PŘÍČINY NEÚČASTI V SOUTĚŢI VESNICE ROKU the Causes of Non-Participation in the Village of the Year Competition

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

PŘÍČINY NEÚČASTI V SOUTĚŢI VESNICE ROKU The causes of non-participation in the Village of the Year competition

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Autor: Ing. Svatava NUNVÁŘOVÁ, Ph.D. Monika KOPECKÁ

Brno, 2015

Jméno a příjmení autora: Monika Kopecká

Název diplomové práce: Příčiny neúčasti v soutěţi Vesnice roku

Název práce v angličtině: The causes of non-participation in the Village of the Year competition

Katedra: Regionální ekonomie a správy

Vedoucí diplomové práce: Ing. Svatava Nunvářová, Ph.D.

Rok obhajoby: 2015

Anotace

Předmětem bakalářské práce „Příčiny neúčasti v soutěţi Vesnice roku“ je zjišťování příčin, proč se obce v okrese Náchod nepřihlašují do soutěţe Vesnice roku ve větší míře. První část práce je zaměřena na teoretické poznatky o soutěţi Vesnice roku. V druhé části je práce zaměřena na zjišťování konkrétních důvodů, proč se obce na Náchodsku nepřihlašují do soutěţe Vesnice roku.

Annotation

The goal of the submitted thesis: “The causes of non-participation in the Village of the Year competition” is to find out causes why the villages in district Náchod do not enrol on Village of the Year competition in the larger extent. The first part of thesis is concentrated on theoretical knowledge about Village of the Year competition. In the second part the thesis is concentrated on to find out specific reasons why the villages in district Náchod do not enrol in the Village of the Year competition.

Klíčová slova

Soutěţ Vesnice roku, venkov, Program obnovy venkova, vesnice, rozvoj venkova

Keywords

Village of the Year competition, countryside, Rural development programme, municipality, rural development

Prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Příčiny neúčasti v soutěži Vesnice roku vypracovala samostatně pod vedením Ing. Svatavy Nunvářové, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne

vlastnoruční podpis autora

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Svatavě Nunvářové, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji panu Ing. Tomáši Hájkovi, starostovi obce Ostrovačice, a paní Renatě Fodorové, pracovnice z Oddělení krajských dotací Královéhradeckého kraje, za poskytnuté informace a názory ohledně soutěţe Vesnice roku. Nemalé poděkování patří také zástupcům obcí okresu Náchod, za ochotu při vyplňování dotazníků.

ÚVOD ...... 15

1 PROGRAM OBNOVY VENKOVA ...... 17

1.1 HISTORIE PROGRAMU OBNOVY VENKOVA ...... 17

1.2 AKTÉŘI PROGRAMU OBNOVY VENKOVA ...... 18 1.2.1 Ministerstvo pro místní rozvoj ...... 18 1.2.2 Kraje ...... 18 1.2.3 Spolek pro obnovu venkova ...... 18 1.2.4 Svaz měst a obcí České republiky ...... 19

1.3 ČLENĚNÍ PROGRAMU OBNOVY VENKOVA ...... 20 1.3.1 Obecní úroveň ...... 20 1.3.2 Mikroregionální úroveň ...... 21 1.3.3 Krajská úroveň ...... 21 1.3.4 Celostátní úroveň ...... 21

2 SOUTĚŢ VESNICE ROKU ...... 22

2.1 O SOUTĚŢI ...... 22

2.2 PODMÍNKY SOUTĚŢE VESNICE ROKU...... 23

2.3 OCENĚNÍ ...... 25

2.4 PRŮBĚH HODNOCENÍ OBCÍ...... 27

2.5 SOUVISEJÍCÍ SOUTĚŢE ...... 28

2.6 POROVNÁNÍ VÍTĚZNÝCH OBCÍ V CELOSTÁTNÍM KOLE ...... 29

2.7 POROVNÁNÍ SOUTĚŢE VESNICE ROKU SE SOUTĚŢÍ V POLSKU ...... 31

3 EMPIRICKÝ VÝZKUM ...... 37

3.1 VYMEZENÍ VÝZKUMNÉHO PROBLÉMU ...... 37

3.2 METODIKA VÝZKUMU ...... 39

3.3 SLOŢENÍ ZKOUMANÉHO SOUBORU ...... 40 3.3.1 Hlavní zkoumaný soubor ...... 40 3.3.2 Vedlejší zkoumaný soubor ...... 41

3.4 VÝZKUMNÉ VÝSLEDKY ...... 43 3.4.1 První dotazník ...... 43 3.4.2 Druhý dotazník ...... 56

3.5 VÝZKUMNÉ VÝSLEDKY ...... 58

ZÁVĚR ...... 63 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ ...... 65

SEZNAM GRAFŮ ...... 69

SEZNAM TABULEK ...... 69

SEZNAM OBRÁZKŮ ...... 70

SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ...... 70

SEZNAM PŘÍLOH ...... 70

ÚVOD

Český venkov se vyvíjel a vyvíjí dlouhá staletí, přesto k nejvýznamnějším změnám došlo v posledních desetiletích.1 Výstavba vodovodů či kanalizací, vznik nových spolků i různé rekonstrukce a vylepšení. To vše vedlo ke zlepšování ţivota na venkově. K většímu zvelebování a zlepšování ţivota na venkově, ať uţ k výstavbě nových domů, poskytování sluţeb občanům či snaze o zlepšení ţivotního prostředí v obci, došlo po roce 1989, kdy se obce chtěly přiblíţit a rovnat úrovni ţivota na venkově v sousedních státech. Nejen díky těmto změnám vznikl Program obnovy venkova jako jedna z důleţitějších finančních podpor venkovských obcí. Podpora obcí Programem obnovy venkova je zajišťována především formou dotací. Významným počinem Programu je soutěţ Vesnice roku, která umoţňuje obcím předvést jejich snahu a píli ke zlepšování ţivota na venkově a upozornit veřejnost na význam venkova.

Předmětem této bakalářské práce je zjišťování příčin, proč se obce do soutěţe Vesnice roku nepřihlašují ve větší míře. Práce se věnuje obcím z okresu Náchod. Jelikoţ autorka ţije v tomto okrese a na vesnici, která se nikdy nezúčastnila soutěţe Vesnice roku, byl toto hlavní důvod volby tématu této bakalářské práce.

Hlavním cílem práce je zjištění příčin neúčasti obcí na Náchodsku v soutěţi Vesnice roku, na jejímţ základě budou definována doporučení pro zvýšení motivace k přihlášení do soutěţe. Práce pomocí výzkumných otázek, které jsou uvedeny v empirické části, zjišťuje, zdali obce soutěţ Vesnice roku vůbec znají a zda mají potřebné předpoklady a materiály pro účast v soutěţi. Také se zaměřuje na důvody, proč se obce nechtějí přihlašovat do soutěţe, i jaká by byla případná motivace pro přihlášení.

Bakalářská práce je rozdělena do tří kapitol. První dvě kapitoly jsou faktograficko-teoretické, na které byla vyuţita zejména metoda popisná. První kapitola je věnována informacím o Programu obnovy venkova, kde je stručně představena historie Programu, jeho aktéři i členění. Druhá kapitola se zabývá informacemi o soutěţi Vesnice roku. Podrobněji rozebírá samotnou soutěţ, představuje i související soutěţe a zároveň porovnává znaky vítězných obcí, v čem si jsou podobné. Na konci druhé kapitoly je také porovnávána česká soutěţ s obdobnou soutěţí v sousedním Polsku. V této části byla vyuţita metoda srovnávání.

1 SVOBODOVÁ, Hana a Antonín VĚŢNÍK. Úvod do geografie venkova [online] 15

Třetí, aplikačně-praktická, část, ve které je vyuţita metoda analýzy a syntézy, se nejdříve věnuje názorům na soutěţ. Jednak názoru na počet přihlašovaných obcí členkou hodnotitelské komise i samotnému názoru na soutěţ jedním ze starostů. V další části je aplikačně-praktická část věnována hlavnímu cíli, tedy zjištění moţných příčin neúčasti obcí v soutěţi Vesnice roku v okrese Náchod. Tyto příčiny jsou zjišťovány metodou dotazníkového šetření. Pomocí statistického zpracování jsou následně zpracovány jednotlivé odpovědi a grafická zobrazení. Na základě zjištěných odpovědí bude navrţen způsob, jak zvýšit případnou motivaci obcí k přihlášení do soutěţe Vesnice roku.

Mezi základní podklady a zdroje informací jsou vyuţity články z periodika Obec a finance, internetové stránky soutěţe Vesnice roku a Ministerstva pro místní rozvoj. Vyuţity jsou i informace z internetových stránek Svazu měst a obcí České republiky či Spolku pro obnovu venkova. Pro část zabývající se polskou obnovou venkova jsou pouţity zejména informace z publikace od Idziaka (2010) a z internetových stránek polské soutěţe obnovy venkova. Nedílnou součástí jsou i cenné informace poskytnuté samotnými starosty jednotlivých obcí i osob zainteresovaných do soutěţe Vesnice roku.

1 PROGRAM OBNOVY VENKOVA Program obnovy venkova (POV), jako vládní program, se stal důleţitým nástrojem pro rozvoj vesnic, venkovského prostoru a malých měst. Jeho hlavním cílem je snaha obnovy plnohodnotného ţivota na venkově.2

1.1 Historie Programu obnovy venkova Obnovu venkova v ČR pozitivně ovlivnila změna politického zřízení v roce 1989. Mnozí úředníci a starostové začali cestovat do zahraničí, kde viděli, jak vypadají vesnice na západě, a ţe české vesnice se s nimi nemohou téměř srovnávat. V té době začala vznikat myšlenka o vytvoření Programu, který bude finančně podporovat ty vesnice, kde se jejich obyvatelé budou sami aktivně podílet na uchování kulturního dědictví, sami přinášet různé podněty na zlepšení kvality ţivota na vesnici, uplatňovali zkušenosti, a kterým nebudou stačit vlastní zdroje. Zpočátku se při vytváření Programu vycházelo ze zkušeností z Dolního Rakouska a Bavorska.3 Kdyţ vzniklo Ministerstvo ţivotního prostředí, kam spadal i odbor územního rozvoje, byl nově vytvořený Program předloţen vládě. Ta jej schválila 29. května 1991. Program byl v té době znám jako Program obnovy vesnice.4 Jeho základním cílem bylo „vytvořit organizační a ekonomické podmínky k podnícení a k podpoře obyvatel venkova a samospráv venkovských obcí k tomu, aby se vlastními silami snažili o harmonický rozvoj zdravého životního prostředí, udržování přírodních a kulturních hodnot venkovské krajiny a rozvoj ekologicky nezávadného hospodářství.“5 Po schválení vládou byl Program obcemi kladně přijat, mnohé z nich se k němu přihlásilo, ale k vyplácení finanční podpory v prvních letech nedocházelo, jelikoţ Program nebyl vládou povaţován za prioritu. Díky tomu v červnu 1993 vznikl Spolek pro obnovu venkova, který si kladl za cíl realizaci Programu. S pomocí několika poslanců se podařilo v roce 1994 vyčlenit finance na Program obnovy vesnice. Od tohoto roku jsou kaţdoročně finance na Program součástí státního rozpočtu.6 Program obnovy vesnice se zpočátku zaměřoval pouze na vesnice7, jelikoţ chtěl zdůraznit jejich klíčovou roli. Později se však program rozšířil i na podporu venkovských

2 NOVOTNÝ, Jiří. Program obnovy venkova [online] 3 FLORIAN, Jan. 20 let obnovy venkova: Programy podpory venkova jsou úspěšné, kdyţ mají obce a regiony vlastní vizi [online] 4 KRUML, Jan. Dvacet let práce pro venkov. 2011, s. 48 5 FLORIAN, Jan. 20 let obnovy venkova: Programy podpory venkova jsou úspěšné, kdyţ mají obce a regiony vlastní vizi [online]. 6 KRUML, Jan. Dvacet let práce pro venkov. 2011, s. 48 7 Sídlo venkovského typu, kde převaţuje nízkopodlaţní zástavba a zemědělská výroba nad průmyslovou. 17 mikroregionů8 a 11. listopadu 1998, kdy byl novelizován, začal existovat pod názvem Program obnovy venkova.9

1.2 Aktéři Programu obnovy venkova

Mezi hlavní aktéry POV patří Ministerstvo pro místní rozvoj, kraje, Spolek pro obnovu venkova a Svaz měst a obcí.

1.2.1 Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo pro místí rozvoj (MMR) poskytuje v rámci POV účelové dotace obcím. Od roku 2004, kdy značná část POV přešla na kraje, zúţilo svoji působnost jen na určitá opatření, kterými jsou:10 Podpora vítězů v soutěţi Vesnice roku; Podpora zapojení dětí a mládeţe do komunitního ţivota v obci; Podpora spolupráce obcí na obnově a rozvoji venkova.

MMR začalo fungovat 1. listopadu 199611 a v tomto roce se také stalo jedním z vyhlašovatelů soutěţe Vesnice roku.

1.2.2 Kraje Poté, co vznikly Krajské úřady, byly finanční prostředky týkající se POV postupně přesunuty z MMR na kraje. Díky tomu mohou kraje lépe reagovat na potřeby obcí nalézajících se na území jejich obvodů. Kraje začaly poskytovat dotace na problematiku obnovy vesnic v roce 2004. 12

1.2.3 Spolek pro obnovu venkova Spolek pro obnovu venkova (SPOV) vznikl 1. června 1993. Jeho hlavním cílem je přispívání k obnově a prohloubení duchovního a společenského ţivota na venkově, k posílení hospodářské stability a prosperity venkova, ale také motivování občanů ţijících na venkově k dobrovolné aktivitě, k podílení se na vývoji obce, či na vzniku a činnosti místních

8 Region malého geografického měřítka. Většinou se jedná účelové mikroregiony, sdruţení obcí, které jsou v ČR často vytvářeny za účelem získání společné podpory pro čerpání prostředků ze státních fondů a fondů EU. 9 FLORIAN, Jan. Dvacet let Programu obnovy venkova. 2011, s. 60 10 Na obnovu venkova má MMR připraveno 80 milionů. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online] 11 Ministerstvo. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online] 12 NUNVÁŘOVÁ, Svatava. Rozvoj venkova. 2007, s. 61 18 a regionálních sdruţení. Dalším posláním SPOV je účast na evropské spolupráci při obnově venkova, ale i podpora a realizace Programu obnovy venkova. Z počátku bylo ve SPOV zaregistrováno více neţ 200 zájemců, kteří byli spojeni myšlenkou realizovat Program obnovy vesnice. Mezi zájemce patřili obecní samosprávy, zemědělci, projektanti, učitelé, pracovníci z vysokých škol, výzkumných ústavů a státní správy, či podnikatelé. V současnosti má SPOV okolo 1 000 členů.13 Kaţdý měsíc SPOV organizuje setkání členů a hostů střídavě v Praze a regionech, která jsou zaměřena na různé okruhy venkovského ţivota a podílí se na organizování seminářů a různých akcí pro odborníky, ale i pro veřejnost. SPOV také spolupracuje s Evropskou pracovní společností pro rozvoj venkova vesnice, jejíţ členem jsou spolkové země Rakouska a Spolkové republiky Německo, dále italské Jiţní Tyrolsko, Lucembursko, Česká republika, Maďarsko, Slovinsko, Slovensko, samospráva německy mluvící části Belgie a Opolské vojvodství v Polsku.14

Nejvýraznější akcí SPOV je soutěţ Vesnice roku. 15

1.2.4 Svaz měst a obcí České republiky Svaz měst a obcí České republiky (SMOČR) je celostátní, dobrovolnou, nepolitickou a nevládní organizací, jejímiţ členy jsou města a obce.16 Historie SMOČR sahá aţ do roku 1907, kdy se v Kolíně konal První sjezd měst Království českého.17

SMOČR se podílí na tvorbě návrhů jak legislativních, tak i nelegislativních opatření v tématech, která se týkají kompetencí obcí. Jeho činnost je zaloţena z velké části na aktivitě starostů, primátorů a členů zastupitelstev obcí a měst. V současnosti je ve Svazu přibliţně 2 500 obcí a měst.18

Mezi hlavní cíle Svazu patří:19 Obhajoba společných zájmů a práv měst a obcí, za účelem vytváření příznivých podmínek k jejich rozvoji;

13 NUNVÁŘOVÁ, Svatava. Rozvoj venkova. 2007, s. 65 14 O Spolku pro obnovu venkova. SPOV – Spolek pro obnovu venkova [online] 15 Tamtéţ 16 Kdo jsme. Svaz měst a obcí České republiky [online] 17 Kořeny svazu. Svaz měst a obcí České republiky [online] 18 Kdo jsme. Svaz měst a obcí České republiky [online] 19 Hlavní cíle. Svaz měst a obcí České republiky [online] 19

Podpora a rozvoj samosprávné demokracie ve veřejné správě; Podílet se na přípravě zákonů a dalších opatření, které mají dopad na místní samosprávu; Informovat vládu, parlament i instituce Evropské unie včas o tom, jaký dopad mohou mít jimi připravovaná opatření na kvalitu ţivota občanů i na rozvoj jednotlivých území; Posilování ekonomické samostatnosti měst a obcí; Vzdělávání zastupitelů a pracovníků místních samospráv; Podpora výměny zkušenosti a příkladů dobré praxe.

Jednou z mnoha činností SMOČR je mimo jiné i vyhlašování soutěţe Vesnice roku (spolu s MMR), kde je vyhlašovatelem od roku 1996.20

1.3 Členění Programu obnovy venkova Program obnovy venkova je realizován na několika úrovních, ty se liší podle subjektů i nástrojů, které pouţívají:21 Obecní úroveň; Mikroregionální úroveň; Krajská úroveň; Celostátní úroveň.

1.3.1 Obecní úroveň Na obecní úrovni je Program zaměřen na podporu zpracování územních plánů, eventuálně urbanistických studií, které patří mezi důleţité dokumenty pro rozvoj obcí. Dále je Program zaměřen na zpracování Místních programů obnovy vesnic (MPOV) a na jejich realizaci.22 MPOV se rozumí základní programový a realizační dokument, který pojednává o všech aktivitách, které povedou k obnově a rozvoji obce. MPOV je pro obce důleţitý, pokud chtějí získat dotace z POV, jelikoţ jeho zpracování je často jednou z podmínek pro získání prostředků z Programu.23

20 Vesnice roku[4] [online] 21 NUNVÁŘOVÁ, Svatava. Rozvoj venkova. 2007, s. 62 22 Tamtéţ 23Tamtéţ, s. 63 20

1.3.2 Mikroregionální úroveň Na mikroregionální úrovni je program zaměřen na podporu obnovy a hledání regionální identity, osvěty, vzdělávání a poradenství v oblasti obnovy vesnice a rozvoje venkova. Dále se také zaměřuje na přípravu a realizaci programů sociálně ekonomického rozvoje a integrovaných projektů venkovských mikroregionů zaměřených na socioekonomický rozvoj.24

1.3.3 Krajská úroveň Jak jiţ bylo zmíněno, krajská úroveň převzala část z POV od MMR, díky čemuţ se realizace POV přesunula blíţe obcím. Jednotlivé krajské POV se proto od sebe odlišují počtem vyhlašovaných titulů, poměrem hrazených nákladů na projekty nebo velikostí obcí, které mohou z vyhlašovaných titulů čerpat.25

1.3.4 Celostátní úroveň Celostátní úroveň POV je zaměřena na podporu osvěty, vzdělávání a poradenství v oblasti obnovy vesnice a rozvoje venkova a opírá se o nejdůleţitější pilíře, kterými jsou Svaz měst a obcí a jeho Komora obcí, Spolek pro obnovu venkova, soutěţ Vesnice roku a přehlídka Stavba pro venkov, Sdruţení místních samospráv ČR26, Školy obnovy venkova27 a dotační tituly POV (kaţdoročně vyhlašované MMR).28

24 NUNVÁŘOVÁ, Svatava. Rozvoj venkova. 2007, s. 63 25 Tamtéţ, s. 64 26 Nevládní organizace sdruţující a hájící zájmy měst a obcí v ČR. Např. prosazování spravedlivého dělení daňových výnosů mezi obce a města v ČR. 27 Jejich častou náplní bývá vzdělávání a poradenství i pomoc v oblasti obnovy a rozvoje vesnic 28 NUNVÁŘOVÁ, Svatava. Rozvoj venkova. 2007, s. 64 21

2 SOUTĚŽ VESNICE ROKU

2.1 O soutěži Soutěţ Vesnice roku je součástí Programu obnovy venkova, která je kaţdoročně pořádána uţ od roku 1995. Podnětem k jejímu zaloţení bylo členství v Evropském pracovním společenství pro rozvoj venkova a obnovu vesnice29 a snaha zviditelnit výsledky činnosti obcí. Soutěţ byla tehdy vyhlášena SPOV a tehdejším Ministerstvem hospodářství, které mimo jiné finančně pomáhalo SPOV s úhradou cestovného pro hodnotitelskou komisi. Jiţ v prvním ročníku byl konec soutěţe završen přijetím starostů krajských vítězných obcí tehdejším prezidentem Václavem Havlem na Praţský hrad. Toto pozvání se stalo Kaţdoroční tradicí soutěţe.30 První vítěznou obcí se stala Telnice z Jihomoravského kraje. V prvním i druhém ročníku vítězné obce nebyly finančně odměňovány, dotace byly vítězným obcím udělovány teprve od roku 1997.31 Cílem soutěţe je snaha povzbudit obyvatelstvo ke zvelebování a rozvoji jejich vesnice, zviditelnění obce, ale také podpořit občany a zástupce obce v aktivitách, které rozvíjejí místní tradice, ale i společenský ţivot.32 Kaţdoročně je soutěţ vyhlašována v Praze na jarním Dnu malých obcí.33

V době, kdy byla soutěţ poprvé vyhlášena SPOV, byla vedena pod názvem Soutěţ o nejzdařilejší program obnovy vesnice. Od roku 1996 byli dalšími vyhlašovateli také Svaz měst a obcí ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. V roce 2007 se posledním vyhlašovatelem stalo také Ministerstvo zemědělství.34 Mezi další spoluvyhlašovatele patří:35 Kancelář prezidenta republiky; Ministerstvo kultury; Ministerstvo ţivotního prostředí; Svaz knihovníků a informačních pracovníků;

29 Nebyrokratické sloučení vládních zástupců, vědců a odborníků obnovy vesnic, ale také i místních politiků a zástupců nevládních organizací, které bylo zaloţeno v roce 1988. Tato společnost pořádá kaţdé dva roky mezinárodní soutěţ venkovských obcí Evropskou cenu obnovy vesnice. 30 KRUML, Jan. Jak vznikala soutěţ vesnice roku. 2012, s. 56-57 31 SPOV – Spolek pro obnovu venkova. Jak přibývaly stuhy v soutěţi Vesnice roku od zlaté po oranţovou. [online] 32 Vesnice roku[5] [online] 33 Setkání starostů obcí s čelnými představiteli jednotlivých ministerstev, poslanci Parlamentu ČR a dalšími odborníky nad aktuálními problémy malých obcí. Je pořádán 2x ročně (na jaře a na podzim). Pořadateli jsou SMOČR, Sdruţení místních samospráv ČR, Spolek pro obnovu venkova, společnost Triada, spol. s r.o. (vlastník časopisu Obec a finance) a sdruţení Český zavináč. 34 Vesnice roku[5] [online] 35 Tamtéţ 22

Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu; Folklorní sdruţení ČR; Sdruţení místních samospráv ČR.

2.2 Podmínky soutěže Vesnice roku

Do soutěţe se mohou přihlásit všechny obce, městyse či města36 vesnického charakteru, jejichţ počet obyvatel nepřesáhne 7 500, a které mají zpracovaný strategický dokument, program rozvoje svého územního obvodu nebo program obnovy vesnice. K přihlášce do soutěţe musejí obce poslat fotografie zachycující obec, společenský ţivot v obci, případně stavby, pokud mají zájem zúčastnit se hodnocení ocenění Zlatá cihla v Programu obnovy venkova. Povinný je i registrační poplatek, který je ve výši 2,- Kč za kaţdého občana dané obce.37 Přihlašovaná obec musí dále zpracovat „Charakteristiku obce“, která je členěna do deseti bodů totoţných s kritérii pro posuzování, a které jsou dále členěny do podbodů: 38 Obec a její koncepční dokumenty – obec vyplní stručnou charakteristiku obce (stáří obce, dopravní obsluţnost, pracovní příleţitosti atd.), přehled dotací v letech 2007 – 2014, informace o rozpočtu obce, programu obnovy vesnice a o urbanistické studii a územně plánovací dokumentaci; Společenský ţivot – kritérium zahrnuje kontinuitu společenského ţivota (zdali obec udrţuje či vytváří tradice, obyčeje, …), spolkovou činnost a podporu obce (vydávání obecních novin, pohlednic, vedení kroniky atd.); Aktivity občanů – v tomto kritériu jsou zahrnovány dobrovolné práce občanů, začlenění dětí a mládeţe do ţivota obce, péče o vesnickou pospolitost (udrţování sousedských vztahů, péče o staré občany, pomoc sociálně slabým spoluobčanům) a spolupráce s občany (např. fungování obecních komisí); Podnikání – kritérium je členěno na dalších pět podbodů: podnikání v zemědělství, spolupráce obce se zemědělským nebo lesnickým subjektem, nezemědělské podnikání a rozvoj řemesel, venkovská turistika, přímé podnikání obce; Péče o stavební fond a obraz vesnice – obec vyplní informace týkající se péče o historickou zástavbu, souladu v zástavbě, nové zástavby (dodrţení měřítka, stylu, tvaru typických pro obec, apod.) a organizačních opatření;

36 Města se mohou soutěţe účastnit od roku 2008. 37 Vesnice roku[2] [online] 38Tamtéţ[3] [online] 23

Občanská vybavenost, inţenýrské sítě, doprava, úspory energií – v této části obec popíše stav občanské vybavenosti, inţenýrské sítě, odpadové hospodářství a úspory energií (kroky vedoucí k úsporám, zavádění netradičních zdrojů energie); Péče o veřejné prostranství, přírodní prvky a zeleň v obci – kritérium zahrnuje informace o koncepčním přístupu a dlouhodobém plánování (existence koncepčních dokumentů rozvoje zeleně, …), o nových úpravách veřejných prostranství, udrţování přírodních a přírodě blízkých prvků, o péči o veřejná prostranství a o zeleň a informace o ekologické výchově a vzdělávání (např. zapojení dětí do ekologických aktivit); Péče o krajinu – v tomto bodě obec poskytne informace o zemědělských a lesních pozemcích, péči o prvky ekologické stability v krajině (zejména ty vymezené v rámci Územního systému ekologické stability), ostatních opatření péče o kulturní krajinu (výstavba stromořadí, péče o vodní toky apod.) a informace o obnově prvků kulturní paměti krajiny (např. obnova kříţových cest, historických alejí apod.); Připravované záměry – obec v tomto kritériu stručně charakterizuje plánované a v současné době připravované záměry; Informační technologie v obci – obec poskytne stručnou charakteristiku informační technologie, která zahrnuje informace o stávajícím stavu, vybavení, vyuţití apod., coţ mohou být informace o www stránkách obce, místním rozhlasu, web kamer atd.

Obce mohou k jednotlivým bodům a komentářům připojit také fotografie, či jiné dokumenty.39

Pokud se chce obec zapojit i do dílčí soutěţe Zlatá cihla v Programu obnovy venkova, vyplní 11. bod. V tomto bodě obec vyplní základní údaje o stavbě, které doplní fotografiemi stavby začleněné do prostředí obce. Musí také doloţit, ţe vlastník stavby souhlasí s účastí v soutěţi i s veřejným publikováním fotografie.40 Do této dílčí části soutěţe mohou být přihlašovány stavby občanské vybavenosti, obytné budovy, výrobní technické a zemědělské stavby, veřejné plochy a prostranství obce nebo stavby slouţící pro rituální či náboţenské úkony (tzv. sakrální stavby).41

39 Vesnice roku[3] [online] 40 Tamtéţ 41 Tamtéţ 24

Stavby jsou následně hodnoceny krajskou komisí podle pěti hodnotících kritérií. Hodnotí se začlenění stavby do prostředí obce a jejího krajinného rázu; respektování kulturní kontinuity regionu, charakteru místního prostředí a vyuţití tradičních materiálů; zachování původních stavebních prvků a architektonického tvarosloví při obnově a rekonstrukci historických staveb a památek lidového stavitelství; soulad novostaveb se stávající zástavbou a jejich estetický účinek a posledním hodnotícím kritériem je technická a energetická úroveň stavby a úprava zeleně a okolí stavby.42

2.3 Ocenění Kaţdý rok soutěţ probíhá ve dvou kolech – v krajském a celostátním. Z přihlášených obcí je nejdříve vyhlášena nejlepší obec za kaţdý kraj, která obdrţí Zlatou stuhu a je vyhlášena Vesnicí roku v kraji, a která dále postupuje do celostátního kola. V tomto kole jsou nakonec vyhlášeny tři nejlepší obce. Kaţdá obec je v soutěţi posuzována podle určitých kritérií a oblastí, kterými jsou: koncepční dokumenty, společenský ţivot, aktivity občanů, podnikání, péče o stavební fond a obraz vesnice, občanská vybavenost, inţenýrské sítě a úspory energií, péče o veřejná prostranství, přírodní prvky a zeleň v obci, péče o krajinu, připravované záměry a informační technologie obce.43 V krajském kole mohou být kromě vyhlašování nejlepší vesnice udělována také jiná ocenění:44 Zlatá stuha – za vítězství v krajském kole – Nejvyšší ocenění pro obec, která je nejlepší ve všech posuzovaných oblastech. Tato obec je také vyhlášena Vesnicí kraje a postupuje do kola celostátního. Vítěz Zlaté stuhy získá odměnu 500 tisíc Kč; Modrá stuha – za společenský život – Oceněné obce mají obvykle řadu spolků, udrţují tradice nebo pořádají různé společenské akce. Ke zlepšení společenského ţivota často napomáhá existence školy v obci. Modrá stuha je udělována od roku 1995. Vítěz získá odměnu v hodnotě 300 tisíc Kč; Bílá stuha – za činnost mládeže – Ocenění obec většinou získává za aktivní účast a zapojení mládeţe do ţivota obce, práce s dětmi v knihovnách, mimoškolní aktivity dětí i trvalá práce s dětmi a mládeţí v obci. Bílá stuha je udělována od roku 1996. Vítěz získá odměnu v hodnotě 300 tisíc Kč; Zelená stuha – za péči o zeleň a životní prostředí – Oceněná obec by se měla starat o zeleň, pečovat o dřeviny a o veřejné zelené plochy. Zároveň k získání ocenění

42 Vesnice roku[3] [online] 43 Tamtéţ 44 Tamtéţ[1] 25

přispívá i aktivní účast obyvatel obce o pečování veřejné zeleně, výstavba zelených ploch pro odpočinek a veřejné setkávání. Zelená stuha je udělována od roku 1996. Vítěz získá odměnu v hodnotě 400 tisíc Kč. Zelená stuha je udělována také na celostátní úrovni.45; Oranžová stuha – za spolupráci obce a zemědělského subjektu – Oceňovány jsou pozitivní stránky spolupráce zemědělských subjektů hospodařících v krajině se samosprávami. Pro ocenění obce jsou posuzovány: podíl místních zemědělských subjektů na zaměstnanosti obyvatel obce, péče o veřejná prostranství a kulturní krajinu, koncepční dokumenty a společné projekty, místní produkty a jejich marketing, vyuţití netradičních zdrojů energie a nezemědělské aktivity. Oranţová stuha je udělována od roku 2007. Vítěz získá odměnu v hodnotě 600 tisíc Kč. Oranţová stuha je rovněţ udělována na celostátní úrovni.46 Oceněné obce získávají dotace od Ministerstva zemědělství.47

Kromě udělování stuh, mohou obce získávat i diplomy:48 Za moderní knihovnické a informační sluţby; Za vzorné vedení kroniky; Za rozvíjení lidových tradic; Za kvalitní květinovou výzdobu v obci (Fulínova cena); Za příkladnou péči o historickou zástavbu obce.

Obec můţe získat i Cenu naděje pro živý venkov – za místní spolkový život a občanskou společnost v obcích49 nebo Zlatou cihlu v Programu obnovy venkova – ocenění příkladných staveb realizovaných v duchu Programu obnovy venkova.50

45 Vítěz na celostátní úrovni získává navíc od Ministerstva ţivotního prostředí 300 tisíc Kč. 46 Obec oceněná v krajském kole získá 600 tisíc Kč; ze všech krajských vítězů je vybrána jedna obec na celostátní úrovni, které náleţí výhra 800 tisíc Kč (částky se ale nesčítají, obec získá 600 tisíc Kč z krajského a 200 tisíc Kč z celostátního kola) 47 SPOV – Spolek pro obnovu venkova. Jak přibývaly stuhy v soutěţi Vesnice roku od zlaté po oranţovou. [online] 48 Vesnice roku[1] [online] 49 Záštitu nad touto cenou převzalo Sdruţení místních samospráv ČR, které je přesvědčeno, ţe pro kaţdou obec je klíčová aktivita místních spolků a zájmových sdruţení. Ty představují místní ţivot v obci, jsou nespornými nositeli místní kultury, společenského ţivota a občanské společnosti. 50 Cílem ocenění je získat evidenci a přehled o těchto stavbách a také tyto stavby zveřejnit v kaţdoročně vydávané propagační publikaci "STAVBY VENKOVA". 26

V celostátním kole jsou z krajských vítězů, které obdrţeli Zlatou stuhu, vybrány první tři místa. Obec, která získá první místo, se stává Vesnicí roku (např. Vesnice roku 2015). Vítěz Vesnice roku obdrţí k 500 tisícům Kč za krajské kolo dalších 500 tisíc za vítězství v kole celostátním. Obec na druhém místě získá dalších 450 tisíc Kč a obec na místě třetím získá dalších 400 tisíc Kč. Vítěz celostátního kole postupuje do soutěţe Evropská cena obnovy vesnice, která je vyhlašovaná Evropskou pracovní společností pro rozvoj venkova a obnovu vesnice (Europäische Arbeitsgesellschaft Landentwicklung und Dorferneuerung ARGE).51

Výše zmíněná ocenění (stuhy) mohou být jedné obci udělena jednou za 5 let. Zároveň obec, která vyhrála v celostátním kole, se po tuto dobu nemůţe soutěţe zúčastnit. Obec, která zvítězila v krajském kole a získala Zlatou stuhu, se soutěţe nemůţe zúčastnit po dobu dvou let.52

2.4 Průběh hodnocení obcí

Kaţdá obec, která je zařazena do soutěţe, je v určitém termínu navštívena krajskou hodnotitelskou komisí. Obce jsou o návštěvě komise předem vyrozuměny tajemníkem krajské hodnotitelské komise. Základní informace pro hodnocení obce jsou získávány jednak z údajů poskytnutých v přihlášce, ale také z prohlídky a prezentace obce, jejíţ součástí jsou i rozhovory s jejími zástupci. Podle těchto údajů jsou obce následně hodnoceny v daných oblastech, které jsou totoţné s body pro zpracování „Charakteristiky obce“.53 Krajská hodnotitelská komise poté vybere vítěznou obec krajského kola, které udělí Zlatou stuhu. Tato obec postupuje do celostátního kola. Komise můţe také udělit i zbylá ocenění, uvedena v oddíle 2.2.54 Po ocenění obcí stuhami a ukončení krajského kola vypracuje krajská komise Protokol o vyhodnocení krajského kola soutěţe, který spolu s kompletními přihláškami oceněných obcí předá tajemnici soutěţe.55 V celostátním kole jsou obce oceněné Zlatou stuhou opět navštěvovány hodnotitelskou komisí, tentokrát celostátní. Postup hodnocení je shodný s postupem při hodnocení na krajské

51 Podmínky soutěţe Vesnice roku 2013. 2013, s. 24 52 Vesnice roku[5] [online] 53 Tamtéţ[2] 54 Tamtéţ 55 Tamtéţ 27

úrovni. Po vybrání vítězné obce vypracuje celostátní hodnotitelská komise Protokol o vyhodnocení celostátního kola soutěţe, který předá jejímu řediteli. 56

Slavnostní předávání na úrovni kraje organizuje krajský vítěz soutěţe (nositel Zlaté stuhy) za pomoci organizační případně i finanční pomoci od vyhlašovatele soutěţe a krajského úřadu. V průběhu slavnostního krajského předávání mohou být předány i ostatní ocenění – Zlatá stuha, Modrá stuha, Bílá stuha, Oranţová stuha, Zelená stuha a diplomy.57 Na úrovni celostátního kola jsou od roku 2009 obce vyhlašovány Vesnicí roku na Mezinárodním festivalu dětských folklorních souborů „Písní a tancem“ v Luhačovicích.58 Následné ocenění vítězné obce a obcí umístěných na 2. a 3. místě probíhá ve vítězné obci, tedy ve Vesnici roku daného roku. Při slavnostním předávání je předáván také Putovní pohár FoS ČR59 a Cena naděje pro ţivý venkov roku 2015. 60

2.5 Související soutěže

Se soutěţí Vesnice roku souvisí i několik dalších soutěţí. Jednou z nich je Evropská cena obnovy vesnice, která byla uţ zmíněna v oddíle 2.2. Tato soutěţ je pořádána jednou za dva roky Evropskou pracovní společností pro rozvoj venkova a obnovu vesnice, která má sídlo ve Vídni.61 Do této soutěţe postupují vítězné obce celostátního kola.62 Druhou související soutěţí je Zelená stuha České republiky roku (např. Zelená stuha České republiky roku 2015). Do této soutěţe postupují obce, které získají Zelenou stuhu na krajské úrovni. Vítěze celostátního kola vybírá odborná komise tvořena zástupci Ministerstva ţivotního prostředí a Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu. Vítěz celostátního kola postupuje do evropské soutěţe v péči o zeleň a ţivotní prostředí Entente Florale Europe.63 Také obce, které v krajském kole získají Oranţovou stuhu, postupují do kola celostátního, kde je odbornou komisí, sloţenou zástupci Ministerstva zemědělství a dalších odborných institucí, vybrán vítěz. Vítězná obec se stane nositelem titulu Oranţová stuha České republiky roku (např. Oranţová stuha České republiky roku 2015).64

56 Tamtéţ 57 Vesnice roku[2] [online] 58 Tamtéţ[3] 59 FoS = Folklorní sdruţení České republiky 60 Vesnice roku[2] [online] 61 Brief Portrait. Europäische ARGE Landentwicklung & Dorferneuerung [online] 62 Vesnice roku[2] [online] 63 Tamtéţ 64 Tamtéţ[4] 28

Nejen obce, ale i knihovny obcí, které jsou v krajském kole oceněny diplomem, postupují do celostátního kola. Tyto oceněné knihovny jsou nominovány Svazem knihovníků a informačních pracovníků (SKIP) na cenu Knihovna roku, která je udělována jako státní ocenění v oblasti kultury. Toto ocenění získá knihovna, kterou vybere porota, jmenována ministrem kultury z řad knihovnických odborníků.65 Další soutěţ, která souvisí se soutěţí Vesnice roku, je ocenění pro obec s nejvýraznějším programem dlouhodobé péče o místní lidové tradice – Putovní pohár FoS ČR. Toto ocenění mohou získat pouze obce, které obdrţely Zlatou stuhu.66 Poslední související soutěţí je ocenění Cena naděje pro ţivý venkov roku (např. Cena naděje pro ţivý venkov roku 2015). Toto ocenění můţe získat jedna z obcí, která v krajském kole získá Cenu naděje pro ţivý venkov. Hodnotící komisí jsou členové z řad zástupců Sdruţení místních samospráv ČR.67

2.6 Porovnání vítězných obcí v celostátním kole

V tabulce č. 1 lze vidět přehled vítězných obcí v celostátním kole oceněné zlatou stuhou od počátku soutěţe Vesnice roku aţ do současnosti. Při podrobnějším pohledu na vítězné obce a porovnávání zda si jsou něčím podobné, lze zjistit, ţe mají několik společných znaků.

Tabulka č. 1: Vítězné obce v soutěţi Vesnice roku od jejího počátku do současnosti

Rok Vítězná obec MŠ a ZŠ Rok Vítězná obec MŠ a ZŠ

1995 Telnice MŠ, ZŠ 2005 Bořetice MŠ, ZŠ

1996 Vratěnín MŠ 2006 Liptál MŠ, ZŠ, ZUŠ

1997 Svatý Jan nad Malší ZŠ, MŠ 2007 Havlovice MŠ, ZŠ

1998 Jiřetín pod Jedlovou MŠ 2008 Lidečko MŠ, ZŠ

1999 Olešnice na Moravě MŠ, ZŠ, SOU 2009 Tučín MŠ Sloup v Moravském

2000 MŠ, ZŠ 2010 Ratměřice MŠ

Krasu

2001 Kameničky MŠ, ZŠ 2011 Komňa MŠ, ZŠ

2002 Nečtiny MŠ, ZŠ 2012 Řepice -

2003 Vilémov MŠ, ZŠ 2013 Jeseník nad Odrou MŠ, ZŠ

2004 Kovářov MŠ, ZŠ 2014 Kateřinice MŠ, ZŠ Zdroj: Vesnice roku, Městská a obecní statistika; vlastní zpracování

65 Tamtéţ[2] 66 Vesnice roku[2] [online] 67 Tamtéţ 29

Pokud by se vítězné obce porovnávaly z hlediska velikosti a počtu obyvatel, vypadalo by to, jak lze vidět v grafu č. 1, ţe na velikosti a počtu obyvatel spíše nezáleţí. V průběhu několika let zvítězily jak obce, které měly okolo tří set obyvatel, tak i obce, které měly naopak počet obyvatel blíţící se ke dvěma tisícům. Přesto mezi vítězi převaţují obce s osmy sty a více obyvateli. V grafu č. 1 lze vidět, ţe z celkových vítězů dokonce osm obcí, tedy 40 %, má přes 1 000 obyvatel68 a pouhé čtyři obce, coţ je 20 % ze všech vítězných obcí, mají méně neţ 500 obyvatel. Tato skutečnost můţe být dána faktem, ţe s větším počtem obyvatel v obci, se také více obyvatel zapojuje do chodu obce, do její případné revitalizace a různých aktivit. Většina malých obcí zároveň nemá mateřskou či základní školu, coţ můţe být vnímáno jako nevýhoda, jelikoţ zapojování mládeţe do aktivit obce, jakoţto jedno z posuzovaných kritérií, je menší. Z toho vyplývá, ţe ne vţdy záleţí na velikosti obce a počtu obyvatel, přesto větší šanci na výhru mají spíše obce větší a s více obyvateli.

Graf č. 1: Počet obyvatel ve vítězných obcích za rok 2014

20% 40% do 499 499 - 999 nad 1000 40%

Zdroj dat: Český statistický úřad – Malý lexikon obcí České republiky 2014; vlastní zpracování

Existence mateřských a základních škol v obci má většinou pozitivní vliv na zapojování dětí a mládeţe do aktivit obce. Při podrobnějším pohledu do tabulky č. 1 na vítězné obce v uplynulých 20 letech lze zpozorovat, ţe téměř všechny mají v obci přinejmenším mateřskou školu. Většina z nich – 15 obcí – dokonce i školu základní. 69

68 Z této skupiny obcí pouze tři obce mají nad 1 500 obyvatel. Jsou jimi Jeseník nad Odrou, Olešnice na Moravě a Lidečko. Můţe to být dáno i faktem, ţe s počtem obyvatel blíţícím se ke 2 000 a více můţe být horší pospolitost obyvatel, obec je větší, tedy i revitalizace obce by mohla být náročnější, apod. 69 MOS – Městská a obecní statistika. Český statistický úřad – Veřejná databáze [online] 30

Společným znakem všech obcí, kromě existence mateřských a základních škol, je bohatý sportovní a kulturní program. Většina obcí má také velké mnoţství spolků. Ať uţ jde o běţné spolky, jako Sbor dobrovolných hasičů, TJ Sokol, Klub myslivců, sportovní spolky, tak i spolky méně běţné – Klub přátel školy, Chovatelé poštovních holubů, Sultánci (agility), Muţácký pěvecký sbor a mnoho dalších. 70 Z hlediska situovanosti a polohy lze shledat určitou podobnost. Většina vítězných obcí leţí v Jihomoravském, Zlínském nebo Jihočeském kraji, tedy v jiţní části České republiky. V průběhu dvaceti let, kdy soutěţ Vesnice roku existuje, pocházelo z těchto krajů 12 vítězných obcí. Důvody, proč se většina vítězných obcí nachází v těchto třech krajích, mohou být různé. Přesto pravděpodobně to lze z velké části přičíst faktu, ţe v těchto oblastech se obyvatelé snaţí udrţovat a rozvíjet stávající tradice a místní folklór více, neţ je tomu v ostatních částech republiky. Zbylých osm obcí leţí v ostatních krajích, z nichţ v kraji Libereckém a Karlovarském doposud ţádná obec nevyhrála soutěţ Vesnice roku.71

2.7 Porovnání soutěže Vesnice roku se soutěží v Polsku

Jelikoţ je práce zaměřena na obce leţící na Náchodsku, coţ je oblast leţící na hranicích s Polskem, bude v tomto oddíle soutěţ Vesnice roku porovnána s obdobnou soutěţí v Polsku. Nejdříve je ale nutné uvést pár informací o administrativním členění Polska a o obnově venkova v Polsku.

V Polsku platí od 1. 1. 1999 třístupňové rozdělení státu. Na województwa (vojvodství – kraje), powiaty (okresy) a gminy (obce). V současnosti je rozděleno na 16 vojvodství, 379 okresů a téměř 2 500 obcí. Polská vojvodství se dají přirovnat k českým regionům (přesto, ţe jsou častěji spíše přirovnávána k českým krajům), kdy oba tyto územní celky spadají do NUTS2.72 Přesto většina vojvodství jsou svojí rozlohou i počtem obyvatel větší neţ regiony v České republice.73

V Polsku neexistuje na celostátní úrovni program zabývající se obnovou venkova tak, jako je tomu v České republice. Jelikoţ je podpora ze strany státu malá, existují pouze dva případy, kdy je podnět v oblasti obnovy venkova realizován pouze na úrovni celého vojvodství. Ve

70 Veškeré informace o kulturním a společenském ţivotě byly získány z internetových stránek jednotlivých vítězných obcí. Vlastní zpracování. 71 MOS – Městská a obecní statistika. Český statistický úřad – Veřejná databáze [online] 72 Polsko. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online] 73 Polská republika – další informace. Chamr & Partners s.r.o. [online] 31 vojvodství Opolském a Pomorském. V ostatních vojvodstvích existují pouze programy, které jsou realizovány na úrovni okresů či jednotlivých vesnic. Kromě programu obnovy venkova jsou v Polsku i jiné iniciativy, které jsou zaloţeny na podobných principech. Jsou jimi např. Nadace podpory venkova, nadace Partnerství pro ţivotní prostředí, nadace Fond spolupráce a mnoho dalších.74

Opolský program obnovy venkova

Opolský program obnovy venkova je organizován tak, ţe se ve vsi vytvoří skupina obnovy venkova schválená obecní radou a obec podporuje realizaci programu a úkol koordinovat program uloţí jednomu ze svých pracovníků. Na úrovni vojvodství je program koordinován Úřadem maršálka, který je nejen zodpovědný za průběh programu, ale také například rozšiřuje informace o programu, popularizuje program navenek a získává prostředky na jeho realizaci, či pomáhá s vypracováním strategie rozvoje venkova v podobě plánu rozvoje a programu obnovy venkova.75 Obnova venkova v Opolském vojvodství začíná na úrovni vesnice, kdy obyvatelé této vesnice se organizují, vytváří skupinu obnovy venkova a volí, kdo ji bude vést. Společně vypracovávají plán rozvoje a program obnovy vesnice, spolupracují s obcí ve věcech územního plánování a projektování, rozhodují, co je pro ně v rozvoji vesnice důleţité a podílejí se na věcech veřejného prospěchu. 76 V rámci programu je v plánu široký rozsah činností jako například výstavba a rekonstrukce technické a společenské infrastruktury, zkrášlování vesnic, ochrana ţivotního prostředí, turistika a rekreace, aktivizace venkovských společností (lidové slavnosti, zakládání kronik, články v tisku, apod.), vzdělávání a kultura.77

Tak jako má POV v České republice soutěţ Vesnici roku, tak i v Polsku má program obnovy venkova svoji soutěţ. Program je realizován pouze ve dvou vojvodstvích, tedy i soutěţ není na celostátní úrovni, ale pouze na úrovni těchto dvou vojvodství. Zároveň soutěţ, spadající do programu obnovy venkova, není jednotná pro Opolské a Pomorské vojvodství, ale obě tyto vojvodství mají svoji vlastní soutěţ. V této části bude zmíněna pouze soutěţ na úrovni Opolského vojvodství a to z toho důvodu, ţe toto vojvodství je jediným vojvodstvím

74 IDZIAK, Wacław. O obnově venkova [online] 75 Tamtéţ 76 Tamtéţ 77 Tamtéţ 32 v Polsku, které je členem Evropské organizace pro rozvoj krajiny a obnovy vesnice ARGE, která pořádá soutěţ Evropská cena obnovy vesnice. 78 Soutěţ Opolského vojvodství se jmenuje „Pěkná Opolská vesnice“79 (v originále „Piękna Wieś Opolska“). Do roku 1998 byla soutěţ pořádána pouze opolským vojvodou. Od roku 1999 se stala součástí obnovy venkova, čímţ se také zvýšil počet zúčastněných obcí.80 Soutěţ je spolufinancována z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.

Soutěţ zahrnuje několik kategorií, které se kaţdým rokem částečně obměňují. Zde jsou některé z nich:81 Nejkrásnější vesnice (kategorie vyhlašovaná kaţdý rok); Nejkrásnější farma; Nejlepší projekt Obnovy venkova (do soutěţe zahrnuta od roku 2001; od té doby vyhlašovaná kaţdý rok); Vesnice záţitků a emocí (do soutěţe zahrnuta od roku 2014)82.

Tabulka č. 2: Počet účastníků v soutěţi „Pěkná Opolská vesnice“ v letech 1999 - 2013

Rok Obce Farmy Projekty Obce v kat. Nejlepší start 1999 22 37 - - 2000 21 16 - - 2001 19 17 9 - 2002 22 22 16 - 2003 14 (10) 17 9 - 2004 13 (7**) 13 25 - 2005 16 (13**) 12 24 - 2006 12 12 24 - 2007 13 (4**) 14 18 6 2008 15 7 10 15 2009 16 10 21 18 2010 13 5 10 5 2011 10 7 15 5 2012 12 5 12 2 2013 11 3 12 3 Celkem 229 197 205 54 Zdroj: Rozwój Wsi Opolskiej; vlastní zpracování Pozn.:** počet obcí, které se soutěţe zúčastnily poprvé

78 IDZIAK, Wacław. O obnově venkova [online] 79 Na úrovni Pomorského vojvodství existuje soutěţ Piękna Wieś Pomorska 80 Konkurs „Piekna Wieś Opolska“. Rozwój Wsi Opolskiej [online] 81 Tamtéţ 82 Konkurs Piękna Wieś Opolska 2014. Rozwój Wsi Opolskiej [online] 33

Při porovnání účasti v české a v polské soutěţi je značný rozdíl. V posledních letech se české soutěţe Vesnice roku zúčastňuje přibliţně mezi 250 aţ 350 obcemi.83 Při zaměření se pouze na obce, jak lze v tabulce č. 2 vidět a následně i v grafu č. 2, se účast v polské soutěţi pohybuje okolo čísla 15. Nelze však porovnávat českou soutěţ, která je na celostátní úrovni se soutěţí, která se koná pouze na úrovni jednoho vojvodství. Jelikoţ jsou vojvodství často přirovnávána k českým krajům (bez ohledu na rozdílnost rozlohy a počtu obyvatel), jsou v následujícím grafu č. 3 zobrazena data zúčastněných obcí v Královéhradeckém kraji za období 1995 – 2014, ne počet zúčastněných obcí v celé republice. Z těchto dvou grafu – grafu č. 2 a č. 3 – je přesto znát rozdíl. Pokud se zprůměrují počty zúčastněných obcí za jednotlivé roky, vyjde, ţe v Polsku se zúčastňuje soutěţe přibliţně 15 obcí ročně. V Královéhradeckém kraji vychází počet zúčastněných obcí přibliţně na 22 obcí za rok. Pokud by se zprůměrovaly počty obcí Královéhradeckého kraje za stejné období jako v Polsku, tedy od roku 1999 do roku 2013, průměr přihlášených obcí by vyšel přibliţně na 25. Coţ znamená, ţe se v Královéhradeckém kraji kaţdoročně zúčastňuje soutěţe Vesnice roku přibliţně o 66,6 % více obcí, neţ je tomu v obdobné soutěţi v Polsku. Pokud se přihlédne i k tomu, ţe rozloha Opolského vojvodství, které je i nejmenším vojvodstvím v Polsku, je 9 412 km2 84 a rozloha Královéhradeckého kraje je 4 759 km2 85, je tento rozdíl ještě výraznější. Přesto co se týče počtu obcí, v Královéhradeckém kraji jich je 44886, naopak v Opolském vojvodství pouhých 71.87 Avšak polské obce jsou oproti těm českým zpravidla větší, odpovídají spíše obvodům pověřených obecních úřadů.88 V grafech č. 2 a č. 3 lze také vidět vývoj počtu přihlášených obcí. Zatímco v Polsku je spíše počet přihlašovaných obcí klesající, v Královéhradeckém kraji je trend opačný.

83 Vesnice roku[6] [online] 84 Polsko – Opolské vojvodství. Krajská hospodářská komora Olomouckého kraje [online] 85 Královéhradecký kraj. Královéhradecký kraj [online] 86 Tamtéţ 87 Polsko – Opolské vojvodství. Krajská hospodářská komora Olomouckého kraje [online] 88 Polsko. Ministerstvo zahraničních věcí [online] 34

Graf č. 2: Vývoj počtu přihlášených obcí do soutěţe Pěkná opolská vesnice

24 22 22 22 21 20 19 18 16 16 16 15 14 14 13 13 13 12 12 12 11 10 10 8 6 4 2

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 1999 Zdroj dat: Rozwój Wsi Opolskiej; vlastní zpracování

Graf č. 3: Vývoj počtu přihlášených obcí v Královéhradeckém kraji do soutěţe Vesnice roku

50 50

40 39 37 33 32 33 30 31

23 21 20 19 20 15 16 16 14 13 13 10 10 10

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 1995 Zdroj dat: Vesnice roku; vlastní zpracování

Pokud se obec v soutěţi Pěkný Opolský venkov umístí na druhém nebo třetím místě, můţe se soutěţe znovu zúčastnit aţ po třech letech. Pokud se ale obec stane vítězem, znovu uţ se soutěţe zúčastnit nesmí.89 Toto pravidlo je zásadním rozdílem oproti soutěţi Vesnice roku, kde se vítězná obec můţe soutěţe znovu zúčastnit (viz. oddíl 2.3). Oproti české soutěţi, kde je

89 Konkurs „Piekna Wieś Opolska“. Rozwój Wsi Opolskiej [online] 35 stanovena hranice pro přihlášení 7 500 obyvatel, v polské soutěţi takováto hranice stanovena není, pouze informace, ţe se soutěţe mohou zúčastnit všechny venkovské obce.90

90 Regulamin konkursu Piekna Wieś Opolska 2014. Rozwój Wsi Opolskiej [online] 36

3 EMPIRICKÝ VÝZKUM

3.1 Vymezení výzkumného problému

Předmětem bakalářské práce je zjišťování příčin, proč se obce v okrese Náchod nepřihlašují do soutěţe Vesnice roku. Zjištění těchto příčin bude hlavním cílem této části, stejně tak i definování doporučení, jak obce více motivovat k účasti v soutěţi. Ke zjišťování bylo stanoveno několik výzkumných otázek, které poslouţí k analýze příčin a pomůţou k návrhům na dosaţení moţného řešení: „Znají obce na Náchodsku soutěž Vesnice roku a s tím spojená pravidla?“ „Mají obce zpracované potřebné dokumenty pro přihlášení do soutěže Vesnice roku?“ „Existují v obci tradice a méně běžné spolky?“ „Jaké důvody obce uvádějí jako hlavní pro nepřihlášení do soutěže Vesnice roku?“ „Jaká by byla případná motivace pro přihlášení do soutěže Vesnice roku?“

Přestoţe se práce zabývá příčinami neúčastí obcí v soutěţi Vesnice roku, nebylo zatím uvedeno, zda je neúčast vnímána jako problém či nikoliv. Na názor ohledně účasti obcí v Královéhradeckém kraji se autorka zeptala Renaty Fodorové, pracovnice z oddělení krajských dotací Královéhradeckého kraje, která je členkou hodnotitelské komise za tento kraj v soutěţi Vesnice roku. Na stránkách Královéhradeckého kraje autorka práce zjistila, ţe za kraj byla členkou hodnotitelské komise v roce 2014 právě paní Fodorová, na kterou také z těchto stránek získala emailový kontakt. Podle Renaty Fodorové91 dělá kraj soutěţi dobrou propagaci a vede obce k tomu, aby se stále zlepšovaly, popř. se i soutěţe zúčastňovaly. Jak poznamenala, obce jsou zpočátku nadšené a snaţí se zapojit. V reálu se jich ale přihlásí menšina, jelikoţ zjistí, ţe nemají tolik času a soutěţ je náročná na administrativu. Přesto nevnímá tuto skutečnost za problém. Kraj patří ke krajům, kde se do soutěţe přihlašuje mnoho obcí. Často jsou to rekordní počty. 92 Několik let dokonce Královéhradecky kraj drţel prvenství v počtu přihlášených obcí. V roce 2014 se kraj dostal na 3. místo co se počtu přihlášených obcí týče. Paní Fodorová přesto tento fakt nevnímá úplně pozitivně. Pro desetičlennou komisi je lepší menší počet přihlášených obcí neţ naopak. Opačný případ uţ

91 Informace poskytuné z e-mailové a telefonické komunikace. 92 Konkrétní čísla lze najít v grafu č. 3 37 není tak efektivní z hlediska hodnocení. Rekordní počet 50 přihlášených obcí je podle Renaty Fodorové uţ doopravdy příliš, jelikoţ na kaţdou obec mají přibliţně 1,5 – 2 hodiny. V případech, kdy se přihlásí 30 a více obcí, musí komise během dne stihnout navštívit někdy i 4 – 5 obcí. Jak také paní Fodorová uvedla, hodnocení je rok od roku těţší, jelikoţ se konkurence přihlášených obcí neustále zvyšuje, jednak vyuţíváním dotací k realizaci jejich projektů, ale také díky sbírání inspirace z obcí, které se soutěţe jiţ zúčastnily.

Názor na soutěţ Vesnice roku starostou zúčastněné obce

Soutěţ Vesnice roku můţe být mnoha obcemi povaţována za zdařilou. Ne však starostou městyse Ostrovačice (nacházející se v Jihomoravském kraji) panem inţenýrem Tomášem Hájkem, který je starostou Ostrovačic jiţ od roku 2002. Jak pan Hájek uvedl93, Ostrovačice byly poprvé přihlášeny v roce 2003 do soutěţe Vesnice roku, s pocitem, ţe se mají čím pochlubit a okolními obcemi a návštěvníky jsou vnímány jako pěkně upravené. Tento názor se panu Hájkovi začal měnit ve chvíli, kdy dorazila hodnotitelská komise, která na něho neudělala nejlepší dojem, a kdy si přišel jak u výslechu, kde odpovídal i na otázky, na které se ani nedalo předem připravit, jako například „Proč je střecha na poště rovná?“. Zároveň vyjádřil, ţe má pocit, ţe celá soutěţ je pouze o tom, jak zapůsobit na komisi, jelikoţ při návštěvě Ostrovačic na komisi nečekali občané s koláčky v krojích či jiné podbízení se. Také uvedl, ţe zná obce, kde se téměř celý rok nic neděje, ale kdyţ má přijet komise, sejdou se občané v krojích a s bohatým pohoštěním, předvedou, ţe u nich to ţije a to jen proto, aby udělali na komisi dobrý dojem. Opačným příkladem je podle něho domněnka, ţe existují obce, ve kterých to doopravdy ţije, ale soutěţe se spíše nezúčastňují. V posledních letech se Ostravačice hodně změnily. Obnovují se staré tradice, které byly téměř zapomenuty a vytváří se mnoho nových. Obec ţije ve všech směrech, ale to prý není důvod pro prohlášení se do soutěţe. Pan Hájek uvedl, ţe dokud se nezmění nějak pravidla soutěţe, například vytvořením sytému, kdy budou obce nominovány zvenčí, a aby se nejednalo pouze o soutěţ, kde se obce zviditelňují, pan Hájek svůj názor na soutěţ nezmění. A jak nakonec poznamenal o činnosti a aktivitách v Ostrovačicích „Děláme to pro sebe, ne pro komise, ne pro tituly a ocenění.“

93 Veškeré informace poskytnuté v pododdíle 3.1.1 vycházení z e-mailové komunikace s panem Hájkem 38

3.2 Metodika výzkumu

Pro sběr dat a zjištění příčin, proč se obce nepřihlašují do soutěţe, byla pouţita metoda písemného dotazování, konkrétně zasílání elektronických dotazníků. Dotazníky byly vytvořeny na internetových stránkách www.survio.com. Otázky pouţité v dotaznících vycházely převáţně z pravidel soutěţe Vesnice roku. Posléze byly odkazy na vytvořené dotazníky zaslány na obecné emailové adresy94 jednotlivých obecních úřadů v okrese Náchod. V případě, ţe byla známa a uvedena emailová adresa na starostu obce, dotazník byl zaslán přímo jemu. Před odesláním jednotlivým obcím byly dotazníky pilotně testovány osobně autorkou práce. Pro sběr dat byly vytvořeny dva dotazníky. Jeden byl obecnější a byl zaslán všem obcím a městysům v Náchodském okrese do počtu obyvatel 7 500.95 Tento dotazník se zaměřil zejména na hlavní příčiny nepřihlašování obcí do soutěţe. Druhý dotazník, který byl spíše doplňkovým, byl zaslán pouze obcím, které se soutěţe jiţ zúčastnily. Cílem druhého dotazníku bylo zjištění názoru zúčastněných obcí na soutěţ, kdy tyto názory poslouţí ke stanovení moţných příčin neúčasti obcí i k návrhům pro dosaţení moţného řešení. První dotazník byl zaslán prvním osmi obcím 11. 8. 2014. Následně došlo k zaslání dalších 56 dotazníků dne 13. 8. 2014. Zbylým třem obcím byl dotazník zaslán 2. 9. 2014. K opětovnému zaslání odkazu na dotazník došlo pouze ve dvou případech, kdy při prvním zaslání nebyly emaily obcím doručeny. Ke druhému oslovení obcí, které dotazník nevyplnily, nedošlo, jelikoţ jiţ byla překročena hranice třiceti vyplněných dotazníků. Tato hranice byla stanovena jako minimální. Druhý dotazník byl zaslán pouze obcím, které se soutěţe uţ zúčastnily. Vycházelo se z prvního dotazníku, kde jednou z otázek bylo, zda se obce soutěţe Vesnice roku zúčastnily. Obcím, které odpověděly na tuto otázku kladně, byl tento dotazník zaslán 15. 1. 2015. Dotazník byl zaslán čtrnácti obcím. Následné vyhodnocení dat bylo automaticky vygenerováno na stránkách www.survio.com v pdf formě, které autorka práce dále vyuţila pro zodpovězení stanovených výzkumných otázek.

94 Emailové adresy byly získány ze stránek jednotlivých obcí 95 Přestoţe je soutěţ určena i městům do 7 500 obyvatel, městům dotazník zaslán nebyl. 39

3.3 Složení zkoumaného souboru

3.3.1 Hlavní zkoumaný soubor Hlavní výzkum, na který byl pouţit první a zároveň hlavní dotazník (viz. Příloha A: Dotazník pro obce), byl proveden na obce a městyse Náchodského okresu do počtu 7 500 obyvatel, jak stanovují pravidla soutěţe Vesnice roku. Celkem bylo osloveno 67 obcí. Z vlastního dotazníkového šetření bylo zjištěno, ţe dotazník navštívilo 66 osob, z nichţ ve 39 případech byl dotazník vyplněn řádně. Ve dvou případech nebyl dotazník dokončen a ve 25 byl dotazník pouze zobrazen, ale nevyplněn. Celkově tedy úspěšnost vyplnění dotazníků dosáhla 59,09 %. Na obrázku č. 1 lze vidět, které oslovené obce dotazník vyplnily, a které naopak. V Příloze C jsou také všechny tyto obce vypsány i s jejich počtem obyvatel a informací, zda dotazník vyplnily.

Obrázek č. 1: Mapa obcí okresu Náchod, kterým byl zaslán 1. dotazník.

Zdroj: mapový podklad ČSÚ – Administrativní rozdělení okresu k 1. 1. 2008; vlastní zpracování na základě dotazníkového šetření.

V grafu č. 4 lze vidět návštěvnost dotazníku, zdroj, který navedl respondenty na dotazník i dobu vyplňování dotazníku. Dotazník byl pouze zobrazen a nevyplněn v 37,88 % případů, pouhá 3,03 % respondentů dotazník nedokončila a naopak 59,09 % respondentů dotazník dokončilo. Všichni respondenti se k dotazníku dostali přímým odkazem, který jim byl zaslán na jejich e-mailové adresy, coţ zobrazuje druhá část grafu zjišťující zdroj návštěvy. Co se týče času vyplňování dotazníku, který zobrazuje třetí část grafu, většině respondentů (37,14 %) zabralo vyplňování 2 – 5 minut, další větší části (34,29 %) zabralo vyplňování dotazníku 5 – 10 minut, zbylé skupině respondentů (28,57%) vyplňování zabralo 10 – 30 minut.

Graf č. 4: Návštěvnost prvního dotazníku a doba jeho vyplňování

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření; zpracování dat: www.survio.com

3.3.2 Vedlejší zkoumaný soubor Do vedlejšího zkoumaného souboru, na který byl pouţit druhý dotazník (viz. Příloha B: Dotazník pro obce, které se soutěţe zúčastnily), byly zařazeny všechny obce, které v prvním dotazníku uvedly, ţe se soutěţe Vesnice roku jiţ zúčastnily. Kladnou odpověď v prvním dotazníku uvedlo 14 obcí, kterým byl druhý dotazník poté zaslán. Z dotazníkového šetření bylo zjištěno, ţe dotazník byl navštíven 16krát, z toho byl dokončen v šesti případech a nedokončen ve dvou. K pouhému zobrazení došlo v osmi případech. Celková úspěšnost dotazníku tedy dosáhla 37,50 %. Na obrázku č. 2 lze vidět, které obce 41 druhý dotazník vyplnily, a které nevyplnily. Všechny obce i s počtem obyvatel a informací, zda dotazník vyplnily, jsou obsaţeny v Příloze D.

Obrázek č. 2: Mapa obcí okresu Náchod, kterým byl zaslán 2. dotazník.

Zdroj: mapový podklad ČSÚ – Administrativní rozdělení okresu k 1. 1. 2008; vlastní zpracování na základě dotazníkového šetření.

V grafu č. 5 lze opět vidět návštěvnost tentokrát druhého dotazníku. V grafu lze vidět, ţe dotazník byl dokončen ve 47,37 % případů96, následovalo pouhé zobrazení dotazníku (42,11 %) a nejmenší procentuální podíl (10,53 %) spadá na dotazníky nedokončené. Opět, jako v předchozím případě, se všichni respondenti k dotazníku dostali pomocí přímého odkazu, který jim byl zaslán na jejich e-mail. Co se týče času vyplňování dotazníku, většině

96 Toto číslo se neshoduje s předešlou uvedenou hodnotou 37,50 %. Důvod je dán tím, ţe jedna obec odeslala totoţný dotazník dvakrát, tedy graf č. 5 počítá se sedmi dokončenými dotazníky. V následujícím oddíle jsou všechny hodnoty jiţ spočteny pouze se šesti dokončenými dotazníky. 42 respondentů (44,44 %) zabralo vyplňování dotazníku méně neţ minutu. Minutu aţ dvě minuty zabralo vyplňování 11,11 % respondentů. Dalších 22,22 % dotazovaných vyplňovalo dotazník 2 – 5 minut. Delší dobu, 5 – 10 minut, zabralo vyplňování 11,11 % dotazovaných. Stejnému procentu respondentů zabral dotazník nejvíce času, tedy 10 – 30 minut.

Graf č. 5: Návštěvnost druhého dotazníku a doba jeho vyplňování

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření; zpracování dat: www.survio.com

3.4 Výzkumné výsledky

Získané odpovědi byly na internetových stránkách www.survio.cz zobrazeny v grafech a poté převzaty na účely této bakalářské práce. Z výsledků vyplynuly skutečnosti, které budou konkrétně okomentovány a nakonec shrnuty.

3.4.1 První dotazník První otázka v dotazníku zjišťovala, zdali obce někdy slyšely o soutěţi Vesnice roku. Všech 39 respondentů, tedy 100 %, odpovědělo, ţe o soutěţi jiţ někdy slyšeli.

Graf č. 6: Dotazník pro obce. Otázka č. 1

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření; zpracování dat: www.survio.com

Druhá otázka se ptala, zdali znají respondenti konkrétní podmínky, které jsou nutné pro přihlášení do soutěţe. Překvapivě 14 respondentů, coţ tvoří 35,90 % ze všech odpovědí, uvedlo, ţe zná všechny podmínky. Největší skupinu tvoří ti, kteří znají podmínky pro přihlášení pouze částečně. Tuto skupinu tvoří 21 respondentů, coţ lze také vyjádřit jako 53,85 %. Pouhé 4 obce, tedy 10,26 %, podmínky neznají.

Graf č. 7: Dotazník pro obce. Otázka č. 2

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření; zpracování dat: www.survio.com

V třetí otázce autorka práce zjišťovala, kolik obcí v okrese Náchod se soutěţe Vesnice roku zúčastnilo. Z 39 odpovědí vzešlo, ţe více jak polovina obcí (64,10 %) se soutěţe nezúčastnila, zbylých 35,90 % se soutěţe v minulých letech naopak zúčastnila. Byly to obce

Dolní Radechová, Hejtmánkovice, Libchyně, Martínkovice, Nahořany, Nový Hrádek, Provodov-Šonov, Slatina nad Úpou, Suchý Důl, Velichovky, Velká Jesenice, Velké Petrovice, Velké Poříčí a Ţďár nad Metují.

Graf č. 8: Dotazník pro obce. Otázka č. 3

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření; zpracování dat: www.survio.com

Čtvrtá otázka se zabývala tím, zda obce vůbec znají výhody, které z vítězství v soutěţi plynou. Většina obcí (34 = 87,18 %) tyto výhody zná. Pouhých 5 obcí výhody z vítězství buď vůbec neznají (2 obce, tj. 5,13 %) nebo jako odpověď zvolily moţnost „Nevím“ (3 obce, tj. 7,69 %).

Graf č. 9: Dotazník pro obce. Otázka č. 4

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření; zpracování dat: www.survio.com

Pátou otázkou bylo zjišťováno, zda obce uvaţují v následujících třech letech, ţe se přihlásí do soutěţe Vesnice roku. Kladně odpovědělo 30,77 %, tedy ţe se plánují zúčastnit v následujících letech soutěţe. Necelá polovina, 46,15 %, odpověděla, ţe o přihlášení neuvaţuje. Zbylých 23,08 % obcí neví, zdali se bude chtít přihlásit nebo nepřihlásit do soutěţe.

Graf č. 10: Dotazník pro obce. Otázka č. 5

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření; zpracování dat: www.survio.com

Jednou z podmínek pro přihlášení obce do soutěţe Vesnice roku je nutnost mít zpracovaný strategický dokument, program obnovy vesnice nebo program rozvoje svého územního obvodu (viz. oddíl 2.2). Otázka č. 6 proto zněla „Má Vaše obec zpracovaný strategický dokument, program obnovy vesnice či program rozvoje svého územního obvodu?“ V 11 obcích mají jeden z těchto dokumentů nově zpracovaný. V 15 obcích jeden z těchto dokumentů mají, ale delší dobu nebyl aktualizován. V současnosti v 5 obcích je jeden z dokumentů zpracováván a v 7 obcích nemají ani jeden z dokumentů zpracovaný, tedy těchto 12 obcí, 37,77 %, by se v současnosti soutěţe Vesnice roku ani zúčastnit nemohlo. V jednom případě respondent odpověděl, ţe neví, zdali má obec některý z dokumentů zpracovaný. Můţe to být dáno faktem, ţe v této obci dotazník vyplňoval zaměstnanec Obecního úřadu. 97

97 Informace zjištěna ze souhrnných odpovědí na dotazník na stránkách www.survio.cz 46

Graf č. 11: Dotazník pro obce. Otázka č. 6

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření; zpracování dat: www.survio.com

Sedmá otázka zkoumala, zda by se obce obrátily při zpracování podkladů pro soutěţ na nějakou agenturu nebo by si podklady zpracovaly samy. Rovná třetina obcí by se obrátila na agenturu, zbylé dvě třetiny obcí by si podklady zpracovaly samy.

Graf č. 12: Dotazník pro obce. Otázka č. 7

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření; zpracování dat: www.survio.com

Další, osmá, otázka se zaměřila na udrţování tradic v obci, popř. vytváření tradic nových. Téměř všechny obce, necelých 97,50 %, se snaţí tradice udrţovat nebo dokonce vytvářet i tradice nové. Pouhá jedna vesnice, Dolní Radechová, tradice neudrţuje ani nevytváří.

Graf č. 13: Dotazník pro obce. Otázka č. 8

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření; zpracování dat: www.survio.com

Devátá otázka se zaměřila na existenci spolků v obcích. Ve všech obcích nějaké spolky existují. Respondenti byli také poţádání, aby napsali nějaké příklady spolků, které v jejich obci fungují. Téměř ve všech obcích fungují Sbory dobrovolných hasičů (38 obcí), v mnoha lze najít Myslivecké spolky (20 obcí) i různá sportovní sdruţení, jako jsou TJ Sokol, Orel, tenisti, klub lyţařů apod. (25 obcí). V některých obcích existují netradiční spolky, které nejsou tak běţné nebo jsou přímo originální. Příkladem je Spolek vojenské historie TS-20 Pláň, Liga lesní moudrosti, tvořivý spolek Šikulky, Loutkaři, Divadelní spolek, Farníci či Klub historických vozidel a další.

Graf č. 14: Dotazník pro obce. Otázka č. 9

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření; zpracování dat: www.survio.com

Při soutěţi Vesnice roku posuzuje hodnotitelská komise i začleňování dětí a mládeţe do ţivota vesnice (viz. oddíl 2.2), proto se následující otázka zabývala zjištěním, zda obec začleňuje děti a mládeţ do ţivota obce. Respondenti byli opět při kladné odpovědi poţádáni o napsání pár příkladů, jak jejich obec začleňuje děti a mládeţ do ţivota v obci. Většina obcí se snaţí začleňovat děti a mládeţ do ţivota obce, a to rovných 30 obcí, tedy 76,92 %. V osmi případech jsou v obcích pro děti dětské hasičské spolky, obce často pořádají Dětské dny, různé sportovní a kulturní akce nebo také spolupracují s MŠ a ZŠ. Zbylých 9 obcí naopak děti a mládeţ do ţivota obce nezačleňuje. Je to nejspíš dáno faktem, ţe v sedmi obcích z těchto devíti není ani MŠ ani ZŠ a počet dětí do 15 let se pohybuje v rozmezí od 14 do 62. U zbylých dvou obcí, které uvedly, ţe děti a mládeţ do ţivota obce nezačleňují, je nejspíše důvod nezačleňování jiný, jelikoţ tyto obce mají jak MŠ, tak i ZŠ a počet dětí do 15 let je nad 100.98

98 Informace zjištěna z MOS – Městská a obecní statistika. 49

Graf č. 15: Dotazník pro obce. Otázka č. 10

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření; zpracování dat: www.survio.com

V otázce č. 6 dotazník zjišťoval, zda mají obce zpracovány potřebné dokumenty, které jsou nutné pro přihlášení do soutěţe. Otázka č. 11 částečně souvisí s otázkou č. 6 a zní: „Je jedním z důvodů nepřihlášení se do soutěţe absence strategického dokumentu, programu obnovy vesnice či programu rozvoje svého územního obvodu?“ Pouze jedna obec odpověděla, ţe absence těchto dokumentů je hlavním důvodem, proč se nepřihlásila do soutěţe. Jako jeden z důvodů absenci dokumentů uvedly 4 obce, stejně tak i 4 obce naopak uvedly, ţe se do soutěţe přihlašují, z čehoţ vyplývá, ţe alespoň jeden z dokumentů mají. Necelých 80 % obcí uvedlo, ţe absence dokumentu není důvodem, proč se nepřihlašují do soutěţe.

Graf č. 16: Dotazník pro obce. Otázka č. 11

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření; zpracování dat: www.survio.com 50

Jednou ze stěţejních otázek v dotazníku je otázka 12, která zjišťuje důvody, proč se obce nehlásí do soutěţe Vesnice roku. Respondenti měli u kaţdé nabízené moţnosti vybrat, jak moc významná je daná moţnost jako důvod, proč se do soutěţe nepřihlašují. Moţnost, kterou povaţují za nejméně důleţitý důvod, označili číslem 1, naopak moţnost, kterou povaţují za hlavní či jeden z hlavních důvodů, označili číslem 5. Prvním nabízeným důvodem bylo to, zda si myslí, ţe je příprava pro přihlášení časově náročná. Tuto moţnost si více neţ polovina obcí vybrala jako významný či hlavní důvod pro nepřihlašování se do soutěţe. Pouhých 7,14 % obcí povaţují nákladnost přípravy na soutěţ jako jeden z hlavních důvodů, ale valná většina tento důvod za významný nepovaţuje. Dalšímu důvodu „Obec se nemá čím chlubit“ přisuzovalo 32,14 % nejmenší důleţitost, v opačném případě 14,29 % povaţuje tento důvod za významný. V následující otázce ohledně schopnosti splnit podmínky soutěţe se více obcí přiklání k tomu, ţe tento důvod není pro ně významný. Pouze malé procento obcí, 7,14 %, má pocit, ţe neschopnost splnit podmínky soutěţe je jedním ze stěţejních důvodů. Následující moţnost „Obec má na práci důleţitější věci“ je většinou obcí brána jako jedna z hlavních příčin, proč se soutěţe neúčastní. Stejné procento obcí, tedy 17,86 %, přičítá malé motivaci pro přihlášení jak důleţitý, tak i nedůleţitý význam. Ohledně absence iniciativy zastupitelstva je 25,00 % obcí přesvědčeno, ţe je to důvod důleţitý, pouze jedna obec tomuto důvodu nepřikládá významnou váhu. Přibliţně stejné procento obcí se dělí na dva tábory, kdy velikost obce je pro ně jak významný důvod, tak naopak i důvod nevýznamný. Poslední důvod, tedy ţe jsou ceny pro vítěze nezajímavé, se více jak polovina obcí shodla, ţe je tento důvod pro ně nedůleţitý, nevýznamný. Pouze jedna obec zvolila tento důvod, jako jeden z hlavních.

Graf č. 17: Dotazník pro obce. Otázka č. 12

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření; zpracování dat: www.survio.com

Otázka číslo 13 byla v dotazníku nepovinná a obce zde mohly napsat další důvody, proč se do soutěţe nehlásí. Na tuto otázku dobrovolně odpovědělo 10 obcí. Jako další moţnosti uvedly tyto důvody:

Jsme velká obec – 2 400 obyvatel, propojenost s Hronovem, podmínky soutěže jsou vhodné pro malé obce. Moc sebehodnocení. Kde se toho moc děje, ten vyhrává, a kde nic není, tam není možnost výhry. Kritéria pro přidělení dotace – kdo se účastní 5b., kdo získal stuhu – 10b., kdo vyhrál – 20b. Diskriminace, no co dodat.

Funkci starostky vykonávám již víc jak 20 let. Naše obec za dobu samostatnosti vybudovala mnohé. Funkci starostky vykonávám jako neuvolněná a čas na tyto aktivity mi už nezbývá. Jsme malá obec a starosta a zastupitelstvo nejsou uvolněni a dělají jen potřebné věci, aby obec žila. Časové zaneprázdnění. Ještě je co zlepšovat. Subjektivní hodnocení a problematické složení hodnotících komisí. Nechuť organizátorů zapojit SMS ČR jako hlavního partnera soutěže, i když sponzoruje jednu z cen (arogantní chování zástupce organizátora při jednání o této problematice). V současné době naše obec dle stávajících podmínek nemá šanci uspět v této soutěži. Čas – v obci, kde vše visí na neuvolněném starostovi, skutečně není čas se zabývat zbytnými záležitostmi, prioritně se řeší chod obce a obecního úřadu, nějaké investice a rozvoj. Na toto skutečně již nezbývá čas. Malý zájem občanů o dění v obci, neochota občanů se podílet na údržbě a chodu obce, spoluvytvářet kulturní a společenské akce.

Z těchto dobrovolných odpovědí je jedna odpověď (Jsme velká obec – 2 400 obyvatel, propojenost s Hronovem, podmínky soutěže jsou vhodné pro malé obce.) v rozporu s podmínkami soutěţe. Obec zde uvádí, ţe jsou podmínky vhodné pro malé obce, ale soutěţ je určena pro obce i města do 7 500 obyvatel. Tedy v tomto případě je zde moţná neznalost veškerých podmínek pro účast v soutěţi (obec uvedla, ţe zná podmínky pouze částečně99), případně je také moţné, ţe tato obec vnímá podmínky soutěţe jako více vyhovující menším obcím.

Čtrnáctá otázka se naopak ptala, zdali existuje něco, co by obce motivovalo. Osm obcí má pocit, ţe by je něco k přihlášení motivovalo, 7 obcí je přesvědčeno, ţe neexistuje nic, co by je motivovalo k přihlášení se do soutěţe. Více jak 48,00 %, tedy 14 obcí, neví, zda by se našlo něco, co by je motivovalo tak moc, ţe by se do soutěţe přihlásily.

99 Zjištěno z dotazníkového šetření 53

Graf č. 18: Dotazník pro obce. Otázka č. 14

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření; zpracování dat: www.survio.com

V patnácté otázce, která zjišťovala, které z nabízených bodů by mohly obce motivovat k přihlášení do soutěţe, si respondenti mohli vybrat více moţností. Nejvíce byly vybírány moţnosti „Snadnější získání dotací“ a „Obec chce ukázat, co vše v průběhu let zbudovala, opravila, zlepšila“. Tyto dvě moţnosti byly vybrány ve 46,15 % a pravděpodobně by nejvíce obce motivovaly k tomu, aby se do soutěţe přihlásily. Hned za nimi následovala moţnost „Vyšší finanční ohodnocení v krajském i celorepublikovém kole“ se 42,31 % a „Zvýšení povědomí o obci u veřejnosti“ se 38,46 %. Naopak moţnost levného zpracování podkladů pro soutěţ od speciální agentury by obce motivovala pouze v 30,77 % a jen jedna obec si myslí, ţe by ji motivovaly účasti a přihlášení okolních obcí. Čtyři obce také uvedly i jiné moţnosti, u kterých si myslí, ţe by jim zvýšily jejich motivaci: Kdyby hodnocení dělala NEZÁVISLÁ agentura, která si vše sama sežene a vyhodnotí. Nějaký hmatatelný a pro občany užitečný výsledek, který by odpovídal vynaložené práci a prostředkům. Více času Skutečně nevím.

Graf č. 19: Dotazník pro obce. Otázka č. 15

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření; zpracování dat: www.survio.com

Předposlední otázka pouze zjišťovala informaci, za kterou obec byl dotazník vyplňován. Také poslední 17. otázka byla informativní a zjišťovala, kdo daný dotazník vyplňoval. V 74,36 % byl dotazník vyplňován starosty/starostkami obcí. Přibliţně ve 23 % dotazník vyplnili zaměstnanci OÚ a jen v jednom případě dotazník vyplnil místostarosta popř. místostarostka.

Graf č. 20: Dotazník pro obce. Otázka č. 17

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření; zpracování dat: www.survio.com

3.4.2 Druhý dotazník Druhý dotazník byl určen pro obce, které se soutěţe Vesnice roku jiţ zúčastnily. Tento dotazník byl vyuţit pro zjištění dalších důvodů, proč se obce nehlásí do soutěţe.

První otázka dotazníku se zaměřila na zjištění prvního přihlášení obcí do soutěţe. Dvě obce, Dolní Radechová a Velké Poříčí, uvedly, ţe se soutěţe poprvé zúčastnily v letech 1995 a 1996. Tedy z těchto odpovědí lze vyvodit, ţe důvodem k přihlášení nebyla vidina finanční odměny v krajském nebo celostátním kole. Finanční odměny byly obcím udělovány aţ od roku 1997 (viz. oddíl 2.1). Zbylé obce se poprvé soutěţe zúčastnily aţ po roce 2000, a to v letech 2004, 2006, 2008 a 2014. Zda byla důvodem k jejich přihlášení finanční odměna, není z těchto výsledků patrné. Moţnou odpověď ale můţe dát otázka č. 2.

Otázka č. 2 se ptala, jaký byl hlavní důvod pro přihlášení obce od soutěţe. Pokud se obec soutěţe zúčastnila vícekrát, byl zjišťován důvod prvního přihlášení. Z grafu č. 21 lze vidět, ţe pro ţádnou z obcí nebyla vidina finanční odměny hlavním důvodem přihlášení se do soutěţe. Obec Libchyně povaţuje jako hlavní důvod přihlášení do soutěţe snadnější získání dotací. Pro obec Martínkovice bylo motivací přihlášení okolních obcí. Pro Dolní Radechovou a Nový Hrádek bylo hlavním důvodem zvýšení povědomí o obci a obce Velké Poříčí a Provodov-Šonov jako hlavní důvod uvedly, ţe chtěly ukázat, co v předchozích letech vybudovaly či opravily.

Graf č. 21: Dotazník pro obce, které se soutěţe zúčastnily. Otázka č. 2

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření; zpracování dat: www.survio.com 56

Třetí otázka zjišťovala, zda se obce plánují do soutěţe v nebliţší době opět přihlásit či nikoliv. Pouze jedna obec, Dolní Radechová, plánuje, ţe se do soutěţe opět přihlásí. Přesně polovina obcí uvedla, ţe neví, zda se soutěţe znovu zúčastní a dvě obce odpověděly, ţe se soutěţe v nebliţší době nezúčastní. Tyto obce také uvedly důvod tohoto rozhodnutí. V jednom z důvodů byl názor, ţe obec je velká, resp. je to spíše město, druhý důvod byl ten, ţe v obci je budována kanalizace, obec je rozkopána. Za tímto názorem byl dodatek, ţe se obec soutěţe moţná zúčastní, aţ bude vše upraveno.

Graf č. 22: Dotazník pro obce, které se soutěţe zúčastnily. Otázka č. 3

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření; vlastní tvorba grafu; zpracování dat: www.survio.com

Čtvrtá otázka se týkala počtu obyvatel v obci. Pouze v jednom případě měla obec pod 500 obyvatel. Nejvíce byly zastoupeny obce s obyvateli v rozmezí 500 – 999 a to z 50,00 %, tedy obce tři. Zbylé dvě obce jsou obce s počtem obyvatel nad 1 000. Jak bylo řečeno v oddíle 2.6, na velikosti obce spíše nezáleţí, přesto v obcích s více obyvateli se do chodu obce a jejího prezentování na veřejnosti zapojuje více obyvatel, výsledky mohou být výraznější neţ u menších obcí. Coţ ale neznamená, ţe v obcích s méně obyvateli je společenský ţivot na menší úrovni, a ţe takovéto obce nemohou v soutěţi Vesnice roku zvítězit. V některých případech i obce s méně obyvateli mají lepší společenský ţivot a větší angaţovanost obyvatel do chodu obce a její revitalizace, neţ v obcích s více obyvateli.

Graf č. 23: Dotazník pro obce, které se soutěţe zúčastnily. Otázka č. 4

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření; vlastní tvorba grafu; zpracování dat: www.survio.com

Předposlední otázka byla pouze informativní a zjišťovala, za jakou obec byl dotazník vyplňován. Také poslední otázka byla informativní a ptala se, jakou funkci v obci vykonává osoba, která dotazník vyplňovala. Ve většině případů, a to v 83,30 %, byl dotazník vyplňován starostou nebo starostkou obce. Jen v jednom případě byl dotazník vyplněn zaměstnancem Obecního úřadu.

Graf č. 24: Dotazník pro obce, které se soutěţe zúčastnily. Otázka č. 6

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření; vlastní tvorba grafu; zpracování dat: www.survio.com

3.5 Výzkumné výsledky

Díky dotazníkovému šetření se zjistilo, ţe všechny obce, které dotazník vyplnily, někdy o soutěţi Vesnice roku slyšely, ale přibliţně 64 % nezná kompletní pravidla pro přihlášení.

Zbylých 36 % obcí, které kompletní pravidla znají, jsou obce, které se soutěţe jiţ zúčastnily. Oproti tomu výhody, které ze soutěţe plynou, jsou známy převáţné většině obcí (přibliţně 88 %). Jednou z podmínek pro přihlášení do soutěţe je i nutnost mít zpracovaný strategický dokument, program obnovy vesnice, popř. program rozvoje svého územního obvodu. Z dotazníku vyplynulo, ţe dvě třetiny obcí mají jeden z těchto dokumentů zpracovaný, tedy v těchto případech není absence dokumentu moţným důvodem nepřihlášení. Pokud by se obce rozhodly soutěţe zúčastnit, pouhá třetina by si nechala podklady pro soutěţ zpracovat agenturou. Zbylé dvě třetiny obcí by se spoléhaly na své schopnosti a podklady by si zpracovaly samy. Jednou z posuzovaných oblastí v soutěţi je společenský ţivot v obci, kam jednak spadá existence tradic, ať uţ jejich udrţování či vytváření nových, tak i spolková činnost, tedy zdali v obci existují nějaké spolky. Co se týče první zmíněné části – existence tradic – téměř všechny obce (97,5 %) udrţují či vytvářejí nové tradice. Pouze jedna obec tradice neudrţuje ani nevytváří nové. Tou obcí je Dolní Radechová, která se ale jiţ soutěţe zúčastnila, proto je překvapující, ţe v obci ţádné tradice neexistují. Druhá zmíněná část týkající se spolků v obci byla 100% zodpovězena ve prospěch spolků, tedy ve všech obcích, které vyplnily dotazník, existují nějaké spolky. Téměř všechny obce mají minimálně Sbor dobrovolných hasičů či různá sportovní sdruţení. V soutěţi Vesnice roku se posuzuje i to, zda obec začleňuje děti a mládeţ do ţivota obce. Téměř v 77 % případů obce nějakým způsobem děti a mládeţ do ţivota obce začleňují, ať uţ spoluprací s MŠ a ZŠ, či pořádáním různých sportovních nebo kulturních akcí pro děti a mládeţ. Následující otázky jiţ zjišťovaly moţné důvody, proč se obce nepřihlašují do soutěţe. Absence strategického dokumentu, programu obnovy vesnice či programu rozvoje svého územního obvodu byla důvodem k nepřihlášení pouze u necelých 13 % obcí. Zbylé obce uvedly jiný důvod, či se soutěţe zúčastňují. Jedny ze stěţejních otázek byly otázky č. 12 a č. 13, které zjišťovaly přímo moţné důvody k nepřihlášení. Z výsledků otázky č. 12 vyšlo, ţe mezi pravděpodobně nejčastější důvody, proč se obce nepřihlašují do soutěţe, patří časová náročnost, s čímţ také souvisí odpověď, ţe obce mají na práci důleţitější věci. Častou odpovědí byla také nízká motivace a neexistence iniciativy ze strany zastupitelstva. Naopak nezajímavost cen a nákladnost na přípravu do soutěţe většina obcí uvedla jako nevýznamný důvod, proč se soutěţe neúčastní. Mezi dalšími důvody, které obce mohly dopsat, často zněla časová náročnost, tedy potvrdily se zde výsledky z předchozí otázky, kdy přibliţně 82 %

59 dotazovaných uvedla časovou náročnost jako jeden z významných aţ hlavních důvodů, proč se nezúčastňují soutěţe. Dvě obce do důvodů také zahrnuly kritiku na hodnocení hodnotitelskou komisí, a to ať uţ subjektivní hodnocení komise nebo určitou diskriminaci obcí, které se zúčastňují soutěţe poprvé. Tyto odpovědi v menší či větší míře odpovídaly kritice, kterou uvedl starosta obce Ostrovačice pan Hájek (viz. pododdíl 3.1.1.). Ohledně moţných motivací obcí pro přihlášení do soutěţe byly určeny otázky č. 14 a 15. Přibliţně třetina obcí uvedla, ţe existuje něco, co by je dokázalo motivovat, aby se do soutěţe přihlásily. Zbylé dvě třetiny obcí uvedly, ţe nevědí nebo dokonce neexistuje nic, co by je motivovalo. Nejčastěji zmíněná moţná motivace byla u obcí moţnost získání snadněji dotace a chuť ukázat, co vše obec v průběhu let zbudovala a opravila. Naopak přihlášení okolních obcí by byla moţná motivace pouze pro jednu obec.

Druhý dotazník, který byl pouze doplňkový, napomohl ke zjištění důvodů, proč se obce nejspíše do soutěţe nehlásí. Dotazník byl vyplněn pouze z 37,5 %, coţ v tomto případě představovalo pouze šest obcí, tedy relativně malé číslo. I přesto lze z dotazníku zjistit určité informace. Obce se spíše hlásily z toho důvodu, aby ukázaly, co za několik let zbudovaly a opravily, a také aby se zvýšila povědomost o obci u veřejnosti. Tyto dvě odpovědi byly také často vybírány respondenty v prvním dotazníku, jako moţná motivace pro přihlášení. Ohledně opětovného přihlášení do soutěţe se pouze jedna obec plánuje v nejbliţší době do soutěţe znovu přihlásit. Tou obcí je Dolní Radechová, která ale překvapivě v prvním dotazníku uvedla, ţe v obci neexistují ţádné tradice a dokonce ani nijak nezačleňuje děti a mládeţ do ţivota obce. Je ale aţ s podivem, ţe by tato obec neměla ţádné tradice, natoţ ţe by ani děti nezačleňovala do ţivota obce, přestoţe v obci ţije obyvatel v rozmezí 500 – 999.

Aby byl dosaţen cíl práce, bylo nutné zodpovědět výzkumné otázky. První výzkumná otázka zjišťovala: „Znají obce na Náchodsku soutěž Vesnice roku a s tím spojená pravidla?“. Z dotazníkového šetření vyšlo, ţe všechny obce, které vyplnily dotazník, soutěţ Vesnice roku znají. Tato odpověď není aţ tak překvapivá, vezme-li se v úvahu, ţe se soutěţe účastní mnoho obcí, v Královéhradeckém kraji často i rekordní počty obcí, tedy obce se mohou o soutěţi dozvědět právě díky účasti okolních obcí. Velkou roli také hrají média, ať uţ televize, tak ve velké míře také internet. Větší problém nastává ale ve znalosti veškerých pravidel pro účast v soutěţi. Přibliţně 36 % obcí tvrdí, ţe zná veškerá pravidla. Navíc v 71 % to jsou obce, které se soutěţe v minulosti uţ zúčastnily. Tedy neznalost veškerých pravidel můţe být určitým důvodem, proč se obce neúčastní soutěţe.

Druhá výzkumná otázka zněla: „Mají obce zpracované potřebné dokumenty pro přihlášení do soutěže Vesnice roku?“. Soutěţ Vesnice roku má stanovena určitá pravidla pro účast v soutěţi. Mezi ty hlavní patří nutnost mít zpracovaný alespoň jeden dokument z výběru: strategický dokument, program obnovy vesnice nebo program rozvoje svého územního obvodu. Tuto podmínku splňuje přibliţně 67 % obcí. Pokud by se započítaly i obce, které v současnosti zpracovávají jeden z těchto dokumentů, výsledné číslo by bylo 79,5 % obcí, tedy zbylých 20,5 % se díky absenci dokumentů nemůţe soutěţe zúčastnit, i pokud by měly zájem. Přesto ale pouze 13 % obcí povaţuje neexistenci jednoho z dokumentů jako důvod, proč se do soutěţe nepřihlašují. Zbylé obce uvádějí jako důvody k nepřihlášení jiné moţnosti.

Následovala otázka ohledně spolků a tradic v obci: „Existují v obci tradice a méně běžné spolky?“. Během soutěţe jsou obce hodnoceny také ohledně společenského ţivota v jejich obci, kam spadá jak spolková činnost, tak i tradice v obci. Bylo tedy nutné zjistit, zdali v obcích nějaké spolky a tradice vůbec existují. Všechny dotazované obce uvedly, ţe v jejich obci mají alespoň jeden spolek. Většina obcí uvedla Sbory dobrovolných hasičů i různé sportovní spolky. V některých obcích ale provozují i méně tradiční nebo dokonce originální spolky, které jsou uvedeny ve výzkumných výsledcích. Četnost tradic v obcích byla také téměř stoprocentní, přesto z dotazovaných obcí v jedné neudrţují tradice ani nevytvářejí ţádné nové. Překvapivě tato obec se soutěţe jiţ zúčastnila a také plánuje v nejbliţší době opětovnou účast.

Jednou z klíčových výzkumných otázek byla otázka: „Jaké důvody obce uvádějí jako hlavní pro nepřihlášení do soutěže Vesnice roku?“. Kaţdá obec má jeden či více důvodů, proč se do soutěţe nehlásí. V dotazníku měly na výběr pouze pár moţných důvodů, přesto lze najít určitou podobnost v odpovědích. Nejčastějším důvodem byla vybrána časová náročnost a také ta odpověď, podle které obce mají na práci důleţitější věci, neţ se účastnit soutěţe a věcí, které s tím souvisejí. V mnoha obcích jsou starostové/starostky a zastupitelstvo na tyto funkce neuvolněni, tedy ve volných chvílích mají pouze čas na důleţité aktivity pro fungování obce a čas na soutěţ jim proto nezbývá. Častou odpovědí byla také nízká motivace a iniciativa ze strany zastupitelstva obce. Objevily se ale i názory na samotnou soutěţ, kdy zde byla kritika na hodnocení hodnotitelskou komisí, které je povaţováno spíše za subjektivní, aţ pro některé obce diskriminující.

Poslední výzkumná otázka „Jaká by byla případná motivace pro přihlášení do soutěže Vesnice roku?“ měla za úkol zjistit, zda existuje nějaký motivační stimul, který by zvýšil účast obcí v soutěţi. Pouze 27,5 % obcí uvedlo, ţe nejspíše existuje něco, co by je motivovalo se přihlásit do soutěţe. Zbylé obce uvedly, ţe nevědí, zda by je něco přesvědčilo, aby se přihlásily, či dokonce neexistuje nic, tedy ţe o účast v soutěţi nemají zájem. Někteří uvedly, ţe o účast nemají zájem jednak díky nedostatku času, neexistenci ohodnocení, které by odpovídalo vynaloţenému úsilí, ale také opět zazněl negativní názor na hodnocení hodnotitelskou komisí, který odrazuje danou obec, aby se do soutěţe přihlásila. Naopak pravděpodobnými motivačními stimuly by byla moţnost snadnějšího získání dotací, ale i chuť obce ukázat, co během let zbudovaly a opravily. Druhá moţnost je ale pouze na iniciativě zastupitelstva a starostů, organizátoři soutěţe pravděpodobně v této oblasti nemají moţnost tuto motivaci zvýšit. Častou odpovědí také byla motivace v podobě vyššího finančního ohodnocení v krajském a celostátním kole, přestoţe většina obcí uvedla, ţe odměny v soutěţi nejsou důvodem, proč se do soutěţe nehlásí.

ZÁVĚR

Vesnice je sídlo venkovského typu s převaţující nízkopodlaţní zástavbou a zemědělskou výrobou. Přesto s postupem let se charakteristika vesnice částečně změnila. Dřívější zemědělská výroba a lesní hospodářství se díky technickému pokroku a inovacím částečně vytrácí a pracovní síla ze zemědělství a lesnictví přechází na průmysl a sluţby. Přesto stále existují organizace a subjekty, které se snaţí o udrţení tradiční podoby venkova i o jeho rozvoj a obnovu. Jednou z nich je Program obnovy venkova, který byl schválen vládou 21. května 1991. Účelem Programu je obnova plnohodnotného ţivota na venkově, pomocí přidělování dotací vesnicím, malým městům a venkovského prostoru. Součástí Programu obnovy venkova je soutěţ Vesnice roku. Soutěţ Vesnice roku vznikla za účelem zviditelnění obcí a jejich podpory při rozvíjení a udrţování jejich tradic, společenského ţivota a celkového zvelebování venkova. Její dvacetiletá existence se stala nedílnou součástí Programu. I přes finanční hodnocení a případné zviditelnění se, se do soutěţe nehlásí všechny obce. Proto byly zjišťovány důvody této neúčasti.

Cílem této bakalářské práce bylo zjistit příčiny, proč se obce na Náchodsku nezúčastňují soutěţe Vesnice roku.

Přestoţe 36 % obcí tvrdí, ţe zná veškerá pravidla soutěţe a dalších 54 % tyto pravidla zná částečně, počet přihlašovaných obcí tomu nenasvědčuje. Co se týče podmínek pro přihlášení, většina obcí uvedla, ţe nejčastějším důvodem pro nepřihlášení je nedostatek času. Jsou tedy podmínky pro přihlášení tak časově náročné? Pravděpodobně jsou, kdy zpracování 11 bodů s několika podbody můţe zabrat mnoho času, potřebného na jiné a důleţitější aktivity v obci. Zejména čas je důleţitý pro obce, ve kterých není zastupitelstvo uvolněno. Co se týče náročnosti podmínek obecně, je to nejspíše subjektivní názor kaţdého člověka, zda podmínky vnímá jako náročně či nikoliv. Přesto úprava podmínek tak, aby obcím zabralo jejich zpracování méně času, by pravděpodobně vhodná byla. Ne všechny podmínky dokáţí o vesnici říci, jak se v obci během roku ţije. Například spolková činnost. Obec uvede, jaké spolky v obci existují, ale jiţ není moţné z vyplněných podmínek zjistit, zdali a do jaké míry jsou tyto spolky během roku aktivní. Členové spolku se mohou scházet několikrát měsíčně, ale také třeba pouze jednou ročně. Konkrétně v tomto bodě by tedy určitě šlo podmínky

63 nějakým způsobem změnit a nebyl by to pravděpodobně jen tento bod, který by bylo vhodné pozměnit, či úplně vypustit z podmínek pro přihlášení. Zpracování potřebných dokumentů, kterými jsou strategický dokument, program obnovy vesnice či program svého územního obvodu, můţe být pro obce také náročné nejen časově. Pokud by se obec chtěla soutěţe zúčastnit, ale přesto by neměla původně v plánu zpracovat jeden z těchto dokumentů, pravděpodobně si účast v soutěţi rozmyslí a dokument jen kvůli soutěţi nezpracuje. Kromě nedostatku času byla často zmiňována jako jedna z příčin i nízká motivace zastupitelstva. Kaţdého člověka motivuje něco jiného, proto nelze jednoznačně říci, co změnit ohledně soutěţe, aby se zvýšila motivace zastupitelstva a přihlašovalo se více obcí. Přesto jednodušší zpracování podmínek pro soutěţ či vyšší finanční odměna by mohla některé obce motivovat k tomu, aby se soutěţe zúčastnily. Změna ve způsobu hodnocení komisí by nejspíše také přilákala více obcí, kdy párkrát zazněla kritika na samotné hodnocení hodnotitelské komise, které je podle vyjádření zástupců některých obcí spíše subjektivní.

Pokud jde o případné motivace, často zněla moţnost snadnějšího získání dotací a chuť ukázat, co obec během let zbudovala a opravila. Přestoţe pro většinu obcí není odměna v soutěţi důvodem, proč se do soutěţe nehlásí, často uváděly, ţe i zvýšení finančního ohodnocení by bylo pro ně motivací. Plyne z toho, ţe i kdyţ jsou hlavní důvody jiné, proč se obce ve větší míře neúčastní soutěţe, vidina vyššího finančního ohodnocení by nejspíše způsobila alespoň úvahy, zda se soutěţe zúčastnit, zda je odměna tak veliká, ţe by odpovídala vynaloţenému úsilí, práci a prostředkům na přípravu do soutěţe Vesnice roku.

Nejčastějším důvodem, proč se obce v okrese Náchod nehlásí do soutěţe, byl tedy nedostatek času a také nízká motivace zástupců obce, kdy oba tyto důvody jsou často základem toho, aby se obec rozhodla zúčastnit se soutěţe. Pokud by organizátoři obce chtěli účast v soutěţi zvýšit, pravděpodobně by se muselo změnit hodnocení hodnotitelskou komisí, které bylo také často vnímáno, jako důvod neúčasti v soutěţi, nebo by se musely změnit či pouze pozměnit podmínky pro účast v soutěţi. Naopak moţnou motivací pro účast je chuť předvést, co obec za roky zbudovala a opravila. V konečném důsledku je tedy pouze na obcích, aby našly tu správnou chuť, motivaci a sílu předvést se a soutěţe se zúčastnit.

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

FLORIAN, Jan. Dvacet let Programu obnovy venkova. Obec a finance. TRIADA, spol. s r.o., 2011 (2/2011), roč. 16, s. 60. ISSN 1211-4189.

KRUML, Jan. Dvacet let práce pro venkov. Obec a finance. TRIADA, spol. s r.o., 2011 (3/2011), roč. 16, s. 48. ISSN 1211-4189.

KRUML, Jan. Jak vznikala soutěţ vesnice roku. Obec a finance. TRIADA, spol. s r.o., 2012 (4/2012), roč. 17, s. 56 – 57. ISSN 1211-4189.

NUNVÁŘOVÁ, Svatava. Rozvoj venkova. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2007, 209 s. ISBN 978-80-210-4314-5.

Podmínky soutěţe Vesnice roku 2013. Obec a finance. TRIADA, spol. s r.o., 2013 (2/2013), roč. 18, s. 24. ISSN 1211-4189.

Internetové zdroje:

Brief Portrait. Europäische ARGE Landentwicklung & Dorferneuerung [online], [cit. 22. 5. 2014], Dostupné z: < http://www.landentwicklung.org/portrait/portrait/>

FLORIAN, Jan. 20 let obnovy venkova: Programy podpory venkova jsou úspěšné, kdyţ mají obce a regiony vlastní vizi. Zpravodaj pro obnovu venkova ČR [online], 10/2009 (139), s. 17 – 18. Dostupné z:

Hlavní cíle. Svaz měst a obcí České republiky [online], [cit. 17. 12. 2013], Dostupné z:

IDZIAK, Waclaw. O obnově venkova [online], [cit. 22. 11. 2014], Dostupné z:

Jak přibývaly stuhy v soutěţi Vesnice roku od zlaté po oranţovou. SPOV – Spolek pro obnovu venkova [online], [cit. 17. 12. 2013], Dostupné z:

Kdo jsme. Svaz měst a obcí České republiky [online], 21. 5. 2012 [cit. 16. 12. 2013], Dostupné z:

Konkurs „Piekna Wieś Opolska“. Rozwój Wsi Opolskiej [online], [cit. 22. 11. 2014], Dostupné z:

Konkurs Piękna Wieś Opolska 2014. Rozwój Wsi Opolskiej [online], [cit. 13. 2. 2015], Dostupné z:

Kořeny svazu. Svaz měst a obcí České republiky [online], 24. 6. 2009 [cit. 17. 12. 2013], Dostupné z:

Královéhradecký kraj. Královéhradecký kraj [online], 22. 5. 2013 [cit. 13. 2. 2015], Dostupné z:

Ministerstvo. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online], [cit. 2. 12. 2014], Dostupné z:

MOS – Městská a obecní statistika. Český statistický úřad – Veřejná databáze [online], [cit. 23. 11. 2014], Dostupné z:

Na obnovu venkova má MMR připraveno 80 milionů. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online], 1. 12. 2014 [cit. 12. 10. 2014], Dostupné z:

NOVOTNÝ, Jiří. Program obnovy venkova. Deník veřejné správy [online], 9. 9. 1998 [cit. 4. 12. 2013], Dostupné z:

O Spolku pro obnovu venkova. SPOV – Spolek pro obnovu venkova [online], [cit. 16. 12. 2013], Dostupné z:

Ocenění. Vesnice roku[1] [online], [cit. 17. 12. 2013], Dostupné z:

Podmínky soutěţe. Vesnice roku[2] [online], 4. 3. 2014 [cit. 21. 5. 2014], Dostupné z:

Polská republika. Chamr & Partners s.r.o. [online], [cit. 13. 2. 2015], Dostupné z:

Polsko. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online], [cit. 13. 2. 2014], Dostupné z:

Polsko – Opolské vojvodství. Krajská hospodářská komora Olomouckého kraje [online], [cit. 13. 2. 2015], Dostupné z:

Příloha podmínek. Vesnice roku[3] [online], [cit. 21. 5. 2014], Dostupné z:

Regulamin konkursu Piekna Wieś Opolska 2014. Rozwój Wsi Opolskiej [online], 19. 3 2014 [cit. 17. 4. 2015], Dostupné z:

Shrnutí ročníku 2009. Vesnice roku[4] [online], [cit. 29. 10. 2014], Dostupné z:

Soutěţ. Vesnice roku[5] [online], [cit. 17. 12. 2013], Dostupné z:

SVOBODOVÁ, Hana a Antonín VĚŢNÍK. Úvod do geografie venkova [online], 1 vyd. Brno: Masarykova univerzita, červen 2014 [cit. 31. 1. 2015]. Elportál. Dostupné z: . ISBN 978-80-210-6943-5. ISSN 1802-128X.

Výsledky. Vesnice roku[6] [online], [cit. 22. 11. 2014], Dostupné z:

Telefonická a e-mailová komunikace

Ing. HÁJEK, Tomáš. Starosta obce Ostrovačice [e-mail], [cit. 30. 12. 2014]

FODOROVÁ, Renata. Pracovnice z oddělení krajských dotací Královéhradeckého kraje, členka hodnotitelské komise za Královéhradecký kraj v soutěţi Vesnice roku [e-mail, telefon], [cit. 30. 12. 2014]

SEZNAM GRAFŮ

Graf č. 1: Počet obyvatel ve vítězných obcích za rok 2014 ...... 30 Graf č. 2: Vývoj počtu přihlášených obcí do soutěţe Pěkná Opolská vesnice ...... 35 Graf č. 3: Vývoj počtu přihlášených obcí v Královéhradeckém kraji do soutěţe Vesnice roku ...... 35 Graf č. 4: Návštěvnost prvního dotazníku a doba jeho vyplňování ...... 41 Graf č. 5: Návštěvnost druhého dotazníku a doba jeho vyplňování ...... 43 Graf č. 6: Dotazník pro obce. Otázka č. 1 ...... 44 Graf č. 7: Dotazník pro obce. Otázka č. 2 ...... 44 Graf č. 8: Dotazník pro obce. Otázka č. 3 ...... 45 Graf č. 9: Dotazník pro obce. Otázka č. 4 ...... 45 Graf č. 10: Dotazník pro obce. Otázka č. 5 ...... 46 Graf č. 11: Dotazník pro obce. Otázka č. 6 ...... 47 Graf č. 12: Dotazník pro obce. Otázka č. 7 ...... 47 Graf č. 13: Dotazník pro obce. Otázka č. 8 ...... 48 Graf č. 14: Dotazník pro obce. Otázka č. 9 ...... 49 Graf č. 15: Dotazník pro obce. Otázka č. 10 ...... 50 Graf č. 16: Dotazník pro obce. Otázka č. 11 ...... 50 Graf č. 17: Dotazník pro obce. Otázka č. 12 ...... 52 Graf č. 18: Dotazník pro obce. Otázka č. 14 ...... 54 Graf č. 19: Dotazník pro obce. Otázka č. 15 ...... 55 Graf č. 20: Dotazník pro obce. Otázka č. 17 ...... 55 Graf č. 21: Dotazník pro obce, které se soutěţe zúčastnily. Otázka č. 2 ...... 56 Graf č. 22: Dotazník pro obce, které se soutěţe zúčastnily. Otázka č. 3 ...... 57 Graf č. 23: Dotazník pro obce, které se soutěţe zúčastnily. Otázka č. 4 ...... 58 Graf č. 24: Dotazník pro obce, které se soutěţe zúčastnily. Otázka č. 6 ...... 58

SEZNAM TABULEK

Tabulka č. 1: Vítězné obce v soutěţi Vesnice roku od jejího počátku do současnosti ...... 29 Tabulka č. 2: Počet účastníků v soutěţi „Pěkná Opolská vesnice“ v letech 1999 - 2013 ...... 33

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obrázek č. 1: Mapa obcí okresu Náchod, kterým byl zaslán 1. dotazník...... 40 Obrázek č. 2: Mapa obcí okresu Náchod, kterým byl zaslán 2. dotazník...... 42

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

FoS ČR – Folklorní sdruţení České republiky MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj MPOV – Místní programy obnovy vesnic POV – Program obnovy venkova SKIP – Svaz knihovníků a informačních pracovníků SPOV – Spolek pro obnovu venkova SMOČR – Svaz měst a obcí České republiky

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha A: Dotazník pro obce ...... 71 Příloha B: Dotazník pro obce, které se soutěţe zúčastnily ...... 74 Příloha C: Seznam obcí, kterým byl zaslán první dotazník...... 75 Příloha D: Seznam obcí, kterým byl zaslán druhý dotazník...... 77

Příloha A: Dotazník pro obce

Příloha B: Dotazník pro obce, které se soutěţe zúčastnily

Příloha C: Seznam obcí, kterým byl zaslán první dotazník.

Jméno obce Počet obyvatel* Zodpovězení dotazníku Adršpach 516 NE Bezděkov nad Metují 494 NE Bohuslavice 985 ANO Borová 200 ANO Boţanov 349 NE Brzice 216 ANO Bukovice 359 ANO Černčice 485 ANO Červená Hora 196 NE Česká Čermná 516 NE Česká Metuje 309 ANO Dolany 657 ANO Dolní Radechová 792 ANO Hejtmánkovice 642 ANO Heřmanice 419 ANO Heřmánkovice 482 NE Horní Radechová 506 NE Hořenice 148 ANO Hořičky 539 ANO Hynčice 186 ANO Chvalkovice 703 NE Jasenná 716 ANO Jestřebí 163 ANO Jetřichov 456 ANO Kramolna 1076 NE Křinice 420 NE Lhota pod Hořičkami 291 NE Libchyně 75 ANO Litoboř 115 ANO Machov 1092 ANO Martínkovice 506 ANO Mezilečí 146 ANO Mezilesí 211 ANO Nahořany 545 ANO Nový Hrádek 797 ANO Nový Ples 343 NE Otovice 363 NE Provodov-Šonov 1203 ANO Přibyslav 193 NE Rasošky 667 NE Roţnov 382 NE Rychnovek 627 NE Říkov 204 ANO Sendraţ 99 NE Slatina nad Úpou 304 ANO

Slavětín nad Metují 270 NE Slavoňov 275 NE Studnice 1124 NE Suchý Důl 417 ANO Šestajovice 188 ANO Šonov 303 ANO Velichovky 745 ANO Velká Jesenice 749 ANO Velké Petrovice 394 ANO Velké Poříčí 2451 ANO Velký Třebešov 339 ANO Vernéřovice 337 ANO Vestec 159 NE Vlkov 382 NE Vršovka 135 ANO Vysoká Srbská 274 NE Vysokov 489 NE Zábrodí 501 NE Zaloňov 448 NE Ţďárky 541 ANO Ţďár nad Metují 648 ANO Ţernov 255 NE Zdroj: Databáze ČSÚ - www.czso.cz; vlastní zpracování na základě dotazníkového šetření

Pozn.: *Počet obyvatel k 1. 1. 2014

Příloha D: Seznam obcí, kterým byl zaslán druhý dotazník.

Jméno obce Počet obyvatel* Zodpovězení dotazníku Dolní Radechová 792 ANO Hejtmánkovice 642 NE Libchyně 75 ANO Martínkovice 506 ANO Nahořany 545 NE Nový Hrádek 797 ANO Provodov-Šonov 1203 ANO Slatina nad Úpou 304 NE Suchý Důl 417 NE Velichovky 745 NE Velká Jesenice 749 NE Velké Petrovice 394 NE Velké Poříčí 2451 ANO Ţďár nad Metují 648 NE Zdroj: Databáze ČSÚ - www.czso.cz; vlastní zpracování na základě dotazníkového šetření

Pozn.: *Počet obyvatel k 1. 1. 2014