Po čátky českého státu Slované p řišli na naše území p řibližn ě v polovin ě 6. století. Aby se mohli snadn ěji bránit nep říteli, spojili se v 7. století v kmenový svaz, který se ale po smrti jeho v ůdce Sáma rozpadl. V 9. století se centrum d ění p řesunulo na Moravu, kde asi sto let trvala Velkomoravská říše. Knížata Velké Moravy ovládala také území Čech, na kterém sídlilo několik slovanských kmen ů, a to Litom ěř ici, Lu čané, Charváti, Zli čané, Pšované, D ěč ané, Chebané nebo na jihu Doudlebové . Mezi nimi nabýval d ůležitosti kmen Čech ů, který postupn ě ostatní ovládal a nakonec dal také celému území jméno. Nejd ůležit ější hradišt ě Čech ů byla Praha, Bude č a Levý Hradec . Vládcové kmene Čech ů byli Přemyslovci , kte ří sv ůj p ůvod odvozovali od jména bájného knížete P řemysla, kterého na knížecí stolec povolala kn ěžna Libuše. Historické dokumenty, které by potvrzovaly skute čnou existenci t ěchto postav, nemáme, proto je považujeme pouze za legendární. (Legendárních osm p řemyslovských knížat: Přemysl, Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan a Hostivít) První historická zmínka o skute čné osob ě z rodu P řemyslovc ů se týká přijetí k řes ťanství , které na sousední Velké Morav ě absolvoval kníže Bo řivoj se svojí manželkou Ludmilou . Po pádu Velké Moravy se t ěžišt ě našich národních d ějin p řesunulo na území Čech, kde se formoval český stát. Ten byl již od za čátku napadán svými západními sousedy – Sasy a Bavory. Mír byl českými knížaty vykupován poplatky. Po Bo řivojovi vládli postupn ě dva jeho synové – Spytihn ěv a Vratislav . Vratislavova manželka Drahomíra křes ťanství nep řijala a vyznávala víru pohanskou. Kv ůli ví ře, ve které se Ludmila snažila vychovávat své vnuky Václava a Boleslava, se dostaly Ludmila s Drahomírou do sporu. Konflikt vy řešila Drahomíra tak, že svoji tchyni nechala zavraždit dv ěma vrahy. Ludmila byla za svoji příkladnou zbožnost a mu čednickou smrt prohlášena za svatou . (→ na obr. zavražd ění Ludmily) Rodinné rozep ře Přemyslovc ů tím ale neskon čily. Po smrti svého otce nastoupil na knížecí stolec Václav , který byl smí řlivý v politice v ůč i sousedním Sas ům a pod řídil se i placení poplatk ů za mír. To se velmi nelíbilo jeho bojovn ějšímu bratru Boleslavovi. Vzájemné neshody nakonec vyvrcholily ve Staré Boleslavi, kde byl Václav v roce 935 na popud svého bratra zabit. Jak a pro č ke konfliktu došlo, se m ůžeme dohadovat, jisté je, že Boleslav se stal na 30 let knížetem Boleslavem I. a jeho vláda vedla k upevn ění knížecí moci. Boleslav I. přenesl své sídlo z Levého Hradce do Prahy , která se tak stala centrem státu. Nejprve se snažil se západním soused ům postavit, ale byl poražen a musel se pod řídit. Nakonec spole čně s bývalým protivníkem - císa řem Otou I. v roce 955 porazil východní sousedy - Ma ďary a do budoucna zajistil, že ma ďarské kmeny upustily od dalších nájezd ů na západ. Boleslav I. podporoval obchod a traduje se, že nechal razit mince zvané denáry (podle některých názor ů je nechal razit až jeho nástupce). Během vlády Boleslava II. došlo k dalšímu upevn ění p řemyslovského státu. Boleslav II. získal papežský souhlas k založení biskupství v Praze a zbavil tak Čechy církevní závislosti na Řezn ě (Regensburg v Bavorsku). Prvním pražským biskupem se stal ješt ě Sas Dětmar , ale druhý biskup již byl slovanského p ůvodu. Stal se jím Vojt ěch z rodu Slavníkovc ů. Vojt ěch byl velmi zbožný člov ěk a všemožn ě se snažil ší řit křes ťanskou víru. P ři své misi do Pobaltí byl zabit pohanskými Prusy. Jeho ostatky zp ět do Čech p řevezl pozd ěji kníže B řetislav I. (→ na obr. převoz ostatk ů), Vojt ěch byl po své smrti svato řečen a spole čně s Václavem se stal jedním z patron ů české zem ě. Slavníkovci byli velkými konkurenty P řemyslovc ů, na východ ě Čech si soub ěžn ě s Přemyslovci rozvíjeli sv ůj vlastní stát (razili i vlastní mince). Aby si P řemyslovci mohli pod řídit i východní Čechy a celé území sjednotit, museli Slavníkovce zlikvidovat. V roce 995 nechal kníže Boleslav II., který si za svoje zásluhy o pražské biskupství vysloužil p řízvisko Pobožný, vyvraždit všechny Slavníkovce v jejich sídle na Libici . Na místě p ůvodního slavníkovského hradišt ě jsou dnes odhaleny základy kostela a vedle umíst ěn památník sv. Vojt ěcha a jeho bratra sv. Radima. ( → na obr.) Sjednocení Čech pod vládou P řemyslovc ů bylo na konci 10. století dokon čeno. .