Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav filmu a audiovizuální kultury Dariya Romanchuk (FAV, bakalářské prezenční studium) Sherlock (BBC, 2010 – 2012, 2014, 2016) Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. et Mgr. Marie Barešová Brno 2016 Prohlášení o samostatnosti: Prohlašuji, že diplomovou práci jsem vypracovala samostatně a použila jen uvedených zdrojů. V Brně dne 27. dubna 2016 Podpis: ................................................... ( Dariya Romanchuk ) 2 Poděkování: Velmi ráda bych poděkovala Mgr. et Mgr. Marii Barešové za trpělivé vedení mé práce a množství cenných rád a poznatků. 3 Obsah 1. Úvod ................................................................................................................................................ 5 2. Socioekonomický kontext ............................................................................................................... 6 2. 1. Uvedení a distribuce .............................................................................................................. 7 2. 2. Sherlock jako nový druh fanouškovství................................................................................... 8 3. Neoformalistická analýza ............................................................................................................. 10 3.1. Úvod k analýze ...................................................................................................................... 10 3. 1. 1. Módy narace ..................................................................................................................... 12 4. Naratologická analýza ................................................................................................................... 13 4. 1. Dominanta ............................................................................................................................ 13 4. 3. Vyprávění ............................................................................................................................. 18 4. 3. 1. Příkladová analýza............................................................................................................. 19 4. 3. 2. Komplexnost fabule.......................................................................................................... 20 4. 3. 3. Nekomunikativnost narace ............................................................................................... 22 4. 4. Paralelismy ............................................................................................................................ 24 4. 5. Třetí série a Přízračná nevěsta .............................................................................................. 25 5. Stylistická analýza ........................................................................................................................ 26 5. 1. Kamera a rámování................................................................................................................ 26 5. 2. Konstrukce mizanscény ......................................................................................................... 30 5. 3. Hudba ................................................................................................................................... 33 5. 4. Pilotní díl versus „stylizovaná“ vysílací verze ..................................................................... 34 6. Teorie fikčních světů – Poetika seriálové fikce ............................................................................ 36 6. 1. Sherlock jako kriminální fikce ............................................................................................. 37 6. 2. Typologie postav – tři mikrosvěty ......................................................................................... 40 6. 3. Vnitřní vztahy mikrosvětů ..................................................................................................... 42 6. 4. Subsvěty případu, vyšetřování a soukromí ............................................................................ 47 6. 4. Stylizační obrazy jako opakované vodítka ............................................................................ 53 7. Závěr ............................................................................................................................................. 56 8. Anglické resumé/Summary ....................................................................................................... 57 9. Seznam použité literatury a informačních zdrojů .......................................................................... 58 4 1. Úvod „Když film vzbudí náš zájem, analyzujeme jej, abychom formálními a historickými pojmy vysvětlili, co se v díle, které spustilo takovou reakci, děje.“ 1 Kristin Thompsonová Jako téma své bakalářské jsem si zvolila britský detektivní seriál Sherlock, který byl vysílán televizní stanicí BBC One a BBC HD v roce 2010, 2012 a 2014, 2016.2 Tento seriál jsem vybrala z důvodu velkého úspěchu seriálu, jeho promyšlené výstavby děje, vizuálního znázornění a originálního pojetí. Podrobím analýze jen první dvě série, protože následující třetí výrazně změnila své stylizační strategie, čemuž se budu detailněji věnovat v kapitole 4. 5. Třetí série a Přízračná nevěsta. Cílem této práce bude dokázat, že seriál využívá soudobých postupů kriminální fikce, a že narace dodržuje znaky klasického vyprávění narušované uměleckou narací, pomáhající k vykreslení postav, jejich introspekci a celkově ozvláštnění estetickými prvky na úrovni stylu. Také bych chtěla poukázat na blízký vztah adaptace s literární předlohou, jelikož tvůrci seriálu přiznali, že patří mezi fanoušky literárních děl sira Arthura Conana Doyla a rozhodli se zfilmovat předlohu maximálně zachovávaje syžetové linie hlavních povídek (Pes Baskervilský, Znamení čtyř, Skandál v Čechách ad). Proto tomuto aspektu budu věnovat zvláštní kapitolu 3. 8. Literární díla vs. filmová adaptace. Divák takto může poznávat v pozměněných postavách a dějových linkách ty původní, což dělá seriál, spolu s netypickou prací kamery a použitými efekty, atraktivní podívanou pro dnešního diváka. Tvůrčí snaha Stevena Moffata a Marka Gatisse, hlavních scénáristů a autorů seriálu, se v tomto ohledu může jevit jako docela riskantní krok, protože adaptací tohoto literárního díla je více než 210. Ve své prací použiji nástroje neoformalistické filmové analýzy, zformulované filmovými vědci Davidem Bordwelem a Kristin Thompsonovou, a poetiku seriálové fikce, k čemuž použiji práci Radomíra D. Kokeše Toulky napříč makrosvěty: Poetika seriálové fikce3. V závěru bych chtěla dospět k pochopení konstrukce narace a porovnat přinos každé ze zvolených teorií pro mou analýzu. 1THOMPSON, Kristin (1998): Neoformalistická filmová analýza: Jeden přístup, mnoho metod. Iluminace, ročník 10, č. 1., s. 3-36; přel. Zdeněk Böhm (Neoformalist Film Analysis: One Approach, Many Methods, 1988). 2 Sherlockology [online]. [cit. 2016-04-25] 3 KOKEŠ, Radomír D. (2014): Toulky napříč makrosvěty: Poetika seriálové fikce. Disertační práce. Brno: Ústav filmu a audiovizuální kultury FF MU. (Nepublikováno.) 5 2. Socioekonomický kontext Různými oblastmi výzkumu a přístupy k socioekonomickému pozadí filmu se zabývá práce autorů C. Allena a Douglase Gomeryho Film History. Theory and Practice4, pomocí které budu rozebírat jednotlivé části produkční historie seriálu. Práce Barbary Klingerové Konečná a nekonečná historie filmu: rekonstruování minulosti v recepčních studiích mi napomůže se podívat na dílo v kontextu tzv. totální historie filmu, „totalizovaného pohledu, který vyžaduje rozšíření historických otázek nad rámec průmyslu a jejich promítnutí do potenciálně nekonečného systému propojení, od filmu a jeho bezprostředního průmyslového kontextu k liniím společenského a historického vývoje“5. Sociální a ekonomické pozadí, okolnosti, ve kterých se filmové dílo vytváří, hraje velmi důležitou roli a proto je nezanedbatelnou složkou analýzy. Tak především, malý nebo velký rozpočet může ovlivnit vybrané lokace, kvalitu vizuální stránky nebo i výběr herců – což výrazně dokáže změnit filmovou formu a styl. Menší nebo vetší produkční společnosti zase ovlivní přístup a množství kin, do kterých se film uvede. Sice jakožto televizní seriál Sherlock neprošel spletitou produkční historií uvedení, jak se to stává s filmovými díly, ale vliv socioekonomického kontextu je nejvíc zřetelný v odlišnosti pilotního dílu seriálu s vysílanou verzí. V roce 2009 byl natočen 55-minutový pilotní díl, který se vedení BBC rozhodlo přeformátovat a rozšířit ze šedesátiminutového na devadesátiminutový. Výrazné zvýšení rozpočtu vedlo k rozpracování dějové linie, lepším lokacím a větším technickým možnostem. Seriál Sherlock je tvůrčí spoluprací britských scénáristů Stevena Moffata a Marka Gatisse, kteří už před tímto projektem měli zkušenosti s adaptacemi děl viktoriánské literatury. Steven Moffat se podílel na scénáři seriálu Jekyll podle literární povídky skotského spisovatele Roberta L. Stevensona. Moffat a Gatiss se společně podíleli na scénářích dílů známého sci-fi seriálu Pán času, během spolupráce nad čímž se vlastně shodli na možnosti seriálové adaptace Sherlocka. Co se týče marketingových strategií uvedení seriálu, je zřejmé, že hlavní reklamou byla konvence populárního literárního hrdiny, přenesená do moderního světa. Notoricky známý Sherlock Holmes se ocitá v Londýně současnosti, řeší složité případy a používá dnešní technologie. 4 Allen, Robert C. – Gomery, Douglas (1985): Film History. Theory and Practice. New York: Mc