THAYENSIA (ZNOJMO) 2018, 15: 193–248. ISSN 1212-3560 CHROSTÍCI (INSECTA, TRICHOPTERA) NárodNích parků podyjí/ThayaTal a vybraNých lokaliT ZNojemska CADDISFLIES (INSECTA, TRICHOPTERA) OF PODYJÍ/THAYATAL NATIONAL PARKS AND THE ZNOJMO DISTRICT (CZECH REPUBLIC, AUSTRIA) Petr K o m z á k 1 & Pavel C h v o j k a 2 1 Povodí Moravy, s. p., Dřevařská 11, CZ–602 00 Brno; [email protected] 2 Národní muzeum, entomologické oddělení, Cirkusová 1740, CZ–193 00 Praha 9; [email protected] Abstract: This study presents the results of the Trichoptera research in Podyjí National Park and the Znojmo District (Czech Republic), and Thayatal National Park (Austria). Altogether 140 spe- cies were recorded at the 149 sites investigated: 130 species from Podyjí NP, 89 species from the remainder of the Znojmo District, and 35 species from Thayatal NP. The total number of species recorded is rather high, reaching 54% of all Trichoptera known from the Czech Republic, and thus the studied area is comparable with some Czech mountain areas with the highest known Trichop- tera diversity. Two species, Orthotrichia angustella (McLachlan) and Oxyethira tristella Klapálek, were rediscovered in the Czech Republic. Several Red List species were recorded: Agapetus la- niger (Pictet), Allotrichia pallicornis (Eaton), Hydroptila angustata Mosely, Orthotrichia tragetti Mosely, Cyrnus crenaticornis (Kolenati) (all classified as endangered) were found in Podyjí NP, and the critically endangered Tinodes kimminsi Sýkora in the Thayatal NP. Four vulnerable species, Rhyacophila hirticornis McLachlan, Limnephilus incisus Curtis, Ceraclea fulva (Rambur), and C. senilis (Burmeister) were recorded. Key words: Trichoptera, faunistics, Podyjí National Park, Znojmo District, Czech Republic, Tha- yatal National Park, Austria ÚVOD Studium řádu Trichoptera (chrostíci) má na území České republiky velmi dlouhou tradici, která sahá až do poloviny 19. století (CHVOJKA & KOMZÁK 2008). Z ČR je známo 259 druhů chrostíků, 244 z Čech a 229 z Moravy (CHVOJKA et al. 2016, KOM- ZÁK & Kroča 2018). Podle aktuálního červeného seznamu druhů České republiky (CHVOJKA & KOMZÁK 2017) je 8 druhů považováno za vyhynulé (RE) a 57 druhů je v některé z kategorií obecného ohrožení (16 kriticky ohrožených – CR, 19 ohrože- 193 ných – EN, 22 zranitelných – VU). U 8 druhů nám chybí dostatek informací k hod- nocení (DD) a dalších 40 druhů je řazeno k téměř ohroženým (NT). Výzkumu chrostíků na Znojemsku (včetně Národního parku Podyjí) byla však v minulosti, na rozdíl od jiných oblastí naší republiky, věnována jen velmi malá pozornost. Na území podél státní hranice s Rakouskem k tomu v druhé polovině 20. století přispěly i geopolitické důvody. Na začátku devadesátých let byl na přírodo- vědně nejcennější části území vyhlášen Národní park Podyjí, na který na rakouské straně navazuje Národní park Thayatal (vyhlášený v roce 2000). Přesto zde nebyl v minulosti proveden systematický faunistický průzkum chrostíků a až do devade- sátých let 20. století byl z celého Znojemska publikován pouze nález 4 druhů z Dyje ve Znojmě a v Podhradí nad Dyjí (dříve Frejštejně) (OBR 1969). Tato data pocházejí z průzkumu chrostíků tehdejšího Brněnské kraje, prováděného profesorem Obrem v roce 1959. Průzkum zahrnoval celkem 47 lokalit, z nichž 4 jsou na Znojemsku. V roce 1993 proběhl monitoring kvality vody v malých tocích NP Podyjí a v letech 1994–1995 monitoring kvality vody v pramenech NP Podyjí (Pařil & Sukač 1997). Cílem obou průzkumů bylo zejména zhodnocení kvality vodních biotopů bez důrazu na získání relevantních faunistických údajů. V letech 1991–1994 byl prováděn prů- zkum vlivu Vranovské přehrady na hydrobiologii řeky Dyje v NP Podyjí (Kubíček et al. 1999; Helešic et al. 2001). V rozsáhlém materiálu bylo určeno 32 druhů chro- stíků obývajících úsek řeky Dyje mezi Podhradím nad Dyjí a Znojemskou nádrží. Vzhledem k hydrobiologickému zaměření práce nebyl však ověřen výskyt všech druhů nálezy zralých kukel nebo odchytem dospělců. Orientační trichopterologický průzkum zaměřený na získání relevantních faunistických údajů v NP Podyjí proběhl v 90. letech (Chvojka, nepubl.). Publikovány byly pouze údaje k rozšíření vybraných druhů rodu Hydropsyche a Potamophylax cingulatus alpinus (CHVOJKA & NOVÁK 2001). Výsledky ročního sledování chrostíků chytaných na světlo u Dyje v Harde- ggu publikoval Waringer (2003). V získaném materiálu určil 62 druhů chrostíků, což je doposud nejrozsáhlejší soupis chrostíků ze studované oblasti. V poslední době probíhal, v rámci diplomových a dizertačních prací na Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, výzkum makrozoobentosu Gránic- kého a Klaperova potoka a zejména vlivu vysychání toku na vodní bezobratlé včetně chrostíků (22 zjištěných taxonů – řezníčková et al. 2007, 2013). Pichler-Scheder & gumpinger (2016) studovali vliv intenzivního využívání krajiny na fyzikálně chemické parametry, mikrobiologii a společenstva makrozoobentosu toků Fugnitz a Kajabach. V obou případech zjistili výrazný negativní vliv lidské činnosti (inten- zivního zemědělství u toku Fugnitz, respektive rybničního hospodaření u potoka Ka- jabach), který je však výrazně zmírněn v dolních přirozených a hluboce zaříznutých úsecích toků v NP Thayatal. Je uvedeno několik druhů chrostíků determinovaných pouze na základě larválního materiálu, z publikace však není zřejmé, které z druhů byly zaznamenány na lokalitách v NP Thayatal. Průběžně byly publikované i někte- ré zajímavé nálezy ze současného průzkumu: Agrypnia varia (CHVOJKA & KOMZÁK 2008), Setodes punctatus (CHVOJKA et al. 2009), Rhyacophila hirticornis (CHVOJKA et al. 2016), Orthotrichia angustella a Oxyethira tristella (KOMZÁK & Kroča 2018). Druhy Brachycentrus maculatus a Hydropsyche fulvipes jsou bez udání konkrétních nálezových dat zmíněny v publikaci věnované přírodovědným zajímavostem Zno- jemska (KOMZÁK 2008). 194 Hlavním cílem této práce je prezentace výsledků průzkumu chrostíků NP Podyjí v letech 2009–2014 a NP Thayatal v roce 2014. To je doplněno o shrnutí všech dostup- ných a dosud nepublikovaných nálezů z území NP Podyjí, Znojemska a NP Thaya- tal, spolu s přehledem literárních údajů vztahujících se k tomuto území. MATERIÁL A METODIKA Systematický průzkum NP Podyjí, při kterém byla získána podstatná část materiá- lu, probíhal v letech 2009–2014. V roce 2014 byl průzkum rozšířen i na území NP Thayatal (obr. 1). Záměrem bylo pokrytí co nejširšího spektra mokřadních biotopů od vlastního toku řeky Dyje, jeho přítoků a pramenišť až po nádrže, rybníky a tůně. Při sběru byly využity standardní entomologické metody. Hlavní důraz byl kladen na dospělce (popřípadě zralé kukly), jejichž sběr a determinace, narozdíl od sběru a determinace larev, poskytují spolehlivé faunistické údaje. Imaga byla lovena smy- kem entomologickou síťkou na pobřežní vegetaci, individuálním sběrem z vegetace a v omezeném rozsahu i odchytem na světlo a do Malaiseho pastí. Larvy a kukly byly z vodních biotopů sbírány ruční síťkou na bentos (případně cedníkem) nebo individuálně ze substrátu. Materiál byl fixován v 70–80 % alkoholu, pro determinaci Obr. 1. Mapa Znojemska s vyznačením hranic NP Podyjí (včetně ochranného pásma) a NP Thayatal. Fig. 1. Map of the Znojmo District with the Podyjí NP (including its buffer zone) and the Thayatal NP boundaries. 195 některých druhů bylo nutné genitálie projasnit v 10 % roztoku KOH (viz např. MA- licky 2004). Dokladový materiál je uložen v 70 % alkoholu. Obdobné metody byly použity i při sběrech na ostatním území Znojemska. V roce 2001 byly navíc na několika místech v NP Podyjí zkoušeny padací pasti, zavěšené na stromech nad vodou v místech, kde dochází často k pohybu dospělců. Kromě ma- teriálu odloveného oběma autory v rozmezí let 1992–2018, bylo zpracováno i větší množství materiálu od řady jiných sběratelů. Ze tří lokalit (Staré vinice, Feliciino údolí a Znojmo – Na Vyhlídce) pochází rozsáhlý materiál od J. Šumpicha z celoroč- ního odchytu do světelného lapače. Správa NP Podyjí poskytla suchý materiál z pře- nosných světelných lapačů (instalovaných 5 × ročně v období květen–září, vždy na jednu noc v letech 2011 a 2012) použitých při sledování vlivu prosvětlení lesních porostů na faunu a flóru v rámci projektu L. Čížka (Entomologický ústav Biologic- kého centra Akademie věd ČR). Lapače byly umístěny v různých typech porostů podél řeky Dyje. Pro účely této práce byl revidován i dostupný materiál dospělců, získaných S. Ob- rem při průzkumu tehdejšího Brněnského kraje v roce 1959, který je uložen v Ústa- vu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Bohužel se nezachovaly jarní vzorky (květen, červen) a k dispozici byly jen vzorky z období červenec–říjen. Seznam lokalit V této práci jsou shrnuty údaje z celkem 149 lokalit situovaných na různých typech mokřadních biotopů a v malé míře i na terestrických stanovištích, kde byl mate- riál z širšího okolí získán odchytem na světlo. Seznam lokalit je rozdělen na území NP Podyjí (včetně ochranného pásma – 85 lokalit), NP Thayatal (12 lokalit) a ostatní území Znojemska (52 lokalit). Lokalita Znojmo – Na Vyhlídce je, ačkoliv leží těsně za hranicí ochranného pásma, přiřazena k NP Podyjí. V práci jsou uvedeny i údaje z lokalit Dyje J od Jevišovky, Jevišovka J od Jevišovky a PP Slanisko Novosedly, které leží těsně za hranicemi okresu Znojmo a navazují na lokality výše proti proudu toků. U jednotlivých lokalit je uvedeno pořadové číslo lokality, název lokality (pokud možno vztažený k určitému mokřadnímu biotopu), nadmořská výška, katas- trální území (u lokalit ležících