UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOSOFICKÁ FAKULTA KATEDRA HISTORIE Diplomová práce: Kapitoly z undergroundu na Severní Moravě v letech 1970-1989 Autor: Bc. Lukáš Haberland Vedoucí práce: doc. PhDr. Ladislav Kudrna Ph.D. 2019 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Kapitoly z undergroundu na severní Moravě v letech 1970-1989“ vypracoval samostatně, s použitím uvedené literatury a pramenů. V Olomouci, dne 29. 4. 2019 …….………………………….. Poděkování: Velmi rád bych poděkoval v první řadě mé rodině, která mě po celou dobu studia podporovala, měla trpělivost a stála po mém boku. Dále mému vedoucímu diplomové práce, panu doc. PhDr. Ladislavu Kudrnovi Ph.D. za jeho cenné a odborné rady a přátelský přístup a také všem „máničkám“ a „hipíkům“, kteří byli ochotní vyprávět mi svůj příběh z období normalizačního režimu. „Zpracování diplomové práce bylo umožněno díky účelové podpoře na specifický vysokoškolský výzkum udělené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR Univerzitě Palackého v Olomouci (IGA_FF_2019_0).“ 1 Obsah 2 Úvod...................................................................................................................... 2 2.1 Metodologie ................................................................................................... 4 2.1.1 Archivní výzkum a literatura ................................................................. 5 2.1.2 Orální historie......................................................................................... 7 3 Vymezení pojmů: .................................................................................................. 9 3.1 Český underground ........................................................................................ 9 3.2 Underground ve světě .................................................................................. 10 3.3 Subkultura ................................................................................................... 12 4 Od (proto)undergroundu k podzemnímu hnutí ................................................... 16 5 Směrem k normalizaci ........................................................................................ 29 5.1 Severní Morava v období Pražského jara 1968 ........................................... 32 6 Normalizace ........................................................................................................ 38 6.1 Normalizace kultury .................................................................................... 44 7 Proti undergroundu ............................................................................................. 48 7.1 Rudolfov ...................................................................................................... 48 7.2 Akce „Kapela“ ............................................................................................. 50 7.3 Charta 77 ..................................................................................................... 61 7.4 Výtvarná scéna ............................................................................................ 70 8 Osmdesátá léta .................................................................................................... 78 8.1 Baráky ......................................................................................................... 98 8.1.1 Mšeno u Jablonce nad Nisou ............................................................... 98 8.1.2 Drahanovice u Olomouce ..................................................................... 99 8.1.3 Třanovice u Havířova ......................................................................... 100 9 Rok 1989 ........................................................................................................... 109 10 Závěr ................................................................................................................. 116 11 Seznam pramenů a literatury: ........................................................................... 120 12 Resume in English ............................................................................................ 130 13 Resumé v češtině .............................................................................................. 131 14 Fotografická příloha .......................................................................................... 132 1 2 Úvod V rámci své magisterské diplomové práce zpracovávám problematiku undergroundu na severní Moravě v letech 1970-1989. Hned na počátku musím zdůraznit, že cílem studie není zmapování „celého“ severomoravského podzemí, ale exkurz do vybraných oblastí, které se ukázaly relevantními k uchopení, respektive zpracování širokého tématu. V Olomouci, Opavě, Novém Jičíně, Přerově, Šumperku, Ostravě a dalších městech, žije mnoho lidí s různými příběhy a pohledy na undergroundovou komunitu. Setkal jsem i s takovými, kteří se do mého výzkumu zapojit nechtěli. Jejich odmítnutí jsem přičítal tomu, že si nechtějí připomínat období totality. Navzdory tomu, jsem měl k dispozici tolik kontaktů, že jsem je nemohl ani využít. Ke zpracování látky mě vedla skutečnost, že v současné době neexistuje odborná studie, zabývající se problematikou podzemní subkultury v daném regionu. Okrajově se tématem „závadové mládeže“ na Moravě zabývá Ladislav Kudrna, ve své knize „Kapela“ (a několika článcích)1. Dále nepřímo Ladislav Daněk a Pavel Zatloukal, kteří ve svém díle „Skleník“2, popisují výtvarnou scénu v 70. a 80. letech 20. století, tedy i tzv. nelegální kulturu na Olomoucku, která v důsledku „normalizace“ byla nucena stáhnout se do soukromých prostor. Cílem mé práce bylo vytvořit náhled na tuto problematiku a dokázat, že i zde žilo mnoho lidí se svobodnou vůlí. Nejprve je ovšem důležité zaměřit se na samotnou definici undergroundu. Akce, které na severní Moravě proběhly, se konaly především proto, aby se mohli setkávat přátelé a hudební skupiny, naladěné na stejnou „vlnu“. Z pohledu tehdejších bezpečnostních složek se jednalo o „ilegální“ setkávání tzv. „volné mládeže“ (neorganizované v Socialistickém svazu mládeže) hodnocené v rozporu se socialistickým zřízením. Bylo to poněkud paradoxní, jelikož cílem těchto srazů nebyla opoziční politika, ale snaha provozovat vlastní kulturu. Vše, co nebylo v souladu s kulturní politikou 1 KUDRNA Ladislav, František Stárek Čuňas: "Kapela." Pozadí Akce, která stvořila Chartu 77. Praha: Academia, 2017. KUDRNA, Ladislav – STÁREK, ČUŇAS, František: „Nelegální“ kultura. Fakta a svědectví, 2018, č. 1-2, s. 30-31. 2 DANĚK, Ladislav, Pavel Zatloukal: Skleník: Kapitoly Z Dějin Olomoucké Výtvarné Kultury 1969- 1989. Olomouc: Muzeum Umění Olomouc, 2009 2 komunistické strany, se dříve či později ocitlo na seznamu nežádoucích, a tedy pronásledovaných aktivit. V žádném případě tím nehodlám snižovat význam těchto srazů. Už jenom to, že existovala, a to nikoliv nevýznamná, skupina mladých lidí, kteří chtěli žít po svém, což vyjadřovali (mimo jiné) dlouhými vlasy a nonkonformním oblečením, stačilo k tomu, aby nemálo takových setkání skončilo brutálním zásahem příslušníků Veřejné nebo Státní bezpečnosti. Do mého výzkumu jsem zahrnul nejen hudební scénu, ale i výtvarnou a literární činnost. Inspirací mi byla Zpráva o třetím českém hudebním obrození, v níž Ivan Martin Jirous popsal cíle domácího undergroundu. Před přistoupením ke zpracování samotné problematiky, jsem se v jednotlivých kapitolách zaměřil na vysvětlení pojmu „underground“, a to na základě Jirousova textu. „Druhou“ kulturu jsem dále zasadil do kontextu subkultury, o které obecně pojednávám pohledem významných sociologů. Tuto následnou definici komparuji s přívrženci subkultur během normalizace. O „vlastní definici“ se pokusil i komunistický režim, který „závadovou“ mládež dehonestoval v propagandistickém (pseudo)dokumentu „Atentát na kulturu“ z června 1977. Období šedesátých let bylo plné výrazných osob, událostí a momentů, které František Stárek „Čuňas“ označil za „protounderground.“ Jednalo se o podhoubí undergroundu, které bylo silně ovlivněné hudebními skupinami ze Západu, zejména The Beatles nebo The Rolling Stones. Došlo doslova k expanzi domácích bigbeatových skupin a s ní nová móda, dlouhé vlasy u mužů, na které režim v létě 1966 reagoval spuštěním akce „vlasatci.“ V kapitole „Směrem k normalizaci“ se zabývám důležitými událostmi, které vedly k intervenci vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Pražské jaro a následné utužování moci, jsem popsal na základě sborníku studií, které se váží k počátkům „normalizace“ na severní Moravě.3 V kapitolách „Normalizace kultury“ a „Proti undergroundu“ popisuji události, kvůli kterým underground přešel do politické opozice. Pozornost režimu byla zaměřena zejména na „závadové kapely,“ které Státní bezpečnost tzv. rozkládala. „Ochrana“ mládeže před prozápadní hudbou probíhala v rámci celostátní akce 3 GÍMEŠ Emil. Počátky Normalizace na severní́ a střední́ Moravě. 1996. 3 „Kapela“, která trvala od listopadu 1975 do listopadu 1989. V této kapitole se zaměřuji na to, jak akce rezonovala na Moravě, přičemž jsem k jejímu zpracování využil rozhovory s pamětníky, které jsem komparoval s archivními prameny. Jelikož underground nebyl pouze o hudbě, zaměřil jsem rovněž na výtvarnou scénu v Olomouci, kterou jsem podložil zmíněnou literaturou od Ladislava Daňka a Pavla Zatloukala a rozhovory s pamětníky. Svoji pozornost dále věnuji přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, kdy se v důsledku vrcholících perzekucí zvolna přesouvají undergroundové aktivity z Čech na Moravu. Následkem byl rozmach kapel, koncertů a dalších setkání „závadové“ mládeže. Fenomén