Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Management v kultuře Bc. Eliška Fajkusová Magisterská diplomová práce Výstavy a symposia „Hi-Tech umění“ v Brně v letech 1992 - 1997 v kontextu výstav umění nových médií v České republice Vedoucí práce prof. akad. soch. Tomáš Ruller 2012 1 Prohlašuji, že jsem pracovala samostatně a s využitím uvedených pramenů a literatury. ……………………………………………….. Eliška Fajkusová 2 OBSAH Úvod………………………………………………………………………………………………….…5 I. BLOK 1. Umění a kontext: Historický exkurz v Československu / Česku…………………………….9 1.1. Nastupující postmoderna…………………………………………………………………...9 1.2. Kultura oficiální / neoficiální………………………………………………………………11 2. Kultura v Brně v letech osmdesátých…………………………………………………………12 3. Vstup video / mediálního umění do Česka.......................................................................14 3.1. Videoart od 80. let v Česku……………………………………………………………….15 4. Převrat v devadesátých letech - situace v kulturních institucích………………………….19 II. BLOK 5. Výstavy a symposia umění nových médií……………………………………………….……22 5.1. Český obraz elektronický, 1994…………………………………………………….…….22 5.2. Orbis Fiktus: nová média v současném umění, 1995…………………………….……23 5.3. Jitro kouzelníků? Od mediálních kreseb k cyberspace, 1997…………………….…..25 5.3.1. Konference Viléma Flussera v Goethe institutu, 1991……………………..…..26 5.4. Další vybrané výstavy................................................................................................26 5.4.1. Videoart '94: příroda v pohybu, 1994...............................................................26 5.4.2. Video - vidím - ich sehe, 1994…………………………………………………….27 5.4.3. Orbis Fictus Extractus a Tajemný svět nových médií, 1995…………………...28 5.4.4. Hermit – International art symposium 1992, 1993,v Plaech 1994…………....28 6. Zahraniční scéna…………………………………………………………………………….….30 6.1. Ars Elektronica 1990……………………………………………………………………...30 6.2. OSTRANENIE: 1st International Video Festival at the Bauhaus Dessau, 1993…...31 6.3. Translocation/New Media Art, 1999……………………………………………………...32 III. BLOK 7. Výstavy a symposia „Hi-Tech / Umění" v Brně v letech 1993-1997…………..……….…..34 7.1. Terminologické vymezení………………………………………………………………….34 7.2. Atelier Video-Media-Performance, FaVU………………………………………………..35 7.3. První a druhá pilotní výstava Hi-Tech / Umění v Brně 1992 – 1993………………….36 7.3.1. „PIONEERS OF ELEKTRONIC ART“ Průkopníci elektronického umění v roce 1992…………………………………………………………………………………….36 3 7.3.2. „THEATER OF HYBRID AUTOMATA“ Divadlo hybridních automatů v roce 1993…………………………………………………………………………………….37 7.4. Mezinárodní výstavy Hi-Tech / Umění 1994 - 1997…………………………………….37 7.4.1. První mezinárodní výstava Hi-Tech/Umění v roce 1994 - „VIRTUAL MUSEUM / THIRD HAND“ Virtuální muzeum / Třetí ruka…………………………………….38 7.4.2. Druhá mezinárodní výstava Hi-Tech/Umění v roce 1995 - „DISPLAY – PER- FORMANCE“…………………………………………………………………….40 7.4.3. Třetí mezinárodní výstava Hi-tech/Umění v roce 1996 - „ALLVISION“………42 7.4.4. Čtvrtá mezinárodní výstava Hi-Tech/Umění v roce 1997 - „SYMPTOMY“ – Domácí léčebné prostředky…………………………………………………………47 Závěr……………………………………………………………………………….…………………50 Resumé………………………………………………………………………………………………56 Summary……………………………………………………………………………………………..57 Riassunto…………………………………………………………………………………………….58 概要…………………………………………………………………………………………………..59 Resumé………………………………………………………………………………………………60 Seznam ilustrací…………………………………………………………………………………….61 Seznam příloh……………………………………………………………………………………….62 Prameny a literatura………………………………………………………………………………...63 Přílohy………………………………………………………………………………………………..69 Obrázková příloha……………………………………………………………………………….….71 4 Úvod. Téma diplomové jsou výstavy a symposia Hi – Tech / Umění v letech 1992 – 1997 v Brně v kontextu výstav umění nových médií v České republice v devadesátých letech. Nástup Hi- tech umění byl v naší zemi opoţděn z důvodů komunistického reţimu, coţ značně omezilo dostupnost počítače a kamery. Hi - Tech umění se rozmohlo zejména v období po revoluci, kdy začala být práce s technologiemi více dostupná. Umění pracující s technologiemi, Hi- Tech umění pouţívá video, digitálně manipulovanou fotografii, počítačovou grafiku, umění ve virtuálním prostředí, film, rádio, televizi, apod. Označení Hi - Tech umění se neustále vyvíjí s dobou. Pokud hovoříme o počítačovém umění v šedesátých letech, o třicet let později se bude umění, zabývající se technologiemi pravděpodobně spojovat s vyuţíváním digitálních a síťových technologií, a na počátku jednadvacátého století čipy či ovládáním monitoru sítnicí. V devadesátých letech se v Brně odehrálo několik ročníků výstav a symposií na téma Hi- Tech umění, který pořádal Ateliér Video-Media-Performens VUT v Brně v čele s prof. akad. soch. Tomášem Rullerem, manţely Vašulkovými a týmem kolegů a sponzorů z Česka i zahraničí. Výsledkem akcí bylo představení tehdejších technologických špiček a mezinárodních ukázek na domácí, čerstvě demokratické půdě. Prostor byl vyhrazen taktéţ pro studentské práce. Cílem ukázek vybraných výstav mediálního umění z ČR bylo dosazení kontextu Hi-Tech symposií v Brně. Výstavy a symposia Hi-tech se řadí mezi průkopníky mediálních výstav v České republice. Z tohoto důvodu povaţujeme teoretičtější základ, jako nezbytný předpoklad pro utříbení historických souvislostí tehdejšího Československa. Stručnému exkurzu se věnujeme v I. BLOKU. Vysvětluje izolaci země, díky sovětské okupaci mezi léty 1968 a 1989. Následný úvod do historie umění v osmdesátých a devadesátých letech směřuje ke konkrétnímu objasnění atmosféry tehdejšího kulturního prostředí, jako bouřlivého období nastupující postmoderny. Historie nám objasňuje diference vývoje naší země od Západu, dostupnost nových technologií nejen pro uměleckou tvorbu, svobodného výtvarného projevu či volného sdruţování osob. Kolektiv autorů v čele s Jiřím Ševčíkem sestavil programové a teoretické texty, věnované létům 1938-1989 v knize České umění 1938-1989 (2001). Soubor esejů nastiňuje situaci „oficiální, neoficiální a exilové“ kultury, samizdatové články, manifesty a skupiny. Diskuze o postmoderně (1994) nabízí taktéţ pohled autorů Masarykovy university na bouřlivě nastupující etapu s názvem Postmoderna. Domníváme se, ţe popisnost nedávné historie a kultury v politickém kontextu, udrţuje povědomí nedávného komunistického „stigmatu“ a připomíná hodnoty svobody nejen čtenáři, narozenému do svobodné země. Osmdesátým létům v kultuře se podrobněji zabýváme především v městě Brně. Tak, jako ve zbytku republiky byly tehdejší neoficiální shromáţdění, umělci, absolventi. Aktivity, jako 5 například Malostranské dvorky, Konfrontace či Galerie Zlevněného zboží byly ostře sledovány kaţdým krokem sloţkami veřejné bezpečnosti. Ne kaţdá výstava neoficiálního umění shlédla světlo světa a dodnes leţí v archivech, záznamech či v myslích výtvarníků. Z kapacitních důvodů věnujeme výčtu jmen a institucím prostor v poznámkách pod čarou. Pilířem našeho bádání v této kapitole, byly dva díly Zakázaného umění I., II., z roku 1992. Publikace uvádí neoficiální kulturní scénu, interview a příběhy výtvarníků a teoretiků. Zasazení a utříbení výtvarných projevů se inspirujeme v knize Postprodukce Nicolase Bourriauda. Problematika mediálního umění a počátkům videoartu tvoří třetí následující kapitolu. Vzhledem k velkému informačnímu a historickému záběru na téma mediální umění, se věnujeme charakteristice uměním zabývající se médii jen povšechně. Také záměrně začínáme od osmdesátých let. Stěţejním pionýrům a průkopníkům 60 - 70. let, jako László Moholy-Nagy, Zdeněk Pešánek či Woody Vasulka taktéţ věnujeme prostor v poznámkách pod čarou. K manţelům Vasulkovým je vrátíme ve III. BLOKU. Důvodem vynechání počátku videoartu u nás, je nejen kapacitní omezení naší práce a dodrţení chronologické linky (80. -) 90. let 20. století. Tedy etapu, kterou představuje Radek Pilař a Petr Skala. Vedle publikací o mediálním umění, pouţíváme i katalogy a novinové články. V naší práci zmiňujeme katalog Orbis fictus (1995-1996). Katalog je bezesporu zdrojem studentů ve výzkumech, zabývajících se problematikou médií a dobovou porevoluční atmosférou. Sbírky esejů napsali umělci a kritici, jako Michael Bielický, Marta Smolíková, Ludvík Hlaváček, a další. I my se články zabýváme s důvodu jasné souvislosti s výstavami a symposii Hi-Tech v Brně. Jako informační zdroje jsme pouţili také katalog k výstavě Videoart’94. Obsahuje práce Keiko Sei a Vlasty Čihánkové-Noshiro, časopis Iluminace 2006, či Nová umění v Čechách (Klivar 2000). Ve čtvrté kapitole o 90. letech se soustředíme na porevoluční období změn v oblasti kultury, hlavně jejího financování, vzniku občanských sdruţení, nových funkcí galerií, fondů, nadací. V přehledu vývoje nadačních zákonných věnujeme pozornost především nadačnímu boomu a přehledem ve změně občanského zákoníku, čímţ se omezilo zneuţívání nedostatečného nadačního zákona v době „institucionálního chaosu“ po převratu. Komplikovaný ústavní vývoj neziskového sektoru má dodnes nesrovnalosti v zákoně. Pouţíváme nejen skripta a knihy pro management v kultuře O neziskových organizacích, Marketingu ve veřejném sektoru (ESF MU v Brně), ale také se inspirujeme výzkumem kolegů v jejich diplomových pracích či publikacích. Odkazujeme na webové stránky ministerstva kultury, kde je přehled jednotlivých zákonů a rozpis financování všech kulturních oblastí; a taktéţ aktualizace zákonů. Nově zaloţené instituce FAMU, FaVU, AVU a AVaIT začaly po převratu s nejrůznějšími uměleckými aktivitami, jako například s výstavami, symposii, workshopy a s nimi spojenými přednáškami a vydáváním publikací. Tímto se