HUSITSKÝ TÁBOR SUPPLEMENTUM 3 HUSITSKÝ TÁBOR SUPPLEMENTUM 3 SBORNÍK HUSITSKÉHO MUZEA TÁBOR 2007 JAN ŽIŽKA Z TROCNOVA A HUSITSKÉ VOJENSTVÍ V EVROPSKÝCH DĚJINÁCH VI. mezinárodní husitologické sympozium Tábor 12.–14. října 2004 Miloš DRDA – Zdeněk VYBÍRAL (edd.) © 2007 Husitské muzeum v Táboře ISBN 978-80-86971-09-4 Obsah Miloslav Polívka: Úvodem k VI. mezinárodnímu husitologickému sympóziu věnovanému Janu Žižkovi z Trocnova .....................................................11 I. Osobnost v pohledu současného vědeckého poznání František Šmahel: Žižka a husitství očima dneška ......................................17 Petr Čornej: Jan Žižka ve velkých a malých dějinách .....................................25 Vladimír Wolf: Žižkova bitva u Skalice 1424 ................................................. 47 Petr Hlaváček: Žižka a český severozápad ................................................... 53 II. Za hranicemi Českého království Marceli Kosman: Litwa średniowieczna z historycznej perspektywy ..............67 Л. П. Лаптева: Образ Яна Жижки В русской литературе XIX–XX веков. ..................................................................................... 81 Jiří Kořalka: Hesla o Janu Žižkovi v encyklopediích západní a střední Evropy v 19. století ............................................................................................107 Vladimír Segeš: Husitské výpravy na Slovensku .......................................... 117 Peter Macho: Fenomén husitstva v životopisných textoch o Štefánikovi v medzivojnovom období .....................................................................125 III. Náboženství, dobové myšlení a ideologie Wojciech Iwańczak: Husitské války a etika doznívajícího rytířství ..................139 František J. Holeček, O.M.: Několik poznámek k teologické inspiraci táborského Božího bojovníka dvacátých let 15. století ve světle indícií Žižkových listů a Vojenského řádu ........................................................ 151 Pavel Soukup: Svatá válka v představách husitských mistrů ........................ 233 Jakub Smrčka: K náboženské praxi husitského vojska ...............................247 Karl-Eugen Langerfeld: Rozporuplné poznámky k otázce, je-li Jednota bratrská právem považována za pacifistickou církev .............................265 Robert Šimůnek: Tábor a jeho sousedé ........................................................ 273 IV. Svědectví dobové ikonografie a hmotných památek Rudolf Krajíc: Tábor – hrad .......................................................................299 František Frýda: Plzeň, středověká městská pevnost a její zbrojnice .............335 Karel Stejskal: Husitští válečníci a výtvarné umění ...................................... 351 Vladislav Razím: Poznámka ke genezi a vývoji městského opevnění Tábora ................................................................................................. 397 Jaroslav Teplý: Obležení hradu Lichnice 1428–1429. Dnešní stav stop po obléhacím okruhu ...........................................................................419 Vladimír Růžek: Ikonografie pečetí Jana Žižky z Trocnova a jiných husitských bojovníků ............................................................................................ 447 V. Války a válečníci na předělu středověku a novověku Petr Klučina: Husitská revoluce na pozadí dobových válek a vojenství. ......479 Uwe Tresp: Der Einfluß Böhmens auf die Veränderungen im Kriegswesen während des 15. Jahrhunderts: Ein Beispiel aus Bayern .........................495 Zdeněk Vybíral: Války a válečníci v české společnosti na počátku novověku ..511 Jan Urban: Bratr Žižka, pan Hynek Krušina a ti ostatní. Pokus o komparaci ..........................................................................................527 Martin Čapský: Osudové zvraty lipanského vítěze. ......................................541 Petr Kozák: Jan starší ze Žerotína .............................................................. 565 Alexander Randin: Knieža Fridrich Ostrožský. ............................................591 Jiří Jurok: Účast šlechty na vytváření husitských svazů a velitelské vrstvy husitské revoluce (městských svazů) ....................................................609 Václav Štěpán: Bitva u Wilkomierze (Ukmerge) 1. září 1435 .........................631 VI. V historické paměti Milada Krausová: Obraz Jana Žižky v historických pověstech .................... 665 Jiří Rak: Paradoxy zrodu moderních husitských tradic .............................683 Stanislav Zita: Husitské tradice za druhé světové války ..............................699 Josef Zumr: Žižka „demokrat a republikán“ v reflexi roku 1848 ................... 711 Jaroslav Hrdlička: Jan Žižka v díle Františka M. Bartoše ............................. 717 VII. Inspirace pro moderní výtvarné umění a literaturu Jarmila Hásková: Jan Žižka z Trocnova v české medailérské tvorbě .............727 Petr Brátka: Jan Žižka v moderní české grafice .......................................... 745 Václav Chochol: Husitské motivy na měšťanských domech z přelomu 19. a 20. století (období let 1880–1914) .................................................. 767 Bogumiła Kosmanowa: Jan Żiżka w polskiej literaturze i sztuce ....................789 Doubravka Olšáková: Bojovný Jan Hus a romantický Jan Žižka ................... 797 Eduard Burget: Žižka a husitství očima dramatika Františka Zavřela ..........809 František Šebek: Hus a husité na obrazech a fasádách domů v Pardubicích na přelomu 19. a 20. století ...................................................................821 Vladimír Valíček: Mistr František Bílek a Bratr Jan Žižka ............................ 827 Miroslav Hus: Jan Žižka z Trocnova v československé faleristice ................ 835 VIII. Recenze Petr Brátka: Rudolf Krajíc: Středověké kamnářství (Výzdobné motivy na gotických kachlích z Táborska), .....................................................849 Miloš Drda: Petr Klučina, Zbroj a zbraně, Evropa 6.–17. století, ................850 Miloš Drda: Michal Kolář – Vladimír Drha: Edvard Beneš v Sezimově Ústí – vila, zahrada, domov, ................................................................ 852 Michal Kolář: Sezimovo Ústí – památník Edvarda Beneše ......................... 854 Jiří Kořalka: První svazky nové ediční řady Deus et Gentes .......................858 Zdeněk Vybíral: Allan R. Williams: The knight and the blast furnace. .........862 Stanislav Zita: Jižní Čechy v literatuře k 60. výročí konce druhé světové války ....................................................................................................866 Jakub Smrčka: Nová stálá expozice Podlipanského muzea v Českém Brodě „Bitva u Lipan a ohlasy husitství ve středních Čechách“ .......................869 Úvodem k VI. mezinárodnímu husitologickému sympóziu věnovanému Janu Žižkovi z Trocnova Miloslav Polívka Toto mezinárodní vědecké setkání, věnované osobnosti Jana Žižky z Troc- nova, ale šířeji také celé jeho době a odrazu husitství v tradicích, začíná 580 let a jeden den po smrti obávaného, obdivovaného i nenáviděného bojovníka za kalich jako symbol husitství. Tři přívlastky spojované s tímto husitským hejtmanem představují tři zásadní přístupy, kterými slepého válečníka hod- notili již jeho současníci. Patřili k nim autoři dobových listů ze šlechtické- ho i měšťanského prostředí, kteří informovali o poměrech v českých zemích a výsledcích bitev, které Žižka svedl. Ale také čeští, němečtí i polští kronikáři a evropští politikové i preláti, k nimž patřil kupříkladu diplomat, cestovatel, spisovatel a nakonec i papež Eneas Silvius Picollomini. Na charakteru tako- vých relací se příliš mnoho neměnilo ani v následujících staletích, kdy sice již pominula aktuálnost výsledků vojenských střetnutí, krutosti válčení a Žiž- kových rozhodnutí, která výrazně ovlivňovala běh prvních pěti let husitské revoluce, ale kdy se k jeho roli pro zápasy první třetiny 15. století dále vyslo- vovali lidé z politických, teologických, filozofických i uměleckých kruhů. Žižka se stal symbolem dobra i zla české minulosti, ztělesněním části po- zitivní i negativní národní tradice. Výrazně se k jeho osobnosti přihlásila česká reformace, která jej povýšila na jeden ze symbolů češství a schopnosti malého národa bránit se úspěšně mocným sousedům i hierarchii křesťanské církve v její univerzalistické podobě. Už od počátku 16. století se na straně druhé formovala představa, která strašlivého jednookého válečníka spojovala s ohrožením českého katolického prostředí. V díle Jana Zajíce z Házmbur- ka z první poloviny 16. věku dospěla až k radikálnímu pojetí, podle které- ho by bylo nutno Žižkovo válečnické a politické umění zavrhnout. Naproti němu měla být zdůrazněna obranná schopnost svatováclavského a marián- ského kultu. Barokní období posílilo negativní pohled na tohoto táborské- ho hejtmana a vyjádřilo jej v dobových zobrazeních. Uvedené protichůdné pohledy ovšem potvrdily, že se Jan Žižka stal pro české prostředí výraznou a nepominutelnou osobností, spojenou s jejím politickým i ideovým vývojem 15. století a jeho odkazem pro doby následující. Počátky moderní vědecké historiografie, splývající především s působe- ním Františka Palackého, jeho souputníků a následovníků ukazují, že Žižko- va osobnost byla nahlížena jakoby v duhových barvách. Od spektra modré /11/ do červenavé není při přírodním dešti daleko, ale lijáky a bouře provázejí- cí ideové zápasy v české společnosti od poloviny 19. do počátku 21. století se odrazily i v obrazech dějepisců a novinářů. Jedním okrajem této duhy