Pfiíroda 21 Inventarizaãní prÛzkumy JI¤Í DANIHELKA & MICHAL ·TEFÁNEK editofii Praha 2004 RNDr. Petr Albrecht (30. 8. 1961–11. 11. 2001) Od tragické smrti RNDr. Petra Albrechta, a tedy i od doby, kdy jsme se rozhodli vûnovat toto ãíslo Pfiírody jeho památce, uplynuly jiÏ více neÏ dva roky. Mezitím uÏ fiada jeho spolupracov- níkÛ a pfiátel zvefiejnila své vzpomínky na nûj na stránkách rÛzn˘ch periodik. S odstupem ãasu a pfii pfiíleÏitosti vydání tohoto ãísla ãasopisu, v nûmÏ vychází poslední práce Petra Albrechta, vzpomeÀme je‰tû jednou tohoto na Prostûjovsku a Olomoucku známého ochránce pfiírody a botanika a také – kdyÏ dovolíte – mého kamaráda. Bylo to o ‰kolních prázdninách roku 1980 na letním tûlov˘chovném kurzu Univerzity Palackého. Sedûli a leÏeli jsme na slunné louãce na bfiehu Hornádu ve Slovenském ráji a odpo- ãívali po projetí ãásti Prielomu Hornádu. Lodû leÏely na bfiehu a my konzumovali skromné svaãinky. K na‰í skupinû „odborníkÛ“, jak se tehdy fiíkalo studentÛm systematické biologie a ekologie, si pfiisedl Petr a se ‰ibalsk˘m úsmûvem nás zaãal „zkou‰et“ ze znalostí rostlin. V jeho rukou se vystfiídaly Veronica serpyllifolia, Linum catharticum a mnohé dal‰í, na nûÏ si uÏ nevzpomenu. Pamatuji si jen, Ïe jsme tehdy „obstáli“ a pak se rozhovofiili o v‰em moÏném. Petr byl jedniãka vodácké ãásti na‰eho kurzu a jako jedin˘ z nás byl zku‰en˘ vodák, kter˘ nám chvílemi vykládal záÏitky ze sjíÏdûní divok˘ch vod. Od nûj jsem se poprvé dovûdûl o stupnici obtíÏnosti ve sjízdnosti vodních tokÛ, o technice sjíÏdûní extrémních vod apod. Obãas nám ukázal sérii „eskymákÛ“, a kdyÏ jsme se jeden den splavili po Váhu aÏ k Liptovskému Mikulá‰i, bez zaváhání se pustil do tehdy novû zbudovaného závodního kanálu, na jehoÏ konci si zasko- taãil ve vlnách se dvûma trénujícími slovensk˘mi vodáky. Svalnat˘ kluk neveliké postavy, spí‰e mlãenliv˘, ale s tím sv˘m záhadn˘m úsmûvem – tak mám Petra uloÏeného v pamûti z na‰ich prvních setkání na fakultû. Petr vystudoval biofyziku na pfiírodovûdecké fakultû Univerzity Palackého v Olomouci a zakrátko získal titul RNDr. V roce 1985 nastoupil do V˘zkumného a ‰lechtitelského ústavu zelináfiského v Olomouci, kde pracoval aÏ do roku 1989. Dva roky pÛsobil v Mûstském domû dûtí a mládeÏe v Prostûjovû a v letech 1991–1996 pracoval na referátu Ïivotního prostfiedí Okresního úfiadu v Prostûjovû. V tomto období absolvoval stáÏ v USA. Od konce osmdesát˘ch let jsem uÏ jako botanik Krajského vlastivûdného muzea v Olomouci Petra vídal ãastûji. Docházel k nám do herbáfie a studoval taxonomicky obtíÏnûj‰í skupiny. „Nakoukával“ druhy ãi poddruhy, které je‰tû dobfie neznal nebo nerozli‰oval, a vypisoval si úda- je o rostlinách sbíran˘ch v minulosti na Prostûjovsku. Vlastní pílí se vypracoval na znalce kvû- teny svého regionu. Kytky a pfiíroda ho zajímaly od mládí. Bylo naprosto zákonité, Ïe v roce 1979 stál u zrodu âeského svazu ochráncÛ pfiírody v Prostûjovû a pozdûji i (pfii navazování na tradice Klubu pfiírodovûdeckého v Prostûjovû) nechybûl u poãátkÛ ãasopisu Pfiírodovûdné studie Muzea Prostûjovska, kam pfiispíval sv˘mi ãlánky. Dodnes v Prostûjovû vychází ochra- náfisk˘ bulletin Iris, kter˘ je doslova jeho dítûtem. KdyÏ mû poÏádal o vefiejnou pfiedná‰ku v rámci prostûjovsk˘ch Pfiírodovûdn˘ch úterkÛ o v˘sledcích m˘ch floristick˘ch prÛzkumÛ na Drahanské vrchovinû, neváhal jsem ani minutu. Pfii jeho obãasn˘ch náv‰tûvách v muzeu jsme vût‰inou hovofiili o kytkách a jen v˘jimeãnû tfieba o rodinn˘ch dovolen˘ch nebo jeho jin˘ch zájmech. Tak jsem se vlastnû jen nepfiímo dovídal, co v‰echno dûlá pro ochranu pfiírody na Prostûjovsku. Ne v‰echny Petrovy vize a nápady se podafiilo realizovat, ale podílel se na vyhlá- ‰ení fiady maloplo‰n˘ch rezervací a pfiírodních parkÛ Velk˘ Kosífi a Kladecko. Na‰e spolupráce vzrostla po jeho nástupu na Správu chránûné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví v Olomouci. Pokud mu to povinnosti a jiné aktivity (a tûch mûl poÏehnanû) dovolovaly, docházel Petr na pra- videlné vefiejné pfiedná‰ky probíhající na katedfie botaniky PfiF UP a obvykle mûl s sebou sloÏku 3 s herbáfiov˘mi doklady, nad nimiÏ jsme se pak se‰li po skonãení oficiálního programu. Dnes jsou Petrovy herbáfiové poloÏky uloÏeny v herbáfii Moravského zemského muzea a budou zde k dispozici dal‰ím generacím botanikÛ. PetrÛv odmûfien˘ vztah k rostoucímu automobilismu byl mezi jeho pfiáteli v‰eobecnû znám˘. Sám jezdil bezpeãnû a ohleduplnû. Jistû k tomu nemalou mírou pfiispûla i ne‰Èastná událost, jíÏ náhodn˘mi svûdky a posléze jedin˘mi záchranáfii jsme se stali pfii na‰í cestû za kytkami na Krupinskou planinu na Slovensku v roce 1993. Tenkrát jsme pomáhali tûÏce ranûnému chlapci do nemocnice. KdyÏ pak o osm let pozdûji v listopadu 2001 tragick˘ osud dostihnul Petra a jeho rodinu na silnici u Holic ve v˘chodních âechách, Petrovi, jeho manÏelce a star‰ímu sy- novi uÏ pomoci nebylo. Dívám-li se zpûtnû na fotografie, na nichÏ je Petr zachycen, nelze si nev‰imnout, Ïe mu triãko sedûlo stejnû dobfie jako spoleãensk˘ oblek. Sportovec s buldoãí vÛlí dotáhnout správnou vûc do úspû‰ného konce a zároveÀ nesmírnû skromn˘ a slu‰n˘ ãlovûk – takov˘ byl a nadále zÛstává Petr Albrecht v m˘ch vzpomínkách. 20. listopadu 2001 byla Petrovi Albrechtovi udûlena za jeho práci v ochranû pfiírody Cena ministra Ïivotního prostfiedí za rok 2001 in memoriam. ZBYNùK HRADÍLEK Vzpomínkové ãlánky na Petra Albrechta JA·KOVÁ V. (2001): RNDr. Petr Albrecht zemfiel. – Pfiírodovûdné studie Muzea Prostûjovska 4: 7–8. KOLEKTIV (2001): Vzpomínka na Petra Albrechta – botanika a ochránce pfiírody. – Prostûjovsk˘ t˘den 11/48; Iris, Prostûjov, 17/4: 2–4. RYBKA V. (2002): Vzpomínka na RNDr. Petra Albrechta. – Zpr. âes. Bot. Spoleã. 37: 227–228. Dodatek k bibliografii Petra Albrechta1 ALBRECHT P. (1994): Jubileum Botanické zahrady v Prostûjovû. – Iris, Prostûjov, 10/3: 3. ALBRECHT P. (1994): Ochrana krajiny v Nové Anglii. – Iris, Prostûjov, 10/4: 6–7. ALBRECHT P. (1995): Studie biokoridoru Hlouãela – srovnání s biokoridorem RomÏe. – Iris, Prostûjov, 11/3: 6–7. ALBRECHT P. & H ADA· J. (1996): Zku‰enosti z praktické ochrany nûkter˘ch ohroÏen˘ch druhÛ rostlin na okrese Prostûjov. – Iris, Prostûjov, 12/1: 3–4. ALBRECHT P. (1996): Hofieãek ãesk˘ (Gentianella bohemica Skalick˘). – Iris, Prostûjov, 12/1: 4. PARÁKOVÁ G. & ALBRECHT P. (1996): Poznámky k aktivní ochranû vstavaãe kukaãky (Orchis morio) na nûkolika lokalitách podhÛfií Drahanské vrchoviny. – Iris, Prostûjov, 12/2: 3–4. ALBRECHT P. (1997): Vodní války. – Iris, Prostûjov, 13/2: 4–6. ALBRECHT P. (1999): 20 let od zaloÏení âSOP. – Iris, Prostûjov, 15/4: 3. ALBRECHT P. (1999): Ochrana lokalit v˘znamn˘ch druhÛ rostlin metodami pozemkového spolku na okrese Prostûjov. – Pfiírodovûdné studie Muzea Prostûjovska 2: 89–90. ALBRECHT P. (1999): Kosífi je souãástí celoevropské sítû botanicky v˘znamn˘ch území. – Pfiírodovûdné studie Muzea Prostûjovska 2: 91–93. ALBRECHT P. (2001): Regionální centrum âeského svazu ochráncÛ pfiírody. – Iris, Prostûjov, 17/2–3: 1–3. ALBRECHT P. (2004): Inventarizaãní prÛzkum rezervace Uhliska u Horního ·tûpánova v okrese Prostûjov. – – Pfiíroda, Praha, 21: 5–14. 1 Bibliografie vy‰la v ãasopise Zprávy âeské botanické spoleãnosti 37: 227–228, 2002 4 Pfiíroda, Praha, 21: 5-14, 2004 Inventarizaãní prÛzkum rezervace Uhliska u Horního ·tûpánova v okrese Prostûjov Survey of the Uhliska Nature Reserve near Horní ·tûpánov (District Prostûjov, Czech Republic) † PETR ALBRECHT1 Abstrakt: Pfiírodní rezervace Uhliska je mokfiadní území, kde se dosud vyskytuje velké mnoÏství v˘znamn˘ch druhÛ rostlin a ÏivoãichÛ, které byly dfiíve typické pro vrcholové ãásti Drahanské vrchoviny. V letech 1999–2000 zde byl zpracován inventarizaãní prÛzkum a ná-vrh plánu péãe. Území je po‰kozeno odvodnûním a postupn˘m ponecháním luk ladem. Z tûchto dÛvodÛ vyhynuly nebo jsou nezvûstné napfi. Drosera rotundifolia a Paludella squarrosa. Pfii prÛzkumu byly potvrzeny nebo objeveny Dactylorhiza majalis, D. longe- bracteata, Gentiana pneumonanthe, Gladiolus imbricatus, Iris sibirica, Laserpitium prute- nicum, Menyanthes trifoliata, Parnassia palustris, Salix rosmarinifolia, S. repens s. str. a Trollius altissimus a mechy Amblystegium radicale a Hypnum pratense. Zoologick˘ prÛzkum prokázal v˘skyt druhu Vipera berus. Plán péãe navrhuje obnovu naru‰eného vodního reÏimu, kosení luk a dal‰í zásahy. Klíãová slova: cévnaté rostliny, mechorosty, obratlovci, Salix repens, Dactylorhiza longe- bracteata, Drahanská vrchovina Keywords: vascular plants, bryophytes, vertebrates, Salix repens, Dactylorhiza longebrac- teata, Drahanská vrchovina highlands Taxonomické pojetí a nomenklatura: cévnaté rostliny HEJN¯ & SLAVÍK 1988, 1990, 1992, SLAVÍK 1995, 1997, 2000 a DOSTÁL 1989 u dosud nezpracovan˘ch ãeledí; mechorosty – FREY et al. 1995; rostlinná spoleãenstva – MORAVEC et al. 1995 Úvod a metodika Pfiírodní rezervace (PR) Uhliska se rozkládá v nivû a na pfiilehl˘ch svazích pramenného území pravostranného pfiítoku fiíãky Bûlá asi 0,5 km jihov˘chodnû od obce Horní ·tûpánov (Drahanská vrchovina). Rezervace má protáhl˘ tvar ve smûru v˘chod-západ. Ve v˘chodní ãásti se podél zdrojnic fiíãky Bûlé vûtví do tfií v˘bûÏkÛ – „lalokÛ“ (obr. 1). Pozemky, pfieváÏnû louky, jsou vlhké aÏ podmáãené. Lesy pokr˘vají jen nepatrnou ãást chránûného území. Na jihu a na v˘chodû je území ãásteãnû lemováno lesem, zbytek obvodu PR tvofií pfieváÏnû louky. Malou ãást lemují neveliká soukromá pole. PR Uhliska vyhlásil 7. 7. 1988 Okresní národní v˘bor v Prostûjovû. Má celkovou rozlohu 15,5 ha (ANONYMUS 1988). Ochranné pásmo nebylo zvlá‰È vyhlá‰eno. PrÛzkumy lokality probûhly bûhem dvou vegetaãních sezón v letech 1999 a 2000. Botanick˘ inventarizaãní prÛzkum (Petr Albrecht) doplnili Zbynûk Hradílek bryologick˘m prÛzkumem a Pavel Koutn˘ orientaãním zoologick˘m prÛzkumem. ProtoÏe vodní reÏim pfiírodní rezervace byl v minulosti naru‰en, pÛvodní zpráva obsahuje také hydrologickou ãást s návrhem vodohos- 1 K tisku pfiipravil Zbynûk Hradílek. 5 podáfisk˘ch opatfiení, kterou vypracoval Franti‰ek Marcián (ALBRECHT et al. 2000). Vût‰ina mechorostÛ je doloÏena herbáfiov˘mi poloÏkami, které jsou uloÏeny v herbáfii Z. Hradílka. Doklady nûkter˘ch druhÛ vy‰‰ích rostlin jsou uloÏeny v herbáfii autora1.