HOTEL INTERCONTINENTAL Historie | urbanismus architektura Historie V PRAZE Historie | urbanismus | architektura Kateřina Houšková a kol. ISBN 978-80-7480-129-7 HOTEL INTERCONTINENTAL V PRAZE INTERCONTINENTAL HOTEL HOTEL INTERCONTINENTAL V PRAZE Historie | urbanismus | architektura Kateřina Houšková a kol. HOTEL INTERCONTINENTAL V PRAZE Historie | urbanismus | architektura Publikace vznikla v rámci výzkumného projektu „Analýza a prezentace hodnot moderní architektury 60. a 70. let 20. století jako součásti národní a kulturní identity ČR“, číslo DG16P02R007, který je realizován díky finanční podpoře Ministerstva kultury v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI). Poděkování autorů Velké poděkování a úctu si bezvýhradně zaslouží všichni lidé, s nimiž jsme jednali, konzultovali či od nich nebo díky nim získávali veškeré archivní a soukromé materiály i ústní svědectví. Přednostně bychom chtěli zmínit zaměstnance IHC, zejména Kristýnu Hájkovou (PR & Marketing Manager), dále spoluautory, pamětníky a dědice, se kterými jsme byli opakovaně v kontaktu a kteří nás nezištně a ochotně zásobili materiály i pomocí, Zdenku Novákovou, Magdalenu Cubrovou, Oldřicha Novotného, Zdeňka Rothbauera, Kryštofa Hejného a Tomáše Hlavičku. Na tomto místě bychom chtěli zdůraznit vstřícnost zaměstnanců Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, zejména Martiny Koukalové z archivu IPR, a dále Kláry Jeništové, kurátorky sbírky architektury Městského muzea Olomouc. Rovněž děkujeme zaměstnancům Národního archivu, Archivu hl. m. Prahy a stavebního archivu MČ Prahy 1. Náš velký dík náleží i dalším lidem, kteří nám poskytli svůj čas a otevřeli vlastní archivy: jmenovitě to byli Jiří Gebert, Václav Hacmac, Vladimíra Leníčková a David Leníček (Len + K architekti), Natálie Mojžíšová, Adéla Procházková a Eva Kosáková a Karel Filsak ml. Za pomoc a rady děkujeme také Anně Kusákové z NPÚ a Jakubu Potůčkovi. Texty: © Kateřina Houšková, Patrik Bayer, Petr Cikrle, Hana Hasníková, Matyáš Kracík, Kateřina Kulawiecová, Jiří Kunecký, Martin Lapšanský, Lenka Popelová, Pavla Rovnaníková, Pavla Savická, Radomíra Sedláková, Anna Schránilová, Vladimír Šlapeta, 2019 Fotografie a obrazové přílohy: © Roman Polášek, případně autoři a instituce uvedení u jednotlivých vyobrazení a fotografií Recenzenti: doc. Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D., doc. Ing. Vlastimil Bílek, Ph.D. © Národní památkový ústav, 2019 ISBN 978-80-7480-129-7 obsah Úvod edItoRa . 9 I. oBecNé SouvISloStI I.1 Vývoj architektury hotelů v mezinárodních souvislostech (Vladimír Šlapeta) . 17 I.2 Šedesátá léta a stavby pro cestovní ruch (Radomíra Sedláková) . 25 I.3 Srovnávací studie a soutěže na hotely šedesátých let v Praze – výstavba hotelu Intercontinental v širších souvislostech (Lenka Popelová, spolupráce Martin Lapšanský) . 35 I.4 Karel Filsak, architekt v diplomatických službách (Radomíra Sedláková) . 49 II. uRBanismuS, StaveBNí hIStoRIe míSta a polItIcké SouvISloStI II.1 Urbanismus a stavební historie místa (Anna Schránilová) . 65 II.2 Americký hotel v socialistickém Československu. Intercontinental ve společenských a politických souvislostech (Pavla Savická) . 85 5 III. Stavební hIStoRIe, pRoBlematIka památkové péče, aRchItektuRa a INteRIéRy III.1 Architektura a stavební historie (Matyáš Kracík) . 101 III.2 Interiéry (Kateřina Houšková) . 119 III.2.1 Cesta k jejich vzniku, ideová koncepce, autorské kolektivy . 119 III.2.2 Rekonstrukce podoby prostor (průvodce zaniklými interiéry) . 145 Iv. koNStRukce IV.1 Tvorba digitálního modelu (Hana Hasníková, Kateřina Kulawiecová, Jiří Kunecký) . 203 IV.2 Betony v hotelu Intercontinental (Petr Cikrle, Patrik Bayer, Pavla Rovnaníková) . 217 v. dokumeNty (RozhovoRy S pamětNíky a SpoluautoRy) (Anna Schránilová) . 229 V.1 Rozhovor s Ing. arch. Oldřichem Novotným a Ing. arch. Zdeňkem Rothbauerem . 231 V.2 Rozhovor s Ing. arch. Zdenkou Novákovou . 234 V.3 Rozhovor s bývalým ředitelem hotelu, Ing. Pavlem Hlinkou . 237 ReSumé (Kateřina Houšková) . 244 SezNam pRameNů a lIteRatuRy . 246 SezNam použItých zkRatek . 254 Severní fasáda hotelu se zahradou při pohledu z nábřežní komunikace (foto Roman Polášek, 2019). 6 8 Úvod editora Téma předložené knihy vychází z koncepce projektu NAKI II, který se zaměřuje na dokumentaci a průzkum památkového potenciálu architektury 60. a 70. let 20. sto- letí.1 Tato publikace je již třetím výstupem zmíněného projektu a podruhé se zamě- řuje na pražskou architekturu. Po již vydaných publikacích představujících komplex- ně téma Nádraží Ostrava – Vítkovice (2017) a Obchodní dům Prior/Kotva (2018) se nynější kniha opět pokouší monografickou formou zdokumentovat a představit další ikonickou stavbu tohoto období, hotel Intercontinental v Praze. Hotel Intercontinental je dílem kolektivu autorů pod vedením významného architekta Karla Filsaka z ateliéru Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. m. Pra- hy. Je jednou z mála jeho domácích staveb a určitě stavbou nejreprezentativněj- ší. Uznání a nepřehlédnutelné postavení v českém prostředí Filsak získal (se svými kolektivy) za četné realizace zahraničních zastupitelských úřadů či ještě dříve za prostory kanceláří pro Československé aerolinie. Tyto projekty a realizace v českém prostředí rezonovaly především prostřednictvím několika málo publikovaných fo- tografií, méně již z osobní zkušenosti. Hotel, velkoryse sponzorovaný, na nějž byla upřena pozornost domácí scény, se měl stát chloubou hlavního města a pomyslně stát v čele seznamu tohoto schopného, ale komplikovaného architekta (o čemž do- dnes svědčí absence jakéhokoliv hlubšího zhodnocení jeho díla a osobnosti). Což ale není úkolem a záměrem ani této publikace, která se má stát především mono- grafií jedné stavby. Na projektu a realizaci hotelu Intercontinental se podílely ještě další kolektivy (nejen ateliér Jana Šrámka z téhož projektového ústavu), ale i kolek- tiv Františka Cubra, jako tehdejší architektonické i pedagogické autority. Účast celé plejády výtvarných umělců byla ještě bohatší, než to bývalo obvyklé u „běžných“ veřejných staveb. Fasáda i interiéry byly řešeny s pozorností a důrazem na každý detail, jaké neměly dosud obdoby. Mnohokrát zmíněné, méně již publikované inte- riéry, byly většinou prezentovány v černobílém tisku, čímž ztrácely svoji působivost. A právě působivost, první dojem, který se nesmazatelně dotkl kteréhokoliv návštěv- níka, zmiňují vesměs všichni pamětníci z řad odborné i laické veřejnosti. 1 Výzkumný projekt „Analýza a prezentace hodnot moderní architektury 60. a 70. let 20. století jako součásti národní a kulturní identity ČR“, identifikační kód projektu DG16P02R007, financovaný M. Hejný, tordovaný sloup, hotelová Ministerstvem kultury ČR z „Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity chodba (foto Roman Polášek, 2018). (NAKI)“. 9 Na přípravě publikace se proto podílela řada odborníků – Národní památkový ústav v rámci projektu NAKI II spolupracoval s odborníky z institucí, které jsou členy projektového konsorcia (ČVUT, VUT a ÚTAM). Cílem bylo představit hotel v jeho komplexní podobě, nejen s důrazem na nové nebo zapomenuté skutečnosti, ale i nastínit celkový kontext vzniku této pozoruhodné stavby. Podobně jako v minulých letech je publikace rozčleněna do několika základních obecných oddílů, dále děle- ných na jednotlivé kapitoly . První oddíl publikace se věnuje obecnějšímu tématu architektury pro cestovní ruch. Srovnáním zahraničního vývoje hotelových staveb, jejich inspirací a aplikací osvědčených principů na českou a slovenskou architekturu, včetně typologického vývoje, je tento záběr rozehrán. Následný detailnější přehled domácí hotelové ar- chitektury umožňuje přejít k úžeji vymezené problematice soutěží na hotelové stav- by s přehledem řešených míst, na které byla zaměřena pozornost architektonické veřejnosti. První blok uzavírá přehledná studie představující osobnost a tvorbu hlav- ního autora stavby, Karla Filsaka (a potažmo jeho kolektivu). Druhý a především třetí blok publikace měl na starosti autorský kolektiv za- městnanců NPÚ. Průzkumu předmětné stavby se tito autoři věnují, v rámci interní ústavní dokumentace architektury 2. poloviny 20. století, již od roku 2014. Stěžej- ním úkolem byl detailní výzkum stavby samotné. Autoři se zaměřili zejména na re- konstrukci tehdejší situace, která vyústila v realizaci stavby, z urbanistického, po- litického, stavebně-historického a umělecko-historického pohledu včetně pokusu o detailní rekonstrukci interiérů tehdejší stavby. Snahou o rekonstrukci interiérů se nyní předkládaná publikace přibližuje nedávno vydanému průvodci po jiném, avšak mladším pražském hotelu (Hotel Praha, ed. P. Karous). V případě hotelu Intercon- tinental byla situace obtížnější. Stavba je sice veřejně přístupná a díky vstřícnému přístupu minulého i současného vedení bylo možné zdokumentovat téměř veškeré prostory interiérů i exteriérů. Hotel ale v průběhu let prošel dlouhou řadou kon- cepčních, častěji ale nekoncepčních stavebních úprav a zásahů v interiérech, které mnohdy téměř smazaly původní charakter i povědomí o původní podobě. Exteriér hotelu, vesměs poměrně dobře zachovaný, byl od poloviny 70. let do současnosti často publikován. Interiéry se ale v dobové i současné literatuře objevují jen spo- radicky. Poměrně bohatý je fotografický archiv hotelu Intercontinental, který je ale zaměřený především na dokumentaci společenských událostí či osobností než do- kumentaci stavby samotné. I v dalších veřejných a správních archivech je dokumen- tace k hotelu zachována spíše torzálně. Soukromý rodinný archiv potomků Karla Filsaka byl autorům