STÁTNÍ OKRESNÍ ARCHIV ROKYCANY ARCHIV OBCE SKOMELNO 1839 - 1939 Inventá ř Číslo listu JAF 74 Eviden ční číslo pom ůcky 145 Zpracovala: Mgr. Hana Hrachová ROKYCANY 2004 OBSAH ÚVOD I. Vývoj p ůvodce fondu 4 II. Dějiny a vývoj fondu 7 III. Archivní charakteristika fondu 9 IV. Obsah fondu 10 V. Záznam o uspo řádání fondu 10 PŘÍLOHY Č. 1 Seznam použitých pramen ů a literatury 12 Č. 2 Seznam použitých zkratek 12 INVENTÁRNÍ SEZNAM A: P ředch ůdci obecní samosprávy do roku 1850 I. Knihy 14 B: Obecní ú řad 1850 – 1945 I. Knihy 14 II. Spisový materiál 16 III. Účetní materiál 16 2 ÚVOD 3 I. Vývoj p ůvodce fondu Fond Archiv obce Skomelno byl vytvo řen dv ěma p ůvodci: správou obce p řed rokem 1850, po roce 1850 pak obecní samosprávou, tj. obecním zastupitelstvem a obecním ú řadem. Před rokem 1850 pat řila obec k radnickému panství v Plze ňském kraji. Po reformách v letech 1848/1849 byla p řiřazena k nov ě vzniklému politickému okresu Rokycany (po roce 1850). Po zrušení Okresního hejtmanství v Rokycanech v roce 1868 bylo Skomelno zahrnuto do soudního okresu Rokycany spravovaného do roku 1896 Okresním hejtmanstvím v Plzni. Po znovu obnovení hejtmanství v Rokycanech v srpnu 1896 náleželo Skomelno od 1. 9. 1896 k politickému okresu Rokycany. Sou částí tohoto okresu byla obec do 1. června 1942, po zbytek války náleželo Skomelno do správy Okresního ú řadu Plze ň – venkov. Rokycanský okres byl znovu obnoven až v srpnu 1945. Územní p ůsobnost obecního ú řadu se vztahovala pouze na katastrální území obce Skomelno. V roce 1942 sice Okresní ú řad Plze ň – venkov navrhoval slou čení obcí Mostišt ě, Chomle, Skomelno a Vejvanov, ale k zamýšlenému slou čení nedošlo. V období 1850 – 1945 se používalo pro název obce termín ů Skomelné či Skomelno. Na základ ě zákona č. 266/1920 Sb. zák. a na ř. byl od roku 1920 používán výhradn ě termín Skomelno. Obecní z řízení bylo uzákon ěno tzv. Stadionovým prozatímním obecním z řízením z 20. 3. 1849, kde byla vytý čena zásada „základem svobodného státu je svobodná obec.“ Toto zřízení nabylo platnost od 1. ledna 1850. Rozeznávalo dvojí p ůsobnost obce, vlastní záležitosti obce a p řenesené, delegované záležitosti. Obce se staly nejnižšími články a instancemi územní samosprávy. V roce 1859 bylo vydáno obecní z řízení, z něhož v praxi zůstalo platné jen na řízení o domovském právu. K dalším zm ěnám došlo po vydání Únorové ústavy v roce 1862, na kterou navazoval říšský zákon č. 18/1862 a zemský zákon z 16. 4. 1864 o obecním z řízení. Po první sv ětové válce bylo zm ěněno obecní z řízení volebním zákonem č. 75/1919 Sb. zák. a na ř. a novelou zákona o obecním z řízení č. 76/1919 Sb. zák. a na ř. Volební období bylo stanoveno na dobu čty ř let, po roce 1933 bylo zm ěněno na šestileté. Po vzniku Obecního ú řadu ve Skomeln ě v roce 1850 se staly výkonnými orgány obecní výbor a obecní p ředstavenstvo. Obecní výbor byl složen ze zákonného po čtu člen ů závislého na stavu oprávn ěných voli čů s tříletým funk čním obdobím. Náhradník ů nem ělo být více než polovina člen ů obecního výboru. Obecní výbor jako kolegiální sbor rozhodoval většinou hlas ů, m ěl pouze usnášecí a dozor čí moc, nikoliv však moc výkonnou. Po reformách 4 sedmdesátých let m ěl obecní výbor usnášecí a dozor čí moc a byl sekundárním orgánem, který vy řizoval zvláš ť d ůležité záležitosti. Jeho zasedání byla ve řejná. Do pravomoci obecního výboru pat řila správa obecního majetku, ud ělování domovského práva, čestného ob čanství a vy řizování záležitostí místní policie. Obecní výbor volil ze svého st ředu obecní p ředstavenstvo, které se skládalo ze starosty a alespo ň dvou radních. P ředstavenstvo netvo řilo kolégium, radní byli pouze pomocným a zastupujícím orgánem starosty. P ředstavenstvo jako užší orgán reprezentovalo obec navenek. Působnost obecního ú řadu byla z části samostatná: správa obecního jm ění a obecních záležitostí, dohled na bezpe čnost majetku, pé če o zachování obecních cest, silnic a most ů, výkon policie polní, b ěžné, zdravotní, mravnostní, stavební i požární, pé če o chudé a dobro činné ústavy, ú čast na správ ě místních škol, urovnávání spor ů mezi stranami v obci a konání dobrovolných dražeb nemovitých v ěcí. Z části byla p ůsobnost obcí p řenesená a ta se týkala záležitostí soudních, politických, vojenských, berních i d ůchodkových. Dohled nad obecním ú řadem náležel jednak okresnímu zastupitelstvu a zemskému výboru, jednak místodržitelství. O po čátcích činnosti obecního ú řadu nevíme mnoho. Z podpis ů v nejstarší knize známe první p ředstavitele obce. V roce 1839 byl p ředstaveným Skomelna Václav T ůma, výbor tvo řili Vencl Procházka, Jan Čermák a Václav Tej ček. Na konci osmdesátých let byl starostou Václav Čermák. V roce 1891 stál v čele obce Václav Šrédl spolu s Ignácem Uzlíkem, Václavem Opatrným, Josefem Sp ěvákem, Antonínem T ůmou, Václavem Tej čkem, Josefem Krocem a Janem Pot ůč kem. O rok pozd ěji byl zvolen starostou Josef Tej ček. Ten setrval ve funkci do roku 1902, kdy jí p ředal Václavu Lifkovi. V zastupitelstvu zasedali mimo starostu Václav Fuchs, Václav Vy čichl, Josef Tej ček, Josef Spěvák, Václav Šrédl, Antonín Chvojka, Jan Fišer a Antonín Karlí ček. Starosta Lifka řídil naposledy sch ůzi zastupitelstva 22. 1. 1911. V letech 1911 – 1919 vykonával funkci starosty Josef Tej ček. V roce 1916 narukoval první nám ěstek a místo n ěj byl zvolen Antonín T ůma. V červnu 1919 se uskute čnily obecní volby, v nichž se o p říze ň voli čů ucházeli kandidáti Republikánské strany československého venkova a Československé sociáln ě demokratické strany. Volby vyhrála sociální demokracie, která m ěla v dvanácti členném zastupitelstvu 9 mandát ů. Dne 23. 6. zvolilo zastupitelstvo novým p ředstavitelem obce Václava Sinkuleho. V červenci se vytvo řily také první obecní komise finan ční a bytová. O čty ři roky pozd ěji získala ve volbách v ětšinu op ět sociální demokracie a ve funkci starosty byl potvrzen Václav Sinkule. 5 Na po čátku roku 1928 se konaly obecní volby. Proti jejich výsledku však byly vzneseny námitky (porušení § 1 volebního zákona), a tak byl ur čen nový termín, 24. 4. I v těchto volbách jasn ě zvít ězila sociální demokracie nad republikány. Starostou byl zvolen František Kroupa. Před volbami v roce 1932 se v obci ustavilo ob čanské sdružení, které postavilo kandidátku proti dosavadním dv ěma, tj. sociální demokracii a republikán ům. Na základ ě výsledk ů voleb bylo složení zastupitelstva následující: 6 sociálních demokrat ů, 4 republikáni a 2 zástupci za ob čanské sdružení. Do čela obce se dostal sociální demokrat Josef Marek, jeho nám ěstkem se stal Josef Tej ček. Sch ůzi obecního zastupitelstva 30. dubna 1941 naposledy p ředsedal starosta Josef Marek. Pak dlouhodob ě onemocn ěl a zastupoval ho nám ěstek Josef Tej ček. 16. 10. 1941 se zastupitelé dohodli na nové volb ě starosty, která se uskute čnila 25. 10. Této funkce se necht ěl nikdo ujmout, nakonec byl však zvolen pokrýva č František Šístek. Ješt ě téhož dne rezignoval z důvod ů stá ří (75 let) dosavadní první nám ěstek Josef Tej ček. Jeho nástupcem se stal Jan Grüner. Na za čátku února 1942 se po nemoci zotavil Josef Marek a byl ochoten se op ět ujmout své bývalé funkce, kterou pak zastával až do roku 1945. Obecní ú řad ve Skomeln ě zanikl 5. 5. 1945 dnem ustavení Místního národního výboru ve Skomeln ě. Starostové Skomelna v letech 1891 - 1945 Jméno starosty Ve funkci od Ve funkci do Václav Čermák ? ? Václav Šrédl 1891 1892 Josef Tej ček 1892 17. 8. 1902 Václav Lifka 17. 8. 1902 22. 1. – 12. 4. 1911 Josef Tej ček 22. 1. – 12. 4. 1911 1919 Václav Sinkule 1919 24. 5. 1928 František Kroupa 24. 5. 1928 13. 7. 1932 Josef Marek 13. 7. 1932 30. 4. 1941 Josef Tej ček * 30. 4. 1941 25. 10. 1941 František Šístek 25. 10. 1941 8. 2. 1942 Josef Marek 8. 2. 1945 5. 5. 1945 * Zastupoval starostu z titulu své funkce prvního nám ěstka. 6 II. D ějiny a vývoj fondu Původci fondu Archiv obce Skomelno jsou dva. P řevážná v ětšina písemností pochází z činnosti Obecního ú řadu ve Skomeln ě p ůsobícího v letech 1850 - 1945. Druhým p ůvodcem písemností starších (p řed rokem 1850) je vesnická samospráva v čele s rychtá řem a obecními staršími, dosazenými správou panství. Fond je možno považovat za uzav řený, nebo ť ve spisovn ě nez ůstaly žádné písemnosti z doby p řed rokem 1945. Jazykem fondu je čeština. V po čátcích činnosti byla ú řadovna pravd ěpodobn ě v byt ě starosty. Sch ůze obecního zastupitelstva se konaly v místním hostinci. Když byl v roce 1941 zvolen starostou obce František Šístek, nem ěl k dispozici vlastní místnost pro obecní ú řad. Bylo proto rozhodnuto zřídit ú řadovnu ve škole v horním kabinet ě. O pé či o písemnosti nevíme mnoho. N ěkolik málo dochovaných písemností nevypovídá nic o zp ůsobu vedení spisové agendy na obecním ú řad ě. Více informací poskytují dochované seznamy písemností, které byly vyhotoveny p ři p ředávání agendy mezi jednotlivými starosty. V roce 1902 byly zaevidovány: hlavní kniha, deník, deník školní, deník chudé kasy, matrika p říslušník ů, evidence domovských list ů a knížek, matrika cizích, kniha trestní, kniha p řihlášek k vojsku, kniha stará obecní, jate ční protokol, kniha kontribu čního fondu, hlavní kniha daní stará, kniha daní nová, kniha protokol ů, kniha parcelní s mapou, domobranecké seznamy, archiv veškerých ú ředních spis ů od 1.