OKRES ROKYCANY CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âR PLZE≈SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko 1 OKRES ROKYCANY Území okresu Rokycany se rozkládá 2,5 km JJV od obce M‰eno. Jedná se severozápadnû od mûsta Plznû. Má o kfiiÏovatku polních cest 400 m SV od rozlohu 575,07 km2 a Ïilo v nûm 45 738 Tûnovické skály (579,6 m n. m.) 49° (k 31. 12. 2001) obyvatel pfii hustotû 38’ 12’’ s. ‰. a 13° 38’ 16’’ v. d. zalidnûní 80 obyvatel na km2. Geograficky je okres ohraniãen to- Plocha okresu se podobá elipse s del- kem Berounky na severozápadní hra- ‰í osou ve smûru S–J. Okres Rokycany nici, západním okrajem Kfiivoklátska, sousedí s pûti okresy – na severu s okre- jihozápadním okrajem Brd a v˘chod- sy PlzeÀ-sever a Rakovník, na západû ním okrajem PlzeÀské kotliny. Nad- s okresem PlzeÀ-sever, na v˘chodû mofiská v˘‰ka se pohybuje mezi 249 m s okresy Beroun a Pfiíbram, na jihu a ji- v místû, kde Berounka pod obcí âilá hozápadû s okresem PlzeÀ-jih. Napfiíã opou‰tí území okresu, a 718,1 m na kó- okresem probíhají dvû mezinárodnû v˘- tû Brno ve skupinû Radãe. znamné komunikace – dálnice D5 spo- Severní polovina okresu s pahorka- jující PlzeÀ s Prahou a Ïeleznice ã. 170 tinn˘m a vrchovinn˘m georeliéfem se ve smûru Praha – PlzeÀ – Schirding. podobá ãlenité kfie, sklonûné od jihu, Nejzápadnûj‰í bod okresu se nachá- od skupiny Radãe, k severu do údolí Be- zí v lese 1,5 km JZ od obce Ejpovice rounky. âlenitost této ãásti krajiny okre- a asi 400 m JV od kóty Na Pohodnici su zvy‰ují zafiíznuté toky ZbiroÏského (498,6 m n. m.) 49° 44’ 23’’ s. ‰. a 13° potoka, Radnického potoka a Beroun- 29’ 44’’ v. d. Nejsevernûj‰í bod leÏí ky od Darové aÏ po Liblín. SeverojiÏní v údolí fieky Berounky severnû od Hra- úseky uveden˘ch tokÛ prozrazují pre- di‰tû nad Berounkou 49° 58’ 08’’ s. ‰. dispozice tektoniky alpínského vrásnû- a 13° 43’ 27’’ v. d. Nejv˘chodnûj‰í bod ní. JiÏní polovina okresu je v˘raznou 1 Údolí Berounky u PR Tfií- manské skály. okresu je na severním okraji obce kotlinou se stfiedem kolem Rokycan ve Drozdov (okr. Beroun), tûsnû vedle há- v˘‰kách kolem 380 m n. m., obestoupe- Na pfiedcházející stranû: Havlova jovny 49° 52’ 06’’ s. ‰. a 13° 50’ 08’’ nou ze v‰ech stran vrchy aÏ o 350 m vy‰- skála nad Berounkou u Liblína. v. d. NejjiÏnûj‰í bod okresu se nachází ‰ími. Na severu je to Hradi‰tû nad Bfie- 378 RO 2 Okres Rokycany ZVLÁ·Tù CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ, P¤ÍRODNÍ PARKY A PAMÁTNÉ STROMY RO 3 379 PlzeÀsko a Karlovarsko KRAJINN¯ POKRYV zinou (618,8 m n. m.), na severov˘chodû n. m.) nad Stra‰icemi, na jihov˘chodû Brno ve skupinû Radãe (718,1 m n. m.), Okrouhlík (707,5 m n. m.) nad Tro- na v˘chodû TrhoÀ (624,2 m n. m.) nad kavcem, tûsnû za hranicemi okresu, na Holoubkovem, Îìár (629,5 m n. m.) jihu Kotel (575,3 m n. m.) a na zápa- avzdálenûj‰í Ostr˘ vrch (641,4 m dû âilina (523,4 m n. m.). Kotlino- 380 RO 4 Okres Rokycany 1 vit˘ charakter této poloviny okresu re- mofiského pÛvodu. Kromû klastick˘ch spektují i vodní toky, smûfiující do Ro- hornin (bfiidlic, pískovcÛ) jsou zde kycanské kotliny od severu, v˘chodu v minulosti tûÏená loÏiska Ïelezn˘ch a jihu. Hlavní tok tvofiící vodní osu rud. Sedimenty ordoviku jsou neoby- kotliny – Klabava (v horní ãásti zvaná ãejnû bohaté na fosilie, pfiedev‰ím tri- PadrÈsk˘ potok) – pfiitéká od v˘chodu. lobity a graptolity v blízkém okolí Ro- Ze severov˘chodu pfiitéká Holoubkov- kycan a M˘ta. ¤ada nalezi‰È je svûtovû sk˘ potok, od severu Oseck˘, od jihu proslul˘ch. Ve svrchním kambriu dal men‰í Rakovsk˘ potok. mohutn˘ suchozemsk˘ vulkanismus Celkovû je vy‰‰í v˘chod okresu, kte- vzniknout kfiivoklátsko-rokycanskému r˘ má vrchovinn˘ charakter (Brdy a Ra- komplexu na severov˘chodû okresu, deãská vrchovina), západ spadající do zvelké ãásti na území CHKO Kfiivo- oblasti PlzeÀské pahorkatiny má pahor- klátsko. Vulkanity ordovického stáfií katinn˘ charakter. jsou známé z okolí M˘ta a Cheznovic. Zregionálnû-geologického hlediska Jezerní a fiíãní usazeniny karbonu se je v okresu Rokycany zastoupeno svrch- uloÏily na zvrásnûné pevné horninové ní proterozoikum a spodní paleozoikum podloÏí, jsou v‰ak zachovány jen v tek- Barrandienu, platformní svrchní karbon tonicky zaklesl˘ch krách. Plo‰nû nej- arelikty tfietihorních fiíãních usazenin. vût‰í a tektonicky sloÏitá radnická pánev Svrchní proterozoikum tvofií chlori- a men‰í pánev miro‰ovská obsahují ticko-sericitické bfiidlice a droby, tj. dfiíve tûÏené sloje ãerného uhlí. TûÏba hlubokomofiské usazeniny, doprováze- poskytla bohaté a závaÏné nálezy kar- né men‰ími tûlesy bazick˘ch v˘levn˘ch bonské flóry a fauny z jílovcÛ, pra- hornin (tzv. spilitÛ) a silicitÛ. Protero- chovcÛ a sopeãn˘ch tufÛ z blízkosti zoikum tvofií nejstar‰í dochoval˘ hor- radnick˘ch slojí. Relikty karbonsk˘ch ninov˘ komplex v severozápadní a jiÏní usazenin se nalézají také u Holoubkova ãásti okresu. Toto kadomsky zvrásnûné aTû‰kova. Slepence karbonského stáfií strukturní patro tvofií podklad vût‰iny vokolí Vranovic jsou zlatonosné. Ter- mlad‰ích geologick˘ch jednotek. ciérní fiíãní písky a ‰tûrky jsou zachová- Do spodního paleozoika patfií sle- ny jen jako drobné denudaãní relikty pence, pískovce a v malé mífie také v okolí Klabavy. jílovité bfiidlice kambrického stáfií, na Granitoidy nalezneme na území nûkter˘ch místech s bohatou mofiskou okresu jen v drobn˘ch tûlesech v okolí faunou (okolí Podmokel, Biskoupek Litohlav a Bezdûkova. aMedového Újezda). RovnûÏ usazeni- Západní ãást území okresu Rokyca- 1 ¤eka Berounka tvofií severozá- ny spodního a stfiedního ordoviku jsou ny leÏí podle Quitta, E. (1971), v mír- padní hranici okresu Rokycany. RO 5 381 PlzeÀsko a Karlovarsko nû teplé klimatické oblasti, která je zde stfiídavû prolínají s illimerick˘mi a hy- typická tepl˘m a such˘m létem a mír- dromorfními pÛdami. Nasycená hnûdá nû teplou a velmi suchou zimou. Smû- pÛda (kambizem typická a rubefikova- rem k v˘chodu a severov˘chodu (do ná) vznikla na svahovinách kysel˘ch oblasti Brd) pfiechází mírnû teplá kli- a neutrálních intruzív, bfiidlic a drob matická oblast pozvolna do klimatic- âeské vysoãiny a také na svahovinách k˘ch jednotek vlhãích a chladnûj‰ích. bezkarbonátov˘ch permsk˘ch hornin Vrcholové polohy Brd se nacházejí do- na severu okresu mezi Bfiasy, Zbirohem 1 konce v chladné klimatické oblasti. a hranicí s okresy PlzeÀ-sever, Beroun PrÛmûrné roãní teploty vzduchu se a Rakovník. Men‰í plochy nasycené pohybují od 7,2 °C(Stra‰ice), pfies kambizemû leÏí také severozápadnû aÏ 7,7 °C (Rokycany) k 8,1 °C(Liblín). v˘chodnû od Rokycan, Hrádku a v jiÏ- Maximální teploty vzduchu v okolí ním cípu okresu. V severním i jiÏním Liblína vystoupily aÏ k 37 °C, absolut- okolí Radnice a Hradi‰tû se na svahovi- ní minima zde klesla aÏ na –27 °C. Na nách bazick˘ch efuzív vyvinula kambi- území okresu je v prÛmûru 30 aÏ 40 zem eutrofní. Pomûrnû znaãnou plo- letních dnÛ a 100 aÏ 130 mrazov˘ch chu okresu pokr˘vá kyselá kambizem dnÛ za rok. Dlouhodobé prÛmûry roã- typická na svahovinách drob a bfiidlic ních úhrnÛ atmosférick˘ch sráÏek se âeské vysoãiny – severnû od Zbirohu, pohybují od 489 mm (Liblín) pfies mezi Zbirohem a Rokycany i jiÏnû od 570 mm (Rokycany) k 652 mm (Stra- nich. Do regionÛ nasycen˘ch kambize- ‰ice). V okrese nejãastûji vanou jihozá- mí a pseudoglejÛ severnû od okresního padní, západní a severozápadní vûtry. mûsta a podél hranice s okresem Be- Území je pomûrnû dobfie provûtráváno, roun (jihov˘chodnû od Zbirohu) za- vy‰‰í ãetnost inverzních situací je jen sahuje men‰ími celky kambizem pseu- v jehozápadní ãásti. Vût‰í v˘‰ky snûhu doglejová na svahovinách kysel˘ch se vyskytují v Brdech – mohou zde do- metamorfovan˘ch hornin. V nivû Be- sáhnout aÏ 70 cm. rounky u Liblína a Tfiíman vznikla na Kvalita ovzdu‰í má rostoucí tenden- kysel˘ch terasov˘ch ‰tûrcích a ‰tûrko- ci a na vût‰inû okresu nepfiesahují prÛ- píscích kyselá varieta kambizemû arenic- mûrné roãní imisní koncentrace oxidu ké. PÛdní pokryv hfibetu Radeã v Ra- sifiiãitého, oxidÛ dusíku a pra‰ného ae- deãské vrchovinû a jeho blízkého okolí rosolu hodnotu 10 aÏ 25 g⋅m–3. Vy‰‰í tvofií silnû kyselá kambizem dystrická. úrovnû zneãi‰tûní ovzdu‰í jsou mûfieny Illimerické pÛdy jsou zde reprezen- vPlzeÀské kotlinû (negativní vliv Plz- továny hnûdozemûmi a luvizemûmi. nû) a ve vût‰ích sídlech (napfi. Rokyca- Hnûdozem typická s hnûdozemí luvi- ny, Hrádek a Bfiasy) s prÛmyslem a do- zemní vznikly na spra‰ov˘ch hlínách pravní zátûÏí, popfi. v men‰ích sídlech v nevelk˘ch okrscích podél nivy Rad- ve ‰patnû provûtrávan˘ch kotlinách nického potoka (severozápadnû od Rad- a údolích. nice), severozápadnû od Rokycan, se- Okres Rokycany náleÏí do povodí verov˘chodnû aÏ v˘chodnû od Bfias Berounky s jejími nejv˘znamnûj‰ími avokolí Mleãic. Jako dominantní pfiítoky – Klabavou a ZbiroÏsk˘m po- pÛdní typ se okolo Bu‰ovic u hranice tokem. Vodnost území stoupá od zá- s okresem PlzeÀ-sever, dále podél ni- padu z nejménû vodné oblasti (do 3 vy Holoubkovského potoka (severov˘- l⋅s–1⋅km–2) na v˘chod do stfiednû vodné chodnû od Rokycan) a mezi Rokyca- (aÏ 10 l⋅s–1⋅km–2). Retenãní schopnost nami a Hrádkem dominuje luvizem území je malá. Odtok v˘chodní ãásti typická na polygenetick˘ch hlínách okresu stfiednû rozkolísan˘ a v západní s eolickou a ‰tûrkovitou pfiímûsí. Mezi ãásti velmi silnû rozkolísan˘. Koefici- Ky‰icemi a âerven˘m Hrádkem a jiÏ- ent odtoku stoupá smûrem k jihov˘- nû od tohoto prostoru se na polyge- chodu od nízkého (do 0,20) po dosti netick˘ch hlínách vytvofiila luvizem vysok˘ (0,31–0,45).