Ing. Eduard Žaluda, projektová kancelář Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Havlíčkův Brod
Zpracovatelský kolektiv
Ing. Eduard Žaluda, Ing. Jana Kalertová, Ing. Václav Jetel, Ing. Slavomír Jaroš, Ing. arch. Jan Storch, Ing. Adéla Jiránková, Ing. Michaela Křížová, Ing. Kristina Lejková, Bc. Michaela Pavlátová, Bc. Karolína Škachová, Ing. arch. Jiří Dostál, Ing. arch. Rudolf Grimm, Ing. Hana Hermová, Jakub Vik
Územně analytické podklady SO ORP Havlíčkův Brod 1
Ing. Eduard Žaluda, projektová kancelář Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Havlíčkův Brod
Obsah: str.
1. ÚVOD 3
2. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ORP HAVLÍČKŮV BROD 3
3. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 5
4. POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V ORP HAVLÍČKŮV BROD 5
5. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY 8
5.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE 8
5.2 VODA A VODNÍ REŽIM 18
5.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 25
5.4 PŘÍRODA A KRAJINA 37
5.5 ZPF A PUPFL 43
5.6 DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 49
5.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 72
5.8 BYDLENÍ 97
5.9 REKREACE A CESTOVNÍ RUCH 109
5.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY 116
Přílohy:
6. VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
6.1 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘŮ
6.2 VYHODNOCENÍ HORIZONTÁLNÍCH VAZEB MEZI PILÍŘI
6.3 KOMPLETNÍ SEZNAM VÝROKŮ ZE SWOT ANALÝZ
7. PROBLÉMY A STŘETY V ÚZEMÍ
Územně analytické podklady SO ORP Havlíčkův Brod 2
Ing. Eduard Žaluda, projektová kancelář Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Havlíčkův Brod
1. ÚVOD
V souladu s požadavky Zákona č. 183/2006 Sb. je nezbytné zajistit zpracování Územně analytických podkladů tak, aby plnily úlohu územně plánovacího podkladu pro zpracování územních plánů a regulačních plánů. Základním požadavkem na územně plánovací činnost v rámci ORP Havlíčkův Brod je pořízení územních plánů jako základních koncepčních dokumentů, specifikujících cíle a principy plošného a prostorového rozvoje měst a obcí v příštích letech. Územně analytické podklady obce jsou členěny do několika částí. První se zabývá rozborem stavu a vývoje jednotlivých tematických oblastí území ORP. Mezi tyto oblasti patří témata přírodních podmínek, sídelní struktury, stavu složek životního prostředí, dopravní a technické infrastruktury, ale také témata popisující dynamické činitele v území, zejména ekonomické, sociální, kulturně historické a další. Jedním ze základních cílů tohoto rozboru je nalezení hodnot území, jejichž zachování je rozhodující z pohledu dalšího rozvoje území. Pro každé takto určené téma byla zpracována SWOT analýza, shrnující silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby, na jejichž základě jsou definovány problémy k řešení především v navazujících územně plánovacích dokumentacích. Dílčí SWOT analýzy a specifikace hlavních problémových témat se staly základem pro vyhodnocení vyváženosti vztahu mezi jednotlivými pilíři udržitelného rozvoje. Závěrečným vyhodnocením rozboru udržitelného rozvoje území, jehož součástí jsou výše uvedené kapitoly, je určení problémů k řešení v územních plánech a regulačních plánech. Grafické vyjádření hodnot, limitů, záměrů na provedení změn a problémů je provedeno ve výkresové části. Výkresy jsou zpracovány v měřítku 1: 25 000. Samostatnou kapitolu ÚAP tvoří podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, které obsahují především tabelární a mapové údaje o území, jejichž výčet je definován v příloze č. 1, části A, vyhlášky č. 500/2006 Sb. a které tvoří základ údajů využitých pro zpracování analytické části díla.
2. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
Řešené území představuje celé správní území ORP Havlíčkův Brod. V rámci kraje Vysočina zaujímá polohu na jeho severním okraji, kde částečně sousedí s krajem Středočeským a Pardubickým. V rámci okresu Havlíčkův Brod leží v centrální poloze, mezi ORP Světlá nad Sázavou a ORP Chotěboř. Ve struktuře všech ORP kraje Vysočina patří společně s Jihlavou, Pelhřimovem, Velkým Meziříčím a Třebíčí mezi plošně rozlehlejší. Plochou 631,9 km2 zaujímá 9 % rozlohy Kraje Vysočina a řadí se na 4. místo v pořadí ORP v rámci kraje. Ke 30. 6. 2008 mělo území ORP Havlíčkův Brod 52 178 obyvatel, což je 10 % celkového počtu obyvatel Kraje Vysočina. Nejlidnatější obcí je město Havlíčkův Brod s 24 506 obyvateli. Naopak populačně nejmenší je obec Slavníč se 43 obyvateli. Hustotou 82,6 obyvatel na km2 mírně převyšuje krajský průměr 74,7 obyvatel na km2. Hustota obyvatel v ostatních ORP kraje se pohybuje od nejvyšší v ORP Jihlava (106,1 obyvatel na km2) po nejnižší v ORP Pacov (42,7 obyvatel na km2).
kraj (ORP) počet obyv. /km2 Vysočina 74,7 Bystřice nad Pernštejnem ByP 59,5 Havlíčkův Brod HBr 82,6 Humpolec Hum 74,3 Chotěboř Chb 68,2 Jihlava Jih 106,1 Moravské Budějovice MBu 58,8 Náměšť nad Oslavou Nam 63,5
Územně analytické podklady SO ORP Havlíčkův Brod 3
Ing. Eduard Žaluda, projektová kancelář Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Havlíčkův Brod
Nové Město na Moravě NMo 66,7 Pacov Pac 42,7 Pelhřimov Pel 55,0 Světlá nad Sázavou Sve 70,0 Telč Tel 46,2 Třebíč Trb 91,0 Velké Meziříčí VMe 74,4 Žďár nad Sázavou ZdS 94,5
Území SO ORP Havlíčkův Brod náleží do provincie Česká vysočina. Ta je zde vymezena dvěma subprovinciemi Českomoravskou subprovincií, která zaujímá převážnou část řešeného území a Českou tabulí, která zasahuje jen malou část na SZ okraji území. Českomoravská subprovincie je zde zastoupena oblastí Českomoravská vrchovina a tu lze zde rozdělit na tři celky Hornosázavská pahorkatina, Křemešnická a Křižanovská vrchovina. Hornosázavská pahorkatina dominuje regionu a nachází se v jeho středu, je to typicky zvlněná krajina Vysočiny a dosahuje výšek 500 – 600 m n. m. Křemešnická vrchovina leží na JZ, je to zvlněná krajina s výškami 550 – 700 m n. m. Křižanovská vrchovina leží na V a zasahuje do řešeného území jen okrajově zalesněným masivem Ranský Babylón (673 m) s výškami 500 – 650 m n. m. Do subprovincie Česká tabule zasahuje její oblast Středočeská tabule a to její dílčí celek. Středolabská tabule je jediná plošší část území a nachází se na jeho SZ okraji u Golčova Jeníkova, s výškami 250 – 300 m. Území lze charakterizovat jako lesozemědělskou krajinu s hustou sítí osídlení. Průmyslová výroba je soustředěna do větších měst, intenzivní zemědělství do oblasti zázemí regionu.
Základní geografické charakteristiky kraje Vysočina a ORP Havlíčkův Brod ke 30. 6. 2008. Hustota Počet obcí se Počet Rozloha Oblast zalidnění Počet obcí statutem obyvatel v km2 (obyv./km2) města Kraj Vysočina 513 677 6 925,6 74,7 704 33
ORP Havlíčkův Brod 52 178 631,9 82,6 56 4
Území SO ORP Havlíčkův Brod je rozděleno celkem na 3 obvody pověřených obecních úřadů a 56 samosprávných obcí. Při reformě územní veřejné správy byla k 1. 1. 2003 ukončena činnost okresních úřadů a jejich působnost přenesena z části na krajský úřad a z části na nově zřízené obce s rozšířenou působností. V kraji Vysočina bylo vymezeno celkem 15 správních obvodů těchto obcí s rozšířenou působností. Kraj se tak od 1. 1. 2003 administrativně člení na 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, 26 obvodů pověřených obecních úřadů a 704 obcí. Poloha území SO ORP na makroregionální úrovni (v rámci střední Evropy, resp. Evropy) je poměrně exponovaná. Území je součástí hlavní středoevropské urbanizované osy (Berlín Praha Vídeň/Bratislava Budapešť), která je v širším kontextu součástí hlavní komunikační spojnice severní Evropy a Skandinávie s jihovýchodní Evropou a západní Asií. Exponovanost polohy je zvýrazněna průběhem komunikací evropského významu, především dálnicí D1 (v síti evropských silnic označení E 50 a E 65), železnicí (Berlín ) Praha Havlíčkův brod Břeclav ( Vídeň/Bratislava) a silnicí I/38 (Jihlava Znojmo Vídeň v síti evropských silnic označení E 59). Hodnota polohy území SO ORP na mezoregionální úrovni (vzhledem k hlavním koncentracím obyvatelstva, výroby a služeb v rámci státu) je však v kontrastu k výhodné makropoloze jen průměrná až podprůměrná. Území je poměrně vzdálené od všech jedenácti hlavních sídelních aglomerací ČR. Zdrojem exponovanosti na mezoúrovni tak jsou zejména
Územně analytické podklady SO ORP Havlíčkův Brod 4
Ing. Eduard Žaluda, projektová kancelář Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Havlíčkův Brod hlavní dopravní osy. Většina komunikací nadregionálního významu sleduje směr severozápad jihovýchod, resp. západ východ. Výhodou je centrální poloha v rámci ČR.
3. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ
Základním podkladem pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území jsou údaje o území, jejichž seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti – viz. příloha č. 1 – část A. Část A – Územněanalytické podklady obcí – podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (119 jevů) Přičemž v 119. jevu z ÚAP obcí mohou být obsaženy další informace mimo stanovené jevy ÚAP ve vrstvách 1 118 pro obce. Při zpracování se dále vycházelo zejména z koncepčních materiálů a plánů vypracovaných pro území kraje Vysočina (Program rozvoje kraje Vysočina, Územní energetická koncepce, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina, SWOT analýza kraje Vysočina, Strategie rozvoje cestovního ruchu kraje Vysočina, Páteřní silniční síť kraje Vysočina, atd.) a České republiky (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR, statistické údaje ze Statistického úřadu apod.). Dále byly využity podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu, kterým je město Havlíčkův Brod (tj. data – územně analytické podklady) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury podle jednotlivých témat udržitelného rozvoje stanovených vyhláškou č. 500/2006 Sb. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje tvoří samostatnou přílohu dokumentace.
4. POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V ORP HAVLÍČKŮV BROD
Dle ust. § 187 odst. 6 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, s účinností od 1.1.2007, se zpracovávají Zásady územního rozvoje kraje Vysočina. Zásady územního rozvoje kraje (ZÚR) stanovují priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, který spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Dále se vymezují oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit (mezinárodního) republikového a nadmístního významu, které svým významem přesahují území jedné obce (dále jen „rozvojové oblasti“ a „rozvojové osy“). Změnou v území se rozumí změna jeho využití nebo prostorového uspořádání. Jsou také vymezeny oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy (mezinárodního) republikového a nadmístního významu, které svým významem přesahují území jedné obce (dále jen „specifické oblasti“). Zásady územního rozvoje kraje stanovují zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezují plochy a koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace, stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití. Koridorem se rozumí plocha vymezená pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury. Zásady územního rozvoje vymezují plochy a koridory s cílem prověřit možnosti jejich budoucího využití, jejichž dosavadní využití nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil prověřované budoucí využití (dále jen „územní rezerva“). Součástí zásad územního rozvoje je i vyhotovení vlivů na udržitelný rozvoj území. Ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí jsou popsány a vyhodnoceny zjištěné a předpokládané závažné vlivy zásad územního rozvoje na životní prostředí a přijatelné alternativy naplňující jejich cíle. Zásady územního rozvoje kraje ve vybraných plochách a koridorech ukládají prověřit změny jejich využití územní studií a pořídit a vydat regulační plán jako podmínku pro rozhodování o změnách ve využití vybraných ploch a koridorů; v tomto případě stanovují podmínky pro jeho pořízení a pro jeho vydání, které jsou zadáním regulačního plánu. Zásady územního rozvoje v nadmístních souvislostech území kraje zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s Politikou územního rozvoje ČR, určují strategii pro jejich naplňování a koordinují územně plánovací činnost obcí.
Územně analytické podklady SO ORP Havlíčkův Brod 5
Ing. Eduard Žaluda, projektová kancelář Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Havlíčkův Brod
Rovněž stanovují ve vymezených oblastech, plochách a koridorech požadavky na jejich využití, kritéria a podmínky pro rozhodování o možnostech změn v území a pro jejich posuzování, zejména s ohledem na jejich budoucí význam, možná ohrožení, rozvoj, útlum, preference a rizika v území. ZÚR vycházejí především ze závěrů Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje pro období 2006 2015, která je jedním z významných dlouhodobých koncepčních dokumentů, určujících hlavní směr rozvoje Královéhradeckého kraje. Upřesňuje v podmínkách kraje Politiku územního rozvoje ČR na základě podkladových dokumentů uvedených ve schváleném zadání a dle dalších dostupných podkladů.
4.1 Účel územního plánování
Cíle územního plánování jsou stanoveny za účelem dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Formulují požadavky na udržitelný rozvoj území vyjádřené v Politice územního rozvoje České republiky a Zásadách územního rozvoje kraje Vysočina v souladu s charakterem území a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské podmínky). Priority územního plánování kraje jsou určeny ke konkretizaci cílů a úkolů územního plánování a požadavků na udržitelný rozvoj území v územně plánovací činnosti měst a obcí, kterou jsou stanovovány podmínky pro změny v konkrétních plochách.
4.2 Priority ZÚR
Poznámka : Převzato z návrhu ZÚR kraje Vysočina (zpracováno DHV CR, spol. s r.o., schváleno dne 16. 9. 2008).
STANOVENÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ KRAJE VYSOČINA PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
Pomocí nástrojů územního plánování vytvářet podmínky pro vyvážený rozvoj kraje Vysočina založený na zajištění příznivého životního prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a udržení sociální soudržnosti obyvatel kraje. Vyváženost a udržitelnost rozvoje území kraje sledovat jako základní požadavek při zpracování územních studií, územních plánů obcí, regulačních plánů a při rozhodování o změnách ve využití území.
Vytvářet podmínky pro realizaci mezinárodně a republikově významných záměrů stanovených v Politice územního rozvoje z roku 2006 (dále jen „PÚR 2006“) a současně vymezených v ZÚR kraje Vysočina.
Vytvářet podmínky pro přeměnu a rozvoj hospodářské základny v území regionů se soustředěnou podporou státu podle Strategie regionálního rozvoje České republiky 2006, kterými jsou na území kraje Vysočina správní obvod obce s rozšířenou působností (dále jen ORP) Třebíč a správní obvod ORP Bystřice nad Perštejnem. Pro tato území prověřit a stanovit možnosti zajištění odpovídající dopravní a technické infrastruktury.
Vytvářet podmínky pro zachování a rozvíjení polycentrické struktury osídlení kraje založené na městech Jihlava, Třebíč, Havlíčkův Brod, Pelhřimov a Ždár nad Sázavou, zejména: a) posilovat význam krajského města Jihlava v sídelní struktuře České republiky; b) posilovat význam ostatních center osídlení, zejména ORP; c) podporovat funkční vztahy mezi městy a venkovským osídlením.
Vytvářet podmínky pro umístění a realizaci potřebných staveb a opatření pro zlepšení dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje, zejména zlepšit dopravní vazby: a) krajského města Jihlava na krajská města sousedních krajů; b) významných center osídlení ke krajskému městu Jihlava;
Územně analytické podklady SO ORP Havlíčkův Brod 6
Ing. Eduard Žaluda, projektová kancelář Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Havlíčkův Brod
c) ostatních center osídlení k významným regionálním centrům Jihlava, Třebíč, Havlíčkův Brod, Pelhřimov a Ždár nad Sázavou.
Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí image kraje a posilují vztah obyvatelstva kraje ke svému území. Přitom se soustředit zejména na: a) zachování a obnovu rozmanitosti kulturní krajiny a posílení její stability; b) minimalizaci záboru zemědělského půdního fondu a negativních zásahů do pozemků určených k plnění funkcí lesa; c) ochranu pozitivních znaků krajinného rázu; d) zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné městské i venkovské urbanistické struktury a architektonické i přírodní dominanty nevhodnou zástavbou a omezit fragmentaci krajiny.
Vytvářet podmínky pro stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodářských činností na území kraje, zvláště ve vymezené rozvojové oblasti a vymezených rozvojových osách. Přitom se soustředit zejména na: a) posílení kvality života obyvatel a obytného prostředí, tedy navrhovat příznivá urbanistická a architektonická řešení sídel, dostatečné zastoupení a vysoce kvalitní řešení veřejných prostranství a ploch veřejné zeleně, vybavení sídel potřebnou veřejnou infrastrukturou a zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny; b) vyvážené a efektivní využívání zastavěného území a zachování funkční a urbanistické celistvosti sídel a v souvislosti s tím zajišťovat plnohodnotné využití ploch a objektů v zastavěném území a preferovat rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů v sídlech před výstavbou ve volné krajině; c) intenzivnější rozvoj aktivit cestovního ruchu, turistiky a rekreace; d) rozvoj ekonomických odvětví s vyšší přidanou hodnotou, zejména aplikovaného výzkumu, strategických služeb (znalostní ekonomika); e) uplatnění mimoprodukční funkce zemědělské krajiny, tedy zajistit účelné členění pozemkové držby prostřednictvím pozemkových úprav a doplnění krajinných prvků zvyšujících ekologickou stabilitu krajiny, pozitivně působících na vzhled krajiny a eliminujících erozní poškození; f) uplatnění mimoprodukční funkce lesů zejména v rekreačně atraktivních oblastech, s clem umožnit intenzivnější rekreační a turistické využívání území; g) rozvíjení systémů dopravní obsluhy a technické vybavenosti, soustav zásobování energiemi a vodou a na využití surovinových zdrojů pro výstavbu, s cílem zabezpečit podmínky pro hospodářský rozvoj vybraných území kraje a pro stabilizaci hospodářských činností v ostatním území kraje.
Vytvářet podmínky pro řešení specifických problémů ve specifické oblasti kraje při zachování požadavků na ochranu a rozvoj hodnot území. Navrhovat v území specifické oblasti takové formy rozvoje, které vyhoví potřebám hospodářského a sociálního využívání území a neohrozí zachování jeho hodnot. Podporovat zlepšení vazeb částí území kraje s územím sousedních krajů s cílem optimalizovat dostupnost obslužných funkcí i přes hranice kraje (odstraňování administrativních bariér).
Územně analytické podklady SO ORP Havlíčkův Brod 7
Ing. Eduard Žaluda, projektová kancelář Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Havlíčkův Brod
5. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY
5.1 Horninové prostředí a geologie
5.1.1 Geologický a geomorfologický profil území
Řešené území náleží do provincie Česká vysočina. Ta je zde vymezena dvěma subprovinciemi Českomoravskou subprovincií, která zaujímá převážnou část řešeného území a Českou tabulí, která zasahuje jen malou část na SZ okraji území. Českomoravská subprovincie je zde zastoupena oblastí Českomoravská vrchovina a tu lze zde rozdělit na tři celky Hornosázavská pahorkatina, Křemešnická a Křižanovská vrchovina. Hornosázavská pahorkatina dominuje regionu a nachází se v jeho středu, je to typicky zvlněná krajina Vysočiny a dosahuje výšek 500 – 600 m n. m. Nejvyšším vrchem je Roudnice, 661 m n. m. Členitá pahorkatina na horninách krystalinika a hlubinných vyvřelin je erozně denudační reliéf kerné stavby s tektonickými kotlinami hřbety, suky a hlubokými údolími. Člení se na podcelky: Kutnohorskou plošinu, Světelskou pahorkatinu, Havlíčkobrodskou pahorkatinu a Jihlavsko sázavskou brázdu. Křemešnická vrchovina leží na JZ, je to zvlněná krajina s výškami 550 – 700 m n. m. Nejvyšší vrchol Křemešník dosahuje 765 m n. m. Plochá vrchovina převážně z rul a žul moldanubika, které tvoří většinu protáhlých zalesněných hřbetů, typických zejména pro Humpoleckou vrchovinu. Dělí se na pahorkatinu Jindřichohradeckou, Pacovskou a Želivskou a Humpoleckou vrchovinu. Křižanovská vrchovina leží na V a zasahuje do řešeného území jen okrajově zalesněným masivem Ranský Babylón (673 m) s výškami 500 – 650 m n. m. Nejvyšší bod je Harusův kopec, 741 m n. m. Plochá vrchovina z krystalických břidlic moldanubika, s typickými zalesněnými hřbety. Člení se na Bítešskou a Brtnickou vrchovinu a Dačickou kotlinu. Do subprovincie Česká tabule zasahuje její oblast Středočeská tabule a to její dílčí celek. Středolabská tabule je jediná plošší část území a nachází se na jeho SZ okraji u Golčova Jeníkova, s výškami 250 – 300 m. Plochá pahorkatina na svrchnokřídových slínovcích, spongilitech a pískovcích, z části na horninách permu, algonkia a krystalinika. Reliéf plošin, rovin, kotlin a nízkých říčních teras. Člení se na Nymburskou Čáslavskou a Mělnickou kotlinu, Mrlinskou a Českobrodskou tabuli.
Geologická struktura území ORP Havlíčkův Brod
Zdroj: www.geoportal.cenia.cz
Územně analytické podklady SO ORP Havlíčkův Brod 8
Ing. Eduard Žaluda, projektová kancelář Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Havlíčkův Brod
žuly (granitová řada)
pestrá série moldanubika (svorové ruly, pararuly až migmatity s vložkami vápenců, orlanů, kvarcitu, grafitu a amfimolitu jednotvárná série moldanubika (svorové ruly, pararuly až migmatity)
ortoruly, granulity a velmi pokročilé migmatiy v moldanubiku a protozoiku
kvarter (hlíny, spraše, písky, štěrky)
proterozoické horniny assyntsky zvrásněné s různě silným variským přepracováním (břidlice, fylity, svory až pararuly) vulkanické horniny zčásti metamorfované proterozoické až paleozoické (amfiboly, diabasy, melafyry, porfyry)
5.1.2 Těžba nerostných surovin
Na území SO ORP Havlíčkův Brod jsou evidována ložiska nerostných surovin, jedná se o stavební kámen, polymetalické rudy, radioaktivní suroviny, kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu a zlatonosné rudy. Těžba probíhá pouze na části těchto lokalit. Většina ložisek nerostných surovin má pro svou ochranu vymezeno chráněné ložiskové území. Část těchto ložisek přesahuje i mimo hranice SO ORP Havlíčkův Brod.
Tab. č. 5.1.2.a Ložiska nerostných surovin Název Subregistr Těžba Organizace Surovina Nerost ložiska Kámen pro hrubou Dolní Město Bilancované Současná Granit Lipnice a ušlechtilou žula Březek ložisko výhradní povrchová s.r.o., Dolní Město kamenickou výrobu Lipnice nad Kámen pro hrubou Bilancované Dřívější RES OPPIDUM, Sázavou a ušlechtilou žula ložisko výhradní povrchová s.r.o., Černošice Trojka kamenickou výrobu Radioaktivní Bilancované Dřívější DIAMO s.p., Stráž coffinit, Brzkov suroviny ložisko výhradní hlubinná pod Ralskem uraninit
Bilancované Současná M SILNICE a.s., Stavební kámen, migmatit, Brzkov ložisko výhradní povrchová Pardubice Technické zeminy pararula
Česká Bilancované Dosud Podmoky geologická Zlatonosná ruda Au ruda ložisko výhradní netěženo služba Geofond
Česká Bilancované Dosud Podmoky geologická Zlatonosná ruda Au ruda ložisko výhradní netěženo služba Geofond
Lipnice nad Kámen pro hrubou Bilancované Dřívější Sázavou Filip Vítek, Praha 4 a ušlechtilou žula ložisko výhradní povrchová Pětka kamenickou výrobu
Bilancované Současná Českomoravský granodiorit, Pohled Stavební kámen ložisko výhradní povrchová štěrk, a.s., Mokrá pararula
Bilancované Dřívější M SILNICE a.s., migmatit, Utín Stavební kámen ložisko výhradní povrchová Pardubice pararula
Bilancované Dřívější M SILNICE a.s., migmatit, Utín Stavební kámen ložisko výhradní povrchová Pardubice pararula
Územně analytické podklady SO ORP Havlíčkův Brod 9
Ing. Eduard Žaluda, projektová kancelář Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Havlíčkův Brod
Kámen pro hrubou Pavlov Bilancované Současná COMING PLUS, a ušlechtilou žula Mikulášov ložisko výhradní povrchová a.s., Praha 4 kamenickou výrobu Zdroj: Data ÚAP Geofond, 2008
Tab. č. 5.1.2.b Chráněná ložisková území Název CHLÚ Organizace Surovina
Utín M SILNICE a.s., Pardubice Stavební kámen
Česká geologická služba Podmoky Zlatonosná ruda Geofond
Měděná ruda, Niklová ruda, Staré Ransko I. DIAMO s.p., Stráž pod Ralskem Polymetalické rudy
Územně analytické podklady SO ORP Havlíčkův Brod 10
Ing. Eduard Žaluda, projektová kancelář Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Havlíčkův Brod
Kámen pro hrubou a Dolní Město Granit Lipnice s.r.o., Dolní Město ušlechtilou kamenickou výrobu
Brzkov DIAMO s.p., Stráž pod Ralskem Radioaktivní suroviny
Měděná ruda, polymetalické Dlouhá Ves Neuvedena rudy
Dlouhá Ves I. Neuvedena Polymetalické rudy
Železné Horky M SILNICE a.s., Pardubice Stavební kámen
Pohled Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá Stavební kámen
Kámen pro hrubou a Mikulášov COMING PLUS, a.s., Praha 4 ušlechtilou kamenickou výrobu Zdroj: Data ÚAP Geofond, 2008
Tab. č. 5.1.2.c Dobývací prostory Číslo DP Název DP Organizace Nerost
6/0051/1 Mikulášov COMING Plus, a.s. žula na kamenické výrobky
7/0044/1 Dolní Město /Březek/ Granit Lipnice, s.r.o. žula
7/0153/1 Pohled Českomoravský štěrk, a.s. biotit. migmatitizované pararuly
7/0321/1 Dolní Město I Granit Lipnice, s.r.o. žula
7/0477/1 Lipnice Trojka RES OPPIDUM, s.r.o. žula
7/0509/1 Lipnice I Filip Vítek žula
7/0790/1 Železné Horky M SILNICE, a.s. rula Silnice, státní podnik, Hradec 7/1075/1 Utín rula Králové 7/1156/1 Pavlov u Herálce COMING Plus, a.s. granodiorit kámen Zdroj: Data ÚAP Geofond, 2008
5.1.3 Sesuvná a poddolovaná území
Sesuvná a poddolovaná území představují omezení rozvoje obcí i záměrů nadmístního významu. Na území SO ORP Havlíčkův Brod je evidováno značné množství poddolovaných území. Jedná se převážně o území plošná.
Územně analytické podklady SO ORP Havlíčkův Brod 11
Ing. Eduard Žaluda, projektová kancelář Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Havlíčkův Brod
Tab. č. 5.1.3.a Poddolovaná území v SO ORP Havlíčkův Brod Obec NÁZEV SUROVINA ROZSAH ROK Bartoušov BARTOUŠOV ŠLAPANKA 1 ojedinělá 2003 Bartoušov BARTOUŠOV 4 Polymetalické rudy ojedinělá 1987 Bartoušov BARTOUŠOV 5 Polymetalické rudy systém 2003 Bartoušov BARTOUŠOV 3 Polymetalické rudy ojedinělá 2003 Bartoušov BARTOUŠOV 7 Polymetalické rudy systém 2003 Bartoušov BARTOUŠOV 6 Polymetalické rudy systém 2003 Bartoušov BARTOUŠOV 2 Polymetalické rudy systém 1987 Bartoušov, Havlíčkův MÍROVKA BARTOUŠOV ojedinělá 1987 Brod VYSOKÁ U HAVL.BRODU Bartoušov, Vysoká Polymetalické rudy systém 2003 ŠLAPANOV 10 Česká Bělá ČESKÁ BĚLÁ 1 Zlatonosná ruda ojedinělá 1988 Česká Bělá ČESKÁ BĚLÁ 3 Polymetalické rudy systém 2003 Česká Bělá ČESKÁ BĚLÁ 2 Polymetalické rudy systém 1988
Územně analytické podklady SO ORP Havlíčkův Brod 12
Ing. Eduard Žaluda, projektová kancelář Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Havlíčkův Brod
Česká Bělá ČESKÁ BĚLÁ 5 Polymetalické rudy systém 1988 Česká Bělá ČESKÁ BĚLÁ 6 Polymetalické rudy ojedinělá 1988 Česká Bělá ČESKÁ BĚLÁ 7 Polymetalické rudy ojedinělá 2003 Česká Bělá ČESKÁ BĚLÁ 9 BŘEZINA Polymetalické rudy ojedinělá 1988 Česká Bělá JITKOV