VLIV ZMĚN STRUKTURY OSÍDLENÍ NA TVORBU ÚZEMNÍCH PLÁNŮ OBCÍ HLUČÍNSKA Martin Kuchař Oblast regionu Hlučínska (tzv. „Prajzská“), která je součástí Moravskoslezského kraje, je tvořena 27 obcemi spadajícími do správního obvodu tří obcí s rozšířenou působností. Jako součást ostravské sídelní a průmyslové aglomerace je toto území silně ovlivněno ve vazbě na jeho ekonomický, sociální a územní rozvoj, svou úlohu zde hraje i poloha mezi spádový- mi městy Ostrava a Opava. Cílem článku bylo zjistit, jak je tento vliv patrný a projevuje se i z hlediska pořizování územně plánovací dokumentace obcí tohoto území a celkově měnící se struktury osídlení obcí Hlučínska a na základě vyhodnoce- ní dostupných dat o území navrhnout vhodná řešení pro další územně plánovací činnost a přizpůsobit územně plánovací dokumentaci současným potřebám obcí a celého regionu. Článek se opírá o výsledky práce autor- mí, a které jsou výsledkem komplexů Do správního obvodu ORP Opava nále- ského kolektivu řešící územně plánova- faktorů přírodních, hospodářských a so- ží těchto 5 obcí, které jsou součástí úze- cí činnost prostoru Hlučínska. ciálních i historických (jedná se o soci- mí Hlučínska: Hněvošice, Chlebičov, álně-kulturní regiony jako např. Hlučín- Oldřišov, Služovice, Velké Hoštice. Pro pojednání o prostoru regionu Hlu- sko) [Hruška – Tvrdý 2012]. čínska je potřeba nejprve představit roz- Vývoj struktury osídlení sah řešeného území. Jedná se o oblast Do správního obvodu ORP Hlučín pa- obcí Hlučínska regionu Hlučínska (tzv. „Prajzská“), kte- tří celkem 13 ze všech 15 obcí, které rá je částí regionu Moravskoslezského jsou součástí území Hlučínska: Bělá, Historie počátku formování sídelní kraje. Je tvořena 27 obcemi v severový- Bohuslavice, Darkovice, Dolní Bene- struktury a vznik jednotlivých obcí chodní části okresu Opava, spadajícími šov, Hať, Hlučín, Kozmice, Ludgeřo- Hlučínska sahá až do první poloviny do správních obvodů obcí s rozšířenou vice, Markvartovice, Píšť, Šilheřovi- 13. století, do doby vlády posledních působností (dále jen „ORP“) Hlučína, ce, Vřesina, Závada. Přemyslovců, kdy během koloniza- Kravař a z části i Opavy. Region se ob- Do správního obvodu ORP Kravaře pak ce docházelo ke kácení pohraničních vykle vymezuje jako teritoriální spo- patří všech 9 obcí, které jsou součástí lesů. Existence některých obcí je patr- lečenství, které je mj. charakteristické Hlučínska, a to: Bolatice, Chuchelná, ná již koncem 12. století, řada lokalit životní úrovní, způsobem života i kultu- Kobeřice, Kravaře, Rohov, Strahovice, pak vznikla až počátkem 13. století rou, které jsou specifi cké pro dané úze- Sudice, Štěpánkovice, Třebom. zásluhou kolonizačního úsilí vele- hradského kláštera. Z hlediska typu jednotlivých osídlení jsou na Hlučínsku zastoupeny různé půdorysy vesnic. Během středověké ko- lonizace nejprve vznikaly silniční vsi, které byly zakládány buď podél potoka či hlavní komunikace. Patří sem Dolní Benešov, Bolatice, Hlučín-Darkovičky, Hněvošice, Velké Hoštice, Kobeřice, Kravaře včetně části Kouty, Služovice, Strahovice a Zábřeh. Rovněž jsou zde zastoupeny návesní silnicovky, což je přechodný typ mezi vsí návesní a ulicovou, kde oválná náves přecházela v silniční zástavbu – sem patří Štěpánkovice. Dalším typem, který je na Hlučínsku obvyklý, je návesní ves, pro níž je charakteristické soustředění usedlostí Zdroj: zpracováno autory Zdroj: kolem pravidelného, zpravidla ob- Obr. 1: Rozsah oblasti regionu Hlučínska rozkládající se na území správního délníkového návesního útvaru, jehož obvodu tří obcí s rozšířenou působností (ORP Kravaře, část ORP Hlu- čín a část ORP Opava) 36 URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ – ROČNÍK XX – ČÍSLO 2/2017 velikost je odvislá od počtu sedláků čínsko součástí Československa, poté objev černého uhlí a jeho další vyu- resp. lánů, pro který byla vesnice vy- bylo do roku 1945 připojeno k Třetí žití, založení hutí a navazující rozvoj měřena. Sem lze zařadit Bohuslavice, říši a od roku 1945 se Hlučínsko sta- průmyslu měly vliv i na zaměstna- Darkovice, Kozmice, Oldřišov, Píšť, lo součástí Československé, po roce nost obyvatel obcí nacházejících se Rohov, Sudice a Třebom. 1993 součástí České republiky. v blízkosti Ostravy. Dalším momen- Mezi ulicovky (na silnici navazující Charakteristické pro strukturu osídlení tem pro rozvoj obcí bylo od poloviny kolmo či šikmo ulice) patří Bělá, Bo- Hlučínska je jednak vymezení území 19. století postupné přebudovávání rová a Služovice – Vrbka. přírodními podmínkami, a to geomor- a rozšíření silniční sítě a dopravního Lesní vsi lánové jsou poměrné dlouhé fologickými a klimatickými, a rovněž propojení nejen do Opavy a Ostravy, s řadovým uspořádáním domů. Parce- jeho vlastní historický vývoj (histo- ale i na sever do tehdejší Ratiboře, ly vycházely od usedlostí rozložených ricky brzký vnik osídlení v úrodných okresního města obcí Hlučínska v teh- v řadách a táhly se většinou až na hra- nížinných polohách, pozdní a kompli- dejším Prusku. Na přelomu 19. a 20. nice katastru. Sem patří Hať, Ludge- kovaný vznik státních hranic po roce století pak došlo se zpožděním oproti řovice, Markvartovice a Šilheřovice. 1918 či do jisté míry i důsledky druhé jiným okolním oblastem i na území Hromadné vsi mají nepravidelné a ne- světové války). Hlučínska k vybudování železniční soustavné obestavění křižujících se cest Z historického hlediska se struktura tratě (Opava – Ratiboř, Opava – Hlu- (Hlučín-Bobrovníky, Závada a Chlebi- osídlení rozvíjela a měnila v souvis- čín), čímž se z velké části odbourala čov). Ve Vřesině s nepravidelnou návsí losti s měnícími se celospolečenskými dlouhé roky trvající izolace Hlučínska uprostřed a v Chuchelné se původní a hospodářskými procesy. od okolí. S rozvojem dopravy dochá- zástavba na jedné straně silnice snad Při pohledu do historie této lokality je zelo i k vzestupu podnikání a vzniku později změnila na hromadnou. zřejmé, že státní hranice se v minulosti nových pracovních míst – vybudová- Středověké rozmístění a hustota sídel nesčetněkrát posouvala směrem na se- ním nových provozů, mj. i v návaz- se od doby svého vzniku přiliž nezmě- ver či na jih od samotného Hlučínska, nosti na vybudovanou železnici. Např. nily a vtiskly tak území současný ráz. která tak prošlo různými překotnými v Dolním Benešově vznikla původ- Posledním typem osídlení je město, je- změnami, rozdílným společenským ně pila a stolárna, následně slévárna hož základ tvoří obdélníkové náměstí, a ekonomickým vývojem oproti zbytku a výroba důlní techniky, v Chuchelné soustředěný půdorys a vytvořené uza- kraje či republiky. Tyto změny ponecha- např. továrna na zpracování lnu. Kro- vřené a zřetelné jádro. K tomuto typu lze ly v daném území více či méně patrnou mě primárního a sekundárního sektoru přiřadit Hlučín a Dolní Benešov. stopu, a přes všechna historická úska- se posiloval zejména v Hlučíně i na- Vesnice a města Hlučínska se rozvíje- lí si region zachoval do dnešních dnů vazující terciární sektor (nemocnice, ly jako organická součást středověké svoji jedinečnost charakterizovanou školy, domovy mládeže apod.). Dost provincie holasické, Moravy a poté zejména způsobem života, vzájemným silným zdrojem pracovních příležitos- slezského knížectví opavského. Až soužitím, životní úrovní, kulturou a my- tí dále zůstávalo zemědělství, dále pak do poloviny 18. století bylo Hlučínsko šlením zdejších obyvatel. fungující kamenolomy (Hlučín, Ko- součástí slezského knížetství opav- Rozvoj původně zemědělských obcí beřice), cihelny (Hněvošice, Hlučín), ského, od roku 1742 do roku 1920 Hlučínska ovlivnil v druhé polovině mlýny (Dolní Benešov, Velké Hoštice, Pruska. Do roku 1938 pak bylo Hlu- 18. století proces industrializace – Hlučín, Kozmice, Kravaře, Píšť, Hně- vošice a Sudice), pivovary (Hlučín, Kravaře), atd. S tím souvisel i nárůst obyvatel v těchto obcích a obcích v nejbližším okolí. I tak část obyvatel odcházela za prací do průmyslových center německého vnitrozemí. Obyva- telé vesnic blízkých Ostravě zase hle- dali pracovní příležitosti i v tamních průmyslových podnicích a dolech. Po připojení Hlučínska k Českoslo- vensku v roce 1920 (od této doby se podle největšího města v území začalo užívat výrazu „Hlučínsko“) se mohli občané s německou státní příslušnos- tí rozhodnout opustit dobrovolně toto území a usadit se v Německu, což tak nakonec učinilo 13 procent obyvatel (cca 4 600 osob) Hlučínska [Plaček 2000]. Rozvoj obcí stagnoval, ale prá- vě v této době se vazby na ostravskou Foto © Kamil Vitásek aglomeraci z hlediska zaměstnanos- Řeka Opava v blízkosti Hlučína ti ještě více posílily. Nové pracovní URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ – ROČNÍK XX – ČÍSLO 2/2017 37 příležitosti přinášely do tohoto území pracovních příležitostí závislí na blízké Zaměstnání v tomto odvětví nalézají lepší výdělky, což se projevovalo mj. Ostravě (cca 1 800 osob) a Opavě (cca občané původně pracující v zeměděl- i na stavu stavební kultury a čistoty 2 000 osob) [Plaček 2000]. Občané se- ství. Největší zaměstnanost v průmyslu (vliv pruských zvyklostí), kterou vy- verozápadní a severní části Hlučínska tedy byla jednak v uvedených obcích, nikaly skoro všechny obce Hlučínska pracovali nejvíce v zemědělství. ale také v obcích v samé blízkosti Ost- (kromě převážně nově osídlených Rovněž v 50. letech 20. století bylo ravy a Opavy. Ostatní obce vykazovaly obcí Třebom a Sudice). Některé ves- jednou z hlavních pracovních příleži- největší zaměstnanost v zemědělství. nice (Bolatice, Kobeřice či Štěpánko- tostí obyvatel Hlučínska blízké ostrav- Naopak z Ostravy a Opavy dojížděli vice) mají téměř městský ráz. ské průmyslové centrum. Veliký vliv na Hlučínsko za prací