První zmínka o Židech v Prostějově pochází z roku 1445. Pohled pod pokličku dějin Prostějova Po roce 1454 našli v Prostějově útočiště Židé vyhnaní z nařízení krále Ladislava Pohrobka z královských měst. Jiří z Kravař povolil Židům z Olomouce, aby se v Prostějo- Prostějov se rozkládá v rovinatém, mírně zvlněném zá- vařů. 27. března 1390 byl Prostějov povýšen na město, vě usadili. To byl počátek dlouhodobého židovského osíd- padním okraji Hané. Úrodná nížinná oblast v blízkos- když tehdejší majitel Petr z Kravař získal od moravské- lení Prostějova. Židé našli své útočiště při jižní a severní ti vodních toků Hloučela a Romže lákala od prehistorie ho markraběte Jošta právo na výroční trh. Město se roz- straně hradeb a vznikla tak dvě od sebe oddělená židov- k usazování převážně zemědělského obyvatelstva. Již víjelo hmotně, kulturně a duchovně. Na prestiž Prostějo- ská ghetta. 15. století bylo ve znamení prudkého rozvoje v 9. stol. se nacházelo na území současného města slo- va měl vliv také augustiniánský klášter Navštívení blaho- města, který vyvrcholil v 16. století. Od krále Matyáše Kor- vanské sídliště. Nejstarší písemná zmínka o Prostějovu slavené Panny Marie u Alžběty v horách, který roku 1391 vína město získalo v roce 1486 právo na druhý výroční trh. pochází ze zakládací listiny olomouckého biskupa Jindři- založil Petr z Kravař. Do Prostějova pozval augustiniány Velkou zásluhu na tom měl prostějovský rodák Jan Filipec cha Zdíka z roku 1141. Listina zmiňuje slovanskou trho- z Roudnice nad Labem. Ti postavili nový klášter a kostel (1431–1509), velkovaradinský biskup, administrátor olo- vou ves Prostějovice, která se pravděpodobně rozkláda- ve stylu vrcholné gotiky, podle vzoru kláštera v Roudnici. mouckého biskupství, diplomat, politik a rádce uherské- la v místech současného kostela sv. Petra a Pavla. Závě- Tím se posílil význam města a pozvedl se jeho duchovní ho a později také českého krále Matyáše Korvína. Úmrtím rem roku 1213 vydal český král Přemysl Otakar I. společ- život a vzdělanost, protože klášter sloužil také jako měst- Johanky z Kravař roku 1495 přešlo celé plumlovské pan- ně s moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem ská fara a škola. Klášter byl založen pro dvanáct řehol- ství včetně Prostějova na Vratislava z Pernštejna. V tomto listiny, ve kterých se poprvé uvádí vesnice s názvem Pro- níků v čele s proboštem. Roku 1392 byla založena prv- roce byla také zahájena výstavba kamenných hradeb, je- stějov. Nejednalo se však o obyčejnou zemědělskou ves- ní městská kniha, která zaznamenávala důležité majet- jichž zbytek je dodnes dochován ve Smetanových sadech. nici, protože se tu pravděpodobně nacházel markra- kové a právnické náležitosti města a o šest let později je Do města se tehdy vjíždělo čtyřmi branami – Plumlovskou, běcí dvorec. O této skutečnosti svědčí fakt, že Prostě- také doložena první městská pečeť. Petr z Kravař založil Kosteleckou, Olomouckou a Vodní. Po stavbě renesanční- jov na přelomu let 1213 a 1214 hostil markraběcí dru- také Nové město, které mělo svého rychtáře. Roku 1406 ho zámku byla zrušena Kostelecká brána. Zbývající tři brá- žinu společně s družinou českého krále Přemysla Ota- byly spojeny Staré a Nové město v jeden celek a Prostě- ny byly vyhozeny do povětří za švédského obléhání Pros- kara I. Tento pobyt byl první a na dlouhou dobu jedinou jov se začal řídit olomouckým městským právem. Cent- tějova v roce 1643. Defi nitivní zánik hradeb způsobil roz- návštěvou českého vladaře v Prostějově. Území města rem města bylo náměstí s 31 právovárečnými domy. Ob- mach Prostějova v 19. století. Konec 15. století byl obdo- ve 13. století dosídlili němečtí kolonisté a pravděpodob- dobí rozkvětu končí husitskými válkami, kdy došlo k vy- bím velké stavební aktivity. Významnou dominantou Pros- ně zde založili novou trhovou ves. Roku 1365 byl Pros- střídání plumlovské větve Kravařů větví strážnickou, kte- tějova se stalo nynější náměstí T. G. Masaryka, které jako tějov poprvé uveden jako městečko. Od Šelmberků, prv- rá se hlásila k husitské straně, a tak se Prostějov spolu jediné bylo z kamene a cihel. V období středověku a nově ních historicky doložených šlechtických vlastníků Prostě- s Tovačovem stávají opěrnými body husitů v boji proti ka- nastupujícího novověku docházelo v Prostějově k prolí- jova, městečko koupil Boček z Kunštátu, praděd pozděj- tolické Olomouci. 1431 bylo město vypleněno a vypáleno nání tří kultur: české, německé a židovské. Období vlády šího českého krále Jiřího z Poděbrad. katolickými vojsky Albrechta Rakouského. Městská rada Pernštejnů a jejich tolerantní přístup k nekatolíkům a Ži- Prostějov byl od svého založení po celou historii v ma- proto nechala obnovit a rozšířit opevnění. dům způsobil další rozmach Prostějova. Například v roce jetku šlechty, nikdy nebyl královským městem jako na- Po husitských válkách patřila většina obyvatel Prostějo- 1580 bylo ze 173 domů 59 židovských. Prostějovští Židé První český slabikář se zrodil příklad nedaleká města Uničov, Litovel nebo Olomouc, va k utrakvistům – kališníkům. Mniši, kteří se před husi- dali základ pozdější manufakturní a průmyslové textilní v Prostějově, vydali ho roku 1547. která se později stala moravskou metropolí. Výraznou ty uchýlili do katolické Olomouce, se již do rozbořeného a oděvní výrobě, která Prostějov proslavila po celé Evropě. úlohu v rozvoji města sehrál mocný a bohatý rod Kra- kláštera nikdy nevrátili. Významné postavení prostějovských Židů potvrzuje i zají- 8 | 9 Prostějov – Hanácký Jeruzalém | Historie města slávy Prostějova. Manufaktura tehdy zaměstnávala na ti- vot. Bohatství města je patrné na dvou významných stav- síc dělníků a patřila k největším v celé monarchii. V polovi- bách, nové radnici (současného sídla magistrátu) a Ná- ně 19. století se postupně přešlo z textilní na oděvní výro- rodním domě. Národní dům patří k nejvýznamnějším čes- bu. Tehdy v Prostějově působilo 135 židovských textilních kým a moravským secesním památkám. Postaven byl v le- podnikatelů. Koncem 19. stol. se v Prostějově stabilizova- tech 1905–1907 podle projektu architekta Jana Kotěry. la průmyslová výroba převážně na tři obory – oděvní, ko- Budova je tvořena třemi částmi: divadlem, restaurační- vodělný a potravinářský. S ekonomickým rozvojem měs- mi a spolkovými prostorami. Na výzdobě Národního domu ta začal růst počet obyvatel. Roku 1833 žilo v Prostějo- a divadla se podíleli významní umělci tehdejší doby jako vě více než 10 tisíc obyvatel. Rozrůstala se prostějovská např. Jan Preisler, František Kysela nebo Bohumil Kafka. předměstí a byly budovány nové veřejné budovy. Fasády Nová radnice je dominantou města a širokého okolí. Byla domů na hlavním náměstí prošly klasicistními a empíro- postavena v letech 1911–1914 podle projektu brněnské- vými úpravami a měšťané své domy zvyšovali o další po- ho architekta Karla Hugo Kepky v tehdy módním historizu- schodí. Rozvoj města vedl k bourání hradeb, na jejich mís- jícím slohu s prvky secese. Věž radnice je vysoká 66 me- tě vznikaly okružní ulice. Prostějov se v 19. století podí- trů a tvoří výraznou část stavby. Interiéry radnice jsou vel- lel 1/3 na celkové produkci oděvnictví v Rakouské říši. koryse pojaty v secesním stylu. Stavba byla uskutečněna Prostějovské výrobky se vyvážely do celé Evropy, ale také pod vedením Rudolfa Konečného a Josefa Nedělníka. Prá- do Afriky, Ameriky a Austrálie. Strojírenskou výrobu repre- ce zajišťovalo 38 fi rem, z nichž pouze devět bylo mimopro- zentovaly například závody Františka Wichterleho a bratrů stějovských. Stavba radnice byla dokončena 15. 4. 1914 Kováříků, které v roce 1919 fúzovaly a patřily k největším a úřadovat se začalo o měsíc později. Moderní umění strojírenským fi rmám ve střední Evropě. Rozvoji průmys- na přelomu 19. a 20. století zanechalo v Prostějově vý- lu výrazně napomohlo napojení na železniční dopravní síť. razné stopy také v bytové architektuře (např. Kováříkovy První vlak přijel do Prostějova 1. července 1870. Prostějov vily na náměstí Padlých hrdinů a na Vojáčkově nám.) nebo byl součástí Moravsko-slezské severní dráhy císaře Fer- ve výzdobě kostela Povýšení sv. Kříže. Tehdejším farářem dinanda spojující Brno s Olomoucí. Napojení Prostějova byl Karel Dostál Lutinov, český katolický kněz, básník, spi- na železniční síť uvítali především majitelé továren, kteří si sovatel, překladatel a vůdčí osobnost Katolické moderny. postavili od nádraží ke svým závodům první vlečky. V roce Veřejně diskutoval o otázkách víry také s Tomášem Gar- 1889 byla zprovozněna Moravská západní dráha spojující riguem Masarykem, pozdějším prvním československým Pohled na Prostějov z poloviny 18. století. Prostějov s Třebovicemi v Čechách. Výrazným mezníkem prezidentem. Byl jedním z protagonistů nově vznikajícího v historii města je převzetí správy Prostějova do českých křesťanského tělovýchovného spolku Orel. Do kostela zval rukou. Sílící počet obyvatel hlásící se k české národnosti takové moderní umělce, jako byli například Jano Köhler vedl v roce 1892 k převzetí městské samosprávy. Ve své nebo František Bílek. Většina okenních vitráží je vyrobena době byl Prostějov největším moravským městem s čes- podle návrhů Jano Köhlera, jehož fresky, mozaiky a sgrafi - kou samosprávou. Prvním starostou české národnosti se ta zdobí mnohé domy ve městě. Okno s motivem „Sv. An- stal Karel Vojáček. Počet obyvatel města výrazně stou- tonín káže rybám“ vytvořila Zdenka Vorlová-Vlčková. Tato pal a městu se dařilo. Rozvíjel se kulturní a spolkový ži- umělkyně studovala malířství ve Vídni a jako první Češka 12| 13 Prostějov – Hanácký Jeruzalém | Historie města tál