Bohemia centralis, Praha, 33: 205–226, 2015 Dřepčík Chaetocnema conducta (Coleoptera: Chrysomelidae) se šíří v Čechách Flea beetle Chaetocnema conducta (Coleoptera: Chrysomelidae) spreads in Bohemia (Czech Republic) Pavel Špryňar1 a Jaromír Strejček2 1 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Střední Čechy, Podbabská 2582/30, CZ – 160 00 Praha 6; e-mail: [email protected] 2 Mládežnická 3, CZ – 106 00 Praha 10; e-mail: [email protected] K článku patří obrázky č. 5–10 zařazené v barevné příloze na str. 483–485. ▒ Abstract. Spreading flea beetle Chaetocnema (Tlanoma) conducta (Motschulsky, 1838) was for the first time reported from the Czech Republic from southern Moravia in 2000. Till present days the only record of the Ch. conducta occurrence has been published from Bohemia, namely in 2008. During August, September, October and November 2015 the authors revealed the occurrence of Chaetocnema conducta in central, northern, eastern, southern and western Bohemia in further 22 mapping grid squares (at 27 localities in total). Therefore, contrary to the contemporary Czech Red List, the authors do not consider Ch. conducta as an endangered species. According to the authors’ survey, Ch. conducta occurs in Bohemia in the wet meadows (most often in wet Cirsium meadows and alluvial Alopecurus meadows) with abundant populations of some narrow-leaved sedge species (genus Carex), at altitudes 166–530 m a. s. l., mostly in lowlands with warm climate. Using of the sweeping collection method the authors found Ch. conducta most frequently on Carex hirta and C. disticha species, which we assume as its probable host plants. However, in southern Moravia Ch. conducta has recently been recorded also in xerothermic grasslands. Ch. conducta seems to be heliophilous species. The authors found it only in warm sunshine weather (air temperature > cca 16 °C), from late morning to early afternoon hours. Contrary to its considerably wide distribution in Bohemia, Ch. conducta seems to be rather rare or uncommon species at most of surveyed localities. In the samples of the flea beetles (Chrysomelidae:Alticinae) analyzed by the authors, there were usually present only single specimens of Ch. conducta. ▒ Key words: Chaetocnema conducta, Czech Republic, expansion, Alticinae, Alticini, food- plants, Central Europe 205 BOHEMIA CENTRALIS 33 Úvod Podrobný a neustálý faunistický průzkum území umožňuje odhalovat, dokazovat a dokumentovat změny v rozšíření a početnosti živočišných populací, ať už u druhů nově rozšiřujících svůj areál, či u druhů naopak ubývajících nebo dokonce vymírajících. Jedním z druhů, které se v posledních letech šíří na území České republiky, je brouk Chaetocnema (Tlanoma) conducta (Motschulsky, 1838) z čeledi mandelinkovitých (Chrysomelidae). Od našich ostatních druhů rodu Chaetocnema se tento druh na první pohled dobře pozná podle nápadně žlutých krovek s černou kresbou po okrajích a podél švu, se kterými kontrastuje kovově bronzové zbarvení hlavy a štítu (viz obr. 5 v barevné příloze na str. 483; naše ostatní druhy tohoto rodu mají hlavu, štít i krovky jednobarevně kovově zbarvené, viz např. Čížek et Doguet 2008). Jako hostitelské rostliny tohoto druhu jsou uváděny různé druhy z čeledí Cyperaceae, Juncaceae, případně Poaceae (např. Warchałowski 1998, Čížek et Doguet 2008). Ch. conducta má široký areál ve střední a jižní Evropě, v západní a střední Asii a v Africe (např. Döberl 2010, Warchałowski 2010). V tomto příspěvku předkládáme nové údaje o rozšíření tohoto druhu v Čechách spolu s dalšími úvahami. Latinská jména dřepčíků byla sjednocena podle práce Döberl (2010), latinská jména rostlin podle práce Kubát et al. (2002). Zkratky použité v dalším textu a v tabulce č. 1: EVL = evropsky významná lokalita; MZCHÚ = maloplošné zvláště chráněné území; NPP = národní přírodní památka; NPR = národní přírodní rezervace; PP = přírodní památka; PR = přírodní rezervace; VKP = významný krajinný prvek. Dosavadní poznatky o rozšíření Ch. conducta v České republice Do poměrně nedávné doby byl tento druh známý v rámci území bývalého Československa pouze ze Slovenska (např. Roubal 1941, Strejček 1993). První nález z České republiky publikovali Čížek a Fornůsek (2000) z jižní Moravy (Bořetice, mapovací pole 7067). Ještě v práci Čížek et Doguet (2008) je uvedeno, že se tento druh v ČR vyskytuje pouze na jižní Moravě, kde je „velmi lokální a velmi vzácný“. První údaj pro Čechy ohlásili Čížek et Kopecký (2008), a to z území přírodní rezervace Údolí Doubravy (mapovací pole 6260) v CHKO Železné hory. V tomto příspěvku je zároveň upřesněno, že druh byl v té době z ČR aktuálně známý z pouhých tří lokalit (kromě dvou uvedených to byla navíc lokalita „Nová Lhota – Končiny“, kterou zařazujeme do mapovacího pole 7171; viz např. Kopecký et Schön 2008). 206 Pavel Špryňar a Jaromír Strejček: Dřepčík Chaetocnema conducta (Coleoptera: Chrysomelidae) se šíří v Čechách Další novější údaje poskytuje Nálezová databáze ochrany přírody (NDOP), ve které je výskyt tohoto druhu k datu 15.11.2015 (tj. v době dokončení rukopisu předkládaného příspěvku) uveden celkem z 11 faunistických mapovacích polí (Internet 1). Z toho 10 polí leží na jižní a střední Moravě, viz obr. 1 (autoři těchto nálezů z let 2009–2014 jsou P. Baňař, P. Boža, O. Konvička, I. Malenovský a J. Stanovský). Jedenácté pole se nachází v Čechách (jde o výše zmíněný první nález z Čech, uveřejněný v práci Čížek et Kopecký 2008). Přidáváme další dosud nepublikované údaje z jižní Moravy: 7167a: Trkmanice, PP Trkmanec-Rybníčky („Trkmanické slanisko“), 12.5.2008, J. Strejček leg. (2 ex.), Em. Strejčková leg. (6 ex.); 7262d: Ječmeniště (Znojemsko, prope Hnízdo), PP Ječmeniště, 6.5.2006, J. Strejček leg. (1 ex.); 7367b: Lanžhot, NPR Ranšpurk – okolí, 10.5.2008 J. Strejček leg. (1 ex.). První nález ve středních Čechách Sami jsme druh Ch. conducta v Čechách zaznamenali nejprve v roce 2009 v Praze v údolí Litovického potoka: Praha-Dejvice, chráněné území PP Dolní Šárka (část Duchoňská) (5852c), 8.5.2008, 1 ♂, smyk na okraji suchého trávníku, J. Strejček leg. (přibližně 50°6'58.7"N, 14°22'32.5"E). Metodika terénního průzkumu v roce 2015 Na základě prvních nálezů Ch. conducta z Čech a na základě poznatků o ekologických nárocích druhu z odborné literatury (viz též tab. 5) jsme provedli od srpna do začátku listopadu 2015 terénní průzkum na vybraných lokalitách Čech s vhodnými biotopy (celkem 35 lokalit s převahou ve středních Čechách; lokalitu č. 19 v Praze-Dubči navštívil J. Strejček, ostatní lokality P. Špryňar). Cílem bylo zjistit, zda a v jakém rozsahu je druh Ch. conducta v Čechách rozšířen. Lokality k průzkumu jsme vybírali podle výskytu biotopů zachovalých mokřadních luk, a to jak podle našich terénních zkušeností, tak podle zveřejněných výsledků probíhajícího mapování biotopů v rámci projektu Natura 2000 (Internet 2). Na každé lokalitě byly osmýkány zejména porosty šáchorovitých a sítinovitých rostlin, v souladu s literárními údaji o hostitelských rostlinách. Návštěva každé lokality trvala zhruba 1–1,5 hodiny (pokud brouk nebyl v této době nalezen, považovali jsme to za negativní výsledek našeho hledání). Během průzkumů lokalit jsme věnovali pozornost dalším okolnostem, které mohou ovlivnit výskyt druhu – zejména určení konkrétních hostitelských rostlin a vlivu počasí na aktivitu brouka. Výsledky s dalšími úvahami předkládáme v následujících odstavcích. Obrazové přílohy byly zpracovány s použitím software DMAP a Microsoft Excel. Dokladové exempláře jsou uloženy ve sbírkách autorů. Údaje byly zapsány do Nálezové databáze ochrany přírody (NDOP). 207 BOHEMIA CENTRALIS 33 Přehled nově zjištěných lokalit v roce 2015 Dřepčíka Ch. conducta jsme v Čechách v roce 2015 zaznamenali na 27 lokalitách ve 22 polích faunistického síťového mapování (obr. 1). Přehled těchto lokalit uvádíme v tabulce 1. Čísla lokalit jsou použita rovněž v tabulkách 2 a 3. Zeměpisnými souřadnicemi (v systému WGS 84) je zachycena poloha přibližného středu porostu, kde byl nalezen druh Ch. conducta. Souřadnice byly odečteny buď přímo v terénu s použitím přístroje GPS, nebo po návštěvě lokality z přesného ortofotosnímku. Lokalizace začíná jménem obce a/nebo názvem katastrálního území (zejména pokud se obě jména jména liší). Nadmořská výška byla odečtena ze Základní mapy ČR 1:10 000. Pokud to bylo v našich možnostech, uvádíme možného hostitele, tedy rostlinný druh, na jehož porostu jsme při smýkání nalezli dřepčíka Ch. conducta. Tento údaj neuvádíme, pokud byl nález uskutečněn v porostu s větším počtem rostlinných druhů a/nebo pokud jsme tyto druhy nemohli vzhledem k pokročilé vegetační době určit. Zmiňujeme rovněž, zda lokalita leží v květenné oblasti termofytika (T) nebo mezofytika (M), což považujeme za vhodnou biogeografickou charakteristiku nejen pro rostliny (Skalický 1988), ale i pro fytofágní hmyz. Na území NPP Hrabanovská černava byly rozlišeny tři samostatné lokality (6, 7, 8) vzhledem k probíhající hranici mapovacích polí a k zastoupení odlišných biotopů. Nápadné soustředění lokalit okolo Prahy (viz též obr. 1) je nepochybně artefaktem způsobeným dojezdovými možnostmi autorů. Za větší pozornost stojí to, že 9 z 27 zkoumaných lokalit leží v květenné oblasti mezofytika (Babinské louky v Českém středohoří, Bažantník v Českém ráji, soubor lokalit na jižním okraji Prahy, Štolmíř u Českého Brodu, Borek u Rokycan a Písek), tedy v oblasti opadavého listnatého lesa temperátního pásma Evropy (Skalický 1988). V mezofytiku se nachází i první publikovaný nález z Čech (Čížek et Kopecký 2008) a stejně tak i dosud nepublikovaný nález P. Čížka