Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Obor: Teorie a provozovací praxe staré hudby František Pošta – portrét kontrabasisty Bakalářská diplomová práce vedoucí práce: Mgr. Petr Kalina Brno 2010 Michael Máša dipl. um. Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracoval samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. ..…..................................... Podpis autora práce Obsah Úvod.....................................................................................................................................................1 I. Kontrabas z organologického hlediska.............................................................................................4 1.1 Historie.......................................................................................................................................4 1.2 Konstrukce.................................................................................................................................5 1.3 Konstrukční typy........................................................................................................................8 1.4 Ostrunění a ladění......................................................................................................................9 1.5 Vývoj kontrabasového smyčce a jeho konstrukce...................................................................10 1.6 Stavitelé kontrabasů.................................................................................................................11 1.7 Pražská houslařská škola.........................................................................................................12 1.8 První průkopníci kontrabasové hry..........................................................................................13 1.9 První virtuozové.......................................................................................................................14 1.10 Pražská škola a její dědictví...................................................................................................15 II. Kontrabasista František Pošta, život a umělecká východiska........................................................16 2.1 Život.........................................................................................................................................16 2.2 Studium....................................................................................................................................19 2.3 Činnost filharmonická..............................................................................................................21 2.4 Činnost pedagogická................................................................................................................23 2.5 Činnost komorní......................................................................................................................28 2.6 Činnost sólová..........................................................................................................................33 2.7 Hodnotící činnost.....................................................................................................................37 2.8 Korespondence.........................................................................................................................39 Závěr...................................................................................................................................................55 Resumé...............................................................................................................................................56 Seznam vyobrazení.............................................................................................................................58 Seznam použité literatury a pramenů.................................................................................................59 Obrazová příloha................................................................................................................................61 Úvod Česká filharmonie započala svou činnost svým prvním koncertem 4. ledna roku 1896, vznikla mnohem později, než orchestry řady evropských i amerických metropolí. V roce 1781 byl založen například Lipský Gewandhausorchester, roku 1840 vznikl Royal Liverpool Philharmonic Orchestra, dva roky poté Vídeňská filharmonie a New York Philharmonic Society. V roce 1881 zahájili činnost Bostonští symfonikové a o rok později Berlínští filharmonikové. Royal Concertgebouw Orkest v Amsterodamu byl založen roku 1888, v roce 1893 vznikl Kaim-Orchester, předchůdce dnešní Mnichovské filharmonie. Naproti tomu například ve Stockholmu, Varšavě a Londýně se samostatné symfonické orchestry objevily až po vzniku České filharmonie.1 Českou filharmonii si však nelze dnes představit bez její osmičlenné skupiny kontrabasů. Osm nástrojů různého stáří a osm hudebníků, kteří „mručí a huhlají na basy – přestárlé poručníky, mrzouty, oproti tomu, co housle a violy nad nimi libozvučně hrají.“2 Absurdní předsudek, který kontrabas provází od pradávna, je v kostce shrnut v Dětské encyklopedii Bohumila Říhy: – na „basu“ nelze hrát čistě, rychle a krásně. Proti tomuto názoru je třeba se obrnit humorem a vymýšlet anekdoty typu: Při konkurzu do kontrabasové skupiny nejmenovaného orchestru se zkoušející ptá uchazeče: „Můžete nám, prosím, zahrát tón c ?“ Uchazeč se pokusí vyloudit z kontrabasu tón c. Místo tónu c se ozve neurčitý pazvuk. „Nyní zahrajte tón cis.“ Opět se ozve pazvuk neurčité barvy a výšky. „Vlastníte smoking?“ „Ano,“ odpoví uchazeč. „Jste přijat.“ Změnit názor veřejnosti, jak je známo z historie i našich vlastních zkušeností, je těžké. Někdy se vše rovná pokusu prorazit hlavou kamennou zeď a jindy je tato myšlenka jen vzdušný zámek nebo pouhá chiméra. Jen člověk plný energie, entusiasmu, síly a zápalu se může takového činu úspěšně zhostit. Kontrabasová skupina České filharmonie skrývá jedno jméno, jeden fenomén, který je s tímto orchestrem spjat a na který si řada posluchačů s láskou dodnes vzpomene. Toto jméno je skloňováno ve všech pádech kontrabasové gramatiky. 1 Web: Koláčková, Yvetta. [online] 2009 [cit. 3. 10. 2009]. Dostupné z <http://www.cfjunior.cz/index.php?page=historie-detail&id=14>. (Rudolfinum Revue, 2006 / 1). 2 Říha, Bohumil. Dětská encyklopedie Albatros, Praha 1962, s. 17. 1 František Pošta, lánský rodák, syn důlního strojníka, sólista, komorní hráč, pedagog, člen České filharmonie, neohrožený a houževnatý „bojovník“ proti všem předsudkům. To je stručná charakteristika jednoho z nejvýznamnějších hráčů na kontrabas vůbec, který zdvihl hozenou rukavici a ukázal celému světu kontrabas, jaký skutečně je, dokázal, že i přes zdánlivé nevýhody z jeho útrob vychází krásná a plnohodnotná hudba. Celoživotní práci Františka Pošty je možné shrnout do jediného, ale krásného slova – láska. Láska k životu, hudbě a ke kontrabasu vůbec. Cílem této práce není pouze vyzdvižení Františka Pošty jako vynikajícího umělce, ale prostřednictvím jeho aktivit a zásluh ukázat kontrabas jako nástroj sólový, komorní, a poukázat tak- to na jeho veliké a pro mnohé skryté možnosti. Postavíme-li proti všem překážkám a předsudkům skutečnou osobnost, je možno dočkat se cenných výsledků, jež rozšiřují obzory pole umění, poznání, a obohacují tak lidskou mysl. Při sbírání podkladů o kontrabasu a o životě a tvorbě profesora Františka Pošty jsem čerpal z literatury a osobních rozhovorů s manželkou Irenou Poštovou a dcerou Jitkou Výletovou,3 s bývalým členem Severočeské filharmonie v Teplicích Erichem Horou,4 který byl jeho soukromým studentem, Dušanem Nejedlým,5 jenž byl řádným studentem pražské konzervatoře, žákem Františka Hertla v době pedagogického působení Františka Pošty, a s jeho posledním studentem na pražské konzervatoři Janem Černým,6 který je hudebním skladatelem a je znám jako spoluzakladatel a baskytarista skupiny Janka Ledeckého Žentour. Nejvíce informací jsem však získal z Medailonu o Františku Poštovi z roku 1982, který natočila Československá televize pod názvem „Život v hlubokém tónu.“7 Při mém bádání jsem nenašel žádné materiály na webových stránkách: České filharmonie8 – sólokontrabasista; obce Lány9 – místo jeho narození; výrobce smyčcových nástrojů Cremona Luby10 – hodnotící práce; Akademie múzických umění11 – čtyři semestry jeho studia; Smetanova kvarteta12 – člen souboru; souboru Ars cameralis13 – člen souboru; Českého komorního orchestru14 – jehož byl 3 Osobní rozhovor dne 24. 10. 2009. 4 Osobní rozhovor dne 27. 9. 2009. 5 Osobní rozhovor dne 13. 7. 2009. 6 Osobní rozhovor dne 24. 10. 2009. 7 Režie Eisner, Jan. Medailon „Život v hlubokém tónu“, Praha 1982. 8 Web: Česká filharmonie [online] 2009 [cit. 4. 10. 2009]. Dostupné z <http://www.ceskafilharmonie.cz/>. 9 Web: Obec Lány [online] 2009 [cit. 27. 8. 2009]. Dostupné z <http://www.lany.cz/>. 10 Web: Cremona Luby [online] 2009 [cit. 25. 10. 2009]. Dostupné z <http://www.akordkvint.com>. 11 Web: Hudební fakulta AMU [online] 2009 [cit. 2. 09. 2009]. Dostupné z <http://www.amu.cz/>. 12 Web: Wikipedie [online] 2009 [cit. 5. 9. 2009]. Dostupné z <http://cs.wikipedia.org/wiki/Smetanovo_kvarteto>. 13 Web: Ars Cameralis [online] 2009 [cit. 10. 9. 2009]. Dostupné z <http://www.volny.cz/cameralis/>. 14 Web: Český komorní orchestr [online] 2009 [cit. 26. 10. 2009]. Dostupné z <http://www.cko.cz/>. 2 spoluzakladatelem; Severočeské filharmonie15 – sólista; Karlovarského symfonického orchestru16 – sólista; Symfonického orchestru českého rozhlasu17 – sólista a Podkrkonošského symfonického orchestru18 – sólista. Svoji práci jsem