UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra společenských věd DIPLOMOVÁ PRÁCE Bc. Pavlína Sovková Hrdinové Vysočiny v boji proti nacismu a využití tohoto tématu v pedagogické praxi Olomouc 2020 Vedoucí práce: PhDr. Pavel Kopeček, Bc., Ph.D. Prohlášení Prohlašuji, že jsem svou diplomovou práci zpracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použila. V Olomouci, květen 2020 ……………………………… Pavlína Sovková Poděkování Ráda bych tímto poděkovala PhDr. Pavlovi Kopečkovi, Bc., Ph.D., vedoucímu mé diplomové práce, za odborné vedení, rady a připomínky. OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................ 7 1 LETCI Z VYSOČINY ..................................................................................... 11 1.1 Průběh odchodů československých letců do zahraničí .............................. 11 1.2 Letci z Vysočiny, kteří zahynuli během bojů ve Francii ........................... 13 1.2.1 Jan Černý .............................................................................................. 13 1.2.2 František Bieberle ................................................................................ 14 1.2.3 Jindřich Beran ...................................................................................... 15 1.3 Letci z Vysočiny v RAF ............................................................................. 17 1.3.1 Jaroslav Hloužek .................................................................................. 18 1.3.2 Josef Stehlík ......................................................................................... 19 1.3.3 Emilián Mrázek .................................................................................... 21 1.3.4 Karel Mrázek ........................................................................................ 22 1.3.5 Oldřich Soukup .................................................................................... 23 1.3.6 Jindřich Svoboda .................................................................................. 24 1.3.7 Karel Kuttelwascher ............................................................................. 26 2 PŘÍSLUŠNÍCI ČESKOSLOVENSKÝCH POZEMNÍCH JEDNOTEK ... 31 2.1 Vítězslav Houdek ....................................................................................... 31 2.2 Bohumil Prchal........................................................................................... 32 2.3 Jindřich Hybín ............................................................................................ 33 2.4 Walter Isternitz ........................................................................................... 35 2.5 Leopold Orstein .......................................................................................... 38 2.6 Bedřich Orstein .......................................................................................... 39 3 LUDVÍK SVOBODA – VOJÁK A KONTROVERZNÍ POLITIK ............ 42 3.1 Mládí Ludvíka Svobody ............................................................................. 42 3.2 Odchod do Polska ...................................................................................... 44 3.3 Činnost Svobody v SSSR ........................................................................... 46 3.4 Úkol v Turecku .......................................................................................... 47 3.5 Válečné období ........................................................................................... 48 3.6 Život po válce ............................................................................................. 51 4 ANTONÍN KALINA – POLITICKÝ VĚZEŇ A ZACHRÁNCE ŽIDOVSKÝCH DĚTÍ............................................................................................ 53 4.1 Mládí .......................................................................................................... 53 4.2 Třicátá léta 20. století ................................................................................. 54 4.3 Zatčení ........................................................................................................ 55 4.4 Pobyt Antonína Kaliny v Dachau .............................................................. 55 4.5 Činnost Antonína Kaliny v Buchenwaldu.................................................. 57 4.6 Návrat domů ............................................................................................... 65 5 JAN KUBIŠ – ČESKOSLOVENSKÝ VOJÁK VYSLANÝ Z VELKÉ BRITÁNIE .............................................................................................................. 67 5.1 Předválečné období .................................................................................... 67 5.2 Odchod za hranice ...................................................................................... 68 5.3 Ve Velké Británii ....................................................................................... 71 5.4 Anthropoid ................................................................................................. 73 5.5 V protektorátu Čechy a Morava ................................................................. 75 5.6 Atentát na Reinharda Heydricha ................................................................ 79 5.7 Boj v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze .............................................. 84 6 VYUŽITÍ PRÁCE VE VÝUCE ..................................................................... 87 6.1 Zařazení práce do vzdělávací oblasti ......................................................... 87 6.2 Využití práce ve vzdělávacím oboru dějepis a občanská výchova ............ 88 6.3 Využití práce v souladu s ŠVP ZŠ a MŠ Myslibořice ............................... 88 6.3.1 Příklad využití práce – zahraniční odboj .............................................. 91 6.3.2 Projektový den – exkurze do domu Jana Kubiše v Dolních Vilémovicích .................................................................................................... 92 6.3.3 Příklad využití v praxi – exkurze do Pamětní síně Antonína Kaliny ... 94 6.3.4 Příklad využití v praxi – exkurze Ohrazenice ...................................... 95 6.4 Další místa, která lze navštívit v rámci výuky ........................................... 96 6.4.1 Památník hrdinů Heydrichiády ............................................................. 96 6.4.2 Ořechov ................................................................................................ 96 6.4.3 Po stopách operace Spelter ................................................................... 97 6.4.4 Muzeum RAF v Polici .......................................................................... 98 ZÁVĚR .................................................................................................................... 99 POUŽITÁ LITERATURA .................................................................................. 101 POUŽITÉ INTERNETOVÉ ZDROJE .............................................................. 106 SEZNAM ZKRATEK.......................................................................................... 107 PŘÍLOHY ............................................................................................................. 110 ANOTACE ............................................................................................................ 124 ÚVOD V roce 1938 došlo k podepsání mnichovské dohody. Okolní svět nečinně sledoval, jak Československo přichází o třetinu svého území, aniž by k tomu dal Hitlerovskému Německu nějaký podnět. Svět na Čechoslováky pohlížel jako na ty, kteří se vzdali bez boje. Samotní Čechoslováci situaci chápali jako obrovskou křivdu, dodnes se historici dohadují, zda se Československo mělo bránit, nebo zda tehdejší prezident zvolil tu nejlepší cestu, aby ochránil svůj lid. I přes trauma spojené s Mnichovem a poté s 16. březnem 1939, kdy došlo k vytvoření protektorátu Čechy a Morava, se k překvapení všech Čechoslováci nevzdávali, ba naopak. Mnozí z nich se rozhodli, že se o svůj domov budou prát za jakoukoliv cenu. Bývalí vojáci a dobrovolníci se rozhodli, že chtějí o Československo bojovat, proto odešli za hranice vlastního státu, opustili své domovy a rodiny. Ti poté bojovali proti nacistům ve vzduchu i na souši. Spousta z nich se nikdy do Československa již nevrátila, neboť za svoji odvahu zaplatili nejvyšší cenou, svým životem. Hrstka těch, kteří odešli do zahraničí, se do své domoviny dostali jako parašutisté, kteří v protektorátu měli splnit nějaký úkol. Jejich situace nebyla však o nic snazší než situace těch, kteří Němcům čelili přímo na frontě. Pak tu byli ti, kteří neodešli do zahraničí, ale s nacisty sváděli svůj boj přímo na území protektorátu Čechy a Morava. Začaly tak vznikat již v roce 1939 ilegální odbojové organizace a skupiny, které prováděly různé sabotáže, ukrývaly hledané osoby a pomáhaly skupinám parašutistů, které byly ve druhé světové válce vysazeny ve vlasti. Parašutisté by neměli sebemenší šanci přežít, pokud by jim nepomáhali domácí odbojáři. Mezi nejznámější organizace, které svou působností sahaly až na území Vysočiny, patří například Obrana národa a Rada Tří. Ani oni však neměli situaci snadnou, jelikož se i v domácím obyvatelstvu našli takoví, kteří s nacisty sympatizovali. Tito kolaboranti pak Němcům napomáhali v ničení odbojových organizací.1 Nejznámější skupinou, která operovala na území Vysočiny, byla skupina Spelter. Částečně byl s Vysočinou spjat i osud skupiny Bivouac, konkrétně