Prezentace České Ekologické Organizace Hnutí DUHA a Rakouské Global 2000

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra environmentálních studií

Prezentace české ekologické organizace Hnutí DUHA a rakouské Global 2000

Diplomová práce

Vypracovala: Bc. Simona Horká (UČO: 220045) Vedoucí práce: Mgr. Bohuslav Binka, PhD. Brno 2012

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci napsala samostatně a použila jsem výhradně prameny uvedené v bibliografii.

Brno, 15. května 2012 ……………………………. Bc. Simona Horká Počet slov: 26 763 slov

Poděkování Chtěla bych poděkovat za velkou podporu, ochotu a trpělivost zejména svému vedoucímu práce Mgr. Bohuslavu Binkovi, Ph.D., který se mnou více než rok práci pravidelně konzultoval, a to nejen v Brně, ale i ve Vídni. Tímto bych také chtěla vyjádřit poděkování dalšímu odbornému vedení práce Univ.-Prof. Dr. Marině Fischer-Kowalski na Institutu sociální ekologie Alpen Adria Universität ve Vídni v Rakousku, kde jsem mohla strávit tři měsíce na výzkumném pobytu díky programu dvoustranné spolupráce ve vzdělávání a vědě Aktion Česká republika-Rakousko, jemuž bych tímto také ráda poděkovala, a bez kterého by tato práce nemohla vzniknout. Za spolupráci a poskytnuté informace děkuji pracovníkům Hnutí DUHA v Brně a Global 2000 ve Vídni. Nemalý dík patří i Mgr. Vítu Kouřilovi za jeho cenné rady a morální podporu v době finální fáze práce.

Anotace Magisterská diplomová práce Prezentace české ekologické organizace Hnutí DUHA a rakouské Global 2000 se zaměřuje především na způsoby práce s médii, tiskové zprávy a mediální výstupy dvou členů mezinárodního hnutí Friends of the Earth, Hnutí DUHA v České republice a Global 2000 v Rakousku. Výzkumná část práce se zabývá podrobněji roky 2010 a 2011, v teoretické části je popsána historie obou organizací, vývoj environmentálního hnutí v České republice, Rakousku a západních zemích světa obecně. Celá práce je zasazena do širšího historicko-společenského a mezinárodního kontextu v rámci celosvětové organizace Friends of the Earth. Výzkumná část podrobuje analýze tiskové zprávy a mediální výstupy v letech 2010 a 2011; výsledky analýzy odhalují programové rozdíly obou organizací a odlišný přístup médií jak k samotným organizacím, tak k tématům, kterými se zabývají.

Summary My diploma thesis Presentation of the Czech environmental organization Hnuti DUHA and Austrian Global 2000 is mainly focused on the ways of work with media, press releases and media outputs of two members of the international movement Friends of the Earth, Hnuti DUHA in the Czech republic and Global 2000 in Austria. Research part of the thesis deals with the years 2010 and 2011, in the theoretical part history of both organizations is described and development of environmental movement in the Czech republic, Austria and western countries in general. The whole thesis is put into a wide historical and social context and into a context of the international movement Friends of the Earth, as well. The research part analyses press releases and media outputs in years 2010 and 2011. Results of the analysis discover programme differences in both organizations and different approach of media both to the particular organizations and to the topics which they reflect.

Obsah Úvod ...... 6 Metodická část ...... 7 Cíle práce ...... 7 Obsah a rozsah ...... 8 Metody ...... 8 Struktura práce ...... 9 Teoretická část práce ...... 9 1. Historie Rakouska v posledních padesáti letech ...... 9 2. Historie ČR v posledních padesáti letech ...... 11 3. Neziskový sektor v ČR a Rakousku ...... 12 3.1 Historie neziskového sektoru v ČR ...... 13 3.2 Historie neziskového sektoru v Rakousku ...... 15 4. Vývoj hnutí v oblasti životního prostředí ...... 16 4.1 Vývoj hnutí v oblasti životního prostředí v západních zemích a Rakousku...... 17 4.2 Vznik českých ekologických iniciativ, začlenění do politiky ...... 23 5. Friends of the Earth International a Friends of the Earth Europe ...... 28 6. Historie a charakteristika české ekologické organizace Hnutí DUHA...... 31 6.1 Vznik a vývoj ...... 31 6.2 Současnost ...... 35 6.3 Programy ...... 37 7. Historie a charakteristika rakouské ekologické organizace Global 2000 ...... 42 7.1 Vznik a vývoj ...... 42 7.2 Současnost ...... 45 7.3 Programy ...... 47 8. Práce s médii ...... 54 8.1 Mediální servis české ekologické organizace Hnutí DUHA ...... 55 8.2 Mediální servis rakouské ekologické organizace Global 2000 ...... 56 Praktická část práce ...... 58 9. Analýza tiskových zpráv a mediálních výstupů ...... 61 10. Srovnání českého a rakouského člena mezinárodní organizace FoE ...... 71 Závěr ...... 82 Seznam grafů ...... 87 Seznam příloh ...... 88 Jmenný index ...... 89 Bibliografie ...... 90

Úvod Pro svou magisterskou diplomovou práci jsem si zvolila téma Prezentace české ekologické organizace Hnutí DUHA a rakouské Global 2000. V této práci budu srovnávat zejména mediální výstupy, tiskové zprávy (dále také TZ) a způsoby mediální práce dvou členů mezinárodní organizace Friends of the Earth (dále také FoE). Srovnání právě těchto členů považuji za zajímavé hned z několika důvodů: Rakousko a Česká republika jsou státy, které vychází ze stejné kulturní tradice a zažily společnou fázi historického vývoje v rámci jedné monarchie. Prodělaly však odlišný politický a společenský vývoj v posledních padesáti letech. Domnívám se, že je přínosné sledovat, jakým způsobem se tyto mezikulturní rozdíly promítají v oblasti ekologicky zaměřeného neziskového sektoru, konkrétně v činnosti organizací Hnutí DUHA (dále také HD, Duha) a Global 2000. Práce se zaměří na srovnání obou organizací především v letech 2010 a 2011. Tyto roky budou sloužit jako aktuální obraz dění v obou organizacích. V původním námětu a zadání byla práce obsáhlejší, vč. analýzy publikací a dalších tiskovin, které jednotlivé organizace vydávají, nakonec se však jevilo jako vhodnější zabývat se podrobněji pouze jedním aktuálním aspektem. Název práce však zůstal zachován. Práce se bude věnovat také historii, příčinám a okolnostem vzniku obou sdružení se zasazením do historicko-politického vývojového rámce České republiky a Rakouska. Práce zakotví obě národní centrály v kontextu mezinárodního hnutí Friends of the Earth International (dále také FoEI) a Friends of the Earth Europe (dále také FoEE), jimiž se staly v různou dobu členy. Z tohoto důvodu považuji za zajímavé sledovat tyto aktivity nejen u centra Hnutí DUHA, ale i u našich sousedů v Rakousku. Byla bych proto ráda, kdyby práce odkryla oběma organizacím možnosti, které se jim v práci s veřejností nabízí a rozšířila tak znalosti v této oblasti a tzv. know-how. U obou organizací jsem v posledních letech nezaznamenala žádnou větší spolupráci, ale vzhledem ke vzdálenosti měst, kde Hnutí DUHA a Global 2000 sídlí1, se nabízí široké spektrum možností spolupráce – ať už v prezentačních dovednostech, propojení jednotlivých kampaní na evropské či středoevropské úrovni, nebo předávání znalostí v rámci jednotlivých programů, práce s médii a dalších aktivit. K tématu diplomové práce mě přivedla spolupráce s místní skupinou Hnutí DUHA Olomouc, kde jsem působila dva roky jako koordinátorka regionálního magazínu a kde jsem zjistila, jak úzce souvisí úspěch konkrétní činnosti s její kvalitní mediální prezentací. Při

1 Centrum Hnutí DUHA se nachází v Brně, Global 2000 sídlí a jedinou kancelář mají ve Vídni. Vzdálenost obou měst je něco málo přes 130 km. 6 studijním pobytu v Rakousku mě začalo zajímat, jak funguje tiskový servis a práce s veřejností v tamní organizaci Global 2000. Ačkoli bude práce psána v českém jazyce, důležité závěry bych ráda přeložila do němčiny rakouským kolegům. Velká část textu je přeložena z anglicky či německy psané literatury a zdrojů, nejde tedy o přímé citace, nýbrž o vlastní překlad.

Metodická část Cíle práce Cíle mé diplomové práce lze strukturovat následujícím způsobem: Hlavním cílem práce je identifikovat nejvýznamnější rozdíly v mediálních aktivitách2 dvou organizací – Hnutí DUHA a Global 2000 v letech 2010 a 20113. Tohoto cíle dosáhnu srovnáním výstupů těchto organizací – počtem a obsahem tiskových zpráv (dále také TZ), analýzou mediálních výstupů a dvěma kvalitativními rozhovory s mediálními pracovníky obou organizací. Vedlejším cílem bude zjistit, kterým programům jednotlivých organizací se nejvíce věnují média obou států ve výše uvedených letech a nakolik se toto odlišuje od témat a počtu tiskových zpráv vydaných Hnutí DUHA a Global 2000. Tohoto cíle dosáhnu kvantitativní a tematickou analýzou mediálních výstupů (tzv. mediální rezonance) u obou poboček a jejich srovnáním jak mezi oběma organizacemi, tak s tématikou a počtem tiskových zpráv. Ve výsledku by se pak mělo ukázat, jaká témata reflektují média a kterým tématům přikládají důležitost naopak samy organizace na základě vydaných zpráv plus také, která témata převažují v jednotlivých zemích. Dalším vedlejším cílem práce je vysledovat, jak se ve vybraném měsíci věnují média oběma organizacím, a to z hlediska dvou faktorů: jednak jaký dávají prostor každé z nich v rámci jednotlivých výstupů a také na kolik pozitivně či negativně ohlasy ve sdělovacích prostředcích vyznívají pro obě sdružení na škále silně pozitivní, mírně pozitivní, neutrální, mírně negativní a silně negativní. Neméně důležitý vedlejší cíl je zastoupení jednotlivých médií v tomto měsíci. Práce také prozkoumá, jak se jednotlivé organizace historicky vyvíjely na pozadí společenských událostí v jednotlivých zemích.

2 Jako mediální aktivity jsou v práci míněny jak tiskové zprávy publikované samotnými organizacemi, tak jejich obecná práce s médii, ale i mediální výstupy reflektující činnost organizací. 3 Obě organizace jsou členem celosvětové sítě ekologických organizací Friends of the Earth International (v překladu Přátelé Země), nachází se v České republice a Rakousku, zemích, které spojuje společná historie do počátku 20. století, odlišuje je však vývoj v posledních padesáti letech. Zároveň jsou obě organizace lokalizované blízko sebe, i přes státní hranici, což by mohlo ovlivňovat jejich aktivity. 7

Obsah a rozsah Obsahem práce bude tedy především rozbor tiskových zpráv a mediálních výstupů u dvou národních organizací – české Hnutí DUHA a rakouské Global 2000. Tento obsah bude podroben analýze a následné komparaci, kde bude přihlédnuto k širšímu kontextu v rámci zkoumaného období. Opomenuta nebude ani historie nejen obou organizací, ale také stručné politické a ekonomické dějiny České republiky a Rakouska v posledních padesáti letech a vývoj environmentálního hnutí v obou zemích. Stejně tak se krátce budu věnovat i popisu evropské a mezinárodní skupiny Friends of the Earth, tedy Friends of the Earth Europe a Friends of the Earth International. Rozsah práce se tedy s odhlédnutím od historického exkurzu zaměří na poslední dva roky obou organizací – 2010 a 2011. Jednak jsou tyto materiály v obou organizacích i v monitoringu tisku k dispozici, a také tyto roky odráží aktuální dění v obou sdruženích s možnostmi případných inovací do budoucna.

Metody Práce bude přehledová a následně komparační. Bude vycházet zejména z dostupných materiálů o tématu a bude srovnávat prezentaci rakouské a české ekologické organizace zaštítěné stejnou mezinárodní institucí. Budou tedy použity metody jako analýza, komparace, kompilace či abdukce, na základě níž vytvořím pro pozorované jevy možná vysvětlení. V letech 2010 a 2011 bude provedena analýza mediálních výstupů, tedy odraz jednotlivých organizací v českých a rakouských médiích. Tomuto odrazu se budu věnovat kvantitativně, tzn. analyzuji, kolikrát se v jednotlivých letech (2010, 2011) zmínila média o organizacích a tyto zmínky, tzn. články, rozhlasová a televizní vysílání, roztřídím tematicky – dle jednotlivých kampaní. Podobnou analýzu provedu s tiskovými zprávami obou organizací, tedy přiřadím jednotlivé vydané tiskové zprávy tematicky k hlavním programům obou organizací. Srovnám tedy nejen poměr tiskových zpráv k odezvám v médiích v rámci jednotlivých organizací, ale provedu komparaci i mezi oběma organizacemi. Na základě obou provedených analýz uvedu, které programy jsou zastoupeny nejvíce v médiích a které ve vydaných tiskových zprávách. Kvalitativní rozbor mediálních výstupů a mediální zastoupení je zvolen pro jeden měsíc v rámci zkoumaného období.

Struktura práce V úvodu práce přibližuji základní cíle práce a také důvody, které mě přiměly k řešení tohoto tématu. V metodické části práce uvádím hlavní i vedlejší cíle práce, analyzuji obsah a rozsah práce a přibližuji metody použité v práci. V teoretické části práce nastiňuji stručný vývoj na počátku 20. století, podrobněji popisuji situaci od poloviny století v Rakousku a tehdejším Československu a České republice. Třetí kapitola se věnuje neziskovému sektoru v obou zemích. Ve čtvrté kapitole blíže popisuji vývoj hnutí v oblasti životního prostředí v západních zemích a Rakousku, počátky ochranářských hnutí v západních zemích, ekologická a sociální hnutí. Další kapitola se obdobně zaměřuje na vznik českých ekologických iniciativ a vydělení environmentálního sektoru z čistě ochranářských aktivit. V páté kapitole charakterizuji zastřešující hnutí Friends of the Earth International a Friends of the Earth Europe. Další kapitoly se již zabývají konkrétními vybranými organizacemi - charakteristikou české ekologické organizace Hnutí DUHA, jejím vznikem a vývojem, současností a podrobněji také programy. Analogicky popisuji rakouského člena FoE Global 2000 v kapitole 7. Osmá kapitola se zabývá práci s médii v obou organizacích. V praktické části práce vysvětluji pojmy a podrobně popisuji metody této části práce, v níž dále detailněji zkoumám a analyzuji tiskové zprávy a mediální výstupy (tzv. rezonanci v médiích) v letech 2010 a 2011 v rámci jednotlivých programů u obou organizací. Provedena je také podrobnější analýza zastoupení médií, prostoru a hodnocení (mediální obraz) obou organizací v jednotlivých mediálních výstupech v rámci jednoho měsíce sledovaného období. V desáté kapitole srovnávám a vyhodnocuji rozdíly vyplývající ze získaných dat z bodů 6 až 9. V závěru práce popisuji, jak bylo dosaženo cílů práce a následně rekapituluji zjištění. Navrhuji také další možnosti výzkumu v dané oblasti.

Teoretická část práce 1. Historie Rakouska v posledních padesáti letech Z hlediska vývoje nevládního sektoru, ale i přístupům k ochraně životního prostředí, je důležité také přiblížit historii obou zemí v druhé polovině minulého století. Celé 20. století přineslo pro oba státy spoustu historických mezníků, některé společné, jako například v roce 1918 rozpad Rakouska-Uherska. Pro Rakousko to tehdy znamenalo hospodářské problémy (Wihoda 2002). Vnitropolitický vývoj Rakouska se vyznačoval ostrými konflikty mezi „rudou“ Vídní a konzervativními křesťansko-sociálními silami ve vládě. Následující vývoj vedl k připojení Rakouska nacistickým Německem v roce

1938 a posléze porážce ve druhé světové válce a okupaci vítěznými Spojenci. Druhá rakouská republika v čele se socialistickým kancléřem Karlem Rennerem byla vyhlášena 27. 4. 1945. V této době se stala znovu aktuální i problematika rakouské národní identity. V procesu budování této identity hrála rozhodující roli orientace na západ Evropy. V části Rakouska, okupované do roku 1955 SSSR, byla klíčová odvětví průmyslu pod sovětským dozorem. Liberalizace hospodářství4 byla proto pomalejší, a Rakousko dosáhlo u OEEC5 pozice „zvláštního případu“ a do konce roku 1953 pro něj platily určité výjimky. Ukončení okupace přišlo po podepsání státní smlouvy Spojenců s Rakouskem 15. 5. 1955, která udělila Rakousku suverenitu. V samotné státní smlouvě není zmiňována neutralita a Rakousko ji vyhlásilo „dobrovolně“ až po odchodu okupačních vojsk; 26. října byl přijat spolkový ústavní zákon o neutralitě Rakouska (Moravcová 2004). Rakousko se poté postupně stalo členem OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), OSN (Organizace spojených národů), Rady Evropy a dalších mezinárodních organizací. Vstup Rakouska do Evropské unie 1. ledna 1995, zavedení Eura 1. 1. 2002 a počínající celoevropská integrace přidaly rozmanité identitě rakouského národa novou evropskou „patřičnost“ (Androsch 2005: 35). Fáze růstu Rakouska trvala po dvě desetiletí. Šedesátá a sedmdesátá léta s sebou přinesla několik novinek ve státě: zkrácení pracovní doby, celosvětový turismus, rozšíření zdravotnictví a vzdělání; vzrůstající délka života a porodnost způsobily trvalé změny v sociální i hospodářské oblasti. Charakteristické pro počátek nové doby se stalo oddělení pracovní doby od strojního času a vzrůstající význam znalostí jako produkčního faktoru. Ekonomický rozvoj s sebou přinesl po euforické fázi obnovy také genderovou otázku a nově etablované společenské hodnoty. Vše vyvrcholilo ve studentskou revoltu v roce 1968. Ta požadovala nové formy sociálního soužití a nové společenské hodnoty. V té době začínají vznikat nová ekologická hnutí a demokratické iniciativy, zvláště po zveřejnění zprávy římského klubu Meze růstu.6 Tento vývoj je patrný i v Rakousku, i když v méně radikální formě. Pomocí celé řady finančních a ekonomicko-politických opatření čelilo Rakousko úspěšně nástupu konjunktury v roce 1974, vedoucí v konečném důsledku k poklesu růstu v roce 1975, a také vlivům šoku z druhé ropné krize v roce 1979 (Androsch 2005: 34-42). Rok 1979 se také stává důležitým milníkem v historii energetiky Rakouska: právě v tomto roce rozhodlo lidové hlasování proti zahájení provozu jaderné elektrárny Zwetendorf. V roce 1984 bylo také zabráněno výstavbě

4 Jako podmínka provedení Marshallova plánu Organizací pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC) 5 Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci 6 Zpráva upozorňuje na nedostatek zdrojů s katastrofálními následky. 10 vodní elektrárny Hainburg na Dunaji (Androsch 2005: 81). Další vývoj země je spojený především s již zmíněnou evropskou politikou. K vývoji ekologických iniciativ v Rakousku se dostanu podrobněji v kapitole 4.1.

2. Historie ČR v posledních padesáti letech Stejně jako u Rakouska, významným milníkem se pro české země ve 20. století stal rozpad rakousko-uherské monarchie 28. října 1918. Tehdejší území Československa zahrnovalo kromě Slovenska i Podkarpatskou Rus. Pod nátlakem nacistického Německa připadla v roce 1938 část pohraničí, tzv. Sudety, Německu, jižní oblasti Slovenska a Podkarpatské Rusi připadly Maďarsku, malou část československého území získalo Polsko. Nastává po dobu necelého půl roku období tzv. druhé republiky nesoucí název Česko-Slovenská republika, se zjednodušeným stranickým systémem a mnoha změnami ústavně-právního charakteru. Slovensko vyhlásilo samostatnost 14. března 1939 a po okupaci německými vojsky 15. března 1939 byl na zbytku československého území vyhlášen Protektorát Čechy a Morava. V květnu 1945 Československo osvobodili spojenci, obnovy se tak dočkal demokratický stát. S sebou to však neslo i mnoho diskutabilních událostí, např. vysídlení Němců z Československa do Německa a Rakouska nebo rozsáhlé znárodňování klíčových podniků jako např. těžkého průmyslu, energetiky, bank, větších stavebních podniků atd. V únoru 1948 se země stala totalitním státem a součástí sovětského bloku, vládu měla v rukou Komunistická strana Československa. Byly potlačeny nejen struktury občanské společnosti, ale i svobodný spolkový a ekonomický život. Majetek občanů byl rozsáhle znárodňován. V roce 1960 dala nová ústava státu nový název: Československá socialistická republika (ČSSR). Koncem 50. let a v 60. letech docházelo k postupné liberalizaci, která vyvrcholila v roce 1968 Pražským jarem. Toto liberalizační hnutí však potlačila vojska Sovětského svazu a dalších zemí Varšavské smlouvy. Po této události emigrovala zejména vzdělanější vrstva obyvatel do demokratických států. Území Československa bylo okupováno Sovětskou armádou, která definitivně odešla až roku 1991. Toto období známé jako normalizace definitivně potlačilo občanské svobody. V listopadu 1989 nastala v Československu „sametová revoluce“. Komunistická strana ztratila svou vedoucí úlohu a Československo začalo opět směřovat k demokracii. Na začátku 90. let proběhla tzv. kuponová privatizace, což znamenalo, že každý občan Československa měl možnost nakoupit si akcie jakéhokoliv do té doby státního podniku. Postupně se veškerý průmysl dostal do rukou malých akcionářů, nebo různých fondů (Martínek 2010).

Narůstají však rozpory mezi oběma celky země vedoucí postupně k rozpadu společného státu. Československo zaniklo mírovou cestou k 31. prosinci 1992, od 1. ledna 1993 tak existují samostatná Česká republika a Slovenská republika. Cílem obou zemí se stala integrace do evropských společenství a bezpečnostních struktur. 4. října 1993 byla v Lucemburku uzavřena Dohoda o přidružení České republiky k Evropským společenstvím. V platnost vstoupila 1. února 1995. Členem Evropské unie se Česká republika stala 1. května 2004, dne 12. března 1999 byla Česká republika přijata za člena Severoatlantické aliance.

3. Neziskový sektor v ČR a Rakousku Na úvod této kapitoly zmíním několik definic nevládních neziskových organizací (dále také NNO), jejich roli a členění. „Obecně lze neziskové organizace charakterizovat těmito společnými znaky: jsou právnickými osobami (s výjimkou organizačních složek), nejsou založeny za účelem podnikání, ani tvorby zisku, uspokojují konkrétní potřeby občanů a komunit, mohou, ale nemusí být financovány z veřejných rozpočtů“ (Šimková 2006: 10). V České republice se neziskové organizace „stávají trvalou součástí života občanské společnosti“. Podobně jako v ekonomicky a politicky rozvinutých západních státech Evropy představují „nezastupitelný prvek struktury a fungování demokratického společenského systému“ (Debbasch 1995: 101). Debbasch dále zmiňuje, v čem spočívají zvláštnosti neziskových organizací: „ (…)zabývají se něčím, co se podstatně liší od tradičního výdělečného podnikání nebo řízení státu, nedodávají na trh ani výrobky či placené služby, ani si nečiní nárok na přímou účast při rozhodování o politických otázkách. Hlavní poslání vidí ve změně lidské bytosti a zlepšování mezilidských vztahů, v kultivování společenského života ve smyslu demokratických idejí humanity, občanské solidarity a vzájemné úcty. Základem a nutným rysem neziskových organizací je dobrovolná aktivita lidí ve vymezené oblasti společenského života a veřejný zájem na nevýdělečně poskytovaných službách“ (Debbasch 1995: 101).

Obdobně definuje poslání neziskových uskupení Šimková: je definováno „(…) souborem potřeb, které příslušná organizace uspokojuje prostřednictvím užitných hodnot produkovaných statků a služeb. Finanční zdroje neziskových organizací tvoří zejména výnosy z vlastní a doplňkové činnosti, z prodeje či pronájmu, z reklam, darů, dědictví a sponzoringu, od pojišťoven a fondů, úroků, sbírek, tombol, loterií, daňových úlev a veřejných rozpočtů“ (Šimková 2006: 12).

3.1 Historie neziskového sektoru v ČR Neziskový sektor má v České republice dlouhou tradici; nadace a spolky měly vždy „významný podíl na národní, kulturní a politické emancipaci“7 (Oficiální webové stránky ČR 2009). Různé občanské spolky tedy hrály specifickou roli i v dobách národnostního a politického útlaku. Tato tradice byla narušena v době totalitních režimů, tedy nacistického a komunistického, kdy nebylo možné svobodně vyjadřovat své názory a představy. „Vzrůstající občanská iniciativa většinou předznamenávala liberalizaci nebo i změnu politického systému a měla na ní většinou i podstatnou zásluhu. Řada vůdčích osobností a politických uskupení vyrostla právě z prostředí původně nepolitických aktivit a spolků, kde se již před pádem režimu tříbily názory, postoje a formoval se tak v podstatě nový politický program“ (Rektořík a kol. 2007: 32-33). Spolková činnost vzkvétala zejména v 19. století. Právě v době národního obrození vznikla řada vlasteneckých spolků na podporu umění, kultury, vědy a vzdělávání, z nichž některé přetrvaly do dnešní doby. Charitativní a spolkovou činnost upravoval říšský zákon z roku 1867. Po vzniku samostatného státu v roce 1918 se otevřel prostor pro svobodnou činnost nejrůznějších dobrovolných soukromých iniciativ v různých oblastech: sociální a zdravotní péče, kultury, vzdělávání, péče o děti a mládež, charitativní spolky apod. Dobrovolné neziskové organizace zdokonalovaly svou činnost a odbornost, rozšiřovaly okruh své působnosti a směrovaly k vyšší institucionalizaci. Tento vývoj byl násilně přerušen německou okupací v roce 1939 a následným protektorátem. V něm měly spolky vymezenou činnost v rámci Národního souručenství (Rektořík a kol. 2007: 33). Podobně popisuje Rektořík a kol. období po roce 1948: tradice dobrovolné spolkové činnosti obrozující se v letech 1945-1948 byla násilně přerušena a zcela podřízena vedení komunistické strany. Státní rozpočtové a příspěvkové organizace zcela nahradily neziskové soukromé iniciativy. „Organizace, které se věnovaly vzájemně prospěšné činnosti (kultura, tělovýchova, mládež, hobby, odbory) se staly dobrovolnými společenskými organizacemi direktivně integrovanými do střechové státní (stranické) Národní fronty, nad kterou vykonávaly dozor místně regionálně a resortně příslušné výbory komunistické strany. Aby stranická kontrola byla zajištěna totálně, byl zaveden úzus, že předseda (výjimečně místopředseda) každé společenské organizace musel být členem komunistické strany. Tak byly stranické výbory na všech úrovních detailně informovány o tom, co se v organizacích děje, zda se jednotliví členové a výbory neodchylují od směru daného (vytyčeného) tehdejším ústředním výborem komunistické strany“ (Rektořík a kol. 2007: 33).

7 Například Národní obrození, vznik Československé republiky v roce 1918, Sametová revoluce v roce 1989 13

I v této době a za těchto podmínek vznikala uskupení ve formě petičních občanských iniciativ, které nepatřily pod Národní frontu a byly režimem pronásledované. Zaměřovaly se na prosazování občanských svobod, dodržování lidských práv, podporu pronásledovaných rodin, vydávání časopisů, pěstování alternativní kultury a také ochranu životního prostředí. Takovéto iniciativy občanů se zintenzivnily koncem 80. let (Rektořík a kol. 2007: 34). Zásadní změnu pak přinesl po pádu komunistického režimu rok 1989. Po sametové revoluci vzniká tisíce nestátních neziskových organizací – nadací a nezávislých spolků – a oživují se občanské svobody a práva. Zejména politické změny v neziskovém sektoru můžeme rozložit do čtyř časových období: 1) 1990-1992 Liberální politika státu v této době vytvořila podmínky k nastartování veřejně prospěšné činnosti, která byla podpořena také zahraničními dárci s cílem rozvíjet demokratickou společnost. Vzniká Nadační investiční fond a Rada pro nadace jako poradní orgán vlády pro otázky nestátních neziskových organizací (NNO). 2) 1993–1996 Stát formoval svůj vztah k neziskovému sektoru zpočátku skepticky a rezervovaně, což se projevuje zejména na nedostatku vůle rozdělit Nadační investiční fond nebo při váhání nad novým zákonem o nadacích. Neziskovou sféru ovlivňuje také debata dvou vůdčích politických osobností, Václava Havla a Václava Klause, o podstatě tzv. občanské společnosti. Státní politika té doby zaostala za vlastním samovolným vývojem neziskového sektoru; přesto státní podpora neziskového sektoru byla stabilní. 3) 1997–2001 Upevňuje se pozice státu k neziskovému sektoru. Nový zákon o nadacích vedl ke konsolidaci nadační sféry a zpřesnila se dotační pravidla jednotlivých ministerstev. Byla obnovena činnost Rady vlády pro nestátní neziskové organizace (RNNO) a došlo k rozdělení prvních finančních prostředků z Nadačního investičního fondu. 4) 2002–dnes V posledním období došlo ke dvěma velkým změnám. Jednak byly v rámci reformy veřejné správy vytvořeny kraje. Ty dodnes zásadním způsobem ovlivňují situaci NNO v regionu. Druhým významným krokem bylo členství ČR v Evropské unii, které umožnilo a stále umožňuje navazovat partnerství a využívat fondy EU v rámci aktivit neziskových organizací. Členství České republiky v EU může do budoucna nadále výrazně posilovat význam a vliv mnoha nestátních neziskových subjektů. (Oficiální webové stránky ČR 2009) V České republice rozlišujeme čtyři typy NNO:

Občanské sdružení8, nadace a nadační fondy, církevní právnické osoby zřizované církví či náboženskou společností, obecně prospěšná společnost. Neziskové organizace působí v mnoha různých oblastech: ekologie, humanitární pomoc, sociální péče, zdravotnictví, vzdělávání, kultura, věda, výzkum, tělovýchova, ochrana života a zdraví osob a další. Podmínkou zůstává, že jde o činnosti s charakterem obecně prospěšných služeb, které jsou poskytovány všem za stejných podmínek (Debbasch 1995: 101). Důležitým bodem, zejména pak u formy občanských sdružení, je otázka členství. Občanská sdružení jsou totiž vytvářena na základě sdružování občanů a na členské bázi. Členem nějakého občanského sdružení je téměř polovina české dospělé populace. Je pravděpodobné, že se zvýšilo povědomí veřejnosti o činnosti a prospěšnosti NNO, lidé začali více vyhledávat spolky jako způsob prožívání volného času a součást kulturního života. O aktivitě členů občanských sdružení dostatečně vypovídá také fakt, že je mezi nimi mnohem méně lidí, kteří nechodí k volbám, než v běžné populaci (Oficiální webové stránky ČR 2009).

3.2 Historie neziskového sektoru v Rakousku Neziskový sektor má v Rakousku dlouhou tradici, která je společná do roku 1918 s českými zeměmi. Spousta dodnes působících organizací vznikla v 19. století, u církevních organizací je historie ještě delší. Základem pro spolkovou činnost se stal zákon z roku 1867 o spolkové činnosti umožňující rakouským občanům soukromou, veřejně prospěšnou činnost. Zejména ve Vídni vzniká hustá síť registrovaných spolků zaměřených především na charitativní činnost a ochranu pracujících lidí. Příznivý vývoj byl pozastaven první světovou válkou, avšak v roce 1925 se tato část sektoru opět vrací k původnímu rozkvětu nebo jej dokonce převyšuje. Hlavní ideologií mnoha spolků se stává nacionální socialismus. V roce 1938 však Německo anektovalo Rakousko a „došlo k totální restrukturalizaci rakouského neziskového sektoru“.9 (Boukal 2009: 243). Obnova po druhé světové válce proběhla za intenzivní účasti nových politických stran. Tato provázanost NNO s politikou byla typická až do roku 1973. V této době se sdružování rakouských občanů nasměrovalo do nové oblasti, a sice oblasti ekologických iniciativ, které se vyznačovaly právě politickou nezávislostí. Ekologické organizace vystupovaly samostatně bez vazby na tradiční politické strany, často se ani neucházely o finanční zdroje z veřejných rozpočtů a spoléhaly se zejména

8 K této formě NNO se řadí právě Hnutí DUHA. 9 Například likvidace židovských spolků, zákaz mnoha dalších spolků nebo jejich „přizpůsobení“ ideologii. 15 na své vlastní dárce. Některé prosazují své cíle s nově vzniklou stranou Zelených (Boukal 2009: 243-244). Co se týče charakteristiky rakouských NNO, výrazný je princip federalismu – NNO působí na federální, zemské a regionální úrovni. Zemská úroveň je dána především rozdělením Rakouska do devíti spolkových zemí, které mají vlastní kompetenci a právní úpravu sociální pomoci. Rakouské NNO si potrpí na autonomii. Stejně jako v ČR jsou zastoupeny i v jejich financování veřejné rozpočty, nejde o příspěvkové organizace našeho typu. Mají samostatný management a pravomoce. Svou sílu zvyšují NNO členstvím v asociacích. Významnou složkou nestátního sektoru jsou církevní organizace. Typickým znakem všech NNO v Rakousku je rozvoj dobrovolnictví – v celém sektoru působí kolem milionu dobrovolníků, což tvoří osminu veškerého obyvatelstva. Asi desetina dobrovolníků jsou dobrovolníci dlouhodobě působící, ostatní vykonávají aktivity spíše krátkodobě. Tato oblast se vyznačuje také jednou zajímavostí: od roku 1975 si mohou mladí muži v Rakousku nahradit vojenskou službu veřejně prospěšnými činnostmi po dobu 9 měsíců. Formálně organizuje dobrovolnou práci Ministerstvo vnitra, které uděluje akreditace NNO, právě za účelem nabízení volných míst pro uchazeče o náhradu vojenské služby. Takovýchto organizací je přes 1000 a působí například v oblastech ochrany přírody, péči o seniory, bezdomovce, handicapované, drogově závislé, památná místa nebo v nemocnicích. V Rakousku lze z právního hlediska rozlišit čtyři typy nestátních neziskových organizací: registrovaná sdružení10, nadace, družstva a korporace (Boukal 2009: 243-248).

4. Vývoj hnutí v oblasti životního prostředí Na úvod této kapitoly je vhodné definovat různé pojmy, které budu v kapitole používat. Nejprve vymezím pojem ekologie. V původním významu je ekologie biologická věda, která se zabývá vztahem organismů a jejich prostředím a vztahem organismů navzájem. Jako první tak nazval a definoval tento vědní obor Ernst Haeckel v roce 1866. V širokém smyslu ekologie zahrnuje ochranu životního prostředí, což se v současné době stalo významnou prioritou států a zároveň prostorem pro aktivitu ekologických nevládních institucí. Pokud odhlédneme např. od budování obor pro zvířata, kterým se zhruba od 13. století zabývala šlechta, je aktivní přístup k přírodě typický až pro několik posledních desetiletí, kdy se naplno projevily negativní dopady rozvoje průmyslu (Boukal 2009: 225).

10 Nejčastější forma, spadá sem i rakouská centrála Friends of the Earth – Global 2000. 16

V textu budu také často používat pojem environmentální hnutí, který definují různí autoři odlišně: „Environmentální hnutí je široká síť lidí a organizací zapojená do kolektivního jednání se snahou o dosažení environmentálního užitku“ (Rootes 1999: 2). V německy psané literatuře se pak dočteme často o ekologických hnutích: „Jako ekologické hnutí označujeme celek protestů, jejichž cílem je zlepšení ochrany životního prostředí, a sice z perspektivy aktérů hnutí. K těmto protestům řadíme takové typy protestů jako protesty proti jaderné energii, stavbám letištních drah, průmyslových zón, či znečištění vzduchu, půdy a podzemních vod. K ekologickým hnutím patří jak protesty organizovaných skupin, tak protesty jednotlivců ve formě účasti na jednou ze skupin organizovaných demonstrací“ (Opp 1996: 351). Další definice z rakouské literatury označuje za ekologické hnutí různorodé občanské iniciativy, skupinky aktivistů, spolky a podobná organizační sjednocení, jejichž společné základy spočívají v tom, že se – zpravidla v rámci vznikajícího společenského řádu – angažují v ochraně, udržení a zlepšení přirozeného prostředí člověka. O ekologickém hnutí v politickém a demokratickém smyslu lze mluvit od 70. let, kdy tato hnutí vznikala vedle tradičních nepolitických ochranářských spolků (Weichold 1993: 11).

4.1 Vývoj hnutí v oblasti životního prostředí v západních zemích a Rakousku Za první knihu třetí vlny environmentalismu, která upozornila na nastupující ekologickou krizi, se dá považovat Tiché jaro od Rachel Carsonové z roku 1960. Samotné environmentální hnutí se pak vytvořilo v 60. letech v post-industriálních společnostech v prosperujících zemích světa a je vnímáno jako vhodný příklad „nového“ sociálního hnutí a je charakterizováno růzností v teoretických přístupech a politickým přístupem ke svým aktivitám, proto ne vždy mluvíme pouze o environmentálním hnutí (Vaníčková 2004). Kriesi a Giugni mluví také o tom, že právě ekologická hnutí jsou v západních demokraciích součástí sociálních hnutí, která jsou v literatuře označována jako „nová sociální hnutí“. Do této skupiny spadají také různá hnutí žen, mírová hnutí, hnutí solidarity se třetím světem, lidsko-právní hnutí a další. Co se týče ekologických hnutí, autoři vymezují tři hlavní proudy: tradiční ochranu přírody, politickou ekologii a ochranu životního prostředí (Kriesi, Giugni 1996: 324). Dva hlavní trendy charakterizují vývoj současného environmentálního hnutí. Organizace se postupně institucionalizují a profesionalizují směrem od radikálních skupin, jakými byly právě Friends of the Earth a Greenpeace. V 90. letech je pak tento trend někdy kontrastem k revitalizaci grassroot skupin působících na lokální úrovni ve Velké Británii

17 a USA a nastoluje otázku efektivnosti strategií velkých skupin (Carter 2007: 168-169). Další autoři vidí příčinu poklesu protestů právě kvůli vzrůstající institucionalizaci (Opp 1996: 354). V industrializovaných zemích probíhají dvě vlny mobilizací nátlakových skupin: první vlna začíná již na konci 19. století a trvá do 50. let 20. století a vyznačuje se vznikem ochranářských hnutí se zaměřením na ochranu divočiny a zachování přírodních zdrojů. V tomto období vznikají organizace jako Sierra Club v USA či Naturschutzbund v Německu. Založení WWF je pak na přelomu k novému typu mezinárodních organizací, tzv. moderního nebo také nového environmentalismu v 60. letech 20. Století. Kromě ochranářských témat se zabývají průmyslovým znečištěním či jadernou energií (Carter 2007: 144-145). Teprve s mobilizací nových sociálních hnutí v 60. a 70. letech jsou tyto organizace radikalizovány. Jednotlivé organizace tak postupně mění svůj charakter a reprezentují třetí z výše uvedených proudů. Už od poloviny 50. let se však vyvíjí i občanské iniciativy, které reagují na negativní důsledky hospodářského růstu a vytváří tak přechod od ochrany přírody právě k politické ekologii. Sem spadají i různá protiatomová hnutí. „V 70. letech (...) získala nové ideové impulsy i ochrana zvířat, popularitu nabyly životní návyky respektující zvířecí práva (vegetariánství, veganství apod.) a objevily se i radikální metody jejich hájení. Hnutí za práva zvířat se provázalo s různými variantami zelených i dalších sociálních hnutí a subkultur“ (Mareš 2004). V 80. letech přichází také čtvrtá vlna: tzv. globální ekologie, která se zabývá globálními problémy jako radioaktivita, skleníkový efekt, ozonová díra, kyselý déšť, ničení tropických deštných pralesů v Amazonii a vznikají také mezinárodní organizace jako Greenpeace (Kriesi, Giugni 1996: 324-326). Na počátku 20. století vzrostl počet obyvatel Země čtyřikrát, s čímž vzrůstají také emise oxidu uhličitého a siřičitého. V polovině 20. století však nastává další obrat: prostřednictvím industrializace docházelo k silnému znečištění v průmyslových centrech, v druhé polovině století však začíná převládat vzor producenta a konzumenta, který je úzce spjat s dostupností levné energie, a na níž se pomalu začíná společnost stávat závislou, zvyšují se nerovnosti v rozdělení potřeb a nákladů. Rakousko, co se týče industrializace, zůstává, oproti jiným zemím, poněkud pozadu, paradoxně pak právě s prosazováním politiky životního prostředí začíná dříve než ostatní země – silný vliv měla tato politika například od počátku do poloviny 90. let, kdy Rakousko vstupuje do Evropské unie. Ekologické problémy se však neomezovaly pouze hranicemi států. Z debat, které dominovaly v Rakousku, je důležité zmínit několik takových točících se zejména kolem elektráren: buď dostavených se zahájeným provozem (Kaprun), nebo dostavených, ale nikdy nespuštěných (Zwetendorf) nebo nakonec ani nepostavených elektráren (Hainburg). Dalšími

18 tématy, která vzbuzovala ohlas, pak bylo vedení inženýrských sítí nebo zachování či modernizování národních parků. Od počátku měla však tzv. „kultura pokroku“, industrializace a technizace své nepřátele. Ti se organizovali do sociálních hnutí. Tato sociální a dále pak environmentální hnutí můžeme rozdělit do dvou fází: kolem roku 1900 šlo především o ochranu památek a vlasti ze strany vzdělaného měšťanstva a dělnictva. Od 60. let se prosazují ochranářská a ekologická hnutí (Schmid 2006). Již v meziválečné době se institucionálně zavádí ochrana přírody. Vznikaly soukromé spolky jako Naturschutzpark11, ochranářské zákony; oddělení ochrany přírody na úřadech existovaly skoro ve všech spolkových zemích. V prvních dvaceti letech po skončení druhé světové války ovlivňovaly tyto různorodé ochranářské aktivity politiku jen velmi málo. První požadavky těchto spolků byly ochrana krajiny před rozličnými změnami – těchto typů požadavků přibývalo, v 60. letech se výjimečně podařilo vyhnout se vymýcení lesů nebo ovocných sadů, ale teprve v 70. letech zažívá ochrana přírody v důsledku vzniku nových environmentálních hnutí rozkvět. Nová hnutí se nezabývají příliš „vnější“ přírodou, ale zasazují se spíše o změny v oblasti životního prostředí. Ochrana přírody jako starší hnutí už není v těchto nově vznikajících hnutích reflektována, navázala však od 80. let na aktuální debaty a získala novou pozici. Ochrana přírody je tak zdůvodňována spíše ekologickými a přírodovědnými argumenty, méně pak estetickými, příroda se tak stává spíše dynamickým systémem a méně statickým (spojovaným s pojmy jako „vlast“, či „divokost“). Dějiny životního prostředí a environmentálního hnutí, které zkoumají vztahy mezi člověkem a životním prostředím v historickém kontextu, vznikají a profilují se celosvětově již od 60. let. V USA vznikají první práce, které se zabývají aktuálním výzkumem životního prostředí. K obdobnému výzkumu dochází v Rakousku až o 30 let později. Důvodem je fakt, že i širší debata týkající se životního prostředí nastupuje v Rakousku později. První práce takového typu se zabývají změnami v krajině, v 80. letech pak publikace hospodářských a společenských dějin, které zohledňují ekologické aspekty v analýze historických výrobních postupů. Během druhé poloviny 90. let v Rakousku klesá zájem o problémy životního prostředí, dále se však vypracovávají vědecké studie, které zahrnují i spolupráci přírodních, humanitních a sociálních věd (Schmid 2006: 16-17). Velká část debat v Rakousku se týká ochrany klimatu a pokrytí spotřeb energie z různých zdrojů.12 Na základě těchto témat a debat se formovala právě i sociální

11 Volně přeloženo jako přírodní rezervace. Tento spolek byl známý od roku 1924 pod jménem Österreichischer Naturschutzbund (ÖNB). 12 Jak ukazuje i výzkumná část práce 19 a environmentální hnutí v Rakousku, která dala později vznik větším ekologickým organizacím, jakými jsou Global 2000 nebo Greenpeace Rakousko. Spojenecká pomoc a Marshallův plán neboli Plán evropské obnovy byly důležitými impulsy v modernizaci Rakouska. Velká část financí byla použita na výstavbu přečerpávací elektrárny Kaprun ve Vysokých Taurách rakouských Alp a celkově na elektrifikaci. Právě i počátky staveb elektráren souvisí s elektrifikací. Jejich odmítnutí je v Rakousku důkazem významných společenských změn ve vztahu k přírodě. Mezi již zmíněnými vodními elektrárnami Hainburg a Kaprun13 vypukla v 70. letech v Rakousku důležitá diskuze okolo stavby jaderné elektrárny Zwetendorf. Plány na vybudování vlastní jaderné elektrárny (dále také JE) se v Rakousku objevily již v šedesátých letech. Zprvu ne všechny politické strany sázely na tento typ energie, přikláněly se spíše k využití vodních zdrojů, ale postupně se velká část politického spektra přiklonila k plánům na získávání energie i z jádra. Zpočátku ne příliš účinné protihlasy zesílily v polovině 70. let, kdy se z ojedinělých akcí jedinců či skupinek stávalo hnutí se širším zázemím získávající i mediální oporu. Zapojeni byli i mladí lidé, včetně vysokoškolských studentů, a podpora přišla i od podobných sdružení ze sousedního Německa. „K prvním úspěchům antiatomového hnutí patřilo zastavení plánů na výstavbu druhé jaderné elektrárny, která se měla stavět v St. Panteleonu-Erle na hranicích spolkových zemí Dolní a Horní Rakousko; rakouská vláda totiž ještě v polovině sedmdesátých let plánovala výstavbu dokonce tří dalších atomových zařízení. Důležitými prvky v přesvědčovací kampani v neprospěch Zwentendorfu bylo využití spektakulárních akcí schopných přitáhnout pozornost. Před sídlem vlády se například za velkého zájmu žurnalistů konala v červenci 1977 hladovka "voralbergských matek" - jedné z mnoha iniciativ, které vyvolaly společenské diskuse o využití atomu. Vedle toho pořádali kritici jádra happeningy, demonstrace i putovní výstavy. Jejich požadavky se dostávaly do povědomí stále širšího okruhu lidí. Na základě odporu proti výstavbě Zwentendorfu se postupně konstituovalo široce rozvětvené a dobře organizované rakouské ekologické hnutí, schopné účinně zatlačit na politickou elitu v zemi“ (Šebek 2008).

Stavba byla sice nakonec dokončena, ale rozhodlo těsně lidové hlasování (referendum) v roce 1978 proti jejímu zahájení. Konečnou debatám o možnostech jaderných elektráren v Rakousku dala v roce 1986 jaderná katastrofa v Černobylu. Zwetendorf se tak stal symbolem určitých politických procesů a památečním místem něčeho, čemu se v Rakousku říká civilní společnost14 (Schmid 2006). „Tato nevelká dolnorakouská obec se stala nejen mezinárodně známým symbolem rakouského jaderného programu (a jeho ztroskotání), nýbrž

13 Ač by se mohlo zdát, že vodní elektrárny nejsou natolik kontroverzním tématem jako uhelné, i tyto stavby s sebou přináší mnoho zátěže pro životní prostředí jako je ohrožení lokalit s lužními lesy např. na toku Dunaje, 14 V originále Zivilgesellschaft 20 též změn společenského diskursu, spojeného s formováním občanského nesouhlasu s tamějším politickým establishmentem“ (Šebek 2008). Vodní elektrárna Hainburg se tak později stala nadějí po ztroskotaných plánech ve Zwetendorfu. Zástupci ekologického hnutí se angažovali i v této kontroverzní stavbě v chráněné krajinné oblasti na Dunaji nedaleko Hainburgu na sklonku roku 1984. „Na pozemcích určených k výstavbě se pravidelně scházely tisíce jejích odpůrců. Vláda se pokusila protesty ukončit nasazením policejních sil. Za manifestanty se v rozhodující míře postavila veřejnost, včetně známých představitelů vědy i kultury. Kabinet nakonec musel od realizaci záměrů ustoupit.“ (Šebek 2008) Zwetendorf a Hainburg se staly milníky v biografii rakouského ekologického hnutí (Weichold 1993: 13). V roce 1996 pak byla celá oblast kolem elektrárny Hainburg zvaná Au pojmenována národním parkem March-Donau-Auen. V roce 2009 pak dostal nový vzhled areál nefunkčního Zwetendorfu – na fasádách a prostranství lze vidět tisíce solárních panelů (Kerles 2009).

Důležité mezníky vývoje v oblasti životního prostředí v Rakousku 1949 založení Institutu pro ochranu přírody a krajinnou péči 1952 první významné nálezy zemního plynu u Zwetendorfu 1953 první výrobny dusíku, fosforečných kyselin a draselných hnojiv v závodech v Linzi 1954 schválení stavby tzv. rakouské západní tangenty 1955 otevření elektrárny Kaprun 1960 uveden do provozu jaderný reaktor v Seibersdorfu 1963 začátek stavby transalpského ropovodu, 1967 uvedení do provozu 1963 uvedení do provozu první spalovny odpadů ve Vídni 1963 založení rakouské pobočky WWF 1968 plynovod pro transport zemního plynu pro rakouskou potřebu a zároveň tranzitní plynovod pro Rusko 1970 otevření prvního nákupního centra v Innsbrucku 1971 rozhodnuto o stavbě jaderné elektrárny Zwetendorf 1972 spolkový zákon o zřízení spolkového ministerstva zdraví a ochrany životního prostředí 1973 založení rakouské iniciativy proti jaderným elektrárnám 1976 energetická koncepce připravující stavbu tří jaderných elektráren do roku 1990 1977 hvězdicová jízda do Zwetendorfu: 6000 demonstrantů proti JE 1978, 5. 11. referendum ke Zwetendorfu: 50,47 % proti stavbě 1978, 15. 12. zákon proti JE

1978 údolí Lobau pod ochranou známkou Biosférická rezervace Unesco 1979 založení spolku ekologicky hospodařících zemědělců v Rakousku 1979 založení občanské iniciativy „Zachraňte údolí Kamptal“ 1981 založení prvního rakouského národního parku Národní park Vysoké Taury 1981 založení Global 2000, rakouského zástupce mezinárodních Friends of the Earth 1982 přihláška strany zelených jako politického uskupení 1983 založení Greenpeace Rakousko 1984 obsazení elektrárny Hainburg 1985 353 tisíc podpisů proti elektrárně v Hainburgu 1986 otevření tepelné elektrárny Dürnrohr jako náhradního zdroje za JE Zwetendorf 1986 vstup strany zelených do parlamentu (8 mandátů) 1988 vídeňská dohoda k ochraně ozónové vrstvy 1991 rozhodnutí o stavbě dunajské elektrárny ve Vídni-Fredenau 1992 spolkový zákon ke značení tropického dřeva a produktů z něj a také dřeva z udržitelných zdrojů 1993 zákon o přístupu k informacím o životním prostředí 1995 „Národní plán životního prostředí Rakouska“ – aplikace cílů z klimatické konference v Rio de Janeiru 1996 459 tisíc petičních podpisů za ochranu zvířat 1997 1,2 milionů podpisů proti genovým modifikacím 1998 spuštěna kontroverzní slovenská JE Mochovce 1999 vydání předpisu o spalování nebezpečných odpadů a zároveň ke značení GM osiv 1999 spolkový ústavní zákon za „Rakousko bez jádra“ 1999 zákaz dovozu geneticky modifikované kukuřice 2000 otevření Národního parku Thayatal 2002 uzavření národní udržitelné koncepce 2002 ratifikace Kjótského protokolu 2002 spuštění české kontroverzní JE Temelín 2002 čistý energetický zákon 2004 otevření největšího rakouského větrného parku Parndorf III 2004 spolkový zákon na ochranu zvířat 2004 zákon o emisních povolenkách 2005 otevření první bioplynové stanice v Horním Rakousku (Schmid 2006: 84-87)

4.2 Vznik českých ekologických iniciativ, začlenění do politiky Vývoj environmentálního hnutí v někdejší ČSSR má kořeny v tzv. trampingu, který vzniká za první republiky. I když tato tradice nikdy nevykazovala formu hnutí, v Čechách je tento pojem vnímán pozitivně jako určitá forma zábavy, kdy skupina kamarádů jede z města na venkov, aby se věnovala venkovním aktivitám a životnímu stylu založenému na limitovaném množství materiálních prostředků a užívala si přírody. Z politického hlediska se jednalo spíše o kritiku systému a moderní společnosti. Umožňovalo tak únik z města a center průmyslové produkce (Fagan 2004: 55). Počátek 70. let znamenal v oblasti životního prostředí přelom jak v Československu, tak ve světě. Ekologické problémy a důsledky celkového ekonomického vývoje v rozvinutých zemích nabyly nepřehlédnutelně globálního charakteru a v odborných kruzích se začalo mluvit o nástupu celosvětové ekologické krize. Ekologicky motivované masové demonstrace začaly v 70. letech v USA a postupně pokračovaly i do západní Evropy. Vlády se tak postupně začínají zabývat ekologickou politikou (Průcha 2009: 873). Na státní úrovni vyvíjela od roku 1974 činnost Komise vlády ČSSR pro životní prostředí. „Československé komisi pro atomovou energii příslušela od roku 1973 pravomoc vydávat obecně závazné právní předpisy o jaderné bezpečnosti a zajišťovat v této oblasti mezinárodní spolupráci“ (Průcha 2009: 874). Zanedbatelný vliv měly na stav životního prostředí v té době iniciativy ekologicky cítících občanů a zainteresovaných odborníků, zatímco v západních zemích plnily významnou nátlakovou funkci vůči úřadům. Pokud existovaly organizace s podobným zaměřením, jako např. právě Hnutí Brontosaurus nebo Český (i Slovenský) svaz ochránců přírody, byly jejich náplní jiné aktivity jako dobrovolná pomoc přírodě nebo výchovné působení. „Vzhledem k politické situaci nebylo ani možné, aby vzniklo a vyvíjelo činnost organizované ekologicky orientované hnutí kriticky zaměřené k hospodářské politice státu. Až bezprostředně po listopadu 1989 kladly dokumenty Občanského fóra a dalších politických hnutí a organizací velký důraz na ekologickou politiku, který však později slábl“ (Průcha 2009: 875). Ekologický aktivismus byl mezinárodně propojen s důležitými ekologickými organizacemi, například s Greenpeace a Friends of the Earth. Na konci 80. let měly ekologické otázky nepřehlédnutelnou mobilizační kapacitu, protože se v nich odrážela každodenní zkušenost významných částí populace. Zejména v ekologicky poškozených severních Čechách a Praze byly některé z demonstrací předznamenávajících konec režimu v roce 1989 ve skutečnosti spojeny především s ekologickými požadavky. Ve sféře ochrany

životního prostředí bylo hlavním dokladem vlivu „zelených myšlenek“ přijetí zákona o životním prostředí v roce 1991 (Císař 2008: 94-95). Vrátím se ale ještě blíže k vývoji v 70. letech. „V důsledku vzrůstajícího zájmu veřejnosti o problematiku životního prostředí začaly právě od sedmdesátých let etablované politické síly a státní orgány realizovat ekologickou politiku a přijímat ekologickou legislativu. (…) Ze Společnosti Národního muzea se v listopadu 1969 osamostatnil TIS – Svaz pro záchranu přírody a krajiny, který se mj. intenzivně zaměřil na práci s mládeží. Její část nacházela v ekologických iniciativách smysluplné východisko z normalizační nudy, aniž by se vystavovala represivním zásahům jako nonkonformní političtí a kulturní rebelové. V kolektivech lidí vyjíždějících pravidelně do přírody a dobrovolně zde pracujících „pro dobrou věc“ se udržoval duch jistého „alternativního postoje“ vůči konzumnímu a pokryteckému způsobu života „normalizačních maloměšťáků“, nebyl však artikulován vysloveně antikomunisticky. (…) TIS se byl dokonce po kritice ze strany státních orgánů nucen k 31. prosinci 1979 sám rozpustit“ (Mareš 2004).

Komunistická strana si nenechala do podstatných otázek okolo životního prostředí moc zasahovat a neprozrazovala jeho skutečný stav. Postupně se tak zhoršuje stav životního prostředí v severních Čechách, na Ostravsku. O situaci informuje v roce 1983 Ekologická sekce při Biologické společnosti ČSAV; to pak přebírá i Charta 77 a některá západní média. Obecně se problematika životního prostředí stává tématem většiny disidentských uskupení, zvláště pak po havárii v Černobylu. Významnou roli sehrává i tzv. Nezávislá ekologická skupina, okruh autorů kolem Ekologického bulletinu a přispěvatelé časopisu Nika (Mareš 2004). Postkomunistické environmentální hnutí bylo nejvýraznější v etablovaném Českém svazu ochránců přírody (ČSOP). Tato a další podobné sítě zůstaly prominentní na lokální a regionální úrovni. Ve větších městech jako Praha nebo Brno vznikají více politicky angažovaná hnutí většinou buď až těsně před revolucí, anebo ihned po revoluci, např. v Praze byla v dubnu 1987 založena Ekologická společnost, v zimě 1988 Pražské matky, v září 1989 vznikly Zelený klub Praha a Děti Země (Mareš 2004). Odhaduje se, že na počátku 90. let existovalo až 800 takovýchto skupin. V těchto nových hnutích působili zejména studenti, kteří většinou dříve působili v ČSOP (*1979) nebo Brontosauru, ochranářské sekci socialistické mládežnické organizace. Mezi tyto nové skupiny patří Hnutí DUHA a Děti Země. Pro aktivisty bylo typické, že byli zapojeni i ve více skupinách, někdy dokonce i kanceláře jednotlivých skupin vedli stejní lidé. V té době také představitelé organizací navštěvovali spřátelené organizace v západní Evropě a čerpali inspiraci, jak co se týče formálního uspořádání skupiny, tak v přístupu k informacím či financování. Od českých občanů nedostávaly tyto skupiny nic, spoléhaly se spíše na aktivní členy, než pasivní donory. Tím

24 pádem se stávaly stále závislejší na externích finančních zdrojích, zejména pak zahraničních (Fagan 2004: 77-78). V té době se požadavky na zlepšení životního prostředí staly významnou součástí programových dokumentů Občanského fóra i dalších nově vzniklých stran, hnutí a sdružení. Spousta odborníků zpracovává novou ekologickou legislativu, jejíž podstatnou část schválily jednotlivé komory parlamentu již v prvních dvou porevolučních letech. „Přes řadu problémů s aplikací a novelizací jednotlivých zákonů se v průběhu devadesátých let podařilo výrazně zlepšit stav životního prostředí, na čemž se podílely v podstatě všechny polistopadové vlády. Ekologické problematice se věnovaly a věnují i všechny etablované politické strany“ (Mareš 2004). Ne všechny nově vznikající organizace po revolučním roce byly však výše zmíněného typu. Jednou z nejvlivnějších organizací postkomunistické éry se stala Společnost pro trvale udržitelný život (STUJ) založená Josefem Vavrouškem, který byl v letech 1990–1992 ministrem životního prostředí ČSFR. STUJ nebyla typickou organizací s kampaněmi – pořádala spíše různé semináře, diskuze a veřejná setkání a stala se respektovanou autoritou v environmentálních tématech. Členy byli právníci, akademikové a vědci. V Praze vznikl Zelený kruh, jehož cílem bylo (a stále je) zlepšovat komunikaci mezi nově vzniklými NNO a také mezi NNO a občany. První ředitelkou byla Marie Haisová, která vytvořila zázemí pro konference a malou knihovnu. Z počátečních 3 členů se počet hnutí v této zastřešující organizaci v prvních letech existence rozrostl na 30. Financován byl z ministerstva životního prostředí a prostřednictvím dotací od zahraničních organizací a z drobných členských poplatků. V těchto letech byly navázány velmi dobré vztahy s ministerstvem životního prostředí, podporované ministry Josefem Vavrouškem a Bedřichem Moldanem15. Mezi dalšími organizacemi, které sice nevytvářely konkrétní kampaně, ale byly součástí hnutí, patří různé vzdělávací organizace jako např. Tereza a Rosa. Vznikají také organizace poskytující environmentální služby pro soukromý sektor. Byla založena iniciativa Zelený parlament, která poskytovala podporu právě nově vznikajícím NNO a prostřednictvím které se mohly tyto NNO dostat blíže k chodu politiky. Jeho činnost byla však pozastavena v roce 1992. Jedním z důvodů rozpadu byla snaha dát dohromady skupiny jako Hnutí DUHA, Greenpeace či Děti Země, které však byly značné roztříštěné a vzájemně si konkurovaly například ve shánění financí. Snaha o spolupráci ze stran politické elity tak přišla pro environmentální hnutí příliš brzy. Poté, co se NNO ukotvily a reformovaly, již naopak nebyla

15 Oba již před rokem 1989 působili v ekologické sekci Československé akademie věd (Fagan 2004: 81). 25 snaha o vyjednávání ze strany politiků. Chyběla také spolupráce nově vzniklé strany zelených, kde působilo minimum členů NNO a zástupci měli většinou technické vzdělání. Do poloviny 90. let tak nastává krize v environmentálním hnutí, jelikož spousta původních aktivistů se dala na politiku, nebo začala působit v akademické či do té doby neexistující soukromé sféře. Tyto osobnosti nebylo jednoduché nahradit (Fagan 2004: 78-85). Kritickým bodem obratu se stává také volební vítězství Václava Klause v červnu 1992. Ideologické antipatie k environmentalismu najdeme v Klausových proslovech již z tohoto období. Atmosféru doby pro NNO komentuje v jednom ze svých článků Jakub Patočka: „(…) volby v červnu 1992 ukončily, alespoň co se veřejného prostoru a společenské atmosféry týče, dosud nejkrásnější čas, o němž jsme bohužel nevěděli, dokud jsme v něm žili“ (Patočka 2002: 12). Také nově zvolený ministr životního prostředí František Benda neměl v úmyslu navazovat spolupráci s environmentálními NNO. V roce 1995 byly dokonce Hnutí DUHA, Greenpeace a Děti Země na seznamu organizací označených jako tzv. levicově extremistické (Fagan 2004: 87). I v tom však někteří autoři spatřují pozitiva. „Tak jako mnohé zámysly Klausovy skupiny i tento plán se ve svém výsledku zvrátil proti původnímu účelu: Duha z celé aféry vyšla posílena lepší představou o politice i desítkami nových přátel a vlivných spojenců“ (Patočka 2002: 12). Organizace se v této době potýkají s nemalými finančními problémy; zatím však nechtějí shánět individuální dárce, i z toho důvodu, že pro lidi bylo nemožné kvůli nízkým platům přispívat na NNO (Fagan 2004: 91). Obrat nastává v roce 1996, kdy se oslabuje pozice Klausové Občanské demokratické strany (ODS) na úkor Zemanovy České strany Sociálně demokratické (ČSSD). Na úřad ministra životního prostředí nastupuje Jiří Skalický z občanské demokratické aliance (ODA), který byl ochotnější vyjednávat s NNO, než jeho předchůdce Benda (Fagan 2004: 93). Ještě větší zlepšení nastalo nakrátko i v roce 1998, kdy do úřadu nastoupil Martin Bursík, který také pomáhal zastavit mnohé kontroverzní akce (Fagan 2004: 96). I přes stále ne příliš příznivé klima pro NNO v období vlády Miloše Zemana lze zejména u Hnutí DUHA a Dětí země vysledovat obrovský nárůst míry profesionalizace a schopnosti komunikace jak s politiky, tak s médii. NNO se také postupně specializují. Zajímavé interpretace těchto změn přináší několik autorů. Na počátku nového tisíciletí komentuje dění vedoucí katedry politologie Fakulty sociálních studií Petr Fiala následovně: „Je stále zřejmější, že zelená hnutí se stala etablovanou součástí politické kultury. S tím souvisí vzrůstající možnost jejich prezentace v médiích a dokonce i rostoucí možnost ovlivňovat jednání státu.(…) Protestní prvek se tak stává jedním – a to zpravidla málo

účinným – nástrojem prosazování svých zájmů. Mají totiž možnost ovlivňovat politiku státu jinými prostředky. Než dělat spektakulární akce je často účinnější být v permanentním kontaktu s příslušnými úředníky, kteří připravují návrhy zákonů a opatření. Sama protestní akce není cílem a často k němu ani nevede“ (Lužný 2002: 7). Fagan a Jehlička shrnují změny u environmentálních NNO od počátku 90. let a na sklonku nového tisíciletí do několika posunů: k demokratickým institucím, od protestů k vytváření politických kroků, k profesionalizaci a expertní znalosti, k diverzifikaci a specializaci uvnitř hnutí, doprovázenou narůstající mírou komunikace a vzájemné podpory a také posun směrem ke globálnímu vnímání environmentálních problémů a jejich komplexitě v sociálním, ekonomickém a politickém prostředí (Fagan, Jehlička 2003). Na příkladu Temelína, který je blíže popsán v kapitole věnující se Hnutí DUHA, lze v roce 1999, kdy vláda rozhodla o dostavbě této jaderné elektrárny, vidět návrat k některým radikálním taktikám určitých NNO jako jsou přímé akce, blokády či protesty v ulicích. Podobné akce jsou patrné i u Greenpeace, kteří v roce 1997 bojují proti chemičce Syntesia vlastněnou Chemapolem v Pardubicích (Fagan 2004: 103-104). Od roku 2000 se významným finančním zdrojem NNO stává Evropská unie, pomáhají také nově vzniklé nadace, jako např. Nadace Olgy Havlové (Fagan 2004: 105). V roce 2000 se začínají dvě největší české ekologické organizace více zabývat fundraisingem, a to sice individuálním, zahrnujícím strategie jako přímé oslovení široké veřejnosti16 (Fagan 2004: 149-150). Postupně se mění také věková a profesní struktura zaměstnanců: místo studentů nastupují profesionálové s předchozími organizačními schopnostmi. Často jsou zaměstnávány také ženy, zejména na administrativních pozicích, které se mohou díky volnější pracovní době starat i o dítě. Oproti tomu na místní úrovni pracují stále studenti, anebo lidé důchodového věku, často chybí věková skupina 30-50 let, která je naopak zastoupena na národní úrovni (Fagan 2004: 115-116). Pokud se na environmentální hnutí podíváme po roce 2000, stále přetrvává rozdělení na profesionalizované organizace fungující na národní úrovni a grassroot na lokální úrovni. V politické scéně je významný návrat Strany zelených. „K oživení strany a růstu jejích preferencí došlo až v roce 2002, kdy do ní vstoupilo několik lidí, kteří do té doby byli aktivní v různých lidskoprávních a environmentálních organizacích a podpořilo ji několik známých osobností (včetně prezidenta Václava Havla). Postupně získali ve straně silné pozice

16 Tyto techniky jsou známé jako direkt dialogue nebo face-to-face fundraising. 27 a předsedou strany se stal Jan Beránek, dlouholetý aktivista Hnutí DUHA. Stranu však postihly vnitřní spory, když její část obvinila nové vedení z autoritářských praktik“ (Mareš 2004). Na druhé straně i environmentální organizace jsou nepříznivě ovlivňovány vzrůstající korupcí a lukrativními smlouvami politiků s korporacemi (Fagan 2004: 166-167).

5. Friends of the Earth International a Friends of the Earth Europe Hnutí DUHA i Global 2000 jsou členem mezinárodní sítě Friends of the Earth International (FoEI) a celoevropské Friends of the Earth Europe (FoEE)17. Založení samotných Friends of the Earth bylo velmi příznačné: jejich postupný vznik spadá do roku 1969, kdy došlo k neshodám mezi zastánci Sierra Clubu18 a jejich výkonným ředitelem Davidem Browerem. Tyto spory se týkaly především výstavby dvou přehrad v Grand Canyonu. Navíc byly Browerovi přičítány také finanční ztráty organizace v letech 1967 a 1969. Právě po odchodu založil Brower Friends of the Earth, kteří měli za úkol reflektovat vlnu nového environmentalismu: řešení environmentálních problémů tak dle něj neleží v dočasných opravných prostředcích, ale ve fundamentální sociální změně. Hlavní metodou byly kampaně zacílené na dosažení maximální publicity a posouvající pozornost k aktivitám, které ohrožují životní prostředí. Cílem FoE bylo najít v dalších zemích příznivce, kteří sdílí filozofii FoE o limitech růstu. První kancelář FoE byla otevřena v San Franciscu v roce 1969, následovaly v Paříži (červenec 1970) a Londýně (říjen 1970) (MacCormick 1992: 143-144).

Friends of the Earth International Historie Celosvětová síť Friends of the Earth International byla založena v roce 1971 čtyřmi organizacemi z Francie, Švédska, Anglie a USA. „Autonomní skupiny vznikaly postupně ve většině západoevropských zemí a vzdálenějších oblastech jako Malajsie a Jihoafrická republika“ (MacCormick 1992: 144). V roce 1981 byl založen malý Mezinárodní sekretariát, který byl provozován dobrovolníky z různých zemí. V roce 1983 vzrostl počet organizací na 25 členů a byla zvolena také výkonná rada. V roce 1986 měla síť 31 členů z celého světa, kteří byli plně zapojeni do debat o životním prostředí a rozvoji. Friends of the Earth Europe vznikli právě díky FoEI v roce 1985, a sice v belgické metropoli Bruselu. Mezi jinými

17 V překladu Přátelé Země, jak se někdy obě zkoumané organizace samy nazývají – Přátelé Země Česká republika a Přátelé Země Rakousko – Friends of the Earth Austria. 18 Jedno z nejstarších a nejvlivnějších grassroot hnutí v USA, založené v roce 1892. 28 aktivitami byli FoEE zodpovědni za program, který posiloval vznik environmentálních hnutí ve východní Evropě.19 V 80. letech dochází u mnoha organizací k postupné profesionalizaci a institucionalizaci a ovlivňování celosvětové politiky. Pro FoE byl proces institucionalizace poněkud složitější, jelikož začínali jako radikální sociální hnutí. Charakteristická pro ně byla přímá akce, dobře viditelné protesty a inovativní kampaně. Na rozdíl od Greenpeace jsou FoE více roztříštění, v každé zemi je jejich skupina různě centralizovaná – od zcela decentralizované australské FoE skupiny až po řízené FoE v USA (Carter 2004: 150). Organizace se stává postupně méně závislou na dobrovolnících a buduje další organizační složky kromě těch hlavních, jako např. fundraisingové a marketingové oddělení. I jednotlivé akce postupně nabývají více konvenčních rozměrů. Od přímých akcí se FoE postuně posouvají k monitoringu vládních aktivit a vydáváním odborných zpráv a studií. Dnes je již pro FoE méně přijatelné použít přímé akce – zejména kvůli strachu z překročení zákonů. To je hlavní rozdíl oproti Greenpeace, kteří stále zůstávají „věrni“ přímým akcím (Carter 2004: 152). FoE měli v roce 2006 asi 1,5 milionů členů a příznivců. K dnešnímu dni mají FoEI 76 členů, kteří pracují na kampaních jak na mezinárodní, tak na národní a lokální úrovni, aby chránili životní prostředí a vytvářeli udržitelnou společnost. Sjednocuje je společné přesvědčení, že environmentálně udržitelný rozvoj vyžaduje jak silný tzv. „grassroot aktivismus“, tak efektivní národní a mezinárodní kampaně. V roce 2008 měli FoEI přes dva miliony členů a příznivců a celá síť sdružovala na pět tisíc lokálních aktivistických skupin. 76 členů FoEI zaměstnává zhruba 1200 lidí.

Struktura FoEI jsou vysoce decentralizovaní; tvořeni autonomními organizacemi, z nichž mnohé vznikly ještě před připojením se k federaci20. Zhruba polovina členských organizací se nazývá Přátelé Země ve svém jazyce, ostatní používají různé názvy. Každé dva roky se pak koná týdenní setkání, kde se rozhoduje o strategiích a aktivitách federace, každý člen má rovný hlas. Zde je také volena výkonná rada, která dohlíží na společnou tematickou práci mezi skupinami. Volí ji národní členské jednotky, které se setkávají čtyřikrát za rok a dohlíží na práci menšího mezinárodního sekretariátu sídlícího v Amsterdamu.

19 Oficiální web FoEI, viz http://www.foei.org 20 To je případ i Hnutí DUHA a Global 2000. 29

Kritéria členství Mezi kritéria, která musí organizace splňovat, aby se stala členem FoEI, patří například nezávislost na politických stranách, ekonomických zájmech, státu a náboženských organizacích, skupiny FoE pracují na mnoha environmentálních tématech a neopomíjejí aspekt spravedlnosti, vyhledávají genderovou rovnováhu ve vedení a zastupování, jsou transparentní a zodpovědné vůči svým voličům a dále také naplňují cíle a hodnoty mezinárodní sítě. Jelikož je FoEI federací environmentálních skupin, nemůže přijmout za členy jedince. Podmínkou členství je činnost jak na národní, tak na grasroot úrovních, práce na hlavních environmentálních problémech v té které zemi a účast na významných mezinárodních kampaních FoEI. Hnutí DUHA je členem FoEI od roku 1993, Global 2000 pak od roku 1998.

Náplň práce FoEI FoEI se zabývají environmentálními problémy s ohledem na jejich sociální, politické a lidskoprávní souvislosti. Kampaně FoEI sahají za tradiční oblast konzervativních hnutí a snaží se najít řešení, které pomůže vytvořit environmentálně udržitelnou a sociálně rovnou společnost. Mezi hlavní programy FoEI patří: Klimatická spravedlnost a energie, konkrétněji zmírnění globálního oteplování a podpora obnovitelných a udržitelných zdrojů energie, agropaliva, resp. zastavení jejich užívání, zabránit těžbě uhlí, ropy a plynu, ochrana lesů, biodiverzity a místních komunit a zastavení intenzivního hospodaření lesů, potravinová soběstačnost a podpora malých farmářů, ekonomická spravedlnost a změna směru současného ekonomického myšlení, či problémy s nedostatkem vody, zejména v zemích třetího světa.

Friends of the Earth Europe Historie Jak již bylo řečeno, FoEE byli založeni v roce 1985 právě mezinárodní sítí FoEI. Provozují stálou koordinační a lobbyistickou kancelář v Bruselu. Byli založeni za účelem vyzdvihnout životní prostředí jako prioritu v evropských strukturách. V roce 1991 byl představen program zabývající se geneticky modifikovanými organismy v plodinách a jídle. V roce 1997 byla založena mládežnická síť Young Friends of the Earth Europe. Dalším zlomovým rokem je rok 1998, kdy byla spuštěna kampaň Big ask, která apelovala na vlády s nastavením emisních

30 limitů do zákonů.21 V České republice najdeme podobnou kampaň právě u Hnutí DUHA, známou jako Velká výzva.22

Struktura Friends of the Earth Europe sdružují 30 národních organizací a tisíce lokálních skupin po celé Evropě. Roční setkání (tzv. General Annual meeting) je vrcholným rozhodujícím orgánem FoEE. Zástupci jednotlivých skupin se účastní setkání a všech plánovacích a rozhodujících procesů, včetně volby výkonné rady. Výkonná rada se setkává čtyřikrát ročně, aby rozhodovala o strategických dohodách mezi Annual general meetings a kontrolovala realizaci závazků plynoucích z těchto setkání. Dle Císaře jsou FoEE pravděpodobně nejsoudržnější regionální strukturou v rámci FoEI. Např. pro Hnutí DUHA má tato evropská struktura mnohem větší význam než celosvětová síť. Navíc rozšíření EU prohloubilo spolupráci mezi členskými skupinami FoEE. Úspěšný byl také projekt Growing together z roku 2003, který předával organizační zkušenosti a fundraisingové strategie jednotlivým členským organizacím (Císař 2008: 133- 136).

Náplň práce FoEE FoEE organizují aktivity kolem šesti hlavních programů: klimatická spravedlnost a energie (stejně jako FoEI), ekonomická rovnost zahrnující také transparentnost a zodpovědnost, zemědělství, potraviny a biodiverzita, zdroje a spotřeba, kam spadá např. i odpadová politika, udržitelné zdroje Evropské unie – tento program probíhá ve spolupráci s CEE Bankwatch network23 a v neposlední řadě také rozvoj celé sítě, kam spadá i posilování mládežnické skupiny Young Friends of the Earth Europe a podpora jednotlivých kampaní.

6. Historie a charakteristika české ekologické organizace Hnutí DUHA 6.1 Vznik a vývoj Organizace Hnutí DUHA vznikla v Brně během předrevolučního léta 1989 z nezávislých občanských iniciativ a ochranářského hnutí. V organizaci působili zejména středoškolští aktivisté, kteří se v minulosti účastnili akcí Hnutí Brontosaurus a Českého svazu ochránců přírody. „Tato skupina byla příjemným společenstvím trampů, fotografů a ornitologů. (…) Po

21 Oficiální web FoEE, viz http://www.foee.org 22 Oficiální web kampaně, viz http://www.velkavyzva.cz 23 Centrální východoevropská síť pro monitorování aktivit mezinárodních finančních institucí, viz bankwatch.org 31 příchodu Honzy Beránka v létě 1989 se ale záhy ukázaly hranice ČSOP, do nějž nás přivedl především obdiv k jejím aktivitám proti pálavskému vysílači a k Brněnskému fóru“ (Patočka 1999: 15). Hlavním zájmem skupiny studentů bylo řešit nejenom důsledky lidské aktivity, ale také pátrat po příčinách, což automaticky postavilo organizaci do politicky angažované roviny (Fagan, Jehlička 2003: 61). První veřejně zaznamenané vystoupení byl plakát vyvěšený v listopadových revolučních dnech na brněnské České ulici, a sice proti jaderné energii. Účelem bylo upozornit na problémy. Vhodnou metodu tak viděla Duha kromě tradičního způsobu šíření informací v happeninzích. I protestní akce tehdy měly charakter happeningů, což se týkalo například dvou blokád osobní dopravy v centru Brna (Patočka 1999: 16-17). V červnu 1992 dostal plán Duhy tři pilíře, které vydržely s mírnými obměnami až dodnes: 1. Kostra koordinačních center s hlavním v Brně a podpůrným v Praze, která měla zajišťovat vedení celostátních kampaní, 2. Síť místních skupin, které se kromě Prahy a Olomouce, kde vznikla první mimobrněnská skupina, vyskytovaly v Polici nad Metují a v Českých Budějovicích, 3. Časopis Poslední generace propojený s řadou dalších osvětových aktivit, od začátku namyšlených tak, aby Duze umožňovaly pronikat do mimoekologického prostředí (Patočka 1999: 18).

Strategie, interní organizace Původní aktivisté Duhy odmítali formální hierarchické uspořádání a parlamentní strategie a upřednostňovali přímé akce. To se změnilo v polovině 90. Let, kdy se hlavní aktivity shlukly kolem kanceláří v Brně a Praze a koordinovali národní politické kampaně, zatímco místní skupiny se zabývaly lokálními problémy. To umožnilo organizaci věnovat se jak grassroot protestním kampaním, tak lobbyingu a účastí v politických procesech. Ačkoli 15 místních skupin bylo autonomních, zapojovaly se i do témat národních kampaní. V roce 1999 má Duha 14 zaměstnanců na plný úvazek. Transformace organizace během 90. let je značně viditelná. Raději než radikalizovat organizaci, se Duha rozhodla adoptovat strategii založenou na lobování na méně kontroverzních tématech, odmítajíc, že je politickou organizací a hledajíc užší kontakty s politickou elitou (Vaníčková 2004: 17). Období „happeningů“ totiž vystřídala po roce 1992 snaha o systematickou práci ve smyslu lobbyingu, výzkumu, kooperace s médii, právního poradenství apod. I nadále hrály důležitou roli i veřejné demonstrace, při nichž sice bylo cílem konfrontovat státní moc v letech 1992–1997 reprezentovanou vládní koalicí pod vedením Václava Klause.

„Signifikantní se v tomto směru staly akce občanské neposlušnosti pro záchranu severočeské obce Libkovice před jejím zničením těžbou hnědého uhlí (vůdčí roli při nich sehrálo Hnutí DUHA, které mediálně nejvíce reprezentoval jeho tehdejší aktivista Jan Piňos) a především blokády Temelína, které se konaly od roku 1993. Podpořila je i několik českých umělců a politiků“ (Mareš 2004). V polovině 90. let se kampaně Duhy zaměřují zejména na ochranu lesů a národních parků, staví se proti těžebním společnostem v Kašperských horách, Duha se zasazuje o záchranu železničních tratí a je proti výstavbě dálnic. Z hlediska kampaní mezinárodních FoE, jako např. proti úbytku ozonu v atmosféře, prosazuje Duha podobné kampaně na národní úrovni, např. za změnu legislativy, která by regulovala používání freonů. V roce 2000 měla Duha základní tři programy: energie, lesy a odpady. Co odlišuje Duhu od ostatních environmentálních neziskových organizací, je rozsáhlá spolupráce na mezinárodní úrovni: s národními pobočkami FoE či Greenpeace Rakousko. Celý současný management je pak odrazem britského modelu FoE: strategické plány se obnovují každé tři roky (Fagan, Jehlička 2003: 64) Hlavní osobnosti organizace často publikují články v duhovém dvouměsíčníku Sedmá generace24, např. předseda a zakladatel Hnutí DUHA Jakub Patočka zde často publikoval své články (Fagan, Jehlička 2003: 64). „Sedmá generace se také stala fórem, v němž se systematicky předkládaly u nás jinak prakticky neznámé analýzy ničivých důsledků ekonomické globalizace. Skupina autorů kolem Sedmé generace udržuje soustavně vazby s podobně orientovanými analytiky a občanskými iniciativami. (…) Sedmá generace zpětně ovlivňovala i konkrétní aktivity Duhy: například nejmladší z programů zaměřený na těžbu nerostných surovin vznikl mimo jiné ve snaze na konkrétním příkladu odhalovat ničivé důsledky světového obchodu“ (Patočka 1999: 22). Časopis vychází pod hlavičkou Hnutí DUHA dodnes a přináší informace o aktuálním dění v oblasti ochrany životního prostředí a zasazuje jej do širších souvislostí, ať už politických, ekonomických či obecně kulturních.25

Případ Temelín Jak již bylo zmíněno, Hnutí DUHA se od počátku stavělo proti výstavbě jaderné elektrárny Temelín, např. každoročními blokádami.

24 Do roku 1997 nesoucí název Poslední generace a do roku 2005 vč. vycházející jako měsíčník, jenž vyslovoval přesvědčení, že „jsme poslední generací, která žije plenivým životním stylem, nebo poslední docela.“ 25 Oficiální web Sedmé generace, viz http://www.sedmagenerace.cz 33

Případ Temelína popisuje ve svých publikacích a materiálech následovně: „Jaderná elektrárna Temelín je kontroverzním tématem. Podle našeho názoru je tato elektrárna zbytečná a drahá, nemluvě o bezpečnostních rizicích a dopadech na životní prostředí.“ Stavba byla schválena již v roce 1983, v roce 1993 schválila dokončení i Klausova vláda, teprve však v roce 1999 je vydáno posouzení potřebnosti Temelína, jež však ukázalo, nakolik bylo Klausovo rozhodnutí chybné a ekonomicky ztrátové. „Expertní zpráva navíc konstatovala, že alternativa zastavení výstavby (…) přináší menší rizika než dostavba. Navzdory tomu ale vláda Miloše Zemana v květnu 1999 těsnou většinou dvou hlasů dostavbu Temelína schválila“ (Pitnerová 2000: 11)26. Temelín vhodně ilustruje efektivitu ze zahraničí financovaného aktivismu. Fakt, že Hnutí DUHA bylo závislé na zahraničních zdrojích financování a bylo součástí transnacionální struktury, nutně nepodkopal jeho relativně konfliktní postoj. Ve skutečnosti opak byl pravdou. Díky svým transnacionálním vazbám navíc organizace získala ze zahraničí značné kulturní zdroje, tj. expertizu a aktivistické know-how, které charakterizovalo organizační vývoj Hnutí DUHA od počátku 90. let (Císař 2008: 133). I když vystupuje organizace stále proti jaderné energii, od poloviny 90. let se zaměřuje spíše na problematiku uložiště jaderného odpadu. V roce 1999, kdy byl nastartován proces schvalování Temelína, se Duha vyjadřuje spíše k otázkám týkajících se státních finančních podpor elektrárny. Duha v tomto tématu poskytuje informace jak široké veřejnosti, tak tehdejšímu prezidentovi Václavu Havlovi. Celá kampaň je ukázkou toho, jak se organizace v průběhu 90. let profesionalizovala. V roce 1997 opouští Duhu několik aktivistů a zakládají nezávislé sociálně ekologické hnutí s názvem Nesehnutí. Tito aktivisté byli nespokojeni s klesající radikalitou organizace. Přesto však Duha pokračuje v některých aktivistických akcích: v roce 1998 např. protestuje proti tomu, aby Nadace Partnerství přijala grant od nadnárodní zemědělské společnosti Monsanto zabývající se genetickými modifikacemi (Fagan, Jehlička 2003: 61-65). V roce 1999 odchází z Duhy dlouholetý předseda Jakub Patočka a stává se šéfredaktorem Literárních novin, v letech 2002-2004 poradcem předsedy vlády Vladimíra Špidly. Nahrazuje jej Jan Beránek, který Hnutí DUHA opustil v roce 2002 a v roce 2003 se

26 Duha přináší také několik zajímavých poznatků k JE Temelín: „Celá výstavba a spouštění pak probíhaly způsobem, který se neslučuje s demokratickým rozhodováním. O Temelínu nikdy nerozhodoval parlament, ani občané. Navzdory písemnému slibu předsedy vlády Miloše Zemana, že trvá na referendu před spuštěním Temelína, právě jeho vláda nakonec všelidové hlasování odmítla. Svůj slib porušila sociálně demokratická vláda i navzdory požadavku, který v podobě petice za referendum o Temelínu podepsalo na jaře 2000 přes 120 tisíc občanů. Úřady při schvalování Temelína několikrát porušily platné zákony a soustavně před občany tajily prakticky veškeré informace o projektu temelínské elektrárny.“ (Pitnerová 2000: 14)

34 stal předsedou Strany zelených. Ředitelem se stává v roce 2003 někdejší člen Duhy a později představitel Nesehnutí Martin Ander (Mareš 2004).

6.2 Současnost Nejprve uvedu základní informace o organizaci. „Hnutí Duha je registrováno jako občanské sdružení. Je nezávislé na státu, politických stranách, průmyslu, odborech, či jiných zájmových skupinách. O jeho směřování rozhoduje Rada složená ze zástupců centra a místních skupin.“ (Pitnerová 2000: 64). V environmentálně zaměřené literatuře najdeme ve skrze pozitivní zmínky o organizaci. „Hnutí Duha je pravděpodobně nejúspěšnější ekologickou organizací v České republice. Její pracovníci se objevují pravidelně v médiích a vysoce profesionalizovaní zaměstnanci koordinují jednotlivé kampaně. Organizace je hlavním hlasem environmentálního hnutí v ČR. Za méně než dvacet let se z radikálního amorfního nehierarchického hnutí stala profesionální mainstreamová organizace s konvenčními strategiemi. To je zapříčiněno jak mezinárodním zasazením do celosvětových FoE, tak právě výběrem strategií.“ Organizace je podle Fagana a Jehlicky jedinečná zejména tím, že propojuje environmentální témata s ekonomickými a sociálními27 a zároveň zdůrazňuje etickou dimenzi environmentální degradace (Fagan 2003: 64). Mezi hlavní cíle organizace patří ochrana přírody a krajiny, životního prostředí, včetně zdraví a kvality života, spotřebitele, kulturních hodnot a rozvoj demokracie a otevřené občanské společnosti. Organizace má dále definované vize a poslání. Co se týče vizí, „Hnutí DUHA usiluje o svobodnou a demokratickou společnost, která respektuje a chrání přírodu a zajišťuje čisté a zdravé prostředí pro život. Společnost, ve které chceme žít, musí také vytvářet prostor pro aktivní účast občanů na správě veřejných záležitostí, dávat významnou roli obcím a regionům. Měla by být sociálně citlivá, mírumilovná, schopná kritické reflexe a nést svůj díl globální spoluzodpovědnosti.“ Mezi poslání sdružení patří „prosazovat čisté a zdravé prostředí pro život, (…) získávat lidi k účasti na změnách společnosti, které omezí znečištění a zajistí respekt k přírodě a její ochraně. Usilujeme o pestrou a činorodou občanskou společnost. V naší práci klademe důraz na věcnost, přesnost a poctivost“ (Strategie 2009). Hnutí DUHA má v současnosti 35 zaměstnanců, pracujících celkem na zhruba 27 úvazků. Výkonnou organizační jednotkou sdružení je Centrum Hnutí DUHA (Centrum HD),

27 Což je dáno i profesním zaměřením zaměstnanců pocházejících často ze studií práv, sociologie nebo politologie . (Fagan 2003: 64) 35

které zajišťuje vedení a koordinaci celostátních aktivit organizace, usnadňuje komunikaci mezi místními skupinami a vytváří pro ně přiměřené zázemí. Vzniká rozhodnutím Rady Hnutí DUHA (Rada HD). V čele Centra stojí ředitel Hnutí DUHA, kterého jmenuje a odvolává Rada HD. Ředitel je oprávněn jednat jménem občanského sdružení Hnutí DUHA. Ředitel zajišťuje běžný chod Centra. Nejvyšším orgánem sdružení je Rada HD, která volí na prvním jednání svého funkčního období ze svého středu předsedu Hnutí DUHA. Rada se skládá nejméně ze sedmi a nejvýše z devíti radních. Čtyři radní zastupují Centrum HD, tři radní zastupují místní skupiny. Rada kontroluje a spravuje Centrum HD. Rozhoduje pouze ve věcech týkajících se Centra, v případech týkajících se Hnutí DUHA jako celku a v případech, které nelze vyřešit v rámci jednotlivých skupin. Rada HD především přijímá a mění stanovy, jmenuje ředitele Hnutí DUHA, dozírá na práci Centra, schvaluje rozpočet Centra a strategické dokumenty Hnutí DUHA a Centra, dozírá na dodržování právních předpisů, stanov a schválených strategií při práci Hnutí DUHA a jeho organizačních složek.

Financování I přes počáteční finanční nejistoty je v dnešní době Duha schopná nabídnout svým pracovníkům rozumné platy. Drobnější místní akce obstarávají stále dobrovolníci. Duha je závislé na donorech a grantech. Část zdrojů pochází také z prodeje služeb a publikací (Fagan 2003: 62). Kolem 60 % příjmů Hnutí DUHA pochází z grantů, které organizace dostává na konkrétní projekty od českých i mezinárodních nadací a různých státních zdrojů. Přibližně 30 % představují příspěvky individuálních dárců – jednotlivců a zbylých 10 % získává vlastní činností, z prodeje publikací a zajišťováním odborného poradenství. Hnutí DUHA nepřijímá prostředky ze zdrojů, které by mohly jakkoli omezit jejich nezávislost nebo být v rozporu s jejich cíli, zejména pak dary velkých průmyslových společností ani příspěvky potenciálních konkurentů firem, jež kritizuje. (Hnutí DUHA 2010 A) Hnutí DUHA tedy využívá k financování svých aktivit několika možností:

. Grantový fundraising na základě výběrových řízení (české a zahraniční nadace, ministerstva, kraje, obce, zahraniční ambasády)

. Individuální fundraising (příspěvky jednotlivců)

. Firemní fundraising (dary od firem)

. Samofinancování (prodej knih, drobných propagačních předmětů, poskytování 36 poradenství apod.) (Organizační manuál 2006)

Speciální postavení místních skupin Kromě kanceláří v Praze a Brně, kde zaměstnanci věnují tématům na celostátní úrovni, má Hnutí DUHA místní skupiny v deseti českých a moravských městech. Místní skupiny se zabývají aktivitami na lokální úrovni, například „prosazují výstavbu cyklostezek, recyklaci odpadů nebo vystupují proti životnímu prostředí škodícím projektům, účastní se přípravy územních plánů, sází stromy, pořádají přednášky, podporují prodej zdravých potravin z ekologického zemědělství. Často úzce a úspěšně spolupracují s obecními nebo městskými úřady. Příležitostně se také připojují k celostátní nebo mezinárodní práci.“ (Hnutí DUHA 2010 B) Místní skupina je základní organizační složkou sdružení a vzniká rozhodnutím předsedy nebo Rady Hnutí DUHA na základě návrhu. Místní skupina má samostatnou právní subjektivitu. Koordinátor místní skupiny je jejím statutárním orgánem (Stanovy Hnutí DUHA 2010).

6.3 Programy

Programové oddíly (nebo také programy) mají na starosti hlavní náplň práce Hnutí DUHA. V současnosti má Hnutí DUHA čtyři programové oddíly. Veškeré informace v této podkapitole pochází buď z interních zdrojů, jakými jsou Organizační manuál, Strategie HD nebo zápisy z jednání Rad HD, nebo z tiskových zpráv, jelikož aktuální informace nejsou dostupné v žádném veřejném oficiálním zdroji.

Program Energie Program Energie usiluje o snížení ekologických dopadů české energetiky. Mezi hlavní cíle programu patří snížení emisí oxidu uhličitého, které způsobují globální změny podnebí; rozvoj obnovitelných zdrojů energie, jako jsou větrné a malé vodní elektrárny, spalování biomasy a solární kolektory; snížení plýtvání energií v průmyslu, domácnostech i jinde, a zvýšení energetické efektivnosti hospodářství; bezpečné uložení radioaktivních odpadů, a postupné odstoupení od zbytečné, drahé a rizikové výroby elektřiny v jaderných elektrárnách; ochrana severočeských obcí a krajiny před postupem uhelných dolů (Horní Jiřetín, Černice); omezení vývozu elektřiny z České republiky. Jednou z hlavních kampaní je aktivita Velká výzva, která se snaží po britském vzoru prosadit nový zákon, který stanoví, jak bude Česká republika snižovat vypouštění 37 skleníkových plynů o 2 % ročně. Možnost zapojit se do Velké výzvy mají i jednotlivci, přímou podporou a zasláním SMS, e-mailu nebo korespondenčního lístku konkrétním poslancům. Velká výzva se mj. věnuje podpoře obnovitelných zdrojů, k čemuž schválili poslanci v roce 2005 zákon, na jehož prosazení se Hnutí DUHA také podílelo.

2010

V roce 2010 představila organizace na konferenci Forum 2000 ekonomické přínosy snižování emisí skleníkových plynů a možnosti „zelených pracovních míst“ v České republice. Dále vytvořila uhlíkovou kalkulačku, kde si lze spočítat, kolik emisí skleníkových plynů pochází z dovozu potravin ze zahraničí; vypracován byl také odborný plán přeměny české energetiky s názvem Chytrá energie: plán, jak obnovitelné zdroje a energetická efektivnost mohou během příštích čtyř desetiletí proměnit českou energetiku. Na propočtech spolupracovala Duha s německým Wuppertalským institutem. Ty potvrdily, že Česká republika tak může mít dostatek energie bez prolamování územních limitů těžby uhlí a bez nových jaderných reaktorů. Zákon o tempu snižování emisí, který Hnutí DUHA prosazuje prostřednictvím iniciativy Velká výzva, do svého programu v nějaké formě zahrnula ČSSD, KDU-ČSL a zelení; podporuje jej část Věcí veřejných. Celkově iniciativu podpořilo 15 tisíc občanů prostřednictvím korespondenčních lístků. Hnutí DUHA také reaguje na útoky ČEZu proti fotovoltaice.

2011 Nejviditelnější akcí programu je první ročník festivalu Velká výzva na pražské Kampě, kterého se účastnilo 10 tisíc lidí. Kampaň Velká výzva má přes 20 tisíc příznivců a postupně oslovuje jednotlivé parlamentní strany (nově se přidávají Starostové a nezávislí) s cílem získat jejich podporu pro navrhovaný zákon. Spuštěna je také kampaň k Programu energetické nezávislosti, který naváže na program Zelená úsporám.

Program Lesy

Druhý program Lesy prosazuje reformu péče o lesy v České republice. Cílem programu jsou zejména postupné změny skladby lesů z umělých monokultur, hlavně smrkových, na lesy s přirozenými druhy stromů, zejména listnaté a smíšené; další změny v lesním hospodaření, především omezení holosečného kácení; důsledná ochrana posledních přírodních lesů, jako jsou zbytky pralesů v národních parcích a přírodních rezervacích a další. Mezi současné priority patří zejména reforma lesního zákona a dotačních programů v lesnictví; ochrana posledních zbytků pralesů v Národním parku Šumava; 38 prosazování mezinárodních standardů šetrného hospodaření Forest Stewardship Council do českých lesů, a výrobků z takto obhospodařovaných lesů na trh se dřevem; ochrana vzácných šelem (např. rysů, vlků a medvědů) v oblastech, kde se vyskytují (zejména Beskydy a Šumava); od roku 1997 pořádání tzv. Týdnů pro les – akcí pro dobrovolníky z řad veřejnosti, kteří přijíždějí pomáhat prací v lese. Tyto týdny se konají po týdnech vždy na různých místech po České republice. Výsledkem jsou tisíce nově vysazených stromků. 2010 V roce 2010 se podařilo zastavit kontroverzní megatendry, tzv. soutěže na rozprodej lesů ve státním majetku. Stovky lidí na výzvu organizace poslaly e-maily Jiřímu Paroubkovi, Mirkovi Topolánkovi a později také řadovým poslancům. ČSSD na základě tlaku Hnutí DUHA přiměla antimonopolní úřad, aby se projektem zabýval a na několik týdnů tak pozastavil výběrové řízení. Hnutí DUHA iniciovalo jednání Poslanecké sněmovny o tendrech, které skončilo hlasováním proti záměru a na podporu přírodě blízkého hospodaření na pozemcích Lesy ČR. Hnutí DUHA také uspořádalo demonstraci před ministerstvem zemědělství, na kterou přišlo asi 200 lidí. V kampani byly velmi účinné sociální sítě. Lesy ČR sice před volbami zrušily kritizované megatendry, ale po volbách je vyhlásily znovu na rok s tím, že mezitím se bude jednat o dlouhodobém řešení. MŽP vytvořilo pracovní skupinu, která připravuje nový zákon o NP Šumava, Hnutí DUHA však ve skupině nefiguruje. Celé léto pak byly na Šumavě lidem k dispozici informační stánky, kde dobrovolníci rozdávali korespondenční lístky s možností zapojení občanů a aktivního oslovení ministrů. 2011 Již od začátku roku se Hnutí DUHA věnuje opět megatendrům Lesů ČR, vláda je neschvaluje, ani nezakazuje. Na spadnutí je i privatizace Lesů ČR – převedení na akciovou společnost. Zásadním přelomem v celé oblasti je nástup Jana Stráského do pozice ředitele Národního parku Šumava. Již v první polovině roku hrozí kácení v bezzásahových zónách NP Šumava. Hnutí DUHA spouští webové stránky Netunelujtelesy.cz, kde se k dopisu předsedům koaličních stran připojilo více než 6 tisíc lidí. V Národním parku Hnutí DUHA zjišťuje užívání nelegálních postřiků, což potvrzuje i Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Hnutí DUHA vysílá do národního parku hlídky, které se střídají v lesích po celé léto a snaží se zabránit masivnímu ilegálnímu kácení. Hodně práce stojí na dobrovolnících. Hnutí DUHA aktivně debatuje s různými stranami sporu, vytváří dotazník pro veřejnost, účastní se diskuzí, pořádá demonstrace.

Na konci roku plzeňský soud rozhodl o protizákonném rozpuštění shromáždění, v březnu roku 2012 veřejný ochránce práv s konečnou platností potvrzuje, že loňské kácení v národním parku na Šumavě bylo ilegální.

Program Veřejné finance a životní prostředí V tomto programu Hnutí DUHA prosazuje, aby veřejné prostředky (ze státního rozpočtu, evropských fondů aj.) šly do přínosných prostředků, a snaží se zabránit financování projektů, které způsobí ekologické škody. V současné době se program zaměřuje na dvě priority: dopravní projekty a nakládání s odpady. Snaží se, aby stát, kraje a EU financovaly programy, které pomohou zvýšit recyklaci; ze státních a evropských peněz nebyly podporovány projekty, jež v důsledku promění Českou republiku v koridor pro tranzitní nákladní dopravu a přitom poškodí krajinu (dálnice, plavební kanály). V současné době jsou hlavními prioritami vládní a krajské tzv. plány odpadového hospodářství – v tomto programu je kladen důraz na zvyšování recyklace a zlepšování recyklačních služeb pro občany, vyšší poplatky za skládkování, pálení odpadu a za těžbu přírodních surovin, aby se recyklace vyplatila, odpovědnost výrobců za odpad z výrobků: aby vyráběli trvanlivější a snadněji recyklovatelné zboží, například vratné lahve, a nepřidávali zbytečné obaly.28 Z dopravní sekce programu se snaží Hnutí DUHA zamezit několika velkým dopravním projektům, především lodního kanálu Dunaj-Odra-Labe. Dále Hnutí DUHA prosazuje lepší veřejnou dopravu, hustou síť bezpečných cyklostezek a lepší podmínky pro chodce, přesouvání nákladů na železnice, hájí současnou síť železnic a časté regionální autobusové spoje. Navrhuje, aby se mýtné vztahovalo na všechny silnice – nejen hlavní dálnice.29 Zároveň spolupracuje v rámci programu Hnutí DUHA s několika dalšími evropskými organizacemi na společných kampaních, které usilují o změnu pravidel, jimiž se řídí evropské fondy, a o reformu Evropské investiční banky. 2010 V roce 2010 se podařilo rozšíření mýtného na auta nad 3,5 tuny, i když ne pro celou silniční síť. V rámci Dopravní federace byl vyhlášen další ročník fotografické soutěže To je on,

28 Celá tato priorita byla však nakonec usnesením 65. Zasedání Rady HD z května 2010 přesunuta do samostatného programu Odpady, kvůli nedostatečnému propojení s ostatními kampaněmi programu (Zápis ze 65. Rady Hnutí DUHA 2010). 29 Tomuto se věnuje zejména pak v rámci Dopravní federace sdružující další ekologické organizace. Viz http://www.dopravnifederace.cz 40 kamion. V oblasti dopravy představila dále organizace propagační kampaň s Českými drahami, která motivovala lidi, aby jezdili vlakem do české přírody. Poukazovala na pozoruhodnosti a unikáty české přírody a možnosti, jak k nim dojet vlakem. V odpadové části se úspěšně rozjíždí recyklační projekt v Němčicích na Hané, dále se program soustředí na vedení veřejné kampaně. 2011 Ministerstvo dopravy pokračuje v přípravách rozšíření mýtného na krajské silnice, Hnutí DUHA je prostřednictvím Dopravní federace zastoupeno v pracovní skupině při ministerstvu dopravy, která sestavuje novou dopravní strategii. Mýtné se zvýšilo od ledna 2011 o 25 %, Hnutí DUHA podporuje plánované rozšíření na silnice prvních a druhých tříd. MŽP připravuje nový zákon o odpadech, Hnutí DUHA aktivně zasahuje do jeho podoby, bojuje proti výstavbám spaloven komunálního odpadu financovaných z evropských fondů.

Program Zemědělství Tento program transformovalo k 1. 1. 2012 centrum Hnutí DUHA na tzv. Spotřebitelský oddíl, do kterého mj. spadá i právě původní program zemědělství, který je však i pod stejným jménem dále prezentován např. na oficiálním webu organizace. Spotřebitelský oddíl se nyní věnuje více podpoře zeleného spotřebitelství (Zápis z 67. Jednání Rady Hnutí DUHA 2011). Jelikož výzkumná část práce se věnuje rokům 2010 a 2011, budu stále program nazývat jeho původním názvem Zemědělství. Hnutí DUHA v programu Zemědělství prosazuje změnu přístupu k produkci potravin a krajině. Hlavní snahou je především postupný přechod stále větší části půdy na ekologické zemědělství, především zvýšení podílu ekologicky obhospodařovaných polí a ovocných sadů, lepší nabídku biopotravin z ekologického zemědělství v obchodech, větší financování a rozvoj tzv. agro-environmentálních opatření a dalších dotačních programů, které slouží k návratu zeleně do krajiny, snížení spotřeby agrochemikálií, především zákazu nejvíce rizikových pesticidů a snížení spotřeby průmyslových hnojiv. Hlavními úspěchy tohoto programu jsou zavedení pečení biochleba v největších českých pekárnách či adresář ekologicky hospodařících zemědělců. 2010 V roce 2010 například Hnutí DUHA uspořádalo na brněnském náměstí rozdávání českého česneku v krojích a smažení obřího bramboráku z místních biopotravin právě na podporu

čerstvých místních potravin.30 Velkým úspěchem je také otevření farmářského trhu v Ostravě. Program se začíná více zaměřovat na podporu místních potravin, než na podporu ekologického zemědělství. 2011 Duze se podařilo úspěšně zorganizovat otevření tržnice v Ostravě-Porubě. Hnutí DUHA také vydává celovečerní film Rajče on the Road o putování rajčete až na talíř české domácnosti. Film získal jednu z cen na EkoTop Filmu na Slovensku.

Průřezová témata Programy se zároveň dlouhodobě věnují několika průřezovým tématům, která mají plošný dopad a nesouvisí s jedním z výše uvedených programů31: prosazování ekologické daňové reformy, rozšiřování občanských práv v ekologických zákonech (právo na informace o znečištění, právo vyjadřovat se k velkým projektům ve svém sousedství apod., prosazování ekologických témat do politických debat a soutěže politických stran). Zároveň Hnutí DUHA sleduje a komentujeme důležitá rozhodnutí, která mají plošný dopad na ekologickou politiku. Například se pravidelně vyjadřuje k ekologické kapitole programového prohlášení každé nové vlády nebo k práci ministrů životního prostředí. V roce 2010 Duha jako první ekologická organizace uspořádala expozici ekologických a udržitelných produktů na výstavě Designblok. Důležitou akcí roku byla také spolupráce Hnutí DUHA s festivalem Jeden svět, zástupci organizace vystoupili asi na 30 besedách v Praze, Brně i dalších městech a navázali širší spolupráci s Člověkem v tísni, který aktivně podporuje iniciativu Velká výzva. V roce 2011 je Hnutí DUHA jedním z ústředních partnerů veletrhu Designblok, který proběhl začátkem října v Praze. Dále má Hnutí DUHA tzv. servisní oddíl (sem patří například oddíl zázemí zajišťující technický chod centra, nebo oddíl ekonomiky zajišťující finanční fungování Centra Hnutí DUHA) a podpůrné oddíly (oddíl časopisu Sedmá generace, místních skupin či individuálního fundraisingu) (Organizační manuál 2006).

7. Historie a charakteristika rakouské ekologické organizace Global 2000 7.1 Vznik a vývoj Skupina Global 2000 byla založena malou skupinou aktivistů. V roce 1982 nastala v rakouském environmentalismu tzv. názorová krize. Protiatomová hnutí přestála vítězství ve

30 Jak ukazuje výzkum, tato akce měla i velký mediální ohlas. 31 Ve výzkumu jsou pak tato témata zařazena do kategorie Jiné. 42

Zwetendorfu z roku 1978 jen v několika málo uskupeních. Velké části aktivistů chybělo původní nadšení a průraznost. V té době vzbudila zájem médií zpráva o nové „radikální“ ochranářské organizaci se jménem Greenpeace. Jejich efektivní, přesvědčivé a často úspěšné kampaně byly právě to, co rakouským uskupením chybělo. Než však vznikla samotná odnož rakouských Greenpeace, rodí se spolek Přátelé Greenpeace (Freunde von Greenpeace), což rozzuřilo tehdejšího šéfa Greenpeace Davida McTaggerta. Delším názvem se totiž zcela legálně obešel copyright. Ta stejná skupina lidí založila ve stejný den v říjnu 1982 také spolek Nenásilná akce Global 2000. Skupina chtěla jednat především spontánně; společně s vysokoškolskými studenty zorganizovali Global 2000 ihned v říjnu mírovou výstavu na hlavním náměstí Stephansplatz ve Vídni. Krátce nato byla skupina vystavena zkoušce „interní snášenlivosti a zápalu do práce u konkrétních projektů“ (Höbarth 1992: 3). Ve skupince schopných aktivistů však soupeřily různé názorové postoje. Postupně se stávali stále známější, často na základě dřívějších akcí jako zástupci Greenpeace v Rakousku. Rostl zájem ze strany novinářů, kteří si ani příliš neuvědomovali, zda je nějaký rozdíl mezi rakouskými a mezinárodními Greenpeace; chtěli okamžitou senzaci, což často vedlo ke zklamání mladé nadšenecké skupiny. Výlety do mezinárodní kanceláře byly na jednu stranu cennou zkušeností, zároveň však přinášely ne vždy optimistický pohled do zákulisí velkého ekologického hnutí. V roce 1983 muselo padnout konečné rozhodnutí, co bude dál, jelikož mezinárodní Greenpeace vyvíjeli tlak a chtěli mít vídeňskou skupinu stále pod svou kontrolou. Smlouvu s Greenpeace tehdy podepsali pouze dva lidé, zbytek se rozhodl pracovat nadále pro Global 2000. Ještě před rozdělením začali Global 2000 s prvními mimořádnými akcemi: např. cílem akce Týden proti kyselým dešťům byla spalovna odpadů ve Vídni a také vrcholek Stephansdomu, kde byly pověšeny transparenty s nápisy jako „Až když bude vykácen poslední strom…“ „Stop SO2“. Po neočekávaném ohlasu akce v novinách – v Kronen Zeitung byl o Global 2000 dokonce komiks – vyšplhali dva členové až na samotnou špici Stephansdomu.32 Global 2000 odkrývali postupně různé skandály a tím spouštěli lavinu dalšího dění. Zůstávají zde působit zejména mladí aktivisté, kteří se cítí být frustrovaní, chybí know-how organizace a zvyšují se také nároky a očekávání ze strany veřejnosti. V roce 1984 je kolem Global 2000 relativní klid. Teprve v prosinci skupinu znovu posilují debaty okolo dunajské elektrárny Hainburg. Global 2000 se sdružují kolem platformy organizací, které bojují právě

32 Tento článek vstoupil do dějin Global 2000 zejména díky kontroverznímu titulku „Helden oder Terroristen?“, v překladu „Hrdinové nebo teroristi?“ (Hantsch 2009: 118). 43 proti výstavbě této elektrárny. Hlavní aktivity spočívaly především v přímé akci, „na dějišti ekologicko-politickém byli jiní hráči“ (Höbarth 1992: 4). Při této akci byli i aktivisté z Global 2000 zraněni, což mělo za následek protestní shromáždění více než 40 tisíc lidí před vídeňskou státní operou. Stavba elektrárny byla zastavena a došlo k zásadnímu obratu v rakouské politice životního prostředí. Stoupla popularita organizace a Global 2000 se tak až do podzimu 1985 zabývají vlastní reorganizací. V dalších letech organizují Global 2000 akce pro mládež z více než 13 evropských zemí. Mezi další aktivity Global 2000 patří zastavení další dunajské elektrárny Nagymaros, v tehdejším komunistickém Maďarsku. Akce však nebyla úspěšná a Global 2000 se rozhodli soustředit se na dění v Rakousku. V roce 1986 se rozhodli pro spontánní akci: pronajali si autobus a objeli 40 rakouských měst s muzikou, pouličním divadlem a výstavami, prostřednictvím které se mohla rakouská veřejnost poprvé dozvědět o ničení deštných pralesů. Po večerech probíhaly první diskuze s regionálními politiky. Pro veřejnost se tak Global 2000 postupně stávají zásadními hráči v oblasti politiky životního prostředí. Global 2000 založili kancelář a mnozí pracovníci vytrvali ve funkcích i několik let. Nedařila se však spolupráce na mezinárodní úrovni, Global 2000 se proto rozhodli spolupracovat v budoucnu pouze s organizacemi, které pracují podobným stylem jako oni sami. Další krize však nastává v roce 1987 po několika dalších přímých akcích. Hodně zaměstnanců pracuje ve svém volném čase, prodlužuje studium, chybí spoluzodpovědnost za chod celé organizace. V dalším roce se Global 2000 podílí spíše na menších akcích, zaměřených například na dopravu. Odkrývají také skandál jisté chemičky v Dolním Rakousku, která je posléze uzavřena, či problémy s pitnou vodou. Zapojují se znovu do zastavení výstavby elektrárny v Maďarsku, čímž posilují tamní iniciativy životního prostředí. Tato aktivita trvá až do roku 1991. V roce 1988 se začínají věnovat novým oblastem jako tropické pralesy či doprava, konkrétně se soustředí na boj proti výstavbám dálnic. V tomto roce se nadále posilují organizační struktury Global 2000. Vytváří se také kampaně: kromě výše zmíněných jde dále o kampaň k obnovení východoevropských struktur – konkrétně vydáváním rešerší o situaci kolem životního prostředí ve východní Evropě a vlivu na Rakousko, pořádají k tomu rovněž benefiční koncert ve Vídni. Další kampaň se zabývá azbestem, ozónem a Antarktidou. K zastavení vykořisťování Antarktidy v následujících 50 letech nashromáždili Global 2000 jen v Rakousku přes 20 tisíc podpisů. Co se týče kampaní kolem deštných pralesů, účastní se Global 2000 mezinárodních konferencí a vstupují do mezinárodních sítí jako např. ERM

(European rainforest movement). Global 2000 se začínají také více vměšovat do politických otázek a lobbyistické práce. Krátce před politickým obratem ve střední a východní Evropě si vyměňují informace s aktivisty z Maďarska, Československa a Polska. Od roku 1990 se pak zasazují na příslušných vládních rakouských místech, aby Rakousko více přispívalo k znovuobnovení této části Evropy v oblasti životního prostředí (Umweltschutzorganisation Global 2000 1993: 146). V roce 1991 vzniká první oficiální spolupráce s Greenpeace, konkrétně v oblasti boje proti jádru. Za účelem vzniku odborných studií je založen institut zabývající se výzkumem životního prostředí.33 V roce 1992 se rodí i místní skupina v rakouském městě Graz – Štýrském Hradci (Höbarth 1992: 3-9). V polovině 90. let vznikají v Rakousku programy udržitelného rozvoje, k čemuž přispívají i Global 2000, kteří v roce 1994 zveřejnili tzv. Action plan sustainable Austria, kde pozvali celou řadu vědců, aby po pilotním holandském vzoru udělala podobný průzkum v Rakousku (Fischer- Kowalski 1995: 63).

7.2 Současnost Global 2000 jsou organizací se sídlem ve Vídni v Rakousku zabývající se ochranou životního prostředí. Byla založena v roce 1982 skupinou angažovaných studentů a studentek a je úzce spjata se založením Greenpeace v Rakousku. Zpočátku byly hlavními tématy a palčivými problémy pro Global 2000 kyselý déšť, kácení lesů, stavba tangenty za Vídní, či vznik prvních spaloven odpadů. Později pak přibyla témata jako chemie, znečištění vzduchu či ochrana biodiverzity. V letech 1992-1994 rozjitřili debatu kolem atomových elektráren na východě, včetně českého Temelína a slovenských Mochovců, a spustili tak celoevropské antiatomové hnutí (Hantsch 2009: 116). Název Global 2000 je narážkou na zprávu, kterou vydal v roce 1980 tzv. Council on Environmental Quality a ministerstvo zahraničí tehdejšímu prezidentovi USA. Zpráva varuje před možnými environmentálními katastrofami, pokud se nebude okamžitě jednat (Barney 2012). Zakládajícími členy organizace byli Ingmar Höbarth a Jasna Sonne. Začlenění do struktur jako „hnutí za ochranu přírody“ chvíli trvalo: zpočátku ochranářské spolky vůbec neakceptovaly organizace jako Greenpeace nebo Global 2000. Tyto spolky se neorientovaly na protesty, spíše se ohlížely za tím, kde má být chráněn ten který druh nebo který projekt prosadit. Hlasité protesty a politický boj s nenásilnými akcemi založili až právě Greenpeace a Global 2000 (Hantsch 2009: 116).

33 Volný překlad, v německém jazyce používané jednoslovné Umweltforschungsinstitut. Dodnes činná část Global 2000. 45

Dle stanov jsou Global 2000 „sdružením, jehož činnost není orientována na zisk. Cílem organizace je ochrana životního prostředí, zdraví, předcházení katastrofám, potírání chudoby, provádění a zesilování rozvojové spolupráce a zajištění míru, stejně jako osobní svoboda jednotlivců. Jako aktivní součást mezinárodní sítě bojujeme za harmonické životní prostředí, udržitelnou společnost a hospodářství. Ostatní organizace a stejně tak jednotlivci by měli být citliví k otázkám životního prostředí a inspirováni k jednání“ (Stanovy Global 2000 2009: §2). Zvlášť definovaný cíl pak má již dříve zmíněný výzkumný institut životního prostředí (Umweltforschungsinstitut): „Sdružení, jehož činnost není orientována na zisk. Cílem je provádění vědeckých prací a jejich využití především v projektech a kooperaci na poli ekologie a ochrany životního prostředí. Zkoumání a vyhotovení konceptu k řešení vzniklých problémů životního prostředí se prosazuje jak v Rakousku, tak při globálních ekologických výzvách. Získané vědecké poznatky jsou k dispozici pro ochranu životního prostředí, spotřebitelské konzultace, ochranu přírody, krajiny a památek, dále i vědu a hospodářství právě za účelem ochrany životního prostředí (Stanovy Global 2000 2009: §2). Už patnáct let tento institut zkoumá původní obyvatele deštných pralesů v amazonských nížinách Kolumbie a Brazílie. Na poli Evropské unie spolupracuje s evropskou sítí FoEE, dále se spolkovým ministerstvem na podpoře veřejnosti v jízdě do práce na kole. Další činnosti se shodují s jednotlivými programy Global 2000, z nichž nejnovější je klima. Od roku 1997 náleží institut k zvýhodněnému kruhu příjemců, kteří si mohou své dary odečíst z daní (Global 2000 2009 A). Další organizační složkou Global 2000 je nakladatelství Global 2000, které je formálně společností s ručením omezením.34 Výše zmíněných cílů chce organizace dosahovat prostřednictvím několika kroků: prosazovat kampaně, akce, lobby a projekty, dále přednášky, shromáždění, diskusní večery, semináře, sympózia, zasedání a další události. Dalšími kroky jsou vydávání materiálů, dopisů, časopisů, brožur, knih, zpracování vědeckých studií pro účely organizace a dalších publikací, jak tištěných, tak v elektronické formě. Dále pak práce s veřejností a médii, prezentace na veřejnosti sloužící k marketingovým účelům. Dosahování výše zmíněných cílů provádí Global 2000 také spoluprací s dalšími spolky, skupinami, stranami, firmami, úřady v Rakousku i zahraničí a budováním informačních sítí. Tyto služby poskytují Global 2000 také pro podobně smýšlející osoby a organizace (Stanovy Global 2000 2009: §3).

34 V německém jazyce českou zkratku s.r.o. značí zkratka GesmbH, neboli Gesellschaft mit beschränkter Haftung. Viz http://www.herold.at/gelbe-seiten/wien/kSCmb/global-2000-verlagsgesmbh/ 46

Členství v organizaci může získat jak právnická, tak fyzická osoba, o přijetí rozhoduje představenstvo. V případě přijetí má dotyčný aktivní volební právo. Možné jsou tři typy členství: běžný člen, podporující člen a čestný člen (Stanovy Global 2000 2009: §4, §5, §6). V organizaci pracuje 55 zaměstnanců, 22 na plný úvazek, zbytek na částečný 10-15 hodin týdně. Všichni zaměstnanci se po určité době stávají členy přijati na základě fóra voleného každé dva roky představenstvem, které také dosazuje výkonného ředitele. Dalším ředitelem je pak tzv. politický ředitel. V minulosti byly založeny také místní skupiny ve Štýrském Hradci a Linci, šlo zejména o studentské skupiny. Bylo však těžké tyto skupiny udržet, jelikož vždycky musel někdo dojíždět do měst kvůli zaučování či přepravě materiálů.35 Zvláštností, kterou nenajdeme u Hnutí DUHA ani v ČR, je možnost náhrady vojenské služby v sociálních či environmentálních neziskových organizacích, i u Global 2000. Tito uchazeči se mohou uplatnit buď v Aktionsabteilung (viz níže), v mediálním oddělení, nebo v programu redukce pesticidů. Global 2000 jsou členy sdružení několika sociálních a ekologických organizací, jako např. Wege aus der Krise, Ökobüro, Klima Allianz.36

Financování V době vzniku diplomové práce byla dostupná data za rok 2010. Zdroje financí pocházely především od jednotlivců, neboli z tzv. individuálního fundraisingu, konkrétně necelých 2,3 milionu eur, tj. 67,5 %. Přes 7 % procent pochází z podpor a příspěvků, 25 % z příjmů, vč. reprodukčních nákladů, úrokové výnosy a výnosy z cenných papírů tvoří necelé 1 %. Celkové příjmy Global 2000 za rok 2010 tak činily zhruba 3,3 milionu eur (Global 2000 2011 B).

7.3 Programy Následující podkapitola přibližuje jednotlivé programy a jejich kampaně rakouských Global 2000. Popsány jsou také dílčí úspěchy v letech 2010 a 2011.

Atom Atom a jaderná otázka se staly klíčovou pro vznik environmentálního hnutí v Rakousku, to znamená i pro Global 2000. Ti se však intenzivněji začali této problematice věnovat na počátku 90. let. V té době totiž začaly Rakousku hrozit výstavby atomových reaktorů okolo

35 Naprostým opakem jsou pak Friends of the Earth v Německu s vlastním jménem Bund, kteří mají 16 podskupin v jednotlivých spolkových zemích a přes 2500 okresních a místních skupin. Centrum se věnuje více rešerším a studiím. Oficiální web Bund.de, viz http://www.bund-berlin.de/bund_berlinde/ueber_uns/struktur_des_bund.html 36 Osobní komunikace s Heidemarie Porstner, Vídeň, 25. 10. 2011 47 hranic s Rakouskem – Temelín a Dukovany v České Republice, Mochovce a Bohunice na Slovensku a Krško ve Slovinsku. V roce 1995 podepsalo více než milion Rakušanů petici proti dostavbě jaderné elektrárny Mochovce. S transparentem dlouhým 60 kilometrů a táhnoucím se po trase Vídeň-Bratislava se zapsali Global 2000 i do knihy rekordů. Ve Francii bojovali proti podvodním testům jádra. „Téma, které pohnulo celým Rakouskem v říjnu 2000, bylo otevření jaderné elektrárny Temelín.“ Pro Global 2000 to byl rok, kdy se snažili zabránit dokončení Temelína, pomocí různých antiatomových kempů, konferencí k tématu vstupu do Evropské unie a jaderné elektrárny. Global 2000 poukazují na to, že tehdejší ministr zahraničních věcí Wolfgang Schüssel se nesnažil dostatečně vzepřít proti dostavbě. Obecně v oblasti energie dosáhli Global 2000 úspěchu v roce 2001, kdy se jim podařilo prosadit, aby na každém účtu za elektřinu byl viditelný původ zdroje. Tím pádem bylo zřejmé, jakou část tvoří právě jádro. V roce 1998 uspořádali Global 2000 ve Vídni protijadernou konferenci a publikovali studii. O rok později byl v Rakousku schválen zákon, ve kterém byla vytyčena pozice Rakouska ve vztahu k jaderným elektrárnám v nově přistoupivších zemích EU (Global 2009 C). 2010 V roce 2010 se práce Global 2000 v tomto programu soustředila na jediný projekt: bloky 3 a 4 slovenské jaderné elektrárny Mochovce, která byla dostavěna součástkami z 80. let. Global 2000 proti tomu podali námitku a učinili další kroky u Evropské komise, slovenského Nejvyššího soudu a Spojených národů. Na mezinárodní úrovni proces vyhráli; z pohledu mezinárodního práva tak Slovensko porušilo zákon. Na stavbě se podílí také rakouská firma Strabag. Kampaně se tedy soustředily na Strabag a jejich hlavní akcionáře Raiffeisen a Uniquu. Poté co aktivisté z Global 2000 slaňovali po stavebním jeřábu a odkryli 120 m2 velký protestní banner, zaručil Strabag do budoucna, že se budou podílet jen na stavbách dodržujících mezinárodní právo (Jahresreport 10 2011). 2011 V roce 2011 rakouská média ovládla jaderná katastrofa v japonské Fukušimě, což přimělo k větší aktivitě v této oblasti i Global 2000. Kromě akce v předvečer výročí jaderné havárie v Černobylu před vídeňskou katedrálou Stephansdom, spustili Global 2000 kampaň „Abschalten!Jetzt!“.37 V petici je obsaženo odmítnutí atomové energie nejen v Rakousku, ale

37 V překladu Vypnout! Teď! K celé akci vznikly také internetové stránky http://www.atomausstieg.at, které provozují Global 2000 48 i po celé Evropě, a také zákaz dovozu jaderné energie do Rakouska38. Do loňského podzimu podepsalo petici přes 70 tisíc Rakušanů.39 K pětadvacetiletému výročí jaderné katastrofy v Černobylu uspořádali Global 2000 benefiční koncert ve vídeňské aréně. V červenci přislíbila spolková vláda zákaz dovozu atomové energie přes tzv. šedý odběr do Rakouska. Dále Global 2000 pracovali a nadále pracují na úplném zákazu dovozu tohoto typu energie (Jahresreport 11 2012).

Genové modifikace První kampaň k tématu geneticky modifikovaných organismů (GMO) byla spuštěna v roce 1995. „Postupně se začalo ukazovat, že až 90 % Rakušanů nechce mít geneticky modifikované potraviny na talíři. (…) V roce 1997 pak přes 1,2 milionu občanů Rakousko podepsalo petici za STOP používání GM potravin.“ (Global 2000 2009 D) Dodnes prosazují Global 2000 podobné cíle: žádné jídlo z genetických laboratoří, žádné pěstování GM rostlin v Rakousku. 2010 Evropská komise začala v tomto roce povolovat pěstování GM brambor. Díky lobbyingu Global 2000 zakázal ministr zdravotnictví pěstování této plodiny v Rakousku. Společně s Friends of the Earth vybudovali alianci proti této GM plodině s názvem Amflora. Do boje se zapojilo Maďarsko, Francie, Polsko a Lucembursko. Od té doby nebyly povoleny zatím žádné další GM plodiny. Také vajíčka v Rakousku se začala po vzoru Global 2000 prodávat v supermarketech pouze geneticky neupravená (Jahresreport 10 2011). 2011 V tomto roce se podařilo Global 2000 prosadit ve velkých supermarketech zákaz prodeje kuřecího masa pocházejícího ze slepic krmených geneticky upravenou sójou (Jahresreport 11 2012).

Energie a klima V tomto sektoru začal být pro Global 2000 zásadní fakt, kdy Rakousko se sice zavázalo v roce

1988 v Torontu snížit emise CO2 o 20 % do roku 2005, ale v reálu pro to nikdo nic neudělal. Emise dokonce v letech 1990-1998 vystoupaly o 7,2 %. Global 2000 spustili kampaň Klima-

38 „Zhruba 15 % elektřiny proudící do Rakouska je neznámého původu. Tento „šedý proud“ nakupují energetické společnosti na burzách v Paříži a v Lipsku a v současnosti ho tvoří jaderná elektřina zhruba z třetiny. Podle Greenpeace a Global 2000 loni podíl elektřiny z jádra v Rakousku činil 4 %, což je o 3 % méně než v předchozím roce“ (ČTK 2012). 39 Osobní komunikace s Heidemarie Porstner, Vídeň, 25. 10. 2011 49

Familie za snižování emisí CO2 v domácnostech. Kromě GM kampaní spolupracují rakouští Friends of the Earth právě i na ochraně klimatu s celosvětovou mateřskou sítí (Global 2000 2009 E). 2010 Po neúspěšné klimatické konferenci v dánské metropoli se Global 2000 soustředí na domácí politiku – spolupracují s Brity a představují v jednotlivých rakouských zemích model úspěšného britského klimatického zákona. Další důležitou událostí v roce 2010 je pro Global 2000 klimatická konference v Cancunu (Jahresreport 10 2011). 2011 Global 2000 se podařilo prosadit při zateplování domů úsporná opatření; byl sice také schválen tzv. sanační šek, Global 2000 však nadále prosazují jeho zvýšení. V kampaních programu energie prosazují odběr proudu z ekologických zdrojů, schválil se zákon o ochraně klimatu. Global 2000 také sledovali počínání na klimatické konferenci v Durbanu (Jahresreport 11 2012).

Deštné pralesy a zdroje Kampaň za záchranu deštných pralesů odstartovala v roce 1986. Cílem bylo zviditelnit dosud neznámá fakta k tématu v Rakousku: Global 2000 objevují souvislosti mezi ničením deštného pralesu, dovozem tropického dřeva do Rakouska a angažovaností firem v tropických oblastech. Kromě dvou dlouhodobých projektů v Kolumbii a Brazílii spouští Global 2000 v roce 1998 další projekt poblíž brazilského Matto Grosso. Pomáhají tamějším Indiánům Guarani zlepšit stav životního prostředí v oblasti. Dnes má tento projekt 15 dalších spolupracovníků (Global 2000 2009 F). 2010 V tomto roce se vydali Global 2000 v rámci projektu do Malajsie, kde probíhá masivní odlesňování. Tamním obyvatelům hrozí ztráta půdy. Global 2000 se proto snaží prosadit celoevropský zákon, který by reguloval dovoz a prodej dřeva z chráněných tropických lesů. Po celé Evropě probíhají k této problematice různé akce organizované partnerskými organizacemi FoE. V červenci je pak nakonec ve Štrasburku odhlasován zákon o zákazu dovozu ilegálního dřeva do Evropy. Dále Global 2000 protestují proti stavbě gigantické přehrady Belomonte v Brazílii a také proti zřízení buničinového koncernu na australském ostrově Tasmánie, na jejíž stavbě se podílí rakouská společnost (Jahresreport 10 2011). 2011

V roce 2011 najdeme oddíl pod jménem Ressourcen neboli zdroje. Společně s jedenácti partnerskými organizacemi vedou Global 2000 vzdělávací projekt s názvem Reducing Resource Use for a Sustainable Europe, známý jako RedUse40 , který se má zasazovat o nižší spotřebu zdrojů. Dále Global 2000 zveřejňovali výsledky studií zkoumajících těžbu lithia, bauxitu a pěstování bavlny v Amazonii a dalších oblastech. Zveřejňují studie k vodě nebo spotřebě zdrojů v Evropě. Společně s FoEI žalují Shell za drancování životního prostředí v deltě Nigeru (Jahresreport 11 2012).

Doprava Narůstající tranzitní doprava, sporné budování silnic, málo výzev ve veřejné dopravě – i to byla témata, která chtějí Global 2000 řešit od počátku vzniku. V roce 1990 obsazují aktivisté Global 2000 místo výstavby východní dálnice v Leitha-Auen u slovenských hranic. Blokáda je však čtvrtý den násilně přerušena. Utěšujícím výsledkem je alespoň rozvířená diskuze okolo situace v dopravě v Rakousku (Global 2000 2009 F). Dále Global 2000 bojují proti výstavbě dálnice, která by vedla přes řeku Dunaj chráněným územím Lobau, hlavní kampaně startují v roce 2004, kdy dle průzkumů většina Vídeňanů je proti výstavbě. (Global 2000 2009 G) V roce 2011 pak Global 2000 spouští kampaň Budoucnost místo dálnice, kde požadují, aby se v Rakousku prosazovaly jiné priority než předražené dálniční projekty 41 (Global 2000 2009 H).

Pesticidy a chemikálie Celý program Global 2000 se jmenuje Pestizidreduktionsprogramm, zkráceně PRP. Program má za úkol sledovat nasazení pesticidů v zemědělství, hlavním cílem programu je pak redukce těchto látek, navržení jiných zemědělských metod a potraviny bez obsahu chemických látek. Celý program pak vznikl na jaře roku 2002 po skandálu, kdy se našly pesticidy ve španělských paprikách, ve spolupráci s obchodním řetězcem Billa. Tato spolupráce byla pak dále rozšířena na celý řetězec REWE, do kterého spadají další supermarkety nacházející se v Rakousku jako Merkur, Penny a Sutterlütty (Hantsch 2009). 2010 V tomto roce testují Global 2000 další produkty na zatížení pesticidy, mezi nimi např. ovocné čaje, dále pak celkově na ovoce a zeleninu. V roce 2010 bylo otráveno spoustu včel pesticidy na kukuřičných polích. Rakouský ministr životního prostředí však nedbá na rady Global 2000,

40 V překladu Využití zdrojů pro udržitelnou Evropu, zkráceně redukovat/redukuj 41Ke kampani vznikl i samostatný web desítek organizací, viz http://www.zukunft-statt-autobahn.at/ 51 kteří spouští kampaně za záchranu včel, a sice prosazují zákaz mořidla a odškodnění pro včelaře. V oblasti chemikálií tlačí Global 2000 obchodníky a výrobce na zákaz používání potenciálně zdraví nebezpečného Bisphenolu A v dudlících a dětských lahvích. Zákaz přislíbilo ministerstvo zdravotnictví v roce následujícím (Jahresreport 10 2011). 2011 Nakonec je skutečně v září 2011 zakázáno používání této hormonové chemikálie. Pokračuje i „boj za včely“ – velká demonstrace se uskutečnila v červenci před vídeňskou státní operou. Global 2000 pracují na dalších třech projektech vedoucích ke snížení používání pesticidů při pěstování hroznů a salátu a uskladňování brambor (Jahresreport 11 2012). V roce 2010 vznikl dočasně také tzv. program udržitelnosti (Nachhaltigkeitsprogramm), v rámci něhož byla založena např. ochranná známka ProPlanet Label.

Projekt Děti Černobylu42 Zvláštní postavení v rámci programů a kampaní Global 2000 má sponzorský projekt Děti Černobylu. Již od začátku vzniku Global 2000 silně vykazovali protiatomové tendence. Když se blížilo desetileté výročí jaderné katastrofy v Černobylu, rozhodli se uspořádat projekt pomoci dětem postiženým jadernou katastrofu v ukrajinském Černobylu z roku 1986. Naplánovaná byla časově omezená pomoc, která měla pomoci právě obětem katastrofy. Z Global 2000 vycestoval v roce 1995 do východní Ukrajiny Dr. Christoph Otto, aby navštívil dětské nemocnice. „Stav nemocnic a podmínky, ve kterých byli lidé hospitalizováni, však předčil nejhorší obavy. (…) Po návratu do Vídně začal Dr. Otto s Global 2000 s transportem potřebných věcí do Charkova. I přes původní plán se domluvili na dlouhodobější pomoci, a tak se v roce 1996 zrodil projekt Děti Černobylu“ (Global 2000 2006: 41). Global 2000 začali informovat o situaci na Ukrajině veřejnost v Rakousku, aby získali co nejvíce sponzorů, dárců a partnerů pro svůj projekt. Od počátku až do roku 2006 bylo převezeno na Ukrajinu například přes 55 dodávek se zimním oblečením za více než 2,5 milionu eur (Global 2000 2006). Například v roce 2010 bylo posláno přes tento projekt na Ukrajinu 113 tisíc euro, za něž mohla být například nemocnice v Charkově vybavena infuzními či ultrazvukovými přístroji, byla zafinancována oční operace dvou dětí nebo vybavení přístroji na pitnou vodu. V roce 2011 pak Global 2000 zaplatili 154 sirotkům z Ukrajiny třítýdenní pobyt v Rakousku43

42 V originále Tschernobyl-Kinder 43 Tento projekt běží od roku 2007 a poskytl tak ozdravný pobyt kolem 1500 dětem (Global 2000 2009 C). 52 a opět vybavení do nemocnic a sirotčinců za 30 tisíc eur. Dále byly vybaveny nemocnice přístroji na pitnou vodu v hodnotě 57 tisíc eur a zřízen speciální inkubátor (Jahresreport 10 2011). Dle osobní komunikace se zástupci hnutí nejdou z tohoto projektu žádné peníze čistě pro Global 2000. „Čím více dárců tento projekt má, tím méně z toho získávají Global 2000. Většina z nich jsou dlouhodobí dárci. Výhodou je, že tito dárci mají pak přehled o dalších aktivitách Global 2000.44

Další aktivity Global 2000 Global 2000 mají taky speciální oddíl s názvem Aktionsabteilung (oddělení pro akce), který připravuje zejména mladé aktivisty a dobrovolníky na přímé akce. Zájemci se scházejí každé první pondělí v měsíci, součástí je také několikadenní lezecký trénink vždy v dubnu a říjnu konaný v Dolním Rakousku. V rámci tohoto oddělení organizují Global 2000 kromě nenahlášených „tvrdých“ akcí i různé infostánky, nahlášené akce pro novináře, tzv. obrazové akce (Bildaktion) nebo bleskové akce (flash mobs)45. Global 2000 se účastní také různých akcí jako např. festivalů či výstav se svým infostánkem. Dále pořádají šestnáctitýdenní tzv. Umweltkulturpraktikum (praktikum v oblasti ochrany životního prostředí). Toto praktikum umožňuje v podstatě komukoli46 nahlédnout do neziskového sektoru a sbírat zde zkušenosti. Praktikum je rozděleno do tří částí a trvá jeden rok. V rámci praktika dostávají mladí lidé možnost psát články do magazínu Global 2000, o kterém bude řeč později, nebo přímo on-line a stát se součástí tzv. Umweltkulturredaktion, včetně zaškolení do digitálních technologií. 5-10% účastníků zůstane nadále pomáhat v Global 2000. Další možností, kde se mohou mladí lidé angažovat, tentokrát mládež ve věku 15–20 let, je tzv. mládežnická skupina (Jugendgruppe), která vznikla v roce 2008, a prosazovala například iniciativu Bio do škol, nebo se také aktivně angažovali ve shánění podpisů proti atomovým elektrárnám. Scházejí se každé dva týdny a jsou součástí mládežnické celoevropské skupiny Young Friends of the Earth Europe.47

44 Osobní komunikace s Heidemarie Porstner, Vídeň, 25. 10. 2011 45 Jde o akci, kdy skupina lidí v předem daný čas se objeví na předem daném místě. Setkání spojuje společná myšlenka. (Bureš 2003) 46 Většinou jde však o studenty, základní podmínkou je projít výběrovým řízením. Pro absolvování je pak důležitá pravidelná docházka. 47 Vlastní pozorování, oficiální web Global 2000, viz http://www.global2000.at/site/de/mitmachen/

8. Práce s médii Před konkrétními postupy při práci s médii u obou organizací, vymezím některé pojmy, které doplňují práci s médii, nebo jsou nutným předpokladem pro fungování neziskové organizace. Při zakládání neziskové organizace bývá zpočátku jediným zdrojem lidské nadšení a práce. Pokud se chce organizace zprofesionalizovat, musí svou činnost zabezpečit i finančně. „Získávání prostředků, neboli fundraising, se proto stává běžnou součástí práce každé neziskové organizace. Fundraising je možné definovat jako získávání prostředků, resp. hledání zdrojů, které má pomoci především neziskovým organizacím zbavit se nedostatku prostředků. Fundraising tedy zahrnuje různé metody a postupy jak získat finanční a jiné prostředky na činnost neziskových organizací“ (Rektořík a kol. 2007: 93). Dle Rektoříka a kol. lze zdroje financování neziskových organizací rozdělit na čtyři hlavní skupiny: - členské příspěvky - příspěvky státního a územních rozpočtů, fondů a nadací (zejména v podobě grantů) - dary od občanů a firem - tržby z vlastní činnosti Každému z těchto zdrojů odpovídá jiná skupina plátců, tzn. např. dárci, členové či zákazníci, nebo také použité fondy a nadace. Úsilím každé organizace je pak s těmito skupinami komunikovat a jednat dostatečně účinně, aby získala potřebné prostředky na svou činnost – čímž tedy rozumíme právě fundraising. Vhodnou „půdu“ pro tento proces pak připravují public relations (zkráceně PR) (Rektořík a kol. 2007: 93). Tyto public relations pak Rektořík a kol. definují několika technikami a konkrétními nástroji propagace: inzeráty, výroční zprávy, billboardy, informační brožury, přímý prodej, podpora prodeje, plakáty, tiskové zprávy, návštěvní hodiny v kanceláři, veletrhy, články v novinách apod. Šimková pak mezi hlavní prostředky public relations v neziskových organizací řadí i některé zdroje financování a výsledky fundraisingu, zejména individuálního; tyto prostředky PR pak rozděluje následovně: 1. prostředky individuálního působení – charitativní dary, dárkové a upomínkové předměty, sponzorství, osobní vystoupení, projevy 2. prostředky skupinového působení – výroční zprávy, publikace, firemní časopisy, semináře, sponzorství, slavnostní události 3. prostředky press relations – tiskové konference, články v tisku 4. lobbying – cílené působení za účelem prosazení zájmů prostřednictvím vlivných jednotlivců nebo skupin, např. poslanců) (Šimková 2006: 118).

Výzkumná část práce se zabývá bodem 3 – prostředky press relations, konkrétně tiskovými zprávami a články v tisku.

8.1 Mediální servis české ekologické organizace Hnutí DUHA Informace v této kapitole jsem získala zejména prostřednictvím rozhovoru s Barborou Šlapákovou, mediální asistentkou Hnutí DUHA, v Brně, 3. května 2012. Od roku 2010 do března 2012 pracovali v mediálním oddělení čtyři zaměstnanci na celkem 2,5 úvazku. Do této oblasti jsou započítáni i pracovníci starající se o web a sociální sítě (celkem 1 úvazek), čistě práci s médii obstarávali dvě zaměstnankyně na 1,5 úvazku. Hlavní kontakt s novináři a mediální plánování měla na starosti Magda Koutská, vydávání tiskových zpráv, newsletteru a monitoring médií Barbora Šlapáková. Počet tiskových zpráv za určitý čas není v Hnutí DUHA pevně stanoven, ale je určitá snaha je rozložit tak, aby aktivita byla průběžná, a operuje se s tím i při tvorbě mediálních plánů jednotlivých programů. Tiskové zprávy jsou dvojího druhu – buď plánované, nebo reakce na aktuální události. O něco větší počet je pak těch plánovaných, které mediální oddíl dostává od pracovníků programů a následně je převádí do atraktivního jazyka pro média. Nejvíce skloňované téma je energie – jednak kvůli prioritní kampani Velká výzva, jednak i kvůli aktuální problematice obnovitelných zdrojů a dalších témat v samotných médiích. Dalším důvodem je také kapacita zaměstnanců v oddíle. Výjimkou pak byla šumavská blokáda, které média věnovala mimořádnou pozornost. Hnutí DUHA není sponzorem akcí, ale například s festivalem Jeden svět se domlouvá na mediální spolupráci. Sama organizace se pak účastní různých akcí pro veřejnost, například v rámci kampaně Velká výzva hudebních festivalů, ale nejde primárně o mediální práci. Přímo akcí Hnutí DUHA se však mediální pracovnice neúčastní, jelikož je snaha vyjadřovat se přes experty ve vybraných oblastech. Mediální pracovnice se účastní tiskových konferencí, kterých je v průměru pět ročně, záleží ale na situaci, která byla výjimečná například loni kvůli blokádě na Šumavě. Tiskové konference probíhají většinou v Praze poblíž centra, účast novinářů se různí, dle prezenčních listin se pohybuje k deseti účastníkům. Mediální asistentka však vnímá i tyto akce jako výhodu – většinou se upozorní na určité téma a představí se problém, který by nemohl být celý obsažen v tiskové zprávě. Snídaně s novináři Duha nepořádá, ale s některými novináři je v osobním kontaktu. Ten je také posilován tzv. exkluzivními dohodami, kdy se nabídne určitá informace například ekologicky smýšlejícímu novináři, se kterým Duha standardně spolupracuje. Občas se jedná i o konkrétní médium, například v případě energie zkusit téma

55 nejprve prosadit v Hospodářských novinách u konkrétního novináře. Pokud se pohled Duhy objeví ve čtenějším médiu, je to vítáno, ale více záleží na způsobu prezentace v daném článku – nejde tedy pak ani o to „být v médiu za každou cenu, jelikož je velmi snadné poškodit obraz, o který se Duha snaží.“ Hnutí DUHA rozesílá tiskové zprávy novinářům z neustále aktualizované databáze kontaktů. Hnutí DUHA nepoužívá ke zviditelnění tiskových zpráv žádný speciální server nebo službu, jak na straně 60 popisuji u Global 2000. Stejně jako ostatním novinářům, posílá tiskové zprávy i novinářům z České tiskové kanceláře (dále také ČTK), některé, zejména environmentálně laděné servery, pak uveřejňují tiskové zprávy Duhy. Samotní novináři již pak volají po vydání tiskové zprávy méně často, spíše uveřejnění celé prohlášení, nebo část přímé řeči přímo z tiskové zprávy. Telefonicky kontakt s novináři probíhá spíše v případě, že se novináři ptají organizace na konkrétní problém v případě, že chtějí získat expertní názor. Placenou službu využívá Hnutí DUHA na monitoring médií přes databázi Anopress, prostřednictvím jejíhož rozhraní si může hledat v databázi články až dva týdny zpětně. Na samotné vedení statistiky z této databáze není momentálně příliš kapacita. V rámci své pracovní náplně obstarává mediální asistentka také tři typy newsletterů: obecný, tzv. duhovky, dále newsletter ke kampani Velká výzva a pro fanoušky časopisu Sedmá generace. Duhovky odebírá 5 tisíc odběratelů a jejich čtenost se pohybuje okolo 10- 12 %, což si organizace zjišťuje pomocí placené služby mail chimp a získává tak zpětnou vazbu. Duhovky vychází jednou za 14 dní, organizace tam prezentuje svoji práci v souvislosti s aktuálními tématy, když chystá nějakou akci, nebo fundraising na konkrétní projekt, například Týdny pro les, nebo Rysí hlídky, nebo i upozornění na akce jiných organizací. Šlapáková vidí jistý posun ve změně chování médií k organizacím, jako je Hnutí DUHA: média se začala více ptát i na jejich expertní názor. Tato změna však není zapříčiněna samotnými médii, ale je to více dáno postavením organizace, která si postupně vybudovala PR oddíl a profesionalizovala se. S konečnými výstupy v médiích pak převládá spíše spokojenost.

8.2 Mediální servis rakouské ekologické organizace Global 2000 Následující informace jsem získala zejména na základě rozhovoru s Nunu Kaller a Simone Bräuer ve Vídni, 7. listopadu 2011.

Ke konci roku 2011 pracovali v mediálním oddělení dvě zaměstnankyně celkově na 1,5 úvazku a jeden pomocník starající se o monitorování médií. 48 Obě zaměstnankyně si práci dělí mezi sebe spontánně, Nunu Kaller vyřizuje zejména telefony, Simone Bräuer se více zabývá texty. Základem jejich práce je zejména sledovat mediální krajinu, a jaká témata se vyskytují v médiích. Dále je důležitou součástí práce poskytování rozhovorů novinářům a tvorba tiskových zpráv. Global 2000 vydávají v průměru 2-3 tiskové zprávy týdně. Tiskové mluvčí musí také posoudit, co z práce Global 2000 je důležitým sdělením pro média, ale také poutavé a atraktivní. Svou práci obě tiskové mluvčí chápou nejen jako důležitý nástroj práce s veřejností, ale i kampaní Global 2000, který zasahuje do politiky. 80 % kampaní je výsledkem poptávky, 20 % práce na kampaních je výsledkem odhalování různých skandálů. Za nejdůležitější témata považují tiskové mluvčí problematiku jádra a energie. Součástí mediálního plánování je i časový harmonogram akcí, kterých se Global 2000 účastní, nebo které pořádají – festivalů, koncertů, nebo kterými jsou sponzoři a následně si rozdělují peníze s ostatními médii. Každá vydaná tisková zpráva je pak uložena prostřednictvím serveru www.ots.at, neboli služby Originaltextservise49, která je provozována APA, neboli Austria Presse Agentur50, která má svou vlastní redakci. Tato agentura ukládá tiskové zprávy také na mezinárodní weby. S agenturou mají Global 2000 uzavřenou smlouvu, díky které dává od srpna 2011 agentura také výstupy z jednotlivých médií. I přes poměrně vyšší finanční obnos se slevou pro neziskové organizace jsou Global 2000 s touto službou spokojeni, jelikož dřívější vyhledávání prostřednictvím googlu nebylo zcela spolehlivé. Global 2000 také občas pořádají tiskové konference nebo jednou za dva měsíce tzv. snídaně pro novináře s videoprojekcí v kavárnách ve Vídni. Dle tiskových mluvčích ne však vždy přijde na tuto akci dostatek novinářů, jelikož jsou buď časově vytížení, nebo si pouze stahují hotové tiskové zprávy z webu OTS. Pokud probíhají přímé akce, ať už nahlášené nebo nenahlášené, jedna z tiskových mluvčích je vždy v kanceláři a druhá v terénu fotografuje a poskytuje informace novinářům, vždy však vystupuje nezávisle na Global 200051. Dvakrát měsíčně rozesílá tiskové oddělení přispěvatelům elektronický zpravodaj (neboli e-newsletter), který obsahuje tři aktuální zprávy. Global 2000 mají také adresář novinářů, které kontaktují například v případě, kdy usoudí, pro které médium by mohla být která tisková zpráva

48 V roce 2012 došlo v mediálním oddělení k personálním změnám. 49 Služba, která poskytuje tiskové zprávy v původním znění. 50 Rakouská tisková agentura, analogické s Českou tiskovou kanceláří ČTK. 51 Např. nemá na sobě tričko Global 2000. 57 více důležitá. Některým novinářům se píše, příp. volá i upozornění po vydání tiskové zprávy, čímž vzroste šance na uveřejnění. Zvláštní postavení v rakouské mediální sféře má bulvární deník Kronen Zeitung, jehož historie sahá až do roku 1900. Tento deník jako jediný nespadá do rakouského svazu sdružujícího všechny ostatní noviny52, včetně rakouské tiskové agentury APA, kterou i tento svaz založil. Kronen Zeitung mají jiný etický kodex, jsou nejčtenějšími novinami nejen v Rakousku, ale i celosvětově – čtenost dosahuje již od roku 1968 až 43 % všech gramotných v Rakousku, tj. přes tři miliony obyvatel. Velmi známou osobností novin byl šéfredaktor Hans Dichand, který měl silný politický vliv, často Rakušany přezdívaný jako tajný předseda vlády (Hvížďala 2010). S těmito novinami uzavírají Global 2000 exkluzivní dohody, kdy informují předem například o spuštění určité kampaně nebo podpisové akce53, a mají následně jistotu otištění a tím pádem i zajištěnou čtenost. Global 2000 uzavírají exkluzivní dohody i s jinými médii; dalšími důležitými médii jsou pro organizaci Wirtschaftsblatt a Presse.54 Celkově vnímají tiskové mluvčí jako výhodu pro práci s médii pracovat právě v neziskovém sektoru, jelikož v Rakousku je silná důvěra jak médií, tak veřejnosti v tento typ organizací.

Praktická část práce Metodologie Kapitola Analýza tiskových zpráv a mediálních výstupů se skládá z několika částí. V každé z nich jsou použité odlišné metody, které pomáhají konkrétněji zanalyzovat získané výsledky výzkumu. Detailnější popis jednotlivých metod je popsán u výsledků výzkumů, jelikož právě tyto výsledky jsou z velké části ovlivněny zvolenou metodologií. Pro části zastoupení médií, prostoru a hodnocení (mediální obraz) obou organizací v jednotlivých mediálních výstupech byl vybrán měsíc říjen roku 2011. Tento měsíc se jevil vhodný vzhledem k dostupnosti dat a dále objektivního posouzení počtu článků.55 Z vzorku byly vyřazeny rozhovory se zástupci organizací či komentáře a autorské texty zástupců a členů sdružení.

52 V originále Verband Österreichischer Zeitungen (VÖZ) 53 Jako tomu bylo loni na jaře při zahajování petice za zákaz dovozu atomové energie do Rakouska a spouštění webu www.atomausstieg.at. V novinách byl vložen i podpisový arch, kdy lidé mohli sami sbírat podpisy a donést je posléze Global 2000. 54 V současné době figuruje na rakouském trhu osmnáct novin, z toho troje zdarma. 55 Rakouská pobočka Friends of the Earth archivuje mediální výstupy až od srpna 2011. V předešlých měsících má zaznamenané pouze názvy a další atributy článků, celé výstupy jsou však již nedohledatelné. Měsíce srpen či září se jevily jako nevhodné vzhledem k blokádě na Šumavě, která velkou měrou ovlivnila kvantitu výstupů v médiích. Naopak měsíce listopad a zejména pak prosinec bývají slabší, co se týče počtu článků. 58

Pro analýzu obsahu v médiích jsem použila následující definici kódovací jednotky: kódovací jednotkou je mediální ohlas, který obsahuje název příslušné organizace (Hnutí DUHA, Global 2000) a referuje alespoň v jedné větě o jejich aktivitách či názorech, nebo je z kontextu patrné, na čí straně organizace stojí/jaký postoj zastává. Výjimku z tohoto pak tvoří mediální ohlasy o místních skupinách české organizace Hnutí DUHA, jelikož se věnují zpravidla jiným aktivitám než centrum Hnutí DUHA, hájí místní zájmy v dané oblasti a zároveň jsou z výzkumu vyloučeny i z důvodu absence místních skupin u Global 2000. Místní skupiny Hnutí DUHA mají samostatnou právní subjektivitu a financování, jsou tedy na centru nezávislé a můžeme říci, že tvoří do jisté míry zvlášť fungující organizace. Do mediálního sdělení je ve výzkumu počítáno i takové sdělení, které se vyskytne v daných médiích vícekrát, ale v různém časovém období a také sdělení podobného charakteru v různých regionálních mutacích (např. v případě tištěných médií – deníků). Tiskové zprávy jsou oznámení, která zveřejňují pod tímto názvem dané organizace buď samy za sebe, nebo ve spolupráci s jinými organizacemi. Pokud je hlavním vydavatelem tiskové zprávy jiná organizace a výzkumem zabývající se organizace se ve sdělení pouze vyjadřuje nebo s ním sympatizuje, není toto započítáváno do tiskových zpráv Hnutí DUHA a Global 2000. V případě opakujících se anoncí na konkrétní akce v různá data vydání a nezměněném znění tiskové zprávy, je tisková zpráva započítávána pouze jednou. Médiem se rozumí agentury, televizní, rozhlasová, internetová a veškerá tištěná média, která jsou zahrnuta v české databázi Anopress a rakouské tiskové agentuře APA. Výjimku z výzkumu tvoří zahraniční média (tzn. jsou zahrnuta pouze česká a rakouská média) a teletext. V části, kde je hodnocena míra prostoru daná Hnutí DUHA a Global 2000, jsou použita procentuální zastoupení pro každý mediální výstup na základě počtu slov celého článku a míst, kde je prostor pro tyto organizace. Pro celkovou analýzu byl dále použit aritmetický průměr, který se ale nejevil jako nejvhodnější nástroj pro interpretaci dat; bylo přistoupeno tedy k funkci medián, která výsledky popsala věrohodněji. Co se týče zastoupení médií, bylo spočteno, kolik výstupů se objevuje v českých médiích a kolik v rakouských, vzorek byl seřazen od nejčastějšího média po nejméně časté a dále rozdělen na jednu kategorii s názvem Celostátní, regionální tisk, televizní a rozhlasové zdroje a druhou Internetové zdroje. V části, kde jsou články hodnoceny kvalitativně, tedy analýze je podroben jejich obsah, byla zvolena škála silně negativní, mírně negativní, neutrální, mírně pozitivní a silně pozitivní. Těmto pěti kategoriím byla dále přiřazena čísla od 1 do 5, přičemž 1 je silně

59 pozitivní, 2 mírně pozitivní, 3 je neutrální, 4 mírně negativní a 5 je silně negativní. Na základě těchto čísel bylo aritmetickým průměrem vypočteno celkové hodnocení článků pro jednotlivé organizace. Za neutrální je považován takový výstup, kde autor nepřiřazuje emotivně (ať už negativně či pozitivně) laděná slova k Hnutí DUHA, nebo Global 2000. Dále nejsou tyto organizace zmiňovány v jinak emotivně laděných souvislostech. Neutrální je i takový článek, kde není z hlediska prostoru věnováno žádné místo pro vyjádření organizace, jelikož takový text apriori neposuzuje přímo organizaci či její činnost, přestože může být z mediálního hlediska považován za nevyvážený či neobjektivní článek, který nedává rovnocenný prostor všem stranám textu. Použití tohoto typu metody by se dalo shrnout do několika bodů: Výzkumná otázka k obsahům jednotlivých článků zní následovně: Jaký je mediální ohlas ve vztahu k 1) Hnutí DUHA 2) Global 2000? Kritéria byla zvolena následující: - vyváženost – jaký prostor je věnovaný Hnutí DUHA, resp. Global 2000 - hodnotící výpovědi – adjektiva, substantiva, slovesa - nestrannost – kdo jsou autoři hodnocení - neutralita – množství hodnocení ve výpovědích novinářů - emociálně laděná slova u aktorů textu – absolutní, kontextuální První rozsáhlá část je věnována tematickému členění tiskových zpráv a mediálních výstupů. Témata byla vybrána na základě programů a oddílů, které samy organizace zmiňují ve svých informačních materiálech a na internetových stránkách, jako témata, kterým se věnují. V případě Global 2000 bylo rozčlenění dáno přímo tabulkovým materiálem, který byl pro výzkum dodán a z kterého bylo čerpáno. Výjimku tvoří fakt, kdy do výzkumu byla u Hnutí DUHA zařazena také jaderná problematika – mimo program energie a klima, i když samotné Hnutí DUHA ji mají zařazenou právě tam. Je tomu tak proto, aby bylo lépe vidět, na kolik se tomuto tématu věnuje samotná organizace i média v souvislosti s ní v České republice, jelikož Global 2000 mají k tomuto samostatný program. Tiskové zprávy jsou u Global 2000 na internetových stránkách www.ots.at, kde jsou zveřejňovány původní texty jednotlivých firem, spolků a organizací. V případě Hnutí DUHA bylo čerpáno z e-mailové schránky, kde jsem pravidelně dostávala od roku 2009 tiskové zprávy. Tento zdroj se ukázal jako spolehlivější, než neúplná databáze na internetu. Mediální výstupy u Global 2000 byly dodány přímo organizací, která je placenou službou od rakouské mediální agentury APA od srpna 2011 odebírá. V případě českých médií posloužila databáze Anopress. Pro výzkum byly zvoleny roky 2010 a 2011,

členění do příslušných témat bylo provedeno po měsících, stejně jako další analýza, následně pak i po letech a srovnání obou let. Komparace je provedena jak mezi jednotlivými tématy u každé organizace zvlášť, tak vzájemně mezi oběma organizacemi.

9. Analýza tiskových zpráv a mediálních výstupů Tematické členění v roce 2010 Pokud se podíváme souhrnně na rok 2010, mezi jednotlivými měsíci mají obě organizace značné výkyvy, jak z hlediska počtu tiskových zpráv, tak výstupů v médiích. Pro rakouské Global 2000 je co do počtu tiskových zpráv nejsilnějším měsícem listopad, celkem 16 vydaných tiskových zpráv, rezonance v médiích je však pouze o něco více než dvakrát vyšší (39 výstupů). Nejvíce mediálních ohlasů je v měsíci červnu – téměř sto výstupů, kdy média poměrně rovnoměrně reflektují všechna témata, kterými se Global 2000 zabývají. Dalším silným měsícem je prosinec, kde však výrazně převažuje téma energie a ochrany klimatu spojené s klimatickou konferencí v mexickém Cancunu. Pokud se podíváme na toto téma do českých médií, minimálně v souvislosti s Hnutí DUHA zůstává téměř bez odezvy. Pro Hnutí DUHA se nejsilnějšími měsíci stávají z hlediska počtu tiskových zpráv září, což platí i pro mediální výstupy – spolu s červencem a únorem. V červenci a září je hlavní lesní tématika, v únoru pak energie a klima, zejména kvůli uhelné elektrárně Prunéřov a přečerpání sítě obnovitelných zdrojů. Z hlediska témat vydaných tiskových zpráv je pro Global 2000 v roce 2010 poměrně vyrovnáno: přes 20 tiskových zpráv se objevuje v programech okolo jádra, energie a klimatu a také užívání pesticidů a chemie. Média však reflektují tato témata jinak: největší počet reflexí v médiích zaznamenává program energie a klimatu (téměř 150 výstupů), poté genetika, která byla však z hlediska počtu tiskových zpráv slabší (13).

8 7 6 Atom 5 Energie/Klima 4 Genové modifikace 3 Pesticidy/Chemikálie 2 1 Deštné pralesy/Zdroje 0 Doprava Jiné

Graf č. 1 Tiskové zprávy Global 2000 v roce 2010, zdroj: vlastní výpočty

50 45 40 Atom 35 30 Energie/Klima 25 Genové modifikace 20 15 Pesticidy/Chemikálie 10 Deštné pralesy/Zdroje 5 0 Doprava Jiné

Graf č. 2 Mediální výstupy Global 2000 v roce 2010, zdroj: vlastní výpočty

V Hnutí DUHA kladli v roce 2010 největší důraz na téma lesů a energie a klimatu – téměř 50 vydaných tiskových zpráv v obou programech. Další programy vydávají již zanedbatelný počet tiskových zpráv – necelých 20 zpráv zůstává nezařazeno, kolem 10 se týká problematiky odpady. V médiích je poměrově ohlas podobný – necelých dvě stě výstupů se objevuje kolem problematiky lesů i energie a klimatu. V různých nezařaditelných souvislostech se skloňuje Hnutí DUHA v médiích zhruba v 70 případech, problematika odpadů má pak 44 výstupů, na jednu tiskovou zprávu tak v průměru připadají čtyři výstupy, i když samozřejmě nelze říct, v kterých případech média reagují na vydanou tiskovou zprávu.

8 7 6 5 4 3 2 1 0

Lesy Energie/Klima Atom Odpady Zemědělství Doprava Jiné

Graf č. 3 Tiskové zprávy Hnutí DUHA v roce 2010, zdroj: vlastní výpočty

50 45 40 Lesy 35 30 Energie/Klima 25 Atom 20 15 Odpady 10 Zemědělství 5 0 Doprava Jiné

Graf č. 4 Výstupy Hnutí DUHA v roce 2010, zdroj: vlastní výpočty

Pokud porovnáme obě organizace, je celkový počet tiskových zpráv podobný, stejně tak mediální rezonance: za rok vydají organizace v průměru přes 100 tiskových zpráv (Global 2000 o něco méně než Hnutí DUHA) a média reflektují obě organizace přes 500 krát (opět o něco více Hnutí DUHA než Global 2000). Pokud se však podíváme podrobněji na jednotlivé měsíce, zejména u výstupů jsou velké rozdíly mezi jednotlivými měsíci (viz komentáře k jednotlivým měsícům v příloze práce). Co se týče ohlédnutím se za tématikou jádra, najdeme markantní rozdíly: za celý rok 2 tiskové zprávy a 15 výstupů u Hnutí DUHA, oproti tomu v sousedním Rakousku (kde žádná jaderná elektrárna nestojí, tématu je však věnovaný celý samostatný oddíl) 24 tiskových zpráv a 61 výstupů. Zajímavým jevem je také fakt, že obě organizace mají samostatný program k dopravě, vydávají však poměrně málo tiskových zpráv a ani média v těchto souvislostech příliš nepublikují.

Tematické členění 2011 Rok 2011 je pro obě organizace velmi specifický: stejně jako rok 2010 má své silné měsíce, tentokrát s mnohem markantnějšími rozdíly a výkyvy. U Hnutí DUHA je to dáno nastupujícími problémy v oblasti lesů na Šumavě zpočátku roku, které vrcholí v letních měsících blokádou národního parku. Přímo v Rakousku se nic podobného neděje, sama organizace i média však velmi často publikují v souvislosti s jadernou havárií v japonské Fukušimě.

Global 2000 vydávají nejvíce tiskových zpráv v měsících listopadu a březnu. V březnu je to dáno právě již zmíněnou katastrofou ve Fukušimě, jde tedy zejména o oblast atomu (12 tiskových zpráv z 18). V listopadu je pak počet tiskových zpráv více rozložen do jednotlivých programů, dominuje však atom a energie a klima. Co se týče výstupů, nejsilnějším měsícem je opět březen (173 výstupů, z toho téměř 120 jádro). Silným měsícem je ale i prosinec – stejně jako v roce 2010 se koná klimatická konference, tentokrát v Durbanu, což má vliv na počet výstupů v médiích: z celkových 159 výstupů v prosinci je 71 právě ke klimatu a energii, necelých 60 pak k jádru.

20 Atom 15 Energie/Klima 10 Genové modifikace 5 Pesticidy/Chemikálie Deštné pralesy/Zdroje 0 Doprava Jiné

Graf č. 5 Tiskové zprávy Global 2000 v roce 2011, zdroj: vlastní výpočty

140 120 100 80 60 40 20 0

Atom Energie/Klima Genové modifikace Pesticidy/Chemikálie Deštné pralesy/Zdroje Doprava Jiné

Graf č. 6 Mediální výstupy Global 2000 v roce 2011, zdroj: vlastní výpočty

Hnutí DUHA nemá v prosinci výraznější zastoupení v médiích v těchto souvislostech, naopak je prosinec jedním z nejslabších měsíců. U Hnutí DUHA jsou nejsilnější měsíce v počtu vydaných tiskových zpráv červenec a srpen, kolem 25 zpráv, z toho vždy téměř 20

64 v lesní problematice. To lze vidět i v médiích: červenec celkem 288 výstupů, z toho 266 k lesům, v srpnu 277 výstupů, z toho 248 k lesům.

20 18 16 Lesy 14 12 Energie/Klima 10 Atom 8 6 Odpady 4 Zemědělství 2 0 Doprava Jiné

Graf č. 7 Tiskové zprávy Hnutí DUHA v roce 2011, zdroj: vlastní výpočty

300

250 Lesy 200 Energie/Klima 150 Atom 100 Odpady Zemědělství 50 Doprava 0 Jiné

Graf č. 8 Mediální výstupy Hnutí DUHA v roce 2011, zdroj: vlastní výpočty

Z hlediska témat je pro Global 2000 jednoznačným vítězem jaderná otázka – 59 tiskových zpráv, 532 výstupů za rok 2011. Dále je to pak energie a klima a pesticidy a chemie. U Hnutí DUHA je také jednomyslný favorit: lesy – celkem 84 vydaných tiskových zpráv a přes 1000 výstupů. Další témata zůstávají výrazně upozaděna – nárůst však zaznamenávají oproti roku 2010 odpady. Pokud porovnáme obě organizace, je pro ně rok 2011 z mediálního hlediska výjimečný, o něco výrazněji pro Hnutí DUHA, které vydalo 168 tiskových zpráv a média je reflektovala téměř 1500 krát. Global 2000 vydali 140 tiskových zpráv, mediální rezonance

65 přesahovala 1000 výstupů. Oproti roku 2010 je to z hlediska výstupů dvojnásobný nárůst pro Global 2000 a trojnásobný pro Hnutí DUHA. Tiskové zprávy vzrostly u obou organizací zhruba o třetinu.

Prostor Nyní se podíváme blíže na prostor věnovaný jednotlivým organizacím v médiích. V českých médiích je do vzorku zahrnuto 114 výstupů, v rakouských 84. Sledované výstupy pocházely všechny z měsíce října roku 2011. U obou organizací můžeme sledovat podobné zastoupení článků, kde není dán prostor sledované straně, konkrétně 49 článků v českých médiích a 46 výstupů v rakouských sdělovacích prostředcích. Autoři těchto výstupů organizace zmiňují, někdy určitým způsobem i informují o jejich činnosti, čtenář (divák, či posluchač) však již nemá možnost dozvědět se stanovisko dané organizace, ať už přímo (např. prostřednictvím přímé řeči některého ze zástupců Hnutí DUHA či Global 2000), nebo nepřímo (formulace typu „jak uvedl“, „podle“). Je třeba tedy rozlišovat, kdy jde o komentář redaktora, který pouze popisuje činnost organizace a kdy novinář interpretuje stanovisko organizace. V ohlasech byla počítána slova celého článku a dále počet slov, kde je věnován prostor právě českým a rakouským Friends of the Earth. Z těchto čísel bylo získáno procentuální prostorové zastoupení pro organizace v jednotlivých výstupech. Pokud bychom vzali v úvahu průměr sledovaných ohlasů, dostaneme u obou organizací zhruba podobné číslo – pokud do průměru zahrneme i články, kde nebyl organizacím věnován žádný prostor (tj. 0 % mediálního výstupu), vyjde nám po zaokrouhlení na celé číslo 16 % u rakouských výstupů a 13 % u výstupů českých. Od článků, které však Hnutí DUHA ani Global 2000 nedávají žádný prostor k vyjádření, můžeme ve výzkumu odhlédnout, jelikož jich je podobný počet. Tím pádem průměrná hodnota stoupne na 29 % u rakouských výstupů a 28 % u výstupů českých. Již při samotné analýze ale zjišťujeme, že aritmetický průměr není vhodnou funkcí k interpretaci faktoru, jako je právě prostor daný jednotlivým stranám v médiích – u těch českých se často objevují malé hodnoty mezi 3 až 13 %, u rakouských je to pak spíše rozsah 16 až 25 %. Málokdy však najdeme články, kde by byl Global 2000 dán 100 % prostor, jako je tomu v českých médiích – zejména v případech, kdy novináři přetiskli celá zjištění či tvrzení Hnutí DUHA bez dalších zdrojů, jde o případy převzetí tiskových zpráv, a to sice hned desetkrát. Z tohoto úhlu pohledu se jeví jako vhodnější použít funkci medián56, která nám

56 Tentokrát však bez nulových hodnot, které by významně zkreslily výsledek, jelikož medián je definován jako střední hodnota množiny zadaných čísel; u obou případů by tedy vyšla 0. 66 dává vyváženější výsledky: v rakouských médiích je medián roven 23 %, v českých 13 %, a to i s přihlédnutím ke zcela opsaným deseti tiskovým zprávám (bez nich je to pak 11 %).

1 1 1 1 0 1 1 1 až 10 4 11 až 20 21 až 30 10 31 až 40 41 až 50 46 51 až 60 13 61 až 70 71 až 80 5 81 až 90 100

Graf č. 9 Míra prostoru daná Global 2000 v jednotlivých mediálních výstupech v říjnu roku 2011 v rakouských médiích, zdroj: vlastní výpočty

1 1 10 0 1 až 10 5 11 až 20 5 21 až 30 31 až 40 5 49 41 až 50 51 až 60 15 71 až 80 100 1

Graf č. 10 Míra prostoru daná Hnutí DUHA v jednotlivých mediálních výstupech v říjnu roku 2011 v českých médiích, zdroj: vlastní výpočty

Hodnocení Do hodnocení článků na škále silně negativní, mírně negativní, neutrální, mírně pozitivní, silně pozitivní ve sledovaném období říjen roku 2011 bylo zařazeno 114 článků v českých a 85 článků v rakouských médiích. Nejvíce zastoupených článků měla v obou zemích

67 kategorie neutrální – 99 výstupů v ČR, což činí zhruba 86 % všech výstupů a 64 v rakouských médiích, tj. asi 76 % všech zkoumaných výstupů. Odlišné je však již rozdělení ostatních článků do dalších kategorií: zatímco silně negativní články pro Hnutí DUHA najdeme v českých sdělovacích prostředcích čtyři, v Rakousku je to pouze jeden. Ještě markantnější rozdíl je pak v mírně negativních článcích, kterých je v říjnu v České republice devět, v Rakousku žádný. Tam naopak najdeme více článků silně podporujících Global 2000 – šest, nebo alespoň mírně – třináct. V těchto kategoriích je v českých médiích vždy po jednom článku.

120 99 100

20 4 9 1 1 0 Silně negativní Mírně Neutrální Mírně pozitivní Silně pozitivní negativní

Graf č. 11 Hodnocení mediálních výstupů věnujícím se Hnutí DUHA v říjnu roku 2011 v českých médiích, zdroj: vlastní výpočty

120

100

80 64 60

20 13 1 0 6 0 Silně negativní Mírně Neutrální Mírně pozitivní Silně pozitivní negativní

Graf č. 12 Hodnocení mediálních výstupů věnujícím se Global 2000 v říjnu roku 2011 v rakouských médiích, zdroj: vlastní výpočty

Zdroje Co se týče rozmístění jednotlivých výstupů v médiích, v České republice má z tištěných médií, ale i z televizních a rozhlasových zdrojů největší zastoupení článků síť regionálních deníků VLP (Vltava Labe Press) s celkem 20 články, následuje Mladá fronta DNES s 15 články. Z internetových médií pak dominuje s 11 texty zpravodajský portál idnes.cz. V Rakousku je pro Global 2000 nejčastějším médiem Kronen Zeitung se sedmi výstupy, z internetových pak standard.at. Tištěných, rozhlasových a televizních zdrojů, ve kterých se objevují zmínky o organizacích, je v obou zemích ve sledovaném období stejný počet – šestnáct, daleko častěji jsou však zmiňováni Global 2000 v rakouských internetových zdrojích, a to sice hned ve třiatřiceti, na rozdíl od českých Hnutí DUHA, kteří byli v daném měsíci skloňováni na deseti internetových serverech a zpravodajských portálech, alespoň na základě výsledků z databáze anopress.cz.

8 6 5 4 3 3 2 2 1 1 1 1 1 1

Graf č. 13 Rozložení mediálních výstupů zkoumaného vzorku v říjnu roku 2011 v českých tištěných, televizních a rozhlasových médiích, zdroj: vlastní výpočty

6 5 4 4 4 3

1 1 1

Graf č. 14 Rozložení mediálních výstupů zkoumaného vzorku v říjnu roku 2011 v českých internetových zdrojích, zdroj: vlastní výpočty

4 3 3 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 Orf Oe24 News Krone Kurier Heute Presse Standard Biomasse Volksblatt Neue Krone Neue Kleine Zeitung Kleine Wienerzeitung Wirtschaftsblatt Tiroler Tageszeitung Tiroler Salzburgernachrichten

Graf č. 15 Rozložení mediálních výstupů zkoumaného vzorku v říjnu roku 2011 v rakouských tištěných, televizních a rozhlasových médiích, zdroj: vlastní výpočty

3 3 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 … Orf.at Vol.at web.at Fm4.at - Oegb.at News.at heute.at Kurier.at Onrail.at Heute.at Presse.at - Vienna.at Tvheute.at Relevant.at Standard.at Ökonews.at Austria.com Kathpress.at Volksblatt.at Wien Salzburg.com Futurezone.at Wien Diepresse.com Kleine Zeitung.at Kleine Wienerzeitung.at Greenpeace Magazin Greenpeace Tirolertageszeitung.at Niederösterreichische Niederösterreichische Salzburgervolkzeitung.at Salzburgernachrichten.at Stromenergievergleich.de Stromenergievergleich.com Neue Voralberger Tageszeitung VoralbergerNeue Oberösterreichische Nachrichten.at Oberösterreichische

Graf č. 16 Rozložení mediálních výstupů zkoumaného vzorku v říjnu roku 2011 v rakouských internetových zdrojích, zdroj: vlastní výpočty

10. Srovnání českého a rakouského člena mezinárodní organizace FoE V této kapitole provedu srovnání nejen praktické části práce, ale také zdůrazním největší rozdíly vyplývající z teoretické části práce, na základě které budou interpretovány i výsledky výzkumu. Rakousko i Česká republika vychází ze společné kulturní tradice, oba státy jsou historicky společně ukotveny v rámci jedné monarchie až do roku 1918. Již na přelomu 19. a 20. století vznikají první registrované spolky, často zaměřené na charitativní činnost. Tradice těchto spolků je v obou státech pozastavena světovými válkami. Poté se nejen neziskový sektor v obou státech, ale i politický vývoj vyvíjí značně odlišně. Zatímco v tehdejším Československu nastupuje komunistický režim, který si podřídil právě i obrozující se spolkovou činnost po roce 1945 a integroval ji do stranické Národní fronty. Formují se však neoficiální iniciativy prosazující občanské svobody a dodržování lidských práv, jejich intenzita sílí koncem 80. let. V Rakousku se naopak po druhé světové válce propojuje s politickými stranami, v 70. letech se pak rakouští občané formují kolem ekologických iniciativ, které nastupují u nás až výrazně později, spíše až s pádem komunistického režimu.

Neziskové organizace v Rakousku nemají formu příspěvkových organizací našeho typu, typická je pro ně i federální úroveň, což je dáno rozdělením Rakouska do devíti spolkových zemí. U nás, alespoň co se týče neziskového sektoru, by se dala tato role spolkových zemí přirovnat ke krajům, které však zásadněji ovlivňují situaci NNO v regionu až po roce 2000. Výrazně se v Rakousku uplatňují také dobrovolníci a významným odlišením od českých NNO je i náhrada vojenské služby veřejně prospěšnou činností. V České republice je typičtější spíše členství v občanských sdruženích, než přímé dobrovolnictví. Neopomenutelným historickým milníkem pro oba státy se stal rok 2004 pro Českou republiku a 1995 pro Rakousko, kdy se staly státy součástí Evropské unie, což ovlivnilo významným způsobem financování neziskového sektoru. Pokud se podíváme blíže na vývoj environmentálního hnutí, v západních státech světa se formuje od 60. let 20. století, předchází tomu však vznik ochranářských hnutí. V 80. letech pak přichází vlna globální ekologie řešící problémy celosvětového charakteru jako radioaktivita, skleníkový efekt, ozonová díra, kyselý déšť a další, což jde vidět nejen v aktivitách mezinárodních Friends of the Earth, ale i rakouské centrály Global 2000. Podobně se environmentální hnutí a ekologické iniciativy vyvíjí v Rakousku, kde dochází ke specifickému vývoji protiatomového hnutí spojeného s výstavbou a nakonec nespuštěním provozu jaderné elektrárny Zwetendorf v 70. letech, v 80. letech pak s vodní elektrárnou Hainburg. Obecně se debaty v Rakousku často pohybují v oblasti otázek klimatu a pokrytí spotřeb energie. Odlišný vývoj spatřujeme v někdejším Československu. V době, kdy ve světě se formují již environmentální hnutí, působí vzhledem k nepřízni v politické situaci v ČSSR pouze organizace ochranářské, jejichž činnost spočívá zejména v dobrovolné pomoci přírodě nebo výchovném působení. Skutečný stav životního prostředí byl ze strany států víceméně zatajován. Politicky angažovaná hnutí vznikají až těsně před revolucí v roce 1989. Obdobný vývoj se dá vidět v obou státech zhruba v polovině 90. let, kdy v Rakousku klesá zájem o problémy životního prostředí a v České republice pak přestává přát ekologickým organizacím politická situace. Nyní se dostanu blíže ke srovnání a případným podobnostem a odlišnostem u obou sledovaných organizací. Obě organizace spadají do mezinárodní skupiny Friends of the Earth, neboli Přátelé Země, která vznikla oficiálně v roce 1971. Samotné organizace Global 2000 pak v roce 1982, Hnutí DUHA v roce 1989. Obě organizace vznikly nezávisle na Friends of the Earth a začlenily se do mezinárodní struktury později – Global 2000 v roce 1998, Hnutí DUHA se přiřadilo pod tuto uskupení krátce od počátku vzniku – v roce 1993.

Obě organizace spojuje v počátcích obdobný vývoj spojený s aktivismem a přímými akcemi a neformálním uskupením, které však zákonitě muselo přejít do oficiální formy, pokud chtěly skupiny pokračovat ve svých aktivitách a ovlivňovat nejen širokou veřejnost, ale i politiku jak na lokální, tak na celostátní úrovni. Co se týče náplně činnosti v počátečních letech obou organizací (ale v různém časovém období – Global 2000 počátkem 80. let, u Hnutí DUHA pak spíše počátkem 90. let), Duha se věnuje zabránění výstavbě Temelína, tuto aktivitu lze sledovat v podobném období i u Global 2000, jejich vznik je pak spojen spíše s globálními problémy, jakými byly kyselý déšť, kácení tropických deštných lesů či první výstavby spaloven. Hnutí DUHA se pak v první polovině 90. let věnuje ochraně lesů a národních parků, brání těžebním společnostem; z globálních otázek je to pak zákaz používání freonů, ale lobuje více na národní úrovni, zatímco Global 2000 mají kampaně (i nyní) zaměřené více celosvětově nebo celoevropsky. Českým zástupcům Friends of the Earth se od 90. let profilují tři oblasti, které přetrvávají v programech v různých strategických obměnách dodnes: energie, lesy a odpady. Postupně se k nim přidává i doprava či zemědělství. Hnutí DUHA se postupně profesionalizuje, lobbuje na méně kontroverzních tématech. U Global 2000 lze vysledovat sice také jistý posun k politickému lobování, pokud se však podíváme do struktury organizace, v Global 2000 funguje oddělení akcí organizující ať už přímé nenahlášené akce, nebo fotoakce pro novináře a další typy nahlášených akcí. V tomto lze říci, že i přes vydávání množství studií, infomateriálů a další lobbyistické práce jsou Global 2000 radikálnější organizací než Hnutí DUHA. Ti k radikální přímé akci přistoupili po delší době v roce 2011, kdy desítky příznivců i zaměstnanci Hnutí DUHA bránily těžbě dřeva v NP Šumava blokádou. Větší radikalitu a přímé akce u Global 2000 lze vysledovat i na základě úspěchů, které obě sdružení shrnují ve svých výročních zprávách. Global 2000 na rozdíl od Hnutí DUHA mají samostatný program věnovaný jaderné energii57 a pak další program věnující se klimatu a energii. Duha má obě tyto oblasti sloučené. Dále se Global 2000 věnují ve dvou programech pesticidům a obecně škodlivým látkám, ať už v potravinách či plodinách nebo produktech ohrožující lidské zdraví, a také genovým modifikacím. Podobně zaměřenou problematiku lze spatřit u Hnutí DUHA spíše výjimečně, např. v rámci programu zemědělství. Z celosvětových témat se věnují Global 2000 tropickým deštným lesům a úbytku zdrojů, což u Duhy vidíme výjimečněji, např. v rámci evropsky zaštítěného programu RedUse, na kterém spolupracují v rámci sítě FoEE právě i s Global 2000.

57 Ve výzkumu označeno jako atom. 73

Speciální pozornost v rámci Global 2000 je věnována také projektu Děti Černobylu, který podporuje děti na Ukrajině postižené jadernou havárií Černobylu. Co se týče dalších aktivit, Global 2000 nabízí také praktikum v oblasti životního prostředí a společně s FoEE nabízejí mladým lidem také možnost zapojit se do Young Friends of the Earth, neboli mladých FoEE. Pokud bychom chtěli srovnat programy obou národních centrál s programy mezinárodních FoE, jsou jim svým globálním charakterem o něco blíže programy Global 2000, přesto jsou však do značné míry odlišné. Pokud bychom chtěli najít paralelní organizaci ke Global 2000 v České republice, budou to Greenpeace, jejichž programové zaměření je podobné Global 2000. Co se týče struktury obou poboček FoE, největší odlišnost lze spatřit ve fungování, resp. existenci místních skupin. Zatímco Global 2000 po několika neúspěšných pokusech žádné místní skupiny nemají a jejich sídlo je v hlavním městě Rakouska Vídeň, Hnutí DUHA má poměrně rozsáhlé rozvětvení po celé České republice v podobě místních skupin. Nyní je těchto skupin deset, dosahovaly však i šestnácti. Tyto místní skupiny působí nezávisle na centru Hnutí DUHA, které není v Praze, ale v Brně, a v jistém smyslu jsou i radikálnější.58 Přesto však příležitostně spolupracují s centrem, např. v rámci rysích hlídek. Rakouská i česká organizace mají obdobně uspořádaný systém programů a vedení organizace, Global 2000 mají o něco více zaměstnanců, úvazkově však v tomto směru vychází obě podobně. Co se týče financování, Hnutí DUHA má větší množství zdrojů pokryté z grantů (zhruba 60 %), u Global 2000 pochází téměř 70 % od individuálních dárců, u Hnutí DUHA je to 30 %. Global 2000 mají z grantů pokrytých pouhých 7 % zdrojů. Při podrobnějším srovnání práce s médii u obou organizací, najdeme několik stejných aspektů, ale i odlišností. Obě organizace zaměstnávají v mediálním oddělení na kontakt s médii dva odborníky na 1,5 úvazku59 a další osoby na sociální sítě v případě Hnutí DUHA a monitoring v případě Global 2000. Obě organizace mají pravidelně aktualizovaný seznam novinářů, kterým rozesílají tiskové zprávy, Global 2000 ještě i poté některé novináře kontaktují zvlášť, Hnutí DUHA výjimečně, nebo v případě pozvánek na akce. Obě organizace vydávají také newsletter, který posílají dvakrát měsíčně zájemcům. Co se týče tiskových zpráv, obě mediální oddělení rozlišují dva typy tiskových zpráv: předem připravené týkající se kampaní, kterých je většina a pak reakce na aktuální události. Tiskové zprávy připravují tzv. kampaníci jednotlivých programů a posléze je více či méně

58 Vlastní pozorování na základě dvouletého působení v Hnutí DUHA Olomouc, zmiňuje však v literatuře i Fagan a Jehlička (Fagan a Jehlička 2003). 59 Situace v roce 2011. 74 opravuje právě mediální asistentka (Hnutí DUHA), resp. tisková mluvčí (Global 2000). Co se týče témat, nejvíce časté je u obou organizací energie a klima – u Hnutí DUHA jednak kvůli aktuálnosti problematiky v médiích, ale také kvůli největšímu počtu zaměstnanců v programu, pro Global 2000 je toto téma prioritní. Při práci s médii lze odhalit několik odlišností. V Rakousku na rozdíl od České republiky existuje portál, kde jsou shromážděné všechny tiskové zprávy, které lze vyhledávat například i dle organizací. Tento portál má na starosti rakouská tisková agentura, se kterou mají zároveň Global 2000 uzavřenou smlouvu a od srpna 2011 jim zajišťuje monitoring médií. Ten u Hnutí DUHA probíhá také přes placenou službu Anopress, Hnutí DUHA si však nevede podrobné statistiky jako Global 2000, resp. je zpracovává kvůli nedostatečné kapacitě až se zpožděním a ne tak důsledně jako rakouští sousedé. V České republice však neexistuje jednotný portál se shromážděnými tiskovými zprávami, občas tyto tiskové zprávy uveřejňují environmentální servery, nedá se však mluvit o přímé spolupráci (ani v případě ČTK) jako u Global 2000. Dalším specifikem v Rakousku je bulvární deník Kronen Zeitung, se kterým Global 2000 občas uzavírají exkluzivní smlouvy například v případě podpisových akcí. K těmto speciálním smlouvám dochází i u jiných médií a také v případě Hnutí DUHA, kde však nejde o bulvární deníky. Jak zmiňuje tisková mluvčí Global 2000, prostřednictvím Kronen Zeitung se dostane informace k nejvíce lidem. Mediální asistentka tvrdí, že je Duha potěšena, když se objeví v hojně čteném médiu, ale více jde o způsob prezentace případu novináře a je pak otázkou, zda být v médiu za každou cenu. Global 2000 nic takového nezmiňují, ale pokud se podíváme na mediální výstupy, kde jsou zmíněni Global 2000, konkrétně právě u Kronen Zeitung, články vyznívají díky typickému bulvárnímu jazyku pozitivně, případně neutrálně pro Global 2000. Obě organizace pořádají nepravidelně tiskové konference, shodují se však, že zájem novinářů o tyto typy akcí je spíše menší. Přesto se však podobných setkání nevzdávají a hodlají v nich pokračovat. Global 2000 organizují někdy i snídaně s novináři. Hnutí DUHA vnímá při práci s novináři určitý posun za posledních několik let, a sice zejména ve způsobu, jakým novináři k organizaci přistupují – začínají se více ptát na jejich expertní názor. Global 2000 vidí obecně výhodu v přístupu veřejnosti i médií k neziskovým organizacím v Rakousku, který je založen na důvěře v to, co tyto NNO říkají. Výzkum Při detailnější analýze tiskových zpráv a mediálních výstupů Hnutí DUHA a Global 2000 v roce 2010 a 2011, lze objevit rozdíly jak v obou porovnávaných letech, tak i v rámci jednotlivých měsíců. Ty jsou podrobněji popsány přímo v analýze, v závěrečném srovnání se tedy více zaměřím na meziroční srovnání.

Zřejmé rozdíly vyplývají z programového zaměření obou organizací. I když je pro obě organizace na základě rozhovorů s mediálními pracovníky prioritním tématem energie a klima, tiskové zprávy jsou v případě Hnutí DUHA poměrně stejně zaměřené i na téma lesy v roce 2010, v roce 2011 pak významněji převažují lesy – rovnou polovinou všech zpráv, zatímco u energie a klimatu je to čtvrtina. Mírně vzestupnou tendenci má program odpady, který tvořil v roce 2010 7 % všech tiskových zpráv, v roce 2011 přes 10 %, což může být dáno i programovým vydělením z veřejných financí v průběhu roku 2010. Mírný meziroční pokles zaznamenávají témata dopravy a zemědělství, celkově se však pohybují v obou letech pod 5 % z celkového počtu tiskových zpráv. Zanedbatelný počet tiskových zpráv je pak kolem jaderné problematiky, která sice není programem Hnutí DUHA, ale byla ve výzkumu zvlášť vyčleněna kvůli srovnání s Global 2000, kde je toto téma převažující.

100% 8,33% 14,84% 1,79% 90% 2,98% 3,91% 80% 3,13% 10,71% 7,03% 0,60% 70% 1,56% Jiné 25,60% 60% Doprava Zemědělství 50% 35,16% Odpady 40% Atom 30% Energie/Klima 50,00% 20% 34,38% Lesy 10%

0% TZ 2010 TZ 2011

Graf č. 17 Srovnání poměru tiskových zpráv Hnutí DUHA v roce 2010 a 2011, zdroj: vlastní výpočty

V případě Global 2000 je poměrně stejné zastoupení s programem atomové energie v roce 2010, který je na rozdíl od Hnutí DUHA oddělen a je mu dáno speciální postavení v programovém členění. V roce 2011 pak program atomové energie v tiskových zprávách převažuje, taktéž téměř polovinou všech vydaných TZ. Okolo 20 % se pak v obou letech pohybuje téma pesticidů a chemických látek, klesající tendenci má program genových modifikací – 13 % v roce 2010, pouhých 5 % pak v roce 2011. Pod 10 % z celkového počtu tiskových zpráv pak mají témata dopravy či deštných pralesů a zdrojů.

100% 4,12% 1,43%3,57% 4,12% 7,14% 90% 8,25% 80% 17,14% 21,65% Jiné 70% 5,00% Doprava 60% 13,40% 23,57% Deštné pralesy/Zdroje 50% Pesticidy/Chemikálie 40% 23,71% Genové modifikace 30% Energie/Klima 20% 42,14% Atom 10% 24,74% 0% TZ 2010 TZ 2011

Graf č. 18 Srovnání poměru tiskových zpráv Global 2000 v roce 2010 a 2011, zdroj: vlastní výpočty Pokud se podíváme na mediální výstupy v jednotlivých letech u Hnutí DUHA, v roce 2010 dávala média prioritu ve svých výstupech lesní problematice a poté energii (přes 30 % všech výstupů). Ostatní programy Hnutí DUHA byly reflektovány spíše minoritně. O to markantnější rozdíl je pak vidět v roce 2011, kdy program lesy rezonoval v médiích více než 75 % všech témat. Necelých 10 % pak tvořil program energie, ostatní programy pak opět v zanedbatelném množství. Jak zmiňuje několikrát v rozhovoru i mediální asistentka Hnutí DUHA, rok 2011 byl mediálně výjimečný zejména z důvodu kauzy Šumava.

100% 4,49% 13,12% 1,31%0,97% 90% 6,56% 4,07% 1,79% 80% 3,88% 9,66% 8,13% 70% 2,77% Jiné 60% Doprava 50% 31,24% Zemědělství Odpady 40% 75,22% Atom 30% Energie/Klima 20% 36,78% Lesy 10% 0% Výstupy 2010 Výstupy 2011

Graf č. 19 Srovnání poměru mediálních výstupů Hnutí DUHA v roce 2010 a 2011, zdroj: vlastní výpočty 77

Mediální rezonance u rakouských FoE představovala stejně jako u Hnutí DUHA výjimečný rok, i když z jiného důvodu. Rakouská média se totiž zejména v první polovině roku věnovala jaderné katastrofě v japonské Fukušimě, i právě v souvislosti s Global 2000 a dopadem na Rakousko. Zatímco v roce 2010 je převažujícím tématem téměř jednou třetinou výstupů energie a klima a atom tvoří pouhých 11 %, převyšují ho i s 20 % programy pesticidů a chemických látek a genových modifikací, v roce 2011 tvoří v médiích problematika jádra přes 50 % všech výstupů týkajících se Global 2000, energie a klima pak přes 17 % a pesticidy a chemické látky kolem 15 %. Velký pokles zaznamenávají genové modifikace – z 20 % v roce 2010 na necelá 3 % v roce 2011.

100% 14,07% 10,08% 90% 1,79% 2,09% 2,73% 80% 4,75% 15,55% 70% 18,63% 2,54% Jiné

60% 17,15% Doprava Deštné pralesy/Zdroje 50% 20,53% Pesticidy/Chemikálie 40% Genové modifikace

30% Energie/Klima 28,33% 50,14% Atom 20%

10% 11,60% 0% Výstupy 2010 Výstupy 2011

Graf č. 20 Srovnání poměru mediálních výstupů Global 2000 v roce 2010 a 2011, zdroj: vlastní výpočty

Zajímavý pohled poskytne také srovnání počtu tiskových zpráv a mediálních výstupů u jednotlivých organizací separátně pro roky 2010 a 2011. Při pohledu na poměr počtu tiskových zpráv a mediálních výstupů u Hnutí DUHA v roce 2010 je bilance víceméně vyrovnaná – média se jen o něco málo více % věnují tématu lesy, než Hnutí DUHA ve svých tiskových zprávách a o něco více energii a klimatu.

100% 13,12% 90% 14,84% 3,91% 4,07% 80% 3,13% 3,88% 7,03% 8,13% Jiné 70% 1,56% 2,77% Doprava 60% Zemědělství 50% 35,16% 31,24% Odpady 40% Atom 30% 20% Energie/Klima 34,38% 36,78% 10% Lesy 0% TZ Výstupy

Graf č. 21 Srovnání poměru tiskových zpráv k mediálním výstupům Hnutí DUHA v roce 2010

Výraznější rozdíly jsou pak v roce 2011, kdy se média věnují lesní problematice v souvislosti s Hnutí DUHA o 25 % více než samotná organizace v TZ, opačný trend zaznamenává téma energie a klimatu, kdy Hnutí DUHA věnuje sekci čtvrtinu tiskových zpráv, média ji však reflektují z necelých 10 %. Rozdíly jsou pak také v programu odpady či zemědělství, kdy se média věnují této problematice poměrně méně než organizace ve svých tiskových zprávách.

100% 4,49% 0,97% 8,33% 1,79% 1,31% 90% 6,56% 2,98% 1,79% 80% 10,71% 9,66% 0,60% Jiné 70% Doprava 60% 25,60% Zemědělství 50% Odpady 40% 75,22% Atom 30% 50,00% Energie/Klima 20% Lesy 10% 0% TZ Výstupy

Graf č. 22 Srovnání poměru tiskových zpráv k mediálním výstupům Hnutí DUHA v roce 2011, zdroj: vlastní výpočty

U Global 2000 je tendence spíše opačná – méně vyrovnaný je poměr tiskových zpráv a mediálních výstupů v roce 2010, více pak v roce 2011. Pokud se tedy v roce 2010 podíváme na tematické členění tiskových zpráv a mediálních výstupů, organizace se věnuje z necelé čtvrtiny problematice jádra, média však jen kolem 10 % reflektují tuto oblast. Naopak více se zajímají obecně o energii a klima (5 % rozdíl), či genové modifikace (7 % rozdíl). Méně pak zohledňují ve výstupech pesticidy a chemické látky či tropické deštné lesy.

100% 4,12% 4,12% 90% 14,07% 8,25% 2,09% 80% 4,75% Jiné 21,65% 70% 18,63% Doprava 60% 13,40% Deštné pralesy/Zdroje 50% 20,53% Pesticidy/Chemikálie 40% 23,71% Genové modifikace 30% 28,33% 20% Energie/Klima 10% 24,74% Atom 11,60% 0% TZ Výstupy

Graf č. 23 Srovnání poměru tiskových zpráv k mediálním výstupům Global 2000 v roce 2010, zdroj: vlastní výpočty

V roce 2011 se sice média více věnují problematice jádra než energii, celkově je však bilance vyrovnanější. V médiích je jádro zmíněno z 50 %, Global 2000 tématu v tiskových zprávách dávají 42 % podíl. Energii a klimatu je to téměř čtvrtina všech tiskových zpráv, v médiích pak necelá pětina. Média pak o něco méně reflektují také všechny ostatní oblasti kromě nezařazených výstupů, což je dáno právě větším zohledněním jaderné oblasti.

100% 3,57% 1,43% 10,08% 7,14% 90% 1,79% 2,73% 80% 17,14% 15,55%

70% 5,00% 2,54% Jiné Doprava 60% 17,15% 23,57% Deštné pralesy/Zdroje 50% Pesticidy/Chemikálie 40% Genové modifikace 30% Energie/Klima 50,14% 20% 42,14% Atom

10%

0% TZ Výstupy

Graf č. 24 Srovnání poměru tiskových zpráv k mediálním výstupům Global 2000 v roce 2011, zdroj: vlastní výpočty

V této kapitole interpretuji ještě data z praktické části, která se týkala jednoho vybraného měsíce v roce, a sice října roku 2011, kde jsem sledovala hodnocení článků na škále pozitivní, mírně pozitivní, neutrální, mírně negativní a negativní, dále prostor, jaký byl v jednotlivých výstupech dán k vyjádření jednotlivým organizacím a rozčlenění na základě zdrojů mediálních ohlasů. Nejprve k hodnocení výstupů. V rámci sledovaného měsíce jsou pozitivněji v médiích skloňováni Global 2000, než Hnutí DUHA. V Rakousku je tento fakt dán také specifickou situací, kdy mnohé články z bulváru60 přiřazují kvůli vyšší čtenosti a atraktivitě emotivně laděná slova i jednotlivým aktorům textu, často ve prospěch Global 2000. Určitou interpretaci většího počtu pozitivněji laděných výstupů poskytuje i fakt, který prozradila tisková mluvčí z Global 2000, a sice že média i veřejnost v Rakousku pojímají důvěru v neziskový typ organizací. Více se k tomuto vyjadřuji v závěru práce. Pokud bychom jednotlivým kategoriím přiřadili čísla od 1 do 5, přičemž 1 je silně pozitivní, 2 mírně pozitivní, 3 neutrální, 4 mírně negativní a 5 je silně negativní, Global 2000 vychází z výzkumu aritmetickým průměrem o něco lepším než průměr – 2,7, zatímco Hnutí DUHA o něco horší než neutrální – 3,1.

60 Nejčtenější rakouské noviny Krone Zeitung – v porovnání s českým Bleskem je v nich obecně daleko častěji zmínka o rakouských Friends of the Earth. 81

Pokud budeme srovnávat, jak velký prostor v médiích je dán organizacím pro vyjádření v jednotlivých výstupech, jevila se jako nejvhodnější funkce pro interpretaci dat medián. V rakouských médiích je ve sledovaném období a vzorku dán Global 2000 o 10 % více prostoru k vyjádření, než Hnutí DUHA v českých sdělovacích prostředcích, žádný prostor pro vyjádření není dán u obou organizací zhruba v něco málo přes 40 výstupech, přičemž u Global 2000 to tvoří více než polovinu všech výstupů, u Hnutí DUHA o něco méně. Specifickou situací je také fakt, kdy česká média převezmou celé tiskové zprávy Hnutí DUHA (celkem deset případů), které v nezměněné podobě zveřejní, což se v Rakousku stalo pouze jednou ve sledovaném období. Co se týče zdrojů, v Rakousku se Global 2000 objevují na třikrát více internetových serverech, než Hnutí DUHA. Počet tištěných, televizních a rozhlasových médií je stejný – celkem v šestnácti různých. V Rakousku je převažujícím médiem bulvární deník Kronen Zeitung, lze srovnat s českým deníkem Blesk, který se u Hnutí DUHA ve sledovaném období nevyskytuje. V České republice jsou hlavním médiem Deníky, následuje Mladá fronta DNES a Lidové noviny. V českých internetových zdrojích je to zpravodajský portál idnes.cz, v rakouských pak převažuje standard.at, patřící pod liberální nezávislý deník Standard.

Závěr Dosažení cílů práce Magisterská diplomová práce shrnuje základní poznatky o dvou členech mezinárodní organizace Friends of the Earth International (FoEI), konkrétně o rakouském sdružení Global 2000 a českém Hnutí DUHA. Hlavního cíle práce, a sice identifikovat nejvýznamnější rozdíly v mediálních aktivitách dvou zmíněných organizací, bylo dosaženo zejména v praktické části práce, která byla zaměřena na počet a rozdělení tiskových zpráv a mediálních výstupů v letech 2010 a 2011 v rámci jednotlivých programů. Naplnění tohoto cíle bylo dosaženo také podrobnější analýzou zastoupení médií, prostoru a hodnocení (mediálního obrazu) obou organizací v jednotlivých mediálních výstupech v rámci měsíce října roku 2011. Na základě této analýzy mohla být vytvořena srovnávací kapitola 10, která právě odkryla podstatné rozdíly pocházející z analýzy. Další rozdíly odhalila kapitola číslo 8, která se věnovala práci s médii, která byla popsána zejména na základě rozhovorů s mediálními pracovníky v organizacích. Vedlejšího cíle, a sice zastoupení jednotlivých programů sledovaných sdružení jak v médiích, tak v tiskových zprávách, jsem dosáhla opět v praktické části, kde byla provedena tematická analýza tiskových zpráv a mediálních výstupů; zároveň vyplynulo, kterým tématům

82 se věnují více samy organizace a který naopak reflektují média. I přestože nebylo u výstupů (zejména pak v Rakousku) možné určit, zda reagují na tiskové zprávy vydané organizacemi, lze na základě teoretické části vyvodit, jakých konkrétních událostí se týkaly. Práce ukázala mediální obraz obou organizací a prostor, jaký je jim věnovaný v mediálních výstupech, konkrétně v měsíci říjnu roku 2011. U těchto výstupů byla provedena také analýza zdrojů. Pro praktickou část práce a dosažení cílů metodické části práce bylo důležité zasadit celou práci do kontextu a širších souvislostí souvisejících zejména s historií obou organizací, ale i s vývojem ekologických hnutí a iniciativ, neziskového sektoru a také se stručnými dějinami 20. století států, ve kterých se organizace nachází. Nechybělo také zasazení do kontextu mezinárodního hnutí, jimiž jsou obě organizace od 90. let členy.

Výsledky práce a jejich možná interpretace Závěrem práce sumarizuji výsledky. Souhrnně se dá říci, že hlavní rozdíly jsou dány programovým zaměřením obou organizací. Další rozdíly vyplývají z témat, která se v daném období jak udála, tak byla klíčovým tématem pro česká nebo rakouská média. Tímto byl charakteristický především rok 2011, kdy česká média od počátku roku ovládalo dění kolem Národního parku Šumava, které postupně kulminovalo v červenci a srpnu, kdy se mediální výstupy v tématice lesů v souvislosti s Hnutí DUHA pohybovaly okolo několikati set. Podobnou tendenci měla v rakouských médiích na jaře roku 2011 havárie jaderné elektrárny Fukušima, na což reagovali právě rakouští FoE Global 2000 novou kampaní za zákaz dovozu jaderné energie do Rakouska. Zajímavé je, že v problematice jádra v souvislosti s Hnutí DUHA česká média ani v jednom ze sledovaných roků nereferovala, resp. minimálně (vždy pouze v řádech několika procent, viz výzkumná část práce). Je třeba také zdůraznit, že jaderná katastrofa v japonské Fukušimě znamenala celosvětovou událost, na rozdíl od problémů spojených s kácením v šumavském národním parku. Bylo by jistě zajímavé sledovat, jaká by byla mediální rezonance, pokud by se nějaká ekologická katastrofa stala přímo v Rakousku. Na základě výzkumu tedy práce zjistila, že lesnímu programu se nejvíce věnují česká média v obou sledovaných letech, v roce 2011 pak výrazně více (37 % výstupů v roce 2010, 75 % výstupů v roce 2011) v případě Hnutí DUHA. V Rakousku média reflektují nejvíce program energie a klimatu v roce 2010 (necelých 30 % všech výstupů), naopak v roce 2011 je to jaderný program (50 % výstupů). Samotné tiskové zprávy se u Hnutí DUHA v roce 2010 věnovaly téměř stejnou mírou lesní a tématice energie a klimatu, v roce 2011 pak z poloviny lesní problematice. Lze tedy vidět, že ne vždy média reflektují ve svých výstupech stejná témata, která se snaží

83 organizace prosadit prostřednictvím tiskových zpráv. Podrobnější statistiky lze vidět v přiložených grafech a v praktické části práce. Obecně se lze pozastavit nad tím, proč se v České republice v souvislosti s ekologickou organizací spojuje nejvíce téma lesů a v Rakousku převládá zejména jaderná otázka, popř. obecně energie a klima. Pokud se podíváme blíže na historický vývoj environmentálního hnutí v obou zemích, v České republice vznikaly environmentálně zaměřené organizace z ochranářských hnutí, jakými byly Český svaz ochránců přírody nebo Hnutí Brontosaurus. Několik zakladatelů dnešní organizace Hnutí DUHA pocházelo i právě z těchto řad, jak popisuji v historii organizace. V Rakousku se naopak od 70. let 20. století silně vyvíjí protiatomová hnutí, bojující v tehdejší době zejména proti zahájení provozu jaderné elektrárny Zwetendorf. Tito aktivisté sice přímo nezaložili konkrétní skupinu, několik z nich však chtělo v aktivitách pokračovat a spolu s jinými formovali postupně rakouskou odnož Greenpeace a následně Global 2000. Důležitým poznatkem je také fakt, že většina diskuzí v Rakousku se týká ochrany klimatu a pokrytí spotřeb energie. I na základě těchto diskuzí se postupně vytvářela sociální a environmentální hnutí v Rakousku, která dala později vznik větším ekologickým organizacím. Další poznatky přinesl výzkum zaměřený na konkrétní měsíc v jednom ze sledovaných roků. Z pohledu zastoupení médií převažuje v Rakousku bulvární deník Kronen Zeitung, v České republice pak regionální deníky. Obecně v Rakousku se ve sledovaném měsíci objevovalo více internetových zdrojů v souvislosti s Global 2000. Vybraný měsíc říjen 2011 ukázal, jak se věnují média oběma organizacím, a to z hlediska dvou faktorů: jednak jaký dávají prostor každé z nich v rámci jednotlivých výstupů: tento výsledek. Druhým faktorem bylo, na kolik pozitivně či negativně ohlasy ve sdělovacích prostředcích vyznívají pro obě sdružení na škále silně pozitivní, mírně pozitivní, neutrální, mírně negativní a silně negativní. Z tohoto hodnocení vyplynulo, že v českých médiích je mediální ohlas neutrální až mírně negativní (výsledný průměr 3,1, zatímco v rakouských mírně pozitivní až neutrální 2,7). Výzkum také přinesl fakt, že ve sledovaném období je v průměru v každém článku o 10 % více prostoru k vyjádření dáno Global 2000, než Hnutí DUHA v českých sdělovacích prostředcích. Tyto výsledky můžeme interpretovat různě. V českém prostředí, jak upozorňují i mnozí autoři včetně Mareše, existuje vůči části environmentálního hnutí mediálně prezentovaná kritika, která na něj nahlíží jako na ohrožení demokracie, což mj. podporuje i prezident Václav Klaus, v tisku pak Ivan Brezina (Mareš 2004).

Jisté kořeny toho, jak dnes vnímá veřejnost i média environmentální hnutí, můžeme hledat v již zmiňovaném roce 1995, kdy se právě Hnutí DUHA dostalo na seznam extremistických skupin. Jak upozorňuje sociolog Jan Keller: „Pokud se na seznam s fašisty dostanou zástupci prakticky všech známějších a vlivnějších ekologických hnutí v zemi, je to pak pro veřejnost signál více než výmluvný. Snaha o zlepšení životního prostředí je deklasována na úroveň propagace rasismu. Již tak značná apatie a odevzdanost občanů vzhledem k aktivnější účasti na řešení ekologických problémů (…) se tím jen posílí“ (Keller 1998: 76). V médiích také například s loňskou šumavskou blokádou se objevuje slovo ekoterorista. Pojem ekoterorismus zasahuje Českou republiku již v roce 1989, „a to nejen ve formě reálných útoků odpovídajících kritériím relativně uznávaných definicí ekoterorismu, ale i prostřednictvím bouřlivých mediálních a politických diskusí o tom, co lze za ekoterorismus (popř. ekoextremismus) považovat. Ty následovaly zpravidla po kontroverzních postupech státních orgánů a výrocích politiků vůči části environmentálního hnutí.“ (Mareš 2004). Tento výraz si poprvé od novinářů Mladé fronty vysloužil předák Českého svazu ochránců přírody Mojmír Vlašín, který vystupoval právě v roce 2011 i jako mluvčí šumavských blokádníků. „(…) o svůj primát se zasloužil tím, že stál v čele první skutečné celostátně významné ekologické kampaně po listopadu 1989: za vypuštění třetí Novomlýnské nádrže pod Pálavou. Jeho odhodlání přímou akcí přehradu vypustit vyvolalo na počátku 90. let učebnicový sociální konflikt mezi ekology a technokraty (v tomto případě vodohospodáři)“ (Patočka 1999: 16).

Další možnosti výzkumu Práce odkrývá na základě zjištěných informací také další možnosti výzkumu. Vzhledem k existenci speciálního oddělení zaměřeného na pořádání přímých akcí v rakouské organizaci Global 2000 a absenci podobného oddílu v Hnutí DUHA by se nabízelo zkoumání radikality obou organizací na základě počtu pořádaných nahlášených i nenahlášených akcí. Jednalo by se o prohloubení již existující analýzy Císaře (Císař 2008). Radikalita by jistě byla ovlivněna mj. i finančními zdroji obou organizací, kdy v případě Global 2000 pochází většina zdrojů od individuálních dárců, naopak Hnutí DUHA je více závislé na grantech. Nejen na pořádání akcí a s tím spojeným know-how ze strany Global 2000 by se daly založit i možnosti další spolupráce, která zatím probíhá spíše jen díky celoevropskému projektu RedUse, příp. prostřednictvím magazínu Global 2000 GlobalNews, kde jednotliví členové Friends of the Earth Europe přispívají články o své činnosti.

Další možný výzkum se nabízí i v mediální oblasti, například výzkum mediální odezvy reagující na jadernou katastrofu v japonské Fukušimě v českých médiích, tedy nejen ve spojitosti s Hnutí DUHA. To by mohlo být porovnáno buď opět s rakouskými médii, nebo i německými, jelikož Německo se v poslední době také staví proti jaderné energii.

Seznam grafů Graf č. 1 Tiskové zprávy Global 2000 v roce 2010, str. 61 Graf č. 2 Mediální výstupy Global 2000 v roce 2010, str. 62 Graf č. 3 Tiskové zprávy Hnutí DUHA v roce 2010, str. 62 Graf č. 4 Výstupy Hnutí DUHA v roce 2010, str. 63 Graf č. 5 Tiskové zprávy Global 2000 v roce 2011, str. 64 Graf č. 6 Mediální výstupy Global 2000 v roce 2011, str. 64 Graf č. 7 Tiskové zprávy Hnutí DUHA v roce 2011, str. 65 Graf č. 8 Mediální výstupy Hnutí DUHA v roce 2011, str. 65 Graf č. 9 Míra prostoru daná Global 2000 v jednotlivých mediálních výstupech v říjnu roku 2011 v rakouských médiích, str. 67 Graf č. 10 Míra prostoru daná Hnutí DUHA v jednotlivých mediálních výstupech v říjnu roku 2011 v českých médiích, str. 67 Graf č. 11 Hodnocení mediálních výstupů věnujícím se Hnutí DUHA v říjnu roku 2011 v českých médiích, str. 68 Graf č. 12 Hodnocení mediálních výstupů věnujícím se Global 2000 v říjnu roku 2011 v rakouských médiích, str. 68 Graf č. 13 Rozložení mediálních výstupů zkoumaného vzorku v říjnu roku 2011 v českých tištěných, televizních a rozhlasových médiích, str. 69 Graf č. 14 Rozložení mediálních výstupů zkoumaného vzorku v říjnu roku 2011 v českých internetových zdrojích, str. 70 Graf č. 15 Rozložení mediálních výstupů zkoumaného vzorku v říjnu roku 2011 v rakouských tištěných, televizních a rozhlasových médiích, str. 70 Graf č. 16 Rozložení mediálních výstupů zkoumaného vzorku v říjnu roku 2011 v rakouských internetových zdrojích, str. 71 Graf č. 17 Srovnání poměru tiskových zpráv Hnutí DUHA v roce 2010 a 2011, str. 76 Graf č. 18 Srovnání poměru tiskových zpráv Global 2000 v roce 2010 a 2011, str. 77 Graf č. 19 Srovnání poměru mediálních výstupů Hnutí DUHA v roce 2010 a 2011, str. 77 Graf č. 20 Srovnání poměru mediálních výstupů Global 2000 v roce 2010 a 2011, str. 78 Graf č. 21 Srovnání poměru tiskových zpráv k mediálním výstupům Hnutí DUHA v roce 2010, str. 79 Graf č. 22 Srovnání poměru tiskových zpráv k mediálním výstupům Hnutí DUHA v roce 2011, str. 79

Graf č. 23 Srovnání poměru tiskových zpráv k mediálním výstupům Global 2000 v roce 2010, str. 80 Graf č. 24 Srovnání poměru tiskových zpráv k mediálním výstupům Global 2000 v roce 2011, str. 81

Seznam příloh Příloha č. 1 Komentáře tematického členění po měsících, rok 2010 Příloha č. 2 Komentáře tematického členění po měsících, rok 2011 Příloha č. 3 Tabulka tematického členění Hnutí DUHA, rok 2010 Příloha č. 4 Tabulka tematického členění Hnutí DUHA, rok 2011 Příloha č. 5 Tabulka tematického členění Global 2000, rok 2010 Příloha č. 6 Tabulka tematického členění Global 2000, rok 2011

Audio přílohy na nosiči CD Audio příloha č. 1 Osobní komunikace s Heidemarie Porstner a Reinhardem Uhrigem, Vídeň, 25. 10. 2011 Audio příloha č. 2 Osobní komunikace s Nunu Kaller a Simone Bräuer, Vídeň, 7. 11. 2011 Audio příloha č. 3 Osobní komunikace s Barborou Šlapákovou, Brno, 3. 5. 2012

Jmenný index Ander, 35 MacCormick, 28 Androsch, 10, 11 Mareš, 18, 24, 25, 28, 33, 35, 84 Benda, 26 McTaggert, 43 Beránek, 28, 34 Moldan, 25 Boukal, 15, 16 Moravcová, 10 Bräuer, 56, 57 Opp, 17, 18 Brezina, 84 Otto, 52 Brower, 28 Paroubek, 39 Carsonová, 17 Patočka, 26, 32, 33, 34, 85 Carter, 18, 29 Piňos, 33 Císař, 24, 31, 34 Pitnerová, 34, 35 Debbasch, 12, 15 Průcha, 23 Fagan, 23, 25, 26, 27, 28, 35 Rektořík, 13, 14, 54 Fagan a Jehlička, 27, 32, 33, 34 Rootes, 17 Fiala, 26 Schmid, 19, 22 Fischer-Kowalski, 45 Schüssel, 48 Haeckel, 16 Sonne, 45 Haisová, 25 Šebek, 20, 21 Hantsch, 45, 51 Šimková, 12, 54 Havel, 27, 34 Šlapáková, 55 Höbarth, 43, 44, 45 Špidla, 34 Hvížďala, 58 Topolánek, 39 Kaller, 56, 57 Vaníčková, 17, 32 Keller, 85 Vavroušek, 25 Klaus, 26, 34 Weichold, 17, 21 Koutská, 55 Wihoda, 9 Kriesi a Giugni, 17, 18 Zeman, 26

Bibliografie Použitá literatura Androsch, H. (2005): Wirtschaft und Gesellschaft: Österreich 1945-2005. Innsbruck; Wien, Studien-Verl., 88 s. Binka, B. (2008): Zelený extremismus: ideje a mentalita českých environmentálních hnutí. Brno: Masarykova univerzita, 248 s. Boukal, P. (2009): Nestátní neziskové organizace: (teorie a praxe). Vyd. 1., Praha, Oeconomica, 303 s. Carter, N. (2007): The politics of the environment: ideas, activism, policy. 2. vyd., New York, Cambridge University Press, 410 s. Císař, O. (2008): Politický aktivismus v České republice: sociální hnutí a občanská společnost v období transformace a evropeizace. 1.vyd., Brno, Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 187 s. Debbasch, Ch., Bourdon, J. (1995): Neziskové organizace. 1. vyd. Praha, Victoria Publishing, 1995, 127 s. Dichand, H. (1977): Kronen Zeitung. Die Geschichte eines Erfolg. Wien: Orac, 366 s. Eco, U. (1997): Jak napsat diplomovou práci. Olomouc, Votobia. 271 s. Fagan, A. (2004): Environment and democracy in the Czech republic: the environmental movement in the transition process. Cheltenham, Edward Elgar, 195 s. Fagan, A., Jehlička, P. (2003): Contours of the Czech environmental movement: a komparative analysis of Hnuti Duha (Rainbow Movement) and Jihoceske matky (South Bohemian Mothers). Environmental Politics, roč. 12. č. 2, s. 49-70 Fischer-Kowalski, M. (1996): Österreich – auf dem Weg zu einer nachhaltiger Entwicklung? S. 63-70. V: Kol. aut.: Jahrbuch Ökologie. Stuttgart, Hirzel. Hantsch, V. (2009): Die Bedeutung des Pestizidreduktionsprogrammes der Umweltschutzorganisation Global 2000. [rukopis] Diplomová práce. Wien, Univ. für Bodenkultur, 128 s. Hendl, J. (2008): Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2. aktualiz. vyd. Praha, Portál. 407 s. Höbarth, I. (1992): 10 Jahre Global 2000. Die Geschichte einer Umweltschutzorganization. Global news: das Umweltmagazin von Global 2000, roč. 2, č. 3 s. 3-9 Keller, J. (1998): Extremismus a stigmatizace. S. 75-80, v: Fiala, P.: Politický extremismus a radikalismus v České republice. Brno, Masarykova univerzita. 303 s.

Lužný, D. (2002): Environmentální hnutí, politické strany a politika životního prostředí. Rozhovor s Petrem Fialou. Sedmá generace, roč. 11. s. 6-8 Kriesi, H., Giugni, G. M. (1996): Ökologische Bewegungen im internationalen Vergleich: zwischen Konflikt und Kooperation. s. 324-349 V: Diekmann, A.: Umweltsoziologie. Opladen, Westdt. Verl., 584 s. MacCormick, J. (1992): The global environmental movement: reclaiming paradise. London, Belhaven Pr. 259 s. Moravcová, D. (2004): Rakousko a Česká republika: šance a limity regionálního partnerství v Evropské unii a oblast evropské bezpečnosti. V: Kotábová, V., Prázová, I., Schneider, O. (ed.): Rozvoj české společnost v Evropské unii. II, Ekonomie, Politologie. Praha, Matfyzpress, s. 374-404 Opp, K.-D. (1996): Aufstieg und Niedergang der Ökologiebewegung in der Bundesrepublik. S. 350-379. V: Diekmann, A.: Umweltsoziologie. Opladen, Westdt. Verl., 584 s. Patočka, J. (1999): Duha deset let na cestě: lidé a křižovatky. Sedmá generace, roč. 8, č. 10. s. 15-23 Patočka, J. (2002): Hnutí DUHA, Brandýské fórum a politika. Sedmá generace, roč. 11, č. 4, s. 12-14 Pitnerová, J. (2000): Aby se nám rozsvítilo: současná energetika, úspory energie a alternativní zdroje. Brno, Hnutí Duha, 79 s. Průcha, V. (1974): Hospodářské dějiny Československa v 19. a 20. století. Vyd. 1., Praha: Svoboda, 530 s. Průcha, V. a kol. (2009): Hospodářské a sociální dějiny Československa 1918-1992. II. díl, Období 1945-1992. 1. vyd. Brno, Doplněk. 1002 s. Rektořík, J. a kol. (2007): Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 2. aktualiz. vyd. Praha, Ekopress, 187 s. Rootes, C. A. (1999): Acting globally, thinking locally? Prospects for a global environmental movement. Environmental Politics, roč. 8. č. 1, s. 290-310. Schmid, M. (2006): Vom Naturschutz zur Ökologiebewegung: Umweltgeschichte Österreichs in der Zweiten Republik. Innsbruck; Wien, Studien-Verl. 98 s. Schulz, W. a kol. (2004): Analýza obsahu mediálních sdělení. 2. přeprac. vyd. Praha, Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 149 s. Šimková, E. (2006): Management a marketing v praxi neziskových organizací. 2. rozšíř. vyd., Hradec Králové, Gaudeamus, 171 s. Trampota, T. (2010): Metody výzkumu médií. Vyd.1. Praha, Portál. 293 s.

Umweltschutzorganisation Global 2000 (1993): Der ökologische Wiederaufbau Osteuropas 1: nationale und internationale Beiträge = The ecological reconstruction of Eastern Europe. Wien: Projektkoordination Global 2000, Umweltforschungsinstitut im Auftr. des Bundesministeriums für Wissenschaft und Forschung Vaníčková, J. (2004): Friends of the Earth - Přátelé Země: nové sociální hnutí zelených [rukopis] Klauzurní práce. Brno, Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta Weichold, J. (1993): Regenbogen, Igel, Sonnenblume: ökologische Bewegungen und grüne Parteien. Berlin, Dietz, 224 s. Wihoda, M. a kol. (2002). Dějiny Rakouska. Praha, Nakladatelství Lidové noviny, 734 s.

Elektronické zdroje Anopress IT (2011): Anopress IT - informace hýbou světem a kdo je má, mění svět. Webové stránky Anopress IT, http://www.anopress.cz/Web/PagesFree/Home.aspx [Staženo 20. 2. 2012] Barney, G.O. (2012): Professional papers. Webové stránky Geralda O. Barneyho, http://www.geraldbarney.com/G2000Page.html [Staženo 10. 4. 2012] Bureš, J. (2003): Flashmob. Webové stránky Conblog, http://blog.converter.cz/index.php?p=325&c=1 [Staženo 12. 4. 2012] Czregion.cz (2012): Celostátní informační portál. Webové stránky portálu czregion.cz, http://www.czregion.cz/vseobecne-info [Staženo 5. 12. 2011] ČTK (2012): Aktivisté opět žádají po rakouské vládě značení původu elektřiny. Webové stránky zpravodajského portálu denik.cz, http://www.denik.cz/ekonomika/aktiviste-po- rakouske-vlade-opet-zadaji-znaceni-puvodu-elektriny-20120415.html [Staženo 11. 4. 2012] Friends of the Earth Europe (2012): For the people, for the planet, for the future. Webové stránky FoEE, http://www.foeeurope.org/ [Staženo 6. 4. 2012] Friends of the Earth International (2012). Webové stránky FoEI, http://www.foei.org/ [Staženo 6. 4. 2012] Global 2000 (2009, 2011): Die österreichische Umweltschutzorganisation. Webové stránky sdružení Global 2000, A: http://www.global2000.at/site/de/ueberuns/umweltschutz/umweltforschungsinstitut/article- umweltforschungsinstitut.htm [Staženo 12. 4. 2012], B:

92 http://www.global2000.at/site/de/ueberuns/umweltschutz/finanzdaten10/article- finanzdaten10.htm [Staženo 8. 4. 2012], C: http://www.global2000.at/site/de/ueberuns/geschichte/atomkraft/article-atomausstieg.htm, [Staženo 8. 4. 2012], D: http://www.global2000.at/site/de/ueberuns/geschichte/volksbegehren/article- gentechnikvolksbegehren.htm, [Staženo 8. 4. 2012], E: http://www.global2000.at/site/de/ueberuns/geschichte/klima/article-klimawandel.htm, [Staženo 9. 4. 2012], F: http://www.global2000.at/site/de/ueberuns/geschichte/1989/article- tropenholz.htm [Staženo 9. 4. 2012], G: http://www.global2000.at/site/de/aktivitaeten/verkehr/widerstandlobau/ [Staženo 12. 4. 2012], H: http://www.global2000.at/site/de/aktivitaeten/verkehr/zukunftstattautobahn/ [Staženo 12. 4. 2012] Hnutí DUHA (2010). Webové stránky sdružení Hnutí DUHA, A: http://hnutiduha.cz/o-nas/financovani/ [Staženo 24. 4. 2012], B: http://hnutiduha.cz/v-regionech/ [Staženo 24. 4. 2012] Hvížďala, K. (2010): Změní smrt vydavatele Kronen Zeitung vztah Rakouska k Česku? Blog Karla Hvížďaly na zpravodajském portále aktuálně.centrum.cz, http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/karel-hvizdala.php?itemid=10180 [Staženo 6. 5. 2012] Kerles, M. (2009): Nespuštěná jaderná elektrárna nakonec vyrábí ze slunce. Webové stránky zpravodajského portálu lidovky.cz, http://byznys.lidovky.cz/nespustena-rakouska-jaderna- elektrarna-nakonec-vyrabi-ze-slunce-pxy-/firmy-trhy.asp?c=A090703_111926_firmy- trhy_nev [Staženo 11. 4. 2012] Mareš, M. (2004): Ekoterorismus v České republice. Rexter, roč. 4, č. 1. Webové stránky časopisu Rexter, http://www.rexter.cz/clanek.aspx?id=40. [Staženo 20. 4. 2012] Martínek, A. (2010): Historie českého hospodářství. Oficiální webové stránky ČR, http://www.czech.cz/cz/Objevte-CR/Fakta-o-CR/Historie/Historie-ceskeho-hospodarstvi [Staženo 10. 12. 2011] Oficiální webové stránky ČR (2012), http://www.czech.cz/cz [Staženo 10. 12. 2011] OTS.at (2012): APA-OTS Originaltext-service. Webové stránky OTS, http://www.ots.at/ [Staženo 20. 1. 2012]

Šebek, J. (2008): Před třiceti lety byli Rakušané krůček od vlastní jaderné elektrárny. Webové stránky zpravodajského portálu idnes.cz, http://zpravy.idnes.cz/pred-triceti-lety-byli- rakusane-krucek-od-vlastni-jaderne-elektrarny-12j- /kavarna.aspx?c=A081211_162235_kavarna_bos [Staženo 10. 4. 2012]

Interní dokumenty, publikace a materiály Hnutí DUHA a Global 2000 Hnutí DUHA (2009): Strategie Hnutí DUHA na období 2009-2013 Hnutí DUHA (2006): Organizační manuál Stanovy Hnutí DUHA (2010) Tiskové zprávy Hnutí DUHA v letech 2010 a 2011 Zápis z 64. jednání Rady HD (únor 2010) Zápis z 65. jednání Rady HD (květen 2010) Zápis z 66. jednání Rady HD (říjen 2010) Zápis z 67. jednání Rady HD (únor 2011) Zápis z 68. jednání Rady HD (srpen 2011) Zápis z 69. jednání Rady HD (listopad 2011)

Global 2000 (2006): Der Zukunft ein Zuhause geben. Das Projekt Tschernobyl-Kinder von Global 2000. Wien: Global 2000 Global 2000 (2011): Jahresreport 10 der Tätigkeit von Global 2000. Wien: Global 2000 Global 2000 (2012): Jahresreport 11 der Tätigkeit von Global 2000. Wien: Global 2000 Medienmonitoring 2010, Global 2000 Medienmonitoring 2011, Global 2000 Statuten Global 2000 (2009) Tiskové zprávy Global 2000 v letech 2010 a 2011

Ostatní prameny Osobní komunikace s Heidemarie Porstner a Reinhardem Uhrigem, Vídeň, 25. 10. 2011 Osobní komunikace s Nunu Kaller a Simone Bräuer, Vídeň, 7. 11. 2011 Osobní komunikace s Barborou Šlapákovou, Brno, 3. 5. 2012

Příloha č. 1 Komentáře tematického členění po měsících, rok 2010

Leden Měsíc leden je nejslabším měsícem pro rakouské Global 2000, rezonuje ještě klimatická konference v Kodani z prosince roku 2009. Hnutí DUHA se skloňuje v médiích především ve spojení s problematikou lesů, a to nejenom šumavských, jak je tomu v celém roce následujícím. Sama organizace však klade větší důraz na program energie, minimálně co se týče do počtu vydaných tiskových zpráv.

Únor Únor je silným měsícem pro Hnutí DUHA, zejména v problematice okolo energie a klimatu, ať už z hlediska počtu vydaných zpráv nebo ohlasů v médiích. Jedná se především o témata jako je prolomení těžebních limitů, komplikace ČEPS (České energetické přenosové soustavy), která podle Hnutí DUHA nebyla dostatečně připravena na rozvoj obnovitelných zdrojů. V tématech, která nelze zařadit se objevuje např. spolupráce bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka s těžební společností Czech Coal, kterou Hnutí DUHA popírá. V Rakousku má největší odezvu téma genových modifikací a klimatu, méně pak atom. Témata kolem pesticidů, pralesů, či dopravy jsou bez odezvy.

Březen Global 2000 mají v březnu výrazně vyšší poměr počtu tiskových zpráv a výstupů než Hnutí DUHA, a to zejména v oblasti genových modifikací. U Hnutí DUHA najdeme několik zmínek ve spojitosti s jadernou energií, překvapivě i více než u Global 2000, kde je obvykle toto téma zastoupeno silněji. Je to dáno zejména úvahami o vzniku nové jaderné elektrárny v České republice, a sice v Blahutovicích.

Duben Opět dominují Global 2000 v počtu výstupů a naopak Hnutí DUHA v počtu tiskových zpráv. Global 2000 mají zastoupena všechna témata v médiích, nejvíce však ve spojitosti s energií, stejně jako Hnutí DUHA, i přes žádnou vydanou tiskovou zprávu k této problematice. U českých Friends of the Earth najdeme v médiích zmínky ve souvislosti se zrušením klimatické sekce Ministerstva životního prostředí, a stále přetrvávají komentáře k ČEPS a uhelné elektrárně Prunéřov.

Květen Global 2000 mají vyrovnaný počet výstupů k jaderné problematice (zejména ke slovenské JE Mochovce), tak k energii a otázkám klimatu obecně. Objevuje se jak v médiích, tak ve vydaných tiskových zprávách téma pesticidů, zásob zdrojů a mírně i genových modifikací. U Hnutí DUHA se do popředí dostávají lesy, zejména pak lesy na Šumavě.

Červen

V červnu dominují s výstupy Global 2000, kde převažuje téma pesticidů a používání chemie, především pak v potravinách, k čemuž byla vytvořena i speciální podsekce Nachhaltigkeit/Lebensmittel (udržitelnost/potraviny). Hnutí DUHA najdeme v médiích neobvykle často v zemědělské tématice – konkrétně díky akci smažení bramboráku v Brně spojené s používáním místních surovin.

Červenec Větší rezonanci i aktivitu vyvíjí v červenci Hnutí DUHA, zvláště v lesním programu, výraznou odezvu zaznamenává také odpadový program. Global 2000 vydali jen 5 tiskových zpráv, v médiích se nejvíce skloňovali ve spojení s genovými modifikacemi a také v odlišných souvislostech, než jsou zaměřené jejich programy a kampaně.

Srpen V srpnu se u obou organizací objevuje zhruba 30 rezonancí v médiích, u Global 2000 pak pouze 2 tiskové zprávy, u Hnutí DUHA 9. Global 2000 komentují zejména pesticidy a používání chemických přípravků, Hnutí DUHA pak připomínkuje povodně na Moravě, buď ve spojitosti s lesy, klimatem nebo obecně ke schopnosti krajiny zadržovat vodu (dle toho rozdělení do kategorií energie, lesů či jiné). Někdy se k tomuto přírodnímu jevu vyjadřují zástupci místních skupin, jindy centrum Hnutí DUHA.

Září V září „vítězí“ Hnutí DUHA, kteří vydávají o dvě třetiny více tiskových zpráv a o více než 30 % častěji se objevují v médiích. Zastoupena mají jak v médiích, tak ve vydaných zprávách všechna témata, převažujícím jsou pak lesy spojené s personálními změnami ve vedení. U Global 2000 jsou výrazným tématem pesticidy a chemie.

Říjen Poměr počtu vydaných tiskových zpráv a rezonancí v médiích je v říjnu 2010 u obou organizací zhruba stejný. Hnutí DUHA se objevuje v médiích hlavně s lesy a energií, Global 2000 s pesticidy, chemií a také s jádrem a energií. Bez zastoupení je u obou organizací doprava.

Listopad Global 2000 dominují v počtu tiskových zpráv, Hnutí DUHA v mediálních ohlasech. Global 2000 vydávají tři tiskové zprávy v dopravě, stejně tak v pesticidech, o jednu méně v genových modifikacích a po čtyřech v jádru i energii a klimatu. Hnutí DUHA pak „rezonuje“ převážně v lesích, energii a klimatu a odpadech.

Prosinec Co se týče aktivity samotných organizací, více tiskových zpráv vydávají Global 2000, zejména v energii a klimatu, což se také odráží nejvíce výstupy v médiích – téměř 50, tedy většinový počet všech ohlasů. U Hnutí DUHA i přes pouhé dvě vydané zprávy k lesům, najdeme v médiích toto téma 35 krát.

Příloha č. 2

Komentáře tematického členění po měsících, rok 2011

Leden Pokud bychom analyzovali z hlediska dostupných dat poměr tiskových zpráv a výstupů v médiích u Hnutí DUHA a Global 2000 v lednu roku 2011, je tento poměr přibližně vyrovnaný. Co se týče tematického začlenění, v Rakousku je nejsilnějším tématem měsíce ledna problematika jádra – jak ve vydaných tiskových zprávách, tak v médiích. Dále je nejvíce zastoupeno téma ochrany klimatu a energie. Poté následuje program zaměřený proti pesticidům a používání chemie (tzv. PRP – Pestizidreduktionsprogramm). U českých Hnutí DUHA již v lednu 2011 nastupuje téma lesy, spojené především s projednáváním tendrů. V médiích se dále objevovalo téma odpadů a energie. Celkově se tedy dá říci, že hlavním tématem v České republice byly lesy, v Rakousku pak jádro.

Únor Počet výstupů obou organizací v obou měsících je srovnatelný, a to sice přes 60 mediálních ohlasů. Hnutí DUHA vydalo však o 5 více tiskových zpráv a v tomto měsíci nastupuje také problematika lesů, spojená s nástupem Jana Stráského do funkce ředitele Národního parku Šumava. Výrazným tématem v Rakousku jsou pesticidy a redukce chemických látek v potravinách.

Březen Měsíc březen vykazuje obrovské rozdíly zejména v počtu mediálních ohlasů. Zatímco čeští Friends of the Earth „se drží běžných“ 90 výstupů, zejména v aktivitách kolem lesů, u Global 2000 se oproti minulému měsíci počet článků v médiích výrazně zvýšil – zejména v oblasti jádra, jelikož v tomto měsíci došlo v japonské Fukušimě k jaderné katastrofě. I přestože k tomuto tématu vydali Global 2000 pouze 12 tiskových zpráv, reakce v médiích byly desetkrát větší. V českých médiích Duhu skloňovalo s touto tématikou pouze 6 výstupů, tisková zpráva se čistě problematice jádra věnovala pouze jedenkrát (což se ukazuje jako ojedinělá TZ v celém roce 2011).

Duben Kvůli celosvětově pokračujícím obavám v oblasti jádra je u tohoto tématu opět razantní počet článků i tiskových zpráv Global 2000. Česká média připomínají problémy jádra v souvislosti s Hnutí DUHA pouze sedmkrát, daleko více se věnují lesní tématice, zejména pak vzrůstajícím problémům v Národním parku Šumava. Srovnatelné zastoupení má tématika energie.

Květen Zatímco rakouští Friends of the Earth a rakouská média stále reagují na problémy s jádrem po havárii v japonské Fukušimě, v České republice začíná silně rezonovat téma lesů, spojené zejména s používáním chemie v NP Šumava a personálními změnami ve vedení NP Šumava.

Okrajově se v médiích řeší i otázky energie, tak jako v rakouských médiích otázky spojené s používáním chemie.

Červen Počet mediálních ohlasů v měsíci červnu je vyšší u Hnutí DUHA, kteří také vydali oproti Global 2000 téměř třikrát více tiskových zpráv, liší se i tematické zastoupení, a to sice v obdobném složení jako v předcházejících měsících: Rakousko jádro, Česko lesy.

Červenec V červenci 2011 je naprosto zřejmá aktivita Hnutí DUHA, a to sice v oblasti lesů – konkrétně blokáda Národního parku Šumava a protesty proti kácení naprosto ovládly v tomto měsíci česká média – a to sice s téměř 300 výstupy, které zastiňují i jiné aktivity organizace – o zemědělství ani odpadech nenajdeme v médiích ani zmínku, i kampaň v programu energie má minimální ohlasy. V Rakousku je stále dominující atom, avšak tentokrát se spíše menší až zanedbatelnou rezonancí v médiích.

Srpen Rekordní počet výstupů minimálně v práci sledovaném období zaznamenalo Hnutí DUHA, a to v oblasti lesy, kde se v médiích jejich jméno skloňovalo téměř 250x, přičemž vydali pouze 16 tiskových zpráv, média se jim tedy věnovala 15x tolik, než bylo vydaných tiskových zpráv. I přes velký mediální „šumavský“ ohlas, referovala média i o odpadech, problematice energie a Hnutí DUHA bylo také zmíněno čtyřikrát zmíněno v otázkách jádra. Té se tentokrát nevěnovala moc ani rakouská média (pouze 7x), která větší pozornost přisuzovala pesticidům a chemickým látkám.

Září V září mají Hnutí DUHA a Global 2000 poměrně vyrovnaný počet tiskových zpráv i výstupů v médiích. V českých médiích stále rezonuje lesní tématika, v závěsu s tématy energie, v rakouských je to pak opět atom a pesticidy, resp. chemie v potravinách.

Říjen V měsíci říjnu vydaly obě organizace stejný počet tiskových zpráv, a to dvanáct. Rakouští Global 2000 zaznamenali v médiích ohlas nejčastěji ve spojitosti s problematikou jádra (i přes pouhé 2 tiskové zprávy) a pesticidů, ale také v obecných výstupech, zejména pak k hudební akci, kterou Global 2000 pořádali. Hnutí DUHA mělo převažující téma opět lesy, výrazné zastoupení je také v otázce odpadů.

Listopad Počet tiskových zpráv obou organizací je zhruba podobný, rozdíly jsou v počtech výstupů a jejich tématice: zatímco Hnutí DUHA se skloňovalo v médiích zhruba 70x srovnatelně v oblastech odpadů, energii a klimatu a lesní problematice, u Global 2000 je počet výstupů zhruba o třetinu vyšší, převážně v oblasti energie a klimatu, ale i programu redukce pesticidů, jádra a spotřeby zdrojů.

Prosinec Měsíc prosinec je slabý pro organizaci Hnutí DUHA jak z hlediska počtu tiskových zpráv (4), tak mediálních výstupů (32). Dominují stále lesy a téma energie. Oproti tomu o Global 2000 referovala média celkem 10x tolik, než vydala rakouská centrála Friends of the Earth tiskových zpráv. Nejčastěji se média i tiskové zprávy věnovaly energii a klimatu (zejména ve spojitosti s klimatickou konferencí v Durbanu), problematice jádra a pesticidům.

Příloha č. 3 Tabulka tematického členění Hnutí DUHA, rok 2010 TZ Lesy Energie/Klima Atom Odpady Zemědělství Doprava Jiné souhrn leden 1 3 0 2 0 0 0 6 únor 3 8 0 0 0 1 1 13 březen 1 5 0 2 0 0 2 10 duben 6 7 0 0 0 0 1 14 květen 5 0 0 1 0 0 2 8 červen 2 2 1 3 2 0 3 13 červenec 5 1 0 0 0 2 2 10 srpen 4 4 0 0 0 0 1 9 září 7 4 1 1 2 1 1 17 říjen 4 7 0 0 0 0 2 13 listopad 4 3 0 0 0 1 2 10 prosinec 2 1 0 0 0 0 2 5 souhrn 44 45 2 9 4 5 19 128 Rezonance Lesy Energie/Klima Atom Odpady Zemědělství Doprava Jiné souhrn leden 13 9 1 4 0 3 3 33 únor 11 35 0 2 2 1 18 69 březen 11 17 5 1 0 1 3 38 duben 7 20 1 0 3 3 1 35 květen 20 7 0 1 0 4 4 36 červen 6 9 1 4 11 0 3 34 červenec 24 10 2 13 1 3 11 64 srpen 6 11 0 5 1 2 9 34 září 28 21 1 4 1 4 6 65 říjen 13 11 2 1 1 0 5 33 listopad 25 9 1 5 1 1 3 45 prosinec 35 10 1 4 0 0 5 55 souhrn 199 169 15 44 21 22 71 541

Příloha č. 4 Tabulka tematického členění Hnutí DUHA, rok 2011 TZ Lesy Energie/Klima Atom Odpady Zemědělství Doprava Jiné souhrn leden 5 2 0 1 1 0 1 10 únor 4 6 0 0 1 0 0 11 březen 6 3 1 0 0 0 1 11 duben 4 1 0 0 1 2 0 8 květen 7 5 0 1 0 0 0 13 červen 10 5 0 1 2 0 2 20 červenec 19 2 0 1 0 1 1 24 srpen 16 3 0 6 0 0 0 25 září 6 5 0 1 0 0 2 14 říjen 3 3 0 5 0 0 1 12 listopad 4 6 0 2 0 0 4 16 prosinec 0 2 0 0 0 0 2 4 souhrn 84 43 1 18 5 3 14 168 Rezonance Lesy Energie/Klima Atom Odpady Zemědělství Doprava Jiné souhrn leden 26 3 0 7 0 2 3 41 únor 45 14 0 3 3 1 4 70 březen 53 15 6 3 3 3 11 94 duben 72 13 7 3 1 2 1 99 květen 123 12 0 0 1 1 3 140 červen 85 9 2 3 6 2 7 114 červenec 266 13 0 0 0 1 8 288 srpen 248 9 4 11 0 0 5 277 září 70 20 0 3 1 1 8 103 říjen 63 4 4 31 4 0 11 117 listopad 29 20 2 20 0 0 3 74 prosinec 10 8 1 11 0 1 1 32 souhrn 1090 140 26 95 19 14 65 1449

100

Příloha č. 5 Tabulka tematického členění Global 2000, rok 2010

Genové Pesticidy/ Deštné TZ Atom Energie/Klima modifikace Chemikálie pralesy/Zdroje Doprava Jiné souhrn leden 0 1 1 0 0 0 0 2 únor 1 2 3 0 0 0 0 6 březen 1 2 3 0 0 0 0 6 duben 3 0 0 3 2 0 0 8 květen 3 0 1 2 3 0 0 9 červen 3 1 1 3 1 0 2 11 červenec 0 0 1 2 2 0 0 5 srpen 4 4 0 0 0 0 1 9 září 1 1 0 3 0 0 1 6 říjen 4 1 0 1 0 1 0 7 listopad 4 4 2 3 0 3 0 16 prosinec 0 7 1 4 0 0 0 12 souhrn 24 23 13 21 8 4 4 97 Genové Pesticidy/ Deštné Rezonance Atom Energie/Klima modifikace Chemikálie pralesy/Zdroje Doprava Jiné souhrn leden 0 4 2 0 0 1 1 8 únor 6 9 21 0 0 0 0 36 březen 4 8 25 1 1 2 12 53 duben 8 19 4 7 5 3 4 50 květen 11 11 2 7 4 1 15 51 červen 13 20 25 21 6 1 8 94 červenec 3 9 12 10 4 1 12 51 srpen 0 4 6 8 2 0 6 26 září 6 2 5 21 2 0 4 40 říjen 4 4 2 5 0 0 3 18 listopad 6 12 3 12 1 2 3 39 prosinec 0 47 1 6 0 0 6 60 souhrn 61 149 108 98 25 11 74 526

101

Příloha č. 6 Tabulka tematického členění Global 2000, rok 2011 Deštné Energie/ Genové Pesticidy/ pralesy/ TZ Atom Klima modifikace Chemikálie Zdroje Doprava Jiné souhrn leden 4 2 0 1 0 0 0 7 únor 0 0 1 4 1 0 0 6 březen 12 4 2 0 0 0 0 18 duben 12 0 0 1 0 0 0 13 květen 6 1 1 2 0 1 0 11 červen 4 3 0 0 0 0 0 7 červenec 3 3 1 2 1 0 1 11 srpen 5 0 0 2 2 0 0 9 září 2 3 1 4 2 1 1 14 říjen 2 3 0 3 3 0 1 12 listopad 7 6 0 3 1 0 1 18 prosinec 2 8 1 2 0 0 1 14 souhrn 59 33 7 24 10 2 5 140 Deštné Energie/ Genové Pesticidy/ pralesy/ Rezonance Atom Klima modifikace Chemikálie Zdroje Doprava Jiné souhrn leden 16 12 0 6 0 0 5 39 únor 4 3 6 45 6 0 1 65 březen 118 7 10 14 0 9 15 173 duben 123 7 0 1 0 0 4 135 květen 43 3 5 11 1 2 2 67 červen 45 16 0 2 0 5 6 74 červenec 31 0 0 2 0 0 4 37 srpen 7 7 0 20 5 0 6 45 září 39 5 1 17 7 0 5 74 říjen 33 7 0 20 1 1 38 100 listopad 15 44 2 14 8 2 8 93 prosinec 58 71 3 13 1 0 13 159 souhrn 532 182 27 165 29 19 107 1061

102