Bulletin o rozhlasové práci 29 2013 Obsah ÚVODEM . 3 ROZHLAS VE SVĚTĚ Mgr. Edita Kudláčová: Radiodays Europe . 4 Zdeněk Tofel: Grand Prix Svetozára Stračinu . 5 Mgr. Eva Nachmilnerová, Ph.D.: 39. International Feature Conference . 7 Mgr. Kateřina Rathouská: Prix Marulić . 8 PhDr. Aleš Opekar, CSc.: Zasednání folkové skupiny EBU a Euroradio folk festival. 8 ROZHLASOVÁ TEORIE A PRAXE Prof. MgA. Jan Vedral, Ph.D.: Několik pohledů na tzv. Minutové hry . 10 Mgr. Ondřej Nováček: Minutové hra s otevřeným koncem . 13 Další poznámky k „Minutovým hrám“ Mgr. Kristina Žantovská . 14 Mgr. Oldřich Knitl . 14 Literární soutěž zná své vítěze . 15 Mgr. Andrea Hanáčková, Ph.D.: Vedralův-Dudíkův Mor 2013 v kritických reflexích (studentské práce) . 15 Mgr. Andrea Hanáčková, Ph.D.: Radiodock – zatím v docích . 21 PhDr. Josef Maršík, CSc.: Okénko rozhlasových pojmů . 22 ROZHLASOVÁ HISTORIE Tomáš Černý: Jsme s vámi, buďte s námi! . 25 PhDr. Bronislava Janečková: Archivní objev roku . 26 Daniel Růžička: Vysílání televizního studia „Sever“ 27. srpna 1968 . 26 Mgr. Eva Ješutová: Československý rozhlas a srpen 1968 . 28 RECENZE 99 významných tvůrců rozhlasových dokumentů Mgr. Eva Ješutová: Úvod k publikaci . 36 Bronislav Pražan: Rozhlasoví dokumentaristé mezi ušankami a frikulíny . 37 ROZHLASOVÁ TECHNIKA Ing. Pavel Balíček: EBU ECE Bureau Meeting . 39 Mgr. Edita Kudláčová: Rozpočtové škrty, nové strategie a budoucnost rádií na Rozhlasovém shromáždění EBU . 40 Ing. Pavel Balíček: EBU ECE Annual Meeting . 41 Filip Rožánek: Rozhlas a YouTube: synergie, která má smysl . 42 OSOBNOSTI – VÝROČÍ Jarmila Růžičková: Vlastimil Pantůček . 45 Mgr. Václav Bělohlavý ml.: Karel Kraus . 46 Mgr. Zuzana Turčová: Viktor Kalabis . 47 Jarmila Růžičková: Ladislav Kozderka . 48 PhDr. Ivan Ruml: Alena Möbiová . 49 Mgr. Ľubica Svárovská: Irena Novotná . 50 PhDr. Vojtech Čelko: Irenka Novotná, ako som ju poznal . 50 Mgr. Alena Zemančíková: Zdeněk Barborka . 51 PhDr. Bohuslava Kolářová: Harry Karel Macourek . 53 Mgr. Jarmila Lakosilová: Odvážný snílek Zdenka Šrámková . 54 Mgr. Jiří Hubička: Jiří Kafka . 56 Mgr. Jana Vašatová: Jan Málek . 59 PhDr. Bohuslava Kolářová: Jindřich Brabec . 60 PhDr. Dagmar Jaklová: Rudolf Matys . 61 Mgr. Jarmila Lakosilová: Richard Ernest (Rozhovor Praha − Amsterodam) . 62 Mgr. Jiří Hubička: Vladimír Semrád . 65 ROZHLASOVÝ DOKUMENT Vysílání Československého rozhlasu 21. srpna 1968 (autentický přepis audionahrávky) . 71 Smlouva společenská (zřízení společnosti s ručením obmezeným Radiojournal, 1924) . 87 PŘÍLOHA Zdenka Kotalová: Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu v 60. letech (rigorózní práce) . 90 3 Úvodem Náš veřejnoprávní rozhlas má také své odpůrce, některé takříkajíc „ideologické“, jiné spíše mimo- děčné, kteří žánrové bohatosti Českého rozhlasu nevyužívají, neboť rozhlasovým vysíláním jsou pro ně písničky a rych lé zprávy, ostatní je anachronismus z dřevních dob. Možná by žasli nad četností rozhlasových festivalů a soutěží ve světě, které veřejnoprávnímu vysílání věnují mimořádnou péči, což dosvědčují příspěvky rubriky Rozhlas ve světě. Náš úspěch na Prix Marulić pak potěší a povzbudí zejména „našince“, už někdy z toho stálého „veřejného pochybování“ dosti zemdlelého. Jan Vedral se ve své úvaze „Několik pohledů na tzv. Minutové hry“ kriticky zamýšlí nad jevem, kdy se dobré nápady, autorské počiny a tvůrčí síly rozhlasového vysílání mohou zvrtnout v opak, sta- ne-li se z nich „programová úderka“ rozhlasového pokroku, jež přecení své možnosti akustické a pře- kročí své meze žánrové a obsahové. Pak se to, co má vysílání oživit, může stát jeho plevelem na úkor podstatnější dramatické tvorby. Protože minutovou hru, jak podotýká Kristina Žantovská, za skuteč- ně dramatický formát nelze považovat. Co s Vedralovým Morem, tedy s jeho rozhlasovou adaptací románu Alberta Camuse Mor (v režii Dimitrije Dudíka). Takovou otázku položila Andrea Hanáčková svým studentům, jejichž kritické reflexe tiskneme. Okénko rozhlasových pojmů vypracoval pedagog a stálý spolupracovník Světa rozhlasu Josef Mar- šík na výzvu naší redakční rady, kde zaznělo, že tyto pojmy někdy mateme už i my, rozhlasáci. V rubrice „Rozhlasová historie“ se vracíme k srpnovým událostem v roce 1968. V rámci cyklu „90 let s vámi“ unikátní fonoamatérské nahrávky vysílání Československého rozhlasu uvedl ve svém do- kumentu Tomáš Černý, další okolnosti přibližuje také Bronislava Janečková. Proměnu Českoslo- venského rozhlasu, spíše jeho osvobozování z pout ideologie ústředních orgánů KSČ v druhé po- lovině šedesátých let, popisuje ve své studii, opřené o historické prameny, Eva Ješutová. Tehdy se rozhlas stával hybnou silou demokratizačních proměn společnosti, takže zápis srpnových událostí z prostředí rozhlasu jako by mimoděk byl autentickým rozhlasovým dramatem – to by se opravdu da- lo (a možná i v roce 2018 mělo!) vysílat jako strhující rozhlasová hra. Chmurný je závěr kapitoly Od konsolidace k normalizaci. Cituji autorčin poslední odstavec: „K nejsilnějším okamžikům rozhlaso- vého vysílání dodnes patří závěrečné minuty ranního vysílání z 21. srpna 1968, kdy se do slov ko- mentátorů a opakovaně vysílané státní hymny mísila střelba ze samopalů a hluk z ulice…“ Výmluvný je název reflexe Edity Kudláčové z každoročního Rozhlasového shromáždění Evrop- ské vysílací unie, konaného v květnu 2013 na Tenerife: Rozpočtové škrty, nové strategie a budouc- nost rádií na Rozhlasovém shromáždění EBU. Cituji: „Patrně nejzajímavějším tématem na programu byl panel věnovaný rozpočtovým škrtům a snižování počtu zaměstnanců.“ Ach jo. Z bohatě zastoupené rubriky „Osobnosti – výročí“ připomínám alespoň jednoho velmi pozoruhod- ného a neprávem opomíjeného tvůrce: Zdeňka Barborku, hudebního pedagoga a libretistu, a také básníka. V Plzni spolupracoval s experimentálním elektroakustickým studiem, v jehož prostředí vzni- kl například hudebně básnický experiment, opera Nevěstka Raab skladatele Jaroslava Krčka. Ze- jména pro plzeňský okruh tvůrců byl Barborka vůdčím duchem svobodné tvorby, ale i nespoutaných úvah v době normalizace, kdy sám směl stále méně, až nakonec vůbec nic. Zemřel velice předčas- ně, jak poznamenává Alena Zemančíková. Rigorózní práci (v Příloze) napsala Zdenka Kotalová na téma Redakce mezinárodního života Čes- koslovenského rozhlasu v 60. letech. Autorka popisuje činnost redakce a jejích členů, novinářů, kteří redakcí prošli jako zpravodajové či šéfredaktoři. Zvláštní kapitolu věnuje Milanu Weinerovi, šéfredak- torovi RMŽ v 60. letech. Pravidelnějším čtenářům našeho periodika patrně neušlo, že toto číslo SR je obsahově bohaté, a tím i poněkud tlustší, než bývá. Řekl bych, že je to dobře, neboť to není na úkor kvality. Poděkování všem, kdo se o to zasloužili! Ondřej Vaculík 4 ROZHLAS VE SVĚTĚ Mgr. Edita Kudláčová Radiodays Europe Německo, Berlín, 17.–19. 3. 2013 Úvodní stránka letošního katalogu mezinárodní konfe- Zamýšlet se nepotřeboval Ira Glass, jehož This Ame- rence Radiodays Europe začíná slovy: „Lidé, kteří pra- rican Life se tou dobou již těšil velké oblibě u poslucha- cují v rádiu, jsou tak trochu jiní, nemyslíte? Možná pro- čů NPR, a Krulwiche s Abumradem nadšeně podporo- to se všichni tak rádi potkáváme každý rok na Radiodays val. Pořad se tedy nejprve točil jen jako podcast zdarma Europe.“ ke stažení, na výrobu jednotlivých dílů sháněli všichni V Berlíně se během tří dnů setkalo více než tisíc tak společně granty a dotace a jako propagační kampaň trochu jiných lidí. Svátek všech, kteří pracují v rádiu, ba- z vlastních finančních zdrojů objížděli Ameriku a pořá- ví je rádio a chtějí se dozvědět něco nového o tom, co se dali debaty a živá natáčení pořadů na pódiích přímo pro dá ve vysílání rádia vylepšit a vymyslet, se konal od místní publikum. Tyto debaty dělají dodnes. Mírně tím 17. do 19. března a zajímavých prezentací a diskuzí zde předběhli dobu a změnu chování posluchačů, kteří se bylo opravdu hodně. Na panelech byli zástupci rádií v průběhu let stali čím dál aktivnějšími, pasivní poslech z celého světa, jmen se dalo napočítat více než 100 je postupně přestává bavit, a podcast stažený do mo- a prezentací více než 50. bilního telefonu nebo jiného přehrávače se díky tomu Po loňském úspěchu diskuze s tvůrcem pořadu NPR stává stále populárnější formou poslechu rozhlasových (National Public Radio) This American Life, který nejen pořadů. ve Spojených státech milují mladší, mladí, starší, staří i ti Návrat do éteru NPR byl tedy příjemným zadostiuči- nejstarší, Irou Glassem vytáhli organizátoři letos další něním, ovšem zajistil Radiolabu zejména finanční stabi- eso z rukávu. Radiolab, světový fenomén rozhlasového litu. Stejnou podporu našli tvůrci i v Evropě, rádiu již tra- vysílání, přijel osobně představit Robert Krulwich. I když dičně velmi pozitivně nakloněná dánská vláda podpořila Radiolab není patrně nutné představovat, pořad, který i americký Radiolab. Krulwich bývá již dlouhou dobu Krulwich natáčí se svým kolegou Jadem Abumradem, označován za nejvíce inovativního tvůrce rozhlasových má miliony fanoušků po celém světě. I vtipný a sympa- a televizních pořadů a právě Radiolab dnes bezpochyby tický Krulwich sám připouští, že ho ohromující úspěch udává směr a trend v rozhlasové tvorbě v Americe a po- hodinového rozhlasového pořadu o vědě a filozofii ješ- tažmo i v Evropě, neboť je to i na starém kontinentě leit- tě i dnes občas zaskočí. Pořad běží v sezonách a má motiv téměř každé debaty o rozhlasových pořadech. vždy omezený počet dílů. Krulwichovo dynamické vyprávění bylo osvěžující ne- Témata jsou spojená s oblastí vědy a filozofie a hlav- jen pro jeho osobitý humor a