Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Historický ústav Církev československá na jiţní a jihovýchodní Moravě v letech 1939-1945 (magisterská diplomová práce) Dagmar Kulaviaková Vedoucí práce: prof. PhDr. Jiří Hanuš, Ph.D. Brno 2010 Prohlašuji, ţe jsem magisterskou diplomovou práci vypracovala samostatně a uvedla všechnu pouţitou literaturu a prameny. 30. dubna 2010 …………………………………. Poděkování Ráda bych na začátku mé práce poděkovala Mgr. Martině Kotlíkové, Mgr. Ivě Pospíšilové, PhDr. Jitce Balatkové a vedoucímu mojí práce prof. PhDr. Jiřímu Hanušovi, Ph.D. za vţdy ochotnou pomoc a uţitečné rady. Děkuji rovněţ všem pracovníkům v archivech, duchovním, mojí rodině a pamětníkům, kteří se mi se svými leckdy nelehkými vzpomínkami svěřili. Velký dík také patří mému dědečkovi Ing. arch. Františku Zachovalovi, jenţ mě k lásce k historii přivedl. OBSAH 1 ÚVOD ........................................................................................................................... 6 2 CÍRKEV ČESKOSLOVENSKÁ NA ÚZEMÍ CELÉ REPUBLIKY ................... 10 2.1 Vývoj do konce září 1938 ....................................................................................... 10 2.2 Vývoj od konce září 1938 do května 1945 ............................................................ 11 3 CÍRKEV ČESKOSLOVENSKÁ NA JIŢNÍ A JIHOVÝCHODNÍ MORAVĚ ... 20 3.1 Vývoj do konce září 1938 ....................................................................................... 20 3.1.1 Náboţenská obec Bzenec .................................................................................. 20 3.1.2 Náboţenská obec Hodonín ................................................................................ 21 3.1.3 Náboţenská obec Hovorany .............................................................................. 22 3.1.4 Náboţenská obec Kyjov .................................................................................... 23 3.1.5 Náboţenská obec Uherský Brod ....................................................................... 25 3.1.6 Náboţenská obec Zlín ....................................................................................... 26 3.1.7 Náboţenská obec Znojmo ................................................................................. 28 3.2 Vývoj od konce září 1938 do května 1945 ............................................................ 31 3.2.1 Náboţenská obec Bzenec .................................................................................. 31 3.2.2 Náboţenská obec Hodonín ................................................................................ 34 3.2.3 Náboţenská obec Hovorany .............................................................................. 36 3.2.4 Náboţenská obec Kyjov .................................................................................... 38 3.2.5 Náboţenská obec Uherský Brod ....................................................................... 41 3.2.6 Náboţenská obec Zlín ....................................................................................... 45 3.2.7 Náboţenská obec Znojmo ................................................................................. 49 4 ODBOJ PŘÍSLUŠNÍKŮ CÍRKVE ČESKOSLOVENSKÉ A JEJÍ OBĚTI ZA VÁLKY .......................................................................................................................... 54 4.1 Zahraniční odboj .................................................................................................... 54 4.2 Na území Protektorátu Čechy a Morava .............................................................. 54 4.3 Na jiţní a jihovýchodní Moravě ............................................................................ 59 4.3.1 Náboţenská obec Bzenec .................................................................................. 59 4.3.2 Náboţenská obec Hodonín ................................................................................ 67 4.3.3 Náboţenská obec Hovorany .............................................................................. 69 4.3.4 Náboţenská obec Kyjov .................................................................................... 69 4.3.5 Náboţenská obec Uherský Brod ....................................................................... 75 4.3.6 Náboţenská obec Zlín ....................................................................................... 84 4.3.7 Náboţenská obec Znojmo ................................................................................. 88 5 ZÁVĚR ....................................................................................................................... 89 6 SUMMARY ................................................................................................................ 94 7 SEZNAM POUŢITÝCH PRAMENŮ A LITERATURY ...................................... 95 7.1 Prameny – archivy .................................................................................................. 95 7.2 Soudobé prameny a periodika ............................................................................... 96 7.3 Prameny – osobní svědectví ................................................................................... 97 7.4 Prameny - elektronické zdroje (stav k dubnu 2010) ........................................... 97 7.5 Literatura ................................................................................................................ 97 8 SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................. 100 9 TEXTOVÁ PŘÍLOHA ............................................................................................ 101 10 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA ...................................................................................... 104 1 ÚVOD Je aţ symbolické, ţe dobou zrodu této diplomové práce, nazvané Církev československá na jiţní a jihovýchodní Moravě v letech 1939-1945, je rok 2010. Rok, kdy si v lednu Církev československá husitská1 připomněla devadesáté výročí svého vzniku. Rok, kdy od konce druhé světové války a od hrůz, které za války proţívali i věřící Církve československé (CČS), uplynulo šedesát pět let. Předkládaná práce právě i na základě těchto dvou výročí chce osvětlit, jak se tehdejší mladá národní církev vypořádala se šestiletým německým útlakem. A to nejenom v rovině fungování jednotlivých farností, ale především z hlediska ţivota několika desítek věřících i farářů, kteří represáliím od Němců byli vystavováni na kaţdém kroku. Kromě faktu dvou významných výročí mě k napsání této práce motivovala skutečnost, ţe přestoţe, jak uţ jsem zmínila, Církev československá husitská v letošním roce slaví jiţ devadesáté výročí svého trvání, smutné období let 1939-1945 je v její historii zastřeno značným tajemstvím. Kromě několika málo stránek v publikacích, které se věnují obecně historii CČS, a hodně úzce geograficky zaměřeným knihám,2 jsem k tomuto tématu našla jen magisterskou oborovou práci Martiny Kotlíkové. Ta mapuje CČS v letech 1938-1945 na Ostravsku a sleduje její proměny poté, co některé farnosti přešly pod polský, jiné pod německý zábor a část náboţenských obcí zůstala v Protektorátu Čechy a Morava. Pod dojmem této práce a se zájmem, který ve mně vţdy druhá světová válka vzbuzovala, jsem se také rozhodla zaměřit svou pozornost na válečné roky 1939-1945, ale nesnaţila jsem se pouze popsat, jak církev na vytipovaném území za války fungovala, ale důraz jsem kladla na její roli v odboji. Právě činnosti škodit Němcům co nejvíce se totiţ věnovala za války řada příslušníků CČS, ale jejich jména i osudy byly zapomenuty, a co hůř vlastně nikdy nevešly na světlo. Církev československá sice chtěla v sedmdesátých letech vydat publikaci, která by se věnovala církevnímu odboji a 1 Přívlastek husitská získala československá církev na VI. řádném sněmu církve v říjnu 1971. Viz: SALAJKA, Milan: Portrét Církve československé husitské. Praha 2007, s. 32. 2 Jedná se například o tyto regionální publikace: HOREK, Oldřich: Historie Církve československé v Rakovníku. Rakovník 2000. SLADKOWSKI, Marcel: Církev československá husitská ve Zlíně 1935- 2005. Zlín 2005. PLHÁK, Jiří: 80 let náboţenské obce Církve československé husitské ve Vysokém Mýtě 1921-2001. Vysoké Mýto 2001. 6 perzekuovaným kněţím,3 ale k jejímu napsání nikdy nedošlo. Dodnes tak vlastně CČS má ve své devadesátileté historii k tomuto tématu dluh, který se předkládaná práce snaţí trochu splatit. Protoţe CČS měla náboţenské obce po celém Československu (a jednu také ve Vídni), nebylo moţné se vzhledem k rozsahu diplomové práce věnovat celému tomuto území konkrétněji, a proto jsem se rozhodla zaměřit svou pozornost pouze na jednu z diecézí CČS. A protoţe jsem z Moravy, vybrala jsem si moravskou diecézi. I zde jsem ale narazila na problém příliš širokého záběru, neboť pod moravskou diecézi spadalo před válkou padesát šest náboţenských obcí, 4 takţe jsem se rozhodla geografické vymezení práce ještě zúţit. Pro oblast jiţní a jihovýchodní Moravy, pod kterou jsem konkrétně zahrnula sedm náboţenských obcí, jsem se rozhodla především pod dojmem z knihy od Františka Vaška a Zdeňka Štěpánka Trnitá cesta moravského duchovenstva (1939-1945), která zmiňuje faráře z CČS, kteří právě na jiţní a jihovýchodní Moravě působili a kteří byli zapojeni v odboji. Jak uţ jsem se zmínila, pod oblast jiţní a jihovýchodní Moravy jsem zahrnula sedm náboţenských obcí – Bzenec, Hodonín, Hovorany, Kyjov, Uherský Brod, Zlín, Znojmo – kterým jsem se v práci detailněji věnovala. Při vybírání jednotlivých náboţenských obcí jsem se řídila nejenom jejich