Státní okresní archiv Plzeň-jih se sídlem v Blovicích Zrušené obecné, národní, základní devítileté a základní školy okresu Plzeň-jih Skupinový inventář AP č.: 406/1-34 Jana Mašková Blovice 2006 Obsah Název archivního fondu datace EL číslo Strana NAD archivní pomůcky Základní škola Dnešice (1811) 1869-1988 (1999) 59 AP 406/1 8-25 Obecná škola (německá) Honezovice 1934-1945 1052 AP 406/2 26-30 Základní škola Kbel (1831) 1869-1996 156 AP 406/3 31-43 Základní devítiletá škola Kotouň (1806) 1869-1976 173 AP 406/4 44-57 Obecná škola (německá) Kotovice 1898-1943 1239 AP 406/5 58-63 Základní devítiletá škola Kotovice 1945-1976 727 AP 406/6 64-70 Obecná škola (německá) Líšina 1921-1938 988 AP 406/7 71-75 Základní škola Losiná 1872-1983 79 AP 406/8 76-84 Základní devítiletá škola Nekvasovy 1885-1975 242 AP 406/9 85-94 Základní škola Neurazy 1874-1981 265 AP 406/10 95-107 Základní škola Nové Mitrovice 1874-1994 274 AP 406/11 108-121 Základní devítiletá škola Partoltice 1870-1973 283 AP 406/12 122-131 Národní škola Prádlo 1900-1961 288 AP 406/13 132-139 Základní škola Prusiny (1805) 1869-1980 290 AP 406/14 140-152 Obecná škola (německá) Přestavlky 1899-1902 1240 AP 406/15 153-157 Základní škola Přestavlky 1924-1999 295 AP 406/16 158-167 Základní devítiletá škola Ptenín (1830) 1869-1976 335 AP 406/17 168-176 Obecná škola (německá) Robčice 1885-1938 967 AP 406/18 177-181 Základní devítiletá škola Seč 1885-1977 351 AP 406/19 182-191 Národní škola Sedliště (1799) 1912-1950 356 AP 406/20 192-198 Základní škola Střížovice 1869-1988 397 AP 406/21 199-214 Základní devítiletá škola Šlovice 1945-1977 1035 AP 406/22 215-219 Obecná škola Štítov 1894-1946 609 AP 406/23 220-224 Obecná škola (německá) Týnec 1892-1945 1229 AP 406/24 225-231 Národní škola Týnec 1945-1957 423 AP 406/25 232-236 Základní škola Útušice 1895-1983 431 AP 406/26 237-245 Obecná škola (německá) Ves Touškov 1870-1934 416 AP 406/27 246-250 Základní škola Ves Touškov 1945-2003 415 AP 406/28 251-262 Obecná škola (německá) Vstiš (1851) 1869-1945 (1958) 1237 AP 406/29 263-271 Základní škola Vstiš 1945-2004 446 AP 406/30 272-281 Obecná škola Záluží 1924-1939 637 AP 406/31 282-286 Základní devítiletá škola Zemětice 1898-1976 455 AP 406/32 287-296 Základní devítiletá škola Žákava (1824) 1869-1976 460 AP 406/33 297-304 Základní škola Žďár (1819) 1869-1989 463 AP 406/34 305-316 2 ÚVOD I. Vývoj původců skupiny archivních souborů Úlohou školy, která je výchovně vzdělávací institucí, je vzdělávat a vychovávat žáky a studenty podle určitých vzdělávacích programů. Zprvu byla škola pouze pro privilegované chlapce z bohatých rodin. Povinnou školní docházku uzákonil Všeobecný školský řád ze dne 6. 12. 1774. Byly vytvořeny školy třech typů. Triviální, jedna až dvoutřídní školy, byly zřizovány při farních a filiálních kostelech. Hlavní, tří až čtyřleté školy, byly zastoupeny v každém kraji ve větších městech. Normální školy měly rozšířenou osnovu hlavních škol a byly zřizovány v zemských městech. Tímto školským řádem došlo k posílení vlivu státu ve školství na úkor vlivu církve. Školským zákonem z roku 1805 však došlo k částečnému návratu vlivu církve ve školství. Velkým významným mezníkem ve školství se stal zákon o školách obecných vydaný v Zákoníku říšském č. 48 ze dne 25. 5. 1868. Tímto zákonem byla upravena pravidla o postavení školy a církve, vycházející z povinné ústavy (zákon č. 142/1867 Říšský zákoník). Celá soustava školství byla upravena zákonem č. 62 Zákoníku říšského ze dne 14. 5. 1869 a jeho novelou ze dne 2. 5. 1883. Souborem těchto zákonů byla uzákoněna povinná osmiletá školní docházka (do té doby šestiletá) od 6 do 14 let věku dítěte. Zákon také dovoloval zakládat ve městech tříleté měšťanské školy, které poskytovaly vyšší vzdělání těm žákům, kteří nemohli navštěvovat střední školu. Na základě tohoto zákona u nás fungovalo školství až do roku 1948. Vydáním zákona č. 95 ze dne 21. 4. 1948 o základní úpravě jednotného školství byly v ČSR zestátněny všechny typy škol. Do této soustavy škol byly zahrnuty i mateřské školy, do kterých chodily děti od tří do šesti let. Od šesti do čtrnácti let navštěvovaly děti 1. stupeň národní školy. Ta poskytovala základy obecného vzdělání, byla organizována do pěti postupných ročníků. Na měšťanskou školu navazovala střední škola se čtyřmi postupnými ročníky (6. – 9. třída). Tato škola poskytovala ucelené základní vzdělání. Na střední školu navazovaly odborné školy a gymnázia. Další změna v organizaci školství nastala vydáním školského zákona č. 31/1953 Sb. ze dne 24. 4. 1954 o školské soustavě a vzdělávání učitelů. Základní všeobecné vzdělání poskytovala osmiletá střední škola nebo prvních osm postupných ročníků jedenáctiletých středních škol. Tam, kde nebyly podmínky pro zřízení osmiletých středních škol, byly zřízeny národní školy s pěti postupnými ročníky. Studiem na jedenáctileté střední škole získali žáci v posledních třech postupných ročnících vyšší všeobecné vzdělání a byli připraveni především pro studium na vysokých školách. Zákonem č. 186 ze dne 15. 12. 1960 o soustavě výchovy a vzdělávání byla činnost jedenáctiletých středních škol ukončena. Byl zaveden nový způsob středního a vyššího vzdělávání. Jeho součástí se staly všeobecně vzdělávací školy s tříletou školní docházkou, které byly zákonem č. 168 ze dne 19. 12. 1968 přeměněny na gymnázia se čtyřletou docházkou. Základní vzdělání poskytovala základní devítiletá škola. Tam, kde nebyly podmínky pro zřízení všech devíti postupných ročníků, byla zřízena základní devítiletá škola jen s nižšími ročníky. Zákon č. 63 ze dne 21. června 1978 o opatřeních v soustavě základních a středních škol upravil povinnou školní docházku pro základní školy na deset let. Základní škola byla rozdělena na osm ročníků. První stupeň tvořil 1. – 4. ročník, druhý stupeň tvořil 5. – 8. ročník. Zákon č. 29 ze dne 22. 3. 1984 o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol upravil počet ročníků základních škol na devět. První stupeň tvoří 1. – 5. ročník, druhý stupeň tvoří 6. – 9. ročník. 3 Na okresu Plzeň – jih byly školy převážně českého charakteru. Pouze v okolí Stodu, Dobřan a Chotěšova se vyskytovaly i obecné německé školy. V okolí těchto měst převažovala národnostní německá skupina. Jednalo se o školy v Honezovicích, Kotovicích, Přestavlkách, Robčicích, Týnci, Vsi Touškově, Vstiši a Záluží. II. Archivní charakteristika skupiny archivních souborů Písemnosti fondů škol, které byly do Okresního archivu v Blovicích předány před jejich inventarizací v letech 1963 – 1964, byly většinou uloženy ve spisovnách (kabinetech) jejich původců, jsou převážně v dobrém fyzickém stavu. Horší situace nastala v případech, kdy škola zanikla a její písemnosti byly předány nástupnické škole nebo do spisovny příslušného MNV. V mnoha případech byly písemnosti bez řádné správy, došlo k jejich fyzickému poškození nebo ke ztrátě. Tím došlo k velké mezerovitosti fondů a ke zhoršení kvality dochovaných písemností u jednotlivých škol. V žádném z inventarizovaných fondů nebyl nalezen původní registraturní systém ukládání písemností. K prvnímu předání písemností do našeho archivu došlo v letech 1959 – 1963. Další převzetí písemností většího rozsahu bylo provedeno v roce 1995, kdy pracovnice archivu před jejich předáním do archivu provedli skartaci u všech fungujících škol a obecních úřadech na okrese Plzeň – jih. Výběr písemností byl proveden dle Instrukce ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 13. června 1986. Do archivu byly předány třídní výkazy, zápisy z pedagogických rad, jednací protokoly, spisový a jiný materiál. Fondy archivů školy, které se nachází na území současného okresu Plzeň – jih, byly zpracovány formou skupinového inventáře. Jedná se o uzavřené fondy škol, jejichž činnost byla ukončena z důvodu klesajícího počtu dětí (nedostatečná využitelnost) nebo z důvodu změny zřizovatele. Fondy škol jsou ve skupinovém inventáři řazeny abecedně podle místa vzniku. U každé školy je uveden stručný vývoj školy, její vývoj a dějiny, archivní charakteristika a stručný rozbor obsahu fondu. Do kategorií I. a II. byla zařazeny písemnosti fondů podle § 20 zákona č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů. Pak následuje inventární seznam archiválií dané školy. Vzhledem k malému množství písemností dochovaných z činnosti farních škol byly písemnosti ponechány u příslušných fondů jako priora. Jedná se o ZŠ Dnešice, ZŠ Kbel, ZDŠ Kotouň, ZDŠ Prusiny, ZDŠ Ptenín, NŠ Sedliště, OŠ (německá), Vstiš, ZDŠ Žákava a ZŠ Žďár. V některých fondech jsou časové rozsahy zápisů z pedagogických rad, pamětních knih a jednacích protokolů doplněny datem jako bližším rozlišením časového rozsahu. Týká se to těch případů, kdy se překrývají roky po sobě následujících knih. Protože je ve školských fondech běžné, že se knihy začínají vést na začátku školního roku (původně byl začátek školního roku stanoven na srpen, nyní je to 1. září) a ukončují se na konci školního roku (červenec), je bližší rozlišení časového rozsahu formou datumu uváděno u zápisů z pedagogických rad a pamětních knih pouze v případech, kdy toto pravidlo nedodržují. Jinak je tomu u jednacích protokolů, které se počínají vést začátkem kalendářního roku a na jeho konci se ukončují. U těch, které toto pravidlo nedodržují, jsou časové rozsahy doplněny o datum jako o bližší rozlišení. Razítka, která jsou součástí některých fondů, jsou zpracována podle Návrhu pravidel pro zpracování typářů a dalšího sfragistického materiálu (autor Karel Müller). Schéma pořádání fondů škol je uvedeno v příloze č. 2. Při pořádání fondů byly provedeny vnitřní skartace. Při nich byly vyřazeny třídní knihy a písemnosti skupiny S, které byly do archivu převzaty. Seznam těchto písemností je součástí protokolárních záznamů o vnitřní skartaci. 4 Příloha č. 1: Prameny a literatura Seznam právních norem a nařízení: Zákonník zemský království Českého, rok 1868 Zákonník zemský království Českého, rok 1873 Zákonník říšský, rok 1883 Sbírka zákonů a nařízení republiky Československé, rok 1948 Sbírka zákonů a nařízení republiky Československé, rok 1953 Sbírka zákonů ČSSR, rok 1960 Sbírka zákonů ČSSR, rok 1978 Sbírka zákonů ČSSR, rok 1984 Sbírka zákonů ČR, rok 2004 (Zákon ze dne 30.