ZŠ TGM Hodkovice nad Mohelkou, číslo 2, 2010/2011, ro čník 18, 180 výtisk ů Ahoj, milí čtená ři Termita! Dostáváte do rukou váno ční číslo našeho školního časopisu a m ůžete se t ěšit, že v něm objevíte své oblíbené pravidelné rubriky, ale také jiné zajímavé články, rozhovory, recepty a nezklamou Vás ur čit ě DRBY Z VRBY, které jsme v tomto čísle pojali trochu jinak!!!! Vánocemi žije samoz řejm ě i celá naše škola. P řed týdnem se jí prohnali čerti doprovázení Mikulášem i and ělem, ozývá se zp ěv koled, ve t řídách i na chodbách se objevuje váno ční výzdoba a vysoká okna naproti sborovně nahradily namalované sví čky – p ředzv ěst váno čního p ředstavení. Tak si Vánoce po řádn ě užijte a do nového roku vykro čte tou správnou nohou! P řejeme p říjemné čtení. Vaše Termitišt ě UčiUčitelételé a žáci základní školy Vás srdečně zvou na školškolníní představení VÁNOČNÍ HRA uskuteční se vvv pátek 17.prosince 2010 vvv 17.00 hodin (první představení) a v 181818.0018 .00 hodin (druhé představení) Škola bude otevřená 30 minut před každým představením, návštěnávštěvnícivníci si mohou prohlédnout výstavku vánočních prací žáků Termitišt ě – redak ční rada školního časopisu Termit – vydává ZŠ T.G.Masaryka, Komenského 467, Hodkovice n/M Tel.: 487 772 686 E-mail: [email protected] P. Nejedlová, G. Mizerová, R. Hanuš, V.Fišar, J.Havrda, M.P řívozníková, B.Futerová, P.Šedová, J.Kotek, K.Capoušková, V.Gellnerová, M.Hudec, T.Krupka, S.Procházková, J.P říhoda, D.Šorejs, J.Vaší ček, V.Vrabec, N.Wokurková, K.Zubková Mgr.Alena Banghová – vedoucí redakce Případné námitky a p řipomínky posílejte vedoucímu redakce Časopis neprošel jazykovou úpravou Toto číslo vyšlo 13. 12. 2010 ŽIVOČICHOPIS PODLE 5.A a 9.A Víte, pro č se říká, že má ko čka dev ět život ů, nebo pro č chameleón m ění barvy? Že nemáte ani tušení? Tak to si musíte p řečíst, co vypátrali pá ťáci a devá ťáci. Jako inspirace jim posloužila knížka Miloše Macourka Živo čichopis KOČKA O ko čkách se říká, že mají dev ět život ů. A víte, kde je vzaly? Jednoho dne úpln ě oby čejná ko čka našla tajný vchod do jeskyn ě a tam byl poklad. Ko čka šla blíž a blíž a najednou se p řed ní objevil drak. Ko čka nev ěděla, jak utéct, a najednou uvid ěla, jak se nad pokladem objevuje východ. Ko čka cht ěla poklad vzít ukázat dom ů, a tak si nasadila kouzelný náhrdelník na krk. Ale mezi tím, jak si ho nasazovala, drak jí na hlavu shodil obrovský balvan. Drak už se radoval, když vtom ko čka vstala a draka p řemohla. Když ko čka došla dom ů d ěde ček ko čičák jí řekl, že je to kouzelný náhrdelník. Proto mají ko čky dev ět život ů Eliška Pelešová 5.A SLON HUGO Žil byl jeden slon. Jmenoval se Hugo a bydlel na sloním ostrov ě v ob ří no ře. Byl však bláznivý a všechno d ělal naopak. Jednoho dne se nudil, tak si řekl, že navštíví svého starého kamaráda. Vylezl nad zem a vydal se k jeho ob římu stromu. Normální sloni totiž bydleli ve v ětvích. Na ú řad ě mu to sd ělili, ale vše zase obrátil. Zamával ušima, vznesl se a zamí řil ke stromu č. 313, číslo popisné jeho kamaráda. „ Nashle,“ pozdravil ho Quido, když otevíral dve ře. „ Nashledanou,“ odpov ěděl Hugo. „ Necho ď dovnit ř,“ pozval ho Quido. Protože si často ze svého kamaráda dělal legraci, i dnes si na n ěho něco p řichystal. „ Dnes v televizi jsem sledoval Sv ět rekord ů a 2 sloni se předhán ěli, kdo má delší chobot,“sd ělil Hugovi. „A kdo vyhrál?“ ozval se zv ědavý Hugo. „Nevím, ale tak jsem si říkal, jestli bys to nezvládnul….“ „Já že bych to nezvládnul?“rozlobil se Hugo. A ihned dával chobot na hlavu a snažil se ho nacpat za uši. „Taky si nemyslím, že zvládneš vydržet takhle už do za čátku života.“ „To víš, že nezvládnu!“ odsekl Hugo a odmítal se hnout, protože cht ěl Quidovi dokázat, že m ůže mít chobot na hlav ě, jak dlouho se mu zachce. Po pár hodinách už ho to ale p řestalo bavit, a tak řekl Quido Hugovi, a ť p řestane a že zas budou kamarádi. Pavla Nejedlová 9.A KOČKA O ko čce se říká, že má dev ět život ů. Tato domn ěnka se kdysi za čala říkat v Afghánistánu. Každý den m ěl král na talí ři dev ět ko čičích tlap. Jednoho dne prohlásil:,,Ko čka má od te ď dev ět život ů.“ Hned druhý den vzali jedné rodin ě ko čku a za čali to na ní testovat. Nejd říve ji vyhodili z bálkonu, ale spadla do sena. Oni to nezjistili a dali králi za pravdu. Proto se po celém sv ětě říká, že má každá ko čka dev ět život ů. Bára Bohmová 5.A MÝVAL SMÍVAL V jednom malém dome čku žil mýval se svojí rodinkou. Jelikož byl po řád smutný, říkali mu Smíval. V ětšinou chodil s kamarády na pokec do klubu ukecálk ů. Ale tento den byl naprostojiný, protože když p řišel do Ukecálkova, aby ostatním sd ělil novinky, nikdo tam nebyl. Smíval, velice smutný, ani nesp ěchal dom ů. Jaké ho ale čekalo překvapení……Jeho dvore ček byl plný jeho kamarád ů, kte ří ho p řekvapili oslavou jeho vlastních narozenin. P ředali mu krásné dárky a zví řecí sle čny polibky. Na Smílavov ě čumá čku se objevil radostný úsm ěv i pár slzi ček. Byl tak š ťastný……A od té doby se nep řestal smát. To byl konec smutného Smívala. Zdraví vás Radostmíval. Veronika Gellnerová 9.A CHAMELEÓN Chameleón umí koulet o čima a m ěnit barvu, ale odjakživa to tak není. „Chci mít barvu jako támhleta opice, zebra nebo jako pštros, který zakopl o myš a spadnul do bláta.“ V tom ho uslyšel kung-fu panda. „B ěž za malí řem, ten t ě zmaluje, že se na listu nepoznáš.“ Tak chameleón šel za malí řem a než tam dorazil,uplynul rok. „Vy jste ten malí ř?“ „Ano, copak vás k nám p řivedlo?“ „Chci se nechat namalovat. Jenže je tu jeden há ček. Já jsem na barvu alergický!!!“ „To nevadí,“odpov ěděl malí ř a za čal malovat. Ale když byl u oka, oko se mu zv ětšilo. A také i to druhé! Že je zle v ěděl i chameleón. Vid ěl, že se jeho k ůže zbarvuje každou minutu na jiný odstín. A tak te ď koulí o čima, aby věděl, jak zrovna vypadá… Andrea Erbanová 5.A KŘEČEK TOMÍK Všichni si myslí, že k řeček po řád jí. Ale on si dá jenom jednu celou malou mrkev za 14 dní. Stalo se to takto. Jednoho dne byly K ŘEČČ Í ZÁVODY v tom, kdo toho nejvíce sní. Závodníci se p řipravovali na startovních polích. P řipravovali se, že 1 rok nejedli, aby toho co nejvíce sn ědli. K řeček Tomík m ěl číslo 9. Už odstartovali závod a už se jí. Jedl, jedl, až se p řejedl. Sice byl na 2. míst ě, ale 2 m ěsíce mu bylo z toho závodu špatn ě. Na závodništi byl celý nafouklý a od té doby jí strašn ě málo, protože se bojí, aby se zase nafouknul. Leona Men číková 5.A Zimní rekordy a zajímavosti - na webu vypátralo Termitiště • Betlémské sv ětlo je jedna z novodobých tradic. Rozvážejí ho skauti. Každý rok se zapaluje v Betlém ě a poté putuje Evropou, z Vídn ě se dostává do Česka a posléze i k nám do Hodkovic ☺ V ČR je k dostání v knihovnách, kostelech, trzích, na nám ěstích atd... • Nejv ětší člov ěkem vyrobený rampouch m ěř í 11,1m a váží 26 tun • V roce 2008 padl rekord nejdelších lyží na sv ětě dlouhých 534m • V ned ěli 11. února 1929 klesla v Ostrav ě stupnice teplom ěru na minus 38 stup ňů Celsia, na T ěšínsku bylo ješt ě o čty ři stupn ě chladn ěji. Meteorologové potvrdili, že takový mráz v Ostrav ě nebyl sto t řicet let, tedy od doby, kdy se teplota ovzduší za čala m ěř it. Noviny upozornily, že na mnoha místech nelze mráz zm ěř it, protože v ětšina oby čejných teplom ěrů tak nízkou stupnici nemá. • Nejv ětší sn ěžení - Celkem 31 102 mm sn ěhu napadlo od roku 1971 do roku 1972 v Paradise Mount Rainier ve stát ě Washington v USA. Nejv ětší zaznamenaná hloubka sn ěhové pokrývky dosahovala 11,46 metr ů a byla nam ěř ena v Tamaraku ve stát ě Kalifornie v USA v b řeznu 1911. • Nejvyšší po čet mrtvých a škod v d ůsledku sn ěhové bou ře - celkem 500 lidí zahynulo p ři sn ěhové bou ři, která se 12. až 13. b řezna 1993 p řehnala po celém východním pob řeží USA.. Bou ře, kterou jeden z meteorolog ů charakterizoval jako "vánice se srdcem sn ěhové bou ře a duší uragánu", zp ůsobila škody ve výši 1,2 miliardy dolar ů. • V roce 2008 padl rekord nejdelších lyží na sv ětě dlouhých 534m pro n ěkolik set lidí. • Váno ční rekordy Nejdelší český váno ční řet ěz vytvo řili v roce 2008 v Karviné. Řet ěz byl vytvo řen v rámci váno čních trh ů a m ěř il neskute čných 16 kilometr ů! Prvenství ovšem drží studenti z Dublinu, jejichž řet ěz m ěř í neuv ěř itelných 59 kilometr ů. Váno čka, kterou upekli v pelh řimovském peka řství, m ěř ila 4,5 metru a vážila tém ěř 50 kilo! Podle údaj ů historik ů byl ale tento rekord údajn ě p řekonán v roce 1867, kdy upe čená váno čka vážila 400 kilo V Bulharsku se Vánoce slaví hned dvakrát.