SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ Filozoficko – Přírodovědecká Fakulta V Opavě

SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ Filozoficko – přírodovědecká fakulta v Opavě

Zdeněk Siatka

Obor: Lázeňství a turismus

Netradiční formy cestovního ruchu se speciálním zaměřením na geocaching

Nontraditional form of tourism with special focusing on geocaching

Bakalářská práce

Opava 2020 Vedoucí bakalářské práce: Doc. RNDr. Pavol Plesník, PhD.

ABSTRAKT

Bakalářská práce se zabývá geocachingem, který je relativně nový fenomén – hra na pomezí turistiky a sportu, při níž je využíváno techniky GPS (Global Positioning System) pro hledání ukrytých „pokladů“. Základní myšlenkou a cílem této aktivity je hledání skrytých schránek, zvaných cache, a sdílení zážitků pomocí internetu. Cílem bakalářské práce je vytvořit nový produkt – multikeš na nejzajímavějších místech Ostravy, vázaných na těžbu uhlí. Multikeš má vzdělávací charakter a je propojena na historií města, což může přilákat různé segmenty turistů, například rodiny s dětmi. Pro ověření zájmu o geocaching jsme zrealizovali průzkum, který potvrdil, že téměř tři čtvrtiny respondentů – hráčů geocachingu jsou ochotní cestovat za multikeší a strávit v dané oblasti i více dnů.

Klíčová slova:

Cestovní ruch, turismus, geocaching, keška

ABSTRACT

This bachelor thesis focuses on geocaching, which is relatively a new phenomenon. A game between tourism and sport where players use GPS (Global Positioning System) for searching "hidden" treasures. Basic principal of this activity is looking for hidden cases called "cache" and sharing experiences on the internet. Main focus of this thesis is to create new product – multicache in the most interesting places in Ostrava connected with coal mining. Multicache has educational character and is connected with history of the city which can attract various segments of tourists, such as families with children. We did a survey which confirmed, that geocaching players are willing to travel for multicache and even spend few days in the location.

Keywords:

Tourism, geocaching, cache

OBSAH

ÚVOD ...... 7 1 CESTOVNÍ RUCH A POJMY S NÍM SPOJENÉ ...... 8 1.1 Definice cestovního ruchu ...... 8 1.2 Základní pojmy v cestovním ruchu ...... 10 1.3 Historie cestovního ruchu ...... 12 1.4 Typologie cestovního ruchu ...... 14 1.4.1 Formy cestovního ruchu ...... 14 1.4.2 Druhy cestovního ruchu ...... 15 1.5 Netradiční formy cestovního ruchu ...... 17 1.5.1 Survival ...... 17 1.5.2 Temný turismus ...... 18 1.5.3 Gastronomický cestovní ruch ...... 20 1.5.4 Poutní turismus ...... 21 1.5.5 Sportovní turismus ...... 22 2 GEOCACHING ...... 24 2.1 Používané pojmy a zkratky v geocachingu ...... 26 2.2 Historie geocachingu ...... 27 2.3 Cache ...... 28 2.3.1 Typy schránek ...... 28 2.3.2 Velikost schránek ...... 30 2.3.3 Terén keší ...... 31 2.3.4 Obtížnost keší ...... 31 2.3.5 Obsah kešky – putovní a jiné předměty ...... 32 2.4 Nutná výbava ...... 33 2.4.1 Navigační systém GPS ...... 33 2.5 Vliv geocachingu na cestovní ruch ČR ...... 34 3 PRŮZKUM MEZI AKTIVNÍMI HRÁČI GEOCACHINGU ...... 37 3.1 Metodika ...... 37 3.2 Vyhodnocení ...... 37 4 PRODUKT GEOCACHINGU ...... 43 4.1 Založení multikeše ...... 43 4.2 Výběr lokality ...... 43

4.3 Realizace produktu ...... 49 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ ...... 60

ÚVOD

Cestovní ruch je bezesporu nedílnou součástí dnešní moderní společnosti. Hraje významnou roli v ekonomickém růstu zemí, a tudíž je velice důležitým faktorem pro rozvoj destinací po celém světě. Úzce se pojí s dalšími službami, které se vzájemně ovlivňují a vytváří spousty pracovních příležitostí. Cestování se stalo jedním z nejoblíbenějších způsobů, jak trávit volný čas. Každý rok se vydávají miliony lidí na cesty za poznáním, zábavou či rekreací.

Změny ve společnosti, ekonomické změny, změny životního stylu lidí, inovace a technologický pokrok neustále ovlivňují cestovní ruch. Kromě typického masového turismu vznikají nové, netradiční a specializované formy cestovního ruchu, které se zaměřují na konkrétní a užší skupiny lidí. Tyto netradiční formy cestovního ruchu vyplňují výklenky na trhu a umožňují turistům zažít dovolenou přesně podle jejich zálib. V této práci jsem se zaměřil především na geocaching.

Geocaching, jako nový trend cestovního ruchu, dynamicky roste v oblibě mezi příznivci turistiky jako takové. Šíření geocachingu je celosvětové a získává stále více a více příznivců ve všech kontinentech světa. První vlna geocachingu přišla v USA v roce 2002 a následně se tento trend rozrostl do celé Evropy a samozřejmě i do České republiky. K datům z roku 2012 je Česká republika na třetím místě v počtu aktivních hráčů ve světě. Od rozmachu geocachingu do roku 2020 se v České republice nachází přes 61 tisíc založených cachí.1 Základní myšlenkou a cílem této aktivity je hledání skrytých schránek, nazývaných cache, a sdílení zážitků z jejich lovu prostřednictvím internetu. Rychlý rozvoj geocachingu lze připsat i rychle se šířícím moderním technologiím – GPS navigacím, které jsou čím dál více dostupnější a které uživatel této hry potřebuje. Díky geocachingu spoustu lidí tráví volný čas v přírodě, což je v dnešní době sedavého způsobu života velmi pozitivní.

Bakalářská práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole je popsán cestovní ruch a jednotlivé formy netradičního cestovního ruchu. Druhá kapitola je věnována geocachingu. V praktické části se nachází dotazníkové šetření zaměřené na aktivní hráče geocachingu s cílem zjištění potenciálu geocachingu k rozvoji turismu. Další částí je produkt – vytvoření multikeše v okolí Ostravy.

1 Project-GC [online]. Ground Zero Communications AB, c2014-2020 [cit. 2020-05-00]. Dostupné z: https://project-gc.com/ 7

1 CESTOVNÍ RUCH A POJMY S NÍM SPOJENÉ

Cestovní ruch se stal již neodmyslitelnou součástí dnešní moderní společnosti. V rámci cestovního ruchu se každoročně dává do pohybu obrovské množství lidí, kteří dočasně opouštějí svá bydliště za účelem rekreace, poznání a setkání s ostatními lidmi. 2

1.1 Definice cestovního ruchu

Pojem cestovní ruch je odvozen od slova cestování, ovšem je zřejmé, že se oba pojmy liší. Cestovní ruch je pojem daleko širší. O cestovní ruch se jedná tehdy, když se cestování stává jevem masovým a je spojeno s poskytováním specifických služeb, jako je ubytování, stravování, doprava a jiné. Tyto služby mohou zabezpečovat specializované organizace. Původ anglického slova Tourism, který je základem i pro současné označení Tourismus v němčině a mnoha dalších jazycích, pochází z francouzského slova Tour, tedy cesta.

Začátek formování cestovního ruchu – jako teoretické disciplíny je spojen se jmény Kurta Krapfa a Waltera Hunzikera. Tito švýcarští vědci jsou autoři jedné z první definic cestovního ruchu. Podle nich se jedná o „Soubor vztahů a jevů, které vyplývají z pobytu na cizím místě, přičemž cílem pobytu není trvalé usídlení nebo výkon výdělečné činnosti“.3 Tato definice byla použita jako východisko pro tzv. St. Gallenskou definici cestovního ruchu, přijatou na konferenci cestovního ruchu v St. Gallen v roce 1971: „Cestovní ruch je souborem vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pobytu osob, pro které místo pobytu není ani hlavním místem bydliště ani místem výdělečné činnosti“. 4 Tato definice se stala oficiální definici cestovního ruchu přijatou Mezinárodním sdružením expertů v cestovním ruchu AIEST (Association Internationale d´Experts Scientifique du Tourisme).

V roce 1978 v tehdejším Československu vznikla definice cestovního ruchu, jejímž autorem byl Gúčik: „Cestovní ruch je forma uspokojování potřeb reprodukce fyzických a duševních sil člověka, ke kterému dochází mimo běžné životní prostředí a ve volném čase“. Tato definice nepopisuje cestovní ruch pouze jako určitý specifický jev, ale zdůrazňuje potřeby, které jsou během účasti na cestovním ruchu uspokojovány, čímž prezentuje moderní přístup blízký marketingovému pojetí.

2 KOTÍKOVA, H.: Nové trendy v cestovním ruchu, Praha: Grada, 2013 str. 13 3 Hunziker a Krapf, 1942, 21 4 in Kopšo, 1979, 10 8

Důležitým okamžikem při definování cestovního ruchu se stala konference Světové organizace cestovního ruchu (WTO) v Ottawě v roce 1991, kde byla naformulována definice cestovního ruchu, která byla následně přijata jako oficiální definice cestovního ruchu v roce 1993: „Cestovní ruch představuje činnost lidí, spočívající v cestování a pobytu mimo místo jejich obvyklého pobytu po dobu kratší jednoho roku za účelem využití volného času, obchodu a jinými účely“.5

Základní rysy cestovního ruchu jsou

• dočasnost změny místa stálého bydliště a dočasnost pobytu mimo něj,

• nevýdělečný charakter cesty a pobytu (obvykle jsou realizovány ve volném čase),

• vztahy mezi lidmi, které cestovní ruch vyvolává.

Z pojmu cestovního ruchu se vylučuje

• cesty v rámci místa trvalého bydliště,

• pravidelné cesty do zahraničí,

• dočasné přistěhování za prací,

• dlouhodobé migrace.6

Dále by měl být cestovní ruch chápan jako průmysl poskytující veškeré služby spojené s cestováním a turistikou, které lze rozdělit do jednotlivých sektorů:

Sektor ubytovací služby – poskytovatelé ubytovacích služeb, od hotelových řetězců až po soukromé malé penziony.

Sektor atrakce – národní parky, kulturní či historická místa a zajímavosti, tématické parky, botanické zahrady nebo sportovní centra.

Sektor dopravy – letecká, železniční, automobilová, autobusová, lodní doprava, půjčovny a zprostředkovatelé půjčování vozidel.

Sektor zprostředkovatelé – cestovní kanceláře, agentury, organizátoři konferencí, rezervační systémy a další.

5 KOTÍKOVA, H.: Nové trendy v cestovním ruchu, Praha: Grada, 2013, str. 17 6 INDROVÁ a kol., Cestovní ruch I, Praha: Oeconomica, 2004, str. 11-13 9

Sektor organizace – zahrnuje národní turistické centrály, regionální centra a turistické asociace.7

Účastí na cestovním ruchu dochází k uspokojování různých potřeb souvisejících s cestováním a pobytem mimo místo trvalého bydliště obvykle ve volném čase, za účelem získání komplexního zážitku podmíněného odpočinkem, poznáním, společenskými kontakty, zdravím, rozptýlením, zábavou a kulturním nebo sportovním využitím. V cestovním ruchu se jedná o primární potřeby – cílové potřeby, jako je například potřeba sportovního využití, poznání kulturních a historických památek, odpočinku nebo společenské komunikace. Dále o sekundární potřeby – zprostředkující, které podmiňují efektivní uspokojování cílových potřeb, jako je potřeba přepravit se do rekreačního prostoru, potřeby výživy, přenocování, hygieny nebo zprostředkování služeb.8

Lidé cestují především ze dvou důvodů:

1. Z povinnosti (podnikání, náboženství, návštěva rodiny a přátel, zdravotní důvody).

2. Pro potěšení a zábavu (odpočinek, zábava, objev, sport a romantika).9

1.2 Základní pojmy v cestovním ruchu

V souvislosti s definováním pojmu cestovní ruch, byly vymezeny i další pojmy, které podrobněji popisují cestovní ruch.

Průmysl cestovního ruchu je souhrn přímých podnikatelských aktivit a hmotných podmínek cestovního ruchu, tedy soubor ubytovacích a stravovacích služeb, činnost cestovních kanceláří a doprovodných služeb (průvodcovské, animační, dopravní, lázeňsko-léčebné, prodejní síť, průmysl zábavy, výroba suvenýrů nebo finanční služby).

Ekonomika cestovního ruchu je kromě aktivit zahrnutých do průmyslu cestovního ruchu i veškeré vyvolané (nepřímé) ekonomické aktivity spojené s realizací cestovního ruchu.

Cestování je širší pojem cestovního ruchu. Cestování může být spojeno i s dalšími motivy, např. cesta do práce.

7 RYGLOVÁ a kol., Cestovní ruch – podnikatelské princip a příležitosti v praxi. Praha: Grada, 2011, str. 17 8 ORIEŠKA J., Služby v cestovním ruchu. Praha: Idea Servis, 2010, str. 7 9 JAKUBÍKOVÁ D., Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada, 2009, str. 19 10

Turistika je pouze část cestovního ruchu, která je spojena s pohybovou aktivitou účastníků (horská turistika, vodní turistika, cykloturistika).

Turista je dočasný návštěvník, který se zdrží alespoň jednu noc, ne však déle než jeden rok. V závislosti na délce pobytu se rozlišuje turista na dovolené, tj. turista, který setrvává na daném místě více než určitý počet nocí nebo dnů a krátkodobě pobývající turista, který cestuje na dobu nepřekračující tento limit, ale trvající déle než 24 hodin.

Výletník, jednodenní návštěvník se zdrží pouze jeden den, aniž by přenocoval.

Návštěvník je osoba, která cestuje do jiného místa, než kde má své trvalé bydliště, na dobu nepřesahující jeden rok, přičemž hlavní důvod cesty je jiný než výdělečná činnost. Může jít o turistu i výletníka.

Rezident, stálý obyvatel je osoba, která žije v dané zemi alespoň jeden rok. V domácím prostředí je za stálého obyvatele považována osoba, která v tomto místě žije alespoň šest po sobě jdoucích měsíců před příjezdem do jiného místa na dobu kratší šesti měsíců.

Destinace je turistický cíl, nebo oblast, jež se vyznačuje určitými společnými charakteristickými prvky a rysy.

Zdrojová země, zdrojové území je z pohledu destinace země či území, z něhož pochází největší počet návštěvníků destinace.10

Turistický region je oblasti, pro něž je typický určitý druh turistiky, který jednotlivé prvky dané oblasti spojuje, sjednocuje, zároveň je odlišuje od ostatních regionů. Základem je existence produktů a souboru turistické nabídky.

Management destinací je vytváření a řízení silných, tržně orientovaných a systémově řízených jednotek – destinací. Jedná se o soubor řídících opatření a nástrojů, které jsou využívány pro oblasti: plánování, organizování, promotion a v rozhodovacích procesech.11

10 RYGLOVÁ a kol., Cestovní ruch – podnikatelské princip a příležitosti v praxi. Praha: Grada, 2011, str. 19

11 HESKOVÁ M a kol., Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: Fortuna, 2006, str. 22 11

1.3 Historie cestovního ruchu

K historickým aspektům cestování neexistuje jednotný přístup, což má své opodstatnění. Vývoj turismu je nutné posuzovat vždy v kontextu celkového společensko-ekonomického vývoje, který je v různých částech světa zcela odlišný. I přes toto úskalí je však možné určité charakteristické rysy vývoje turismu v jednotlivých etapách do jisté míry zevšeobecnit.

Kořeny cestování sahají hluboko do historie vývoje společnosti. Postavení cestovního ruchu v hospodářství souvisí s dosažením určitého stupně společenského vývoje. Počátky evropského cestování se váží k období antiky, antického Řecka a zejména Říma, který přinesl významnou kvalitativní změnu dosavadní mobility obyvatelstva. Hlavní účely cestování ve starověku a středověku byl především obchod, vzdělávání, poutnictví a povinnosti související se správou země. Na tyto cesty se vydávali kupci, rytíři, tovaryši, poutníci, poslové či vojáci. Avšak tyto osoby nelze považovat za turisty, jejich cestování bylo téměř vždy spojeno s určitou povinností. Turista je postavou výhradně moderní.

Počátky novodobého turismu spatřují zejména anglosaští autoři už ve fenoménu takzvaných Grand Tours v 17. století, jejichž cílem bylo završení dosavadního vzdělání zpočátku pouze mladých aristokratů. Postupem času se tyto cesty transformují a pronikají i do dalších společenských vrstev. Na přelomu 18. a 19. století se mění charakter cestování jak z pohledu motivů, tak z pohledu cílů a délky pobytů. Změny v estetickém vnímání přírody (mimo jiné i pod vlivem romantismu) vedly postupně k rozvoji horského a přímořského turismu. Díky novým myšlenkám v oblasti přírodních věd a medicíny, které přinesly nové poznatky o pozitivním vlivu přírodních léčivých zdrojů na lidské zdraví, dochází k renesanci lázeňství, které bylo důležitým prvkem již v antickém Římě. K tomuto postupnému rozvoji cestování přispívalo i zkvalitnění síti cest.

Počátky moderního turismu ve smyslu dnešního chápání je možné položit přibližně do druhé poloviny 19. století, kdy postupně dochází k tzv. demokratizaci cestování. Toto je spojeno s průmyslovou revolucí, na kterou však není možné nahlížet jako na náhlou změnu (tudíž by nebylo ani zcela správné a možné označit za počátek novodobého moderního turismu konkrétní rok), ale jako na dlouhodobé pozvolné procesy, které se odrazily nejen v oblasti ekonomické, ale i společenské a kulturní. V důsledku tohoto rozvoje byly vyvolány potřeby vzdělávání, regeneraci sil a potřeba posilování a obnovování sociálních vazeb. 12

Postupně také byly vytvářeny předpoklady pro realizaci turismu v podobě volného času, svobody pohybu (zrušení nevolnictví, roboty), volných finančních prostředků (postupné zvyšování mezd a životní úrovně), dopravních možností a další vybavenosti.12

V odborné literatuře je možno nalézt různou etapizaci dosavadního vývoje turismu, např. Freyer rozlišuje čtyři základní etapy. Stručný přehled jednotlivých etap je uveden v tabulce 1.

Tabulka 1 Etapy novodobého turismu

Dopravní Etapa Období Motivace Účastníci prostředek

Předfáze Do cca r. 1850 Pěší, kůň, částečně Poutní cesty, Elita: šlechta, loď křižácké vzdělanci, výpravy, obchodníci obchod, vzdělání, objevitelské cesty

Počáteční 1850-1914 Železnice, parní loď Zotavení, Nová střední fáze rekreace třída

Rozvojová 1915-1945 Železnice, Léčení, Pracující s vyšší fáze automobil, autobus, rekreace, životní úrovní letadlo (liniové) komerční lety

Vrcholná Od r. 1945 Automobil, letadlo Regenerace, Všechny vrstvy fáze (charter) oddych, volný (ve vyspělých čas zemích)

Zdroj: (Palatková Monika, Zichová Jitka, Ekonomika turismu, str. 40)

12 PALATKOVÁ M a ZICHOVÁ J. a kol.: Ekonomika turismu: turismus České republiky. Praha: Grada, 2014, str. 30-35 13

1.4 Typologie cestovního ruchu

Cestovní ruch se v každodenní praxi projevuje v různých formách, které se neustále vyvíjejí a obohacují se v souvislosti na poptávce účastníků cestovního ruchu a možnostech nabídky. Rozeznáváme tedy druhy a formy cestovního ruchu (někteří autoři rozlišují navíc typy).

V praxi ovšem dochází k prolínání obou těchto hledisek a mezi různými autory se liší, co je považováno za druh a co za formu cestovního ruchu.

1.4.1 Formy cestovního ruchu

Formy cestovního ruchu odpovídají potřebám svých účastníků, základní formy cestovního ruchu odpovídají nejširším potřebám, zatímco specifické formy uspokojují specifické požadavky jeho účastníků. Formy jsou odvozeny zejména od motivace návštěvníků a vystihují charakter trávení času ze strany účastníka. Mezi primární motivy realizace patří motivy rekreační, kulturní, společenské, sportovní, ekonomické a specifické.

Základní formy:

Rekreační cestovní ruch přispívá k regeneraci a reprodukci fyzických a duševních sil člověka, realizuje se ve vhodném rekreačním prostředí (vody, lesy, hory). Zvláštností specifickou pro české prostředí je chataření a chalupaření.

Kulturně poznávací cestovní ruch je cílený na poznávání historie, kultury, tradic a zvyků. V rámci této formy rozlišujeme vzdělávací cestovní ruch usilující o získání znalostí a dovedností v navštíveném místě, či náboženský (religiózní) cestovní ruch, spočívající v návštěvách religiózních památek, velmi často jako součást náboženských obřadů a poutí.

Sportovně-turistický cestovní ruch využívá zájmu lidí o aktivní odpočinek, aktivní účast na sportovních činnostech; obsahem může být i organizování pasivní účasti na sportovních akcích.

Léčebný a lázeňský cestovní ruch je zaměřen na léčbu, prevenci, relaxaci, celkovou obnovu fyzických a duševních sil jednotlivce.

Specifické formy uspokojují zvláštní potřeby nejrůznějších specializovaných spotřebitelských nebo cestovatelských segmentů. Mezi specifické formy cestovního ruchu patří cestovní ruch mládežnický, seniorů, rodinný, městský, venkovský, agroturistika (jedná 14

se o cestovní ruch spojený s pobytem na farmě), kongresový, náboženský, cykloturistika, rybolov, karavanová turistika a další.13

1.4.2 Druhy cestovního ruchu

Druhy cestovního ruchu zohledňují převážně jevový průběh cestovního ruchu a způsob jeho realizace v závislosti na geografických, ekonomických, společenských či jiných podmínkách. Jedná se o členění založené na vnějších faktorech. Rozlišujeme následující druhy podle jednotlivých kritérií:

Podle vztahu k platební bilanci neboli místem čerpání služeb cestovního ruchu rozlišujeme:

• Domácí cestovní ruch, což znamená, že osoby s trvalým pobytem v zemi cestují uvnitř země a nepřekračují její hranice. Podle vztahu k platební bilanci se jedná o domácí spotřebu.

• Zahraniční cestovní ruch, u kterého dochází k překračování hranic jednoho nebo více států. Může se jednat o aktivní nebo pasivní cestovní ruch. Aktivní znamená příjezdy cizinců do destinace, jedná se o export služeb, které čerpají turisté za cizí měnu na území destinace. Pasivní cestovní ruch, tedy výjezdy domácích turistů do zahraničí. Z pohledu platební bilance se jedná o dovoz, import zahraničních služeb, za něž domácí turisté utrácejí své prostředky v zahraničí.

• Tranzitní cestovní ruch, jedná se o průjezd cestujícího přes území projížděného státu do jiného cílového státu, zpravidla bez přenocování.

Podle místa převažující realizace služeb cestovního ruchu můžeme cestovní ruch dělit na:

• Vnitřní – zahrnuje domácí cestovní ruch, to znamená cesty obyvatel ve vlastní zemi, a aktivní cestovní ruch, tj. cesty a pobyt cizinců v dané zemi.

13 RYGLOVÁ a kol., Cestovní ruch – podnikatelské princip a příležitosti v praxi. Praha: Grada, 2011, str. 20

• Národní cestovní ruch (national tourism) – zahrnuje domácí cestovní ruch a pasivní cestovní ruch, tj. výjezdové cesty obyvatel dané země do cizích destinací.

• Mezinárodní cestovní ruch (international tourism) – zahrnuje veškerý cestovní ruch, při němž dochází k překročení hranic státu, ať už jde o aktivní nebo pasivní cestovní ruch.

Podle způsobu financování se dělí na:

• Volný cestovní ruch, někdy označovaný jako komerční je cestovní ruch, na kterém účast není formálně nijak podmíněna a účastník si ji hradí v plném rozsahu ze svých prostředků.

• Vázaný cestovní ruch, někdy označovaný jako sociální je cestovní ruch, na kterém je účast „vázaná“ na splnění určité podmínky. Může se jednat o členství v organizaci nebo o pacienta v lázeňském cestovním ruchu. Jedná se o úhradu služeb ze společenských fondů (podnikové fondy, fondy kulturních či sociálních potřeb, z nemocenského pojištění apod.). Dále se může jednat o podnikovou rekreaci ve vlastních podnikových zařízení nebo dětskou rekreaci.

Podle délky pobytu se dělí na:

• Krátkodobý – délka cesty zahrnuje maximálně tři přenocování.

• Dlouhodobý s více než třemi přenocováními.

Podle způsobu účasti – zabezpečení cesty se dělí na:

• Organizovaný cestovní ruch – cestu a pobyt zajišťují především cestovní kanceláře nebo jiní zprostředkovatelé.

• Neorganizovaný cestovní ruch – služby si volí a také zabezpečuje účastník sám. Tento typ cestovního ruchu má stále rostoucí podíl.

Podle počtu účastníku se dělí na:

• Individuální cestovní ruch – návštěvník nebo turista se účastní cest sám, popř. s rodinou.

• Kolektivní cestovní ruch – je spojen s účastí více osob, může mít dále podobu skupinového, masového cestovního ruchu. Speciálním typem je pak klubový cestovní ruch.

• Masový cestovní ruch – dochází ke koncentraci účastníků cestovního ruchu.

Podle ročního období se dělí na:

• Sezónní cestovní ruch – může se jednat o letní nebo zimní sezónu. Kde je sezóna obdobím s vysokou koncentrací návštěvnosti místa a tím i maximální nabídkou služeb; současně jde o období maximálních cen.

• Mimosezónní cestovní ruch – je charakteristický obdobím nízké návštěvnosti místa, což je často doprovázeno sníženou nabídkou služeb, jež jsou za nižší ceny.14 15

1.5 Netradiční formy cestovního ruchu

Netradiční formy cestovního ruchu jsou zaměřeny na činnost, která láká pouze úzkou skupinu lidí.

1.5.1 Survival

Survival, lze do češtiny přeložit jako „přežití“. Původně byl tento pojem spojen se situací neplánovanou, vzniklou havárií, neštěstím, válečným konfliktem atd. Survival je forma cestovního ruchu zaměřená na přežívání v extrémních situacích. Rüdiger Nehberg, ve své knize Lexikon přežití uvádí, že pokud člověk vydrží ve volné přírodě ujít více než pět set kilometrů, ví, co znamená přežití. Lidé zabývající se touto formou cestovního ruchu by měli mít minimální základní výbavu, pokud se vydají na cestu do odlehlých koutů světa. Výbava závisí na mnoha faktorech, jako je cíl cesty, věk, kondice a pohlaví cestovatele. Ve výbavě by měli lidé šetřit na váze, objemu a také na penězích, pak jde o survival. 16

14 GALVASOVÁ I. a ZICHOVÁ J., Průmysl cestovního ruchu: turismus České republiky, Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008 15 RYGLOVÁ a kol., Cestovní ruch – podnikatelské princip a příležitosti v praxi. Praha: Grada, 2011, str. 22

16 NEHBERG R. a ZICHOVÁ J., Lexikon přežití: turismus České republiky, Praha: Motto, 2004, str. 35 17

Jedná se o hraniční výkony spojené s překonáváním přírodních překážek, vyžadující i určité riziko. Motivem může být zlepšování kondice a pohybových možností.

V České republice se také pořádají pobyty tohoto typu. Univerzita obrany v Brně pořádá každoročně Winter Survival. Jedná se o vytrvalostní víceboj simulující činnost vojenské hlídky v neznámém zimním horském terénu. Účastní se tříčlenná družstva, která se musí vypořádat s náročnými disciplínami a prokázat víc, než jen fyzickou zdatnost a výdrž. Dále v České Skalici pořádají akci s názvem Survival weekend. Jedná se o akci pro zahraniční studenty z různých univerzit, která se koná v České republice. Tento dobrodružný víkend je zorganizován tak, aby se studenti měli možnost vžít do rolí zločinců a několikrát se pokusit o útěk z vězení. V průběhu pobytu mají možnost vyzkoušet si nejen útěk z vězení, ale i slaňování, pojídání hmyzu nebo paintball.17

1.5.2 Temný turismus

Mnoho lidí je do určité míry fascinováno pocity strachu, bolestí a smrtí. Tento jev inicioval vznik celé řady komerčních produktů nabízejících tyto pocity. Zejména ve filmech, seriálech a počítačových hrách mohou lidé běžně prožívat strach, tíseň, obavy ale i násilí. Na druhé straně stojí přirozená lidská obava ze smrti, která je spojena nejen se strachem, ale i s úctou. Lidé ve všech kulturách se k smrti chovají s pietou a mrtvé často uctívají.

Tento přístup se odráží ve vzniku nové formy cestovního ruchu, která je nazývána „temným cestovním ruchem“ (anglicky Dark Tourism). Jedná se o cestovní ruch, který zahrnuje cestování mimo místo trvalého bydliště za účelem návštěv míst, atraktivit a aktivit spojených se smrtí, utrpením, neštěstím, strachem nebo smutkem. Termín dark tourism poprvé použili v roce 1996 vědečtí výzkumníci J. Lennon a M. Foley.

Na vzniku poptávky po temném turismu se podílí několik faktorů:

• uctění památky zesnulých, pocta mrtvým a utrpení,

• vzdělávání, poznání (Osvětim v Polsku),

• osobní prožitek strachu, ohrožení,

• hra a zábava.

17 Winter survival. [Online] [Citace: 2. 4. 2020] Dostupné z: 18

Výše uvedené motivy se mohou vzájemně prolínat. Nezřídka dochází k propojení temného turismu s jinými formami cestovního ruchu, zejména s event turismem, s poznávacím a vzdělávacím cestovním ruchem.

Tato specifický forma cestovního ruchu je pravděpodobně produktem postmoderní doby, kdy se turisté odklání od masového cestovního ruchu a vyhledávají spíše nové destinace a autentické zážitky. Zpřístupnění míst, kde se odehrály tragédie, lidská neštěstí nebo došlo k zasažení přírodní katastrofou, by mělo korespondovat se vzděláváním a pietou nikoli s prostou motivací zisku.18

Jednotlivé cíle temného cestovního ruchu:

Hřbitovy jsou atraktivní svou romantickou atmosférou, často mají charakter parků, některé náhrobky mají uměleckou a historickou hodnotu. Cílem návštěvy mohou být samotné hřbitovy, hroby významných osobností nebo hrobky, které mají uměleckou hodnotu. Hřbitov sám o sobě může být atraktivitou cestovního ruchu, jako je tomu u Starého židovského hřbitova v Praze. Exkurze na významných hřbitovech by mohly mít význam také pro školy.

Místa genocidy, úmrtí, poprav, např. koncentrační a vyhlazovací tábory nebo vražedná pole v Kambodži. Zvláštní kategorií jsou místa poprav – v Praze na Staroměstském náměstí. V posledních desetiletích vzrostl zájem o návštěvu bitevních polí a bojišť. Mezi nejnavštěvovanější patří Waterloo v Belgie, dějiště poslední Napoleonovy bitvy. V České republice je nejpopulárnější Slavkov, kde došlo v roce 1804 k bitvě tří císařů.

Místa katastrof, cílová místa mohou být spojena s katastrofami přírodními nebo katastrofami, které vznikly v důsledku lidské činnosti – záměrné i neúmyslné. Může se jednat o místo, kde 11. září 2001 došlo k útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku, kde zahynuly stovky lidí. Na tomto místě je vybudován památník obětem a nový mrakodrap Freedom Tower. Další nabídka temného cestovního ruchu je návštěva města Pripjať – „město duchů“ mrtvá, neobydlená zóna, přesto láká své návštěvníky.19 V tabulce 2 lze vidět seznam nejznámějších lokalit dark tourismu v České republice.

18 HROMKOVÁ L. Nové formy cestovního ruchu v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2012, str. 47-49 19 KOTÍKOVA, H.: Nové trendy v cestovním ruchu, Praha: Grada, 2013 str. 197-19 19

Tabulka 2 Nejznámější a nejzajímavější dark tourism lokality v České republice

Dark tourism Obec Kraj atraktivita

Památník Terezín Terezín Ústecký

Památník Lidice Lidice Středočeský

Památník Ležáky Ležáky Pardubický

Kostel sv. Cyrila a Praha 8 Praha Metoděje

Památník Mohyla U obce Práce Jihomoravský míru

Areál bitvy u Hradce U obce Chlum Královéhradecký Králové

Věž smrti, NS Ostrov Karlovarský Jáchymovské peklo

Kostnice Sedlec Sedlec Středočeský

Kostnice Mělník Mělník Středočeský

Muzeum tortury Český Krumlov Jihočeský

Propast Macocha U obce Vilémovice Jihomoravský

Zdroj: JENERÁLOVÁ, 2011

1.5.3 Gastronomický cestovní ruch

Gastronomický cestovní ruch představuje formu cestovního ruchu, u které je hlavním motivem gastronomie a kulinářské zážitky. Může se jednat o účast na specializovaných gastronomických akcích nebo o zážitky spojené s konzumací, s přípravou a prezentací jídla, seznámení se s gastronomickými tradicemi v dané destinaci. Přitom se nejedná o cestování do prvotřídních exkluzivních restaurací, ale o návštěvu jakéhokoliv stravovacího zařízení, která přináší nezapomenutelný a unikátní zážitek. Je považován za součást kulturního cestovního ruchu a obsahuje daleko širší počet aktivit.

Gastronomické cesty probíhají v historických centrech měst, u moře nebo v přírodě, a to ve všech ročních obdobích. Jedná se o moderní trend, ve kterém se kuchaři snaží přiblížit tradiční národní kuchyni zahraničním hostům.

Jídlo a gastronomie jsou významnou součástí cestovního ruchu z několika důvodů. Především zájem o autentické zážitky během cestování. Jídlo, pití, stravovací zvyky a rituály místních obyvatel jsou součástí jejich kultury, zvyků a životního stylu. Díky jídlu je možné se během cestování seznámit s místní historií, kulturou a tradicemi. Gastronomický cestovní ruch je pokládán za součást kulturního cestovního ruchu, protože gastronomie je projevem kultury.20

Do gastronomického neboli gurmánského cestovního ruchu dále spadají gastronomické a gurmánské festivaly, které se konají po celé České republice. Mezi nejvýznamnější patří Český pivní festival, Prague Food Festival, Festival chutí, Pálavské vinobraní nebo Burger fest. Na těchto festivalech jsou hlavním objektem vybrané pokrmy, pro návštěvníky je připraven i zábavný či hudební program.

Dále mezi výjimečné zážitky patří pivní nebo vinné lázně, které jsou originální lázeňskou procedurou. Tyto procedury pomáhají regenerovat lidský organismus a přispívají ke zlepšení celkové obranyschopnosti lidského těla. Kromě relaxačních procedur, jako jsou koupele, zábaly nebo masáže doplňuje zážitek ochutnávka kvalitního vína nebo piva. 21

1.5.4 Poutní turismus

Poutní turistika bývá často označována jako kulturní cestovní ruch, ovšem má jistá specifika, a to hlavně z pozice motivace. Jedná se o jeden z rostoucích sektorů cestovního ruchu. Nejčastějším projevem tohoto cestovního ruchu jsou poutě na poutní místa. Poutním místem může být město, obec, krajinný prvek nebo osada. Někteří věřící jsou schopni cestovat stovky až tisíce kilometrů na dané posvátné místo, jenž je pro jejich víru velmi vzácné. Osady, které byli dříve osamocené, se začaly díky velkému množství poutníků propojovat mezi sebou. To mělo pozitivní dopad i na ekonomiku měst a klášterů. Díky potřebám poutníků a cestovatelů se začaly rozvíjet služby s tím spojené – pohostinství,

20 KOTÍKOVA, H.: Nové trendy v cestovním ruchu, Praha: Grada, 2013 str. 94 21 HROMKOVÁ, Lenka. Nové formy cestovního ruchu v České republice, Brno: Masaryková univerzita, 2012, str. 66-68 21

přespávání, převoznictví apod. Podpora poutníku na dlouhých cestách je součástí dlouhodobých jevů v evropských dějinách.

Kořeny poutní turistiky zasahují až do 8. století. Mezi nejznámější poutní místa patří Jeruzalém v Izraeli, Řím v Itálii a Lurdy ve Francii. Ovšem momentálně je největší fenomén pouť do Santiago de Compostela ve Španělsku. Tato pouť láká čím dál více turistů i z řad nevěřících. Nejznámější je zde tzv. Francouzská cesta, která vede přes Pyreneje a je dlouhá asi 800 km.

Poutní místa České republiky jsou svědky křesťanské kultury národa. Z veškeré víry a úcty vzrostl vztah lidí k těmto posvátným místům důvěrného setkání s Bohem. Poutní místa v ČR:

• Pražské Jezulátko v Chrámu Panny Marie Vítězné

• Poutní kostel Narození Páně – pražská Loreta

• Svatá Hora u Příbrami

• Chlum Svaté Máří v Karlovarském kraji

• Bazilika Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově

• Zelená Hora na Vysočině

• Křtiny v Jihomoravském kraji

• Chrám navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce22

1.5.5 Sportovní turismus

Sportovní turismus vždy lákal spoustu pozornosti jak sportovců, jejich fanoušků tak i médií. A právě zájem médií, je důležitý pro získání cenných sponzorů, kteří se často podílejí na pořádání jednotlivých sportovních událostí. Sportovní události bývají velice rozmanité, nejen díky velikosti, ale také díky významu jednotlivých akcí.

Existuje široké spektrum vlivů vycházejících ze sportovního turismu. Sportovně zaměřený cestovní ruch má na společnost především vliv sociálně – kulturní, zdravotní, enviromentální a v neposlední řadě také ekonomický.

22 KUDELOVÁ, M. Poutní turistika. Brno: Vysoká škola obchodní a hotelová, 2019, str. 10-15 22

Sportovní turismus se stal jedním z největších byznysů ve světě sportu. Sektor sportovního turismu zahrnuje, jak fanoušky cestující sledovat nejrůznější sportovní akce, tak i samotné sportovce věnující se svému sportovnímu odvětví za hranicemi své země. Růst ekonomiky měst, regionů, a dokonce i samotných států je závislý na cestujících lyžařích či golfistech nebo na divácích cestující podpořit své fotbalové nebo hokejové týmy. Sportovní akce pomáhají k celkovému zlepšení míst, které turisté navštěvují za účelem shlédnutí svého oblíbeného sportu, respektive, kam přijíždí za svými soupeři. 23

23 BIDDISCOMBE R., The Bussiness of Sport Tourism, London: Sport Bussiness Group, 2004 23

2 GEOCACHING

Geocaching je globální, outdoorově-kulturně-turistická, moderní aktivita pro všechny věkové skupiny. Jedná se o hru, které se účastní lidé po celém světě pomocí GPS (Global Positioning System) přístroje, svých předchozích zkušeností a poznatků, analytického myšlení nebo speciálního vybavení, např. pro potápění nebo horolezení, se snaží najít na určeném místě schránku nazývanou „cache“, u nás se ujal počeštěný výraz „keška“ nebo „keš“, kterou tam předtím skryli jiní hráči. 24

Slovo geocaching se skládá ze dvou částí. První je předpona „geo-„označující činnost spojenou se zemí, druhou část tvoří přípona odvozená od slova „cache“, které v překladu z anglického jazyka znamená úkryt nebo také skrýš. Podle oficiálních webových stránek geocaching.com základní idea spočívá v lokalizaci vně ukrytých schránek a následném sdílení zážitků s ostatními online. 25

Některé kešky jsou dostupné pro všechny, stačí si zjistit souřadnice. Jiné jsou skutečnými výpravami za dobrodružstvím. Existují různé druhy kešek, od jednoduchých schránek, ke kterým nás zavedou samotné souřadnice GPS navigace, až po takové, ke kterým je třeba souřadnice dopočítat matematicky nebo postupně získávat údaje k souřadnicím.

Aktivní hráč hraje po uživatelským jménem, tzv nickname, které registruje na webových stránkách www.geocaching.com, kde může vidět své hledací úspěchy a může je porovnávat s ostatními kačery. Každý z hráčů si může zvolit svůj způsob hledání. Pro někoho bude největší zážitek z místa, ke kterému ho dovedl výlet za keškou, pro jiného to může být počet nalezených schránek. Někteří své výpravy za keškou spojují s výlety za poznáním do neznámých míst, jiní si naopak svůj cíl výletu vybírají dle kešek. Někdo loví „pohodlně“, procházkami po krajině, jiné láká vzrušení při hledání schránek, plazí se jeskyněmi, kanalizacemi, vylézají na vysoké stožáry, stromy. Rozhodnutí, jakou formu cestování za keškou si zvolí je na každém hráči. Aktivní hráč může založit i vlastní kešku, kterou mu administrátor musí oficiálně schválit, poté o ní musí sám pečovat. To znamená, udržovat ji nepoškozenou a vědět, že je stále na svém místě. O tom, zda je potřeba údržba kešky se dozví ze zanechaných vzkazů na webových stránkách od jiných lovců.

24 LUTOVSKÝ, M. Geocaching: hra pro mozek, nohy a vaši GPS - Navigovat.cz. [cit. 2020-02-07]. Dostupné na internetu:< https://navigovat.mobilmania.cz/clanky/geocaching-hra-pro-mozek-nohy-a-vasi- gps/sc-3-a-1312930> 25 Geocaching: The Official Global GPS Cache Hunt Site [cit. 2020-02-07] . Dostupné na internetu: 24

Důležitým předpokladem pro geocaching je především nadšení, smysl pro dobrodružství a fair play hru. Není omezená věkem, národností, pohlavím, ani množstvím účastníků. Některé keše jsou označeny bezbariérovým přístupem, to znamená, že je cesta vhodná pro kočárek a malé děti. 26

Pravidla geocachingu založil Dave Ulmer při zakládání historicky první kešky. Postupem času a rozvojem této hry se pravidla rozšířila a ucelila.

Seznam základních pravidel:

1) Z nalezené keše si kačer může něco odnést, pokud tam nějaký jiný předmět vloží. Není vhodné do keše vkládat poškozené nebo opotřebené věci. Dále není dovoleno vkládat jídlo (poškození nádoby hlodavci), sirky, zapalovače, nože, spreje. Nevkládají se věci bez estetické hodnoty jako jsou prošlé vstupenky, účtenky, kameny atd. Častým omylem začátečníka je výměna trasovatelných předmětů za běžný obsah keše, pro tyto předměty platí zásada, že nejsou objektem směny. Za jejich odebrání nemusíme něco vkládat, a naopak není dovoleno za jejich vložení něco odnášet.

2) Po nalezení keše se kačer musí zapsat do zápisníku (logbook), zapíše se datum, čas a přezdívka, kterou si kačeři zřídili na stránkách geocachingu. Dále krátký text popisující průběh hledání, informaci o předmětu, který si kačer vzal, a naopak co do keše vložil. Někdy se může zapsat i název navigačního přístroje GPS.

3) Pokud kačer v keši nenalezne logbook nebo tužku musí tuto skutečnost oznámit zakladateli keše pomocí internetových stránek.

4) Po nalezení keše se musí umístit zpět na stejné místo a zamaskovat tak dobře jak byla.

5) Návštěva keše se musí zapsat na internetových stránkách geocachingu.

6) Pokud se keš založí, zakladatel je zodpovědný za její stav po celou dobu existence kešky. Musí jí jednou za čas zkontrolovat, jestli je ještě místo v logbooku, zda jsou uvnitř informace pro geomudly, zda je v pořádku atd. Místo keše musí být pečlivě vybráno, neumisťujeme ji na soukromém pozemku, v chráněných

26 JÍROVÁ L., Geocaching – metodika a využití hry v pedagogické praxi, Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011, str. 14-17 25

oblastech a v podobných lokalitách, kde by větší výskyt hledačů pokladů mohl přinést negativní důsledky.27

2.1 Používané pojmy a zkratky v geocachingu

Zkratky a speciální pojmy v geocachingu se vyvinuly v průběhu let a dnes je nepostradatelnou součástí této hry. Používají se anglické originály, které nemají český ekvivalent, ale zároveň vzniklo velké množství počeštěných výrazů, které hráči běžně používají.

Cache (keš, keška, geokeš) – schránka, poklad, o který v samotné hře jde.

Cacher (kačer, kešer, geokešer) – hráč geocachingu.

Mudl – slovo převzaté z Harryho Pottera označující „pouhé“ návštěvníky místa. Kačeři by neměli vzbudit jejich pozornost a nalézt keš bez jejich povšimnutí.

Owner – zakladatel keše.

Logbook – návštěvní knížka, nebo list papíru, či jiný zaznamenávací předmět o nálezu keše.

Log – zápis keše, do logbooku a na serveru www.geocaching.com o nalezení, či nenalezení.

Listing – popis keše (důležité především u zadávání nové keše).

Hint – nápověda, je součástí listingu.

GPS – Global Positioning Systems – globální navigační systém.

Waypoint – bod se souřadnicemi (v GPS nebo na www.geocaching.com).

BM (Basic Member) – základní členství.

PM (Premium Member) – prémiové (placené) členství.

Reviewer – dobrovolník, který u nově vzniklých keší prověřuje soulad s pravidly, schvaluje nově vzniklé keše.

FI (Found It) – nalezená keš.

27 HOJGR R. a STANKOVIČ J., GPS: praktická uživatelská příručka, Brno: Computer Press, 2007 26

FTF (Firts To Find) – první nalezení keše.

CWG (Czech Wood Geocoin) – předměr určený na výměnu.

GC (GeoCoin) – trasovatelný předmět.

TB (TravelBug) – trasovatelný předmět.

DNF (Did Not Find) – keš nebyla nalezena.

TFTC / T4TC (Thanks For This Cache) – poděkování za keš.

Finálka – konečné umístění keše (u multi a mystery keší).

Drive-in – keš, ke které se dá dojet autem.

Event – cílené setkání kačerů.28

2.2 Historie geocachingu

Geocaching vznikl ve Spojených státech amerických poté, co 1. května 2000 prezident Bill Clinton oznámil odstranění umělé odchylky s názvem Selective Availability, který byla přidána do signálu GPS. Tímto rozhodnutím se zlepšila přesnost navádějícího vojenského zařízení pro civilní obyvatele ze stovek metrů na pouze několik metrů.

Následující den 3.5. 2000 Dave Ulmer oznámil na internetu v diskusním fóru skupiny UNESET, že v lesích Oregonu v USA ukryl kbelík s pokladem, uvedl přesné souřadnice a vyzval ostatní, ať ho zkusí najít. Nálezce si mohl z pokladu vzít co chtěl pod podmínkou, že do něj vloží něco jiného a svou návštěvu měl zapsat do zápisníku. Hra se začala okamžitě šířit, strhla se lavina nazvaná geocaching. Velmi rychle vznikaly další poklady, kterým se začalo říkat keše. Tento pojem byl navržen 30.5. 2000 spolu s označením hry Geocaching.

Následně se hra rozšířila do dalších zemí, na Nový Zéland, Chile a v Evropě se první keška objevila 30.6. 2000 v Irsku. U nás byla první keška založena americkými turisty ve Štramberku 1.6. 2001.

Do jednoho měsíce byla stanovena pravidla hry, zakládaly se první schránky a nálezy, bylo založeno diskuzní fórum a webová stránka. Počet keší rychle rostl.

28 25. Geocaching: The Official Global GPS Cache Hunt Site [cit. 2020-02-07]. Dostupné na internetu: www.geocaching.com 27

Dle pravidel by keš měla být uložena na veřejně přístupném místě, které je něčím zajímavé nebo jedinečné a přitom tak, aby při jejím hledání nedocházelo k poškození tohoto místa. Neměly by být do keše ukládány nebezpečné předměty ani potraviny. První keš Dava Ulmana by tato pravidla nesplňovala, jelikož byla zakopána do země a jejím obsahem byla mimo jiné i konzerva fazolí.29

2.3 Cache

Cache (keš) je schránka, kterou hledáme a v níž se mohou nacházet různé předměty. Aby bylo hledání jasnější a přehlednější, veškeré informace, které k nalezení potřebujeme vědět, jsou vypsané v listingu. Listing je důležitý pro nalezení kešky, jelikož tato schránka může mít mnoho podob a různé velikosti. Hráč, který kešku nalezne, se zapíše do logbooku a poté nález zapíše i na oficiálních internetových stránkách www.geocaching.com nebo prostřednictvím mobilních aplikací, například C:geo nebo Geocaching.

Nejobvyklejší jsou tradiční průhledné krabičky nebo boxy od filmu, ovšem v některých případech se můžeme setkat s originálními nápady, kam kešky ukrýt, jako jsou například ptačí budky, falešné kameny nebo různé magnety. 30

2.3.1 Typy schránek

Důležitou součástí záznamu o kešce na webových stránkách je pro kačera i typ keše, kterou chce hledat. Ikonu označující, o jaký typ keše se jedná nalezneme pod jejím názvem. Nejčastěji se objevují tři typy keší, tradiční, multi a mystery.

Traditional cache – česky nazývaná tradička, je nejjednodušší forma keše, jelikož je schránka umístěna na zveřejněných souřadnicích. K jejímu nalezení tedy kačer nemusí kromě souřadnic znát další údaje a vystačí si s waypointem, uloženým v přijímači GPS. Nečekají ho žádné výpočty souřadnic, ať už před cestou nebo v jejím průběhu. Jedinou podmínkou u této keše je zápis v logbooku.

Multi-Cache – česky nazývaná multina, se skládá minimálně ze dvou umístění. Než se kačer dostane k finální schránce, tak nejdříve musí splnit kroky stanovené majitelem

29 The History of Geocaching [online]. 2010 [cit. 2020-05-00]. Dostupné z: http://geocaching.gpsgames.org/history/ 30 BLAŽEK M., Nové trendy cestovního ruchu a marketingový průzkum geocachingu, Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2013 28

kešky. To znamená, že nejsou zveřejněny souřadnice finální keše, ale pouze souřadnice jednotlivých zastávek. Nejběžněji se kačer může setkat s dvěma možnostmi, jak finální schránku najít. První způsob je, že musí najít skrýš, popřípadě řetězec skrýší, kde jsou umístěny informace pro cílovou keš. U druhého způsobu nehledá skrýše, ale musí postupně splnit dané úkoly, díky kterým získá souřadnice pro finální skrýš. Místa, kde jsou uloženy jednotlivé pomocné schránky, nebo kde musí plnit úkoly, se nazývají stage.

Mystery cache – česky nazývaná mysterka je typ keše, u které jsou sice zveřejněny souřadnice, ovšem nesměřují přímo na schránku, nýbrž do jejího blízkého okolí. Abychom mohli keš odlovit, musíme nejdřív zjistit potřebné informace pro výpočet cílových souřadnic. Tyto informace kačer může zjistit prostudováním různých informací nebo vyluštěním šifry či hádanky. Jinými slovy se jedná o keše, jejichž popis je vhodné přečíst si dříve, než je kačer půjde hledat.

Event Cache – česky nazývané keše události jsou setkání kačerů, které se poté archivují na serverech hry geocachingu. Slouží k seznamování kačerů, výměně zkušeností nebo k výměně trasovatelných předmětů travelbug a geocoin.

Letterbox Hybrid – další forma honby za pokladem je dopisní schránka. Používá se alespoň částečné stopy místo souřadnic (tj. část dle popisu cesty či fotografií, část dle souřadnic). Nesmí obsahovat žádné prvky mystery keše. V některých případech, ukrývá schránka souřadnice a vlastník jí rozdělil na dopis a keš. Tento druh musí být přihlášen na stránce geocachingu a nepovinně i na stránce některého z letterboxing serverů jako právě letterboxing.org. Povinnou součástí této keše je i razítko keše, které je typické právě pro hru Letterboxing.

Wherigo cache – jedná se o nový projekt firmy Groundspeak pro vytvoření a hraní dobrodružných her s využitím GPS přímo v reálném světě místo na počítači. Do GPS zařízení se nahraje Wherigo cartridge registrované na stránkách www.wherigo.com, poté může kačer přímo v terénu pracovat s objekty na cestě, které potká, např. až na daném místě dle toho, co vidí, rozhodovat, co bude dále nebo se naopak dozvědět další možnosti postupu dle zjištěných indicií.

Earth cache je virtuální forma keše. To znamená, že keš není nikde fyzicky ukryta. Tento druh schránky je možné založit pouze na místě se zajímavým geologickým jevem. Pro její odlovení je potřeba zjistit si informace, které většinou nelze najít jinde než na daném

místě. Kačer se musí vyfotografovat na daném místě, aby byl důkaz, že místo opravdu navštívil. Zjištěné informace a fotografií poté zasílá zakladateli keše. 31

Obrázek 1 Typy keší

Zdroj: Geocaching.com, vlastní zpracování

2.3.2 Velikost schránek

Velikost keší lze dělit nejen podle jejich vlastností, ale také podle velikosti schránky. Následující seznam popisuje velikosti od nejmenší po největší.

Micro – jedná se o malou schránku, velikostí do 35 mm nebo 100 ml. Může se jednat například o krabičku od filmu do fotoaparátu, krabička od bonbónů nebo vitamínu či léku. V této keši bývá pouze logbook se zkrácenými informacemi pro náhodné nálezce, ale předměty pro výměnu se do tohoto typu neukládají. Tato velikost se využívá hlavně ve městech, kde se pohybuje velké množství osob. Nyní je poměrně populární tento typ keše doplnit o magnet, kterým je keš přichycena k železnému předmětu.

Small – malá schránka objemem od 100 ml až do 1 l, svým rozměrem umožňuje obsahovat kromě logbooku také předměty na výměnu, travelbugy, geocoiny nebo CWG.

Regular – obvyklá ideální velikost a nejčastěji používaná ve velikosti 1 l až po 20 l. Tato schránka může obsahovat logbook, psací potřeby a několik předmětů střední velikosti (např. plyšová hračka, CD atd.). Většinou se jedná o plastovou nádobu na úschovu jídel s uzavíratelným víkem.

Large – schránka objemem větší než 20 l. Kromě výše uvedených předmětů se do této schránky vejdou i větší předměty jako jsou knihy atd. Tyto schránky jsou velmi málo používané vzhledem k jejich velikosti a složitostí takto velkou schránku schovat. Může se jednat o kbelík, kufr nebo barel.

31 Geocaching: The Official Global GPS Cache Hunt Site [cit. 2020-02-07] . Dostupné na internetu:www.geocaching.com 30

Other – jedná se o schránku, jejíž velikost nespadá do žádné z předešlých kategorií. Může se jednat například o magnetickou nálepku nebo knížku v knihovně. Obvykle jde o schránku neobvyklého tvaru, který bývá blíže popsaný v listingu.

2.3.3 Terén keší

Tento aspekt vyjadřuje obtížnost pohybu v terénu při cestě na místo uschování keše. Pokud zvolíme pětibodovou stupnicí, jsou keše takto rozdělené:

Terén 1 – silnice a chodníky, zpevněné cesty, cesty v parku nebo značené turistické či lesní cesty. Jedná se o všechny cesty, po kterých se mohou pohybovat úplně všichni včetně maminek s kočárky, vozíky pro invalidy atd. Podle doporučení by na cestě ke keši neměli být žádné překážky (obrubníky, díry, kořeny, tráva), cesta by měla být zpevněná a vést po rovině. Měla by být vzdálená do 150 m od nejbližšího místa k zaparkování.

Terén 2 – nezpevněné cesty v libovolném terénu, vyšlapané cestičky, jednoduchý lesní nebo polní terén mimo cesty, louky, schody.

Terén 3 – terén bez cest s obtížnějším pohybem, např. strmý kopec, hustá vegetace, smrčina, houští, kopřivy, přeskakování potoků.

Terén 4 – terén přístupný sportovně zdatným jedincům, zahrnuje velmi strmé svahy střídající se se skalkami, bažinaté a močálové terény, horolezecké terény schůdné za pomoci rukou bez horolezeckého vybavení.

Terén 5 – jen pro velmi otrlé povahy, velmi náročný terén vyžadující použití speciálního vybavení, např. horolezeckou nebo potápěčskou výbavu.

Obtížnost terénu se uvádí za běžných podmínek, to znamená za sucha a v denní dobu, a pro průměrně zdatného člověka. Pokud hrozí výrazná změna obtížnosti terénu v závislosti na počasí (po delším dešti, při sněhové pokrývce), je vhodné na tuto skutečnost upozornit v listingu nebo atributem keše.

2.3.4 Obtížnost keší

Obtížnost kačery informuje, jak je snadné nebo nesnadné objevit keš v jejím úkrytu, případně jak složité je rozluštění cílové souřadnice. Přestože každý kačer může mít na toto hodnocení jiný názor, tak se obtížnost rozlišuje a je rozdělena do pětibodové stupnice.

Obtížnost s hodnotou 1 – snadno identifikovatelné skrýše díky popisu či nápovědě (při pečlivé domácí přípravě dohledatelní i bez GPS), tato kategorie je vhodná pro úplné začátečníky. Do této kategorie nepatří multikeše.

Obtížnost s hodnotou 2 – jedná se o jednoduché multikeše nebo tradiční kešky se standardním ukrytím, např. stromy a pařezy v lese mimo cesty.

Obtížnost s hodnotou 3 – složitější multikeše, dlouhé, s velkým množstvím bodů nebo náročným výpočtem. Všechny keše vyžadují kvalitní domácí přípravu. Jedná se o mystery keše nebo tradiční keše s důmyslným úkrytem, který vyžaduje jisté popřemýšlení.

Obtížnost s hodnotou 4 – časově náročné kešky. Jedná se o obtížné mystery keše, složité šifry nebo velmi těžko objevitelné úkryty v běžném terénu.

Obtížnost s hodnotou 5 – nejtěžší mystery cache s velkou časovou náročností a náročností na intelekt kačera. 32

2.3.5 Obsah kešky – putovní a jiné předměty

Obsahem jednotlivých schránek mohou být mimo logbooku, propisky také trackovatelné (trasovatelné) předměty.

Trackovatelné předměty (ang. Trackable Items, Trackables) jsou předměty, které cestují z jedné kešky do druhé. Jejich cesta se zaznamenává na oficiálních stránkách geocachingu pomocí zápisů kačerů, kteří předmět přesunuli. Trackovatelné předměty se nevyměňují. To znamená, že pokud kačer vezme tento předmět, nemusí za něj do keše něco jiného dát. Majitel trackovatelného předmětu může mít na internetových stránkách uvedeno, kam chce, aby tento předmět doputoval. V databázi Geocachingu je seznam několika typů těchto předmětů:

Travel Bug – jedná se o jakoukoliv věc, může se jednat o klíčenku, na kterou je přidělaný, koupený kovový identifikační štítek. Na identifikačním štítku, nazývaném psí známka, je vyražený kód, tzv. Tracking Number. Podle tohoto kódu najdeme Travel Bug zapsaný na internetových stránkách, kde je také zaznamenávána jeho trasa.

32 LUTONSKÝ M.. Geocaching: hra pro mozek, nohy a vaši GPS [online]. In: . 2008 [cit. 2020-05-00]. Dostupné z: Geocaching: hra pro mozek, nohy a vaši GPS Více na: https://navigovat.mobilmania.cz/clanky/geocaching-hra-pro-mozek-nohy-a-vasi-gps/zapis-na-internetu-typy- kesi-travel-bug-a-geocoin/sc-3-a-1312930-ch-1047898 32

Geocoin – jedná se o zakoupené ražené mince nebo medailonky, na kterých je vyražen unikátní kód. Pomocí kódu je možné opět sledovat cestu Geocoinu a také ho lze najít zaregistrovaný na internetových stránkách.

Czech Wood Geocoin – nejedná se přímo o trackovatelný předmět, ale je to forma Geocoinu. Je určený pro sběratelské účely, nikoliv pro její přesouvání z jednotlivých keší. Pokud by si kačer chtěl tento předmět vzít chtěl vzít tento předmět domů, měl by ho vyměnit za jiný. Je to dřevěné kolečko, na kterém je laserem gravírované logo kačera nebo týmu. Obdobou je Czech Personal Geocoin, který je ale vyroben z kovu.

GeoKrtci (GeoKrety) – jedná se o nekomerčním formu Travel Bugu. GeoKrtci nejsou zapisováni na oficiálních stránkách geocachingu jako Travel Bug nebo Geocoin, ale jsou zapisováni na stránkách přímo určených na tento typ předmětu. GeoKrtkem může být např. malá figurka, kniha nebo CD a je doplněn o vytisknutý štítek se jménem GeoKrtka, jeho identifikačním číslem a jménem vlastníka. 33

2.4 Nutná výbava

Pro geocaching je k dispozici velké množství přístrojů GPS od hodinek, mobilních smart phonů, ručních přijímačů GPS a také i automobilové navigace.

2.4.1 Navigační systém GPS

GPS, z anglického Global Positioning Systém, je klíčovou rolí v celé hře geocachingu. Tento navigační systém byl vyvinut armádou Spojených státu amerických v 70. letech minulého století pro účely stanovení aktuální polohy a potřeby navigace kdekoliv na světě.

Dříve byly vysílače radarových navigačních systému rozmisťovány na zemském povrchu, později s nástupem „Kosmického věku“ se začaly přesouvat do blízkého vesmíru ve formě družic. Takto vznikly postupně v několika generacích družicové navigační systémy, které se vyvinuly až do podoby dnešních globálních systému s obecně užívaným názvem GPS.

33 GeoKrety [online]. [cit. 2020-05-00]. Dostupné z: https://geokrety.org/ 33

Cenová kategorie GPS navigací se odvíjí od kvality zaměření, voděodolnosti, funkcí a velikosti – cena je v řádech od tisíce korun do několika tisíc korun. Přesnost měření vyplývá z několika okolností – obloha bez mraků, přístroj není umístěn pod stromy či jinou překážkou, ale zejména počet družic, které přístroj sledují, čím více, tím je lepší zaměření, obvykle přístroj sleduje až pět družic. V takovou chvíli navigace dokáže zaměřit až na několik metrů.

Oblíbené jsou v dnešní době také Smart phony, některé z nich dokážou zaměřit skoro stejně jako ty ruční přijímače. K funkčnosti hry je potřeba aplikace Geocachingu. 34

2.5 Vliv geocachingu na cestovní ruch ČR

Mnoho lidí při cestování přitahuje dobrodružství. Lidé byli a jsou dobrodružstvím zaujatí a geocaching přináší toto dobrodružství v podobě hledání „pokladů“. Hra přivádí hlavně mladé lidi zpátky do přírody zažít dobrodružství. Proto mladí lidé tvoří novou cílovou skupinu pro cestovní ruch.

Motivace turistů a návštěvníku procházejí v posledních desetiletích rychlými změnami. Demografické, socioekonomické a další změny se odrážejí ve změně motivací účastníků cestovního ruchu. Pokud se budeme na geocaching dívat z lehce jiného úhlu, může se jevit jako jeden z motivů. Primární motiv spočívá ve skutečné nebo subjektivní potřebě uniknout na čas pracovní či domácí rutině, aktivním a zábavným způsobem trávit svůj volný čas. Pro geocaching jsou velmi vhodné jednodenní návštěvy zajímavých krajů a sám o sobě není příliš nákladnou aktivitou.

Geocaching stojí na pomezí rekreační turistiky a sportovní disciplíny, jeho jádrem je pohyb. Geocaching se nijak nevymezuje vůči různým formám cestovního ruchu. Lze se mu doplňkově věnovat prakticky při každé cestě. Geocaching není vyloženě samotným motivem a formou, nýbrž podpůrným stimulem, doplňkovou aktivitou a nástrojem cestovního ruchu. Pokud se na geocaching podíváme z pohledu druhů cestovního ruchu, lze jej nejčastěji zařadit mezi domácí, krátkodobý, neorganizovaný a individuální druh. Ovšem případy, kdy se skupina přátel vydá na několikadenní cestu, čistě kvůli hledání keší, se u geocachingových nadšenců často objevují.

34 HOJGR R. a STANKOVIČ J., GPS: praktická a uživatelská příručka, Brno: Computer Press, 2007 34

Účastníci geocachingu vytvářejí novou cílovou skupinu, na kterou se lze v mnoha oblastech zaměřit. Na kačery lze cílit marketingové strategie, speciální výrobky, akce a aktivity spojené s cestováním. Vznikem geocachingu se objevil nový segment trhu, na ten se zaměřují především výrobci turistických navigací. I v propagaci výrobku se můžeme setkat s označením vhodné pro geocaching. Tohoto chování si jsou představitelé vědomi, a proto je jedno ze základních pravidel, kterým se při zakládání keší musí zakladatel řídit, je že keš nesmí sloužit k žádnému vedlejšímu účelu. Geocaching souží pouze jako zábava a nesmí se prostřednictvím keší šířit jakékoliv náboženské, politické ani dobročinné či společenské názory. Stejně tak nesmí sloužit jakýmkoliv komerčním účelům. Keš, která by měla sloužit jako reklama by nebyla schválena.

Groundspeak (americká firma, poskytující zázemí pro hry s GPS např., pro geocaching) umožňuje využít podstatu geocachingu a vyhledává spolupráci s určitými subjekty, které mohou propagovat jejich myšlenku – chtějí pomoci navést kačery na neobvyklá a zajímavá místa, proto jsou otevřeni spolupráci se subjekty, kteří chtějí upozornit na krásy světa kolem nás. Proto pomáhají obcím, městům a regionům s výrobou keší a popisů, tak aby efektivně přilákaly kačery na zajímavá místa. Spolupracují s přírodními oblastmi, obchodními komorami, organizacemi, zabývající se cestovním ruchem apod.

Geocaching v České republice

Pokud bychom chtěli znát přesný počet českých kačerů, půjde vždy pouze o odhady. Dle dostupných statistik lze zjistit počet uživatelů, kteří odlovili více než 200 keší – těch je v České republice 10 800 k roku 2012. Avšak mohou existovat další tisíce hráčů, kteří mají odloveno méně než 200 keší nebo se pouze registrovali na serveru. Na druhou stranu se pod jednou registrací může skrývat celá rodina nebo tým lidí. Nejaktivnější z českých kačerů mají na kontě více než 12 000 nalezených keší. Pokud srovnáme tato data mezinárodně je jasné, že český geocaching patří mezi špičku. Na prvním místě v počtu kačerů s více než 200 nalezených keší stojí USA, za ním Německo a hned poté následuje Česká republika.35

V České republice je k roku 2020 založeno celkem 61 890 keší, mezi které jsou započítané i archivované keše. Na obrázku č. 3 lze vidět počet keší k roku 2020

35 FORMÁNKOVÁ Z. a VÁGNER J., Geocaching jako inovativní možnost rozvoje lokálního cestovního ruchu, Brno: Mezinárodní kolokvium o cestovním ruchu, 2012, str. 7-24 35

v jednotlivých krajích České republiky. Nejvíce keší nalezneme ve Středočeském kraji – 10 572 keší. Moravskoslezský kraj je na pátém místě.

Obrázek 2 Počet keší v jednotlivých krajích k roku 2020

Zdroj: Project-GC.com

Na obrázku č. 3 lze vidět počet keší v jednotlivých okresech v Moravskoslezském kraji. Nejvíce keší je ve Frýdku-Místku.

Obrázek 3 Počet keší v jednotlivých okresech Moravskoslezského kraje, k roku 2020

Zdroj: Project-GC.com

Na obrázku č. 4 můžeme vidět deset nejnavštěvovanějších (mají nejvíce zalogovaných kačerů) keší v Moravskoslezském kraji k roku 2020.

Obrázek 4 Nejnavštěvovanější keše v Moravskoslezského kraje k roku 2020

Zdroj: Project-GC.com

3 PRŮZKUM MEZI AKTIVNÍMI HRÁČI GEOCACHINGU

3.1 Metodika

Cílem této části bakalářské práce bylo zjištění potenciálu geocachingu pro rozvoj cestovního ruchu. Tento cíl byl zjišťován pomocí dotazníkového šetření přes webovou aplikaci Survio.com. Sběr dat probíhal od března do dubna roku 2020. Dotazníky byli přístupné pouze aktivním hráčům geocachingu. Pro tuto práci byl za aktivního hráče považován hráč, který se geocachingu věnuje minimálně několikrát do roka a má v této aktivitě zálibu. Celkem se tohoto dotazníkového šetření účastnilo 96 hráčů z toho 54,2 % žen a 45,8 % mužů.

3.2 Vyhodnocení

Dle grafu 1 lze vidět, že se tohoto dotazníkového šetření zúčastnilo nejvíce osob ve věku 26-35 let (38,5 %) a nejméně osob ve věku 56 a více let (7,3 %).

Graf 1 Věkové kategorie respondentů

Věkové kategorie respondentů 45 38,5 40 35 28,1 30 26 25 20 15

Relativní Relativní poeč(%) 10 7,3 5 0 15-25 26-35 36-55 56 a více

Zdroj: Vlastní zpracování

V grafu 2 lze vidět, že nejčastěji se hráči geocachingu dozvěděli o této hře od svých přátel (51,9 %), na druhém místě je internet (28,8 %), na třetím místě je televize (16,3 %) a tři osoby (2,9 %) se dozvěděli o geocachingu z jiných zdrojů. Jako jiný zdroj uvedli literaturu a dvakrát časopis.

Graf 2 Odkud jste se dozvěděli o geocachingu?

Odkud jste se dozvěděli o geocachingu? 60,0% 51,9% 50,0%

40,0% 28,8% 30,0%

20,0% 16,3%

Relativní Relativní počet (%) 10,0% 2,9% 0,0% přátel televize internet jiné

Zdroj: Vlastní zpracování

V Grafu 3 je znázorněná otázka z dotazníku „Jak dlouho se věnujete geocachingu?“. 38,5 % osob se věnuje geocachingu méně než jeden rok a také jeden až pět let, 23 % osob se věnuje geocachingu déle než 5 let.

Graf 3 Jak dlouho se věnujete geocachingu?

Jak dlouho se věnujete geocachingu? 45 38,5 38,5 40 35 30 25 23 20 15

Relativní Relativní počet (%) 10 5 0 <1 rok 1-5 let >5 let

Zdroj: Vlastní zpracování

Dle Grafu 4 se 47,9 % osob věnuje geocachingu vícekrát za měsíc, 33,3 % osob několikrát do roka a pouze 18,8 % osob se geocachingu věnuje pravidelně.

Graf 4 Jak často se geocachingu věnujete?

Jak často se geocachingu věnujete? 60 47,9 50

40 33,3 30 18,8 20

Relativní Relativní počet (%) 10

0 pravidelně každý týden vícekrát za měsíc několikrát do roka

Zdroj: Vlastní zpracování

V grafu 5 je znázorněna otázka „Jaká je vaše motivace pro geocaching?“. U této otázky mohli hráči označit více odpovědí. Nejčastější důvod motivace je trávení času s přáteli (59,4 %), poznání zajímavých míst (55,2 %), třetí důvod je získávání „bodů“ za naleznutí keše (42,7 %) a nejméně osob zvolilo adrenalin (26 %).

Graf 5 Jaká je Vaše motivace pro geocaching?

Jaká je Vaše motivace pro geocaching? 70 59,4 60 55,2

50 42,7 40 30 26 20

Relativní Relativní počet (%) 10 0 Poznání zajímavých Trávení času s Získávání "bodů" za Adrenalin míst přáteli naleznuté keše

Zdroj: Vlastní zpracování

Mezi další otázky patří, zda hráče ovlivňuje geocaching při výběru dovolené. V grafu 6 můžeme vidět, že 44,8 % hráčů odpovědělo částečně. U 29,2 % osob je výběr dovolené ovlivněn geocachingem a 26 % osob svou dovolenou geocachingu nepřizpůsobují.

Graf 6 Je výběr Vaší dovolené ovlivněn geocachingem?

Je výběr Vaší dovolené ovlivněn geocachingem?

50 44,8 45 40 35 29,2 30 26 25 20 15

Relativní Relativní počet (%) 10 5 0 ano částečně ne

Zdroj: Vlastní zpracování

V grafu 7 můžeme vidět, že 45,8 % hráčů párkrát navštívilo kvůli geocachingu destinaci, do které by jinak neměli v plánu jet. Pravidelně 28,1 % hráčů, jednou 15,6 % a nikdy 12,5 % hráčů.

Graf 7 Navštívil/a jste někdy kvůli geocachingu destinaci, do které byste jinak neměů/a v plánu jet?

Navštívil/a jste někdy kvůli geocachingu destinaci, do které byste jinak neměl/a v plánu jet? 50 45,8

40 28,1 30

20 15,6 12,5

10 Relativní Relativní počet (%)

0 ano, jednou párkrát pravidelně nikdy

Zdroj: Vlastní zpracování

V grafu 8 je znázorněná otázka „Jste ochoten/a vydat při geocachingu určité finanční prostředky?“. V této otázce mohli hráči označit více možností. Nejčastěji jsou hráči ochotni vydat finanční prostředky za vstupné do turistické oblasti (64,6 %), za dopravu (62,5 %) a za parkovné (60,4 %). Za ubytování by vydalo finanční prostředky 32,3 % hráčů. Žádné finanční prostředky při hraní geocachingu by vydalo 6,3 % respondentů.

Graf 8 Jste ochoten/a vydat při geocachingu určité finanční prostředky?

Jste ochoten/a vydat při geocachingu určité finanční prostředky? 64,6 70 62,5 60,4 60 50 40 32,3 30 20 6,3

Relativní Relativní počet (%) 10 0 za ubytování za dopravu za parkovné za vstup do žádné turistické oblasti

Zdroj: Vlastní zpracování

Dle grafu 9 můžeme vidět, že 71,9 % hráčů navštíví turistické zajímavosti, jako jsou muzea, hrady, přírodní památky atd. pokud se nachází v blízkosti keše. Žádný z respondentů neodpověděl, že by turistickou zajímavost nenavštívil.

Graf 9 Pokud se v blízkosti keše nachází turistická zajímavost, navštívíte ji? Pokud se v blízkosti keše nachází turistická zajímavost (muzea, hrady,...) navštívíte ji?

80 71,9 70 60 50 40 28,1 30

20 Relativní Relativní počet (%) 10 0 0 ano někdy ne

Zdroj: Vlastní zpracování

Dle grafu 10 je 68,7 % respondentů ochotno cestovat, aby mohli odlovit multikeš.

Graf 10 Jste ochoten cestovat za multikeší?

Jste ochoten cestovat za multikeší? 80 68,7 70 60 50

40 31,3 30

20 Relativní Relativní počet (%) 10 0 Ano ne

Zdroj: Vlastní zpracování

V grafu 11 je znázorněná otázka „Kolik dní jste ochoten strávit v dané destinaci kvůli multikeše?“. V dané destinaci je 50 % respondentů ochotno strávit jeden až tři dny. Tři a více dní by strávilo v dané destinace 18,8 %. Nula dnů by v dané destinaci strávilo 31,2 %, což odpovídá procentu respondentů, kteří by za multikeší necestovali.

Graf 11 Kolik dní jste ochoten strávit v dané destinaci kvůli multikeše?

Kolik dní jste ochoten strávit v dané destinaci kvůli multikeše? 60,0 50 50,0 40,0 31,2 30,0 18,8 20,0

Relativn Relativn počet (%) 10,0 0,0 0 dnů 1-3 dny 3 a více dní

Zdroj: Vlastní zpracování

4 PRODUKT GEOCACHINGU

4.1 Založení multikeše

Každá keš umístěna v dané oblasti může bezpochyby podpořit cestovní ruch. Po založení keše a jejím publikování na oficiálních stránkách geocachingu se ve většině případů strhne boj, kdo keš najde jako první. K takovéto nově publikované keši se často sjíždějí lidé i z okolí několik desítek kilometrů vzdálených měst.

V návaznosti na předchozí kapitolu a výsledků z dotazníkového šetření, zda mají aktivní hráči geocachingu zájem cestovat za multikeší a kolik dní jsou ochotní v dané destinaci strávit nocí, jsem se rozhodl pro modelové založení multikeše. Keš je zpracována tak, aby kačer strávil v Ostravě jeden až dva dny. Přičemž pro první zastávku bylo vybráno místo, které se dá využít jako celodenní výlet a tím pádem pro zvládnutí celé multikeše je ideální v Ostravě strávit dva dny a tím také podpořit cestovní ruch v Ostravě.

Před založením každé keše je potřeba, aby si kačer předem zjistil všechna pravidla pro zveřejnění keše. Velmi důležitý je výběr místa, kde bude schránka schovaná a taky o jaký typ a velikost schránky se bude jednat. Poté se musí zaměřit místo úkrytu. Ideálně je potřeba provést více měření v různou dobu s dobrým signálem, naměřené hodnoty se zpracují a určí se co nejpřesnější souřadnice. Dále se keš uloží, je potřeba myslet na to, aby se keš neznehodnotila. Proto by měla mít určitou odolnost před poškozením. Keš by měla obsahovat pravidla pro náhodné nálezce, logbook, tužku a označení keše. Až je vše připraveno, keš se zaregistruje a čeká se na schválení reviewerem. Samozřejmostí je, že se zakladatel keše po celou dobu o keš stará. Vyměňuje přeplněný logbook, popřípadě opraví poničenou schránku.

4.2 Výběr lokality

Výběr lokality je jedna ze základních součástí výsledné kvality založené keše. Cílem této práce bylo založit multikeš za účelem rozvoje cestovního ruchu v okolí Ostravy. Ostrava je z historického hlediska hornickým městem a významným nalezištěm uhlí. Z tohoto důvodu jsem se při výběru lokality soustředil na tento fakt. Tahle zajímavost by mohla turisty nalákat, aby strávili pár dní zrovna v Ostravě. Multikeš se skládá ze čtyř stanovišť (stage) a finálovky, které provedou kačery historickými dominantami Ostravy. Ideálně by měl kačer 43

strávit v Ostravě dva dny. Jednotlivé pořadí stagí bylo logicky rozvrhnuto a dále v textu budou popsány. První zastávka je Landek Park, jedná se o celodenní turistickou památku s odlovem první keše. Dále následuje bývalý důl Petr Bezruč, důl Trojice a Michálka, finálová zastávka je Halda Ema, která se nachází v závěru známého Trojického údolí mezi zmiňovanými bývalými doly.

Stage 1 – Landek Park

Jedná se o areál s rozlohou 10 ha, kde bylo před více než 25 lety založeno největší Hornickém muzeum v České republice. Čtvrt kilometru dlouhé chodby v podzemí odhalují krok po kroku tajemství autentických hornických pracovišť. Na Landeku nalezneme expozice důlního záchranářství, která patří mezi největší expozice svého druhu na světě. Mezi historické skvosty s mezinárodním významem patří např. nejstarší dochovaný dýchací přístroj z roku 1884. Původně zde byla nejstarší Ostravská šachta – Důl Anselm, který byl založen roku 1830 a těžba probíhala až do roku 1991. Tento park byl vybrán jako první zastávka z toho důvodu, že se jedná o velmi rozsáhlé muzeum, které mohou při lovu kešky kačeři navštívit a ostatním zastávkám se věnovat až následující den. Další důvod je, aby zastávky šli chronologicky podle založení jednotlivých dolů. Zároveň se v tomto muzeu kačeři seznámí s důlní historií a mohou se tak lépe připravit na to, co je v dalších fázích lovení čeká.36 (Obr. 5)

36 Landek Park [online]. In:.2019: DOV [cit. 2020-05-00]. Dostupné z: https://www.dolnivitkovice.cz/landek-park/ 44

Obrázek 5 Landek Park

Zdroj: vlastní fotografie

Stage 2 – Důl Petr Bezruč

Tento důl byl založen v roce 1842 a nazýval se důl Terezie, tento název mu setrval až do roku 1946, kdy se pak přejmenoval po našem národním umělci na důl Petra Bezruče. Jedná se o nečinný černouhelný důl, těžba zde byla ukončena v roce 1992. Po skončení těžby byly důlní jámy likvidovány zásypem, ale těžní věže zůstaly zachovány. Novější těžní věž byla původně technickou památkou, později byla ze seznamu vyjmuta a odstřelena. Starší věž byla zachována, neboť je prohlášena za kulturní památku. 37(Obr. 6)

37 Důl Petr Bezruč v Ostravě [online]. In: zdarbuh.cz, c2009-2020, 2009 [cit. 2020-05-00]. Dostupné z: https://www.zdarbuh.cz/reviry/okd/dul-petr-bezruc-v-ostrave/ 45

Obrázek 6 Bývalý důl Petr Bezruč

Zdroj: Vlastní fotografie

Stage 3 – Důl Trojice

Důl Trojice, byl původně založen jako mělký provoz v roce 1844 hrabětem S. Wilczkem a jeho název byl odvozen ode dne založení – svátku sv. Trojice. Jámy byly zasypány v letech 1969–1974. S dolem svaté Trojice je spjat i samotný počátek dolování uhlí v Ostravě. Důl byl založen při ústí tzv. Trojického údolí, kde byl učiněn první úředně zaznamenaný nález uhlí již v roce 1753.38 (Obr. 7)

38 Důl Trojice v Ostravě. In: www.zdarbuh.cz [online]. zdarbuh.cz, c2009-2020 [cit. 2020-05-00]. Dostupné z: https://www.zdarbuh.cz/reviry/okd/dul-trojice-v- ostrave/?fbclid=IwAR3SF8o1sPxNVJ3nr8PNHwbbbkFu6CQuRpQjryByboyAuaHt0kwiBW3ZOsM 46

Obrázek 7 Bývalý důl Trojice

Zdroj: vlastní fotografie

Stage 4 – Důl Michálka

Původní černouhelný důl jménem Jan nechal Jan Maria Wilczek v roce 1871 změnit vyhloubením jámy na hlubinný. A vedle této první jámy vznikla druhá, nazvaná Michaeli, podle ředitele Wilczkových dolů Michaelu Vaňkovi. Dolu se lidově začalo říkat Michálka a později se tento název stal oficiálním. V roce 1950 došlo na dole k tragédii – při výbuchu metanu zahynulo 38 horníků. Viníkem byl havíř, který i přes přísný zákaz kouření škrtl v dole sirkou. Těžba skončila v roce 1965. V roce 1995 byly objekty strojovny, kompresovny a budova koupelny a šatny prohlášeny kulturní památkou ČR. 39(Obr. 8)

39 Důl Michálka v Ostravě. In: www.zdarbuh.cz [online]. zdarbuh.cz, c2009-2020 [cit. 2020-05-00]. Dostupné z: https://www.zdarbuh.cz/reviry/okd/dul-michalka-v-ostrave/ 47

Obrázek 8 Bývalý důl Michálka

Zdroj: Vlastní fotografie

Stage 5 – finálovka – Halda Ema

Jedná se o kuželovitý odval bývalého dolu a koksovny Trojice, který se nachází v závěru známého údolí mezi bývalými doly Petr Bezruč, Trojice a Michálka. Halda Ema tvoří se svou výškou 325,5 m. n. m. výraznou pohledovou dominantu středu Ostravy a jakýsi její symbol někdejšího těžkého průmyslu. Z vrcholu, kam vede z města vyšlapaná stezka, je při příznivém počasí nádherný výhled na celou Ostravu a Pobeskydí.

Odval, zvaný Ema, byl založen patrně již před rokem 1920. Nasypáván byl bez přestávky až do roku 1960. Celkově je v haldě uloženo asi 28 milionů kubických metrů vytěžené hlušiny. V současnosti je odval stále místně termicky aktivní, což můžeme pozorovat v podobě stoupající páry.

Halda Ema byla zvolená jako finální zastávka z důvodů toho, že se jedná o zůstatek 150 let hornické činnosti, která z hlubin až 1000 m vytahovala na povrch horniny, hlavně

uhlí a nádherně zakončuje prohlídku Ostravy jako hornického města s bohatou historií. 40(Obr. 9)

Obrázek 9 Halda Ema

Zdroj: Vlastní fotografie

4.3 Realizace produktu

Velikost krabiček na jednotlivých zastávkách je micro, jedná se o malé cestovní lahvičky s objemem 100 ml, kvůli maskování jsou přelepené hnědou izolepou. Ve schránkách se nachází logbook, malý lísteček s informacemi pro mudly, lísteček s dalšími souřadnicemi a tužka. Obtížnost multikeše je udána hodnotou 3, jelikož se jedná o delší multikeš na frekventovaných místech. Terén je udáván s hodnotou 3, jelikož se na trase nachází strmé kopce a lesní cestičky. Dále odlov doporučuji pěší chůzí, protože nejsou v blízkosti některých zastávek parkoviště. V listingu se kačeři dozví informaci, aby si poctivě zapsali jednotlivé souřadnice stagí, jelikož budou sloužit jako hádanka k výpočtu poslední finálové souřadnice.

40 Halda Ema [online]. In: hrady.cz, c1995-2020 [cit. 2020-05-00]. Dostupné z: https://www.hrady.cz/index.php?OID=2255 49

Celá trasa multikeše má 11 km s pěti stagemi. Avšak v popisu keše doporučuji kačerům si odlov rozdělit do dvou dnů. Ideální je první den věnovat návštěvě první zastávky Landek Park a seznámit se s historií hornictví v Ostravě.

První keš je schovaná v areálu Landek Park na souřadnicích N 49°52.053´ E 18°15.951´. Na Obr. 10 lze vidět místo uložení první keše. Ve schránce se kačeři dozví souřadnice k následující zastávce.

Obrázek 10 Skrýš první keše

Zdroj: vlastní fotografie

Pokud kačeři dali na radu z listingu a nechali si další zastávky na další den, bude je čekat trasa dlouhá 4,3 km. Souřadnice, které se dozvěděli v keši na Landeku je zavedou k bývalému dolu Petr Bezruč ve Slezské Ostravě. Keš se nachází na souřadnicích N 49°50.576´, E 18°18.374´. Uvnitř schránky se kačeři dozví souřadnice další zastávky. Na Obr. 11 lze vidět místo uložení druhé keše.

Obrázek 11 Skrýš druhé keše

Zdroj: vlastní fotografie

Třetí zastávka se nachází u bývalého dolu Trojice. Keš je ukrytá na souřadnicích N 49°50.030´, E 18°18.141´. Na Obr. 12 lze vidět místo uložení třetí keše. I v této schránce kačeři naleznou souřadnice k další zastávce.

Obrázek 12 Skrýš třetí keše

Zdroj: Vlastní fotografie

Čtvrtá zastávka je u bývalého dolu Michálka, je to poslední stage před finálovou zastávkou. Souřadnice k této keši jsou N 49°50.171´, E 18°19.054´. V této schránce kačeři naleznou hádanku k vyluštění souřadnic k finálové zastávce. Na Obr. 13 lze vidět umístění keše číslo čtyři. Jak bylo uvedeno v listingu této multikeše, kačeři si měli zapisovat jednotlivé souřadnice zastávek, pomocí kterých vypočtou finální souřadnici.

Hádanka zní: „Souřadnice k finálové zastávce jsou: N 49°50.xxx´, E 18°18.yyy´. Milí kačeři, na Vás je, abyste spočítali chybějící hodnoty x a y. Hodnoty xxx vypočtete sečtením posledního trojčíslí minut zeměpisné délky (E) u dolu Petra Bezruče se stupni zeměpisné délky (E) na Landeku. Tím získáte minuty k zeměpisné šířce (N).

Hodnoty yyy vypočtete sečtením čtyř trojčíslí. Sečtěte poslední trojčíslí minut zeměpisné šířky (N) na dolu Petr Bezruč s posledním trojčíslí minut zeměpisné šířky (N) u dolu Trojice, dále s posledním trojčíslí minut zeměpisné délky (E) u dolu Trojice

a sečtením posledního trojčíslí minut zeměpisné šířky (N) u dolu Michálky. Tím získáte minuty k zeměpisné délce (E)“.

Obrázek 13 Skrýš čtvrté keše

Zdroj: Vlastní fotografie

Po vypočtení hádanky se kačeři dostanou k finálové zastávce – Halda Ema. Keš je ukrytá na souřadnicích N 49°50.392´, E 18°18.918´. Halda Ema byla zvolena jako finální zastávka z důvodu toho, že kačery zavede na místo, kde lze vidět pozůstatky miliony tun vytěžené hlušiny z ostravských dolů a také pro nádherné výhledy na celou Ostravu. Pokud kačeři dále budou mít čas a chuť mohou v blízkosti Haldy navštívit ještě Zoologickou zahradu. Na Obr. 14 lze vidět místo umístění finálové keše. Při odlovu této keše, by měli být kačeři velmi obezřetní, jedná se o místo hojně navštěvované mudly.

Obrázek 14 Skrýš finálové kešky

Zdroj: Vlastní fotografie

ZÁVĚR

Tato práce se zabývá netradičními formami cestovního ruchu se speciálním zaměření na geocaching. Cílem práce bylo vytvořit nový produkt, multikeš na nejzajímavějších místech Ostravy, která jsou vázaná na těžbu uhlí, pro ověření zájmu o cestování za keškama byl vytvořen dotazník pro aktivní hráče geocachingu.

V práci jsme zrealizovali dotazníkové šetření, kterého se zúčastnilo 96 aktivních hráčů geocachingu, průzkumu se zúčastnilo přibližně stejný počet žen a mužů, což poukazuje na fakt, že je tato aktivita vhodná pro obě pohlaví. Více než polovina respondentů se o geocachingu dozvěděla od svých přátel, jedna třetina uvedla jako svou odpověď internet. Většina respondentů se geocachingu věnuje méně než rok nebo rok až pět let. Více než pětina dotázaných se této hře věnuje více než pět let. Téměř polovina respondentů se hře věnuje vícekrát za měsíc a více než třetina několikrát do roka. Pravidelně každý týden se geocachingu věnuje víc než čtvrtina dotázaných.

Druhá polovina dotazníkového šetření byla zaměřena na otázky, zda je geocaching vhodný pro rozvoj turismu. Nejčastější motivací na účasti geocachingu je trávení času se svými přáteli, poznání nových zajímavých míst a pro mnohé byla motivace také získávání „bodů“ za naleznuté keše, Zda je výběr dovolené ovlivněn geocachingem většina hráčů odpověděla, že částečně a třetina hráčů, že ano. V průzkumu jsme zjistili, že téměř polovina respondentů navštívila díky geocachingu destinaci, do které by neměli běžně v plánu zavítat, což je z hlediska turismu velice zajímavý fakt. Co se týče vydávání finančních prostředků, při geocachingu jsou hráči nejčastěji ochotní utratit peníze za vstup do turistické oblasti, za dopravu, parkovné a ubytování. Pokud se v blízkosti keše nachází turistická zajímavost většina dotázaných jí navštíví. Za multikeší je ochotno cestovat tři čtvrtiny respondentů a polovina je ochotna strávit v destinaci jeden až tři dny. Čtvrtina hráčů tři a více dní. Z těchto výsledků jsme také vycházeli při tvorbě multikeše.

Jako výsledek bakalářské práce byl vytvořen produkt– multikeš. Celá trasa multikeše je ideálně rozvrhnuta do dvou dní a má délku 11 km. Na první zastávce kačeři navštíví Landek Park. Další den je věnován bývalým dolům Petr Bezruč, Trojice a Michálka, závěrečná zastávka je na Haldě Emě, která poskytne jako odměnu pro kačery nádherný výhled na celou Ostravu. Vytvoření této multikeše pomůže cestovnímu ruchu v Ostravě.

Díky rozmístění jednotlivých zastávek by mohli kačeři zvolit ubytování v centru Ostravy. Většina zastávek se nachází v blízkosti dalších turisticky zajímavých zařízení, které mohou kačeři při své cestě navštívit. Díky geocachingu se mohou turisté podívat na místa, která jsou velice zajímavá, ale běžně by je nenavštívila.

Vzhledem k výsledkům zrealizovaného průzkumu očekáváme, že zde budou směřovat různé segmenty klientely, nejvíce tedy mladí lidé ve věku 25-35 let, ochotni na své cestě utratit určité množství finančních prostředků.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Knižní zdroje:

1. BLAŽEK, Max. Nové trendy cestovního ruchu a marketingový průzkum geocachingu. Zlín, 2013. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.

2. FORMÁNKOVÁ, Zuzana a Jiří VÁGNER. GEOCACHING JAKO INOVATIVNÍ MOŽNOST ROZVOJE LOKÁLNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU. In: 3. Mezinárodní kolokvium o cestovním ruchu. Brno: Masarykova univerzita, 2012, s. 7-24. ISBN 978-80-210-6078-4.

3. GALVASOVÁ, Iva a Jitka ZICHOVÁ. Průmysl cestovního ruchu: turismus České republiky. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008. ISBN 978-80-87147-06-1.

4. HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: Fortuna, 2006. ISBN 80-716-8948-3.

5. HOJGR, Radek a Jan STANKOVIČ. GPS: praktická uživatelská příručka. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1734-7.

6. HROMKOVÁ, Lenka. NOVÉ FORMY CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE. Brno, 2012. Diplomová práce. Masaryková univerzita

7. INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch I. Praha: Oeconomica, 2004. ISBN 80-245- 0799-4

8. JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada, 2009. Marketing (Grada). ISBN 978-80-247-3247-3.

9. JÍROVÁ, Lucie. Geocaching – metodika a využití hry v pedagogické praxi. Olomouc, 2011. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci

10. KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4603-6.

11. KUDELOVÁ, Magdalena. Poutní turistika. Brno, 2019. Bakalářská práce. Vysoká škola obchodní a hotelová

12. NEHBERG, Rüdiger a Jitka ZICHOVÁ. Lexikon přežití: turismus České republiky. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Motto, 2004. Rádce (Motto). ISBN 80- 724-6221-0

13. ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovním ruchu. V Praze: Idea servis, 2010. ISBN 978- 80-85970-68-5

14. PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Turismus České republiky. 2., aktualiz. a rozš. vyd. ISBN 978-80-247-3643-3.

15. RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247- 4039-3

Internetové zdroje:

16. Důl Michálka v Ostravě. In: Www.zdarbuh.cz [online]. zdarbuh.cz, c2009-2020 [cit. 2020-05-03]. Dostupné z: https://www.zdarbuh.cz/reviry/okd/dul-michalka-v- ostrave/

17. Důl Petr Bezruč v Ostravě [online]. In: . zdarbuh.cz, c2009-2020, 2009 [cit. 2020- 05-03]. Dostupné z: https://www.zdarbuh.cz/reviry/okd/dul-petr-bezruc-v-ostrave/

18. Důl Trojice v Ostravě. In: Www.zdarbuh.cz [online]. zdarbuh.cz, c2009-2020 [cit. 2020-05-03]. Dostupné z: https://www.zdarbuh.cz/reviry/okd/dul-trojice-v- ostrave/?fbclid=IwAR3SF8o1sPxNVJ3nr8PNHwbbbkFu6CQuRpQjryByboyAuaH t0kwiBW3ZOsM

19. Geocaching: The Official Global GPS Cache Hunt Site [cit. 2020-02-07] . Dostupné na internetu:www.geocaching.com

20. GeoKrety [online]. [cit. 2020-05-00]. Dostupné z: https://geokrety.org/

21. Halda Ema [online]. In: . hrady.cz, c1995-2020 [cit. 2020-05-00]. Dostupné z: https://www.hrady.cz/index.php?OID=2255

22. Landek Park [online]. In: . 2019: DOV [cit. 2020-05-00]. Dostupné z: https://www.dolnivitkovice.cz/landek-park/

23. LUTONSKÝ, Marek. Geocaching: hra pro mozek, nohy a vaši GPS [online]. In: . 2008 [cit. 2020-05-03]. Dostupné z: Geocaching: hra pro mozek, nohy a vaši GPS Více na: https://navigovat.mobilmania.cz/clanky/geocaching-hra-pro-mozek-nohy- 58

a-vasi-gps/zapis-na-internetu-typy-kesi-travel-bug-a-geocoin/sc-3-a-1312930-ch- 1047898

24. Project-GC [online]. Ground Zero Communications AB, c2014-2020 [cit. 2020-05- 00]. Dostupné z: https://project-gc.com

25. The History of Geocaching [online]. 2010 [cit. 2020-05-03]. Dostupné z: http://geocaching.gpsgames.org/history/

26. Winter survival. [Online] [Citace: 2. 4. 2020] Dostupné z:

SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ

AIEST Association Internationale d´Experts Scientifique du Tourisme

BM Basic Member

CD Compact Disk

CWG Czech Wood Geocoin

ČR Česká republika

DNF Did Not Find

FI Found It

FTF Firts To Find

GC GeoCoin

GPS Global Positioning Systém

PM Premium Member

TB TravelBug

TFTC Thanks For This Cache

USA United States of America