělám, nezajímalo ho, jestli si píšu po− známky. Učitel dal termín na test, který jsem musel napsat na určitá procenta, a hotovo, tím byly karty rozdané. Oproti českému školství se tam učitelé těší také značné autoritě, je to někdo, kdo je výrazně nadřazen nad žáka, a neřeší se tam problémy s kázní. Dělat nepořádek si nikdo nedovolí. Čím to? Tak za prvé je to hodně dané procentuálním systémem známkování. Pokud nesplním test na určitá procenta tak končím. Na všech sportovních školách pak platí, že pokud test napíšu na hůře než C, což je 77%, tak se nemůžu třeba měsíc věnovat sportu. A dokážete si asi představit, jak výrazně by šla dolů forma, pokud bych měsíc hokej netrénoval. V Evropě a potažmo i v Čechách jsou noviny plné světové hospodářské krize. USA patří k těm nejvíce postiženým zemím. Jak se to projevovalo ve Wisconsinu? Moc jsem to tam nezaznamenal. Wisconsin není zaměřený na automobilo− vý průmysl, takže to nebylo až tak výrazné. Pak bych řekl, že tam nikdo tyhle ekonomické problémy až tak moc neřeší. Náš soused třeba přišel o práci, ale on se na to dívá tak, že se přestěhuje někam, kde práci najde. Já bych řekl, že ve Wisconsinu se krize projevila tím, že na Floridu se nejede na dovolenou dvakrát, ale jen jednou za rok. Zdálo se ti, že ve Wisconsinu si lidé obecně žijí na výrazně vyšší úrovni než v Čechách? Asi ano. Mají určitě více peněz, ale v Čechách je zase o mnoho levnější jídlo. To je u nás ve srovnání s Amerikou neuvěřitelně levné. Za co také musí zaplatit spoustu peněz, jsou pojistky. Pokud člověk neplatí dobrou zdravotní pojistku a onemocní nebo se mu něco stane, tak mu nikdo nepomůže! V Čechách se mají všichni dobře, a to i ti, kteří nepracují nebo nechtějí praco− vat. V Americe, kdo nepracuje, zemře hlady, protože na něj nečeká žádná štědrá sociální podpora. Tam si lidé každé práce skutečně váží a snaží se ji plnit na 100%, protože ví, že venku na ulici čekají další! Setkal jsem se třeba s jedním Čechem, který byl dva roky bez práce a místo sehnal jen náhodou, díky tomu, že paní, která na tomto místě pracovala, zemřela. Měl bys možnost si jako student ve Státech přivydělat? Ano měl, ale absolutně na to nebyl čas. Můj den v Americe byl velmi ste− reotypně a časově přesně rozčleněn. V 7.40 začala škola, ta končila ve dvě, pak trénink a po tréninku okolo šesté domů. Tam jsem se učil a pak už jen rychle do postele. Jaké plány máš v příštím roce? Než jsem odjel do Čech, tak jsem v Americe hrál High school hockey. Já bych ještě příští rok mohl hrát tuto soutěž, ale dostal jsem se na nějaké junior− ské tréninkové „campy.“ Na jednom z nich mi řekli, že by mě rádi viděli na hlavním tréninkovém campu se zhruba čtyřicítkou dalších lidí. Z nich se vy− STRANA 34 SPORT LL 14 a 15 / 2009 PLAVKY JSEM SI ŠILA SAMA Rozhovor s Janou Černovskou, juniorskou mistryní Evropy v bodyfitness Bodyfitness představuje sportovní disciplínu, kterou lze charakterizovat jako esteteckou odnož klasické kulturistiky. V bodyfitness se totiž mnohem více než na pomyslné „hory“ svalů dbá na souměrnost, eleganci a vysporto− vanost těla. Lanškrounská závodnice Jana Černovská se po čtyřech letech tréninku usadila v rumunském Baia Mare na pomyslný evropský trůn, když si domů přivezla zlatou medaili v juniorské kategorii bodyfitness nad 163 cm. Svým úspěchem nezúročila jen čtyřletou dřinu v posilovně, ale také kreativitu a manuální zručnost, neboť soutěžila v plavkách, které si nejen sama navrhla, ale také ušila a ozdobila. Jano, ty jsi měla za sebou už před mistrovstvím Evropy velmi dobře rozjetou sezónu a doslova, na co jsi šáhla, to se ti povedlo. Jak moc tě pak překvapilo evropské zlato? Čekala jsi takový výsledek? Mně se už na jaře podařilo vyhrát „Čechy,“ z čehož jsem měla obrovskou ra−dost a moc jsem chtěla vyhrát i republiku. Přitom na mistrovství Čech jsem zví− tězila rozdílem jediného bodu, takže jsem si do poslední chvíle nebyla jistá, jak to dopadne. Stačil hlas jediného rozhodčího a všechno mohlo skončit jinak. Když jsem odjela na Evropu, tak jsem vůbec takhle dobrý výsledek nečekala. Díky časovému posunu (mistrovství Evropy se konalo v Rumunsku – pozn. autora) a docela špatné cestě jsem nestihla počáteční prezentaci, takže jsem soupeřky viděla jen oblečené na večeři. Všechny vypadaly strašně dobře, takže jsem skutečně nevěděla do čeho jdu. Všechno se ukázalo, až když jsem vylezla na pódium. Teda vlastně slezla dolů, protože mi pak hodně lidí říkalo, že mezi ostatními zářím, vypadám velmi dobře a že je potřeba, abych se co nejvíce snažila. No a tak jsem se snažila a na pódiu bojovala od začátku až do konce. Co to znamená, bojovat na pódiu v soutěži bodyfitness? Tam je hrozně důležitá osobní prezentace. Je nutné, aby to k něčemu vypa− dalo. Když tam člověk přijde, hezky se usmívá a užívá si na pódiu všechny ty pohyby, tak je to pro konečný výsledek nenahraditelné. Myslíš si, že právě tohle byla tvoje silná stránka? Je to docela možné, asi ano. Kdybych přišla nabručená, tak bych na porotu asi moc velký dojem neudělala. Já bohužel vůbec nevím, jak si vlastně stály ostatní závodnice, protože kompletní oficiální výsledky zatím nemám k dispozici. Asi by stálo za to připomenout, že už v loňském roce o tobě bylo slyšet. Nicméně forma šla ještě výrazně nahoru. Kdo ti pomohl s takhle pěkným výsledkem? Když jsem se rozhodovala, jestli půjdu už na jaře soutěžit, a ono to dlouho vypadalo, že nepůjdu, rozhodla jsem se nakonec, že to zkusím, a domluvila jsem se s Martinem Dajčem, že do toho půjdu. On mi do toho až tak moc ne− zasahoval, ale neustále mi radil v jídle a pomáhal v trénincích. Důležité bylo, že mi všichni ve fitku byli ochotní kdykoliv pomoct. Asi bych tady chtěla Martinu Dajčovi poděkovat, protože mám u něj v posi− lovně výborné zázemí. Nemůžu říci, že je to můj osobní trenér, ale já ho tak beru, protože se o mě stará někdy i na závodech. A pokud ne on, tak třeba jeho manželka. Ráda bych samozřejmě poděkovala také firmě All Stars, která pomohla juniorské české reprezentaci, rodičům a všem sponzorům! Jakou podporu máš doma? Rodiče mi fandili hned od začátku. Občas měli sice připomínky, obávali se hlavně, abych nevypadala jako chlap, ale jinak mi po celou dobu pomáhají jak finančně, tak psychicky! Ono bodyfitness není kulturistika, mělo by jít především o vysportova− nost, souměrnost a krásu těla. Nicméně jak moc jsou tu důležité činky? Ony jsou de facto úplně stejně důležité jako v kulturistice. Trénink ale obsahuje mnohem více aerobních aktivit – běh, kolo apod. Tedy není to jen o činkách, ale bez nich to nejde! Jak se ti dařilo skloubit časově náročné tréninky se studiem? Trénování mi zabere opravdu hodně času, takže třeba na kamarády nebo rodinu mi už moc času nezbývá. Už jen to, že dojíždím na střední uměleckou školu do Ústí nad Orlicí mi zabere dost času. Kdybych měla popsat svůj den− ní plán v závěrečné přípravě, asi bych leckoho od tohohle sportu odradila. Vstávala jsem totiž v pět hodin ráno a na půl šestou jsem uháněla do posilov− ny. Většinou jsem chodila běhat nebo jsem cvičila i jiné „kardio“ (sportovní trenažéry uzpůsobené vytrvalostnímu tréninku − pozn. autora). Na osmou jsem odjela do školy a odpoledne po škole jsem se stavila na otočku doma a na šestou už jsem znovu byla ve fitku. Trénink zabral dvě až dvě a půl ho− diny a pak už jsem byla schopná jen jít spát. Příští rok kvůli maturitě jaro musím vynechat, ale rozhodla jsem se, že na podzim zkusím zabodovat na mistrovství světa. Mělo tvoje vítězství na Evropě i nějaký další dozvuk třeba v tom, že se LL 14 a 15 / 2009 SPORT STRANA 35 kolem tebe seběhla média a potencionální sponzoři? Určitě se to trošku rozhýbalo! Mám několik nabídek na focení do časopi− sů. V pondělí jedu třeba fotit do Brna s kulturistou Janem Kubíkem. Možná, že to bude i na titulní stránku časopisu Muscle and fitness! Každopádně se tam něco objeví a určitě se nějaké fotky dostanou také do Světa kulturistiky. František Teichmann

Nové sportoviště! Gymnázium Lanškroun oznamuje: − Od 1. 8. 2009 je v provozu hřiště s umělou trávou o rozměrech 28 x 13 m − Hřiště se nachází za budovou gymnázia − Součástí hřiště jsou kůly, síť na volejbal (nohejbal), síť na badminton, branky, basket. koše − Organizacím a soukromým osobám nabízíme možnost využití tohoto hřiště za cenu 80−120Kč/h dle podmínek vyvěšených na oplocení hřiště − V případě zájmu nebo dotazů prosím volejte tel. 604 314 307 MČR proběhlo koncem června. nebo se obraťte na kancelář Gymnázia Lanškroun

Získal jsi 5. místo na MČR a sed− mé místo na ME v Rumunsku. Kte− rého výsledku si více ceníš? Mistrovství ČR letos proběhlo v mé věkové kategorii bez rozdílu vah, kdežto mistrovství Evropy bylo podle váhových kategorií, takže jsem měl svým způsobem výhodu. Oba výsledky byla pro mě dobré a na MČR bych skončil ve své váhové ka− tegorii dokonce na 3. místě. Právě ten „potencionální“ bronz mě nominoval na „Evropu.“ Velký podíl na mém úspěchu mají krom mě samotného také Ing. Hanka Uhrová, provozova− telka fitness centra, ve kterém mám velké zázemí. Finančně mi pomohla firma Cyklosport Dvořákovi a v ne− poslední řadě bych chtěl poděkovat Tomáši Kučerovi a Romanu Šišáno− ZAČÍNAL JSEM VE 44 LETECH vi za dlouholetou pomoc s přípravou a účastí na závodech. Rozhovor s lanškrounským veteránským kulturistou Ladislavem Thunem Není to ve tvém věku zbytečně vel− Ladislav Thun s Romanem Šišánem Krom velkého úspěchu Jany Černovské měl Lanškroun na ME v Rumunsku ká dřina, jezdit na závody a trávit na závodech MČR ještě jedno želízko v ohni. tolik času přípravou? Ladislav Thun zabojoval ve veteránské kategorii 50 – 60 let a blýskl se při Tak dřina to je, ale pomáhá mi to řenců. V tom vidím největší přínos ce− první účasti na takto významném podniku sedmým místem. získávat zkušenosti, které můžu uplat− lého závodění. Láďo, ty sis dlouho věnoval cyklistice a až později přišlo posilování a kul− nit při tréninku svých svěřenek a svě− František Teichmann turistika. Jak dlouho se tomuhle sportu věnuješ a čím si tě získal? Začal jsem s ním na přelomu let 2000 – 2001. Z časových důvodů jsem se už nemohl věnovat trénování cyklistiky a to mě donutilo najít si jinou spor− tovní alternativu. Krom jiného mě to zavedlo také do posilovny, kde jsem před osmi lety začínal s váhou 72 kg. Byl jsem v té době vysloveně štíhlý až hubený muž a rozhodl jsem se na sobě zapracovat. V letošním roce se ti již začíná dařit ve veteránské kategorii jak v republikových soutěžích, tak i v rámci Evropy. Myslíš si, že ty roky práce už začínají nést ovoce? Přesně tak. Bez toho času by to nešlo. Já startuji stále v kategorii do 80 kg a vzhledem k mé výšce jsem stále spíše štíhlý. Oproti soupeřům mám však tu výhodu, že jsem více vyrýsovaný, ale vše je hlavně v dlouhodobé přípravě. Mí soupeři za sebou nemají 8 let cvičení, ale třeba třicet, a to je znát. Soutěžíš ve veteránské kategorii. 50 – 60 let. Je to hodně nabitá kategorie? To bych ani neřekl, ale hodně je znát ta dlouhodobost cvičení mých konku− rentů. Já byl na pěti závodech, oni mají za sebou třeba desítky závodů a to jim dává větší jistotu. Já to můžu dohnat jen větší pílí a lepší životosprávou. Je vůbec věk nějak limitujícím faktorem pro cvičení? Já si myslím, že věk nehraje vůbec roli. Já začal až ve 44 letech. V zimním období mám dnes 96 kg a na závody to vyrýsuji na 80. Dá se začít kdykoli a dá se specificky zatěžovat jakákoliv svalová skupina podle potřeby. STRANA 36 SPORT LL 14 a 15 / 2009 FOTBAL − KONEČNÉ VÝSLEDKY sezony 2008 − 2009 KRAJSKÝ PŘEBOR MLADŠÍHO DOROSTU: KRAJSKÝ PŘEBOR DOSPĚLÝCH − muži A: 1. AFK Chrudim 26 19 5 2 99: 29 62 ( 23) Rk. Tým Záp + 0 − Skóre Body (Prav) 2. Letohrad 26 19 2 5 100: 37 59 ( 20) 1. Ústí n/Orl. 30 26 2 2 88: 18 80 ( 35) 3. Litomyšl 26 16 6 4 70: 32 54 ( 15) 2. Svitavy 30 16 8 6 56: 30 56 ( 11) 4. Tesla Pardubice 26 15 3 8 58: 34 48 ( 9) 3. Choceň 30 17 4 9 55: 25 55 ( 10) 5. Hlinsko 26 14 5 7 64: 32 47 ( 8) 4. Tesla Pardubice B 30 15 5 10 54: 34 50 ( 5) 6. Ústí n/Orl. 26 14 4 8 64: 44 46 ( 7) 5. Hlinsko 30 15 3 12 59: 37 48 ( 3) 7. SK Chrudim 26 13 3 10 60: 41 42 ( 3) 6. AS Pardubice 30 12 9 9 45: 37 45 ( 0) 8. Svitavy 26 11 3 12 42: 50 36 ( −3) 7. Moravská Třebová 30 12 9 9 49: 45 45 ( 0) 9. Česká Třebová 26 9 4 13 30: 51 31 ( −8) 8. Dobříkov 30 12 8 10 44: 46 44 ( −1) 10. Lanškroun 26 7 6 13 37: 53 27 (−12) 9. Srch 30 13 3 14 48: 52 42 ( −3) 11. Vysoké Mýto 26 7 5 14 33: 48 26 (−13) 10. Č. Třebová 30 10 11 9 45: 44 41 ( −4) 12. Moravská Třebová 26 7 3 16 33: 74 24 (−15) 11. Polička 30 11 5 14 52: 53 38 ( −7) 13. Polička 26 2 4 20 24: 90 10 (−29) 12. Vysoké Mýto 30 12 2 16 41: 50 38 ( −7) 14. Třemošnice 26 2 1 23 19:118 7 (−32) 13. Letohrad B 29 7 13 9 40: 43 34 ( −8) Střelci branek: 8 − Komínek L.; 7 − Savych P.; 3 − Smrkal D., Smola V., Rek T., 14. Lanškroun 30 8 6 16 27: 53 30 (−15) Květenský D.; 2 − Vodák K., Vejrek T., Jačisko J.; 1 − Skalický D., Kovář L., 15. Stolany 30 4 6 20 32: 75 18 (−27) Kupsa D., Moučka R. 16. Skuteč 29 1 2 26 10:103 5 (−40) Střelci branek: 5 − Smejkal T. ; 4 − Šišan R.; 3 −Farkaš M., Krejsar L.; 2 − Richtr M., KRAJSKÝ PŘEBOR STARŠÍCH ŽÁKŮ: Fait L., Stasiowski P., Petik P.; 1 − Kristek D., Šilar D.ml., Vacek L. ,Pobořil R. 1. AFK Chrudim B 26 20 1 5 86: 27 61 ( 22) 2. Letohrad 26 20 1 5 90: 31 61 ( 22) 3. Tesla Pardubice 26 17 4 5 74: 30 55 ( 16) 4. Rosice n/L. 26 16 2 8 68: 27 50 ( 11) 5. Hlinsko 26 14 3 9 66: 43 45 ( 6) 6. Choceň 26 13 5 8 51: 41 44 ( 5) 7. Lanškroun 26 13 4 9 31: 29 43 ( 4) 8. Horní Újezd 26 13 4 9 41: 51 43 ( 4) 9. Česká Třebová 26 10 5 11 52: 45 35 ( −4) 10. Třemošnice 26 8 5 13 28: 44 29 (−10) 11. Přelouč 26 7 3 16 31: 52 24 (−15) 12. Ústí n/O. 26 6 2 18 26: 73 20 (−19) 13. Moravská Třebová 26 2 3 21 21: 85 9 (−30) 14. Polička 26 1 2 23 19:106 5 (−34) Střelci branek: 8 − Smrkal D.; 7 − Skalický D.; 6 − Kučera O.; 5 − Moučka R.; 2 − Marek J., Jung D.; 1 − vlastní

Foto: P.Mareš OKRESNÍ PŘEBOR II. TŘÍDY − muži B: 1. Dolní Dobrouč 26 17 4 5 72: 34 55 ( 16) 2. Lanškroun B 26 15 7 4 62: 29 52 ( 16) 3. Tatenice 26 16 2 8 50: 38 50 ( 11) 4. Jablonné n/Orl. 26 13 7 6 55: 39 46 ( 7) 5. Králíky − Červ.Voda B 26 11 7 8 51: 35 40 ( 1) 6. Sopotnice 26 10 5 11 46: 50 35 ( −4) 7. Dolní Čermná 26 9 7 10 43: 41 34 ( −8) 8. Kunvald 26 8 9 9 54: 53 33 ( −6) 9. Mistrovice 26 8 6 12 45: 53 30 ( −9) 10. Albrechtice 26 7 9 10 43: 54 30 ( −9) 11. Sruby 26 6 9 11 34: 43 27 (−12) 12. Kerhartice 26 6 7 13 33: 59 25 (−14) Foto: LS 13. Brandýs n/Orl. 26 6 5 15 39: 65 23 (−16) 14. Rybník 26 5 6 15 31: 65 21 (−18) KRAJSKÝ PŘEBOR MLADŠÍCH ŽÁKŮ: Střelci branek: 9 − Šebrle R.; 8 − Mizerák Roman, Petik P.; 7 − Šána P.; 1. Česká Třebová 26 23 1 2 110: 15 70 ( 31) 3 − Mizerák Michal, Stasiowski P., Stasiowski O.; 2 − Jor, Karel J., Šilar D., 2. Letohrad 26 22 2 2 152: 10 68 ( 29) Skula P., Jaroš J., Mizerák Radek; 1 − Kuttich M., Richtr M., Macháček O., 3. AFK Chrudim B 26 19 3 4 95: 26 60 ( 21) Fait L., Savych P., Šenkýř J., Wendlig M., Močkor J., Celý L. 4. Hlinsko 26 19 1 6 82: 27 58 ( 19) 5. Třemošnice 26 14 5 7 66: 44 47 ( 8) KRAJSKÝ PŘEBOR STARŠÍHO DOROSTU: 6. Ústí n/O. 26 14 3 9 83: 47 45 ( 6) 1. Svitavy 26 21 3 2 70: 21 66 ( 27) 7. Choceň 26 11 2 13 39: 54 35 ( −4) 2. Litomyšl 26 20 4 2 82: 19 64 ( 25) 8. Rosice n/L. 26 9 4 13 30: 44 31 ( −8) 3. Letohrad 26 14 8 4 55: 24 50 ( 11) 9. Tesla Pardubice 26 7 4 15 31: 59 25 (−14) 4. Hlinsko 26 13 3 10 66: 37 42 ( 3) 10. Přelouč 26 7 3 16 25: 68 24 (−15) 5. Moravská Třebová 26 11 5 10 45: 33 38 ( −1) 11. Lanškroun 26 7 0 19 26: 88 21 (−18) 6. Tesla Pardubice 26 10 6 10 41: 41 36 ( −3) 12. Horní Újezd 26 6 1 19 19:121 19 (−20) 7. AFK Chrudim 26 9 9 8 48: 39 36 ( −3) 13. Moravská Třebová 26 4 3 19 20: 92 15 (−24) 8. Ústí n/O. 26 10 6 10 57: 55 36 ( −3) 14. Polička 26 3 2 21 23:106 11 (−28) 9. SK Chrudim 26 9 5 12 46: 44 32 ( −7) Střelci branek: 6 − Doležal O.; 4 − Šípek J.,Veselý O., Jung D.; 1 − Lechnýř Z., 10. Vysoké Mýto 26 8 5 13 44: 57 29 (−10) Dvořák D., Vybíral J., Kolomý Š., Junek T., Antes A.,Kristek J., Zadražil D. 11. Polička 26 7 3 16 30: 55 24 (−15) 12. Třemošnice 26 7 3 16 25: 59 24 (−15) KRAJSKÁ MINILIGA PŘÍPRAVEK (nehraje se na umístění): 13. Lanškroun 26 5 7 14 29: 74 22 (−17) Starší přípravka – střelci branek: 13 − Krejčiřík J.; 9 − Filipi D.; 7 − Marek 14. Česká Třebová 26 3 3 20 17: 97 12 (−27) Michal, Knápek M.; 5 − Šípek J., Vu A.; 4 − Bako A.; Střelci branek: 6 − Majer J.; 5 − Močkor J.; 4 − Květenský D.; 3 − Zuch R.; 3 − Kačerovský M.; 2 − Tuček D.,Marek Matěj,Holeček M.; 1 − Popelář J. 2 − Stasiowski O., Dvořáček M.; 1 − Macháček O., Smola M., Šilar M., Šnir P., Mladší přípravka – střelci branek: 8 − Pecháček L.; 4 − Šípek M.; Špičák Z., Savych P., Martinec J. 3 − Bako R., Skalický M., Moučka A.; 1 − Kolomý A. LL 14 a 15 / 2009 SPORT, INZERCE STRANA 37 Memoriál Karla Šendery potřetí Na volejbalových kur− tech v Lanškrouně se v so− botu 27. 6. 2009 uskutečnil 3. ročník nohejbalového turnaje Memoriál Karla Šendery, kterým vzpomí− Blíží se Laudon 2009 náme na našeho velkého ka− Stejně jako v posledních letech se vydají na konci prázdnin závodníci maráda a spoluhráče. Jako každý rok se turnaje zúčast− oproti času a vstříc kopci Laudon, který se nachází nad obcí Albrechtice nila rodina Šenderova a po u Lanškrouna. Letošní ročník se koná v rámci Mistrovství střední Evropy slavnostním zahájení mohl a pořadatel počítá s účastí zhruba 120 jezdců z několika zemí – kromě České Roman „Šemík“ Šendera republiky i Slovenska, Polska a Rakouska. jako hlavní pořadatel zahá− Rekordem pětiletky závodů do vrchu by se dala nazvat účast šesti otevře− jit boje na hřištích. ných kopcových speciálů, tedy spiderů, lidově zvaných placek. Adeptem na V letošním roce se turna− absolutní vítězství bude Miloš Beneš, který představí svoje Lucchini P3B, na je zúčastnilo rekordních 16 paty mu bude šlapat opavský Petr Vítek s Osellou PA20S. Další Lucchini by amatérských družstev, která byla rozdělena do čtyř základních skupin. V těch měl sedlat bruntálský Martin Šípek, kterého možná za volantem nahradí le− se bojovalo o každý míč, protože některé ze skupin byly tak vyrovnané, že tošní adept na zisk titulu Mistra Evropy Václav Janík. Vozy francouzské rozhodoval právě poměr uhraných míčů. Vítězové skupin postoupili do sku− provenience představí Martin Novotný (Ligier JS49) a David Kostruh (Nor− piny finálové a tam bojovali o pohár a sud plzeňské dvanáctky, každoroční ma M20). Pětici doplní matador závodů do vrchu jesenický Marcel Pipek, ceny pro vítěze. Ostatní družstva pokračovala v bojích o celkové umístění který letos oslaví osmasedmdesáté narozeniny a divákům předvede vůz PRC v turnaji. Po odehrání všech téměř padesáti zápasů bylo jasné, že vítězi ama− Opel 2000. térské kategorie se stali pánové Krsek, Roubal, Majer a Novák, kteří prošli Na trati se představí i domácí jezdci, kromě již zmiňovaného Beneše uvidíte turnajem bez porážky. za volantem historického vozu Fiat 128SC Milana Stejskala a v BMW 130i V kategorii profesionálů se utkali lanškrounští nohejbalisté. Nejlépe si MTX sádrokartonáře Libora Vápenku. Všichni tři startují za GMS Mados Ra− v turnaji vedli pánové Žaba st., Fišer, Kopecký a Černý, kteří zvítězili v profi cing Team. Dalším domácím týmem je Camurra Racing, za který v letošní se− skupině. V této kategorii bylo odehráno množství krásných zápasů, které zóně startuje Bohuslav Urban (Škoda Fabia) a Jiří Jehlička (Škoda Octavia). sledovali kromě hráčů z vedlejších kurtů i příchozí diváci. Pro někoho možná neznámým, ale dnes již pravidelným účastníkem závodu Počasí bylo téměř celý den ideální a po odehrání napínavých a dramatic− bude Michal Sedláček, který v letošním roce dokončil stavbu vozu Škoda kých utkání byla pro všechny účastníky turnaje a diváky připravena kantýna Fabia RS. Za pořádající autoklub bude startovat Miroslav Matějka, který s velkým výběrem jídel a nápojů. Nechyběl ani tradiční tatarák, a tak mohl turnaj pořídil vůz Lancia Delta HF Integrale Turbo, ovšem otázkou je, zda stihne po předání diplomů a hodnotných věcných cen pro každé družstvo pokračo− vůz připravit, jako náhradní řešení má připravenu Alfu Romeo 155 GTA. vat vzpomínáním na našeho velkého kamaráda Karla Šenderu a sdělováním Pro diváky je připravena soutěž o nejrychlejší zajetý čas v simulátoru F1, dojmů z právě ukončených bojů. Kače® mimochodem jediném takovém simulátoru v ČR. Ten bude připraven již od Celkové výsledky: pátku přijímat fandy rychlých kol a toho nejrychlejšího v celém závodním ví− AMATÉŘI: kendu odmění pořadatel při nedělním vyhlašování výsledků pohárem a cenou. 1. Krsek, Roubal, Majer, Novák Další možností pro diváky bude let vrtulníkem, který bude připraven po 2. Jačisko, Langer, Janků celou sobotu a neděli vzít nad závodní trať (nebo třeba i někam jinam) až tři 3. Chládek, Chládek, Bako lidi najednou. Sobotní závodní den bude zakončen fotbalovým utkáním jezd− 4. Janisch R., Janisch F., Urban ců na místním fotbalovém hřišti a zhruba od 17 hodin až do noci bude tradiční 5. Beneš, Mazal, Špičák noční akce. Pro vaše děti jsou připraveny atrakce, které budou přístupné zcela 6. Černý, Černohous, Kaupe zdarma. 7. Martinec, Rejthar, Rejthar Všichni návštěvníci jsou srdečně zváni od pátku 28. do neděle 30. srpna do PROFESIONÁLOVÉ: Albrechtic u Lanškrouna. Více informací naleznete na stránkách závodu, 1. Žaba st., Fišer, Kopecký, Černý které mají adresu www.laudon2009.cz Milan Schembera 2. Smutný, Tejkl, Skalický 3. Kubec, Herynek, Kopecký st. Nejlepší hráč: Petr Jačisko Nejobětavější hráč: Radek Majer Nejzkušenější hráč: Josef Jonáš Miláček turnaje: Honzík Fišer Sponzoři turnaje: ORSO, s.r.o., LINSTRAM, s.r.o., Josef KRSEK, Jiří ROUBAL. * Koupím chatu s větším pozemkem v okolí Lanškrouna. Tel.: 602 121 807

* Sháním menší rodinný dům do 10 km od Lanškrouna. Tel.: 603 732 101

* Koupím byt 3+1, nebo 4+1 v Lanškrouně. Tel.: 602 762 770 PODĚKOVÁNÍ Cyklistický klub Lanškroun děkuje touto cestou radnímu Pardubického Inzerce v LISTECH LANŠKROUNSKA kraje JUDr. Miroslavu Stejskalovi za významný podíl na finančním zajištění Podmínky pro zájemce o podnikatelskou inzerci: cena za 1 cm2 12 Kč. 39. ročníku MZM 2009 AVX a městu Lanškroun za podporu této akce, zvláš− Strana Cena při opakované inzerci Uvedené ceny tě pak starostovi města Ing. Martinu Košťálovi. A4 1x 2x a více celoročně jsou bez DPH, Další poděkování patří státní a městské policii v Lanškrouně a motorká− 1 6000 5400 3600 za publikaci řům z Dolní Čermné za perfektní bezpečnostní zajištění účastníků MZM. 1/2 3100 2800 1860 inzerce v jednom 1/4 1600 1450 960 čísle LL. Dále děkuje zdravotní službě pod vedením MUDr. Václava Kmenta. Poděkování patří i všem organizátorům závodu v čele s předsedou orga− Představujeme vám: 3500 Kč / strana. Řádková inzerce soukromá pod značkou a podnikatelská: 40 Kč/řádek + DPH. nizačního výboru panem Janem Morávkem a všem sponzorům za finanční Soukromá řádková inzerce do tří řádků zdarma, plošná (foto aj.): 6 Kč/1 cm2. zajištění akce. Jiří Dvořák, ředitel závodu STRANA 38 SPORT LL 14 a 15 / 2009 Mistrovství ČR juniorů do 20 let v beachvolejbalu s úspěchem domácích hráčů Ve dnech 4. − 5. července 2009 proběhlo v Lanškrouně Gala Mistrovství ČR juniorů do 20 let. Dvoudenního turnaje se zúčastnilo celkem 15 dvojic, z původně 16 přihlášených párů se jedna dvojice v pátek omluvila a jedna star− tovat nemohla, protože jeden z hráčů postoupil do hlavní soutěže Super Koo− perativa Cupu mužů. Proto se pro Matěje Štiku hledal ještě v pátek večer par− ťák na akci v Lanškrouně. Vyšel hned první telefonát Pavlu Matějkovi, který toho po turnaji určitě nelitoval. Z první šestice nasazených dvo− jic postoupily do druhého hrací− ho dne pouze čtyři, k nim se přidali Lukáš Gucký s Davidem Lencem [7] a Matěj Štika s domácím Pav− lem Matějkou [12]. Nedělní pro− gram byl zahájen v 9 hodin dvě− ma zápasy opravné části pavou− ka, ve kterých se bojovalo o po− stup do semifinále. Překvapivě v této fázi turnaje skončila první nasazená dvojice Daniel Pfeffer, Čenkovice hostily špičku travního lyžování Jan Rodek, kteří prohráli s L. Guckým a D. Lencem. O další překvapení se Závody světového poháru v travním lyžování se o prvním červencovém postarali M. Štika s P. Matějkou, když porazili šestý nasazený pár Jiří Me− víkendu konaly pod záštitou hejtmana Radko Martínka. Pardubický kraj při− lichar, Robert Božek. spěl na šampionát ve slalomu částkou 40 tisíc korun. Světového šampionátu První semifinále proti sobě svedlo doposud neporažené domácí naděje se v čenkovickém Ski areálu zúčastnilo 70 závodníků z 9 zemí světa. Petra Doubravského s Radimem Mrázem a L. Guckého s D. Lencem. Mi− Hlavním organizátorem závodů v Čenkovicích je společnost OR−CZ z Mo− mochodem, Petr s Radimem jsou čerství mistři ČR v kategorii juniorů do 18 ravské Třebové, dlouhodobý partner travního lyžování a české reprezentace let a vybojovali si tak možnost startu na mistrovství Evropy. Tyto dvojice se v tomto sportu. Majitel firmy Václav Mačát připomněl, že areál pro travní už na turnaji potkaly, a to ve druhém kole, kdy v dramatickém boji a za velké lyžování vybudovali díky vydatné pomoci Radko Martínka, který před lety podpory diváků zvítězili Lanškrouňáci 2:1 (12,−19,15). Toto semifinále se podpořil žádost o dotaci z ministerstva pro místní rozvoj: „Radko Martínek hrálo taky ve třech setech, ale se šťastnějším koncem pro Lukáše s Davidem, má velkou zásluhu na tom, že se čeští travní lyžaři od počátku 21. století řadí kteří tak postoupili do finále. Ve druhém semifinále se představili Jan Hadrava mezi světovou špičku.“ Stopu zanechal Pardubický kraj nejen na úseku eko− s Jiřím Chochlíkem, kteří na turnaji ztratili pouze jeden set, a M. Štika s P. nomickém, ale i sportovním. Daniel Mačát z Moravské Třebové je trenérem Matějkou. Po dvou odehraných setech se z postupu radovali prvně jmenovaní. české reprezentace, Michal Mačát je vítězem světového poháru. Zápas o 3. místo přilákal do beachvolejbalového areálu více diváků, protože Nejúspěšnějším závodníkem posledních let je Jan Němec z Předklášteří se v něm představili tři hráči z Lanškrouna. Zápas byl pohledný, plný emocí u Tišnova, který je současně vítězem světového poháru i mistrem světa a snahy po zisku každého bodu. O pobavení diváků se postaral především v travním lyžování. Pro prvenství si dojel také na svahu v Čenkovicích. Pavel Matějka. Zatímco první dva sety byly vyrovnané, třetí zkrácenou hru o− Magdalena Navrátilová, tisková mluvčí Pk vládli Petr Doubravský, Radim Mráz a mohli se tak radovat ze zisku bronzo− vých medailí. Pro věkem ještě kadety je to na MČR juniorů určitě úspěch. K finálovému zápasu nastoupili J. Hadrava, J. Chochlík a překvapení turnaje L. Gucký, D. Lenc. Jan Hadrava s Jiřím Chochlíkem nenechali nic náhodě a po dvou setech se tak radovali ze zisku titulu Mistrů ČR juniorů do 20 let. Závěrečného ceremoniálu se zúčastnil i starosta Města Lanškroun Ing. Martin Košťál, který společně s reprezentačním trenérem Milanem Džavoronokem předával čtyřem nejlepším párům medaile, poháry, diplomy a věcné ceny. O bezproblémový průběh turnaje se postarala trojice rozhodčích M. Novák, V. Kovář ml. a P. Horký. A protože se po dlouhé době vydařilo po oba dny i po− časí, bude se na tento turnaj v Lanškrouně vzpomínat jako na vydařený, i zá− sluhou paní S. Zachařové a její skupiny, která se bezvadně starala o chuťové pohárky všech zúčastněných. Zbyněk Jurča, Beach Klub Tajm Lanškroun

KONEČNÉ POŘADÍ TURNAJE: 1. Jan Hadrava, Jiří Chochlík; 2. Lukáš Gucký, David Lenc 3. Petr Doubravský, Radim Mráz; 4. Matěj Štika, Pavel Matějka 5. Daniel Pfeffer, Jan Rodek; 5. Jiří Melichar, Robert Božek 7. Petr Uhlárik, Roman Mareš; Jan Kupčík, Štěpán Křistek 9. Jan Rašín, Jan Ostrý; Tomáš Hakl, Tomáš Biječek; Gianmarco Salatin, Jan Plaček; Jan Suchánek, Michal Vaněček 13. Matyáš Démar, Jiří Přibyl; Michal Palas, Šimon Vodrážka; Martin Bedáň, Radomír Vinkler LL 14 a 15 / 2009 PROGRAM AKCÍ V REGIONU STRANA 39

Fotbal − program doma: Městské muzeum Lanškroun T. G. Masaryka 3, tel.: 465 324 662 cek se vrací do minulosti, a minulost se vrací k němu… Sobota 8. 8. v 16.00 nám. A. Jiráska − zámek, tel.: 465 324 328 TJ La B – FC Jiskra Král.−Č.Voda 31. 7. − 2. srpna 17.30 a 20 hod. Vstupné: 64,−Kč Mládeži nepřístupno DOBA LEDOVÁ 3 OP II .třídy dospělých Otevírací doba − celoročně: 17. srpna 20.00 hodin Pokračování úspěšného animovaného Neděle 16. 8. v 14.30 Út − Pá 9.00 − 11.30 13.00 − 16.00 HLÍDAČ č. 47 (ČR) 108 min. TJ Lanškroun – 1.FC Žamberk So − Ne 13.00 − 17.00 příběhu o putování zvířecích kamarádů. Karel Roden v dramatickém milost− I. třída dorostu Vstupné: 69,− Kč Mládeži přístupno ném příběhu o lásce, vášni, smrti a trestu. Neděle 16. 8. v 17.00 Výstavy: PŘÍBUZENSTVO 3. a 4. srpna D O V O L E N Á TJ Lanškroun – FK Masok.Polička Vstupné: 64,− Kč Mládeži nepřístupno VČELKY MÁJI (v galerii muzea) Večer Vám vyplní program letního 18. a 19. srpna 20.00 hodin Krajský přebor dospělých PANE PROFESORE, DĚKUJEME Sobota 22. 8. v 9.30+11.15 kina bratří Čadíků na nám. J.M.Marků * COCO CHANEL (Francie) TJ Lanškroun − Sokol Rosice n/L. (v hale muzea − výstava o Josefu Ci− 5. a 6. srpna 20.00 hodin Krajský přebor st.+ml.žáků bulkovi,ve spolupráci s galerií CRUX) NOC V MUZEU 2 (USA) 105 min. Neděle 23. 8. v 16.00 Výstavy trvají do 23. 8. 2009 V muzeu ve Washingtonu nastala noc. TJ La B – FK Gufero Mistrovice Strážci odešli domů, světla zhasla, OP II. třídy dospělých MAXIMÁLNÍ FOTOGRAFIE Středa 26. 8. v 15.15+17.00 − 2. ročník (sklepení na Zámečku) dětští návštěvníci jsou doma ve svých TJ Lanškroun − FK Agria Choceň postelích … Přesto je v „ prázdném“ Krajský přebor st.+ml.žáků 1. srpna na Zámeckém vrchu: muzeu podivný šramot. Bývalý noč− Příběh ženy, které navždy změnila svět u Lanškrouna – na ZÁMEČKU ní hlídač (Ben Stiller) je opět zatažen módy. Životopisný film slavné fran− Fotbal − program venku: (www.novyzamek.info) do těžko představitelného dobrodruž− couzské módní návrhářky. V hlavní Neděle 9. 8. v 17.00, odj. 14.00 LETNÍ MAŠKARÁDA ství, ve kterém ožívá sama historie. roli Audrey Tautou. 105 min. FK Pardubice B – TJ Lanškroun pro rodiny s dětmi Vstupné: 69,−Kč Mládeži přístupno Vstupné: 64,−Kč Do 12 let nevhodné Krajský přebor dospělých Vstupné: děti od 6 let i dospělí 10 Kč Sobota 15. 8. v 16.00, odj. 14.15 7. srpna 20.00 hodin 20. a 22. srpna 20.00 hodin AFK Kunvald − TJ Lanškroun B Program (9.00 – 14.00 hod.): * ZACK A MIRI TOČÍ PORNO 21. a 23. srpna 17.00 a 20 hod. OP II. třídy dospělých malování, líčení, česání, focení MA− Byli mladí a potřebovali peníze. Ro− HARRY POTTER A PRINC Sobota 22. 8. v 17.00, odj. 14.15 SEK, děti si mohou donést i své mas− mantická komedie. (USA) 101 min. DVOJÍ KRVE (USA) 154 min. FC Hlinsko – TJ Lanškroun Kraj− ky; modelování, malování, soutěže a Vstupné: 69,−Kč Mládeži nepřístupno ský přebor dospělých hry pro menší i větší děti,pěkné ceny 8. a 9. srpna 20.00 hodin Sobota 22. 8. v 14.30, odj. 12.45 od různých sponzorů, od 11.30 PŘÍPAD NEVĚRNÉ KLÁRY FC Jiskra Králíky−Č.Voda − TJ La STEZKA ODVAHY ve sklepení I. třída dorostu pro děti od 10 let, hledání pokladu. (ČR, Itálie) 102 min. Sobota 22. 8. v 13.00 Albrechtice − Dol.Čermná Vyhlášení nejlepších: 11 − 13 hod. OP dorostu (Albr.+Lanškr.) Občerstvení, grilování bude zajištěno. Temná tajemství se zjevují. Pro Harry− Středa 26. 8. v 17.00, odj. 15.30 Opékání je také možné. ho začíná již šestý rok studií v Brada− FK Č. Třebová − TJ Lanškroun A dále také 1. srpna proběhne vicích. Tentokrát se mu do rukou do− I. třída dorostu 1. ročník hudebního festivalu stává stará kniha označená slovy: „Tato IRON FEST − od 15.00 hod. kapely: BEACHVOLEJBAL: Další film podle jednoho bestselleru kniha je majetkem Prince dvojí krve“. Tak jako slova (ČT) − alternative rock, so 15. 8. − turnaj rodičů s dětmi asi nejpopulárnějšího českého spiso− Zároveň se dozvídá další střípky z Vol− KrajdaBlues (Polička) − blues−jazz, vatele Michala Viewegha. demortovy temné minulosti. BENÁTSKÁ NOC BYSTŘEC Taipan (Choceň) − rock, Vstupné: 69,−Kč Do 12 let nevhodné 1. 8. od 20 hod. − ALEŠ BRICHTA Vstupné: 64,−Kč Do 12 let nevhodné Ramayana (H.Králové) − heavy metal, 24. a 25. srpna 20.00 hodin BAND − MOUCHA − JUMPING DRUMS Wolfcreek ( rock, 10. srpna 17.30 a 20 hod. Šumperk) − * ŽIVOT JE BOJ (USA) 105 min. (bubeníci) − RUBIKON − VOLANT − Stejšn (Brno) − hard rock, 11. srpna 20.00 hodin Žádná pravidla, žádný ring, jen boj AKÁDA (ohňová show) − SHATTER Interstate 60 (Č.Třebová) − rock, HOME (Francie) 120 min. o peníze… a o život… Oslavy 130 let SDH Snaefell (Šumperk) − heavy−speed, Vstupné: 64,−Kč Do 12 let nevhodné 8. srpna − Horní Čermná Dvacet Facek (Šumperk) − hard rock Občerstvení: pivo, limo (2x stánek), 26. srpna 20.00 hodin 8. 8. MLADĚJOV − BLOSDORF 1915 gril, langoše, medovina. * BRONSON (Velká Británie) − vzpomínková akce na boje I. sv. války Vstupné na místě 80 Kč, v předpro− Od roku 1974 si odseděl v kriminále 12. ročník vojensko−historické akce deji na Zámečku ve stánku a v Info− 34 let, Příběh nejnebezpečnějšího CIHELNA − 21. − 23. 8. − Králíky centru Lanškroun 60 Kč. (Ke vstup− vězně ve Velké Británii. 92 min. téma: Západní val 1944 – Průlom nému poukázka na 1 nápoj zdarma.) Vstupné: 59,−Kč Mládeži nepřístupno Sobota 22. 8. – hlavní ukázkový den Dokumentární projekt o planetě Zemi. Cesta po 50 zemích světa je ódou na krá− 27. a 28. srpna 20.00 hodin Neděle 23. 8. – den muzeí a památníků POKOJ V DUŠI (Slovensko) Mistrovství střední Evropy závodů sy a jemnou harmonii naší planety. automobilů do vrchu (Albrechtice) Vstupné: 64,−Kč Mládeži přístupno 29. a 30. 8. od 8.15 hod. 12. a 14. srpna 17.30 a 20 hod. 13. srpna 20.00 hodin KULTURNÍ LÉTO HANNAH MONTANA (USA) Žila dva životy… Teď si musí vybrat NA FARNÍ ZAHRADĚ FILMOVÉ LÉTO: KC uvádí kinematograf bratří Čadíků jeden z nich. Rodinná hudební kome− Restaurace U Pastýře, vstupné: 50,−Kč, Jeden z nejúspěšnějších slovenských 1.8. − KDOPAK BY SE VLKA BÁL die. 102 min. ke vstupence 1dl vína zdarma, vždy filmů, který na Slovensku vidělo za 2.8. − KOZÍ PŘÍBĚH Vstupné: 69,−Kč Mládeži přístupno v pátek od 20.00 hod.: 7 týdnů přes 100 tisíc diváků! Příběh 3.8. − TOBRUK 15. a 16. srpna 20.00 hodin 31. 7. − HUDCI z Kyjova − jedna tří kamarádů, jejichž přátelství přetrva− 4.8. − BATHORY T.M.A. (ČR) 90 min. z našich nejlepších cimbálovek lo od dětství do současnosti. 97 min. nám. J. M. Marků, 21.30 hodin, Každý se něčeho bojí… Hudebník Ma− 7. 8. − Těžká doba z Ústi nad Orlicí, Vstupné: 64,−Kč Do 12 let nevhodné vstupné dobrovolné host: Martin Komárek, redaktor 29. a 30. srpna 20.00 hodin MF Dnes (diskuzní pořad se svými KINO − žebříček filmových hitů, * VEŘEJNÍ NEPŘÁTELÉ (USA) pozvanými hosty) červen 2009: Vraťme se do časů prohibice a gang− 14. 8. − Roman DRAGOUN a Míra 1. Líbáš jako bůh sterů staré školy. Agent Melvis Purvise BARABÁŠ − funk, rock, soft jazz 2. Andělé a démoni se pouští po stopách bankovního lupiče 21. 8. − Petr VONDRÁČEK 3. Terminátor:Salvation Johna Dillingera a jeho bandy. 143 min. a skupina LOKOMOTIVA, 4. X−Men Origins:Wolverine Vstupné: 69,−Kč Mládeži nepřístupno závěrečný koncert kulturního léta. 5. Milionář z chatrče Programy označené * jsou titulkovány STRANA 40 INZERCE, SDĚLENÍ LL 14 a 15 / 2009

TEXT

Rekvalifikační kurzy účetnictví a výuka jazyků ve školním roce 2009/2010 Informace: Mgr. Luboš Smejkal − ORLIVA, Purkyňova 104, 563 01 Lanškroun, tel.: 465 322 494, www.orliva.cz

LISTY LANŠKROUNSKA vydává za podpory MÚ v Lanškrouně TG TISK s.r.o. Adresa: 5. května 1010, 563 01 Lanškroun, tel.: 465322270, 605206635, fax: 465322271. E−mail: [email protected]; listy.mesto−lanskroun.cz, www.lanskrounsko.com a www.lanskroun.net. Šéfredaktor Mgr. F. Teichmann, redakce RNDr. L. Sitová. Foto: soukromé archivy autorů. Uzávěrka příštího čísla: 19. 8. 2009, vychází v pátek 28. 8. 2009. Redakce neodpovídá za názory, mluvnické a stylistické chyby přispěvatelů; vyhrazuje si právo lehce pozměnit texty. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Kresby P. Dvořáček. Registrováno u Ministerstva kultury ČR pod ev. č. MK ČR E 10993.