Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Ústav archeologie a muzeologie Ondřej Chvojka Rovinná sídliště doby bronzové v hornodunajském kulturním okruhu Habilitační práce Brno – České Budějovice 2011 Obsah 1. Úvod …………………………………………………………………………………. 5 2. Metodika ……………………………………………………………………………. 7 2.1. Definice pojmu „rovinné sídliště“ …………………………………………………. 7 2.2. Chronologické vymezení problematiky …………………………………………… 8 2.3. Prostorové vymezení sledovaného území a jeho základní přírodní charakteristika .. 9 3. Rovinná sídliště starší doby bronzové (Br A1-A2/B1) ……………………………. 11 3.1. Základní charakteristika sídlišť a jejich prostorové vymezení v rámci regionů …… 11 3.1.1. Bavorsko …………………………………………………………………. 13 3.1.2. Horní Rakousko ………………………………………………………….. 14 3.1.3. Jiţní Čechy ……………………………………………………………….. 14 3.1.4. Západní Čechy …………………………………………………………… 16 3.2. Velikost a vnitřní struktura sídlišť …………………………………………………. 18 3.3. Sídlištní objekty ……………………………………………………………………. 19 3.4. Movité artefakty a ekofakty …………………………………………………….….. 36 3.5. Chronologie sídlišť ………………………………………………………………… 45 3.6. Topografie sídlišť ………………………………………………………………….. 47 3.7. Sídelně-prostorová analýza ………………………………………………………… 50 3.8. Regionální shody a rozdíly …………………………………………………………. 53 4. Rovinná sídliště střední doby bronzové (Br B-C) …………………………………. 54 4.1. Základní charakteristika sídlišť a jejich prostorové vymezení v rámci regionů …… 54 4.1.1. Bavorsko …………………………………………………………………. 56 4.1.2. Horní Rakousko ………………………………………………………….. 56 4.1.3. Jiţní Čechy ………………………………………………………………. 58 4.1.4. Západní Čechy …………………………………………………………… 58 4.2. Velikost a vnitřní struktura sídlišť …………………………………………………. 60 4.3. Sídlištní objekty ……………………………………………………………………. 64 4.4. Movité artefakty a ekofakty ………………………………………………………… 68 4.5. Chronologie sídlišť …………………………………………………………………. 79 2 4.6. Topografie sídlišť …………………………………………………………………… 80 4.7. Sídelně-prostorová analýza …………………………………………………………. 86 4.8. Regionální shody a rozdíly ………………………………………………………….. 88 5. Rovinná sídliště mladší a pozdní doby bronzové (Br D – Ha B) ………………….. 90 5.1. Základní charakteristika sídlišť a jejich prostorové vymezení v rámci regionů ……. 90 5.1.1. Bavorsko ………………………………………………………………….. 94 5.1.2. Horní Rakousko …………………………………………………………... 96 5.1.3. Jiţní Čechy ………………………………………………………………... 96 5.1.4. Západní Čechy ……………………………………………………………. 97 5.2. Velikost a vnitřní struktura sídlišť ………………………………………………….. 99 5.3. Sídlištní objekty …………………………………………………………………….. 105 5.3.1. Exkurz. Ţlabovité objekty mladší a pozdní doby bronzové ………………. 117 5.4. Movité artefakty a ekofakty ………………………………………………………… 128 5.5. Chronologie sídlišť …………………………………………………………………. 138 5.6. Topografie sídlišť …………………………………………………………………… 140 5.7. Sídelně-prostorová analýza …………………………………………………………. 142 5.8. Regionální shody a rozdíly …………………………………………………………. 145 6. Závěr …………………………………………………………………………………. 146 Literatura ………………………………………………………………………………. 148 Anotace. Bronzezeitliche Flachlandsiedlungen im oberdonauländischen Kulturkreis ..................................................................................................... 168 Příloha 1. Soupis rovinných sídlišť starší doby bronzové v jiţních Čechách …….. 170 Příloha 2. Soupis rovinných sídlišť střední doby bronzové v jiţních Čechách ……. 186 Příloha 3. Popis nálezových okolností a nálezů vybraných jihočeských rovinných sídlišť …………………………………………………………………………………… 197 3.1. Starší doba bronzová ………………………………………………………………. 197 3.1.1. České Budějovice – Čalounova zahrada ………………………………….. 197 3.1.2. České Budějovice – Dobrovodská stoka ………………………………….. 198 3.1.3. Hůry ……………………………………………………………………….. 199 3 3.1.4. Knín – Býšov ……………………………………………………………….. 201 3.1.5. Litvínovice ………………………………………………………………….. 216 3.1.6. Planá u Českých Budějovic ………………………………………………… 216 3.1.7. Staré Hodějovice ……………………………………………………………. 222 3.1.8. Vrábče ………………………………………………………………………. 223 3.2. Střední doba bronzová ……………………………………………………………… 229 3.2.1. Bechyně …………………………………………………………………….. 229 3.2.2. České Budějovice – Mladé …………………………………………………. 234 3.2.3. Dobronice ………………………………………………………………….. 237 3.2.4. Písek – Aisin ……………………………………………………………….. 239 3.2.5. Písek – Faurecia …………………………………………………………….. 242 3.2.6. Písek – SMOM ……………………………………………………………… 245 3.2.7. Planá u Českých Budějovic ………………………………………………… 247 3.3.8. Rataje ……………………………………………………………………….. 252 3.3. Březnice u Bechyně. Popis ţlabovitých objektů ze sídliště mladší doby bronzové .. 258 Příloha 4. Topografická data k rovinným sídlištím starší a střední doby bronzové v jiţních Čechách ………………………………………… 261 Tabulky. Dokumentace nálezových situací a nálezů z jihočeských rovinných sídlišť … 265 Tab. 1-25. Sídliště starší doby bronzové v jiţních Čechách Tab. 26-79. Sídliště střední doby bronzové v jiţních Čechách Tab. 80-89. Sídliště mladší doby bronzové v jiţních Čechách – doplněk. Ţlabovité objekty z Březnice u Bechyně 4 1. Úvod Převáţná část lidí doby bronzové proţívala své ţivoty v rovinných sídlištích a v jejich blízkém okolí (Harding 2000, 22), zemědělské osady tvořily páteř osídlení všech usedlých agrárních kultur (nejen) doby bronzové. Přesto stála tato problematika dlouhou dobu na okraji badatelského zájmu, a to jak terénního, tak především teoretického. Oproti pohřebním nálezům či depotům neposkytovala rovinná sídliště příliš atraktivních movitých památek, ve srovnání s výšinnými lokalitami pak nevynikala většinou ani svou polohou a viditelnými pozůstatky fortifikací. Naprostá většina archeologů aţ do poloviny 20. století rovinná sídliště maximálně jen registrovala, přičemţ systematický badatelský zájem o ně prakticky neexistoval. Ještě koncem 50. let uváděl např. W. Torbrügge z Horní Falce jen 32 jistých rovinných sídlišť z celé doby bronzové (Torbrügge 1959, 25, Abb. 7). Situace se začala měnit aţ v období po druhé světové válce, kdy došlo k enormnímu nárůstu rozsáhlých terénních odkryvů a k výraznému navýšení počtu této kategorie památek (srov. např. pro jihozápad Horního Bavorska Koschik 1981, Tabelle 1, Abb. 6; pro západočeská sídliště střední doby bronzové Militký 1996, 60; pro jiţní Čechy v mladší a pozdní době bronzové Chvojka 2009a, 16-22, tab. 1-2, graf 3). Přesto, nebo moţná právě proto zůstává dodnes většina odkrytých rovinných sídlišť nezpracovaných. Cílem a smyslem této práce je přinést ucelený a komplexní přehled rovinných sídlišť z prostoru tzv. hornodunajského kulturního okruhu. Pod tímto termínem je rozuměno kulturně do značné míry jednotné území, zahrnující přirozené regiony jiţních a západních Čech, Horního Rakouska a Bavorska. Na východě na něj navazuje středodunajský kulturní okruh, na jihu alpské regiony s do jisté míry samostatným vývojem, na západě pak prostředí porýnských kulturních skupin a na severu, kde je kulturní rozhraní nejméně ostré, regiony středních a severozápadních Čech a středního Německa. Informace o rovinných sídlištích doby bronzové jsou v tomto prostoru roztříštěné do stovek většinou drobných příspěvků či dílčích zpráv a aţ na výjimky pro určité regiony (pro jiţní Německo zejména Schefzik 2001; pro západní Čechy Šaldová 1981a; Militký 1992a; Hůrková 2002) zde dosud chybí souhrnné zpracování této kategorie památek. Předkládaná práce se proto snaţí tento nedostatek napravit a přinést shrnující informace, které především českému čtenáři mohou usnadnit hledání v mnohdy obtíţně dostupné a hlavně značně roztříštěné německé a rakouské literatuře. Zároveň je v práci předloţen kompletní soupis a zhodnocení rovinných sídlišť starší a střední doby bronzové z jiţních Čech, který navazuje na autorem provedenou analýzu jihočeských sídlišť doby popelnicových polí (Chvojka 2009a). Některé významné a dostupné jihočeské nálezy byly zpracovány a jsou na tomto místě poprvé publikovány, v jiných případech byly vyuţity starší práce. Pro jihočeská sídliště mladší a pozdní doby bronzové je odkazováno na výše uvedenou autorovu disertační práci, podrobněji jsou v samostatném exkurzu uvedeny jen nové skutečnosti ke ţlabovitým objektům z lokality u Březnice. Výsledkem je pak srovnání rovinných sídlišť, jejich velikostí a vnitřních struktur, topografických poloh, terénních objektů i movitých nálezů mezi jednotlivými regiony uvedeného kulturního okruhu a jejich zasazení do celkového vývoje ve střední Evropě. Podoba rovinných sídlišť, stejně jako jednotlivých obytných a dalších staveb, není přitom jen odrazem soudobého společenského a kulturního prostředí, vnějších vlivů a starších tradic, ale je rovněţ reflexí lokálních přírodních a klimatických podmínek (Primas 2008, 15). Podle převaţujícího proudění větru byly orientovány delší strany staveb, přístupné materiály ovlivňovaly podobu nadzemních konstrukcí stěn a střech objektů, na konstrukci střech měla vliv např. i průměrná délka a mnoţství sněhové pokrývky apod. Vzhledem k dosti podobným přírodním podmínkám v regionech hornodunajského kulturního okruhu (viz kapitolu 2) by bylo moţné očekávat i srovnatelnou podobu a topografickou charakteristiku rovinných sídlišť 5 v jednotlivých úsecích doby bronzové. Jestli tomu tak skutečně bylo, se pokusí naznačit následující text. Výsledkem práce by pak měla být odpověď na otázku, zda a do jaké míry rovinná sídliště odráţejí kulturní svébytnost hornodunajského kulturního okruhu. Rád bych na tomto místě poděkoval všem, kteří mi byli při vzniku předloţené habilitační práce jakýmkoliv způsobem nápomocni. Můj dík patří jmenovitě vedoucímu mé habilitační práce, prof. PhDr. Vladimíru Podborskému, DrSc., a také mým kolegům z jihočeského regionu, kteří mi poskytli ke zpracování své