Státní oblastní archiv v Plzni - 5. odd ělení Velkostatek Teplá (1496) 1558 - 1886 I n v e n t á ř EL NAD č. : 312 AP.: 670 Ivo Kadlec _____________________________________________________________________________________ Klášter u Nepomuku 2012 OBSAH Úvod I. Vývoj p ůvodce archivního fondu 3 II. Vývoj a d ějiny archivního fondu 13 III. Archivní charakteristika archivního fondu 15 IV. Stru čný rozbor obsahu archivního fondu 16 V. Záznam o uspo řádání archivního fondu a zpracování archivní pom ůcky 19 Seznam použitých pramen ů a literatury 20 Přílohy: P říloha č. 1: Struktura archivního fondu 22 P říloha č. 2: Česká a n ěmecká či dnes nepoužívaná místní jména 23 Příloha č. 3: Konkordan ční tabulky 33 Inventární seznam KNIHY: A) Ve řejná agenda a) Panství Teplá 41 b) Statek Krukanice 62 SPISOVÝ MATERIÁL: a) Registraturní pom ůcky 64 b) Spisy 65 ÚČTY: Ú čty politické a soudní agendy 65 MAPY: Katastrální mapy 66 Rejst řík zem ěpisný 67 Tiráž 69 - 2 - I. Vývoj p ůvodce archivního fondu Velkostatek Teplá se nacházel okolo stejnojmenného premonstrátského kláštera, odkud byl centráln ě spravován. Rozsah tohoto feudálního statku zahrnoval území dnešního Plze ňského a Karlovarského kraje a zasahoval do bývalých okres ů Plze ň-sever, Tachov, Cheb a Karlovy Vary. Řád premonstrát ů, neboli " řeholních kanovník ů v Prémontré" byl založen v roce 1121 sv. Norbertem a jeho druhy v severní Francii v kraji mezi Laon a Soisson na míst ě Prémontré. Odtud se pozd ěji rozší řil do st řední Evropy. Roku 1143 bylo založeno opatství na Strahov ě, odkud byli premonstráti vysláni do nov ě založené fundace. Založení premonstrátského kláštera Teplá a jeho po čátky jsou, jak známo, úzce spjaty s osobou blahoslaveného Hroznaty z Ovence (dnešní Bubene č u Prahy) a jeho rodu (v ženském klášte ře premonstrát ů Chot ěšov p ůsobily jeho sestry Vojslava a Jitka). K založení Teplé došlo dle dochovaných zpráv kolem roku 1193 a jednalo se o poslední premonstrátskou fundaci na území Čech. Pro její zbudování bylo vybráno místo nacházející se asi 2 kilometry od již tehdy existující tržní osady Teplá, která stála podél kupecké stezky dále do vnitrozemí. Hroznat ův rod pocházel z oblastí okolo Litom ěřic, kde se pravd ěpodobn ě pozd ější zakladatel kláštera narodil. V pr ůběhu času bylo p řeneseno t ěžišt ě moci na Tepelsko. Obyvatelstvo, jež osidlovalo okolní oblast, bylo čist ě české národnosti a ke germanizaci území došlo pozd ěji. Po založení kláštera složil blahoslavený Hroznata řeholní sliby a stal se jedním z brat ří. Jakožto bývalý vlastník m ěl pod kontrolou správu klášterních statk ů, čímž zajiš ťoval hospodá řské zázemí kláštera, zatímco duchovní život premonstrátů v Teplé vedl opat Jan, s nímž se však nez řídka bývalý majitel panství dostával do spor ů, které posléze p řinutily zakladatele fundace klášter na čas opustit. Obdobn ě jako u pozemkového vlastnictví jiných klášter ů byla držba premonstrát ů zpo čátku rozt říšt ěná a v pr ůběhu 13. až 15. století docházelo k její arondaci. Základ klášterního panství tvo řil n ěkdejší Hroznat ův pom ěrn ě rozsáhlý feudální statek a jeho rozsah se postupem času m ěnil. Již blahoslavenému Hroznatovi se poda řilo díky zásluhám v ůči králi P řemyslu I. Otakaru p řipojit Hrozn ětínsko, které bylo posléze osidlováno n ěmecky mluvícím obyvatelstvem. Po jeho skonu se dostává správa pozemkové držby a s tím související koup ě pozemkového vlastnictví do rukou opat ů jakožto hlavních klášterních p ředstavených. Roku 1233 se opatu Janovi poda řilo p řikoupit Vidžínský újezd sestávající se z pásu 16 či 17 osad p ři severovýchodní a východní hranici tehdejšího správního obvodu kláštera a zárove ň premonstráti odkoupili od pražského komtura n ěmeckých rytí řů faru ve Vidžín ě s Beranovem a dále faru v Úterý. Celkov ě - 3 - tak na základ ě konfirmace papeže Řeho ře X. z roku 1273 pat řilo klášteru 84 lokalit a zm ěny teritoriálního rozsahu pokra čovaly i ve 14. století . Ve stejné dob ě došlo též k rozvoji m ěsta Teplá. Ta existovala již p řed založením kláštera. Tehdy se však v on ěch místech nacházela pouze trhová osada p ři cest ě z Chebu do Prahy, kterou protékala na stejnojmenná říčka. Po čátkem 14. století, když se Chebsko stalo sou částí českého státu, strategický význam Teplé a jejího okolí poklesl a tento úpadek pokra čoval dále b ěhem morové epidemie v letech 1380 - 1381. K novému popula čnímu nár ůstu došlo pak až v 16. století v souvislosti s novým pr ůnikem n ěmeckého obyvatelstva. Pokusy jak napravit neblahou demografickou a hospodá řskou situaci jsou nicmén ě spjaty již s osobou opata Bohuše, který roku 1385 obda řil obyvatele m ěsta Teplé mnohými svobodami týkající se zejména obchodních záležitostí, a tak se m ěsto mohlo hospodá řsky i nadále rozvíjet. Morová epidemie, která roku 1381 zastihla klášter premonstrát ů spolu s celým jemu náležejícím panstvím, si vyžádala mnoho lidských život ů v četn ě tehdejšího opata He řmana a velmi negativním zp ůsobem se projevila na hospoda ření velkostatku. Ztráty na lidských životech pak m ěly za následek, že n ěkteré vesnice z ůstaly po této události zcela liduprázdné. He řman ův nástupce opat Bohuš z Ot ěšic ve snaze řešit neut ěšenou hospodá řskou situaci nabídl neobd ělávanou p ůdu n ěmeckým osadník ům, kte ří zapustili na klášterním velkostatku své rodové ko řeny. Vlastní rozsah klášterních pozemk ů rozší řil koupí osady Plá ň a dále pe čoval o rozvoj vsí na velkostatku. Zejména je p ři této p říležitosti vhodné p řipomenout Teplou, která byla tehdy zmítaná národnostními rozpory projevujícími se zejména v otázce bohoslužebného jazyka, a Jankovice, kterým byla ud ělena m ěstská privilegia. Se jménem Bohuše z Ot ěšic jsou spjata i jména dalších lokalit, k nimž pat řil bez pochyby i Mnichov, kde hodlal opat Bohuš rozvíjet t ěžbu cínových rud, a č tato aktivita nep řinesla o čekávaný užitek. Husitské války nem ěly na hospoda ření kláštera natolik devastující dopad jako v p řípad ě jiných sakrálních objekt ů. Žádná husitská výprava neúto čila p římo na klášter, a tak jediný, kdo plenil v okolí kláštera, byla "spojenecká" k řižácká vojska b ěhem svého pobytu v tábo ře v okolí Tachova roku 1427. Proti své vrchnosti se b ěhem celého období revoluce nevzep řeli dokonce ani poddaní z obce Úterý, kte ří vesm ěs p řijali Husovo u čení. Jedinou podstatnou zm ěnou teritoriálního rozsahu pozemkové držby se tak ve 30. letech 15. století stal pouze odprodej vzdáleného Hrozn ětínska. Díky mnoha okolnostem tak byla v pohusitském období Teplá nejvýznamn ějším premonstrátským klášterem v Čechách a až do 16. století pomáhala udržovat ostatním českým klášter ům řeholní život. Zárove ň p řetrvávaly i za krále Ji řího z Pod ěbrad pom ěrné úzké vztahy mezi klášterem a kališníky, což se projevilo n ěkolikrát p římou podporou královy politiky ze strany kláštera. Opat Zikmund Hausmann nastoupil do ú řadu ve stejný rok jako Ji ří z Pod ěbrad. A čkoliv - 4 - dosud nebylo možno prokázat, zda se ze strany opata Hausmanna objevovaly n ějaké náznaky sympatií k Ji řího utrakvismu, vzájemné vztahy t ěchto dvou osob je možno hodnotit jako velmi korektní. Za sv ůj kladný vztah k českému králi však vzbudil opat nelibost ze strany papeže, který jej uvrhl do kladby. Tato skute čnost vzáp ětí posloužila okolní šlecht ě jako záminka pro útok na klášter, protože jeho statky byly prohlášeny na propadlé. Příležitosti, která se naskytla, se náhle chopili páni z Plavna a ze Švamberka. První p řepad se uskute čnil roku 1467 a o rok pozd ěji si Jind řich mladší z Plavna zabral a ke svému panství v Be čov ě p řipojil Babice, Bohuslav, Číhanou (okr. Karlovy Vary), Hošt ěc, Jankovice, Popovice, Rájov, Rankovice, Rödl ův mlýn, Rynoltov, Štír ův mlýn a Tisovou. Jiný český šlechtic Bohuslav ze Švamberka se mezitím zmocnil m ěsta Úterý a vsí K řivce a Olešovice. Když se však po nátlaku papeže obrátil opat proti Ji římu, od klášterního majetku byl odtržen Poutnov a dále nechal král zastavit ves Čer ňovice a na ves Ostrovce uvalil poplatky ve výši 150 zlatých. Opat Zikmund, který sv ůj ú řad zastával po 48 let, se však t ěšil p řízni dalšího českého krále Vladislava Jagellonského, který klášter osvobodil na 15 let od daní do královské komory a umožnil otev řít krom ě již existujících zlatých dol ů i st říbrné doly v Pramenech. Na druhou stranu byl opat stále ve sporu s tepelskými m ěšťany, kterým odep řel právo stav ět si hradby. Nap ětí mezi klášterem a m ěstem Teplá se posléze vyhrotilo za Zikmundova nástupce Petra II. Následný spor sice vy řešil král ve prosp ěch kláštera, avšak tepelští vyzvali opata k dalšímu vyjednávání a p ři té příležitosti jej zajali a cht ěli si na n ěm vynutit ústupky ve sv ůj prosp ěch. Zásahem českých poddaných z obce Vidžín bylo sice dosaženo jeho vysvobození, avšak opat již pokro čilejšího v ěku nedlouho po tomto incidentu zem řel. S rozvojem m ěsta Teplé v pohusitském období pln ě souviselo osidlování obyvatelstva německými osadníky. K obdobnému jevu docházelo taktéž v obci Mnichov. Tato obec byla ozna čována od poloviny 15. století jako m ěste čko. Roku 1437 obdrželi Mnichovští od panovníka právo svobodného odkazu majetku a roku 1493 obec získala od panovníka právo vyráb ět slad a va řit pivo, z řídit si masné krámy a obchodovat s se zbožím. Do klášterního hospoda ření zasahoval i Petr ův nástupce opat Antonín, který nechal postavit nový mlýn. Jeho p římá kontrola tepelské pozemkové držby však byla náhle ukon čena tehdejším nejvyšším kanclé řem Hanušem Pluhem z Rabštejna, který Teplou dostal do opravy.