2 Polaris –červen 2006 Slovo úvodem Jarní část sézony je za námi, a je tedy čas se trochu poohlédnout za výsledky a námi uspo řádaným M ČR na krátké trati. Naše výsledky v jarní části byly op ět velmi dobré, ale k mé úplné radosti jim p řece jen n ěco málo chyb ělo. Výborn ě se da řilo mladším dorostenc ům Miloušovi a Št ěpánovi, kte ří se oba nominovali na ME dorostu ve Slovinsku. Trojici našich zásupc ů na tomto ME doplnil ješt ě Bo řek a vlastn ě i Klusy, který je „také náš“. Ve starších dorostencích se da řilo ješt ě Chrobákovi, sice ne tak jakov lo ňském roce, ale p řece jen jeho nominace na MS junior ů do Litvy byla p řesv ědčivá. Neda řilo se Daná čovi a Járovi. P řesn ěji: v rozhodujících nomina čních závodech jim chyb ěl v ětší klid a Danovi i limit. Dorostenky b ěhaly se st řídavými úsp ěchy a také jim chybí v ětší pohoda a koncetrovanost. V juniorech letos žádného výrazného zástupce nemáme a po nemoci se rozbíhající Zelda teprve formu chytá. Zato v juniorkách Petra Palátová ukázala, že je dobrou závodnicí a z M ČR ve sprintu si odvezla i medailový úsp ěch. V dosp ělých se Olaf nominoval na ME do Estonska a p řed n ěkolika málo dny i na MS do Dánska. K nominaci na MS chyb ěl i jen malý kousek Palymu, je náhradníkem a út ěchou mu m ůže být nominace na AMS na Slovensku. T řetí z naší kvalitní sestavy, Rajmo, v rozhodujících závodech vždy chyboval a tak se mu letošní nominace vyhnuly. A co naši žáci a žákyn ě. I t ěm skon čila Jarní jihomoravská liga ve které si vedli úsp ěšn ě. Stejn ě dob ře si vede Denisa, Petra a Ota v žeb říčku B-Morava. Tam je však čeká ješt ě podzimní část, kde se rozhodne o tom, jakou licenci budou mít v příštím roce. Posledním výrazným mezníkem jarní části sezóny bylo M ČR na krátké trati. Uspo řádali jsme jej spole čně s TJ R ůženou v okolí hradu Roštejn. Reakce jsou r ůzné a ani já si nedokáži ud ělat přesný obrázek, jak závody vlastn ě vypadaly. Ur čit ě bych však cht ěl pod ěkovat všem, kte ří pomohli tyto závody uspo řádat. D ĚKUJI!!! Když zp ětn ě o našich závodech p řemýšlím, vzpomenu si vždy na týden p řed závody, kdy jsme spole čně se Zeldou dochystali vše pot řebné a najednou nám chyb ěl ten obvyklý stres, nestíhání apod. Sám jsem si tenkrát říkal, kde se n ěco stane, co nám chybí. Nenapadlo mne však, že problémem bude mapa. A co že na ní bylo špatn ě? Do čtete se mnoho v ěcí, co kde nesed ělo apod. N ěco je a n ěco pravda není. Ur čit ě však je pravda, že p ři prvním pohledu na mapu se vám zdá, že vše je jasné a jednoduché. Opak však byl pravdou; les byl t ěžký a výrazné p řechody v map ě byly vlastn ě lehce se prolínající odlišné typy les ů či stá ří porost ů. A co závodníci – většinou vyrazili jako splašení, kontroly uprost řed pasek nabíhali jen tak „natušáka“ a nadávali. Nejvíce se jim líbilo finále B, C a D, ale to bylo schváln ě postaveno jen v čistém lese, aby ti, co nepostoupili a v sobotu kazili, si spravili chu ť a náladu závodem, kde orienta ční um ění nebude rozhodující. A tak mé hodnocení je, že vše super nebylo – ve finále jsme si stáhli 2 kontroly z lesa ješt ě p řed závodem a kategorie H40 byla zrušena, mapa m ěla chybky a my jsme je neohalili p ři stavb ě tratí, Aljošovi komentování tentokráte opravdu moc nešlo a vyv ěšování výsledk ů se v sobotu po nepochopitelném zpomalení programu Mirka Chmela ře také neda řilo, jak bychom si p ředstavovali. Ješt ě jednou tedy díky všem za pomoc p ři (úsp ěšném :-) po řádání, gratulace všem, kte ří usp ěli jako závodníci v jarní části sezóny a p řání všem k pěknému prožití prázdnin a pohodu na prázdninových orien ťáckých závodech. Zhusta Výkon Měsíce Pro tento m ěsíc se do této rubriky pon ěkud netradi čně dostává výkon, který nebyl zab ěhnut v našich barvách, p řesto si ale myslím, že sem pat ří. Olaf totiž dokázal v barvách Södertälje bojovat na prvním úseku Jukoly o vít ězství. Nakonec ho a lepší pozici p řipravilo rozbité sv ětlo, ale i tak dokázal dob ěhnout mezi sv ětovými esy jako sedmý… Taky jou jeho post řehy z nejv ětších štafetových závod ů na sv ětě. Polaris – červen 2006 3 Zelda: Na Jukole se ti poda řilo fantastickým zp ůsobem rozb ěhnout štafetu Södertälje. jak tento výkon zp ětn ě hodnotíš? Olaf: No úpln ě skv ěle, protože to pro m ě byl hodn ě zajímavý závod, kdy jsem čekal že to bude úpln ě jiný. Že se budu snažit z pozice outsidera tak n ějak dob ěhnout do cíle abych moc neztratil a nakonec jsem bojoval málem o vít ězství. Poté co jsem rozbil sv ětlo se situace rázem velmi zm ěnila a bylo to spíš o tom to dob ěhnout, ale stále na dobrém míst ě aby tým m ěl šanci bojovat o vít ězství. V Södertälje jsem sice b ěžel za tým B, ale oba naše týmy jsou tak silné, že mohou bojovat o první desítku na sv ětě. Zelda: V jaké části závodu jsi to sv ětlo rozbil? Co se ti honilo hlavou, když ti p řestalo svítit? Olaf: Rozbilo se mi asi za p ůlkou, hned po televizních kontrolách. A co se mi honilo hlavou? No spíš n ěco jako jak je to možný, pro č se mi to stalo. Já už jsem si myslel, že ten závod p ůjde podle předpoklad ů, že budu mít šanci dob ěhnout t řeba na tom prvním míst ě a najednou všechno šlo do háje. Já jsem si říkal to p řece není možný, to se nem ůže stát. Asi n ěco takovýho. Zelda: Než se ti rozbilo sv ětlo, tak jsi velkou část závodu šel p řed balíkem. jak jsi na to reagoval v lese na tak velkých závodech, s tak velkým po čtem startujících? Olaf: Každou minutu m ě blesklo hlavou jak je to vůbec možný, vždy ť b ěžím první úsek na Jukole kde startuje 1360 štafet, já jsem najednou první z nich, mám tu kontrolu jít hledat sám. To jsem v ůbec dop ředu neplánoval. á jsem si vždycky říkal pob ěžím, já nevím, t řeba kolem desátého místa, nechám si všechno najít a n ějak takhle dob ěhnu. Ale to šlo všechno úpln ě jinak. Ale na druhou stranu, když jsem sledoval ženský závod, tak jsem si říkal, to by bylo hrozn ě p ěkný dob ěhnout na čele, aby celé to shromaždišt ě sledovalo jenom tebe, to je n ěco tak úžasnýho. a najednou jsem m ěl tu možnost tohle zažít a pak jsem se rozhodl, že se chopím té šance a nebudu pasivní, budu aktivní a zkusím to, vždy ť jsem p řece docela dobrej orien ťák a mohlo by to vyjít. Zelda: První úsek Jukoly se rozbíhá ješt ě za šera. Není to t řešku ošidný b ěžet s tím sv ětlem, když je kolem ješt ě relativn ě sv ětlo? Olaf: Já jsem v podstat ě sv ětlo zapl hned po první minut ě, protože na to, abys mohl číst mapu to sv ětlo pot řebuješ. Ale je to takový zrádný. Když seš dobrej b ěžec ve dne a najednou od p ůlky závodu jdeš ve tm ě, m ůže to být hrozn ě ošidný, protože se dá ud ělat obrovská chyba a když t ě pak třeba ten balík mine, tak místo prvního místa m ůžeš dob ěhnout t řeba dvoustý a celý závod m ůžeš svému týmu zkazit. Je to loterie. Zelda: Jak jsi spokojený s finálním výsledkem vaší štafety? Skon čili jste n ěkde kolem padesátky. Olaf: To bylo hodn ě špatný, protože náš tým m ěl na to být minimáln ě v první desítce, možná na okraji dvacítky, ale náš finišmen si na trati vyvrkl kotník, pak ješt ě zranil koleno, takže ten tým nedopadl dob ře, ale myslím, že to byla chyba trenér ů, kte ří špatn ě sestavili druhý tým. Kdyby přeházely úseky. T řeba Sosák, který je skv ělý finišmen šel no ční úsek, což byla chyba. V tomhle byla špatná komunikace s trenéry. Na tom se musí v Södertälje zapracovat. 4 Polaris –červen 2006 Zelda: Nejsi teda trochu zklamaný, že jsi šel až B tým, když jsi ukázal, že na to máš? Olaf: Ani ne, myslím si, že to byla skv ělá zkušenost. V Södertälje budujem nový tým, který v dalších letech m ůže být nejlepší na sv ětě a myslím si, že když to dob ře p ůjde p říšt ě dostanu tu šanci b ěžet v Áčku, ale každý to musí dokázat. tam je nás prost ě patnáct takovýhle. Ty prost ě znáš mě a neznáš ty ostatní kluky a ty jsou taky dob ří. já je znám a vím, že i kdyby to Á čko bylo se sestavené podobn ě, tak m ůže být vždycky čtvrté i když tam budu já, bude tam Sosák, Bingo nebo tam nebudem. My jsme hrozn ě vyrovnaní a záleží na aktuální form ě. Zelda: Čili ti nep říjde, že Češi jsou obecn ě podce ňovaní? Rajmo a Pally se nevešli ani do B týmu.