DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

DANDAN----MORAVIAMORAVIA AGRAR a.s.

Dokumentace zám ěru zpracovaná dle § 6 odst. 5 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí s obsahem a rozsahem dle p řílohy č.4 k zák. č.100/2001 Sb.

Farma pro výkrm brojlerových ku řat Valtrovice

oznamovatel : DAN-MORAVIA AGRAR a.s.

Zpracovatel dokumentace:

...... Ing. Petr Pantoflí ček P řestavlky u Čer čan 14, PS Č 25723, Autorizace - osv ědčení odb. zp ůsob. MŽP ČR č.j.1547/197/OPVŽP/95 tel: 317777888, 602331975 email: [email protected]

červen - srpen 2010

Ing. Petr Pantoflí ček 1 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

ÚVOD Tato dokumentace zám ěru stavby Farma pro výkrm brojlerových ku řat Valtrovice, dle § 6 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí je zpracována dle p řílohy č.4 k výše uvedenému zákonu. Byla zpracována na objednávku firmy DAN-MORAVIA AGRAR a.s., Valtrovice 112, 671 27 Hrádek, I ČO 253 35 995, která je provozovatelem areálu a oznamovatelem. Dle zákona č.100/2001 Sb. se v p řípad ě posuzované dostavby areálu výkrmu ku řat, jedná o zm ěnu zám ěru uvedeného v příloze č. 1, kategorii I zákona – ve smyslu § 4 odst. 1, písm. a. Tyto zám ěry a zm ěny zám ěrů podléhají posuzování vždy. Jedná o zm ěnu u zám ěru bodu č.1.7. „Chov hospodá řských zví řat s kapacitou od 180 dobyt čích jednotek (1 dobyt čí jednotka = 500 kg živé hmotnosti). Příslušným ú řadem v procesu posuzování vliv ů na životní prost ředí je Krajský ú řad Jihomoravského kraje, Odbor životního prost ředí a zem ědělství, Žerotínovo nám ěstí 3/5, 60182 Brno

Seznam použitých zkratek ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav E.I.A Environmental Impact Assesment - posuzování vliv ů na životní prost ředí MZe ČR ministerstvo zem ědělství České republiky MŽP ČR ministerstvo životního prost ředí České republiky OHO objekt hygienické ochrany OHS okresní hygienická stanice OP ochranné pásmo (bez specifikace) OÚ obecní ú řad PHO pásmo hygienické ochrany RŽP referát životního prost ředí SÚP sm ěrný územní plán US urbanistická studie ÚPD územn ě plánovací dokumentace ÚPNSÚ územní plán sídelního útvaru ÚSES územní systém ekologické stability ZPF zem ědělský p ůdní fond ŽV živo čišná výroba B výkrm brojler ů VP výkrm prasat DJ dobyt čí jednotka (500 kg živé hmotnosti) BAT best available technics - nejlepší dostupná technika

Ing. Petr Pantoflí ček 2 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

OBSAH

ČÁST A...... 5 ÚDAJE O OZNAMOVATELI...... 5 ČÁST B ...... 5 ÚDAJE O ZÁM ĚRU...... 5 B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE...... 5 B.I.1. Název zám ěru ...... 5 B.I.2. Kapacita (rozsah) zám ěru ...... 6 B.I.3. Umíst ění zám ěru (kraj, obec, katastrální území) ...... 6 B.I.4. Charakter zám ěru a možnost kumulace s jinými zám ěry ...... 6 B.I.5. Zd ůvodn ění pot řeby zám ěru a jeho umíst ění, v četn ě p řehledu zvažovaných variant a hlavních d ůvod ů (i z hlediska životního prost ředí) pro jejich výb ěr, resp. odmítnutí...... 7 B.I.6. Popis technického a technologického řešení zám ěru...... 8 B.I.7. P ředpokládaný termín zahájení realizace zám ěru a jeho dokon čení...... 12 B.I.8. Vý čet dot čených územn ě samosprávných celk ů...... 12 B.I.9. Vý čet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních ú řad ů, které budou tato rozhodnutí vydávat...... 12 B.II. ÚDAJE O VSTUPECH...... 13 B.II.1. P ůda...... 13 B.II.2. Voda...... 15 B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje...... 16 B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu...... 17 B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH...... 20 B.III.1. Ovzduší ...... 20 B.III.2. Odpadní vody...... 28 B.III.3. Odpady...... 29 B.III.4. Ostatní ...... 33 B.III.5. Dopl ňující údaje ...... 36 ČÁST C ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOT ČENÉM ÚZEMÍ...... 36 C.I. VÝČET NEJZÁVAŽN ĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOT ČENÉHO ÚZEMÍ ...... 36 C.II. CHARAKTERISTIKA SOU ČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ V DOT ČENÉM ÚZEMÍ ...... 38 C.II.1. Ovzduší a klima ...... 38 C.II.2. Voda...... 40 C.II.3. P ůda...... 41 C.II.4. Horninové prost ředí a p řírodní zdroje ...... 42 C.II.5. Fauna a flóra...... 42 C.II.6. Ekosystémy...... 44 C.II.7. Krajina...... 44 C.II.8. Obyvatelstvo ...... 45 C.II.9. Hmotný majetek ...... 45 C.II.10. Kulturní památky ...... 46 C.II.11 Jiné charakteristiky životního prost ředí ...... 46 C.III. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOT ČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ ...... 46

Ing. Petr Pantoflí ček 3 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

ČÁST D KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIV Ů ZÁM ĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ...... 47 D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima ...... 51 D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky ...... 52 D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody...... 53 D.I.5. Vlivy na p ůdu ...... 54 D.I.6. Vlivy na horninové prost ředí a p řírodní zdroje...... 55 D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy ...... 55 D.I.8. Vlivy na krajinu...... 57 D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky...... 58 D.II. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIV Ů ZÁM ĚRU NA ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI P ŘESHRANI ČNÍCH VLIV Ů...... 58 D.II.1 Charakteristika vliv ů zám ěru z hlediska jejich velikosti a významnosti...... 58 D.III. CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK P ŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH .... 60 D.IV. CHARAKTERISTIKA OPAT ŘENÍ K PREVENCI , VYLOU ČENÍ , SNÍŽENÍ , POP ŘÍPAD Ě KOMPENZACI NEP ŘÍZNIVÝCH VLIV Ů NA ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ ...... 60 D.V. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH P ŘEDPOKLAD Ů P ŘI HODNOCENÍ VLIVŮ. 62 D.VI. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATK Ů VE ZNALOSTECH A NEUR ČITOSTI , KTERÉ SE VYSKYTLY P ŘI ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE ...... 63 ČÁST E POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁM ĚRU ...... 63 ČÁST F ZÁV ĚR...... 64 ČÁST G VŠEOBECN Ě SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU...... 65 ČÁST H – P ŘÍLOHY ...... 67

Ing. Petr Pantoflí ček 4 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

ČÁST A ÚDAJE O OZNAMOVATELI

A.I. Obchodní firma

DAN-MORAVIA AGRAR a.s. A.II. IČO: 253 35 995 DI Č: CZ 253 35 995

A.III. Sídlo (bydlišt ě)

Valtrovice 112 671 27 Hrádek

A.IV. Jméno, p říjmení, bydlišt ě a telefon oprávn ěného zástupce oznamovatele

Oprávn ěný zástupce oznamovatele: Ing. Jana Neradová – člen p ředstavenstva Bydlišt ě: Znojmo, P řím ětice 501, PS Č 669 02 Telefon: 603772513

ČÁST B ÚDAJE O ZÁM ĚRU

B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE B.I.1. Název zám ěru

Farma pro výkrm brojlerových ku řat Valtrovice

Dle zákona č.100/2001 Sb. se v p řípad ě posuzované dostavby areálu výkrmu ku řat se jedná o zm ěnu zám ěru uvedeného v příloze č. 1, kategorii I zákona – ve smyslu § 4 odst. 1, písm. a. (zám ěry uvedené v p říloze č. 1 k tomuto zákonu kategorii I a zm ěny t ěchto zám ěrů, pokud zm ěna zám ěru vlastní kapacitou nebo rozsahem dosáhne p říslušné limitní hodnoty, je-li uvedena). Tyto zám ěry a zm ěny zám ěrů podléhají posuzování vždy. Jedná o zm ěnu u zám ěru bodu č.1.7. „Chov hospodá řských zví řat s kapacitou od 180 dobyt čích jednotek (1 dobyt čí jednotka = 500 kg živé hmotnosti).

Ing. Petr Pantoflí ček 5 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

B.I.2. Kapacita (rozsah) zám ěru Zám ěrem investora je výstavba dvou nových hal pro výkrm brojler ů jižn ě od stávajících t ří hal. Navrženy jsou identické haly s nasklad ňovací kapacitou 88 000 ks jednodenních ku řat.

Člen ění areálu výkrmu dr ůbeže a kapacita stájí - navrhovaný stav Hala Výkrmna Kategorie Zkratka Technologie Nasklad ňovací přepo čítávací pr ům dr ůbeže kategorie kapacita koeficient stav DJ 1 Výkrmna dr ůbeže Brojler Br stelivová 88000 0,0016 140,8 2 Výkrmna dr ůbeže Brojler Br stelivová 88000 0,0016 140,8 3 Výkrmna dr ůbeže Brojler Br stelivová 88000 0,0016 140,8 4 Výkrmna dr ůbeže Brojler Br stelivová 88000 0,0016 140,8 5 Výkrmna dr ůbeže Brojler Br stelivová 88000 0,0016 140,8 celkem 440000 704

Člen ění areálu výkrmu dr ůbeže a kapacita stájí - stávající stav Hala Výkrmna Kategorie Zkratka Technologie Nasklad ňovací přepo čítávací pr ům dr ůbeže kategorie kapacita koeficient stav DJ 1 Výkrmna dr ůbeže Brojler Br stelivová 88000 0,0016 140,8 2 Výkrmna dr ůbeže Brojler Br stelivová 88000 0,0016 140,8 3 Výkrmna dr ůbeže Brojler Br stelivová 88000 0,0016 140,8 celkem 264000 422,4

Zm ěna DJ +281,6

Pozn.: stáje jsou o číslovány v souladu s číslováním ve výpo čtu ochranného pásma chovu zví řat

B.I.3. Umíst ění zám ěru (kraj, obec, katastrální území) Kraj: Jihomoravský Obec: Valtrovcie Katastrální území: Valtrovcie Pozemek: jižn ě od stávajícího areálu p. č. KN 237/1 Stavební ú řad: Obecní ú řad obce Jaroslavice

B.I.4. Charakter zám ěru a možnost kumulace s jinými zám ěry

Charakter stavby: novostavba Odv ětví: zem ědělství, živo čišná výroba

Zám ěr je řešen jako dopln ění kapacity výkrmen dr ůbeže na jižním okraji areálu.

Ing. Petr Pantoflí ček 6 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

V areálu, západn ě od posuzovaných výkrmen dr ůbeže jsou provozovány ješt ě dv ě výkrmny prasat v majetku jiného právního subjektu (AGRODRUŽSTVO Jevišovice). Z tohoto d ůvodu jsou n ěkteré vlivy posuzovány spole čně s těmito objekty a to p ředevším ve vztahu k emisím pachových látek (OP farmy) a amoniaku (rozptylová studie). Možnost kumulace s jinými zám ěry nebyla zjišt ěna.

stáje prasat v areálu Stáj Název stáje Kategorie Ustájení Kategorie Kapacita Přepo čítávací Po čet VDJ (zkratka) koef. 1 Výkrmna prasat výkrm prasat kejda VP 1870 0,12 224,4 2 Výkrmna prasat výkrm prasat kejda VP 1870 0,12 224,4 Celkem 3740 448,8

B.I.5. Zd ůvodn ění pot řeby zám ěru a jeho umíst ění, v četn ě p řehledu zvažovaných variant a hlavních d ůvod ů (i z hlediska životního prost ředí) pro jejich výb ěr, resp. odmítnutí

1. Zd ůvodn ění pot řeby zám ěru

Cílem investora je na volné ploše jižn ě od stávajících výkrmen postavit dv ě nové haly pro výkrm dr ůbeže a doplnit tak ustajovací kapacitu areálu výkrmu na kone čný stav, který by zajiš ťoval dobrou produktivitu práce a efektivitu výkrmu brojler ů. Vzhledem k tomu, že investor má zajišt ěný odbyt na vyprodukované brojlery a na trhu je další poptávka rozhodl se k rozší ření kapacity svých stájí. Předpokládané výsledky provozu a to jak ve vlastním chovu i v ekonomice, které jsou charakterizované nízkými nároky na spot řebu energie a krmiv na jednotku produkce a vysokými p řír ůstky za sou časné nízké pot řeby živé práce, vytvá ří p ředpoklady pro efektivní fungování investice.

2. Zd ůvodn ění umíst ění zám ěru

Z hlediska umíst ění stavby v dané lokalit ě se jedná o celkem vhodné řešení, respektující dostate čnou vzdálenost od obce a nenarušující žádné fungující složky ekosystém ů a chrán ěná území. Lokalita se vyzna čuje dobrým komunika čním napojením, možností dostate čného zásobení pitnou vodou, elekt řinou. Rozší ření areálu bylo schváleno v rámci zm ěny územního plánu obce.

Ing. Petr Pantoflí ček 7 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

3. P řehled zvažovaných variant

V zadání stavby je řešena jediná varianta, spo čívající v popsané výstavb ě nových hal pro výkrm dr ůbeže a provoz st řediska jako celku. Toto p ředstavuje řešení preferované oznamovatelem, které navazuje na již provozované výkrmny a tvo ří z areálu specializovaný závod na výkrm dr ůbeže. V daném kontextu není řešena žádná územní varianta, protože umíst ění objekt ů je dáno polohou stávajícího st řediska a stájí. Není řešena ani žádná jiná technologická varianta, nebo ť výkrm brojler ů se u nás provádí na hluboké podestýlce a technologické vybavení nových stájí bude stejné jako u stávajících. Jiné technologické varianty tak nebyly uvažovány.

B.I.6. Popis technického a technologického řešení zám ěru

Ve st ředisku jsou umíst ěny tři objekty výkrmen dr ůbeže paraleln ě vedle sebe, provozn ě spojeny uprost řed spojovacím kr čkem. Jižn ě od t ěchto stájí jsou navrženy nové dv ě výkrmové haly (za dnešním oplocením areálu), které budou mít identické rozm ěry a budou spojovacím kr čkem propojeny se stávajícími objekty.

Člen ění areálu

Haly chovu brojlerových ku řat (3 - stávající, 2 – navrhované)

Jedná se o jednolodní jednopodlažní haly propojené manipula ční chodbou, výška hal pod okap je 2,1 m, výška h řebene sedlové st řechy je 7 m, každá hala rozd ělena na 2 stájové odd ělení. Nové objekty budou založeny na železobetonových pasech a patkách. Hloubka založení je dána únosností zeminy a úrovní nezámrzné hloubky. Podlaha hal bude betonová a vybavena izolací proti zemní vlhkosti a pronikání odpadních vod do podloží. Složení podlahy je tvo řeno vrchní betonovou mazaninou (beton t ř. B20) hydroizolací (NP + Bitagit), podkladním betonem (t ř. B10), podkladní št ěrkopísek. Konstrukce hal je kovová oplášt ěná montovanými sendvi čovými panely, podezdívka je betonová, zateplení stropu je provedeno stropními d řev ěnými kazetami s výplní z minerální vlny. Stájové odd ělení (celkem v navrhovaném stavu pěti hal - 10) jsou obdélníkové o vnit řním rozm ěru 84 x 24,5 m, vnit řní prostor stáje v četn ě stropu je omyvatelný. Haly jsou osazeny vjezdovými výsuvnými lamelovými vraty. Vstupní objekt v čele komplexu hal obsahuje kancelá ř, hygienickou smy čku ( čistá a špinavá šatna, sociální za řízení, sprcha), elektrorozvodnu, rozvodnu vody, váhu na krmivo a sklad. Štítové st ěny a sociální zázemí jsou vyzd ěny z tvárnic a omítnuty, v halách je veden vnit řní rozvod vody s nást ěnnými hydranty na p řipojení WAP. Haly jsou osazeny hromosvody. Kolem hal je postaveno oplocení z pogumovaného drátu.

Ing. Petr Pantoflí ček 8 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Technologie provozu

Vzduchotechnika

Nové haly Vým ěna vzduchu v nových stájích je zajišt ěna systémem podtlakového v ětrání s řízeným množstvím vym ěň ovaného vzduchu. Řízený podtlak v jedné sekci stáje je vytvá řen plynule regulovatelnými ventilátory ve vertikálních odvodových komínech ve st řeše. Základem je podtlakové v ětrání na vým ěnu 10 m 3.kg.hod -1.ku ře. Ve st řeše každé stáje se osadí komíny s odsávacími ventilátory ZIEHL-ABEG FC 080, každý o výkonu 17 500 m3.hod -1 při 0 Pa (12 ks). Regulace otá ček ve stupních. Komíny jsou z materiálu PUR, kryté hlavicí. V podélných obvodových st ěnách každé stáje budou osazeny dvojité st ěnové nasávací klapky z PUR s ochrannou m řížkou pro nasávání vzduchu. Klapky se rovnom ěrn ě rozmístí po obvodových st ěnách. Nasávací klapky (otevírání a zavírání) jsou ovládány p řes servomotory. Ve štítové st ěně každé sekce stáje se osadí 8, resp. 10 ks (8 ks ve štít ě dopln ěné 2 ks v rohu podélných st ěn) ventilátor ů GIGOLA 140, 1,5 HP každý o výkonu 37 800 m 3.hod -1, které budou sloužit pro posílení vzduchotechniky p ři extrémních teplotách v letním období. Uvnit ř haly jsou zav ěšeny dva míchací ventilátory pro rovnom ěrný rozptyl oh řátého vzduchu v hale. Celkový výkon ventilace v jedné sekci haly je 512400 m 3/hod. Kombinací spínání jednotlivých ventilátor ů a plynulou regulací otá ček bude vždy dosaženo požadované vým ěny vzduchu ve stáji. Řízení všech proces ů je pln ě automatické, řízené po číta čem. Po číta č řídí a registruje: vlhkost vzduchu, teplotu, provoz krmných a napájecích linek, osv ětlení, ventilaci. Sou částí systému jsou vn ější a vnit řní teplotní čidla, vlhkostní čidla, mikroprocesorem řízená regulace, kontrolní a spínací jednotka a regulátory.

Stávající haly Ventilace je principieln ě stejná jako v navrhovaných halách, se stejným technologickým vybavením. Pouze vrchních ventilátorů ve st řechách objekt ů je 10 ks a štítových ventilátor ů GIGOLA 140 je pouze 8 ks (nejsou dopln ěny dv ěma ventilátory v rozích objekt ů. Celkový výkon ventilace v jedné sekci haly je 477400 m 3/hod.

Vytáp ění Toto je zajišt ěno pomocí p římotopných plynových kanón ů. Plynové kanóny PRIVA k vytáp ění hal pro brojlerová ku řata, typ 13/55 s nep římým ho řením, dosah vzdušného proudu 45 m, výkon 125kW. Zav ěšení v prostoru je provedeno dle montážních p ředpis ů výrobce. K rozvodu plynu se p řipojují speciální hadicí. V jedné stáji jsou 4 ks t ěchto topidel. Celkový po čet provozovaných kanon ů ve všech výkrmových halách bude 40 ks. Nasávání vzduchu je vn ě stáje. Spot řeba zemního plynu jednoho za řízení je cca 12,6 m3.hod -1. Tyto agregáty jsou výrobcem ur čeny pro intenzivní vytáp ění uzav řených stájových. Těleso agregátu je tvo řeno plechovým válcem, na jehož jedné stran ě umíst ěn ventilátor, vhán ějící do válce vzduch. Speciální plynový ho řák umíst ěný v proudu vzduchu v ose válce umož ňuje spalování plynného paliva s vysokým p řebytkem vzduchu, p řičemž spaliny jsou dále řed ěny vzduchem obtékajícím ho řák mezerou mezi ho řákem a st ěnou válce. Ing. Petr Pantoflí ček 9 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Krmení Krmení je řešeno automatickým systémem pro výkrm brojler ů s krmnými linkami, které stejn ě jako linky napájení jsou zvedány s rostoucí výškou podestýlky a velikostí ku řat. U podélné strany haly budou usazena v po čtu dvou kus ů sila z ocelového profilového pozinkovaného plechu fy CHORE -TIME, ve kterých je skladována krmná sm ěs pro brojlery. Ze zásobník ů je krmivo dopravováno spirálovým dopravníkem k jednotlivým krmným linkám, které jsou zav ěšeny na konstrukci stáje. Každá krmná linka má násypku o objemu cca 75 l a krmítka. Linka se skládá vždy z 3 m segment ů, kde na každý segment p řipadají 4 ks miskových krmítek. Vzdálenost misek je 1 m. Po čet ku řat na jednu misku je 65 ks. V každé stáji je celkem 6 krmných linek, které se st řídají s napájecími liniemi. Na konci každé krmné linky je v krmítku instalováno čidlo, které podle stavu napln ění tohoto krmítka p ředává impulsy po číta či a celá krmná linka je pak automaticky dopl ňována krmivem.

Napájení Napájení je řešeno pomocí niplových napáje ček, instalovaných obdobn ě jako krmné linky na konstrukci stáje, st řídav ě s nimi (celkem 7 ks napájecích linek v 1 stáji) Napájecí linky jsou osazeny napaje čkami s nerez niplí a plastovým pouzdrem. Každá napájecí linka se skládá z 3 m segment ů. Po čet ku řat na 1 nipli je 12 ks. Napájení je pln ě automatizované, řízené po číta čem, z vnit řního rozvodu s nást ěnnými hydranty podlahovými napáje čkami s nerezovými niplemi s rozte čí 20 cm, Na p řívodu vody k napájecím liniím je instalován pr ůtokom ěr a medikátor, kterým je možné dodávat ku řat ům nap ř. vitamíny nebo léky.

Řízení klimatu Uvnit ř haly jsou umíst ěna čidla, která vyhodnocují parametry prost ředí (teplota, vlhkost) a tato data jsou pomocí po číta če p ředávána na regula ční prvky, kterými jsou bo ční v ětrací klapky, ventilátory a plynové ho řáky. Tímto systémem se udržuje ve stájích optimální mikroklima vhodné pro vykrmovaná ku řata. Regulace je automaticky řízena po číta čem FTCT.

Odklízení kadaver ů: Během výkrmu je každý den provád ěna kontrola a odklízení uhynulých jedinc ů, kte ří jsou shromaž ďováni v plastových popelnicích umíst ěných u vstupních dve ří každé ze stájí. Odvoz uhynulých jedinc ů je zajišt ěn 1x za 2 dny, což odpovídá množství b ěžných úhyn ů. V p řípad ě pot řeby je možno odvoz sjednat čast ěji. Odvoz provádí svozová služba kafilerního podniku AGRIS spol.s r.o. Medlov, která u brány závodu vyprázdní p řistavené nádoby, do areálu nevjíždí.

Odkliz podestýlky mrvy a stlaní Odkliz mrvy z hluboké podestýlky je řešen jednorázov ě po skon čení turnusu. Manipulace s mrvou probíhá uvnit ř objektu a následn ě je neprodlen ě odvezena z areálu traktory s vle čkou na zpevn ěné hnojišt ě. Hn ůj je rozvážen pouze na pozemky

Ing. Petr Pantoflí ček 10 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

provozovatele. Po vyklizení trusu mobilním prost ředkem (UNC) následuje o čista a dezinfekce stáje. Voda z dezinfekce stájí bude svedena splaškovou kanalizací do stávající jímky odpadních vod. Velmi d ůležitá je řádná p říprava objektu p řed naskladn ěním dalšího turnusu. Tato zahrnuje p ředevším ochranu chovu p řed zavle čením chorob, a to d ůsledným odstran ěním všech možných zdroj ů kontaminace, tj. staré podestýlky, špíny, prachu, hlodavc ů a hmyzu.

Nakládání s odpadními vodami: Haly jsou napojeny na odd ělený kanaliza ční systém technologických, splaškových a deš ťových vod. Stavební řešení je v souladu s BAT technikami. Voda z čišt ění hal je svedena do jímky technologických vod (objem 60 m 3), která je vyvážena po každém turnusu a je aplikována rozst řikem na polní pozemky DAN-MORAVIA AGRAR, a.s. Voda ze sociálního za řízení zam ěstnanc ů je shromážd ěna ve 2 jímkách splaškových vod, které jsou vyváženy 1x za 2 – 3 m ěsíce na ČOV. Jímka deš ťových vod je vsakovací.

Náhradní zdroj Elektrické rozvody jsou rozd ěleny na nezálohované a zálohované, které bude možno v p řípad ě pot řeby napájet z náhradního zdroje. Náhradní zdroj je stávající.

Údaje o provozu

Výkrm probíhá v šesti turnusech (cca 40 dní) za rok s cca 14-ti denní p řestávkou mezi turnusy. Hlubokou podestýlku tvo ří 10 cm vrstva pilin nebo drcené slámy. Pomocí čidel m ěř ících parametry vnit řního prost ředí, které jsou po číta čem na základ ě speciálního programu vyhodnoceny, se řídí nastavení otá ček ventilátor ů (resp. zapínání vytáp ěcích agregát ů) a tím je zajišt ěno požadované stájové mikroklima. Odchov se provádí na hluboké podestýlce, napájení, krmení, v ětrání a vytáp ění pln ě je automatické. Tímto jsou v halách vytvo řeny optimální podmínky pro intenzivní výkrm dr ůbeže. Nasklad ňují se jednodenní ku řata, která se rovnom ěrn ě rozmístí po celé ploše haly. Ku řata pak již instinktivn ě najdou p ředložené krmení i vodu. Výkrm je provád ěn kompletními krmnými sm ěsmi, jejichž složení je v pr ůběhu výkrmu postupn ě m ěněno tak, aby vyhovovalo fyziologickým pot řebám v daném v ěku ku řat. Z po čátku výkrmu ku řata vyžadují teplotu 33o C, která je potom automaticky snižována až na 19 o C na konci výkrmu. Vyklizení podestýlky se provádí vždy po skon čení turnusu, tedy šestkrát ro čně. Mezi turnusy se provádí mechanická o čista stájového prostoru, v četn ě technologických linek a dezinfekce mokrou (WAP) a suchou cestou. P ři vyklízení podestýlky se veškerá technologie zvedne pomocí naviják ů a kladek k podhledu a umožní se tak pr ůjezd mechanizaci. V sou časné dob ě je v oblasti osazení hal ku řaty provozovatel povinen dodržovat zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zví řat proti týrání, v platném zn ění a provád ěcí předpisy k tomuto zákonu (vyhl. č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodá řských zví řat, ve zn ění vyhl. č. 425/2005 Sb., a vyhl. č. 464/2009 Sb) . V zákon ě je hustota osazení na 1 m2, stanovena na 33 kg Maximální hustota osazení v hospodá řství, kterým se rozumí výrobní provoz s chovem ku řat chovaných na maso, nebo v hale hospodá řství, kterou se rozumí budova hospodá řství, ve které je chováno hejno ku řat chovaných na maso, nesmí p řekro čit 33 kg/m 2. Hustotou osazení se rozumí celková živá hmotnost ku řat chovaných na maso, která se ve stejném čase nacházejí v hale, a to na čtvere ční metr využitelné plochy.

Ing. Petr Pantoflí ček 11 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Chovatel, který spl ňuje ur čité požadavky zákona (§ 12d), m ůže provozovat chov ku řat chovaných na maso s hustotou osazení vyšší než 33 kg/m 2. Tento chov dané požadavky spl ňuje a tak maximální hustota osazení v tomto p řípad ě nesmí p řekro čit 39 kg/m 2 (tzv. vyšší hustota osazení). Za ur čitých podmínek je možné vykrmovat ku řata i do tzv. zvýšené hustoty osazení (max. 42 kg/m 2 plochy). Pro možnost takovéto hustoty osazení je ovšem t řeba povolení KVS, pro které je nutné splnit velice p řísná kritéria v delším časovém úseku. Provozovatel má tedy zájem provozovat chov o vyšší hustot ě (39 ks/m 2). Z těchto d ůvod ů je do jedné haly (využitelné plocha jedné sekce je 2060 m 2 x 2 = 4120 m2 nasklad ňováno 88000 ks jednodenních ku řat. Ke konci výkrmu je provád ěno tzv. p ředvysklad ňování ku řat tak, aby byly dodrženy výše uvedené zákonné požadavky na maximální hustotu osazení 39 kg/m 2 plochy. První fáze vysklad ňování tzv. p ředvyskladn ění je zahájeno v cca 35. dni výkrmu, kdy brojle ři dosáhnou hmotnosti cca 1,65 kg, což je stanoveno vážením 30 – 40 kus ů. Předvyskladn ěním je vyexpedováno z jedné haly cca 25 000 ks brojlerových ku řat, která jsou odvezena na jatka. Po čet zví řat v jedné hale je p ředvyskladn ěním snížen na 60 000 ks ku řat, která jsou vyskladn ěna cca 42. den výkrmu v maximální váze 2,4 kg.

Výpo čet spln ění hustoty osazení jedné haly (4120 m 2): - naskladn ěno 88000 ks jednodenních ku řat – úhyn v pr ůběhu výkrmu 4 % (3500 ks) - 35. den výkrmu 84500 ks x 1,65 kg hmotnost = 139425 kg/4120 m 2 = 33,84 kg/ m 2 - předvyskladn ění 25000 ks - v hale zbyde 60000 ks ku řat x 2,4 kg (max. hmot.) = 144000 kg/4120 m 2 = 34,95 kg/ m 2

Nároky na maximální hustotu osazení ku řaty jsou zajišt ěny po celou dobu výkrmu s rezervou cca 10%.

B.I.7. P ředpokládaný termín zahájení realizace zám ěru a jeho dokon čení

Měsíc a rok zahájení stavby: 5/2011 – 12/2011

B.I.8. Vý čet dot čených územn ě samosprávných celk ů

Provozem zám ěru bude dot čena obec Valtrovice na jejímž katastru se zám ěr nachází a vzhledem k umíst ění areálu na východní hranici katastrálního území a dosahem emisí amoniaku a ochranného pásma na sousední katastrální území i obec K řidl ůvky.

B.I.9. Vý čet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřad ů, které budou tato rozhodnutí vydávat Územní řízení o umíst ění stavby– Stavební Ú řad Jaroslavice Stavební řízení – Stavební Ú řad M ěÚ Jaroslavice Zm ěna sou časného integrovaného povolení podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci

Ing. Petr Pantoflí ček 12 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

B.II. ÚDAJE O VSTUPECH B.II.1. P ůda Protože se v daném případ ě jedná o „stavbu na zelené louce“ na pozemku, který je veden v zem. p ůdním fondu je t řeba p řed zapo četím stavebního řízení požádat o vyn ětí pot řebné části tohoto pozemku ze ZPF p říslušný orgán ochrany ZPF. Jelikož se jedná o plochu od 1 do 10 ha bude jím Krajský úřad Jihomoravského kraje.

Pro ú čely bonitace zem ědělských p ůd v ČR se za základní mapovací a oce ňovací jednotku považuje bonitovaná p ůdn ě - ekologická jednotka (BPEJ). Tyto jednotky byly vy člen ěny na základ ě podrobného vyhodnocení vlastností klimatu (T), genetických vlastností p ůd (P), p ůdotvorných substrát ů (G), zrnitosti p ůdy (Z), obsahu skeletu (K), hloubky p ůdy (H), sklonitosti a expozice (E). Konkrétní vlastnosti bonitovaných p ůdn ě- ekologických jednotek jsou vyjád řeny pětimístným kódem. Prvé číslo kódu BPEJ vyjad řuje p říslušnost ke klimatickému regionu, druhé a třetí číslo stanoví p říslušnost k ur čité hlavní p ůdní jednotce, čtvrté a páté číslo konkretizuje agronomicky významné p ůdní vlastnosti, p řičemž v ČR čtvrté číslo kódu vyjad řuje kombinaci sklonitosti a expozice v ůč i sv ětovým stranám a páté číslo kombinaci hloubky a skeletovitosti.

Dot čený pozemek má BPEJ 0. 04. 01.

Z uvedené klasifikace je patrné, že pozemek staveništ ě a jeho nejbližší okolí se nacházejí v klimatickém regionu kódovaném číslem 0, což je region VT - velmi teplý, suchý. Tento klimatický region je charakterizován sumou teplot nad 10 o v hodnot ě 2800 - 3100, pr ůměrnou ro ční teplotou 9-10 o C, ro čním úhrnem srážek 500 - 600 mm, pravd ěpodobnost suchých vegeta čních období je zde 30-50 a vláhová jistota 0-3. Další dvoj číslí charakterizuje hlavní p ůdní jednotku (HPJ), což je ú čelové seskupení p ůdních forem, p říbuzných ekonomickými vlastnostmi, které jsou charakterizovány genetickým p ůdním typem, subtypem, p ůdotvorným substrátem, zrnitostí, sklonitostí, hloubkou p ůdního profilu, skeletovitostí a stupn ěm hydromorfismu. Dvoj číslí 04 znamená, že se jedná o Černozem ě nebo drnové p ůdy černozemí na píscích, m ělké (do 0,3 m) p řekryvy spraše na píscích; lehké, velmi výsušné p ůdy. Na čtvrtém míst ě je u obou BPEJ kód 0, což znamená kombinaci svažitosti a expozice, kdy kategorie svažitosti je číslo 0 - 1 a kategorie expozice 0. Kategorie sklonitosti vyjád řená číslem 0 –1 je charakterizována jako rovina. Expozice 0 - všesm ěrná. Páté číslo je kód 1 a udává kód kombinace hloubky p ůdy a skeletovitosti - tedy skeletovitost 0-1 a hloubku 0-1. Jedná se tedy o p ůdu bezskeletovitou až slab ě skeletovitou (s celkovým obsahem skeletu 10- 25 %), st ředn ě hlubokou (30 - 60 cm) až hlubokou.

I.1.2 Hodnocení z hlediska t řídy ochrany zem ědělské p ůdy a stupn ě přednosti v ochran ě

Třídy ochrany (celkem 5 t říd) zem ědělské p ůdy byly vytvo řeny v rámci bonifikace československých zem ědělských p ůd a nového zákona o ochran ě zem ědělského p ůdního fondu jako účelové agregace bonitovaných p ůdn ě-ekologických jednotek pro pot řeby dokonalejšího p ůsobení zejména zákona na ochranu zem ědělské p ůdy. Jednotlivé BPEJ za řazuje do t říd ochrany Metodický pokyn MŽP ČR, odboru ochrany lesa a p ůdy č.j. OOLP/1067/96 ze dne 1. 10. 1996, který je platný od 1. 1. 1997.

Ing. Petr Pantoflí ček 13 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Bonitovaná p ůdní ekologická jednotka BPEJ 0.04.01. je zmi ňovaným pokynem za řazena do IV., tedy druhé nejnižší t řídy ochrany. Do této t řídy jsou za řazovány p ůdy s převážn ě podpr ůměrnou produk ční schopností v rámci p říslušných klimatických region ů. Jde o p ůdy jen s omezenou ochranou a jsou využitelné pro výstavbu. Z těchto d ůvod ů tak lze s využitím dot čeného zem ědělského p ůdního fondu pro uvedený ú čel souhlasit s tím, že bude vyhov ěno požadavk ům a zásadám ochrany zem ědělského p ůdního fondu ve smyslu zákona ČNR č.334/92 Sb., část III a to tím, že bude zastav ěna jen nejnutn ější plocha ZPF a nebude narušována organizace p ůdního fondu. Jedná se o pom ěrn ě malý rozsah záboru v přímé návaznosti na areál živo čišné výroby.

Pr ůměrnou mocnost orni ční vrstvy je nutné stanovit pr ůzkumem na míst ě. Pro orienta ční ú čely této dokumentace lze uvažovat s pr ůměrnou mocností orni ční vrstvy 45 cm. Kubatura skrývky ornice z plochy staveništ ě (stáje a zpevn ěné plochy) p ředstavuje zhruba 14000 m 2 x 0,40 = 5600 m 3. Část objemu skrývky bude využita pro kone čné terénní úpravy (ohumusování) a ozelen ění areálu a využití zbylé části je investor povinen zajistit a dokladovat ve spolupráci s p říslušným orgánem. V sou časné fázi p řípravy zám ěru nejí ješt ě známo místo do časného uskladn ění ani využití sejmuté ornice.

Z hlediska dot čení lesních pozemk ů je lokalita mimo dosah PUPFL. Pod lokalitou je vedena v ětev závlahové soustavy, ve správ ě ZVHS územní pracovišt ě Znojmo. Je navrženo její p řeložení mimo území rozší ření areálu. V lokalit ě nebyly provedeny investice do p ůdy - meliorace.

Chrán ěná území a ochranná pásma

Zvlášt ě chrán ěná území Zám ěr nezasahuje žádné zvlášt ě chrán ěné území p řírody ve smyslu kategorií dle § 14 zákona č. 114/1992 Sb v platném zn ění. Nenachází se ani na území jež bylo za řazeno nebo navrženo do evropského seznamu Natura 2000, tvo řeného pta čími oblastmi a evropsky významnými lokalitami. Podle na řízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, st řídání plodin a provád ění protierozních opat ření v těchto oblastech, pat ří katastr obce do zranitelných oblastí.

Ochranná pásma Vlastní areál st řediska se nachází mimo vyhlášená ochranná pásma podzemních zdroj ů vody. Ochranná pásma zvlášt ě chrán ěných území p řírody (§ 37 odst. 1 zák. č. 114/1992 Sb.) nejsou polohou posuzovaného zám ěru dot čena.

Obecn ě chrán ěné p řírodní prvky Zám ěr nekoliduje s žádným obecn ě chrán ěným p řírodním prvkem (nap ř. skladebné prvky ÚSES) nebo významným krajinným prvkem "ze zákona".

Ing. Petr Pantoflí ček 14 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

B.II.2. Voda

B.II.2.1 Spot řeba vody Během výstavby bude spot řeba vody zanedbatelná vzhledem k tomu, že v ětšina materiál ů náro čnějších na spot řebu vody (betonové sm ěsi) bude dovážena dle pot řeby hotová. Voda bude při realizaci zám ěru používána pouze v omezené mí ře, nap ř. pro kropení beton ů atp.

Vzhledem k tomu, že v platné vyhlášce č.428/2001 Sb. – v příloze č.12 je uvedena pouze obecná spot řeba vody pro 100 ks dr ůbeže – slepice na úrovni 16 m 3/rok, bude použita starší metodika s podstatn ě p řesn ějšími údaji. K výpo čtu pot řeby vody byla použita metodika Technických doporu čení- Informa čních list ů Ministerstva zem ědělství ČR ( list 02. 01. 06). Posouzena bude celá navrhovaná kapacita farmy.

Spot řeba vody Hala Kategorie kapacita Pr ům. Dny Ro ční spot řeba spot řeba výkrmu napájecí vody na 1000 (m 3) ks/den 1 Brojler 88000 110 216 2090,88 2 Brojler 88000 110 216 2090,88 3 Brojler 88000 110 216 2090,88 4 Brojler 88000 110 216 2090,88 5 Brojler 88000 110 216 2090,88 celkem 440000 10454,4

Realizací zám ěru dojde ke zvýšení v odb ěru vody oproti sou časnému stavu.

Spot řeba dezinfek ční vody: Výkrm brojler ů – turnusový provoz, vysokotlaké čisticí za řízení ( ČSN 75 5490) Pot řeba vody – 0,3 l/ m2 p ři jednorázové o čist ě (na jeden turnus) 0,3 l/m 2 x 46500 m 2 x 6 turnus ů/rok = 83,7 m 3/rok

Voda pro hygienická za řízení: Provoz všech stájí oznamovatele zajistí 3 pracovníci. P ři pr ůměrné spot řeb ě vody 20 m 3/rok (podle vyhl. 428/2001 Sb.) . Z toho ro ční pot řeba vody : 3 x 20 m 3/rok = 60 m 3/rok

Celková bilance spot řeby vody: ro ční spot ř. Napájení 10454,4 Dezinfekce 83,7 Soc. za řízení 60 Farma celkem 10598,1 m 3

Ing. Petr Pantoflí ček 15 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

B.II.2.2. Zásobování vodou

Zem ědělský areál je zásobován z vlastního zdroje, s vydatností 0,8 l/s, který má sou časným integrovaným povolením povolen ro ční odb ěr podzemní vody v množství 6000 m3. Je tedy nutné v rámci zm ěny IP zažádat o zvýšení odb ěru podzemních vod.

B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje

B.II.3.1. Krmiva

pot řeba kompletních krmných sm ěsí:

Výkrm brojler ů: Spot řeba krmiva je uvažována v maximální výši 1,9 kg KKS na jeden kilogram přír ůstku živé hmotnosti zví řat. Za rok se v navrhovaném provozu v šesti turnusech vyrobí cca 5 500 000 kg živé hmotnosti ku řat. Pro tuto výrobu bude spot řeba KKS následující: 5 500 t x 1,9 = 10 450 t/rok.

B.II.3.2. Pot řeba stelivové slámy:

Výkrm brojler ů Pr ůměrná spot řeba slámy na podestýlání je podle technických doporu čení Mze ČR 0,1 t na 1000 ks brojler ů za jeden turnus.

Pot řeba slámy Hala Kategori kapacita Spot řeba Po čet Ro ční e (1000 ks turnus ů spot řeba dr ůbeže x 1 (t) turnus 1 Brojler 88000 0,1 6 52,8 2 Brojler 88000 0,1 6 52,8 3 Brojler 88000 0,1 6 52,8 4 Brojler 88000 0,1 6 52,8 5 Brojler 88000 0,1 6 52,8 celkem 440000 264

Ing. Petr Pantoflí ček 16 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

B.II.3.3. Elektrická energie

Napojení areálu na elektrickou energii nových hal bude řešeno na stávající ze sloupové trafostanice v areálu. Technologická elektroinstalace v objektech bude napojena na hlavní rozvad ěč každé hale. rozvodová soustava: 3 NPE, AC 50Hz, 400/230V TN-C-S ochrana dle ČSN 33 2000: samo činným odpojením od zdroje (neživé části) krytím a izolací (živé části) M ěř ení spot řeby el. energie se bude provád ět centráln ě v rozvad ěč i. Jišt ění proti přetížení a zkratu budou zajiš ťovat jisti če v hlavním rozvad ěč i.

V sou časné dob ě je ro ční spot řeba elektrické energie v areálu 670 MWh a tak lze předpokládat, že v navrhovaném stavu bude spot řeba cca 1100 MWh za rok.

B.II.3.4. Další surovinové vstupy

Zemní plyn Systém vytáp ění hal je automaticky řízenými plynovými ho řáky na zemní plyn. Podle údaj ů dodavatele technologie je pr ůměrná spot řeba zemního plynu na jeden plynový agregát 12,6 m 3.hod -1. Ve všech halách bude celkem 40 ks t ěchto topidel. Podle údaj ů provozovatele je sou časná ro ční spot řeba zemního plynu v areálu 195000 m3 a tak lze p ředpokládat, že v navrhovaném stavu bude spot řeba na úrovni cca 325 000 m 3. (v zimním období bude samoz řejm ě vyšší než v letním).

Další surovinové či energetické zdroje pro posuzovaný zám ěr není z hlediska hodnocení vliv ů na životní prost ředí (zprost ředkované vlivy výstavby) nutno uvažovat, pon ěvadž nedochází k nárok ům na kamenivo, zeminy, št ěrkopísky či jiné p řírodní zdroje, které by musely být opat řovány vyvolanou t ěžbou v krajin ě. Stavební materiály na stavbu budou dováženy ze stávajících výroben konstrukcí, stavebnin, betony budou dováženy z betonárky vybraného dodavatele. Materiál bude zajišťovat dodavatel stavby. Výstavba si vyžádá relativn ě malé množství stavebních materiál ů.

B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu

B.II.4.1 Komunika ční napojení

Pro vjezd a výjezd k novým halám budou vybudovány nové komunikace navazující na stávající komunikace st řediska živo čišné výroby takže z tohoto hlediska zde nedojde k žádné podstatné zm ěně. Komunika ční vazby ve vlastním areálu se nem ění. Areál je napojen místní komunikací, která z areálu vede jižním sm ěrem, na silnici II/408. Po této silnici je vedena v ětšina dopravy spojená s provozem areálu, pouze odvoz

Ing. Petr Pantoflí ček 17 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

podestýlky a technologických odpadních vod a dovoz slámy m ůže být veden jiným sm ěrem podle osevního postupu provozovatele.

B.II.4.2 Doprava Níže bude uveden rozbor dopravy spojený s provozem stájí výkrmu dr ůbeže, aby bylo možné rámcov ě vyhodnotit systém a frekvenci dopravy a následn ě odhadnou produkci emisí z liniové dopravy.

Dopravní zatížení dovozem krmiv: Krmné sm ěsi jsou do areálu naváženy speciálními nákladními automobily umož ňující pneumatické pln ění skladovacích sil u stájí. Pr ůměrná hmotnost krmné sm ěsi přivezené jednou soupravou je cca 18 t. Celková pot řeba jadrných krmných sm ěsí ve stájích je podle výpo čtu provedených v kapitole II.3.1. 10450 t za rok. Celková spot řeba dopravních prost ředk ů na dovoz krmných sm ěsí pro dr ůbež za rok je tedy 580 ks.

Dopravní zatížení dovozem steliv: Doprava steliv bude dána ro ční spot řebou ve stájích, která je ve výši 264 t. Do areálu je dopravována velkoobjemovými vozy s kapacitou cca 30 m 3 a to při objemové hmotnosti 65 kg/m 3 znamená, že na jednom voze bude dovezeno zhruba 1,5 t slámy. K přeprav ě tohoto množství bude tedy t řeba p řevést 176 voz ů ro čně.

Dopravní zatížení odvozem hluboké podestýlky (hnoje): Produkce podestýlky je spo čtena v kapitole B.III.3.2. Celkem bude vyprodukováno cca 4224 t za rok podestýlky. Ta bude nakládána a odvážena mimo areál na skládku hnoje traktory s kontejnery s nosností zhruba 15 t. K odvozu podestýlky bude tedy t řeba cca 282 voz ů. Odvoz podestýlky z jednotlivých hal je realizován vždy po ukon čení turnusu v dané hale.

Dopravní zatížení p řepravou zví řat: Dopravní zatížení dovozem zástavových ku řat: Dovoz jednodenních ku řat je realizován prost řednictvím velkoobjemových nákladních automobil ů. Kapacita t ěchto voz ů vždy sta čí na jeden zástav do každé z hal. To znamená, že pro dovoz veškerého zástavu všech hal bude t řeba celkem 30 voz ů za rok.

Dopravní zatížení odvozem jate čných brojler ů: Dopravní zatížení odvozem vykrmených brojler ů bude p ředstavovat za rok: Po čet vykrmených ku řat v jedné hale x obrátkovost x po čet hal : po čet ks na dopravním prost ředku = 85000 ks x 6 turnus ů x 5 hal : 5500 kus ů = cca 464 ks nákladních automobil ů obvyklého typu pro p řepravu brojler ů (nap ř. LIAZ-taha č).

Dopravní zatížení odvozem odpadních vod: V plánovaném využití areálu bude produkováno a skladováno v jímkách na vyvážení celkem 143,7 m 3 odpadních vod, které budou z jímek odváženy traktorovými cisternami o objemu 8 m 3. Tzn., že bude nutné odvést 18 cisteren.

Ing. Petr Pantoflí ček 18 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Dopravní zatížení odvozem kadaver ů:

Vzhledem k pravidelnému úhynu ku řat p řijíždí vozidlo asana ční služby do areálu ob jeden den, tedy 183 x ro čně.

Souhrn navrhovaný stav: Navrhovaný stav dopravy spojený Druh Vozidla Denní ekvivalent pr ůjezdu s provozem areálu chovu dr ůbeže (p říjezd- odjezd) (ro čně) Denn ě (rok/365*2) Nákladní v ůz 582+30+464+183 = 1259 6,9 Traktor 176++282+18 +=476 2,61 Osobní 1825 10 Celkem 3560 19,51

Denní kalkulace je provedena na kalendá řní rok (365 dn ů) nebo ť se jedná o areál zem ědělské prvovýroby, kde je kontinuální provoz. Z výše uvedeného p řehledu dopravy je patrné, že provoz areálu výkrmu dr ůbeže vykazuje pom ěrn ě nízkou dopravní náro čnost. Dopravní obsluha výkrmen dr ůbeže je celkov ě celkem nízká, zejména v porovnání s nap říklad chovem skotu. V porovnání se stávajícím stavem dojde ke zvýšení četnosti pr ůjezdu TNA. V navrhovaném stavu p ředstavuje provoz areálu p říjezd celkem 1755 ks nákladních automobil ů nebo traktor ů ro čně. Denní ekvivalent p říjezdu je tak 4,81 ks. Z hlediska ro ční zát ěže dojde k nár ůstu o 685 nákladních vozidel za rok, to znamená v pr ůměru nár ůst o 2 nákladní vozidla denn ě. V sou časném stavu je pot řeba nákladní dopravy pro uvedené přesuny na úrovni cca 1050 ks. Po p říjezdové komunikaci k areálu je vedena i doprava související s provozem rostlinné výroby provozovatele (p ředevším suši čky obilí a kuku řice) a s provozem sousedních výkrmen prasat. Chov dr ůbeže probíhá cyklicky dle turnus ů b ěhem roku, kdy nejvyšší četnosti jsou spojeny s ukon čením cyklu a jeho op ětovným nastartováním. Po čet pracovník ů obsluhujících areál z ůstane nezm ěněn. Dle podklad ů je dosahováno nejvyšších denních četností v dob ě sklizn ě kuku řic. Maximální denní četnosti tedy nebudou zm ěněny oproti stávajícímu stavu. Na základ ě uvedených informací lze p ředpokládat, že realizací zám ěru v žádném p řípad ě nejde ke zm ěně maxim četností dopravy spojené s provozem celého areálu. Dlouhodobé pr ůměry budou mírn ě zvýšeny. Podle orienta čních výpo čtů zpracovatele dokumentace p ředstavuje zatížení emisemi CO 2, NOx a HC tak malých hodnot, což p ři dobrých rozptylových podmínkách lokality je naprosto nevýznamné.

Stejn ě nevýznamné jsou i hlukové aspekty navrhované dopravy, nebo ť ta nep řinese zaznamenatelnou zm ěnu stávajícího stavu po silnici II. t ř. vedoucí obcí, která z ůstává dominantním prvkem z hlediska zatížení ovzduší emisemi z dopravy a hlukem.

Ing. Petr Pantoflí ček 19 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Provoz na silnici II/408 dle ŘSD pro s čítací úsek 6-4337 od vyúst ění 40842 do Strachotic po k řížení 397 v Hrádku: • Po čet t ěžkých nákladních vozidel: 974 vozidel/den • Po čet osobních vozidel: 1617 vozidel/den • Po čet Motocykl ů: 28 vozidel/den • Celkem: 2619 vozidel/den

Část dopravy navíc nebude sm ěrována p řes obytnou zástavu obce, ale p ůjde jinými sm ěry na polnosti oznamovatele. Celkové zhodnocení dopravního zatížení z hlediska kvantifikace pohybu vozidel jednotlivých typ ů a jejich emisní ú činky na ovzduší jsou uvedeny v následující kapitole.

B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH

B.III.1. Ovzduší

B.III.1.1 Hlavní bodové zdroje zne čišt ění ovzduší Při provozování jakéhokoliv druhu stájí vznikají rozkladem organické hmoty (zbytky krmiva, steliva, výkaly) látky, které mohou zp ůsobit zne čišt ění ovzduší. Jedná se především o amoniak, sirovodík, pachové látky a kysličník uhli čitý. Sirovodík a kysli čník uhli čitý se p ři dodržování zásad správného provozu, pro které provoz areálu výkrmnu brojler ů vytvá ří p říznivé p ředpoklady, pohybují na velice nízké úrovni koncentrace a nem ěly by v žádném p řípad ě p řekro čit parametry, uvedené v metodické p říru čce MZe. Za těchto p ředpoklad ů nemohou tyto emise v zásad ě ovlivnit životní prost ředí. Tyto koncentrace neovlivní negativn ě zdravotní stav zví řat ani obsluhy a v okolním prost ředí se díky dostate čnému řed ění v ětracím vzduchem výrazn ě negativním zp ůsobem neprojeví. P řesto je t řeba produkci amoniaku a zápachu, práv ě u chovu dr ůbeže v ěnovat v ětší pozornost než nap říklad u skotu, zejména u dojnic, kde s ohledem na charakter chovu a koncentraci a intenzitu zápachu a sou časn ě i úrove ň produkce amoniaku neprojevuje tolik negativn ě. Amoniak vzniká p ři degradaci bílkovin a p ři hydrolýze mo čoviny. P ři t ěchto degrada čních procesech jsou uvol ňovány také jiné - částe čně do zápachu intenzivn ější, a tudíž také více obt ěžující pachové látky, než je p ůsobení amoniaku. V pachových pásmech stájí je podíl, kterým amoniak p řispívá k chemicky znásobené intenzit ě zápachu, velmi vysoký. Zbývající pachové látky (merkaptany, skatoly…) p ředstavují dohromady mén ě než 15%.

Údaje emisního NH 3 faktoru na jeden kus u výkrmu brojler ů na hluboké podestýlce se v naší i v zahrani ční literatu ře pom ěrn ě výrazn ě liší. Zahrani ční literatura uvádí hodnoty nap ř. 0,04 kg (Janssen), 0,075 (Anonym), 0,2 (Möller), 0,24 (Asman). Je třeba si uv ědomit, že uvedené údaje zahrani čního výzkumu se týkají komplexního posouzení emitovaného amoniaku a to jak p ři ustájení zví řat, skladování hnoje a jeho aplikaci. Pro porovnání ješt ě uvádím oficiáln ě používané nizozemské parametry emisí

Ing. Petr Pantoflí ček 20 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

(emisní faktor), který má hodnotu 0,05 kg/kus/rok a údaje nam ěř ené u nás VÚZT v roce 1994, které se pohybují v intervalu 0,005 - 0,12 (0,138 = nosnice).

Vzhledem k tomu, že 29. 12. 2006 vyšlo ve Sbírce zákon ů nové na řízení vlády č. 615/2006 Sb., kterým jsou stanoveny emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdroj ů zne čiš ťování ovzduší a kde jsou uvedeny emisní faktory pro amoniak, je nutné úvahy o produkci uvést následovn ě:

EMISNÍ FAKTORY PRO VYJMENOVANÉ ZEM ĚDĚLSKÉ ZDROJE -1 -1 (kg NH 3 . zví ře . rok )

KATEGORIE ZVÍ ŘAT Stáj Hn ůj Kejda Zapravení do Pastva podestýlka trus půdy

Ku řice a nosnice 0,12 0 0,02 0,13 0 Brojle ři 0,10 0,01 0 0,10 0 Husy, kachny, kr ůty 0,35 0,03 0 0,35 0 Prasata Selata 2,0 0 2,0 2,5 0 Prasnice 4,3 0 2,8 4,8 0 Prasnice b řezí 7,6 0 4,1 8,0 0 Prasata výkrm 3,2 0 2,0 3,1 0

Areál výkrmu brojler ů - Navrhovaný neredukovaný stav:

Valtrovice - E.F.kg NH (kg/rok) Emise NH z chovu (t/rok) navrhovaný stav 3 3 Stáj Kateg. Kapacita Stáj Skladování zapravení Celkem Celková Z Z toho Z hmot. č. hnoje do p ůdy emise toho skladování toho tok NH 3 NH 3 ve hnoje pole ze stáje stáji (g/hod) 1 Br 88000 0,1 0,01 0,1 0,21 18,48 8,80 0,88 8,80 1004,57 2 Br 88000 0,1 0,01 0,1 0,21 18,48 8,80 0,88 8,80 1004,57 3 Br 88000 0,1 0,01 0,1 0,21 18,48 8,80 0,88 8,80 1004,57 4 Br 88000 0,1 0,01 0,1 0,21 18,48 8,80 0,88 8,80 1004,57 5 Br 88000 0,1 0,01 0,1 0,21 18,48 8,80 0,88 8,80 1004,57 440000 92,40 44,00 4,40 44,00 5022,83

Ing. Petr Pantoflí ček 21 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Areál výkrmu brojler ů - Stávající neredukovaný stav: Valtrovice – E.F.kg NH (kg/rok) Emise NH z chovu (t/rok) stávající stav 3 3 Stáj Kateg. Kapacita Stáj Skladování zapravení Celkem Celková Z Z toho Z hmot. č. hnoje do p ůdy emise toho skladování toho tok NH 3 NH 3 ve hnoje pole ze stáje stáji (g/hod) 1 Br 88000 0,1 0,01 0,1 0,21 18,48 8,80 0,88 8,80 1004,57 2 Br 88000 0,1 0,01 0,1 0,21 18,48 8,80 0,88 8,80 1004,57 3 Br 88000 0,1 0,01 0,1 0,21 18,48 8,80 0,88 8,80 1004,57 264000 55,44 26,40 0,88 26,40 3013,70

Areál výkrmu dr ůbeže oznamovatele pak pat ří mezi velké zdroje zne čiš ťování ovzduší, nebo ť mezi velké zdroje jsou za řazovány zem ědělské zdroje s celkovou ro ční emisí amoniaku nad 10 t. V uvedeném na řízení vlády jsou dále uvedeny technologie snižující emise amoniaku ze stájí, sklad ů kejdy nebo hnoje a jejich aplikace na pozemky. N ěkteré tyto technologie budou, vzhledem k velikosti areálu, využity a níže je uvedena produkce amoniaku p ři realizaci t ěchto opat ření. Minimalizaci produkce amoniaku a ostatních zápachových látek lze dosáhnout jak popsanými snižujícími technologiemi (enzymatické p řísady do krmiva a p řípadn ě podestýlky), tak správným provozováním chovu zví řat (plynulá a dostate čná ventilace stájí). Samoz řejm ě po ukon čení výkrmového cyklu okamžitý odvoz podestýlky mimo farmu podstatn ě sníží produkci amoniaku i zápachových látek pro danou oblast. Opat ření - zkrmování enzymatických látek snižujících emise amoniaku a zápachových látek - není na řízením vlády č. 615/2006 Sb. p římo vyžadované, s tím že by mělo být uplat ňováno v těch provozech, kde jsou k tomu n ějaké d ůvody (blízkost stájí k obytné zástavb ě, sm ěry v ětr ů, stížnosti ob čan ů…). V dalších výpo čtech a v rozptylové studii amoniaku je využita pouze 40 % redukce emise amoniaku ze stájí (zkrmování enzymatických látek snižujících emise amoniaku). Tato snižující technologie je využita i ve výpo čtu ochranného pásma chovu, kde je použita redukce –40 %. Redukovaná emise amoniaku po uplatn ění snižující opat ření spo čtená podle EF NV 615/06 Sb. Technologie krmení a napájení s biotechnologickými p řípravky = -40 % (snížení EF ze stáje) ponechání hnoje v klidu do vytvo ření p řírodní krusty = -40% (snížení EF ze skladování hnoje) zapravení hnoje do p ůdy p ři orb ě do 24 hod = -60% (snížení EF z aplikace hnoje) Valtrovice - E.F.kg NH (kg/rok) Emise NH z chovu (t/rok) navrhovaný stav 3 3 Stáj Kateg. Kapacita Stáj Skladování zapravení Celkem Celková Z Z toho Z hmot. č. hnoje do p ůdy emise toho skladování toho tok NH 3 NH 3 ve hnoje pole ze stáje stáji (g/hod) 1 Br 88000 0,06 0,006 0,04 0,106 9,33 5,28 0,53 3,52 602,74 2 Br 88000 0,06 0,006 0,04 0,106 9,33 5,28 0,53 3,52 602,74 3 Br 88000 0,06 0,006 0,04 0,106 9,33 5,28 0,53 3,52 602,74 4 Br 88000 0,06 0,006 0,04 0,106 9,33 5,28 0,53 3,52 602,74 5 Br 88000 0,06 0,006 0,04 0,106 9,33 5,28 0,53 3,52 602,74 440000 46,64 26,40 2,64 17,60 3013,70

Ing. Petr Pantoflí ček 22 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Pro úplnost je níže uvedena produkce amoniaku ve stájích prasat jiného provozovatele:

Stáje výkrmu prasat E.F.kg NH 3 (kg/rok) Emise NH 3 z chovu (t/rok) Stáj Kategori Kapacit Stáj Sklad. zapravení Celkem Celková Z Z Z hmot. č. e a Kejdy do p ůdy emise toho toho toho tok NH 3 NH 3 ve kejda pole ze stáje stáji (g/hod) 6 VP 1870 3,2 2 3,1 8,3 15,52 5,98 3,74 5,80 683,11 7 VP 1870 3,2 2 3,1 8,3 15,52 5,98 3,74 5,80 683,11 3740 31,04 11,97 7,48 11,59 1366,21

V těchto stájích jsou také uplat ňovány snižující technologie, které jsou p ředepsány integrovaným povolením pro tuto farmu. Níže v tabulce je uvedena produkce amoniaku p ři zapo čtení t ěchto technologií.

Redukovaná emise amoniaku po uplatn ění snižující opat ření spo čtená podle EF NV 615/06 Sb. Technologie krmení s biotechnologickými p řípravky = -40 % (snížení EF ze stáje) zakrytí povrchu jímky fólií = -60% (emise ze skladování kejdy) vle čená botka p ři aplikaci digestátu = -40% (emise z aplikace kejdy) Stáje výkrmu prasat E.F.kg NH 3 (kg/rok) Emise NH 3 z chovu (t/rok) Stáj Kategorie Kapacita Stáj Sklad. zapravení Celkem Celková Z Z Z hmot. č. Kejdy do p ůdy emise toho toho toho tok NH 3 NH 3 ve kejda pole ze stáje stáji (g/hod) 6 VP 1870 1,92 0,8 1,86 4,58 8,56 3,59 1,50 3,48 409,86 7 VP 1870 1,92 0,8 1,86 4,58 8,56 3,59 1,50 3,48 409,86 3740 17,13 7,18 2,99 6,96 819,73

S ohledem na kapacitu areálu bude u stájí dosaženo hmotnostního toku emisí amoniaku nad 500 g/h. (hodnoty hmotnostního toku jednotlivých stájí jsou uvedeny v tabulce). Na tyto stáje se vztahuje emisní limit amoniaku, stanovený výše uvedeným na řízením vlády, který p ředstavuje 50 mg/m 3 a platí p ři hmotnostním toku emisí vyšším než 500 g/h (na ř. vl. Č. 356/02 Sb.).

Imisní situace v okolí st řediska je podrobn ě rozebrána v rozptylové studii amoniaku, zpracované v rámci posuzování. Výpo čtem podle schválené metodiky Symos97. Je prokázáno, že bude v případ ě navrhovaného stavu u obytné zástavby dodržován d říve platný imisní limit pro amoniak.

Pro komplexní posouzení vliv ů posuzovaného zám ěru investora na kvalitu ovzduší jsou dále uvedeny n ěkteré další dopl ňující údaje produkci a to oxidu uhli čitého, prachu, vodních par a celkového tepla produkovaného zví řaty ve stájích.

Ing. Petr Pantoflí ček 23 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Produkce oxidu uhli čitého a tepla vykrmovanými brojlery

Podle Informa čního listu Mze ČR 03.01.01. 11/1993, Základní provozn ě technologické ukazatele pro dr ůbež, je produkce oxidu uhli čitého a tepla stanovena v závislosti na živé hmotnosti následovn ě: Produkce CO 2

Hmotnost( kg/ks) Prod. CO 2 na 1 ks (mg . s -1 . ks -1) 0,1 0,12 0,5 0,39 1 0,65 2 1,1

Při plném naskladn ění a pr ůměrné váze 0,8 kg bude produkce CO 2 činit 840 kg za hodinu.

Prod. tepla -1 -1 PC Hmotnost v kg.ks W . ks p ři teplot ě t 1 ve 10 15 20 25 30 0,1 2,0 1,9 1,8 1,6 1,5 0,5 6,2 5,8 5,4 5,0 4,7 1,0 10 9,4 8,8 8,2 7,6 2,0 16,2 15,3 14,3 13,3 12,3

o Při pr ůměrné teplot ě t 1 = 25 C , při plném naskladn ění a p ři pr ůměrné váze 0,8 kg je produkce celkového tepla následující: 440000 x 6,8 W = 2992 kW

Produkce vodních par

-1 Hmotnost Prod. Vodních par v mg . ks p ři teplot ě t 1 ve v kg.ks -1 10 15 20 25 30 0,1 0,12 0,15 0,19 0,25 0,31 0,5 0,37 0,47 0,61 0,79 1,0 1 0,61 0,78 1,0 1,3 1,7 2 1,0 1,3 1,7 2,1 2,7

o Při pr ůměrné teplot ě t 1 = 25 C , při plném naskladn ění 440000 ks ku řat a pr ůměrné váze cca 0,8 kg je produkce vodních par následující: 440000 x 1,05 mg/sec/ks = 1663 kg/hod.

Ing. Petr Pantoflí ček 24 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Produkce prachu

Výstavba

Za do časný plošný zdroj zne čišt ění je možné považovat vlastní prostor staveništ ě, který m ůže být zdrojem sekundární prašnosti. Jedná se p ředevším o n ěkteré druhy prací - zemní práce či do časné skládky sypkých materiál ů. Pro tyto zdroje je s ohledem na jejich charakter obtížné exaktn ě stanovit množství emitujících látek či dobu jejich p ůsobení. Vzhledem k charakteru výstavby a jejího umíst ění není nutné tyto zdroje podrobovat žádné speciální analýze.

Provoz

Hlavními potencionálními zdroji prachu za provozu farmy bude pneumatické pln ění zásobních v ěží na jadrná krmiva z p řepravních voz ů a manipulace se stelivem ve stájích. Krmné sm ěsi jsou do areálu naváženy tzv. KUKA vozy, kterými jsou hermetickou cestou pneumaticky dopravovány do uzav řených zásobník ů krmiv u stájí. Každý zásobník je opat řen tkaninovým filtrem, který zabra ňuje úniku prachu do ovzduší. Od zásobník ů je krmivo dopravováno k míst ům spot řeby pomocí uzav řených trubkových spirálových dopravník ů. Vznikající množství prachu je tedy eliminováno použitou technologií. Zůstává tedy v zásobnících na krmivo a je spot řebováno zví řaty. Z tohoto d ůvodu nelze hovo řit o vzniku prašnosti p ři manipulaci s krmivem. Dalším možným zdrojem prachu u posuzovaného provozu je p ředevším nastýlání podestýlky p řed zahájením výkrmového cyklu, dále pak z vlastního provozu – výkrmového cyklu. U posuzovaného provozu se jedná o manipulaci se stelivovou slámou. U stelivových provoz ů je možné p ředpokládat s celkovou prašností na úrovni 0,1% z množství nastýlaného materiálu. Skute čná prašnost p ři manipulaci se stelivovou slámou či pilinami bude jednozna čně odvislá od její vlhkosti, stavu a zp ůsobu rozprostírání po stáji. Předpokládaná ro ční spot řeba steliva 264 t/rok Předpokládaný podíl prachu 264 kg/rok

Prach p ři manipulaci se slámou p ři stlaní z ůstane usazen ve stájovém prostoru a nebude emitován do okolí. V pr ůběhu výkrmu dochází k ur čité produkci prachu produkovaného zví řaty jedná se o pe ří, úlomky a prachové částice ze suché podestýlky. Ten se op ět usazuje ve stájovém prostoru, ale je i z části ventilací emitován do blízkého okolí stáje. K tomuto dochází především v letním období za teplých suchých dní, kdy jsou haly intenzivn ě prov ětrávány a dochází k v ětšímu vysoušení podestýlky.

Zne čišt ění ovzduší zp ůsobené vytáp ěním hal ho řáky na zemní plyn

Jak již bylo výše uvedeno, pro zajišt ění vytáp ění vnit řního prostoru jednotlivých hal je po čítáno s využitím celkem 40 p římotopných jednotek Priva o výkonu každého 125kW, umíst ěných p římo ve stájích a napojených na rozvody plynu. Jet Master je termostaticky řízené za řízení s vypínací pojistkou p ři zhasnutí plamene, která automaticky vypíná p řívod plynu.

Ing. Petr Pantoflí ček 25 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Maximální Spot řeba zemního plynu jednoho za řízení je cca 12,6 m 3.hod -1. Z hlediska za řazení jako zdroje zne čišt ění ovzduší se jedná o soubor malých zdroj ů. Celková sou časná ro ční spot řeba zemního plynu ve t řech halách výkrmu je 195000 m3 a tak lze p ředpokládat, že po zprovozn ění dalších dvou hal, naroste spot řeba na 325 000 m3. Zárove ň je nutno upozornit, že provoz ho řák ů je cyklický, řízený klima po číta čem a jejich provoz není v žádném p řípad ě plynulý. Je z řejmé, že používané palivo zemní plyn a jeho p římé spalování vyhovuje požadavk ům na ochranu ovzduší. Každé spalování je chemický proces, provázený vývinem tepla za zna čné spot řeby vzduchu, kdy dochází ke spalování kyslíku a dusíku z ovzduší a zárove ň ke spálení daného paliva a produkci škodlivých látek v závislosti na prvkovém složení daného paliva. Pro výpo čet emise zne čiš ťujících látek z provozu p římotopných ho řák ů byly použity emisní faktory z přílohy č. 2 k vyhlášce č. 205/2009 Sb.

Při spálení 10 6 m 3 zemního plynu vzniká teoretická produkce:

TZL SO 2 NO x CO Org.látky (kg) (kg) (kg) (kg) (kg) Produkce zne č. látek p ři 20 9,6 1300 320 64 spálení 106 m3 plynu Emise p ři plánované ro ční 6,5 3,12 422,5 104 20,8 spot řeb ě v areálu 325000 m 3

Produkce zne čiš ťujících látek z vytáp ění hal je tak nízká, že je zbyte čné modulovat jejich rozptyl v programu SYMOS97, nebo ť je zcela jisté, že nedojde k překro čení imisních limit ů pro tyto látky v hodnoceném území. Při provozování všech hal nedojde v žádném p řípad ě k p řekro čení emisních limit ů pro zne čiš ťující látky, uvedené v platných p ředpisech. K produkci SO 2 nedochází prakticky v ůbec a produkce ostatních škodlivin bude výrazn ě pod stanovenými limity.

B.III.1.2 Hlavní liniové a plošné zdroje zne čišt ění ovzduší Liniové zdroje - doprava Liniové zdroje zne čišt ění jsou p ředstavovány prakticky všemi dopravními prost ředky, které se budou pohybovat po p říjezdové cest ě k areálu živo čišné výroby nebo v rámci vnitrozávodových komunikací st řediska. Rozbor rozsahu dopravy spojené s provozem rekonstruovaných stájí jsem podrobn ě uvedl v p ředcházející kapitole. Z uvedené frekvence lze podle údaj ů, které jsou získány z výpo čtu programem MEFA v.06 (Mobilní Emisní Faktory verze 2006), zjistit zhruba úrove ň zne čišt ění z uvedených liniových zdroj ů Tento program umož ňuje výpo čet univerzálních emisních faktor ů ( µg/km – g/km) pro všechny základní kategorie vozidel r ůzných emisních úrovní pohán ěných jak kapalnými, tak i alternativními plynnými pohonnými hmotami. Program zohled ňuje rovn ěž další zásadní vlivy na hodnotu emisních faktor ů – rychlost jízdy, podélný sklon vozovky i stárnutí motorových vozidel. Tímto programem lze provád ět vzájemn ě porovnatelné výpo čty emisí z dopravy či hodnocení vliv ů motorových vozidel na ovzduší. Pro ur čení emisních parametr ů skupin vozidel OA (osobní automobil), LNA (lehký nákladní automobil a TNA (t ěžký nákladní automobil) byly pomocí programu MEFA použity pro rok 2010 následující parametry): Ing. Petr Pantoflí ček 26 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Typ Palivo Pr ůměrný rok Emisní úrove ň Rychlost Vzdálenost vozidla výroby (km/h): přejezdu (km) OA Benzin 2005 Euro3 50 0,7 TNA Diesel 2003 Euro2 30 0,7

Emisní faktory rok 2010 (g/km) Typ Palivo tuhé částice SO NO CO CxHy (PM10) 2 x vozidla OA 0,0005 0,0048 0,1862 0,0537 0,0664 0,0005 TNA 0,6582 0,018 24,082 6,052 2,108 0,6582

Je uvažován p říjezd a odjezd ze st řediska po místní p říjezdové komunikaci a silnici II. t ř. vedoucí obcí a ur čitý pohyb po st ředisku v celkové délce pr ůjezdu 0,7 km. Podle toho lze p ředpokládat, s ohledem na frekvenci pohybu (uvedeno v části B.II.4.2 Doprava) a obsah hlavních škodlivin ve výfukových plynech jednotlivých reprezentant ů, zhruba následující úrove ň zne čišt ění (traktory jsou za řazeny mezi TNA):

Navrhovaný stav Celkové emise (g/den) Celkové emise (kg/rok)

Typ Po čet Po čet tuhé SO 2 NO x CO CxHy tuhé SO 2 NO x CO CxHy vozidla přejezd ů ujetých látky látky denn ě km OA 10 7 0,004 0,034 1,303 0,376 0,465 0,001 0,012 0,476 0,137 0,17 TNA 9,51 6,657 4,382 0,12 160,3 40,29 14,03 1,599 0,044 58,52 14,71 5,122 Celkem 19,51 4,385 0,153 161,6 40,66 14,5 1,601 0,056 58,99 14,84 5,292

Tato emisní zát ěž je nevýznamná, p ředevším vzhledem k celkovému provozu na silnici II. t ř. vedoucí obcí.

Hlavní zdroj plošného zne čišt ění p ředstavuje vyvážení statkových hnojiv na plochy ur čené k hnojení. Exaktní tuzemské údaje o uvoln ěném množství amoniaku p ři tomto procesu nejsou k dispozici, nebo ť emise amoniaku do ovzduší ovliv ňuje řada faktor ů (nap ř. zp ůsob aplikace, v časnost zaorání, p ůdní podmínky, pov ětrnostní podmínky atd.). Zde je t řeba zohlednit, že řádné hnojení pozemk ů statkovými hnojivy vede ke zvýšení podílu organické hmoty v p ůdě a sou časn ě ke snížení problém ů p ři využití živin z pr ůmyslových hnojiv a k jejich sníženému vyplavování do spodních vrstev p ůdy a dále do podzemních vod. Podle p řílohy č. 2 k na řízení vlády č. 615/2006 Sb., je možné do ur čité míry odhadnout emisi amoniaku v této fázi manipulace s podestýlkou. Spo čtené ro ční emise podle EF jsou uvedeny ve výše uvedených tabulkách. V navrhované provozu je zavedena tato snižující technologie – zapravení hnoje do půdy p ři orb ě do 24 hodin = -60% ( snížení EF z aplikace hnoje).

Ing. Petr Pantoflí ček 27 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

B.III.2. Odpadní vody

Odpadní vody budou p ředstavovány splaškovými vodami z provozu soc. za řízení, které jsou skladovány v samostatné jímce a odpadními vodami z dezinfekce stájových prostor, které budou skladovány ve stávající jímce. Nové objekty stájí budou odkanalizovány splaškovou kanalizací do této jímky.

B.III.2.1 Odpadní vody splaškové

Produkce odpadních vod ze sociálního za řízení je dána spot řebou vody na jednu osobu a po čtem pracovník ů zajiš ťujících obsluhu výkrmny. Podle výpo čtu provedených ve stati v ěnované spot řeb ě vody bude za rok vyprodukováno 60 m 3 t ěchto odpadních vod. Odpadní vody jsou skladovány v samostatné jímce na vyvážení a odváženy na ČOV. Po výstavb ě nedojde ke zvýšení produkce.

B.III.2.2. Odpadní vody z provozu stájí Pr ůměrná ro ční produkce odpadních vod z dezinfekce stájového prostoru všech výkrmových hal je také uvedena v kapitole spot řeba vody a činí 83,7 m 3/rok .

Tyto odpadní vody, které vznikají p ři o čist ě hal obsahují i zbytky podestýlky a budou využívány jako tekutá statková hnojiva na pozemcích oznamovatele. Všechny budou skladovány ve stávající nepropustné jímce o kapacit ě 60 m 3. Kapacita jímky tak vyhovuje požadavk ům daným zákonem 156/98 Sb., resp. vyhláškou MZe č. 274/98 Sb. ve zn ění pozd ějších p ředpis ů (vyhl. č. 476/2000 Sb. a vyhl. č. 473/02 Sb.), o skladování a zp ůsobu používání hnojiv, kde je v § 4, odst. 3 uvedena doba skladování tohoto druhu odpadních vod minimáln ě 3 m ěsíce. Oplachové vody i s částe čným obsahem dezinfek čních prost ředk ů, které jsou používány pro dezinfekci prostoru po provedené o čist ě, budou v jímce zadrženy dostate čně dlouho na odbourání aktivních látek v těchto prost ředcích (nap ř. chloru). Podlahy nových stájí a všechny prvky splaškové kanalizace musí být řešeny jako vodot ěsné. Technické řešení t ěchto prostor musí vyhovovat požadavk ům české legislativy, zejména požadavk ům zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o zm ěně n ěkterých zákon ů (vodní zákon) a vyhlášce Ministerstva pro místní rozvoj č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby. Investor musí mít k dispozici zápisy o zkouškách vodot ěsnosti jímky a celé splaškové kanalizace, provedené podle ČSN 75 09 05 autorizovanou firmou.

B.III.2.3. Odpadní vody deš ťové nekontaminované

Množství nových deš ťových vod bude vyplývat z úrovn ě srážek v dané oblasti a plochy st řech nových objekt ů a obslužné komunikace). Rozsah t ěchto nových ploch je 13000 m 2. Výstavbou bude tedy nov ě vznikat cca 5500 m 3 deš ťových vod za rok (130000 x 0,529 x 0,8 = 5501,6). Uvedený nár ůst je možno považovat za celkem nevýznamný, p ředevším z důvodu rozsáhlosti zpevn ěných ploch a st řech celého st řediska.

Ing. Petr Pantoflí ček 28 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Deš ťové vody budou z nových st řech budou svedeny stejn ě jako ze stávajících výkrmových hal na terén, kde budou zasakovány plošně.

Přísp ěvek nov ě zpevn ěných ploch je tak pro úplnost podklad ů odhadován pro přívalový déš ť p ři stanovených parametrech: sou činitel odtoku f = 0,80, 2 sb ěrná plocha S b = 13000 m , převodní sou činitel na m 3 = 0,9 intenzita 15-timinutového dešt ě je i = 130 l/sec/ha. 3 Qz = 0,9 x 0,8 x 1,3 x 0,130 x 900 = 109,5 m Uvedený p řísp ěvek je možno pokládat za malý.

B.III.3. Odpady

Odpady jsou hodnoceny a klasifikovány podle vyhlášky 381/01 Sb. ze dne 9. 11. 2001, kterou byl vydán katalog odpad ů a stanoveny další seznamy odpad ů. Odpady jsou vypo čítány a zhodnoceny v rozd ělení podle časového období jejich vzniku a podle míry znalostí o možných drahách jednotlivých odpad ů je uvedeno i možné řešení této otázky. Při nakládání s odpady musí být respektovány zásady zákona č.185 ze dne 15. kv ětna 2001 Sb., o odpadech a o zm ěně n ěkterých dalších zákon ů v četn ě návazných provád ěcích vyhlášek MŽP, dále zejména zmín ěné vyhl. č. 381/2001 a vyhl. č.383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady. Původce odpad ů zejména je povinen: a) odpady za řazovat podle druh ů a kategorií podle § 5 a 6 b) odpady, které sám nem ůže využít nebo odstranit v souladu s tímto zákonem a provád ěcími právními p ředpisy, p řevést do vlastnictví pouze osob ě oprávn ěné k jejich převzetí podle § 12 odst. 3, a to bu ď p římo, nebo prost řednictvím k tomu z řízené právnické osoby c) každý má p ři své činnosti nebo v rozsahu své p ůsobnosti povinnost v mezích daných tímto zákonem zajistit p řednostní využití odpad ů p řed jejich odstran ěním v souladu s § 11

B.III.3.1. Odpady vznikající p ři výstavb ě

Hlavním odpadem, vznikající p ři realizování zám ěru bude výkopová zemina ze stavby stájí. Výkopová zemina, hlušina, p řípadn ě kameny je katalogem klasifikována jako O - ostatní odpad, kód druhu odpadu 17 05 04, p řípadná část 17 05 06 (hlušina). Její množství lze v sou časné dob ě, s ohledem na projek ční p řipravenost, stanovit pouze technickým odhadem (není znám p řesný zp ůsob zakládání staveb). Lze p ředpokládat, že část zeminy z výkopových prací bude využita pro terénní úpravy a zbytek bude odvezen na ur čenou skládku. P řesná kubatura hrubých terénních úprav a výkop ů bude zpracována až na úrovni řešení projektové dokumentace. Podle technického odhadu by mohlo vzniknout zhruba 2000 t tohoto odpadu. Ing. Petr Pantoflí ček 29 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Dalším odpadem, vznikajícím p ři výstavb ě budou odpady charakteru stavebních zbytk ů, od řezk ů či zmetk ů (sklo, cihla, kabely..). Ty budou ukládány na samostatnou stavební meziskládku a odstra ňovány v souladu s p ředpisy. Obalový materiál z plast ů (15 01 02 - O) tomto p řípad ě fólie a obaly od sou částek nebo nápoj ů či jiných nezávadných tekutin nebo materiál ů v odhadnutém množství cca 100 kg, budou pr ůběžn ě odstra ňovány stavební dodavatelskou firmou (odvozem na skládku TKO). Také papírové (15 01 01 – O) či d řev ěné obaly (15 01 03 – O) od nap ř. technologických sou částek a jiných materiál ů se budou odstra ňovat sb ěrem a odvozem na skládku nebo do sb ěrných surovin. Při finálních nát ěrech železných prvk ů bude vznikat z nanášení nát ěrových hmot (k. č. 08 01 11) barva s obsahem halogenových rozpoušt ědel, kategorie N. Její p řípadné zbytky budou odstra ňovány odbornou firmou. Do doby odvozu ze staveništ ě musí být skladovány v nepropustné nádob ě v uzav řené místnosti. Investor stavby musí vytvo ří v rámci za řízení staveništ ě podmínky pro t říd ění a shromaž ďování jednotlivých odpad ů v souladu se stávajícími p ředpisy v oblasti odpadového hospodá řství. O vznikajících odpadech v pr ůběhu stavby a zp ůsobu jejich odstran ění nebo využití bude vedena odpovídající evidence.

Dále bude v pr ůběhu výstavby vznikat n ěkolik dalších druh ů odpad ů, které jsou specifikovány v níže uvedené tabulce.

Kód Druh odpadu Kategorie Množství (t) Pravd ěpodobný zp ůsob nakládání odpadu odpadu 08 01 11 Odpadní barvy a laky obsahující N 0,02 skladování v neprop. nádob ě v uzav řené místnosti, organická rozpoušt ědla nebo jiné pak odstra ňovány odbornou firmou nebezpe čné látky 08 01 12 Jiné odpadní barvy a laky neuvedené O případná část skladování v neprop. nádob ě v uzav řené místnosti, pod číslem 08 01 11 předchozího pak odstra ňovány odbornou firmou 15 01 01 papírové a lepenkové obaly O 0,2 prodej do sb ěr.surovin (zbytky obal ů od technologie sou částek atp.) 15 01 02 Plastové obaly O 0,10 Předání oprávn ěné osob ě a odvoz k jinému využití nebo na skládku, pr ůběžný odvoz nebo ukládání na staveništní meziskládku a odvoz po ukon čení stavby 15 01 03 Dřev ěné obaly O 1,0 Odvoz k jinému využití nebo p ředání oprávn ěné osob ě 17 01 01 Beton O 0,5 Předání oprávn ěné osob ě a odvoz k jinému využití nebo na skládku, pr ůběžný odvoz nebo ukládání na staveništní meziskládku a odvoz po ukon čení stavby 17 01 02 Cihly O 0,1 Předání oprávn ěné osob ě a odvoz k jinému využití nebo na skládku, pr ůběžný odvoz nebo ukládání na staveništní meziskládku a odvoz po ukon čení stavby 17 01 07 Sm ěsi betonu, cihel,tašek a keramických O 0,1 Předání oprávn ěné osob ě a odvoz k jinému využití výrobk ů neuvedené pod č. 17 01 06 nebo na skládku, průběžný odvoz nebo ukládání na staveništní meziskládku a odvoz po ukon čení stavby 17 02 01 Dřevo O 1,0 Odvoz k jinému využití nebo p ředání oprávn ěné osob ě 17 02 02 Sklo O 0,10 Předání oprávn ěné osob ě a odvoz k jinému využití nebo na skládku, pr ůběžný odvoz nebo ukládání na staveništní meziskládku a odvoz po ukon čení stavby 17 02 03 Plast O 0,01 Předání oprávn ěné osob ě a odvoz k jinému využití nebo na skládku, pr ůběžný odvoz nebo ukládání na staveništní meziskládku a odvoz po ukon čení stavby 17 04 05 Železo a ocel O 0,1 prodej do sb ěr.surovin. 17 04 11 Kabely neuvedené pod 17 04 10 O 0,05 Předání oprávn ěné osob ě a odvoz k jinému využití (neobsahující ropné látky, uhelný dehet a jiné nebo na skládku, pr ůběžný odvoz nebo ukládání na Ing. Petr Pantoflí ček 30 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Kód Druh odpadu Kategorie Množství (t) Pravd ěpodobný zp ůsob nakládání odpadu odpadu nebezpe čné látky) staveništní meziskládku a odvoz po ukon čení stavby 17 05 04 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 O 2000 částe čně využití p ři kone čných terénních úpravách 05 03 (neobsahující nebezpe čné látky) areálu, částe čně odvoz na skládku nebo odvoz k jinému využití 17 05 06 Vyt ěžená hlušina neuvedená pod číslem 17 O případná část částe čné využití p ři ter. úpravách areálu, částe čně 05 05 (neobsahující nebezpe čné látky) předchozího odvoz na skládku nebo odvoz k jinému využití

B.III.3.2. Odpady vznikající p ři provozu

Při manipulaci s krmivy bude zákonit ě vznikat ur čité množství odpadu - zbytky krmiv (k. č. 02 01 03 – odpad rostlinných pletiv), který bude odvážen spolu s podestýlkou. Dalším odpadem vznikajícím provozem stájí jsou plastové obaly od dezinfek čních prost ředk ů používaných k dezinfekci stájových prostor. Tento N odpad se nazývá agrochemické odpady obsahující nebezpe čné látky, v katalogu mají kód 02 01 08 a bude vznikat v množství cca 100 kg. Obaly od použitých veterinárních lé čiv - název druhu odpadu - Jiná nepoužitelná lé čiva neuvedená pod číslem 18 01 07, kód 18 02 08, kterých bude cca 50 kg za rok. Tyto odpady je možno také zařadit pod kat. č. skupiny 15 – odpadní obaly. Provozovatel musí zajistit jejich odstran ění oprávn ěnou osobou. Vzniká také odpad ze znehodnocených zá řivek k. č. 20 01 21, N - Zá řivky a jiný odpad obsahující rtu ť v odhadovaném množství cca 5 kg/rok. Investor je povinen do doby odvozu zabezpe čit uskladn ění nebezpe čných odpad ů do odpovídajících nádob a opat řit je identifika čními listy nebezpe čných odpad ů. Vedle t ěchto hlavních odpad ů vznikají v celém areálu v menším množství uli ční smetky č. 20 03 03, kategorie O, vznikající p ři čišt ění komunikací a sm ěsný komunální odpad (k. č 20 03 01 - O). Z hlediska nakládání s odpadem po jeho vzniku a jeho likvidace je řešena smluvn ě v návaznosti na systém odvozu komunálního odpadu v obci.

Souhrn p ředpokládaných odpad ů, vznikajících b ěhem provozu stájí, lze prezentovat v následující tabulce:

Kód Druh odpadu Kategorie Množství odpadu odpadu (t) 02 01 03 Odpad rostlinných pletiv O 0,1 (zbytky krmiv) 02 01 08* agrochemické odpady obsahující nebezpe čné látky N 0,1 13 02 05* Nechlorované minerální motorové,p řevodové a mazací N 0,001 oleje 13 02 06 Syntetické motorové, p řevodové a mazací oleje N 0,005 15 01 01 papírové a lepenkové obaly O 0,05 (zbytky obal ů od technologie sou částek atp.) 15 01 02 Plastové obaly O 0,05 16 01 07 Olejové filtry N 0,005 18 02 08* Jiná nepoužitelná lé čiva neuvedená pod číslem 18 02 07 N 0,05 20 01 21* Zá řivky a jiný odpad obsahující rtu ť N 0,005 20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad O 5 20 03 01 Sm ěsný komunální odpad O 0,1 20 03 03 uli ční smetky O 0,5

Ing. Petr Pantoflí ček 31 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Mimo zákon o odpadech vznikají n ěkteré d ůležité vedlejší produkty – zejména dr ůbeží podestýlka a odpadní vody z provozu stájí (pojednány v předchozí části). I když tyto vedlejší produkty živo čišné výroby úmysln ě ne řadím mezi odpady, bylo by možné jim přid ělit kat. číslo 02 01 06. Nakládání s vyprodukovanou hlubokou podestýlkou, pokud ji p ůvodce - provozovatel neozna čí jako odpad a bude využívána jako zem ědělské organické hnojivo, nebude podléhat zákonu o odpadech, ale bude se řídit zákonem č. 156/1998 Sb., v platném zn ění. Ze zem ědělského (zejména agronomicko-pedologického) hlediska nelze uvedená statková hnojiva považovat za odpad, ale za cenné organické hnojivo, bez kterého nelze dosáhnout optimální struktury p ůdy ani vyhovující p ůdní úrodnosti. Pro zem ědělský podnik nejsou tyto produkty odpadem, ale je s nimi nakládáno v souladu se zákonem č. 156/98 Sb., o hnojivech. Celková bilance produkce podestýlky vychází z celkového po čtu vykrmované dr ůbeže a pr ůměrné produkce v jednotlivých cyklech výkrmu.

Produkce dr ůbeží podestýlky Hala Kategori kapacita Produkce Po čet Ro ční e (1000 ks turnus ů produkce dr ůbeže x 1 (t) turnus 1 Brojler 88000 1,6 6 844,8 2 Brojler 88000 1,6 6 844,8 3 Brojler 88000 1,6 6 844,8 4 Brojler 88000 1,6 6 844,8 5 Brojler 88000 1,6 6 844,8 celkem 440000 4224

V pr ůběhu roku b ěžn ě dochází k úhynu vykrmovaných ku řat. I když zákon č. 185/2001 Sb., v § 2 odst. 1 písm. f, ze své p ůsobnosti výslovn ě vylu čuje nakládání s uhynulými t ěly zví řat a odkazuje je na zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární pé či, je podle názoru zpracovatele dokumentace s tímto materiálem nutné obecn ě zacházet jako s odpadem s nebezpe čnými vlastnostmi. V daném p řípad ě, p ři této technologii ustájení a za dobrých zoohygienických podmínkách, lze uvažovat pom ěrn ě nízké procento úhynu a to cca 4 %. To znamená, že ro čně m ůže dojít k úhynu zhruba 105 000 ks ku řat o pr ůměrné hmotnosti cca 0,8 kg, tedy celkem 84 t. Jejich do časné uskladn ění je provád ěno plastových kontejnerech u každé haly, které jsou odváženy ke vjezdu do areálu, aby vozidlo asana ční služby nezajížd ělo dovnit ř. Provozovatel musí zabezpečit především trvalé zabezpe čení kadaver ů proti kontaminaci deš ťových vod v běžném provozu pravidelný a odvoz kadaver ů k likvidaci do nejbližšího asana čního ústavu. Odvoz je v sou časné dob ě ob jeden den.

Ing. Petr Pantoflí ček 32 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

B.III.3.3. Odpady, které by mohly vzniknout p ři havárii

V rámci provozu posuzovaného areálu by mohlo k dané situaci vzniku odpad ů p ři havárii dojít nap ř. p ři havárii jímky na odpadní vody, kdy by mohlo dojít teoreticky k úniku uskladn ěných látek do okolního terénu. Z tohoto d ůvodu je nutné, aby jímka byla řešena v souladu s požadavky zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o zm ěně n ěkterých zákon ů (vodní zákon) a zákona č. 308/2000 Sb., resp. provád ěcí vyhl. č. 476/2000 Sb., O skladování a zp ůsobu používání hnojiv a pravideln ě kontrolován jejich technický stav v intervalech daných zákonnými p ředpisy. Množství vyprodukovaných odpadních vody je uvedeno v p ředchozích kapitolách.

Další odpad, který by mohl v p řípad ě havárie vzniknout, jsou úniky paliv či mazadel z prost ředk ů mechanizace, p ři jejich poruchách nebo haváriích. Mohl by tak vznikat N odpad k. č. 13 02 04, p říp. 13 02 05. 13 02 06, 13 02 07 nebo 13 02 07 - vše různé odpadní oleje pro spalovací motory a p řevodovky, p řípadn ě odpad zeminy zne čišt ěné ropnými látkami (17 05 03* - Zemina a kamení obsahující nebezpe čné látky). Tyto druhy odpad ů je nutné likvidovat podle p říslušných p ředpis ů odpadového hospodá řství ve vazb ě na ochranu vod p řed zne čišt ěním ropnými látkami, ve vztahu k opat řením, rozpracovaným v havarijním řádu farmy. P ředevším je nutné únik ům t ěchto látek p ředcházet a to především dobrým technickým stavem mechanizace a dodržováním dopravních p ředpis ů. Kvantitativní úvahy nejsou uvád ěny, nebo ť je nelze odhadnout. Nelze zcela opomenout málo pravd ěpodobnou možnost likvidace zví řat z d ůvodu nakažení chovu n ějakou nebezpe čnou nákazou. Pak by se jednalo o manipulaci s kadavery zví řat, které jak je již uvedeno výše řeší zákon o veterinární pé či. Poslední uvažovaný typ havárie je možný požár objekt ů. Zde by potom nejv ětší objem odpad ů p ředstavovala stavební su ť - Sm ěsné stavební a demoli ční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03 (k. č. 17 09 04 - O), p řípadn ě s ur čitým podílem odpadu - Jiné stavební a demoli ční odpady (v četn ě sm ěsných stavebních a demoli čních odpad ů) obsahující nebezpe čné látky sm ěsný stavební odpad (k. č. 17 09 03* - N).

B.III.4. Ostatní (nap říklad hluk a vibrace, zá ření, zápach, jiné výstupy – p řehled zdroj ů, množství emisí, zp ůsoby jejich omezení)

B.III.4.1. Hluk, vibrace zá ření

Výstavba Pr ůběh výstavby bude p ředstavovat časov ě omezené a ob časné zvýšení hladiny hluku a vibrací v okolí staveništ ě v d ůsledku použití stavební mechanizace a dopravních prost ředk ů. Dalším možným zdrojem vibrací budou n ěkteré stavební práce jako je dusání a vibrování p ři betonáži. Vzdálenost zdroj ů hluku od chrán ěných venkovních prostor a objekt ů bude prom ěnlivá v závislosti na aktuální činnosti. Stejn ě tak se bude lišit i akustický výkon jednotlivých použitých za řízení i čas a místo jejich využití. Zejména z těchto d ůvod ů je obtížné stanovit exaktn ě hladinu hluku ve sledovaných bodech.

Ing. Petr Pantoflí ček 33 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Podle hlukové studie (v p říloze) lze míru hluku ze stavební činnosti na nejkratší vzdálenost - 470 m k nejbližším využívaným chrán ěným prostor ům je možné dle obecných postup ů vypo číst z: L2 = L 1 – 20 log (r 2/r 1) kde, L2 je hladina hluku (hladina akustického tlaku v pásmu) ve vzdálenosti r 2 (m) od zdroje, L1 je hladina hluku (hladina akustického tlaku v pásmu) ve vzdálenosti r 1 (m) od zdroje, Hladina hluku p ři použití jednoho stroje na staveništi ve vzdálenosti 80m: L(u objekt ů 59, 62, 54 z výstavby) = 95 dB (max. hlu čnost stroj ů na staveništi) – 20 log (480/1) dB = 42 dB [A] V p řípad ě, že by v jednom míst ě byly využity dva stroje, vzrostla by hladina v referen čních bodech o 3 dB na 45 dB (A) Hygienický limit v ekvivalentní hladin ě akustického tlaku A pro hluk ze stavební činnosti v dob ě mezi 7-21 hod. je pro dobu 14 hodin roven 65,0 dB, tedy podstatn ě vyšší. Do časný nár ůst četnosti dopravy spojený s dopravou materiálu, odvozem zeminy a stavební sut ě, bude vzhledem k rozsahu úprav st ředn ě významný a bude znamenat nejvýznamn ější složku hluku p ři výstavb ě. I zde však lze p ředpokládat spln ění hygienických limit ů. Při výstavb ě je však vhodné, aby v rámci povolení stavby byl vypracován časový harmonogram výstavby tak, aby zejména nákladní doprava spojená s výstavbou, p řípadné hrubé stavební práce za pomoci t ěžké techniky byly vylou čeny ve ve černích hodinách a dnech klidu, či po dobu delší než ur čují hygienické limity.

Provoz Hygienické požadavky na úrove ň akustické situace ve venkovním prost ředí jsou obsaženy v díle 6, § 30, 31, 32, 33 a 34 zákona č. 258/2000 Sb. o ochran ě ve řejného zdraví a o zm ěně n ěkterých souvisejících zákon ů. Provád ěcím právním p ředpisem tohoto zákona je Na řízení vlády č.148/2006 Sb., o ochran ě zdraví p řed nep říznivými ú činky hluku a vibrací, které stanoví hygienické limity hluku a vibrací na pracovištích a v mimopracovním prost ředí (ve stavbách pro bydlení, ve stavbách ob čanského vybavení a ve venkovním prostoru). Venkovním prostorem se dle vládního na řízení č. 148/2006 Sb. rozumí nezastav ěné pozemky, které jsou využívány k rekreaci, sportu, lé čení a výuce, s výjimkou prostor ur čených pro zem ědělské ú čely, komunikací, les ů a venkovních pracoviš ť. Chrán ěným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m okolo bytových dom ů, rodinných dom ů, staveb pro školní a p ředškolní výchovu a stavby pro zdravotní a sociální ú čely, jakož i funk čně obdobných staveb. Nejvyšší p řípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru se stanoví sou čtem základní hladiny hluku L den = 50 dB (pro no ční dobu pak L noc = 40 dB) a korekcí podle p řílohy č. 6. Z provozního hlediska lze pouze konstatovat, že zm ěna dopravy spojená s provozem nových výkrmových hal, ve vztahu ke stávající doprav ě po silnici II. t ř. vedoucí obcí, není významná. Dominantními zdrojem hluku u nejbližších obytných dom ů je silnice II/408 jižn ě od zám ěru a procházející p římo skrze obytnou zástavbu. Z hlediska dopravní zát ěže je t řeba zd ůraznit, že pozemní komunikace jsou již v sou časnosti využívány pro stávající provoz, který zde funguje řadu let a maximální denní četnost dopravy se nezm ění. Dojde k navýšení celkové ro ční dopravy o cca 685 nákladních vozidel, to představuje jen velmi malé procento ve srovnání se stávající četností doprav v lokalit ě.

Ing. Petr Pantoflí ček 34 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Vyhodnocení akustické situace bylo modelov ě provedeno Ing. Martinem Vraným – firma Farm Projekt, programem HLUK+ v akustické studii. Zpracovatel posuzoval hluk z fáze výstavby tak i provozu zám ěru. Studie se zabývala posouzením hluku p ři plném provozu nových zdroj ů. Z hlediska nových hal byl zahrnut hluk z provozu ventilátor ů a pneumatického pln ění zásobník ů. U ostatních zdroj ů hluku, byla provedena jejich analýza a zd ůvodn ění, pro č byly z dalšího hodnocení vylou čeny jako nevýznamné. Získané výsledky byly p řičteny k výsledk ům z autorizovaného m ěř ení stávajícího provozu areálu, který ve dnech 6.10.2005 a 28.10.2005 provedla autorizovaná zkušebna hluku a vibrací Ing. Antonín Stan ěk, 624 00 Brno, Hlavní 73, m ěření hluku. Zpracovatel akustické studie konstatuje, že provoz zám ěru nebude znamenat ovlivn ění okolí hlukem nad úrove ň zákonných limit ů. Realizace zám ěru je tedy z hlediska hlukových vliv ů nekonfliktní. Veškeré stacionární zdroje hluku v areálu mají pom ěrn ě nízký akustický výkon a hluk je vzdáleností a p řekážkami natolik utlumen, že nebude u obytných objekt ů zaznamenatelný. Prostor, kde lze o čekávat zvýšenou hladinu akustického tlaku, bude tak omezen na vlastní areál farmy živo čišné výroby. V tomto areálu se nenachází žádný venkovní prostor, ve smyslu na řízení vlády č. 148/2006 Sb. Vibrace b ěhem provozu budou zejména p ůsobeny dopravou. Zn ěna intenzity provozu zám ěru v žádném p řípad ě nedosáhne hodnot, které by mohly mít nep říznivý vliv na životní prostředí a zdraví obyvatel nejbližších obytných objekt ů. Stejn ě tak se ve stáji nevyskytuje žádný zdroj radioaktivního ani elektromagnetického zá ření.

B.III.4.2. Zápach

Podle. § 10 zákona č. 86/2002 Sb., není dovoleno vnášení pachových látek ze stacionárních zdroj ů do ovzduší nad míru zp ůsobující obt ěžování obyvatelstva. Dále se zde uvádí, že provád ěcí právní p ředpis stanoví p řípustnou míru obt ěžování zápachem a zp ůsob jejího zjiš ťování. Tímto provád ěcím právním p ředpisem je Vyhláška č. 362/2006 Sb. ze dne 28. června 2006 o zp ůsobu stanovení koncentrace pachových látek, p řípustné míry obt ěžování zápachem a zp ůsobu jejího zjiš ťování. Protože tyto metody je možné aplikovat až po zahájení provozu v navrhovaných stájích, produkce pachových látek vznikajících v posuzovaném areálu byla posouzena ve výpo čtu ochranného pásma chovu zví řat, zpracovaného v rámci p řípravy zám ěru (tabulková a mapová část výpo čtu uvedena v příloze). OP bylo spo čteno podle metodiky Státního zdravotního ústavu. Metodika byla publikována v časopise SZÚ Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica č. 8/1999. Tento metodický postup je založen na objektivním kvantitativním výpo čtu produkce zápachových látek, vyjád řených sumou emisních čísel z jednotlivých chov ů zví řat v závislosti na po čtu zví řat a technologii ustájení a vychází z dlouholetých zkušeností u nás i v zahrani čí. V této rozptylové studii zápachových látek, je použita v ětrná r ůžice ČHMÚ pro lokalitu Valtrovice a využity korekce na používání enzymatických látek v krmivu, které snižují emise amoniaku a zápachu z chov ů dr ůbeže (nap ř. Aromex, Biostrong.) – 40 %. Dále je využita korekce na vzrostlou zele ň – 10 %, nebo ť mezi st řediskem a objekty Ing. Petr Pantoflí ček 35 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

hygienické ochrany se nachází vzrostlý lesní porost. Ve výpo čtu jsou zahrnuty i výkrmny prasat v areálu, které jsou provozovány jiným právním subjektem. I když dojde je zvýšení emise zápachových látek ze stájí, nebude hranice ochranného pásma zasahovat nejbližší obytnou zástavbu obce jihozápadn ě od areálu. Nezasahuje ani rozvojovou plochu obce pro bydlení jižn ě od areálu, která je navržena mezi zavlažovacím kanálem a silnicí II. t ř. Nov ě spo čtené ochranné pásmo chovu v podstat ě kopíruje pásmo uvedené v územním plánu. Jižní hranice vypo čteného pásma nedosahuje zavlažovacího kanálu. Tento výpo čet je podle názoru zpracovatele oznámení dostate čným podkladem ke konstatování, že ani obyvatelstvo nejbližších dom ů na okraji obce sm ěrem k areálu nebude provozem navrhovaných stájí zasaženo a nadmíru obt ěžováno.

B.III.5. Dopl ňující údaje (nap říklad významné terénní úpravy a zásahy do krajiny)

Realizací stavby nedojde k významným terénním úpravám. Realizace neznamená výrazné zvýšení nebo zv ětšení hmoty areálu, z ůstává zachována dominující horizontální hmota stávajících objekt ů. Statková hnojiva pat ří mezi závadné látky ve vztahu k ochran ě podzemních a povrchových vod. P ři manipulaci s nimi, p řeprav ě na pole a p ři vlastní aplikaci je t řeba respektovat zásady, které by omezily negativní vlivy na životní prost ředí. Podle na řízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, st řídání plodin a provád ění protierozních opat ření v těchto oblastech, pat ří katastr do zranitelných oblastí.

ČÁST C ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ V DOT ČENÉM ÚZEMÍ

C.I. Vý čet nejzávažn ějších environmentálních charakteristik dot čeného území

C.I.1. Územní systém ekologické stability krajiny

Územní systém ekologické stability krajiny (dále jen ÚSES) je dle §3 písm.a) zákona č.114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, definován jako vzájemn ě propojený soubor p řirozených i pozm ěněných, avšak p řírod ě blízkých ekosystém ů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastník ů a uživatel ů pozemk ů tvo řících jeho základ a jeho vytvá ření je ve řejným zájmem, na kterém se mají podílet vlastníci pozemk ů, obce i stát. Dokumentaci ÚSES lze pro ú čely rozd ělit na generel, územn ě technické podklady (ÚTP), plány a projekty. Generel ÚSES je odv ětvový generel závazný jen pro orgány ochrany p řírody. Ú čelem generelu je p ředevším p říprava podklad ů pro tvorbu plán ů a projekt ů ÚSES. Plán ÚSES je materiál obsahující mapový zákres existujících a

Ing. Petr Pantoflí ček 36 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

navržených biocenter a biokoridor ů, tabulkovou a popisovou část a návrh rámcových opat ření k zachování a zlepšení ÚSES. Navrhované území pro rozší ření zem ědělského areálu p římo nekoliduje se skladebnými prvky ÚSES (biocentra, biokoridory), vymezenými pro katastrální území obce, sídla a okolí. V těsném sousedství se jižn ě od místa výstavby nachází navržené lokální biocentrum LBC 10 U Farmy. Toto biocentrum je navrženo na orné p ůdě mezi lužními lesy a navrhovanou plochou pro rozší ření areálu. Toto navržené LBC nesmí být stavbou a provozem areálu v žádném p řípad ě dot čeno. Posuzovaný návrh výstavby toto omezení samoz řejm ě respektuje. V území je navrženo nebo je částe čně funk čních ješt ě několik lokálních biocenter a biokoridor ů. Jeden z biokoridor ů (LBK 11) je veden i po severní hranici stávajícího areálu. Jižn ě od Valtrovic se nachází tok řeky Dyje na níž je vymezen nadregionální biokoridor (NRBK 161). Ten je také hlavní migra ční osou tohoto území. Tyto prvky ÚSESu se již nacházejí ve v ětší vzdálenosti od navrhovaného místa výstavby. S ohledem na tyto skute čnosti se lze oprávn ěně domnívat, že žádná z p řirozených částí ekosystému a dalších částí ÚSESu nebude zamýšleným zám ěrem dot čena. Poloha biokoridor ů a biocenter musí být respektována i v rámci aplikace vedlejších organických produkt ů.

C.I.2. Zvlášt ě chrán ěná území Na řešeném území se nenachází žádná z kategorií zvlášt ě chrán ěných území p řírody (dle zák. 114/92 Sb. ČNR, o ochran ě p řírody a krajiny. ), ani žádné památné stromy. Z pohledu systému NATURA 2000 ve smyslu jeho platného vymezení pro ČR zákonem č. 218/2004 Sb. není v řešeném území navrhována žádná pta čí oblast ve smyslu ust. § 45e zákona. Rovn ěž se v míst ě výstavby nenachází žádná evropsky významná lokalita ve smyslu § 45 a – c zák. č. 218/2004 Sb., která by byla zahrnuta do národního seznamu t ěchto lokalit podle § 45a zákona a NV č. 132/2005 Sb. Nejbližší Evropsky významnou lokalitou (EVL) je Valtrovický luh (CZ0620181, kategorie p řírodní rezervace). Dominantu jejích porost ů tvo ří tvrdé luhy, z nichž pom ěrn ě velké procento má zachovalou p ůvodní pralesovitou strukturu. Na zamok řených místech se vyskytují mok řadní olšiny, místy p řecházející v porosty rákosin eutrofních a stojatých vod a ve spole čenstva bylinných lem ů nížinných řek. Na okrajích tvrdých luh ů se místy vyskytují jasanovo-olšové luhy, které se zde chovají spíše jako sukcesní stádium tvrdého luhu. Valtrovický luh p ředstavuje poslední zbytky zachovalých lužních les ů v této oblasti. Tato EVL je však v dostate čné vzdálenosti od lokality výstavby (cca 250 m) a posuzovaný zám ěr nem ůže na ni mít významný vliv (viz. vyjád ření Krajského ú řadu v příloze č. 8 dokumentace). Další, již vzdálen ější Evropsky významnou lokalitou (EVL) jsou - Meandry Dyje (CZ0624001, navrhovaná kategorie - p řírodní památka). Jedná se o p řevážn ě neregulovaný úsek Dyje v zájmovém území je významný zachovalostí dynamiky říčního systému. Jde také o významnou druhovou lokalitu klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia). Dyje je zde mapována jako oživený vodní tok. V koryt ě se nachází porosty makrofyt, p řevážn ě lakušník ů (Batrachium sp.), ve sníženin ě v náplavu byl zaznamenán i segment s výskytem hv ězdoše (Callitriche sp.). Poto ční luh v sev řen ější části údolí dopln ěnými říčními rákosinami p řechází se zm ěnou reliéfu do mozaiky

Ing. Petr Pantoflí ček 37 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

mezerovit ě vyvinutých tvrdých (as. Querco-Ulmetum) a m ěkkých luh ů (as. Salici- Populetum). Tvrdé luhy na lokalit ě mají p řevážn ě charakter mladších výsadeb dubu, jasanu, lípy s vtroušeným jilmem, ob čas se zachovalými zbytky p ůvodního podrostu. Měkké luhy jsou doprovázeny říčními rákosinami (as. Rorippo-Phalaridetum) ob čas v kombinaci s říčními lemy (p řevážn ě as. Aristolochio-Cucubaletum) a vrbovými k řovinami na náplavech. Podle na řízení vlády č. 103/2003 Sb., v platném zn ění, o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, st řídání plodin a provád ění protierozních opat ření v těchto oblastech, pat ří katastr obce do zranitelných oblastí.

C.I.3. Vodohospodá řská ochranná pásma Posuzovaná lokalita se nenachází v žádném ochranném pásmu podzemních vodních zdroj ů.

C.I.4. Území p řírodních park ů Nejsou polohou výstavby oznamovaného zám ěru dot čena.

C.I.5. Významné krajinné prvky Zájmové území výstavby oznamovaného zám ěru není v kolizi s žádnými významnými krajinnými prvky „ze zákona“ ani s VKP registrovanými podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb.

C.II. Charakteristika sou časného stavu životního prost ředí v dot čeném území Úvodem této části dokumentace je možno konstatovat, že významn ější ovlivn ění vlastní stavbou nelze p ředpokládat mimo areál st řediska ŽV. Pro území, dot čeném aplikací vedlejších organických produkt ů, je možno uvažovat pouze vlivy, vznikající p ři p řípadné technologické nekázni. Pokud je s t ěmito produkty nakládáno v souladu s metodickými doporu čeními pro jejich rozvoz a aplikaci (zejména období aplikace, rychlé zapravení do půdy, vylou čení n ěkterých rizikových pozemk ů z aplikace atp.), nelze ani pro zprost ředkované vlivy p ředpokládat jakoukoli zvýšenou míru nep říznivosti či významnosti vlivu. V dalším textu jsou proto uvedeny jen základní charakteristiky širšího zájmového území s důrazem na vlastní areál st řediska.

C.II.1. Ovzduší a klima

C.II.1. Klimatické pom ěry Klimatické pom ěry jsou ovlivn ěny p ředevším nadmo řskou výškou a geomorfologickou situací. Ostatní faktory (nap ř. lesní porost, expozice terénu, náv ětrná nebo záv ětrná poloha) se uplat ňují pouze lokáln ě. Podle Quitta (1975) pat ří lokalita zám ěru do okrsku T 4 (velmi dlouhé léto, velmi teplé a velmi suché; teplé jaro a podzim, krátká zima s velmi krátkým trváním sn ěhové pokrývky). Pr ůměrná ro ční teplota je 8,8 o C (maximum v červenci, minimum v lednu).

Ing. Petr Pantoflí ček 38 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Pr ůměrný ro ční úhrn srážek je 529 mm (maximum v červnu, minimum v březnu). Převládající sm ěr v ětru je Z až SZ, v zim ě JV.

Pr ůměrné teploty vzduchu v jednotlivých m ěsících (Znojmo) I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII -1,9 -0,5 3,9 8,9 14,1 17 19 18,1 14,4 8,9 3,5 -0,2

Pr ůměrné srážky v jednotlivých m ěsících (Znojmo) I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII 27 27 24 37 59 70 70 66 39 40 36 34

Větrná r ůžice dle ČHMÚ (obec Valtrovice)

Směr v ětru S SV V JV J JZ Z SZ calm

četnost ze sm ěru (%) 17.39 9.65 11.59 13 7.64 4.4 12.5 21.09 2.74

C.II.2. Stav zne čišt ění ovzduší Úrove ň zne čišt ění vn ějšího ovzduší nad konkrétním územím je dána zjišt ěnou hmotnostní koncentrací sledované látky (m ěřením nebo modelováním). Situace stavu zne čišt ění vn ějšího ovzduší je objektivn ě vyhodnocována z dlouhodob ě provád ěných měř ení koncentrací sledovaných látek. Pro tyto ú čely je na území ČR provozována sí ť měř ících stanic kvality ovzduší (rozmíst ěných p ředevším v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší), výsledky dlouhodobých m ěř ení jsou publikovány Českým hydrometeorologickým ústavem Praha – Úsek ochrany čistoty ovzduší a následn ě je provád ěno modelové vyhodnocení území ČR (výsledky jsou publikovány nap ř. www.chmi.cz). Přímo na dot čeném území není žádná z t ěchto m ěř ících stanic provozována. Vzhledem k této skute čnosti i k situaci, že v širším území nejsou žádné významné zdroje zne čiš ťování ovzduší, lze reáln ě předpokládat zne čišt ění ovzduší dot čeného území z hlediska dlouhodobého sledování kvality na úrovni běžného zne čišt ění. Pro sledovanou oblast, lze využít koncentrace nam ěř ené na stanici ČHMÚ č. 1478 ve Znojm ě. Tato stanice je charakterizována jako stanice poza ďová, oblastního m ěř ítka (reprezentativnost 4 - 50 km). V posuzovaném území p ři nadmo řské výšce kolem 200 m.n.m., lze o čekávat dobré ventila ční pom ěry. Orografie terénu umož ňuje dobré prov ětrání dané oblasti. Z hlediska rozptylových podmínek se tedy jedná o místo s dobrými rozptylovými podmínkami. Kvalita ovzduší není p římo ovlivn ěna velkými dopravními nebo jinými význa čnými zdroji zne čišt ění. Z těchto d ůvod ů lze v území o čekávat následující koncentrace zne čiš ťujících látek, které mají imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí: Oxid si řičitý (24 h) < 20 g.m -3 Tuhé látky (PM10) (ro ční pr ůměr) 20 – 30 g.m -3 Oxid dusi čitý (ro ční pr ůměr) < 20 g.m -3 Benzen (ro ční pr ůměr) < 2 g.m -3 Benzo(a)pyren (ro ční pr ůměr) 0,4 – 0,6 ng.m -3

Ing. Petr Pantoflí ček 39 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Vlastní posuzovaný areál živo čišné výroby v p řispívá k zne čišt ění ovzduší pouze produkcí pachových látek (osmogen ů), které jsou vyhodnoceny v návrhu ochranného pásma chovu zví řat a produkcí amoniaku, která je vyhodnocena v části B.II.1. Ovzduší a v rozptylové studie imisních koncentrací amoniaku. Lze konstatovat, že v širším okolí zám ěru se nevyskytují další významné zdroje amoniaku, které by mohly s výše uvedenými zdroji spolup ůsobit (mimo stájí prasat, které jsou v tomto aspektu ve výpo čtech zahrnuty). Realizace posuzovaného zám ěru je situována do území, které lze z hlediska stávajícího pozadí popsat následující nejbližší stanicí ČHMÚ č. 1135 v Mikulov ě:

Imisní pozadí lokality: NH 3 Rok: 200 Kraj: Jihomoravský Okres: Břeclav

Látka: NH 3-amoniak Jednotka: µg/m 3

Čtvrtletní Roční Hodinové hodnoty Denní hodnoty Organizace: hodnoty hodnoty Staré č. Typ m.p. 95% 50% 95% 50% KMPL Max. Max. X1q X2q X3q X4q X S N ISKO Metoda Kv Kv Kv Kv Lokalita 99.9% 98% 98% Datum Datum C1q C2q C3q C4q XG SG dv Kv Kv Kv Automatizovan 15,6 ~ 3,7 1,1 8,6 ~ 3,4 1,1 1,1 2,2 0,9 1,2 1,3 1,19 355 ČHMÚ ý měřicí BMISA 1135 program Mikulov CHLM 19.04. ~ 11,6 5,3 19.04. ~ ~ 5,3 80 91 92 92 0,9 2,67 10 Sedlec

C.II.2. Voda

C.II.2.1 Podzemní voda Úrove ň hladiny podzemní vody je zásadn ě ovliv ňována reliéfem neogenních jíl ů, který je vymodelovaný do lokálních depresí a elevací o výšce 2 m i více. V depresích reliéfu, kde jsou kvartérní sedimenty vyvinuty ve v ětších mocnostech, má zvode ň dosti silnou pr ůlinovou propustnost. Neogénní jíly v jejich podloží lze považovat za hydrogeologický izolátor. Příznivé hydrogeologické pom ěry jsou ve zvodn ěných kvartérních fluviálních uloženinách nízkých terasových úrovní. Jejich nepropustné podloží leží pode dnem řeky, takže tvo ří s povrchovým tokem jeden hydrogeologický celek, v němž je infiltrace vody s toku hlavním zdrojem zásob podzemní vody, které jsou dále dopl ňovány p řítoky z vyšších teras a z infiltrace deš ťových srážek. Hladina podzemní vody ve zvodn ěných sedimentech st ředních terasových akumulací nemá ve v ětšin ě p řípad ů hydraulickou spojitost s hladinou povrchových tok ů, čímž se hlavním zdrojem dotace podzemní vody stává infiltrace deš ťových srážek a p řítoky podzemní vody z vysokých teras. Vysoké terasové stupn ě bývají v ětšinou v celém svém rozsahu suché a tak jsou z hydrogeologického hlediska mén ě významné. N ěkdy je jejich zvodn ění vázáno na plošn ě

Ing. Petr Pantoflí ček 40 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

omezené nepravidelné deprese neogenních podložních jíl ů a lze potom mluvit o místních zásobách podzemní vody, které jsou dopl ňovány pouze infiltrací deš ťovými vodami.

C.II.2.2 Povrchová voda

Hydrologicky území náleží do povodí řeky Dyje (č.h.p. 4-14-02-071). Je odvod ňováno prost řednictvím zavlažovacího kanálu Krhovice-Hevlín. Ten se nachází jižn ě od areálu a který p ředstavuje místní erozní bázi na kót ě cca 194 m n.m. Kanál se východn ě od lokality napojuje na Černou strouhu. Zájmové území náleží k hydrogeologickému rajónu 1641-Kvartér Dyje. Je součástí zranitelné oblasti ve smyslu na řízení vlády č.103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o skladování hnojiv a statkových hnojiv, st řídání plodin a provád ění protierozních opat ření v t ěchto oblastech. Areál i širší zájmové okolí neleží v žádné chrán ěné oblasti p řirozené akumulace vod (CHOPAV).

C.II.3. P ůda Kvalita p ůdního substrátu je dána geologickou podstatou daného území, ležícího na území Dyjsko-svrateckého úvalu. Nejrozsáhlejší jsou sedimenty fluviálního p ůvodu, tvo řící jednak údolní nivu, jednak terasové stupn ě, lemující řeky Dyje a Jevišovku.

V okolí jsou zastoupeny p ředevším tyto hlavní p ůdní jednotky:

HPJ 04 Černozem ě nebo drnové p ůdy černozemí na píscích, m ělké (do 0,3 m) p řekryvy spraše na píscích; lehké, velmi výsušné p ůdy HPJ 05 Černozem ě vytvo řené na st ředn ě mocné (0,3 - 0,7 m) vrstv ě spraší uložené na píscích, pop ř. i nivní p ůdy na nivní uloženin ě s podložím písku; leh čí, st ředn ě výsušné p ůdy HPJ 62 Lužní p ůdy glejové na nivních uloženinách a spraši; st ředn ě t ěžké, obvykle do časn ě zamok řené podzemní vodou v hloubce 0,5 - 1,0 m HPJ 56 Nivní p ůdy na nivních uloženinách; st ředn ě t ěžké, s p říznivými vláhovými pom ěry

Struktura p ůdního fondu obce Valtrovice Celková vým ěra pozemku (ha) 774 Orná p ůda (ha) 595 Chmelnice (ha) 0 Vinice (ha) 7 Zahrady (ha) 4 Ovocné sady (ha) 1 Trvalé trávní porosty (ha) 10 Zem ědělská p ůda (ha) 617 Lesní p ůda (ha) 97 Vodní plochy (ha) 10 Zastav ěné plochy (ha) 9 Ostatní plochy (ha) 41

Ing. Petr Pantoflí ček 41 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Z p řehledu vyplývá, že zemědělská p ůda zabírá 80 % vým ěry katastru a je z velké většiny zorn ěná.

C.II.4. Horninové prost ředí a p řírodní zdroje

C.II.A.1. Geomorfologie

Geomorfologicky je lokalita zám ěru na rozhraní Dyjsko-svratecké nivy (VIIIA-1C) a Hrab ětické plošiny (VIIIA-1B-d) a je tedy sou částí Dyjsko-svrateckého úvalu (VIIIA-1). V podstat ě se tedy jedná o akumula ční rovinu podél řeky Dyje, jejíž podloží tvo ří kvartérní ( říční terasy) a neogénní sedimenty. Pro tuto oblast jsou charakteristická pole a drobné lesíky teplomilných listnatých porost ů (dub a habr).

C.II.A.2. Geologická stavba

Geologicky je oblast zám ěru budována kvartérními sedimenty Dyjsko-svrateckého úvalu. Nejrozsáhlejší jsou sedimenty fluviálního p ůvodu, tvo řící jednak údolní nivu, jednak terasové stupn ě, lemující řeky Dyje a Jevišovku. Nejstarší a nejv ětší je hodonická terasa, ležící 22–45 m nad dnešní údolní nivou řeky Dyje s mocností v ětšinou do 10 m. Jedná se o sníženinu s pom ěrn ě plochým terénem. Jde o typickou akumula ční kvartérní oblast. B ěhem kvartéru zde dochází k sedimentaci povod ňových hlín, říčních teras, dále ke vzniku svahových hlín a sutí s v ětší či menší p řím ěsí písku, p říp. podložních hornin. Významnou roli hraje i vznik antropogenních sediment ů. V podloží kvartéru byly zastiženy sedimenty karpatské formace. Jedná se o tmav ě hn ědé až hn ědo černé jíly, které jsou svrchu ješt ě pís čité (do hloubky cca 0,5 m), ale dále jsou již velmi tuhé a nepís čité. Stratigraficky jsou řazeny do neogénu. Povrch terénu je mírn ě sklon ěný k jihu a pohybuje se v nadmo řské výšce kolem 200 metr ů nad mo řem.

C.II.5. Fauna a flóra

Řešené území leží ve fytogeografické oblasti termofylikum, fytogeografického obvodu Panonské termofylikum (Pannonicum), na rozhraní fytogeografických okres ů Znojemsko – brn ěnské pahorkatiny a Jihomoravského úvalu, podokresu Dyjsko – svratecký úval. Podle mapy potencionální p řirozené vegetace je řešené území místem výskytu přirozených spole čenstev - Jilmové doubravy (Querco-Ulmetum) a st řemchových jasenin (Pruno-Fraxinetum). V jilmových doubravách je dominantním druhem stromového patra jasan ztepilý, nebo dub letní a dalšími druhy jsou jilm habrolistý a vaz. Přimíšeny bývají olše lepkavá, lípa srd čitá, habr obecný, javor babyka. V ke řovém patru bývá bez černý, st řemcha obecná, svída krvavá, výjime čně i líska obecná. St řemchovou jaseninu tvo ří t řípatrové až čty řpatrové, druhov ě bohaté fytocenózy s dominantním jasanem, řid čeji s převažující olší (ve vlh čích typech ) nebo lípou srd čitou (v sušších typech) a s častou p řím ěsí st řemchy nebo dubu letního. Také ke řové patro je velmi husté. Nejhojn ěji se v něm vyskytuje brslen evropský, jasan ztepilý. Dob ře zapojené

Ing. Petr Pantoflí ček 42 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

je též bylinné patro s převahou hydrofyt a mezohydrofyt (brslice kozí noha, pchá č, škarda…).

Tyto plochy byly již od neolitu postupn ě odles ňovány a následn ě zem ědělsky využívány nebo zastavovány. Na mén ě p řístupných místech nebo stanovištích nevhodných k zem ědělskému využití byly nahrazeny p ředevším dubohabrovými kulturami nebo akátinami a tak p ředstavují v sou časné dob ě v ětšinou jen drobné fragmenty, ovlivn ěné eutrofizací v zem ědělsky využívané krajin ě. Zájmové území výstavby navrhovaných výkrmových hal je z přírodního hlediska strukturn ě a funk čně zcela pozm ěněno a zjednodušeno nebo ť se jedná o intenzivní agrocenózu. Faunu zájmového území tvo ří typické zoocenózy st ředoevropské intenzivní zem ědělské krajiny, ovšem druhov ě siln ě ochuzené. V daném území lze dnes o čekávat p ředevším synantropní druhy, vázané na blízkost sídel či objekt ů zem ědělské výroby, dále byly zastiženy n ěkteré druhy, vázané na intenzivní agrocenózy a b řehovou vegetaci vodních tok ů (údolní nivy potoka), p řípadn ě bylinné ruderální a lesní porosty. Z důvodu používání pesticid ů jsou výrazn ě redukovány diverzita i po četnost především r ůzných skupin hmyzu a dalších bezobratlých živo čich ů. V lokalit ě se b ěžn ě vyskytují pouze vysoce adaptabilní synantropní druhy, p ředevším dvouk řídlý a blanok řídlý hmyz jako v čely, vosy, pest řenky. Dále lze o čekávat nejb ěžn ější druhy motýl ů a brouk ů (babo čky, zlatohlávci apod.), p řípadn ě nenáro čné pavouky apod. Ptactvo je zastoupeno pouze b ěžnými zahradními druhy, jako nap ř. rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus ) či sýkory ( Parus sp.), které mohou sad využívat k příležitostnému získávání potravy. Z okolí sem mohou vzácn ě zaletovat i další ptáci – nap ř. špa ček obecný ( Sturnus vulgaris ), kosi a drozdi ( Turdus sp.), ojedin ěle i linduška úhorní ( Anthus campestris ), která má však potravní optimum spíše na neobhospoda řovaných plochách v okolí areálu. Přelétávat p řes území mohou i nap ř. vlaštovky (Sterna hirundo ) nebo n ěkte ří dravci. Na lokalit ě však nebyly zjišt ěny vhodné podmínky pro hnízd ění t ěchto druh ů nebo trvalý sb ěr potravy. Proto není p ředpoklad, že by místo výstavby p ředstavovalo významný biotop n ěkterého druhu. V území nebyla zjišt ěna aktuální p řítomnost ani známky výskytu drobných savc ů, ačkoli jejich výskyt nelze vylou čit – potenciáln ě by se však mohlo jednat op ět jen o nejb ěžn ější druhy zem ědělské krajiny jako je hraboš polní ( Microtus arvalis ) apod., avšak pouze v minimálních popula čních hustotách. Mnohem v ětší druhovou diverzitu fauny než ve vlastním zájmovém území lze předpokládat v lužním lese jižn ě a jihozápadn ě od lokality.

Zájmové území pro vlastní výstavbu nep ředstavuje plochy pro možný trvalý výskyt ohrožených druh ů živo čich ů ve smyslu vyhl. č. 395/1992 Sb., v platném zn ění. Vzhledem k tomu, že nejde o realizaci zám ěru, která by p ředpokládala zásah do mimolesních dřevinných a bylinných formací s dopady na druhovou rozmanitost území, není podle mého názoru nutné v dokumentaci provád ět odhady možných následných vliv ů na biota.

Ing. Petr Pantoflí ček 43 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

C.II.6. Ekosystémy

C.II.6.1. Územní systém ekologické stability Pro posuzované území je vypracován místní ÚSES, který charakterizuje funk ční soustavu živých a neživých složek životního prost ředí (ekosystém) a p řehledn ě vymezuje biocentra a biokoridory jako sou části systému, umož ňujícího trvalou existenci p řírod ě blízkých ekosystém ů. Biocentra p ředstavují genetické zásobárny pro uchování regionálního nebo místního genofondu živých organism ů, biokoridory zajiš ťují komunikaci mezi nimi, tedy umož ňují volné ší ření p ůvodních p řirozených spole čenstev do okolí s cílem udržení ekologické rovnováhy. Interak ční prvky p ředstavují segmenty liniového charakteru, zprost ředkující p říznivé spolup ůsobení ostatních krajinných prvk ů na místní úrovni. Popis nejbližších skladebných prvk ů ÚSESu je proveden v kapitole C.I.1.

C.II.6.1. Významné krajinné prvky

Nejbližšími významnými krajinnými prvky jsou dle zákona č.114/1992 Sb., § 3 lesy a vodote če. Významné krajinné prvky zaregistrované dle § 6 zákona č.114/1992 Sb. se v lokalit ě nenacházejí.

C.II.7. Krajina

C.II.7.1. Charakteristika krajiny

Krajina v okolí zám ěru je výrazn ě ovlivn ěna člov ěkem. Jedná se o intenzivn ě zem ědělsky využívanou oblast (pole, sady, vinice), která je protkána jednak stromo řadími listnatých d řevin podél starých cest, jednak se v ní objevují jednolit ější plochy listnatých lesík ů, které tvo ří výrazn ější pohledové krajinné dominanty. Místo krajinného rázu tvo ří lokalita zám ěru a její blízké okolí, tedy část která nese název Na Rovinách. Pro místo krajinného rázu je typická zem ědělsky obhospoda řovaná krajina – p ředevším pole a místy sady. Jižní hranici místa krajinného rázu tvo ří Valtrovický luh a na severu železni ční tra ť a místní části Sídlišt ě.

C.II.7.2. Chrán ěné oblasti, p řírodní rezervace, národní parky Lokalita zám ěru neleží v žádné chrán ěné oblasti či p řírodní rezervaci. P řípadný vliv na pta čí oblasti a evropsky významné lokality podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny ve zn ění pozd ějších p ředpis ů posoudil Odbor životního prost ředí Jihomoravského kraje s tím, že zám ěr nem ůže mít na zmín ěné lokality významný vliv (viz příloha č 8). Nejbližší Evropsky významnou lokalitou (EVL) je Valtrovický luh (CZ0620181, kategorie p řírodní rezervace).

Ing. Petr Pantoflí ček 44 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

C.II.7.3. Ochranná pásma

Vodohospodá řská ochranná pásma St ředisko ŽV ani rozvojová plocha pro další výstavbu se nenachází v žádném ochranném pásmu podzemních vodních zdroj ů.

Ostatní ochranná pásma Ochranná pásma lesních porost ů (§ 14 odst. 2 zák. č. 289/1995 Sb. - 50 m) nejsou zám ěrem dot čena. Ochranná pásma zvlášt ě chrán ěných území p řírody (§ 37 odst. 1 zák. č. 114/1992 Sb.) nejsou polohou posuzovaného zám ěru dot čena. Ochranná pásma nadzemních sítí (VVN) nejsou zám ěrem dot čena.

C.II.8. Obyvatelstvo

Zám ěr je situován na severn ě od zastav ěného území obce Valtrovice v prostoru jižn ě od stávajících výkrmových hal v rozvojové ploše pro zem ědělskou výrobu, mimo obytnou zástavbu. Posuzovaný areál zem ědělské výroby se nachází na východním okraji katastru obce.

Obec Valtrovice, se nachází v Jihomoravském kraji, p řibližn ě 17 km jihovýchodn ě od města Znojma. Obec leží v nadmo řské výšce cca 200 m n. m. Obec má 415 obyvatel, a 110 objekt ů s číslem popisným (k datu 26.3.2007). Z celkového po čtu obyvatel je 209 v produktivním v ěku. Pr ůměrný v ěk obyvatel je 34 rok ů a podíl žen je 48,6 %. Obec má p řevážn ě zem ědělský charakter. Obytná zástavba je tvo řena především jednotlivými rodinnými domy se zahradami a hospodá řským zázemím nebo upravených zem ědělských usedlostí a je dopln ěna zahradami se vzrostlou zelení p řevážn ě ovocných d řevin.

Založení obce se datuje rokem 1243, kdy český král Václav I. daroval ves Valtrovice klášteru sv. Michala ve Znojm ě, od tohoto roku z ůstali Valtrovice klášterním majetkem, až do roku 1542, kdy p řechází na majitele Jaroslavického panství, Viléma Kuny z Kunštátu. Po druhé sv ětové válce, po odsunu n ěmeckých ob čan ů, byla obec osídlena novými ob čany z r ůzných částí republiky a p řevážn ě Slováky pocházejícími z Rumunska. Nový osídlenci se zabývali p řevážn ě soukromým hospoda řením. V roce 1950 založili družstvo, které po čase p řešlo pod Státní statek. V sedmdesátých letech 20. století došlo v obci k výstavb ě nových nájemních byt ů, čímž se výrazn ě zlepšila bytová situace mladých rodin a došlo k zastavení odsunu mladých lidí z obce. Z památek je zajímavý velmi starý kostel, který byl vystav ěn n ěkdy ve 12.-13. století, postavený v gotickém slohu a místní fara. Ze základní školy je nov ě zrekonstruovaný kulturní dům, kde se odbývá p řevážn ě část kulturní činnosti obce. C.II.9. Hmotný majetek Provozem st řediska nebude dot čen žádný soukromý majetek.

Ing. Petr Pantoflí ček 45 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

C.II.10. Kulturní památky

V možném dosahu vliv ů posuzovaného areálu výkrmu dr ůbeže se nenachází žádné významné architektonické či historické památky ani archeologická nalezišt ě, které by mohly být provozem areálu a jeho vlivy dot čeny. Stávající nemovité kulturní památky v obci: - kostel sv. Jana K řtitele - číslo rejst říku ÚSKP 28117/7-6875 - fara čp. 44 - číslo rejst říku ÚSKP 48935/7-8335 - krucifix při silnici na Znojmo - číslo rejst říku ÚSKP 48936/7-8336

C.II.11 Jiné charakteristiky životního prost ředí

Radonové riziko

Podle odvozené mapy radonového rizika, kterou zpracoval Český geologický ústav pro všechny regiony České republiky v m ěř ítku 1 : 200 000 a která hodnotí radonové riziko ve t řech stupních, leží posuzovaná lokalita v oblasti s nízkým rizikem 1 Qt . Konkrétní m ěř ení radonového rizika ve vztahu k posuzovaným objekt ům a použitým stavebním materiál ům zatím nemá zpracovatel dokumentace k dispozici. Tyto aspekty by m ěly být prov ěř eny pro prostory, kde se budou zam ěstnanci farmy zdržovat více než 2,5 hod denn ě, tedy více jak 1 000 hod ro čně.

Oblasti surovinových zdroj ů Posuzovaná lokalita se nenachází v oblasti surovinových zdroj ů ani jiných přírodních bohatství.

Vztah k územn ě plánovací dokumentaci

Územní plán obce st ředisko živo čišné výroby respektuje a za řazuje jej do ploch zem ědělské výroby. Zm ěnou č. 2 ÚPO Valtrovice, která nabyla právní moci dne 11. 12. 2009 s tím, byla vymezena rozvojová plocha pro zem ědělskou výroby ( č 2.1), na které posuzovaný zám ěr navržen. Vzhledem k tomu lze konstatovat, že zám ěr je v souladu se schválenou ÚPD obce.

C.III. Celkové zhodnocení kvality životního prost ředí v dot čeném území z hlediska jeho únosného zatížení

V okolí stávajícího areálu živo čišné výroby již existují stávající ekologické zát ěže - převážn ě z hlediska zne čiš ťování ovzduší z chovu zví řat. K posouzení zatížení území po navrhované výstavb ě bylo v rámci dokumentace spo čteno ochranné pásmo chovu zví řat a vypracována rozptylová studie imisí amoniaku. Z těchto výpo čtů je patrné, že by nem ělo docházet k nadm ěrnému ší ření zápachových látek a amoniaku do obytných částí obce.

Ing. Petr Pantoflí ček 46 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Dalším zdrojem zne čiš ťování ovzduší je lokální vytáp ění rodinných domk ů. V bezprost ředním okolí se však nem ěř í imisní zát ěž, tudíž není možno p řesn ěji ur čit pozadí - stávající zne čišt ění ovzduší.

ČÁST D KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIV Ů ZÁM ĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ

Provoz posuzovaného areálu výkrmu brojler ů, i při komplexním posouzení vliv ů celé kapacity stájí v lokalit ě (s chovem prasat) s ohledem svoje situování a charakter provozu, na základ ě p ředchozího vyhodnocení a za dodržení podmínek uvedených v dokumentaci, nep řináší žádná významná zdravotní rizika ani zásadní negativní vlivy na obyvatelstvo.

D.I.1.1. Po čet obyvatel ovlivn ěných ú činky stavby Negativní ovlivn ění obyvatel obce Valtrovice na jejímž katastru se areál nachází během výstavby (prašnost, hluk) je zcela nevýznamné a časov ě omezené. Vzhledem k charakteru provozu a zejména v ětší vzdálenosti obytné zástavby od posuzovaného areálu než stanovuje vypo čtené OP lze konstatovat, že vlivy a ú činky stavby nebude obyvatelstvo nejbližší obytné zástavby obce Valtrovice zasaženo. Stejn ě tak nebude zasaženo obyvatelstvo sousední obce K řidl ůvky na jehož území ochranné pásmo také zasahuje.

D.I.1.2. Narušení faktoru pohody

Etapa výstavby : K narušení faktoru pohody obyvatel obce Valtrovice by při provád ění výstavby nem ělo docházet. Frekvence dopravy, s ohledem na odvoz a dovoz pom ěrn ě malého množství stavebních materiál ů a konstrukcí, nebude p říliš významná. Výrazné zvýšení dopravního a stavebního hluku na staveništi se rovněž neo čekává.

Etapa provozu Narušení faktor ů pohody trvajícím zápachem ze stájí chovu zví řat ve st ředisku je za výše diskutovaných podmínek nepravd ěpodobné. Pachové emise sm ěrem k zástavb ě nelze ovšem zcela úpln ě vylou čit, zejména v obdobích dlouhodob ějších nep říznivých rozptylových podmínek p ři sou časném p ůsobení severovýchodních v ětr ů. Lze je však velmi výrazn ě omezit výše popsanými zp ůsoby. Četnost severovýchodních v ětr ů je, dle větrné r ůžice ČHMÚ, pouze 9,65 % v roce a za sou časného výskytu I. t ř stability ovzduší (superstabilní - silné inverze,velmi špatné podmínky rozptylu ) je to pouze 0,42 % četnosti. Zápachové látky vznikající v chovech dr ůbeže a prasat jsou v ětšinou obyvatelstva hůř e vnímány, než nap říklad zápach z chovu hov ězího dobytka. V našem p řípad ě byl proveden výpo čet ochranného pásma chovu zví řat, který se zabývá produkcí a ší řením pachových látek do okolí st řediska a to v závislosti na r ůzných

Ing. Petr Pantoflí ček 47 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

faktorech toto ší ření ovliv ňující (rychlost a sm ěr v ětru, bariérové objekty, technologie). Do výpo čtu byly zahrnuty všechny objekty chovu zví řat v lokalit ě (i sousední výkrmny prasat). Ve smyslu záv ěrů návrhu OP st řediska ŽV doloženého v p říloze této dokumentace navrhovaná kapacita vyhovuje, nebo ť produkce osmogen ů, posuzovaná podle uvedené metodiky SZÚ je v takové výši, že návrh ochranného pásma nezasahuje žádný z objekt ů hygienické ochrany. Je zde dostate čná vzdálenost od hranice ochranného pásma k nejbližším dom ům. Podle tohoto je tedy reálný p ředpoklad, že ani obyvatelé nejbližších dom ů nebudou zápachem obt ěžováni. V daném p řípad ě neexistuje ani možná obava, vznikající v této souvislosti u obyvatel z provozu ventila ční techniky v no čních hodinách, nebo ť velikost zdroj ů hluku a jejich vzdálenost od obytné zástavby je dostate čná natolik, aby ani no ční provoz t ěchto zdroj ů neovliv ňoval pohodu obyvatel. Vlivy na obyvatelstvo zprost ředkovan ě p řes jednotlivé složky životního prost ředí (voda, p ůda, ovzduší) se rovn ěž v nep ředpokládají.

D.I.1.3. Zdravotní rizika Etapa výstavby : Vlastní etapa výstavby nebude znamenat z hlediska emisí z dopravy významné riziko, m ůže znamenat pouze do časné nep říliš významné zvýšení hlukové zát ěže související s pr ůjezdem vozidel zastav ěným územím (nepravidelné, nepermanentní). Sekundární prašnost p ři manipulaci se sypkými materiály nep ředstavuje, vzhledem k situování staveništ ě a rozsahu výstavby žádné riziko. S ohledem na charakter výstavby, její rozsah a umíst ění, lze p ředpokládat, že nebudou p řekra čovány hygienické limity hluku jak p ři výstavb ě na staveništi tak p ři doprav ě materiálu. Při výstavb ě bude však vhodné, aby v rámci povolení stavby byl vypracován časový harmonogram výstavby tak, aby zejména nákladní doprava spojená s výstavbou, případné hrubé stavební práce za pomoci t ěžké techniky byly vylou čeny ve ve černích hodinách a dnech klidu, či po dobu delší než ur čují hygienické limity.

Etapa provozu Teoreticky p řicházejí v úvahu dva druhy ovlivn ění zdravotního stavu - emise zne čiš ťujících látek ze stájí do ovzduší a akustická zát ěž okolí provozované farmy. Z výstupů kapitol o vlivech na ovzduší vyplývá, že emise z liniových zdroj ů je možno pokládat za zanedbatelné. Emise ze stájí jsou řešeny nucenou dostate čně dimenzovanou ventilací, čímž dojde k odpovídajícímu na řed ění na koncentrace, které nedosahují emisních limit ů a tudíž i z hlediska zdravotního rizika je není nutno pokládat za významné (s ohledem na vzdálenost a stupe ň řed ění v okolí areálu a na výsledky rozptylové studie. Imisní koncentrace amoniaku v ovzduší nejsou v sou časné dob ě řešeny žádným legislativním p ředpisem, nebo ť novelizací na řízení vlády č. 350/02 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a zp ůsob sledování, posuzování a hodnocení a řízení kvality ovzduší, byl zrušen imisní limit pro amoniak. Zde byla uvedena nejvyšší p řípustná 24 hodinová imisní koncentrace amoniaku v ovzduší u obytné zástavby ve výši 100 µg/m 3. Vyhláška č.6/2003, kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatel ů pro vnit řní prost ředí pobytových místností n ěkterých staveb stanovila limitní hodinovou koncentraci amoniaku 200 µg/m 3.

Ing. Petr Pantoflí ček 48 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Amoniak je v ovzduší velmi nestálý a podléhá okamžitým chemickým p řem ěnám a nem ůže tedy škodit jako plyn. Nej čast ěji oxiduje na nitráty (NO 3) a také reaguje s vodními parami za vzniku hydroxidu amonného. Dále ú činn ě reaguje se slou čeninami síry v ovzduší (p ředevším s aerosoly kys. sírové) za vzniku síranu amonného. Amoniak je hmotnostn ě leh čí než vzduch a tak vykazuje koncentra ční spád sm ěrem nahoru. Proto se jeho p řízemní koncentrace mohou zvyšovat pouze p ři inverzi nebo nízkém tlaku vzduchu. Zmín ěný vzestupný tok vzduchu je p říčinou, že je amoniak vnímán více ve vyšších patrech obytné zástavby než v přízemí. Vlastní obsah amoniaku v ovzduší se rychle snižuje jednak v důsledku probíhajících chemických reakcí a jednak s rostoucí vzdáleností od místa jeho emise. Vzhledem ke kubatu ře stájí a uplatn ěnému systému nuceného odv ětrání, je jisté, že amoniak bude ze stájí emitován v koncentracích spl ňujících emisní limity. U nejbližší obytné zástavby by v navrhovaném stavu a za používání snižujících technologií, nem ělo být dosahováno d říve platných imisních limit ů amoniaku. Tyto záv ěry potvrzuje zpracovaná rozptylová studie imisních koncentrací amoniaku. Jak vyplývá z výsledk ů uvedených v tabulkách a mapách rozptylové studie, byly maximální modelové koncentrace amoniaku pro navrhovaný redukovaný stav vypo čteny v areálu živo čišné výroby a v jeho bezprost ředním okolí. V rozptylové studii byly mimo jiné vybrány body, které reprezentují nejbližší obytné domy na okraji obce Valtrovice - body č. 18, 19,48,49,63,64 a 78 jihozápadn ě od areálu a body v míst ě navrhované rozvojové plochy pro bydlení jižn ě od reálu - body č. 37,50 a 51. V těchto bodech byly vypo čteny následující koncentrace amoniaku:

Viz. tabulka:

Navrhovaný redukovaný stav bod č. ro ční hodinové (g.m -3) (g.m -3) 18 0.718922 49.881229 19 0.840750 51.553884 48 0.866737 50.739959 49 1.037284 52.424797 43 0.967110 53.290792 64 1.202564 57.560956 78 1.064789 56.946590 37 1.719723 59.225021 50 1.590895 55.791288 51 2.135253 64.478899

Vzhledem k tomu, že program SYMOS97 v sou časné dob ě ješt ě neumož ňuje pro amoniak výpo čet 24 hodinových pr ůměrů, byl pro srovnání s imisním limitem použit výpo čet maximálních hodinových koncentrací, které jsou vždy vyšší než 24 hodinové pr ůměry. Dále byl proveden výpo čet ro čních pr ůměrných koncentrací, které jsou vždy nižší než 24 hodinové pr ůměry. Hodnota 24 hodinového pr ůměru tedy leží mezi t ěmito koncentracemi.

Ing. Petr Pantoflí ček 49 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Vypo čtené hodnoty jsou u navrhované varianty s využíváním technologií snižujících emise amoniaku (navrhovaný redukovaný stav) v obytné zástavb ě pom ěrn ě nízké. P ři chovu dr ůbeže je tedy nutné zajistit trvalé používání t ěchto snižujících technologií. P ři zm ěně integrovaného povolení pro oba areály dle zákona č. 76/2002 Sb., musí být povinnost používání uvedených snižujících technologií v rozhodnutí krajského úřadu uvedena.

Lze konstatovat, že maximální denní hodnoty budou u nejbližších dom ů v navrhovaném redukovaném stavu nižší než 100 µg.m -3. Vyšší maximální hodinové koncentrace než 100 µg.m -3, by mohly být o čekávány pouze p ři technologické nekázni v podob ě nepoužívání snižujících biotechnologických p řípravk ů do krmiv nebo podestýlky.

Dalším aspektem z hlediska provozu posuzovaného záměru je problematika hlukové zát ěže ze stacionárních zdroj ů hluku a z dopravy. Nep říznivé ú činky hluku na lidské zdraví jsou obecn ě definovány jako morfologické nebo funk ční zm ěny organizmu, které vedou ke zhoršení jeho funkcí, ke snížení kompenza ční kapacity v ůč i stresu nebo zvýšení vnímavosti k jiným nep říznivým vliv ům prost ředí. Ve vysp ělých zemích p ředstavuje hluková zát ěž prost ředí velmi významný rizikový faktor, kterému je vystaveno zna čné procento populace. Za dostate čně prokázané nep říznivé zdravotní ú činky hluku je v sou časnosti považováno poškození sluchového aparátu, vliv na kardiovaskulární systém a nep říznivé ovlivn ění spánku. Omezené d ůkazy jsou nap ř. u vliv ů na imunitní a hormonální systém, vliv ů na mentální zdraví, motilitu zažívacího traktu. Hygienický limit by m ěl být takový; aby ani po celoživotní expozici nezp ůsobila škodlivina poškození zdraví nebo ovlivn ění d ůležité funkce. Na tomto principu jsou založeny i hygienické normativy nejvýše p řípustných hodnot hluku v pracovním i životním prost ředí, které jsou obsažené v na řízení vlády č. 148/2006 Sb. Výše uvedené normy jsou ve shod ě se zahrani čními limity. Ekvivalentní hladina 50 dB(A) ve dne a 40 dB(A) v noci představuje krajní meze pro obytné prost ředí sídelních útvar ů z hlediska zdravotního. Větrání stájí je nucené, pomocí odtahových ventilátorů ve st řechách a štítech objekt ů, které jsou spolu s pneumatickým pln ěním sil krmnými sm ěsmi hlavními novými stacionárními zdroji hluku za provozu. Vyhodnocení akustické situace bylo modelov ě provedeno Ing. Martinem Vraným – firma Farm Projekt, programem HLUK+ v akustické studii. Zpracovatel posuzoval hluk z fáze výstavby tak i provozu zám ěru. V rámci fáze provozu zám ěru byly do výpo čtu zahrnuty nové stacionární zdroje hluku z navrhovaných hal a k ur čení pozadí bylo využito autorizovaného m ěř ení hluku stávajícího provozu areálu z roku 2005. V hlukové studii byla posouzena i zm ěna hlukové zát ěže s navýšením dopravní obsluhy areálu. Zpracovatel akustické studie konstatuje, že provoz zám ěru nebude znamenat u obytné zástavbyovlivn ění hlukem nad úrove ň zákonných limit ů.

Vliv provozu posuzovaného zám ěru lze hodnotit jako velikostn ě malý a únosný. Z hlediska zdravotních rizik lze vyvodit záv ěr, že v souvislosti s provozem posuzovaného zám ěru nep ředstavuje tato aktivita významné riziko pro lidské zdraví.

V příloze dokumentace je uvedeno kompletní hodnocení vliv ů na ve řejné zdraví, zpracované autorizovanou osobou dle zákona č. 100/01 Sb., Ing. Olgou Krpatovou, Brožíkova 427, 530 09 Pardubice (Držitel osv ědčení odborné zp ůsobilosti pro oblast

Ing. Petr Pantoflí ček 50 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

posuzování vliv ů na ve řejné zdraví vydaného MZ ČR dne 11.8.2005 pod po řadovým číslem 12/2005.). Na základ ě provedeného hodnocení vliv ů na ve řejné zdraví zám ěru „Farma pro výkrm brojlerových ku řat Valtrovice“ je možné podle zpracovatelky hodnocení konstatovat:

• Navrhovaná výstavba dvou nových hal pro výkrm brojler ů s kapacitou 2x 88 000 kus ů ku řat v četn ě stávajících t ří hal s kapacitou 3x 88 000 kus ů ku řat a dvou výkrmen prasat o kapacit ě 3 740 kusů nebude zdrojem zvýšeného akutního ani chronického zdravotního rizika plynoucího z imisí amoniaku pro obytnou zástavbu i po zapo čtení pozadí a zohledn ění výše uvedených nejistot. • Z uvedeného propo čtu a mapového podkladu ochranného pásma chovu zví řat zahrnujícího dv ě nové haly dr ůbeže, t ři stávající haly dr ůbeže a dv ě výkrmny prasat je z řejmé, že by nem ělo být obyvatelstvo obce nadmíru obt ěžováno zápachem z chovu zví řat z posuzovaného areálu. • Za p ředpokladu ú činného zabezpe čení chovu budou eliminována hlavní předpokládaná zdravotní rizika jako infek ční aerosol a alergeny. • Nep říznivé ú činky hluku v dob ě denní i v dob ě no ční z posuzovaného zám ěru se v nejbližší zástavb ě neprojeví v četn ě zapo čtení stávajících zdroj ů hluku v areálu.

D.I.1.4. Sociální a ekonomické d ůsledky I když zám ěr samotný vyžaduje minimální nároky na pracovní sílu, jedná se o moderní areál výkrmu dr ůbeže, který má p ředpoklady k dlouhodobému provozu. Tak lze i sociáln ě-ekonomické dopady provozu st řediska v dané dob ě a v daném území hodnotit kladn ě, nebo ť další provozování areálu p ředstavuje díl čí i když ne p říliš významný sociáln ě - ekonomický faktor.

D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima

S ohledem na charakter zám ěru bylo p ři rozboru výstup ů do ovzduší v části B.II.1. dokumentace konstatováno, že navrhovaná investice představuje velký zdroj zne čišt ění ovzduší, zejména produkcí amoniaku. Bylo rovn ěž konstatováno, že byl zpracován návrh ochranného pásma chovu zví řat s tím, že rozsah OP a tím i emise zápachových látek nebude zasahovat obytnou zástavbu obce. Výsledky výpo čtu ochranného pásma potvrzuje i zpracovaná rozptylová studie imisních koncentrací amoniaku. Zde je výpo čtem podle schválené metodiky Symos97 doloženo, že imisní koncentrace amoniaku budou u obytné zástavby podlimitní (vše řešeno výše). Při provozu farmy je nutno zajistit nep řekro čení platných emisních limit ů ve smyslu sou časných zákon ů, a to emisního limitu pro amoniak -50 mg/m 3 (na řízení vlády č. 356/02 Sb.). Vzhledem k uplatn ěnému v ětrání, budou vyprodukované zápachové látky a amoniak jsou dostate čně „na řed ěny“ a jejich koncentrace nebude dosahovat maximální hranice.

Ing. Petr Pantoflí ček 51 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Přesto je nutné s ohledem na sou časné zvýšené požadavky na kvalitu ovzduší i p řes pom ěrn ě dobré rozptylové podmínky v dané lokalit ě dbát na dodržení podmínek řádného provozu a zajistit dodržování p ředepsaných snižujících technologií, tedy zkrmování enzymatických aditiv a p řípadn ě aplikaci p řípravk ů do podestýlky, čímž se výrazn ě omezí emise amoniaku a zápachových látek do ovzduší. Dále bude provoz zám ěru zdrojem v zanedbaném množství také dalších látek, které jsou produkovány dopravními prost ředky. Dopravní náro čnost obsluhy areálu je celkem nízká a tak je nízká emise výfukových plyn ů z t ěchto vozidel a nep ředstavuje v dané lokalit ě významné ovlivn ění okolního životního prost ředí. Ty budou v ovzduší obsaženy v natolik nízké koncentraci, že se jejich vliv na ovzduší nijak negativn ě neprojeví. Z hlediska vlivu stavby na kvalitu ovzduší v širším zájmovém území a z hlediska klimatu budou vlivy provozu zanedbatelné. Z hlediska úplnosti vliv ů na ovzduší je nutno konstatovat, že teplovzdušné agregáty ve stájích jsou pro provoz v ČR schváleny a spl ňují emisní limity dané zákonem.

D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky Použité i navržené ventilátory ve stájích mají poměrn ě nízkou hlu čnost a svými parametry vyhovují požadavk ům hygienických p ředpis ů. I ostatní nové zdroje hluku v posuzovaných stavbách jsou vzhledem ke vzdálenosti areálu od obytné zástavby zanedbatelné. Ovlivn ění obyvatel jejich hlukem v noci dle Hlukové studie nep řichází v úvahu, nebo ť zdroje hluku jsou od obytné zástavby dostate čně vzdáleny. Zm ěna v četnosti nákladní obslužné dopravy spojené s provozem areálu bude, vzhledem k provozu na silnici vedoucí obcí v blízkosti nejbližších obytných dom ů, velice nízká a nebude mít vliv na hlukovou situaci v těchto místech. Provoz nových stájí tak nebude u obytné zástavby znamenat žádnou zaznamenatelnou zm ěnu oproti sou časnému stavu. Vlivy na hlukovou situaci a to zejména na obyvatelstvo jsou podrobn ě rozebrány v předcházejících kapitolách dokumentace ( B.III.4.1 a D.I.1.3) a hluková studie je uvedena v příloze. Nepokládám tedy za nezbytn ě nutné jejich op ětovnou interpretaci v této kapitole.

Posuzovaný provoz areálu výkrmu brojler ů by nem ěl mít ve vztahu k svému okolí a životnímu prost ředí žádné jiné zásadní vlivy než byly popsány a kvantifikovány. Nep ředpokládají se ani žádné významné biologické vlivy a vlivy hluku a zá ření, ani jiné výrazné ekologicky negativní vlivy. Mezi biologické vlivy je možné za řadit rozší ření n ěkterých doprovodných druh ů ve stájích, jako jsou hlodavci či stájový hmyz. Proti nadm ěrnému výskytu a ší ření t ěchto živo čich ů je nutno postupovat obvyklými zp ůsoby, k nimž pat ří p ředevším pravidelná dezinsekce a deratizace celého areálu. Druhým typem biologického vlivu m ůže být ruderalizace území p římo dot čeného stavebními pracemi p ři stavb ě v případ ě zanedbání rekultivace území po výstavb ě. Proto je nezbytné d ůsledn ě rekultivovat v rámci sadových úprav všechny plochy ve st ředisku z důvodu prevence ruderalizace území a ší ření alergenních plevel ů

Ing. Petr Pantoflí ček 52 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Z hlediska velkoplošných vliv ů lze konstatovat, že prakticky jediným dopadem takového charakteru je aplikace statkových hnojiv, jako vedlejšího organického produktu na území, stanovené rozvozovým plánem oznamovatele. Tyto zprost ředkované provozní vlivy posuzovaného zám ěru p řekra čují vlastní lokální charakter zám ěru. Jedinou možnou prevencí a minimalizací p řípadných negativních vliv ů aplikace statkových hnojiv je pravidelná aktualizace rozvozového plánu, jeho d ůsledné dodržování a d ůsledná technologická a provozní káze ň ve smyslu schválených zásad. Z hlediska rozbor ů vliv ů na životní prost ředí v p ředchozích kapitolách lze vyvodit, že provoz areálu nep ředstavuje nebezpe čí z hlediska únosnosti území.

D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody

Z hlediska vliv ů na vodu je nutno odlišit vlivy p římé a zprost ředkované. Za první je možno pokládat jednak vliv odb ěru vody na vodohospodá řskou bilanci zdroje, jednak působení samotného zám ěru na vody v nejbližším okolí, za druhé pak vlivy aplikace statkových hnojiv na pozemky.

D.I.1. Vliv na zm ěny hydrologických charakteristik

Zdroj vody I p řes zvýšenou pot řebu pitné vody v navrhovaném provozu nebude mít záměr negativní vliv na zdroje využívané pro st ředisko, nebo ť zem ědělský areál je zásobován z vlastního zdroje, s vydatností 0,8 l/s. Provozovatel musí ovšem p ři zm ěně integrovaného povolení zajistit povolení k většímu odb ěru podzemní vody z tohoto zdroje.

Podzemní voda Podzemní voda by mohla teoreticky být zastižena pouze p ři zp ůsobu hloubkového zakládání staveb, což se nep ředpokládá. I tak by mohlo dojít jen k místnímu ovlivn ění hladiny podzemní vody, ve vztahu k infiltraci srážkové vody na podloží. Hydrologické zm ěny v se d ůsledku provozu stavby nep ředpokládají a lze konstatovat, že stavba nebude mít žádný negativní vliv na hladiny podzemních vod, pr ůtoky či vydatnost vodních zdroj ů.

D.I.2. Vliv na charakter odvodn ění oblasti Dojde pouze k malému nár ůstu zpevn ěných ploch v rámci celého st řediska. Nové plochy budou svedeny na terén, kde budou plošn ě zasakovány. Zám ěr nezasahuje do stávajících systém ů odvodn ění zem ědělských pozemk ů, nezasahuje do žádného vodního toku. Není proto nutno realizovat žádné technické opat ření reten čního nebo akumula čního charakteru. V rámci výstavby bude muset být pouze přeložena část zavlažovacího systému v jihozápadní části navrhované plochy. Plánovaný provoz areálu neovlivní odvodn ění dané lokality ani nezm ění charakter odvodn ění celé oblasti.

Ing. Petr Pantoflí ček 53 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

D.I.3. Vliv na jakost vod Vzhledem k tomu, že jsou všechny podlahy stávajících stájí i navrhovaných výkrmen vodot ěsné a opat řené hydroizolací, nelze p ředpokládat negativní p ůsobení na jakost podzemních vod. Veškeré použité oplachové vody spolu se zbytky podestýlky ve stájích jsou v dob ě mytí odvád ěny splaškovou kanalizací do jímky s dostate čnou kapacitou a následn ě vyváženy na polnosti jako tekuté statkové hnojivo. Splaškové odpadní vody ze sociálního za řízení jsou jímány do samostatné jímky, odkud jsou vyváženy k likvidaci na ČOV. Pro prevenci zne čišt ění deš ťových vod kadavery jsou tyto skladovány v plastových kontejnerech na krytém prostoru u každé haly a t ěsn ě p řed odvozem p řevezeny ke vstupu do areálu, kde jsou okamžit ě naloženy do vozidla asana ční služby. Podle na řízení vlády č. 103/2003 Sb.,o stanovení zranitelných oblastí, pat ří katastr obce mezi zranitelné oblasti. Provozovatel areálu musí na pozemcích, kam bude aplikovat statková hnojiva, respektovat omezení dané tímto na řízením vlády. Podle § 8 tohoto NV, činí limitované množství celkového dusíku užitého ročně na zem ědělských pozemcích vhodných ke hnojení u zem ědělských podnik ů, maximáln ě 170 kg N.ha -1rok -1. Dále zde platí zákaz používání dusíkatých hnojivých látek na zem ědělských pozemcích, pro hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem, v období od 15. 11. do 31. 1. Oznamovatel v sou časné dob ě hospoda ří na cca 1060 ha zem ědělské p ůdy. V areálu bude za rok vyprodukováno cca 4200 t podestýlky. Ta podle vyhl. č. 274/1998 Sb., v platném zn ění obsahuje 19,2 kg N.t -1. P ři maximální dávce 170 kg N ro čně na jeden ha půdy je ro ční pot řeba pozemk ů (19,2 kg x 4224 t = 81100/170 kg = 477 ha. Takže pro aplikaci tohoto hnojiva je dostate čná rezerva zem ědělské p ůdy. Při respektování všech podmínek uvedených v dokumentaci by nem ělo docházet k negativnímu ovlivn ění povrchových ani podzemních vod v posuzované lokalit ě. Nedojde také k žádnému negativnímu ovlivn ění kvality vod na katastrech, na které budou statková hnojiva aplikována. Na základ ě tohoto vyhodnocení a v kontextu údaj ů kapitoly B.II.2. Odpadní vody a, B.II.3. Odpady, zpracovatel dokumentace podporuje navržený systém odvedení, využití a skladování vznikajících statkových hnojiv z areálu výkrmu dr ůbeže.

D.I.5. Vlivy na p ůdu

D.I.5.1. Vlivy na rozsah užívání p ůdy

Realizací zám ěru dojde k ur čitému záboru orné p ůdy ze ZPF. V tomto p řípad ě se jedná o p ůdu podpr ůměrné kvality a navíc jde o zábor s p římou vazbou na zem ědělský areál, navíc pro ú čely zem ědělské prvovýroby. Lze tak podle názoru zpracovatele dokumentace, za p ředpokladu dodržení všech zásad ve smyslu zákona ČNR č.344/92 Sb., s tímto záborem souhlasit. Vzhledem k minimálnímu rozsahu a zmín ěnou návaznost na st ředisko, nedojde tímto ani k zásadní zm ěně ve vztahu k využití území. Lokalita je územním plánem obce ur čena k zastav ění.

D.I.5.2. Vlivy na kvalitu, zne čišt ění, stabilitu a erozivitu p ůd Zprost ředkovaným vlivem na p ůdu m ůže být plošná aplikace všech vedlejších organických produkt ů na pozemky, pon ěvadž má vliv na fyzikáln ě chemické vlastnosti

Ing. Petr Pantoflí ček 54 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

půd - zlepšování podílu organických látek v p ůdě, zaorání p řispívá rovn ěž k provzdušn ění půdy, což jsou jednozna čně pozitivní vlivy zám ěru. Negativním dopadem však m ůže být eutrofizace p ůd p ři p řehnojení (nerespektování aktuálních výstup ů AZP p ři rozvozu statkových hnojiv – aplikace na pozemky dostate čně zásobené dusíkem) nebo p ři nerovnom ěrné aplikaci. Jak již bylo zmín ěno, specifikou živo čišné výroby je práv ě okolnost, že zprost ředkované vlivy, vyvolané pot řebou využití vedlejších organických produkt ů zasahují daleko širší území, než p římé vlivy vlastní provozovny. Zatížení zem ědělské p ůdy živo čišnou výrobou v podniku oznamovatele je pom ěrn ě nízké a nehrozí že by zem ědělská p ůda byla p řehnojována statkovými hnojivy. Pozemkové zázemí pro bezproblémové uplatn ění vyprodukovaných statkových hnojiv je tak dostate čné (problematika aplikace podestýlky ve vztahu k bilanci hnojení dusíkem je řešena v předchozí kapitole). Vlivy stavby na zne čišt ění okolní p ůdy, zm ěnu místní topografie, stabilitu a erozi půdy se v okolí stavby nijak neprojeví.

D.I.6. Vlivy na horninové prost ředí a p řírodní zdroje

D.I.6.1. Vlivy na horninové prost ředí a nerostné zdroje Zám ěr nep ředpokládá žádné hlubší zakládání staveb. Oznamovaný zám ěr tedy negeneruje vlivy na horninové prost ředí nap říklad hloubkovým zakládáním objektu, nebo dosahem do území, chrán ěném podle horního zákona (CHLÚ, DP).

D.I.6.2. Vlivy v d ůsledku ukládání odpad ů Aplikaci statkových hnojiv, p ři respektování všech zásad, nelze z praktického hlediska pokládat za zneškodn ění odpad ů, ale za pozitivní vliv zám ěru z hlediska obsahu hlavních živin v půdách. Naprostá v ětšina odpad ů vznikajících p ři výstavb ě je vedena v kategorii O (ostatní), což znamená, že na zp ůsob jejich odstraňování nejsou kladeny zvláštní požadavky. V rámci stavebního řízení budou specifikovány prostory pro shromaž ďování nebezpe čných odpad ů a jejich odstra ňování zajišt ěno na smluvním základ ě s akreditovanými firmami. Sou částí areálu není ani žádné za řízení na odstra ňování odpad ů a ani jakékoliv trvalé ukládání odpad ů se v hodnoceném areálu nep ředpokládá.

D.I.6.2. Zm ěny hydrogeologických charakteristik Interakce tohoto typu nenastanou.

D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy

D.I.7.1. Vlivy na faunu, flóru

Vlivy na floru Zám ěr je realizován na okraji obd ělávaného polního pozemku. Jsou tak dot čeny pouze plochy, které se nenacházejí v přírod ě blízkém stavu - intenzivn ě využívaná orná půda. Zám ěr nevyžaduje kácení mimolesních porost ů d řevin, mimo stávajícího okrajového

Ing. Petr Pantoflí ček 55 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

pásu zelen ě, který bude znovu založen podél nové hranice areálu. Nutná je ovšem prevence ruderalizace území po výstavb ě. Posuzovaný zám ěr neznamená ohrožení populací zvlášt ě chrán ěných nebo regionáln ě významných druh ů rostlin; na navrhované ploše a ve st ředisku se takové plochy s takovými výskyty nenacházejí. Plochy s výskyty takových druh ů jsou soust řed ěny do některých skladebných prvk ů ÚSES, které jsou vylou čeny z aplikace vedlejších organických produkt ů. Vlivy na floru je tudíž možno pokládat za nevýznamné.

Vlivy na faunu Zám ěr neznamená ohrožení populací zvlášt ě chrán ěných nebo regionáln ě vzácných druh ů živo čich ů, v četn ě jejich reproduk čních prostor, jinak nejsou ani vlastní výstavbou ohroženy jiné populace jiných druh ů živo čich ů, s ohledem na lokalizaci zám ěru; nedochází k rušení hnízdních možností ve významn ějších porostech, ani k náhrad ě lu čních porost ů či druhov ě rozmanitých bylinotravních lad zastav ěnými či zpevn ěnými plochami. Vlivy na populace živo čišných druh ů je tedy možno pokládat za nevýznamné.

D.I.7.2. Vlivy na prvky ÚSES Z hodnocení části dokumentace, týkající se územního systému ekologické stability krajiny vyplývá, že se místo výstavby sousedí s navrženým lokálním biocentrem. Proto je nutné dodržet územním plánem maximáln ě vymezené hranice budoucího areálu. Provozem výkrmen nebude navržené biocentrum negativn ě ovliv ňováno. Jinak se nová výstavba nedotýká žádného stávajícího nebo výhledového skladebného prvku ÚSES ani žádného dalšího prvku ekologické stability krajiny zájmového území. Dosadba areálu s do řešením ozelen ění m ůže p řisp ět k vytvo ření funk čního interak čního prvku v krajin ě. Je však nutno vylou čit vlivy aplikace vedlejších organických produkt ů na kosterní prvky ekologické stability.

D.I.7.3. Vlivy na významné krajinné prvky Žádný z významných krajinných prvk ů "ze zákona" (§ 3 písm, b/ zák. č. 114/1992 Sb.) není realizací posuzovaného zám ěru dot čen, P ři aplikaci vedlejších organických produkt ů je nutno dodržet zásadu vylou čení aplikace v prostorech údolních niv a v okolí rybník ů.

D.I.7.4. Vlivy na chrán ěné části p řírody S ohledem na územní polohu zvlášt ě chrán ěných území p řírody tato interakce nenastane. P ři aplikaci vedlejších organických produkt ů je nutno respektovat polohu významných krajinných prvk ů „ze zákona“ (§ 3 písm. b/zák. č. 114/1992 Sb.) a skladebných prvk ů ÚSES jako obecn ě chrán ěných částí p řírody - je nutno promítnout do aktualizace rozvozového plánu oznamovatele.

D.I.7.5.Vlivy na prvky Natura 2000. Rozvojová plocha ur čená k výstavb ě nových výkrmových hal nezasahuje do žádné z lokalit Natura 2000. Blízká EVL – Valtrovický luh nem ůže být provozem areálu negativn ě ovliv ňována.

Ing. Petr Pantoflí ček 56 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

D.I.8. Vlivy na krajinu

Oznamovaný zám ěr je realizován jako dostavba stávajícího areálu dnešního st řediska v doposud nezastav ěném prostoru v jihozápadní části areálu. V kontextu ochrany krajinného rázu jde tedy p ředevším o posouzení dopadu stavby st ředního m ěř ítka v pohledov ě exponované poloze od jihu a jihozápadu. Na základ ě tohoto rámcového vyhodnocení pro odhad možných aspekt ů ovlivn ění krajinného rázu je možno konstatovat, že:

D.I.8.1. Vznik nové charakteristiky území Zám ěrem vzniká nová charakteristika území jen velmi omezen ě, pokud lze takto hodnotit výhledové zastav ění a zpevn ění povrchu na ploše v přímé návaznosti na stávající zem ědělský areál. Jde stále o využití území pro zem ědělskou výrobu v ploše, funk čně i geograficky vymezené k tomuto ú čelu. V daném kontextu jde o vliv mírn ě nep říznivý, s nízkou mírou významnosti.

D.I.8.2. Zm ěna pom ěru krajinných složek Zám ěr znamená jen lokáln ě omezenou zm ěnu v parametrech negativních krajinných složek tím, že negativní krajinnou složku stávajícího areálu řeší zv ětšením zastav ěných ploch na úkor rostlého terénu. Nedochází tím ale p římo k celoplošné náhrad ě pozitivní složky bylinotravních porost ů v plném rozsahu nov ě zastav ěným územím, nebo ť se v sou časnosti jedná o intenzivn ě obd ělávanou agrocenózu. V daném kontextu je možno doložit mírné prohloubení míry nep říznivosti vzniku nové charakteristiky území, z hlediska zm ěny pom ěru krajinných složek jde o zm ěnu nevýznamnou.

D.I.8.3. Ovlivn ění vizuálních vjem ů Představuje s ohledem na návrh dostavby areálu v pohledov ě ur čující významné poloze aspekt zm ěny krajinného rázu s možností snížení hodnoty krajinného rázu. Pohledov ě významná osa na nové stáje se nachází p ředevším od jihozápadu, částe čně od jihu, kde je omezena lesním porostem Valtrovického luhu. Nové objekty stájí se výškovým m ěř ítkem nevymykají stávajícím objekt ům v areálu a jsou ve shod ě s objekty výkrmen jak orientací, tak vzhledem. Jde o hmotov ě ur čující objekty s horizontální dominancí. Výška h řebene sedlové st řechy je p ředpokládána 7 m nad úrovní základové spáry. Vlivy lze pokládat z hlediska zm ěny za nevýznamné (dominující výšková velikost stávajícího skladu slámy v areálu). Celkové pohledové aspekty st řediska je nutno minimalizovat sadovými úpravami z jižní a jihozápadní strany areálu.

D.I.8.4. Vliv na dálkové pohledy Dálkové pohledy na areál v četn ě jeho rozší ření je možno pokládat za mén ě významné, pon ěvadž jsou již zásadn ě ovlivn ěny p ůsobením stávajícího areálu. V daném kontextu se dostavba areálu o dva objekty stáje výrazn ěji neprojeví, pon ěvadž tyto objekty nebudou výškov ě dominantní a hmota objektu v dálkových pohledech od jihozápadu a jihu prakticky splyne se stávajícím souborem objekt ů st řediska. S rostoucí vzdáleností od areálu jeho pohledová významnost ustupuje a dostavba areálu vizuáln ě splývá s celkovým projevem areálu jako takového.

Ing. Petr Pantoflí ček 57 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

D.I.8.5. Vlivy na rekrea ční využití krajiny Uvažovaná a projektovaná varianta využití území navazuje na tradi ční využití zem ědělského areálu s novou výstavou na volné ploše u st řediska. Navržená kapacita stájí je p řim ěř ená, v okolí nejsou rekrea ční objekty a st řediska s výjimkou chalupá řské rekreace v sídelním útvaru, nedojde tedy k nežádoucím vliv ům na možné rekrea ční využití krajiny .

D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky

D.I.9.1. Vliv na budovy, architektonické a archeologické památky a jiné lidské výtvory Z pohledu možného ovlivn ění budov, architektonického d ědictví, památkov ě chrán ěných objekt ů či areál ů či známých archeologických památek je možno konstatovat, že zám ěr takové vlivy obsahovat nebude. Dot čeny jsou pouze objekty chovu zví řat a plochy v území ur čeném pro zem ědělskou výrobu. Navrhovaná doprava v souvislosti s provozem areálu nem ůže ohrozit budovy v okolí používaných komunikací.

D.I.9.2. Vlivy na dopravu Doprava spojená s provozem areálu je specifikována v kapitole B.II.4. Nároky na dopravu surovin jsou celkem nízké. Podle výpo čtů zpracovatele dokumentace je odhadnuto navýšení pr ůměrné denní četnosti p říjezdu nákladní dopravy do areálu o cca 2 vozidla. Není vyžadováno nové dopravní napojení areálu farmy.

D.I.9.3. Rozvoj navazující infrastruktury Zám ěr znamená pouze dot čení n ěkterých inženýrských sítí v areálu farmy. Jde zejména o p řeložky částí kabel ů, realizaci p řípojek vody, elekt řiny, splaškové kanalizace. Provoz zám ěru nevyvolává nároky na další rozvoj infrastruktury.

D.II. Komplexní charakteristika vliv ů zám ěru na životní prost ředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshrani čních vliv ů

D.II.1 Charakteristika vliv ů zám ěru z hlediska jejich velikosti a významnosti

V následujícím textu jsou se řazeny jednotlivé vlivy zám ěru na životní prost ředí podle jejich významu a následn ě jsou tyto vlivy ohodnoceny a komentovány. Vlivy jsou se řazeny od nejvýznamn ějšího po nejmén ě významný.

1. Vliv imisí na obyvatele a vliv na ovzduší: Emise amoniaku a zápachových látek vznikající provozem posuzovaného areálu jsou nejzávažn ějším vlivem stavby na okolí areálu. Zápachové látky by se za b ěžných rozptylových podmínek nem ěli nadm ěrn ě ší řit do obytné zástavby nejbližší obce a nem ěly by tak narušovat pohodu obyvatelstva. Tyto negativní vlivy se budou odehrávat p ředevším uvnit ř ochranného pásma. Navržené ochranné pásmo je relativn ě malé a nezasahuje nejbližší obytnou zástavbu.

Ing. Petr Pantoflí ček 58 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Emise amoniaku ze stájí nebudou dosahovat emisních limit ů (50 mg/m 3 vycházející vzdušiny).

2. Vliv hluku na obyvatele: Použité ventilátory mají velmi nízkou hlu čnost a svými parametry vyhovují požadavk ům hygienických p ředpis ů. V obytné zástavb ě by m ěly být podle akustické studie pln ěny hygienické limity pro hluk. Hluk zp ůsobený dopravními prost ředky nebude znamenat zaznamenatelnou zm ěnu u nejbližších obytných dom ů, které jsou v blízkosti silnice II. t ř.

3. Vliv na vody, na zábor ZPF,, na flóru a faunu, na prvky ÚSES, na funk ční využití území: Výstavbou dojde k malému záboru mén ě kvalitní p ůdy ze ZPF v přímé návaznosti na st ředisko. Provozem areálu dojde, oproti p ůvodnímu stavu, ke zvýšení spot řeby vody v areálu oproti sou časnému stavu. Pro zdroj vody ovšem nebude nár ůst spot řeby vody v areálu problematický, nebo ť má dostate čnou vydatnost. P ři řádném provedení stavby a p ří pln ění zásad správné zem ědělské praxe p ři provozu areálu nedojde k negativním vliv ům na kvalitu povrchových a podzemních vod (uplatn ěné technologické řešení vyhovuje požadavk ům ochrany vod). Nedochází ke zm ěnám vliv ů na flóru a faunu ani na prvky ÚSES či na významné krajinné prvky oproti p ůvodnímu stavu. Nedojde k významné zm ěně stávajícího funk čního využití území.

4. Vliv na stávající dopravu: Rozsah dopravy spojený s provozem areálu je pom ěrn ě nízký. Hluk zp ůsobený dopravními prost ředky nebude zaznamenateln ě vyšší než v sou časném stavu.

5. Vliv p řípravy staveništ ě a vlastní výstavby: Příprava staveništ ě bude pom ěrn ě jednoduchá. Doprava materiálu v období výstavby bude vyšší, ale časov ě omezená a bude probíhat v denních hodinách.

6. Vliv na produkci odpad ů: Provozem areálu nedojde k významn ějšímu nár ůstu množství odpad ů.

7. Vliv na krajinný ráz: Zám ěr je řešen na okraji stávajícího st řediska s dlouhodobým charakterem využití tohoto území. Vlivem realizace zám ěru, p ři uplatn ění podmínky ozelen ění, nedojde k takovým zm ěnám, které by mohli negativn ě ovlivnit krajinný ráz území.

8. Možnost p řeshrani čních vliv ů Možnost nep říznivých vliv ů p řesahujících státní hranice není reálná.

Záv ěr: Zám ěr rozší ření areálu výkrmu brojler ů v obci Valtrovice a jeho provoz s ohledem na své vlivy, p ředstavuje z hlediska ekologické únosnosti území jeden z p řijatelných Ing. Petr Pantoflí ček 59 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

zp ůsob ů využití daného území a tento zp ůsob využití je v zem ědělské krajin ě logický a nedochází k jeho výrazné zm ěně proti p ůvodnímu stavu. Za p ředpokladu respektování všech stávajících právních předpis ů a podmínek realizace uvedených v této dokumentaci, by i p ři synergickém p ůsobení všech prostorových jev ů a faktor ů nem ěla být ekologická únosnost zájmového území provozem posuzovaného areálu p řekro čena.

D.III. Charakteristika environmentálních rizik p ři možných haváriích a nestandardních stavech

Základní rizika, ke kterým by mohlo v rámci provozu stájí dojít jsou p ředstavována především možným požárem objekt ů, havárií dopravních nákladních automobilů, eventuáln ě havárií jímky na odpadní vody. Opat ření pro p řípad zabezpe čení objekt ů z hlediska požáru je sou částí projektové dokumentace a základní preventivní opat ření jsou již uplatn ěna ve vlastním technickém řešení objekt ů a jejich člen ění z hlediska požární bezpe čnosti a odstupových vzdáleností. Hluboká podestýlka je nakládána ve stáji a ihned odvážena z areálu na polní hnojišt ě nebo p římo k aplikaci. Kadavery jsou shromaž ďovány do plastových kontejner ů v každé stáji. Tím je p ředcházeno p řípadným nekontrolovatelným únik ům kontaminovaných deš ťových vod ze zpevn ěných ploch v areálu. Dopady p řípadných havárií by se s nejv ětší pravd ěpodobností projevily pouze v nejbližším okolí ohniska, možné dopady jsou relativn ě málo nebezpe čné. Nejú činn ější prevencí se z tohoto pohledu jeví naprostá technologická káze ň, pravidelné kontroly technického stavu jednotlivých za řízení a pou čení odpov ědných pracovník ů.

Dalším rizikem je možnost nákazy chovu n ěkterou z nakažlivých nemocí dr ůbeže. Prevencí proti zavle čení nákazy do chovu je zamezení volnému p řístupu divokých zví řat a nepovolaných osob do areálu. Dále je nutno dodržovat b ěžné zooveterinární zásady chovu, jako jsou - pravidelná dezinfekce, deratizace, čistota chovu, používání dezinf. rohoží, včasný odvoz kadaver ů atp. Dále by p ři poruše p řívodu vody nebo elektrické energie by mohlo dojít (p ři dlouhodob ějším výpadcích) ke zvýšení neklidu ve stájích a nefunk čnosti ventilace s následnými negativními d ůsledky, spo čívajícími p ředevším ve zvýšení emisí amoniaku a zápachu. Provozovatel disponuje náhradním zdrojem elektrické energie (dieselagregát). Při poruše p řívodu vody nebo zhoršení její kvality je nutno zajistit náhradní zásobování pitnou vodou- p ři poruše dodávky elektrické energie je rovn ěž nutné zajistit urychlen ě opravu vedení či TS a dodávku el. energie

D.IV. Charakteristika opat ření k prevenci, vylou čení, snížení, pop řípad ě kompenzaci nep říznivých vliv ů na životní prost ředí

S ohledem na popsané a zhodnocené řešení výstavby dvou nových výkrmových hal a provozu celého areálu je možno konstatovat, že celý zám ěr je z ekologického hlediska přijatelný za dodržení následujících podmínek:

Ing. Petr Pantoflí ček 60 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

D.IV.1.Podmínky , které je nutno respektovat b ěhem p řípravy zám ěru
vypracovat havarijní plán areálu podle požadavk ů vyhlášky č. 450/2005 Sb., s jehož obsahem budou seznámení všichni pracovníci farmy, tento plán p ředložit ke schválení vodohospodá řskému orgánu
v následujících stupních projektové dokumentace konkretizovat množství a zp ůsob odstran ění odpad ů, které vzniknou v rámci výstavby
dodavatel stavby vytvo ří v rámci za řízení staveništ ě podmínky pro t říd ění a shromaž ďování jednotlivých druh ů odpad ů v souladu se stávajícími p ředpisy v oblasti odpadového hospodá řství, o vznikajících odpadech v pr ůběhu stavby a zp ůsobu jejich zneškodn ění nebo využití bude vedena odpovídající evidence
nejdéle ve fázi projektové dokumentace p ředložit komplexní projekt sadových úprav s těžišt ěm řešení podél jižní a západní hranice areálu formou kombinované výsadby strom ů a ke řů

D.IV.2. Podmínky, které je nutno respektovat b ěhem realizace zám ěru


při výstavb ě nových hal pro výkrm dr ůbeže provést zábor jen nejnutn ější plochy zem ědělské p ůdy


zajistit řádné využití kulturní vrstvy p ůdy p ři rekultivaci staveništ ě


důsledn ě rekultivovat v rámci výstavby všechny plochy zasažené stavebními pracemi z důvodu prevence ruderalizace území a ší ření alergenních plevel ů


podlahy stájových prostor realizovat jako vodot ěsné s odvedením splaškové kanalizace do stávající jímky na odpadní vody


pro období výstavby zabezpe čit, že venkovní stavební práce spojené se zvýšenu hlu čností (nap ř. terénní úpravy apod.) nebudou realizovány ve dnech pracovního klidu, ve státem uznávaných svátcích, a v no čních hodinách


zajistit, že dodavatel stavby bude zodpov ědný za zajišt ění řádné údržby a sjízdnosti všech jím využívaných p řístupových cest ke staveništi po celou dobu probíhajících staveních prací


v pr ůběhu výstavby zajistit, že na za řízení staveništ ě budou minimalizovány zásoby sypkých stavebních materiál ů a ostatních potenciálních zdroj ů prašnosti; vlastní zemní práce budou provád ěny po etapách vždy v rozsahu nezbytn ě nutném


veškeré materiály a nát ěry, se kterými mohou p řijít do styku zví řata nebo obsluha stájí, případn ě krmivo, budou zdravotn ě nezávadné


realizovat výsadbu d řevin podle projektu sadových úprav

D.IV.3. Podmínky, které je nutno respektovat b ěhem provozu zám ěru


dodržovat technologickou káze ň b ěhem provozu, hlu čné operace provád ět zejména v pracovních dnech a minimalizovat jejich provád ění ve dnech klidu


zajistit d ůsledné odd ělení toku deš ťových vod mimo prostory možné kontaminace (stání techniky, manipula ční prostory s hnojem a manipula ční prostory s uhynulými zví řaty)


zajistit nakládání podestýlky uvnit ř hal a její okamžitý odvoz z areálu


zajistit optimální prov ětrávání stájí systémem nucené ventilace z d ůvodu dostate čné obm ěny vzduchu v objektech


provozním řádem (dle § 11 odst. 2 zák. č. 86/2002 Sb.) a zavedením plánu zásad správné zem ědělské praxe (dle § 5 odst. 8 zákona č. 86/02 Sb.) zajistit pln ění navržených

Ing. Petr Pantoflí ček 61 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

snižujících technologií pro velký zdroj zne čiš ťování ovzduší z hlediska omezování emisí amoniaku v souladu s požadavky NV č. 615/2006 Sb.


provozním řádem zajistit povinnost trvalé aplikace biotechnických p řípravk ů do krmiva dr ůbeže, které prokazateln ě snižují emise amoniaku a dalších zápachových látek z chov


používání statkových hnojiv musí být v souladu s § 9 zák. č. 156/98 Sb., O hnojivech, ve zn ění pozd ějších zákon ů a provád ěcími p ředpisy k tomuto zákonu a v souladu s hospodařením ve zranitelné oblasti ve smyslu NV č. 103/2003 Sb., v platném zn ění


při aplikaci statkových hnojiv zajistit územní ochranu v okolí vodních ploch, vodních tok ů - ve smyslu platných metodik dodržet ochranné pásmo t ěchto povrchových vod


udržování celého areálu v čistot ě a po řádku, nezastav ěné plochy pravideln ě ošet řovat a tím zamezit ší ření plevel ů


zajistit pr ůběžnou likvidaci uhynulých kus ů na smluvním základ ě s p říslušnou asana ční firmou, p ři d ůsledné ochran ě p řed kontaminací deš ťovými vodami


důsledn ě zajistit všechna protinákazová opat ření, řešit dezinfek ční a deratiza ční postupy podle p říslušných p ředpis ů


přísné dodržování veterinárních, hygienických a bezpečnostních p ředpis ů a pokyn ů (návod ů) pro obsluhu technologických linek

D.IV. 4. Podmínky, které je nutno respektovat p ři ukon čení zám ěru


V p řípad ě likvidace objektu (po požáru aj.) postupovat v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb.o odpadech z titulu p ůvodce odpadu a v souladu se stavebním zákonem.


V p řípad ě likvidace chovu ze zooveterinárních d ůvod ů d ůsledn ě dbát ochrany složek životního prost ředí ve vztahu k použitým sana čním látkám a postup ům

D.V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích p ředpoklad ů p ři hodnocení vliv ů S ohledem na zpracování jediné varianty projektového řešení, vyplývající z územní determinovanosti a ekologické p řijatelnosti navrhovaného provozu stájí výkrmu dr ůbeže a to jak z hlediska výstavby, tak i celkem nenáro čného provozu stavby bez podstatných škodlivých kumulovaných vliv ů na životní prost ředí nebylo pot řebné využít žádných složit ějších matematických metod prognózování.

Dokumentace o hodnocení stavby Farma pro výkrm brojlerových ku řat Valtrovice byla zpracována s využitím následujících hlavních podklad ů: • Zadání stavby „Farma pro výkrm brojler ů – dostavba Valtrovice“ zpracované firmou BAUER TECHNICS s.r.o., projektový ateliér, Komenského 1864, Tábor, 390 02 • Platný územní plán obce Valtrovice, z roku 2004, vypracovaný firmou - Ing. arch. Vlasta Šilhavá (Atelier územního plánování), Štompil 1099/22, Brno • Změna č. 2, z roku 2009 (vypracovaný firmou - Ing. arch. Vlasta Šilhavá (Atelier územního plánování), Štompil 1099/22, Brno • Bonitace čs. zem ědělských p ůd a jejich využití 1-5 díl, MZe ČR, Praha 1989 • Protokol o m ěř ení hluku č UZH 85/05, provedeného ve dnech 6.10.2005 a 28.10.2005, od autorizované zkušebny hluku a vibrací Ing. Antonín Stan ěk, 624 00 Brno, Hlavní 73, m ěř ení hluku Ing. Petr Pantoflí ček 62 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

• Rozhodnutí o integrovaném povolení pro Farmu pro výkrm brojlerových ku řat Valtrovice, provozovatel DAN-MORAVIA AGRAR,a.s. • Rozhodnutí o integrovaném povolení pro Farmu Valtrovice – za řízení pro intenzivní výkrm prasat, provozovatel AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE • Odborná literatura a práce z obor ů místopisu, geologie, hydrologie , biologie a ochrany životního prost ředí, vesm ěs Academia Praha 1987-1992 • Archivní informace ČHMÚ, EÚ, ČGÚ, Geofond, povodí, mapové podklady a jiné informace • Ro čenky Životní prost ředí ČR 2000,2001,2002,2003,2004,2005,2006,2007,2008 • odborná literatura z oboru zem ědělských emisí • Technické doporu čení MZe ČR - informa ční list č. 03.01.01. „Základní provozn ě technologické ukazatele pro dr ůbež“ • Technické doporu čení MZe ČR - informa ční list č. 02.01.06. „Základní provozn ě technologické ukazatele pro prasata“ • odborná literatura z chovu dr ůbeže a prasat • Platná legislativa, normy a ostatní p ředpisy vztahující se k posuzovanému zám ěru

D.VI. Charakteristika nedostatk ů ve znalostech a neur čitosti, které se vyskytly p ři zpracování dokumentace

S ohledem na skute čnost, že k datu vypracování dokumentace o vlivu záměru na životní prost ředí byly známy všechny základní podklady technologické, údaje o kapacitách, vstupech a výstupech, dále údaje o parametrech navrhovaného OP farmy bylo možno, pom ěrn ě podrobn ě provést vlastní analýzu vstup ů, výstup ů i vliv ů posuzovaného záměru na životní prost ředí. S ohledem na charakter výstavby a zejména provozu se autor domnívá, že tato dokumentace vyjad řuje základní vlivy pom ěrn ě p řesn ě.

ČÁST E POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁM ĚRU

V zadání stavby je řešena jediná varianta, spo čívající v popsané výstavb ě nových hal pro výkrm dr ůbeže a provoz st řediska jako celku. Toto p ředstavuje řešení preferované oznamovatelem, které navazuje na již provozované výkrmny a tvo ří z areálu specializovaný závod na výkrm dr ůbeže. V daném kontextu není řešena žádná územní varianta, protože umíst ění objekt ů je dáno polohou stávajícího st řediska a stájí. Není řešena ani žádná jiná technologická varianta, nebo ť výkrm brojler ů se u nás provádí na hluboké podestýlce a technologické vybavení nových stájí bude stejné jako u stávajících. Jiné technologické varianty tak nebyly uvažovány.

Ing. Petr Pantoflí ček 63 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

ČÁST F ZÁV ĚR

Při zpracování dokumentace o hodnocení vlivu stavby Farma pro výkrm brojlerových ku řat Valtrovice , byly posouzeny všechny známé vlivy a rizika z hlediska možného negativního ovlivn ění životního prost ředí. S ohledem na charakter stavby a charakter provozu lze konstatovat, že provoz areálu nezp ůsobuje, při dodržování snižujících opat ření, významné zhoršení emisních vliv ů a stavba je i dob ře zabezpe čena jak z hlediska zajišt ění vstup ů, tak z hlediska využití vedlejších produkt ů živo čišné výroby (statkových hnojiv) a likvidace odpad ů. Všechny patrné vlivy na životní prost ředí jsou řešitelné konkrétními opat řeními, jejichž uplatn ění je zárukou nekoliznosti posuzovaného zám ěru s ochranou složek životního a p řírodního prost ředí. Nejvýrazn ějším negativním dopadem jsou emise amoniaku a zápachových látek, které jsou od zem ědělské činnosti prakticky neodd ělitelné. U výstup ů v oblasti ovlivn ění ovzduší, dále z uvedených výsledk ů rozptylové studie a dalších výpo čtů (Ochranné pásmo chovu zví řat) je patrné, že posuzovaný zám ěr v podstat ě neznamená zaznamenatelnou zm ěnu v imisní zát ěži sledovaných škodlivin (p ři využívání enzymatických p řípravk ů snižujících produkci amoniaku ve výkrmnách dr ůbeže) - imisní p řísp ěvky amoniaku jsou podle této studie v obytné zástavb ě podlimitní a ochranné pásmo nedosahuje stávající ani navrhované obytné zástavby obce. Provoz areálu tak nebude negativn ě ovliv ňovat obyvatele Valtrovic.

Zjišt ěné negativní vlivy na životní prost ředí jsou relativn ě mén ě významné a v zásad ě nemají limitující charakter pro p řípadnou realizaci zám ěru.

Vzhledem k dobrým výsledk ům hodnocení vliv ů provozu stavby Farma pro výkrm brojlerových ku řat Valtrovice je možné zám ěr investora, za dodržení podmínek uvedených v bod ě D.IV.,

d o p o r u č i t .

Datum : 15. 8. 2010

Ing. Petr Pantoflí ček

držitel autorizace ke zpracování dokumentací a posudku dle zákona č.100/2001 Sb. dle § 19 a § 24. na základ ě osv ědčení odborné zp ůsobilosti vydaného Ministerstvem životního prost ředí ČR pod č.j.1547/197/OPVŽP/95 ze dne 13. 6.1995. Prodloužení autorizace č.j. 43007/ENV/06 ze dne 21.6.2007. Ing. Petr Pantoflí ček 64 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

ČÁST G VŠEOBECN Ě SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

Předm ětem posuzování podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí, v platném zn ění je výstavba dvou nových hal pro výkrm dr ůbeže a následný provoz celého st řediska jako celku (p ět výkrmových hal) v obci Valtrovice.

Název stavby: Farma pro výkrm brojlerových ku řat Valtrovice Místo stavby: Valtrovice Katastrální území: Valtrovice Obecní ú řad: Valtrovice Kraj: Jihomoravský Pozemek: jižn ě od stávajícího areálu p. č. KN 237/1 Stavební ú řad: Obecní ú řad obce Jaroslavice Oznamovatel: DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Valtrovice 112 671 27 Hrádek IČO: 253 35 995 Charakter stavby: novostavba Celková nasklad ňovací kapacita stájí: 5 x 88000 ks – 704 DJ (500 kg)

Cílem investora je na volné ploše jižn ě od stávajících výkrmen postavit dv ě nové haly pro výkrm dr ůbeže a doplnit tak ustajovací kapacitu areálu výkrmu na kone čný stav, který by zajiš ťoval dobrou produktivitu práce a efektivitu výkrmu brojler ů. Vzhledem k tomu, že investor má zajišt ěný odbyt na vyprodukované brojlery a na trhu je další poptávka rozhodl se k rozší ření kapacity svých stájí. Ve st ředisku jsou umíst ěny t ři objekty výkrmen dr ůbeže paraleln ě vedle sebe, provozn ě spojeny uprost řed spojovacím kr čkem. Jižn ě od t ěchto stájí jsou navrženy nové dv ě výkrmové haly (za dnešním oplocením areálu), které budou mít identické rozm ěry a budou spojovacím kr čkem propojeny se stávajícími objekty. Předpokládané výsledky provozu a to jak ve vlastním chovu i v ekonomice, které jsou charakterizované nízkými nároky na spot řebu energie a krmiv na jednotku produkce a vysokými p řír ůstky za sou časné nízké pot řeby živé práce, vytvá ří p ředpoklady pro efektivní fungování investice. Z hlediska umíst ění stavby v dané lokalit ě se jedná o celkem vhodné řešení, respektující dostate čnou vzdálenost od obce a nenarušující žádné fungující složky ekosystém ů a chrán ěná území. Lokalita se vyzna čuje dobrým komunika čním napojením, možností dostate čného zásobení pitnou vodou, elekt řinou. Rozší ření areálu bylo schváleno v rámci zm ěny územního plánu obce. V areálu, západn ě od posuzovaných výkrmen dr ůbeže jsou provozovány ješt ě dv ě výkrmny prasat v majetku jiného právního subjektu (AGRODRUŽSTVO Jevišovice). Z tohoto d ůvodu jsou n ěkteré vlivy posuzovány spole čně s těmito objekty a to p ředevším ve vztahu k emisím pachových látek (OP farmy) a amoniaku (rozptylová studie). Jednotlivé haly jsou provozovány jako samostatné objekty, se samostatným řídícím systémem mikroklimatu.

Ing. Petr Pantoflí ček 65 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Jeden výkrmový cyklus ku řat trvá 35 resp. 40 dní a k vysklad ňování hal dochází postupn ě tak jak byly nasklad ňovány ( část ku řat z každé haly je p ředvyskladn ěna 35 den). Do hal jsou nasklad ňována jednodenní ku řata, která jsou vykrmována na hluboké podestýlce ze slámy, p řípadn ě hoblova ček. Mikroklima ve stáji je řízeno po číta čem v závislosti na požadavcích rostoucích ku řat. Tzn., že v po čátcích výkrmu se hala minimáln ě v ětrá a intenzivn ě vytápí speciálními plynovými ho řáky a v pr ůběhu výkrmu se teplota snižuje a zvyšuje se výkon ventilace. Po ukon čení výkrmového cyklu a vyskladn ění ku řat se provede vyhrnutí a odvoz podestýlky, mechanická o čista a dezinfekce haly. Pak je hala n ěkolik dn ů prázdná a p řed za čátkem dalšího cyklu se naveze podestýlka, stejnom ěrn ě rozvrství po celé podlahové ploše, hala se vytopí a je tak p řipravena na naskladn ění dalších jednodenních ku řat. Sou časné technologie výkrmu ku řat jsou již na takové úrovni, že zajiš ťují velmi vysokou normu obsluhy na pracovníka a tím i produktivitu práce. Krmení a napájení ku řat je zajiš ťováno st řídajícími se krmnými a napájecími liniemi s automatickým dopl ňováním krmiva, které jsou v halách umíst ěny podéln ě a zav ěšeny na lankách (po ukon čení turnusu se vyzvednou ke stropu a tím se umožní vjezd techniky k naložení podestýlky). Také větrání je pln ě automatické. Teplotní a vlhkostní čidla umíst ěná v halách kontrolují mikroklima v zón ě pobytu zví řat a p řes po číta čovou jednotku s řídícím programem jsou pak zapínány a řízeny otá čky ventilátor ů, které odsávají vzduch ze stáje. Čerstvý vzduch je do stáje p řivád ěn ventila čními klapkami, které jsou zazd ěny v podélných st ěnách a otvírají se pomocí servomotor ů. Vytáp ění hal je zajiš ťováno p římotopnými plynovými ho řáky zav ěšenými pod stropem haly. V případ ě výstavby nových stájí výkrmu brojler ů v areálu Valtrovice se jedná o stavbu uvážen ě p řipravovanou, situovanou do pom ěrn ě vhodné lokality u areálu živo čišné výroby s typicky zem ědělským charakterem uspo řádání i provozu. Technologicky se z hlediska výkrmu brojler ů jedná o systém odpovídající dnešním nejnov ějším poznatk ům v tomto oboru, který garantuje bezpe čný a relativn ě čistý provoz s vysokou kulturou práce obsluhy. Chov bude realizován v progresivním BAT systému výkrmu dr ůbeže na hluboké podestýlce.

Celkov ě je možno na základ ě p ředchozích rozbor ů konstatovat, že: Nároky na vstupy jsou p řim ěř ené rozsahu výstavby a provozu rekonstruovaného areálu a z hlediska možnosti jejich zabezpe čení nevznikají žádné zásadní problémy. Provoz areálu je na vstupy nenáro čný a p ředpokládá se pouze spot řeba krmných sm ěsí, pitné vody a elektrické energie, které jsou v dostate čné kapacit ě k dispozici. Stavbou nebude narušen krajinný ráz, dot čena fauna ani flóra. Výstavba a užívání objekt ů v areálu, nebude p ři jejich řádném provozování a dodržování podmínek uvedených v dokumentaci negativn ě ovliv ňovat chrán ěná území dle zákona č.114/92 Sb.

U výstup ů je v oblasti ovlivn ění ovzduší z uvedených výsledk ů výpo čtů ochranného pásma chovu a rozptylové studie a dalších výpo čtů patrné, že posuzovaný zám ěr neznamená výraznou imisní zát ěž sledovaných škodlivin - emisí a imisí zápachu a amoniaku. Imisní p řísp ěvky amoniaku jsou podle rozptylové studie v obytné zástavb ě obce podlimitní a nebudou negativn ě ovliv ňovat obyvatele obce Valtrovice ani sousední obce Křidl ůvky, na jejíž pozemky, vzhledem k umíst ění na hranici katastrálního území, také zasahuje. I když se jedná o pom ěrn ě velký po čet chovaných ku řat, navržená technologie chovu a používání biotechnologických p řípravk ů ke snížení emise amoniaku zabezpe čí, že Ing. Petr Pantoflí ček 66 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

ani u nejbližší obytné zástavby nebudou p řekra čovány d říve platné imisní limity pro amoniak a nebude docházet k nadm ěrnému obt ěžování obyvatelstva pachem. Z hlediska produkce odpadních vod splaškových a dešťových nedochází k významn ějším zm ěnám proti p ůvodnímu stavu v areálu. Veškerá vyprodukovaná statková hnojiva budou aplikována na pozemky oznamovatele. Podnik disponuje dostate čnou plochou obhospoda řovaných pozemk ů k bezproblémovému a racionálnímu využití t ěchto kvalitních statkových hnojiv. Z hlediska produkce odpad ů jak p ři výstavb ě, tak i provozu areálu je možno konstatovat, že není spojen s významnou produkcí odpad ů a v ětšinu odpadu lze využít - recyklovat. Využití či likvidace odpad ů bude zajišt ěna prost řednictvím smluv s autorizovanými specializovanými odbornými firmami v rámci regionu. Z hlediska ovlivn ění hlukem, je s ohledem zastoupení nových stacionárních zdroj ů hluku v areálu a objem obslužné dopravy z řejmé, že v porovnání se stávajícím stavem nedojde k prokazatelné a z hlediska ovlivn ění pohody a zdravotního stavu obyvatel obce k významné zm ěně akustické situace. Tyto záv ěry potvrzují výsledky akustické studie v příloze dokumentace. Celkov ě je možno konstatovat, že zám ěr ovlivní životní prost ředí v hodnoceném území pouze v omezeném rozsahu bez výrazn ěji negativních ovlivn ění jeho složek a bez ohrožení jeho trvale udržitelného rozvoje.

Zpracovatel dokumentace soudí, že za podmínek, uvedených v bod ě D.IV předložené Dokumentace, je možno zajistit nekonfliktní provoz oznamovaného zám ěru z pohledu zákonných i v ěcných podmínek ochrany životního prost ředí, jeho složek a zdraví obyvatelstva.

Část H – P ŘÍLOHY

1. Mapa širších vztah ů 2. Fotodokumentace staveništ ě 3. Snímek z mapy územního plánu obce 4. Situace stavby a technologické schéma jedné haly 5. Návrh ochranného pásma chovu (tabulková a mapová část) 6. Rozptylová studie imisních koncentrací amoniaku 7. Vyjád ření stavebního ú řadu k zám ěru 8. Vyjád ření KÚ k vliv ům zám ěru na lokality systému Natura 2000 9. Hodnocení vliv ů na ve řejné zdraví 10.Hluková studie

Ing. Petr Pantoflí ček 67 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Příloha č. 1

Mapa širších vztah ů

Ing. Petr Pantoflí ček 68 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Příloha č. 2 Fotodokumentace staveništ ě Letecký snímek areálu místo výstavby nových hal

Severní pohled na stávající haly

Ing. Petr Pantoflí ček 69 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Vzdálen ější jihozápadní pohled areál a místo výstavby

Východní na místo výstavby

Pohled do haly p ři vyhrnování podestýlky

Ing. Petr Pantoflí ček 70 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Příloha č. 3 Vý řez mapy ÚPO

navrhované stáje

Ing. Petr Pantoflí ček 71 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Příloha č. 4 Situace stavby a technologické schéma jedné haly

Ing. Petr Pantoflí ček 72 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Ing. Petr Pantoflí ček 73 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Příloha č. 5

Farma výkrmu brojler ů Valtrovice Investor: DAN MORAVIA AGAR, a.s. Valtrovice Výpo četní list návrhu OP SŽV UKAZATEL Navrhovaný stav (pr ůměrná hmotnost) a OHO - 1 Dům na okraji obce jihozápadn ě od farmy b OŽV 1 2 3 4 5 6 7 Suma c KAT B B B B B VP VP d Stav 88000 88000 88000 88000 88000 1870 1870 x e pr ům.ŽH 0.8 0.8 0.8 0.8 0.8 60 60 x f CŽH 70400 70400 70400 70400 70400 112200 112200 x g T 46933 46933 46933 46933 46933 1603 1603 x

h Cn 0.00006 0.00006 0.00006 0.00006 0.00006 0.0033 0.0033 x i En 2.816 2.816 2.816 2.816 2.816 5.289 5.289 24.659

j TECH 0 0 0 0 0 -10 -10 x k P ŘEV ventilace 0 0 0 0 0 0 0 x l ZEL -10 -10 -10 -10 -10 -10 -10 x m OST Enzymy -40 -40 -40 -40 -40 -40 -40 x bariérové objekty 0 0 0 0 0 0 0 x n CEL -50 -50 -50 -50 -50 -60 -60 x o EKn 1.408 1.408 1.408 1.408 1.408 2.116 2.116 11.272 p Ln 655 673 692 600 630 560 530 x r EKn * Ln 922.24 947.58 974.34 844.80 887.04 1185 1121 6882.19

s L ES x x x x x x x 610.58

t Alfa n 0 2.5 5.5 8 8 -9 -14 x u EKn*Alfa n 0.00 3.52 7.74 11.26 11.26 -19.04 -29.62 -14.87 v Alfa ES x x x x x x x -1.32

x rPHO x x x x x x 497.13

y +/- max. 113.45 sm ěr v ětru S SV V JV J JZ Z SZ CALM četnost ze sm ěru 17.39 9.65 11.59 13 7.64 4.4 12.5 21.09 2.74 (v ětrná r ůžice ČHMÚ) četnost ve sm ěru k OHO 7.64 4.4 12.5 21.09 17.39 9.65 11.59 13 2.74 četn+calm/8 7.98 4.74 12.84 21.43 17.73 9.99 11.93 13.34 Vlastní korekce -54.3 -54.3 -54.3 -54.3 -54.3 -54.3 -54.3 -54.3 VRT korekce -36.1 -62.1 2.7 71.5 41.9 -20.1 -4.5 6.7 VRT kor. korekce -30 -30 2.7 30 30 -20.1 -4.5 6.7 Sou čet korekcí -84.3 -84.3 -51.6 -24.3 -24.3 -74.4 -58.8 -47.6 Enk 3.874 3.874 11.937 18.669 18.669 6.315 10.162 12.924 rPHO korig. 270.45 270.45 513.66 662.80 662.80 357.32 468.61 537.44

Ing. Petr Pantoflí ček 74 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Ing. Petr Pantoflí ček 75 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Příloha č. 5 DANDAN----MORAVIAMORAVIA AGRAR a.s.

Rozptylová studie emisí amoniaku z areálu živo čišné výroby

Areál výkrmu dr ůbeže a prasat Valtrovice

zpracoval: Ing. Petr Pantoflí ček P řestavlky u Čer čan 14, PS Č 25723 tel: 317777888, 602331975 email: [email protected]

Ing. Petr Pantoflí ček 76 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

1. Úvod

Pro posouzení velikosti a významnosti vliv ů na imisní situaci v území byla vypracována rozptylová studie, posuzující p řísp ěvky k imisní zát ěži amoniaku v lokalit ě v souvislosti s provozem dvou areálu výkrmu dr ůbeže a prasat v obci Valtrovice. Rozptylová studie je zpracována jako podklad pro hodnocení vliv ů zám ěru na životní prost ředí v souvislosti s plánovanou dostavbou dvou výkrmových hal pro brojlery. Ve st ředisku jsou umíst ěny t ři objekty výkrmen dr ůbeže paraleln ě vedle sebe, provozn ě spojeny uprost řed spojovacím kr čkem. Jižn ě od t ěchto stájí jsou navrženy nové dv ě výkrmové haly (za dnešním oplocením areálu), které budou mít identické rozm ěry a budou spojovacím kr čkem propojeny se stávajícími objekty. Rozptylová studie byla zpracována na základ ě objednávky firmy DAN-MORAVIA AGRAR a.s., Valtrovice 112, 671 27 Hrádek, I ČO 253 35 995 , která je provozovatelem areál ů a investorem stavby. V areálu, západn ě od posuzovaných výkrmen dr ůbeže jsou provozovány ješt ě dv ě výkrmny prasat v majetku jiného právního subjektu (AGRODRUŽSTVO Jevišovice), které jsou do výpo čtu zahrnuty. Výsledky výpo čtů jsou prezentovány v tabulkové form ě a v odpovídajících mapových podkladech, znázor ňujících rozložení p řísp ěvk ů k imisní zát ěži sledovaných škodlivin.

2. Vstupní údaje

Stáje výkrmu dr ůbeže a prasat v areálu po realizaci zám ěru výstavby dvou výkrmen - Navrhovaný redukovaný stav - navrhovaný stav s využitím snižujících technologií emisí amoniaku

V navrhovaném redukovaném stavu budou využity tyto snižující technologie: Výkrmny dr ůbeže

a. Technologie krmení a napájení s biotechnologickými p řípravky = -40 % (snížení EF ze stáje) - stáje č. 1-5

Výkrmny prasat a. Technologie krmení s biotechnologickými p řípravky = -40 % (snížení EF ze stáje) stáje č. 6-7 b. zakrytí povrchu jímky fólií = -60 % (emise ze skladování kejdy) - stáje č. 6-7

Dalšími technologiemi uplatn ěnými u zdroje zne čišt ění ovzduší dle NV č. 615/2006 Sb. jsou: Výkrmny dr ůbeže

• ponechání hnoje v klidu do vytvo ření p řírodní krusty = -40% (snížení EF ze skladování hnoje) - stáje č. 1-5 • zapravení hnoje do p ůdy p ři orb ě do 24 hod = -60% (snížení EF z aplikace hnoje) - stáje 1-5

Ing. Petr Pantoflí ček 77 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Výkrmny prasat • vle čená botka p ři aplikaci digestátu = -40% (emise z aplikace kejdy) - stáje č. 6-7

Tyto korekce nejsou ovšem ve výpo čtu rozptylové studie uvažovány, nebo ť k emisi amoniaku nedochází ve p římo st ředisku.

Výpo čet p řísp ěvk ů k imisní zát ěži byl proveden ve výpo čtové čtvercové síti, která je blíže definovaná v bod ě 3.2 p ředložené rozptylové studie. Vstupní údaje, jejichž znalost je pot řebná pro výpo čet zne čišt ění ovzduší je možné rozd ělit do následujících celků.

2.1 Emisní charakteristika zdroje Při provozování živo čišné výroby vznikají rozkladem organické hmoty (zbytky krmiva, steliva, výkaly) látky, které zp ůsobují zne čiš ťování ovzduší. Z těchto látek je nejvýznamn ější vznik amoniaku v menších množstvích pak vzniká i sirovodík, pachové látky a oxid uhli čitý. Koncentrace sirovodíku a oxidu uhli čitého se p ři dodržování zásad správné zem ědělské praxe, pro které provoz vytvá ří p říznivé p ředpoklady, pohybují na velice nízké úrovni a nem ěly by v žádném p řípad ě p řekro čit parametry, uvedené v objemových % v PP MZe 11/96 t.j. u CO 3 0,25 %, u NH 3 0,0025 % a u H 3S 0,0007 %. Za t ěchto p ředpoklad ů mohou tyto emise v zásad ě ovliv ňovat pouze jednu ze složek životního prost ředí (ovzduší) pouze v nejbližším okolí stájových objekt ů. Tyto koncentrace neovlivní negativn ě zdravotní stav zví řat ani obsluhy a v okolním prost ředí se díky dostate čnému řed ění v ětracím vzduchem negativním zp ůsobem neprojeví. Podle Na řízení vlády č. 615/2006 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdroj ů zne čiš ťování ovzduší, jsou stanoveny pro jednotlivé kategorie zví řat následující emisní faktory v kg NH 3/ks rok:

EMISNÍ FAKTORY PRO VYJMENOVANÉ ZEM ĚDĚLSKÉ ZDROJE -1 -1 (kg NH 3 . zví ře . rok ) Emisní faktory v kg NH 3 na zví ře a rok

KATEGORIE ZVÍ ŘAT Stáj Hn ůj Kejda Zapravení do Pastva podestýlka trus půdy

Ku řice a nosnice 0,12 0 0,02 0,13 0 Brojle ři 0,10 0,01 0 0,10 0 Husy, kachny, kr ůty 0,35 0,03 0 0,35 0 Prasata Selata 2,0 0 2,0 2,5 0 Prasnice 4,3 0 2,8 4,8 0 Prasnice b řezí 7,6 0 4,1 8,0 0 Prasata výkrm 3,2 0 2,0 3,1 0

Ing. Petr Pantoflí ček 78 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Z hlediska za řazení do kategorie zdroj ů zne čiš ťování ovzduší podle Na řízení vlády č. 615/2006 Sb., jsou oba chovy dr ůbeže za řazeny mezi velké zdroje zne čiš ťování ovzduší, nebo ť mezi velké zdroje jsou za řazovány zem ědělské zdroje s celkovou ro ční emisí amoniaku nad 10 t. Pro tyto zdroje zne čiš ťování ovzduší platí specifický emisní limit pro amoniak na úrovni obecného emisního limitu, tj. p ři hmotnostním toku amoniaku vyšším než 500 g/h nesmí být p řekro čena úhrnná hmotnostní koncentrace 50 mg/m 3 zne čiš ťující látky v odpadním plynu (Vyhláška MŽP č. 356/2002 Sb.). Zdrojem emisí amoniaku a doprovodných látek budou tedy objekty stájí pro chov dr ůbeže a prasat, které mají nucené v ětrání ventilátory do výduch ů ventilace ve šítech, st řechách a bo čních st ěnách objekt ů.

Produkce amoniaku: Navrhovaný redukovaný stav Výkrmny dr ůbeže Redukovaná emise amoniaku po uplatn ění snižující opat ření spo čtená podle EF NV 615/06 Sb. Technologie krmení a napájení s biotechnologickými p řípravky = -40 % (snížení EF ze stáje) ponechání hnoje v klidu do vytvo ření p řírodní krusty = -40% (snížení EF ze skladování hnoje) zapravení hnoje do p ůdy p ři orb ě do 24 hod = -60% (snížení EF z aplikace hnoje) Valtrovice - E.F.kg NH (kg/rok) Emise NH z chovu (t/rok) navrhovaný stav 3 3 Stáj Kateg. Kapacita Stáj Skladování zapravení Celkem Celková Z Z toho Z hmot. č. hnoje do p ůdy emise toho skladování toho tok NH 3 NH 3 ve hnoje pole ze stáje stáji (g/hod) 1 Br 88000 0,06 0,006 0,04 0,106 9,33 5,28 0,53 3,52 602,74 2 Br 88000 0,06 0,006 0,04 0,106 9,33 5,28 0,53 3,52 602,74 3 Br 88000 0,06 0,006 0,04 0,106 9,33 5,28 0,53 3,52 602,74 4 Br 88000 0,06 0,006 0,04 0,106 9,33 5,28 0,53 3,52 602,74 5 Br 88000 0,06 0,006 0,04 0,106 9,33 5,28 0,53 3,52 602,74 440000 46,64 26,40 2,64 17,60 3013,70

Výkrmny prasat Redukovaná emise amoniaku po uplatn ění snižující opat ření spo čtená podle EF NV 615/06 Sb. Technologie krmení s biotechnologickými p řípravky = -40 % (snížení EF ze stáje) zakrytí povrchu jímky fólií = -60% (emise ze skladování kejdy) vle čená botka p ři aplikaci digestátu = -40% (emise z aplikace kejdy) Stáje výkrmu prasat E.F.kg NH 3 (kg/rok) Emise NH 3 z chovu (t/rok) Stáj Kategorie Kapacita Stáj Sklad. zapravení Celkem Celková Z Z Z hmot. č. Kejdy do p ůdy emise toho toho toho tok NH 3 NH 3 ve kejda pole ze stáje stáji (g/hod) 6 VP 1870 1,92 0,8 1,86 4,58 8,56 3,59 1,50 3,48 409,86 7 VP 1870 1,92 0,8 1,86 4,58 8,56 3,59 1,50 3,48 409,86 3740 17,13 7,18 2,99 6,96 819,73

Provozovatel výkrmen prasat odváží kejdu na bioplynovou stanici v jiné lokalit ě. Ing. Petr Pantoflí ček 79 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Ve výpo čtu rozptylové studie byly dále použity následující sou řadnice zdroj ů v posuzovaném areálu:

zdroj sou řadnice sou řadnice sou řadnice ozna čení navrhovaný stav X Y Z

1a 860 735 202 Výkrmna dr ůbeže - 1 1b 940 710 202 2a 840 690 202 Výkrmna dr ůbeže – 2 2b 920 670 202 3a 825 660 202 Výkrmna dr ůbeže – 3 3b 915 630 202 4a 820 610 202 Výkrmna dr ůbeže – 4 4b 910 590 202 5a 815 570 202 Výkrmna dr ůbeže – 5 5b 910 540 202 6a 705 780 203 Výkrmna prasat – 6 6b 690 770 203 7a 755 740 203 Výkrmna prasat – 7 7b 740 730 203 8 Jímka na kejdu 765 725 203

2.2 Obecná charakteristika lokality Geografická a topografická charakteristika posuzované lokality je patrná z mapy uvedené v bod ě 3.2. a z následující tabulky. Výpo čtová oblast se nachází v rozmezí 192 až 204 m n.m.

m 0 100 200 300 400 500 600 700 800 900 1000 1100 1200 1300 1400 1400 202 203 204 204 204 204 204 203 203 203 203 203 202 202 202 1300 201 202 201 202 203 203 203 203 203 203 203 203 202 202 202 1200 200 200 201 202 203 203 203 203 203 203 203 203 202 202 202 1100 198 198 199 201 202 202 202 203 203 203 203 203 203 202 202 1000 197 197 198 200 201 202 202 203 203 203 203 203 203 202 202 900 196 196 196 197 200 201 202 203 203 203 203 203 203 202 202 800 195 195 195 196 198 200 202 203 203 203 203 203 203 202 202 700 194 195 195 195 196 197 199 200 202 202 203 203 203 203 202 600 194 194 194 195 195 196 197 198 200 202 202 202 202 202 202 500 194 194 194 194 195 195 196 197 198 200 200 200 200 200 201 400 193 193 193 194 194 195 195 196 197 198 199 199 199 199 200 300 193 193 192 192 192 192 194 195 197 198 197 197 198 198 198 200 194 193 192 192 192 192 193 194 196 197 197 197 197 197 197 100 193 193 192 192 192 192 192 193 194 196 196 196 196 196 196 0 193 193 192 192 192 192 192 193 194 194 194 195 196 196 196

Ing. Petr Pantoflí ček 80 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

2.3 Klimatické a meteorologické charakteristiky území

Pro výpo čet rozptylové studie byl použit odhad v ětrné r ůžice pro lokalitu Valtrovice pro 5 t říd teplotní stability atmosféry a 3 t řídy rychlosti v ětru dle Bubníka a Koldovského zpracovaný ČHMÚ. Parametry této r ůžice jsou prezentovány v následující tabulce a v grafu s rozd ělením podle jednotlivých t říd rychlosti a stability, která je vytvo řena programem SYMOS97´verze2003.

Tabulka hodnot větrné růžice (lokalita Valtrovice)

[m/s] N NE E SE S SW W NW CALM Sou čet

I.t ř. v=1.7 0.7 0.42 0.36 0.33 0.34 0.22 0.39 0.48 0.86 4.1 II.t ř. v=1.7 2.23 1.35 1.06 0.84 0.68 0.36 0.58 1.43 0.95 9.48 II.t ř. v=5 0.16 0.09 0.16 0.15 0.13 0.07 0.24 0.25 0 1.25 III.t ř. v=1.7 2.3 1.6 1.37 1 0.74 0.46 0.72 1.82 0.44 10.45 III.t ř. v=5 4.02 2.58 3.67 2.81 1.22 0.81 1.93 5.04 0 22.08 III.t ř. v=11 0.07 0.02 0.03 0.15 0.04 0.03 0.22 0.37 0 0.93 IV.t ř. v=1.7 0.82 0.45 0.49 0.53 0.55 0.34 0.54 0.47 0.29 4.48 IV.t ř. v=5 4.5 2.34 2.78 3.7 2.03 1.18 4.08 6.3 0 26.91 IV.t ř. v=11 1.13 0.18 0.72 2.1 0.56 0.22 2.33 3.63 0 10.87 V.t ř. v=1.7 0.65 0.38 0.47 0.7 0.69 0.32 0.42 0.39 0.2 4.22 V.t ř. v=5 0.81 0.24 0.48 0.69 0.66 0.39 1.05 0.91 0 5.23

Sum (Graf) 17.39 9.65 11.59 13 7.64 4.4 12.5 21.09 2.74 100/100

Odborný odhad v ětrné r ůžice - graf (platná ve výšce 10 m nad zemí v %)

Ing. Petr Pantoflí ček 81 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

2.4 Lokalizace zdroje Objekty stájí (zdroje zne čišt ění ovzduší) se nachází v obci Valtrovice, kraj Jihomoravský.. Vzdálenost nejbližšího objektu hygienické ochrany od stáje č.5 je cca 540 m jihozápadním sm ěrem od nejbližšího zdroje zne čišt ění.

2.5 Imisní charakteristika lokality Lze konstatovat, že v širším okolí zám ěru se nevyskytují další významné zdroje amoniaku, které by mohly s výše uvedenými zdroji spolup ůsobit. Realizace posuzovaného zám ěru je situována do území, které lze z hlediska stávajícího pozadí popsat následující nejbližší stanicí ČHMÚ č. 1135 v Mikulov ě: Imisní pozadí lokality: NH 3 Rok: 200 Kraj: Jihomoravský Okres: Břeclav

Látka: NH 3-amoniak Jednotka: µg/m 3

Čtvrtletní Roční Hodinové hodnoty Denní hodnoty Organizace: hodnoty hodnoty Staré č. Typ m.p. 95% 50% 95% 50% KMPL Max. Max. X1q X2q X3q X4q X S N ISKO Metoda Kv Kv Kv Kv Lokalita 99.9% 98% 98% Datum Datum C1q C2q C3q C4q XG SG dv Kv Kv Kv Automatizovan 15,6 ~ 3,7 1,1 8,6 ~ 3,4 1,1 1,1 2,2 0,9 1,2 1,3 1,19 355 ČHMÚ ý měřicí BMISA 1135 program Mikulov CHLM 19.04. ~ 11,6 5,3 19.04. ~ ~ 5,3 80 91 92 92 0,9 2,67 10 Sedlec

3. Metodika výpo čtu 3.1 Metoda, typ modelu V roce 1998 doporu čilo MŽP ČR metodiku SYMOS'97 k použití pro výpo čty zne čišt ění ovzduší ze stacionárních zdroj ů. Popis metodiky byl vydán v dubnu 1998 ve věstníku MŽP, částka 3. Metodika výpo čtu obsažená v programu SYMOS umož ňuje: • výpo čet zne čist ění ovzduší plynnými látkami z bodových (typ zdroje 1), plošných (typ zdroje 2) a liniových zdroj ů (typ zdroje 3) • výpo čet zne čist ění od velkého po čtu zdroj ů (teoreticky neomezeného) • stanovit charakteristiky zne čist ění v husté síti referen čních bod ů (až 30000 referen čních bod ů) a p řipravit tímto zp ůsobem podklady pro názorné kartografické zpracování výsledk ů výpo čtů • brát v úvahu statistické rozložení sm ěru a rychlosti v ětru vztažené ke t řídám stability mezní vrstvy ovzduší podle klasifikace Bubníka a Koldovského Metodika je ur čena p ředevším pro vypracování rozptylových studií jakožto podklad ů pro hodnocení kvality ovzduší. Metodika není použitelná pro výpo čet zne čišt ění ovzduší ve vzdálenosti nad 100 km od zdroj ů a uvnit ř m ěstské zástavby pod úrovní st řech budov. Základních rovnic modelu rovn ěž nelze použít pro výpo čet zne čišt ění pod inverzní vrstvou ve složitém terénu a p ři bezv ětří.

Ing. Petr Pantoflí ček 82 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Hodnoty vypo čtených koncentrací v referen čním bod ě závisí mimo jiné na tvaru terénu mezi zdrojem a referen čním bodem. Pro výpo čet vstupuje terén formou matice hodnot výškopisu v požadované oblasti o libovolné velikosti bu ňky. Do výpo čtu m ůže být zahrnut vliv p řevýšení v malých vzdálenostech - v řad ě p řípad ů je nutno po čítat znečist ění i v malých vzdálenostech od komína, kdy ješt ě vle čka nedosahuje své maximální výšky. V metodice je zahrnut tvar k řivky, po které stoupají exhalace, a lze tedy po čítat koncentrace i ve velmi malé vzdálenosti od zdroje. Vyskytuje-li se n ěkolik komín ů blízko sebe tak, že se jejich kou řové vle čky mohou vzájemn ě ovliv ňovat, celkové p řevýšení vle ček vzr ůstá. Ve výpo čtovém modelu jsou zahrnuty vztahy, kterým se toto zvýšení vypo čte. Korekce efektivní výšky na vliv terénu – v případ ě pokud mezi zdrojem a referen čním bodem je terén zvýšený, tak se p ředpokládá, že kou řová vle čka vystupuje podél svah ů vzh ůru. Zne čis ťující látky se v atmosfé ře podrobují r ůzným proces ům, jejichž p řičin ěním jsou z atmosféry odstra ňovány. Jedná se bu ď o chemické nebo fyzikální procesy. Fyzikální procesy se dále d ělí na mokrou a suchou depozici, podle zp ůsobu, jakým jsou p řím ěsi odstra ňovány. Suchá depozice je zachytávání plynné nebo pevné látky na zemském povrchu, mokrá depozice je vychytávání t ěchto látek padajícími srážkami a vymývání obla čné vrstvy. Model uvažuje pr ůměrnou dobu setrvání látky v atmosfé ře , kterou je možno stanovit pro řadu látek. Pro první p řiblížení se látky d ělí do t ří kategorií a výsledná koncentrace se vypo čítá zahrnutím korekce na depozici a transformaci podle daných vztah ů pro danou kategorii zne čiš ťující látky. Jednotlivé zne čis ťující látky lze rozd ělit do t ěchto tří kategorií:

Kategorie Pr ůměrná doba setrvání v atmosfé ře I 20 h II 6 dní III 2 roky

Následuje rozd ělení základních zne čiš ťujících látek dle kategorií: Zne čiš ťující látka Kategorie oxid si řičitý II oxidy dusíku II oxid dusný III amoniak II sirovodík I oxid uhelnatý III oxid uhli čitý III metan III vyšší uhlovodíky III chlorovodík I sirouhlík II formaldehyd II peroxid vodíku I dimetyl sulfid I

V programu je zahrnuto i zeslabení vlivu nízkých zdroj ů na zne čišt ění ovzduší na horách – v atmosfé ře existují zadržující vrstvy, nad které se zne čišt ění z nízkých zdroj ů nem ůže dostat. Model obsahuje vztahy vyjad řující statistickou četnost výskytu horní hranice inverze, které jsou odvozeny z aerologických m ěř ení teplotního zvrstvení ovzduší a hladinou 850 hPa na meteorologické stanici Praha-Libuš. Ing. Petr Pantoflí ček 83 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Pro výpo čet ro čních pr ůměrů se pro každý zdroj udává také relativní ro ční využití maximálního výkonu. Výpo čet koncentrací z plošných zdroj ů – postupuje se tak, že plošný zdroj se rozd ělí na dostate čný po čet čtvercových plošných element ů. Velikost element ů se volí v závislosti na vzdálenosti nejbližšího referen čního bodu. Pokud plošný zdroj nebo jeho element tvo ří část obce se zástavbou a lokálními topeništi tak se za efektivní výšku dosazuje st řední výška budov v daném elementu zvýšená o 10 m. Výpo čet koncentrací z liniových zdroj ů – liniovými zdroji se rozumí zejména silnice s automobilovým provozem. Stejn ě jako u plošných zdroj ů koncentraci od liniového zdroje vypo čítáme tak, že liniový zdroj rozd ělíme na dostate čný po čet délkových element ů. K výpo čtu pr ůměrných ro čních koncentrací je nutné zkonstruovat podrobnou větrnou r ůžici, tj. stanovit četnosti výskytu sm ěru v ětru pro každý azimut od 0° do 359° p ři všech t řídách stability a t řídách rychlosti v ětru. Vstupní v ětrná r ůžice obsahuje relativní četnosti v procentech pro 8 základních sm ěrů v ětru a četnosti bezv ětří ve všech t řídách stability. P ři vytvá ření podrobné v ětrné r ůžice se lineárn ě interpoluje mezi t ěmito hodnotami. Program umož ňuje provád ět výpo čty nejen po 1°(p ředvolená hodnota), ale i po 0.5°, 3°, 5° a nebo je možné zvolit krok výpo čtu vlastní, p řičemž jeho hodnota musí být v rozsahu 0,5° – 45° a musí d ělit číslo 45 beze zbytku. Klimatické vstupní údaje se obvykle týkají období jednoho roku . Pozornost je t řeba v ěnovat tomu, zda jsou údaje z té které meteorologické nebo klimatické stanice reprezentativní pro dané místo výpo čtu. Posouzení této reprezentativnosti je však záležitost zna čně komplikovaná, závisí nejen na topografii terénu a vzdálenosti stanice od místa výpo čtu, ale i na typu klimatických oblastí a je zcela v kompetenci ČHMÚ. Jako nejd ůležit ější klimatický vstupní údaj se zadává v ětrná r ůžice rozlišená podle rychlosti v ětru a teplotní stability atmosféry. Rychlost v ětru se d ělí do t ří t říd rychlosti:

Třída v ětru Třída rychlosti v ětru slabý vítr 1.7 m/s st řední vítr 5.0 m/s silný vítr 11.0 m/s Pozn.: Rychlostí v ětru se p řitom rozumí rychlost zjiš ťovaná ve standardní meteorologické výšce 10 m nad zemí.

Mírou termické stability je vertikální teplotní gradient popisující v atmosfé ře teplotní zvrstvení. Stabilní klasifikace obsahuje pět t říd stability ovzduší:

Třída Vertikální teplotní stabilit Název gradient Popis t řídy stability y [оC na 100 m] superstabiln γ < -1,6 I. silné inverze,velmi špatné podmínky rozptylu í II. stabilní -1,6 ≤ γ < -0,7 běžné inverze,špatné podmínky rozptylu -0,7 ≤ γ < 0,6 slabé inverze, izotermie nebo malý kladný teplotní III. izotermní gradient, často se vyskytující mírn ě zhoršené rozptylové podmínky 0,6 ≤ γ ≤ 0,8 indiferentní teplotní zvrstvení, b ěžný p řípad dobrých IV. normální rozptylových podmínek γ > 0,8 labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl zne čiš ťujících V. konvektivní látek

Ing. Petr Pantoflí ček 84 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Ne všechny rychlosti v ětru se vyskytují za všech t říd stability atmosféry. V praxi dochází k výskytu 11 kombinací t říd stability a t říd rychlosti v ětru. V ětrná r ůžice, která je vstupem pro výpo čet zne čišt ění ovzduší, tedy obsahuje relativní četnosti sm ěru v ětru z 8 základních sm ěrů pro t ěchto 11 r ůzných rozptylových podmínek a krom ě toho četnost bezv ětří pro každou t řídu stability atmosféry.

rozptylová podmínka třída stability rychlost v ětru 1 I 1,7 2 II 1,7 3 II 5 4 III 1,7 5 III 5 6 III 11 7 IV 1,7 8 IV 5 9 IV 11 10 V 1,7 11 V 5

Program je ur čen také pro výpo čet koncentrací pevných zne čis ťujících látek. Do výpo čtu je v tomto p řípad ě zahrnuta pádová rychlost prašných částic, vstupními údaji se zadává rozložení velikosti prašných částic (velikost částice a její četnost). Zne čišt ění ovzduší oxidy dusíku se podle dosavadní praxe hodnotilo pomocí sumy oxid ů dusíku ozna čené jako NO x. Pro tuto sumu byl stanovený imisní limit a zároveň jako NO x byly (a dodnes jsou) udávané nejen emise oxid ů dusíku, ale i emisní faktory z pr ůmyslu, energetiky i z dopravy. Suma NO x je p řitom tvo řena zejména dv ěmi složkami, a to NO a NO 2. Nová legislativa ponechává imisní limit pro NO x ve vztahu k ochran ě ekosystém ů, ale zavádí nov ě imisní limit pro NO 2 ve vztahu k ochran ě zdraví lidí, z řejm ě proto, že pro člov ěka je NO 2 mnohem toxi čtější než NO. Problém spo čívá v tom, že ze zdroj ů oxid ů dusíku (zejména p ři spalovacích procesech) je spole čně s horkými spalinami emitován p řevážn ě NO, který teprve pod vlivem slune čního zá ření a ozónu oxiduje na NO 2, p řičemž rychlost této reakce zna čně závisí na okolních podmínkách v atmosfé ře. Protože p ředpokládáme, že vstupem do výpo čtu z ůstanou emise NO x, je nutné upravit výpo čet tak, aby jednak poskytoval hodnoty koncentrací NO 2 a jednak zahrnoval rychlost konverze NO na NO 2 v závislosti na rozptylových podmínkách. Podle dostupných informací obsahují pr ůměrné emise NO x pouze 10 % NO 2 a celých 90 % NO. Pro popis konverze NO na NO 2 je v metodice proveden podrobný popis. Pro p ředstavu, jak bude vypadat podíl c/c 0, tj. jakou část z původní koncentrace NO x bude tvo řit NO 2 v závislosti na t říd ě stability ovzduší a vzdálenosti od zdroje, byly vypo čtené hodnoty c/c 0 uspo řádané do tabulky. Pro rychlost v ětru byla použita nejnižší hodnota z třídních rychlostí podle metodiky SYMOS a to 1,7 m/s.

Ing. Petr Pantoflí ček 85 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

třída stability podíl koncentrací NO 2 / NO x vzdálenost 1 km vzdálenost 10 km vzdálenost 100 km I 0,149 0,488 0,997 II 0,156 0,532 0,999 III 0,174 0,618 1,000 IV 0,214 0,769 1,000 V 0,351 0,966 1,000

Z tabulky je z řejmé, že na velkých vzdálenostech se všechen NO transformuje na NO 2, ale ve vzdálenosti 1 km budou koncentrace NO 2 dosahovat pouze hodnot 15 - 35 % původn ě vypo čtených koncentrací NO x. P ři vyšších rychlostech v ětru bude tento podíl ješt ě nižší.

3.2 Referen ční body

Výpo čtová oblast, ve které se p ředpokládá vliv zám ěru je definována jako čtvercové území o rozm ěrech 1400 x 1400 m, toto území bylo vymezeno v závislosti na parametrech zdroje, konfiguraci terénu a rozmíst ění obytných objekt ů. Pro ú čely výpo čtu byla zkoumaná oblast rozd ělena na sí ť s krokem 100 m ve sm ěru obou os. Ve sm ěru osy X, která mí ří k východu je oblast dlouhá 1400 m, což odpovídá 15 bod ům. Ve sm ěru osy Y, která mí ří k severu je oblast dlouhá 1400 m, což odpovídá 15 bod ům. Charakteristiky zne čišt ění ovzduší jsou tedy po čítány v síti 15 x 15 uzlových bod ů, celkem tedy pro 225 uzlových bod ů.

Ing. Petr Pantoflí ček 86 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Mapa referen čních bod ů 1 : 10000

N M 1:10 000

Ing. Petr Pantoflí ček 87 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

3.3 Imisní limity

Imisní limit pro amoniak byl stanoven Na řízením vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a zp ůsob sledování a posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, následovn ě:

Účel vyhlášení Parametr/Doba Hodnota Mez tolerance Datum, do n ěhož musí pr ůměrování imisního limitu být limit spln ěn Ochrana zdraví Aritmetický 100 g.m -3 60 g.m -3 1. 1. 2005 lidí pr ůměr/24 hod (60 %)*

Hodnoty imisních limit ů jsou vyjádřeny v g.m -3 a vztahují se na standardní podmínky – objem p řepo čtený na teplotu 293,15 K a atmosférický tlak 101,325 kPa.

Od 1.11.2005 je ú činná novela č. 429/2005 Sb. výše zmín ěného NV, která imisní limit pro amoniak neuvádí. V sou časné dob ě tak není pro amoniak stanoven imisní limit. Výše uvedená hodnota imisního limitu není tedy závazná, je však možné ji posuzovat jako hodnotu, která dle dosavadních znalostí nevedla p ři dlouhodobé expozici k poškození zdraví.

4. Výstupní údaje

4.1 Typ vypo čtených charakteristik

Vzhledem k tomu, že program Symos97 v sou časné dob ě neumož ňuje pro amoniak vypo čítat 24 hodinové pr ůměry, byly vypo čteny maximální krátkodobé hodinové koncentrace, které mají vždy vyšší hodnoty než 24 hodinové pr ůměry. Modelový výpo čet základních charakteristik zne čišt ění ovzduší byl tedy proveden pro hlavní zne čiš ťující látku vznikající p ři chovu dr ůbeže - amoniak. Výsledky modelového výpo čtu zne čišt ění ovzduší jsou hodnoceny pomocí dvou charakteristik zne čišt ění ovzduší:

• pr ůměrné ro ční koncentrace • maximální krátkodobé hodinové koncentrace

Všechny vypo čtené hodnoty jsou uvedeny v přiložených tabulkách a graficky jsou vyjád řeny do následujících map.

Ing. Petr Pantoflí ček 88 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

5. Kartografická interpretace výsledk ů Maximální krátkodobé koncentrace amoniaku v g.m -3

Navrhovaný redukovaný stav M 1:10 000

M 1:10 000

Ing. Petr Pantoflí ček 89 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Pr ůměrné ro ční koncentrace amoniaku v g.m -3

Navrhovaný redukovaný stav M 1:10 000

M 1:10 000

Ing. Petr Pantoflí ček 90 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

6. Diskuse výsledk ů Při interpretaci výsledk ů je nutné mít na pam ěti n ěkolik skute čností: • Přestože auto ři metodiky byli vedeni snahou o maximální v ěrohodnost všech použitých postup ů, je z řejmé, že základem metodiky je matematický model, který již svou podstatou znamená zjednodušení a nemožnost popsat všechny d ěje v atmosfé ře, které ovliv ňují rozptyl zne čiš ťujících látek. Proto jsou i vypo čtené výsledky nutn ě zatížené n ějakou chybou a nedají se interpretovat zcela striktn ě. • Klimatické vstupní údaje znamenají zpr ůměrované hodnoty jednotlivých veli čin za delší časové období. Skute čný pr ůběh meteorologických charakteristik v daném ur čitém roce se může od pr ůměru lišit (nap ř. v ětrná r ůžice nebo výskyt inverzí). • Výpo četní rovnice byly stanovené za p ředpokladu maximální vzdálenosti referen čního bodu od zdroje 100 km. Pro delší vzdálenosti nelze metodiku použít. • Při výb ěru referen čních bod ů nelze v ětšinou postihnout podrobn ě všechny nerovnosti terénu. Protože program vyhodnocující terénní profily pracuje pouze s nadmo řskými výškami v místech referen čních bod ů a zdroj ů, m ůže se stát, že se n ějaký terénní útvar (nap ř. úzké údolí) "ztratí". P ři konstrukci map zne čišt ění ovzduší je nutné k t ěmto možnostem p řihlédnout. • V metodice se nepo čítá s poza ďovým zne čišt ěním ovzduší. Veškeré vypo čtené výsledky se týkají pouze zdroj ů zahrnutých do výpo čtu. Stejn ě tak metodika nezohled ňuje sekundární prašnost, která m ůže tvo řit velkou část prachu v ovzduší.

Výpo čet p řísp ěvk ů k imisní zát ěži byl pro amoniak proveden ve výpo čtové síti o 225 výpo čtových bod ů. Vypo čtené koncentrace by m ěly být v každém referen čním bod ě srovnány s imisními limity (p řípustnými koncentracemi). Aby se úrove ň zne čišt ění ovzduší od uvažovaného zdroje (zdroj ů) dala považovat za p řijatelnou, musí vypo čtené charakteristiky zne čišt ění ovzduší spl ňovat podmínky stanovené p říslušnými p ředpisy.

Na základ ě provedeného výpo čtu p řísp ěvk ů posuzovaných stájí pro chov dr ůbeže k imisní zát ěži amoniaku jsou sestaveny následující tabulky, prezentující nejvyšší vypo čtené hodnoty p řísp ěvk ů k imisní zát ěži pro sledovanou škodlivinu ve zvolené výpo čtové oblasti. Je vybráno je 8 výpo čtových bod ů s nejvyššími koncentracemi a se řazeny sestupn ě:

Maximální koncentrace Pr ům. ro ční koncentrace Varianta č. 1 (g.m -3) (g.m -3) Škodlivina bod č. Max. bod č. Max. 128 277.975722 114 24.171030 127 235.515260 100 16.581593 114 224.413168 113 15.440153 Amoniak navrhovaný 142 220.569719 128 15.022155 redukovaný 101 202.705560 99 14.220086 stav 116 185.359885 115 14.219791 100 181.624007 85 11.805778 141 181.431502 129 9.470394

Ing. Petr Pantoflí ček 91 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Jak vyplývá z výsledk ů uvedených v tabulkách a mapách, byly maximální modelové koncentrace amoniaku vypo čteny v areálu chovu zví řat a v jeho bezprost ředním okolí. Maximální vypo čtená koncentrace o hodnot ě 277,98 g.m -3 (maximální krátkodobé hodinové koncentrace) byla vypo čtena v bod ě 128 p římo nad stájí prasat v areálu. U ro čních pr ůměrných koncentrací byly nejvyšší koncentrace spo čteny v bod ě č. 114 o hodnot ě 24,17 g.m -3 , což je také v areálu u stáje pro výkrm ku řat č. 3.

Dále byly vybrány body, které reprezentují nejbližší obytné domy na okraji obce Valtrovice - body č. 18, 19,48,49,63,64 a 78 jihozápadn ě od areálu a body v míst ě navrhované rozvojové plochy pro bydlení jižn ě od reálu - body č. 37,50 a 51. V těchto bodech byly vypo čteny následující koncentrace amoniaku:

Viz. tabulka:

Navrhovaný redukovaný stav bod č. ro ční hodinové (g.m -3) (g.m -3) 18 0.718922 49.881229 19 0.840750 51.553884 48 0.866737 50.739959 49 1.037284 52.424797 43 0.967110 53.290792 64 1.202564 57.560956 78 1.064789 56.946590 37 1.719723 59.225021 50 1.590895 55.791288 51 2.135253 64.478899

Vzhledem k tomu, že program SYMOS97 v sou časné dob ě ješt ě neumož ňuje pro amoniak výpo čet 24 hodinových pr ůměrů, byl pro srovnání s imisním limitem použit výpo čet maximálních hodinových koncentrací, které jsou vždy vyšší než 24 hodinové pr ůměry. Dále byl proveden výpo čet ro čních pr ůměrných koncentrací, které jsou vždy nižší než 24 hodinové pr ůměry. Hodnota 24 hodinového pr ůměru tedy leží mezi t ěmito koncentracemi.

Vypo čtené hodnoty jsou u navrhované varianty s využíváním technologií snižujících emise amoniaku (navrhovaný redukovaný stav) v obytné zástavb ě pom ěrn ě nízké, P ři chovu dr ůbeže je tedy nutné zajistit trvalé používání t ěchto snižujících technologií. P ři zm ěně integrovaného povolení pro oba areály dle zákona č. 76/2002 Sb., musí být povinnost používání uvedených snižujících technologií v rozhodnutí krajského úřadu uvedena.

Lze konstatovat, že maximální denní hodnoty budou u nejbližších dom ů v navrhovaném redukovaném stavu nižší než 100 µg.m -3. Vyšší maximální hodinové

Ing. Petr Pantoflí ček 92 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

koncentrace než 100 µg.m -3, by mohly být o čekávány pouze p ři technologické nekázni v podob ě nepoužívání snižujících biotechnologických p řípravk ů do krmiv a podestýlky. V mapových výstupech jsou vlastní areály živo čišné výroby a jejich okolí izoliniemi rozd ěleny od st ředu na n ěkolik imisních pásem, p řičemž na okraji obytné zástavby jsou v navrhovaném stavu dosahovány hodnoty maximálních hodinových koncentrací cca 60 µg.m -3. I p ři zohledn ění pozadí amoniaku, které je možné v zájmovém území o čekávat v rozp ětí 3 - 10 µg.m -3, lze u nejbližší obytné zástavby ve výhledovém stavu s jistotou očekávat spln ění d říve platného imisního limitu amoniaku pro aritmetický pr ůměr 24 hodin.

Na základ ě vypo čtených hodnot lze tedy p ředpokládat, že d říve platný imisní limit uvedený v bod ě 3.3 nebude v případ ě navrhovaného redukovaného stavu v obytné zástavb ě nejbližších obcí p řekra čován. Předložený zám ěr rozší ření areálu chovu dr ůbeže lze tedy z tohoto pohledu považovat za akceptovatelný.

V Přestavlkách dne 15. 7. 2010 Ing. Petr Pantoflí ček

Použité podklady:

1. Bubník,J., Keder,J., Macoun,J. ( ČHMÚ Praha), Ma ňák,J. (EKOAIR Praha): SYMOS´97. Systém modelování stacionárních zdroj ů. Metodická p říru čka. ČHMÚ, Praha 1998. 2. ČHMÚ: SYMOS´97, verze 03 Systém modelování stacionárních zdroj ů (dopl ňky k verzi 97) Metodická p říru čka dopln ěk. ČHMÚ, Praha 2003. 3. Zákon č. 86/2002 Sb., o ochran ě ovzduší a o zm ěně n ěkterých dalších zákon ů 4. Na řízení vlády č. 615/2006 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdroj ů zne čiš ťování ovzduší. 5. Na řízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší 6. Na řízení vlády č. 146/2007 o emisních limitech a dalších podmínkách provozování spalovacích stacionárních zdroj ů zne čiš ťování ovzduší 7. Vyhláška MŽP č. 13/2009 Sb., kterou se stanoví požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší.

Ing. Petr Pantoflí ček 93 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Příloha: Výsledky výpo čtu v tabulkové form ě.

ČÍSLO X-ová Y-ová Z-ová Navrhovaný redukovaný stav sou sou sou Maximální hodinová Doba p řekro čení max. ce ce ce ce BOD ř ř ř Aritmetický pr ům. 1 adni adni adni koncentrace hodnoty 100 g.m -3 U rok ( g.m -3) ( g.m -3) (hodin/rok) 1 0 0 193 0.794220 37.218747 0.000000 2 100 0 193 0.883357 40.854565 0.000000 3 200 0 192 0.969198 44.426524 0.000000 4 300 0 192 1.074763 48.600897 0.000000 5 400 0 192 1.185416 52.900327 0.000000 6 500 0 192 1.294907 57.087266 0.000000 7 600 0 192 1.393582 60.815321 0.000000 8 700 0 193 1.496291 64.515391 0.000000 9 800 0 194 1.565125 66.972198 0.000000 10 900 0 194 1.560205 66.927888 0.000000 11 1000 0 194 1.508046 65.192246 0.000000 12 1100 0 195 1.441446 62.778903 0.000000 13 1200 0 196 1.345338 59.220818 0.000000 14 1300 0 196 1.218359 54.524268 0.000000 15 1400 0 196 1.093997 49.784741 0.000000 16 0 100 193 0.865855 40.030804 0.000000 17 100 100 193 0.632109 50.100736 0.000000 18 200 100 192 0.718922 49.881229 0.000000 19 300 100 192 0.840750 51.553884 0.000000 20 400 100 192 0.995654 53.192541 0.000000 21 500 100 192 1.187902 54.323365 0.000000 22 600 100 192 1.412262 54.881494 0.000000 23 700 100 193 1.677683 58.214935 0.000000 24 800 100 194 1.896493 62.621123 0.000000 25 900 100 196 2.028182 74.346828 0.000000 26 1000 100 196 1.927144 84.179078 0.000000 27 1100 100 196 1.740969 93.657509 0.000000 28 1200 100 196 1.530697 97.144841 0.000000 29 1300 100 196 1.321493 94.495938 0.000000 30 1400 100 196 1.125888 89.122141 0.000000 31 0 200 194 0.951412 43.195455 0.000000 32 100 200 193 0.688220 50.858440 0.000000 33 200 200 192 0.788437 50.442615 0.000000 34 300 200 192 0.932222 52.233923 0.000000 35 400 200 192 1.121491 54.061553 0.000000 36 500 200 192 1.368717 55.388539 0.000000 37 600 200 193 1.719723 59.225021 0.000000 38 700 200 194 2.131348 62.526044 0.000000 39 800 200 196 2.556142 70.620575 0.000000

Ing. Petr Pantoflí ček 94 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

ČÍSLO X-ová Y-ová Z-ová Navrhovaný redukovaný stav sou sou sou Maximální hodinová Doba p řekro čení max. ce ce ce ce BOD ř ř ř Aritmetický pr ům. 1 adni adni adni koncentrace hodnoty 100 g.m -3 U rok ( g.m -3) ( g.m -3) (hodin/rok) 40 900 200 197 2.717875 83.361898 0.000000 41 1000 200 197 2.531873 97.612871 0.000000 42 1100 200 197 2.203889 110.023248 7.632880 43 1200 200 197 1.853745 109.716093 7.176062 44 1300 200 197 1.526825 102.708178 3.419320 45 1400 200 197 1.247375 94.734397 0.000000 46 0 300 193 1.011388 45.515900 0.000000 47 100 300 193 0.748692 51.393503 0.000000 48 200 300 192 0.866737 50.739959 0.000000 49 300 300 192 1.037284 52.424797 0.000000 50 400 300 192 1.270660 54.250519 0.000000 51 500 300 192 1.590895 55.791288 0.000000 52 600 300 194 2.135253 64.478899 0.000000 53 700 300 195 2.795479 68.641863 0.000000 54 800 300 197 3.565257 77.725167 0.000000 55 900 300 198 3.900156 98.082672 0.000000 56 1000 300 197 3.420472 112.588651 11.749107 57 1100 300 197 2.792688 123.302763 20.664029 58 1200 300 198 2.226348 119.368482 10.291702 59 1300 300 198 1.721505 107.785843 5.582067 60 1400 300 198 1.344901 98.896804 0.000000 61 0 400 193 1.077114 47.880822 0.000000 62 100 400 193 0.808030 52.225402 0.000000 63 200 400 193 0.967110 53.290792 0.000000 64 300 400 194 1.202564 57.560956 0.000000 65 400 400 194 1.511112 60.037662 0.000000 66 500 400 195 2.019906 66.941891 0.000000 67 600 400 195 2.720055 69.795411 0.000000 68 700 400 196 3.830648 75.773197 0.000000 69 800 400 197 5.182611 81.238190 0.000000 70 900 400 198 6.053172 114.166998 23.506162 71 1000 400 199 5.198208 154.715730 118.529874 72 1100 400 199 3.664236 139.274117 45.598396 73 1200 400 199 2.569232 123.090940 11.105733 74 1300 400 199 1.858760 112.902510 6.546640 75 1400 400 200 1.414108 106.884663 5.367933 76 0 500 194 1.147048 50.212949 0.000000 77 100 500 194 0.872339 56.501579 0.000000 78 200 500 194 1.064789 56.946590 0.000000 79 300 500 194 1.330543 57.443356 0.000000 80 400 500 195 1.754701 62.016423 0.000000 Ing. Petr Pantoflí ček 95 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

ČÍSLO X-ová Y-ová Z-ová Navrhovaný redukovaný stav sou sou sou Maximální hodinová Doba p řekro čení max. ce ce ce ce BOD ř ř ř Aritmetický pr ům. 1 adni adni adni koncentrace hodnoty 100 g.m -3 U rok ( g.m -3) ( g.m -3) (hodin/rok) 81 500 500 195 2.379018 64.205736 0.000000 82 600 500 196 3.551011 71.778748 0.000000 83 700 500 197 5.545188 83.869419 0.000000 84 800 500 198 8.712617 97.741705 0.000000 85 900 500 200 11.805778 142.959775 314.607419 86 1000 500 200 7.626329 158.570669 146.977173 87 1100 500 200 4.322912 146.182820 44.558173 88 1200 500 200 2.736244 134.742252 23.801299 89 1300 500 200 1.882894 120.546609 7.406093 90 1400 500 201 1.397515 111.093221 6.266320 91 0 600 194 1.183194 51.389051 0.000000 92 100 600 194 0.906815 61.229614 0.000000 93 200 600 194 1.122328 62.259635 0.000000 94 300 600 195 1.462672 65.489648 0.000000 95 400 600 195 1.950265 63.982215 0.000000 96 500 600 196 2.834358 66.196240 0.000000 97 600 600 197 4.607329 71.692275 0.000000 98 700 600 198 8.496634 80.897936 0.000000 99 800 600 200 14.220086 106.376056 12.177373 100 900 600 202 16.581593 181.624007 142.034910 101 1000 600 202 8.980086 202.705560 171.611621 102 1100 600 202 4.431882 171.970289 75.265055 103 1200 600 202 2.649263 146.757745 30.138942 104 1300 600 202 1.790267 126.433314 10.171333 105 1400 600 202 1.305798 111.019737 6.056080 106 0 700 194 1.195557 51.702020 0.000000 107 100 700 195 0.930288 70.425007 0.000000 108 200 700 195 1.161647 74.196963 0.000000 109 300 700 195 1.504456 77.979665 0.000000 110 400 700 196 2.102732 86.154898 0.000000 111 500 700 197 3.218797 96.074489 0.000000 112 600 700 199 6.051565 116.054725 35.215038 113 700 700 200 15.440153 117.696782 223.349610 114 800 700 202 24.171030 224.413168 340.442343 115 900 700 202 14.219791 170.255346 147.273725 116 1000 700 203 6.978702 185.359885 178.531117 117 1100 700 203 3.469600 154.034897 46.284544 118 1200 700 203 2.186940 130.819311 18.814047 119 1300 700 203 1.535703 114.662869 8.730476 120 1400 700 202 1.145421 101.167240 1.948613 121 0 800 195 1.198560 51.570241 0.000000 Ing. Petr Pantoflí ček 96 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

ČÍSLO X-ová Y-ová Z-ová Navrhovaný redukovaný stav sou sou sou Maximální hodinová Doba p řekro čení max. ce ce ce ce BOD ř ř ř Aritmetický pr ům. 1 adni adni adni koncentrace hodnoty 100 g.m -3 U rok ( g.m -3) ( g.m -3) (hodin/rok) 122 100 800 195 0.909302 77.409797 0.000000 123 200 800 195 1.130881 84.015365 0.000000 124 300 800 196 1.486074 96.730996 0.000000 125 400 800 198 2.116286 120.751274 8.951422 126 500 800 200 3.350435 159.444649 63.548771 127 600 800 202 6.676938 235.515260 183.349828 128 700 800 203 15.022155 277.975722 403.707415 129 800 800 203 9.470394 131.064202 96.948188 130 900 800 203 6.189216 137.365741 55.558571 131 1000 800 203 3.613727 120.444778 34.672611 132 1100 800 203 2.317305 119.343887 10.158258 133 1200 800 203 1.652810 104.532147 4.466711 134 1300 800 202 1.236339 92.469842 0.000000 135 1400 800 202 0.969116 88.112186 0.000000 136 0 900 196 1.174754 50.510750 0.000000 137 100 900 196 0.873299 85.915811 0.000000 138 200 900 196 1.072957 94.937044 0.000000 139 300 900 197 1.380364 111.237405 5.300773 140 400 900 200 1.920699 146.497083 27.807809 141 500 900 201 2.739723 181.431502 63.066863 142 600 900 202 4.048282 220.569719 107.577126 143 700 900 203 4.940622 160.668896 89.441222 144 800 900 203 4.126831 124.277958 24.016490 145 900 900 203 3.105280 123.391579 18.583588 146 1000 900 203 2.201040 113.128314 10.534348 147 1100 900 203 1.573781 110.324246 4.260867 148 1200 900 203 1.209381 103.292241 2.054279 149 1300 900 202 0.965980 91.115819 0.000000 150 1400 900 202 0.796618 83.356929 0.000000 151 0 1000 197 1.127906 48.657548 0.000000 152 100 1000 197 0.816850 91.759610 0.000000 153 200 1000 198 0.997170 105.329977 3.502702 154 300 1000 200 1.259426 126.585139 7.828520 155 400 1000 201 1.604035 148.618642 21.963267 156 500 1000 202 2.053219 172.046832 31.393244 157 600 1000 202 2.471513 162.279926 38.438177 158 700 1000 203 2.664460 120.990867 16.167733 159 800 1000 203 2.408874 113.534547 7.001373 160 900 1000 203 1.935635 107.107167 7.983072 161 1000 1000 203 1.487801 101.468917 3.181246 162 1100 1000 203 1.144869 99.510914 0.000000 Ing. Petr Pantoflí ček 97 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

ČÍSLO X-ová Y-ová Z-ová Navrhovaný redukovaný stav sou sou sou Maximální hodinová Doba p řekro čení max. ce ce ce ce BOD ř ř ř Aritmetický pr ům. 1 adni adni adni koncentrace hodnoty 100 g.m -3 U rok ( g.m -3) ( g.m -3) (hodin/rok) 163 1200 1000 203 0.909818 96.550468 0.000000 164 1300 1000 202 0.750297 87.962743 0.000000 165 1400 1000 202 0.642660 81.151377 0.000000 166 0 1100 198 1.064394 46.221131 0.000000 167 100 1100 198 0.748712 94.731896 0.000000 168 200 1100 199 0.891284 107.426879 4.329711 169 300 1100 201 1.081832 125.441470 6.870436 170 400 1100 202 1.298491 140.525634 8.536133 171 500 1100 202 1.508876 143.439269 17.471766 172 600 1100 202 1.668270 126.869549 11.184141 173 700 1100 203 1.721970 104.693063 10.014507 174 800 1100 203 1.600000 103.632374 4.292838 175 900 1100 203 1.364111 99.162965 0.000000 176 1000 1100 203 1.101697 94.617098 0.000000 177 1100 1100 203 0.881027 92.390057 0.000000 178 1200 1100 203 0.718001 89.634643 0.000000 179 1300 1100 202 0.598831 83.141747 0.000000 180 1400 1100 202 0.520594 77.909629 0.000000 181 0 1200 200 0.999906 43.666416 0.000000 182 100 1200 200 0.682169 97.218861 0.000000 183 200 1200 201 0.790692 107.924877 3.430027 184 300 1200 202 0.914486 118.845867 5.116489 185 400 1200 203 1.039211 124.361951 6.839289 186 500 1200 203 1.147385 121.130485 7.723400 187 600 1200 203 1.217252 108.286688 6.894661 188 700 1200 203 1.223353 96.613862 0.000000 189 800 1200 203 1.151936 95.184775 0.000000 190 900 1200 203 1.020802 92.702164 0.000000 191 1000 1200 203 0.862977 89.429948 0.000000 192 1100 1200 203 0.712284 86.640322 0.000000 193 1200 1200 202 0.585530 81.994343 0.000000 194 1300 1200 202 0.496174 78.434103 0.000000 195 1400 1200 202 0.432078 74.253132 0.000000 196 0 1300 201 0.921455 40.678978 0.000000 197 100 1300 202 0.613135 96.404468 0.000000 198 200 1300 201 0.682327 100.380190 1.703766 199 300 1300 202 0.763746 107.584592 3.416184 200 400 1300 203 0.838408 109.491910 4.284289 201 500 1300 203 0.896311 105.028207 4.299430 202 600 1300 203 0.928096 96.025530 0.000000 203 700 1300 203 0.923142 89.728208 0.000000 Ing. Petr Pantoflí ček 98 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

ČÍSLO X-ová Y-ová Z-ová Navrhovaný redukovaný stav sou sou sou Maximální hodinová Doba p řekro čení max. ce ce ce ce BOD ř ř ř Aritmetický pr ům. 1 adni adni adni koncentrace hodnoty 100 g.m -3 U rok ( g.m -3) ( g.m -3) (hodin/rok) 204 800 1300 203 0.876305 88.009112 0.000000 205 900 1300 203 0.795868 86.172795 0.000000 206 1000 1300 203 0.696378 83.860528 0.000000 207 1100 1300 203 0.593859 81.279426 0.000000 208 1200 1300 202 0.497925 76.938708 0.000000 209 1300 1300 202 0.424653 73.924950 0.000000 210 1400 1300 202 0.369642 70.509871 0.000000 211 0 1400 202 0.844151 37.703118 0.000000 212 100 1400 203 0.541012 90.403532 0.000000 213 200 1400 204 0.592071 94.680337 0.000000 214 300 1400 204 0.642207 97.305244 0.000000 215 400 1400 204 0.686363 96.955610 0.000000 216 500 1400 204 0.718571 93.185654 0.000000 217 600 1400 204 0.733057 87.328672 0.000000 218 700 1400 203 0.726238 83.497506 0.000000 219 800 1400 203 0.693519 81.758967 0.000000 220 900 1400 203 0.640402 80.209347 0.000000 221 1000 1400 203 0.574162 78.278680 0.000000 222 1100 1400 203 0.503229 76.132014 0.000000 223 1200 1400 202 0.431919 72.300672 0.000000 224 1300 1400 202 0.372531 69.680262 0.000000 225 1400 1400 202 0.324708 66.875728 0.000000

Ing. Petr Pantoflí ček 99 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Příloha č. 7 Vyjád ření stavebního ú řadu k zám ěru

Ing. Petr Pantoflí ček 100 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Příloha č. 8 Vyjád ření stavebního ú řadu k záměru

Ing. Petr Pantoflí ček 101 DAN-MORAVIA AGRAR a.s. Dokumentace zám ěru dle p řílohy č.4 zák. č. 100/01 Sb.

Příloha č. 9

Hodnocení vliv ů na ve řejné zdraví samostatná p říloha Příloha č. 10

Hluková studie samostatná p říloha

Ing. Petr Pantoflí ček 102