Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav translatologie Diplomová práce Mai Havrdová Fathi PŘEKLAD A RECEPCE FRANCOUZSKÉHO ŠANSONU FRENCH CHANSON: TRANSLATION AND RECEPTION Praha 2011 vedoucí práce: PhDr. Jovanka Šotolová Věnování Tuto práci chci v ěnovat památce své sestry Sarah, která mi p řed mnoha lety jako první pustila písn ě Edith Piaf. 2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatn ě, že jsem řádn ě citovala všechny použité prameny a literaturu a že práce nebyla využita v rámci jiného vysokoškolského studia či k získání jiného nebo stejného titulu. V Praze, dne 13.9. 2011 podpis 3 ABSTRAKT Práce se zabývá p řekladem francouzských šanson ů do češtiny. Jejím jádrem je rozbor a srovnání p řekladu osmi text ů z repertoáru G. Brassense, J. Brela a E. Piaf (autory p řeklad ů jsou J. Děde ček, P. Kopta, M. Balejová a S. E. Brandejsová). Práce zkoumá dominantní funk ční rysy uvedených p ředloh a to, do jaké míry se p řekladatel ům poda řilo tyto funk ční rysy zachovat. Zvláštní d ůraz je p řitom kladen na vztah mezi sémantickou p řesností a „zda řilostí“ p řekladu, pochopenou jako schopnost p řekladu zachovat funk ční dominanty p ředlohy. Rozboru p ředchází teoretická část, v níž jsou p ředstavena n ěkterá pojmová rozlišení a teoretické modely v dílech teoretik ů p řekladu (J. Levý, K. Reiss, P. Low), která se z hlediska vyt čeného cíle ukazují jako užite čná. klí čová slova: šanson – p řeklad – funk ční dominanta – pís ňový text – Piaf – Brassens – Brel ABSTRACT The topic of the present paper is the translation of the French chanson into Czech. The paper focuses on the analysis of eight lyrics from the repertoire of G. Brassens, J. Brel and E. Piaf (the translators are J. D ěde ček, P. Kopta, M. Balejová and S. E. Brandejsová). The paper examines prevailing functional characteristics of the originals and the extent to which these have been maintained in the various Czech translations. Special attention is given to the relation between semantic accuracy and “successful” translations, meaning here translations which maintain the prevailing functional characteristics of the original. Preceding the analysis is the theoretical part of the paper in which we introduce some terms and theoretical models applied by theoreticians in the field of translation (J. Levý, K. Reiss, P. Low), insofar as these terms and models are relevant to the topic. key words: chanson – translation – functional dominant – song lyrics – Piaf – Brassens –Brel 4 OBSAH 1. Úvod 6 1.1 Přehled bádání 6 1.2 Struktura práce 7 2. Přehled teoretických p řístup ů k překladu pís ňových text ů 8 2.1 Překlad poezie (J. Levý) 8 2.2 Překlad pís ňových text ů 11 2.2.1 Reiss 11 2.2.2 Low 12 3.Francouzský šanson – charakteristika, stru čné d ějiny a osobnosti 14 3.1.Šanson 14 3.2 Stru čné d ějiny 15 3.3. Osobnosti šansonu 17 3.3.1 Edith Piaf 17 3.3.2 Georges Brassens 18 3.3.3 Jacques Brel 19 3.3.4 Pavel Kopta 20 3.3.5 Ji ří D ěde ček 20 3.3.6 Marta Balejová 21 3.3.7 Simona Ester Brandejsová 21 4. Analýza originálních a p řekladových text ů 22 4.1 Georges Brassens 23 4.1.1 Le fossoyeur 23 České p řeklady (P. Kopta, J. D ěde ček) 24 4.1.2 A l´ombre du coeur de ma mie 26 České p řeklady (P. Kopta, J. D ěde ček) 28 4.1.3 La mauvaise réputation 30 České překlady (P. Kopta, J. D ěde ček) 32 4.2 Jacques Brel 36 4.2.1 La chanson des vieux amants 36 České p řeklady (J. D ěde ček, P. Kopta) 38 4.2.2 Les vieux 41 Český p řeklad (J. D ěde ček) 43 4.2.3 Madeleine 44 Český p řeklad (P. Kopta) 47 4.3 Edith Piaf 48 4.3.1 Milord 48 České překlady (P. Kopta, J. D ěde ček, M. Balejová) 51 4.3.2 Non, je ne regrette rien 55 České překlady (M. Balejová, J. D ěde ček, S. E. Brandejsová) 57 4.4 Shrnutí 59 5. Záv ěr 60 6. Bibliografie 61 5 1. Úvod Hlavním úkolem překladatele je ur čit dominantní funkci originálu a pokusit se ji co nejp řesn ěji zachovat ve svém p řekladu. U um ěleckých text ů, zejména u text ů básnických, mezi n ěž po čítáme i texty pís ňové, se ovšem funkce originálu pohybuje na n ěkolika rovinách: sémantické, p řípadn ě syntaktické, rytmické a poeticko-estetické. Na všechny tyto roviny musí překladatel brát z řetel, má-li být jeho p řeklad považován za zda řilý. Tématem následující práce je p řeklad pís ňových text ů, konkrétn ě francouzských šanson ů, do češtiny. Rozborem a srovnáním p řeklad ů vybraných písní francouzských šansoniér ů se pokusíme ukázat r ůzné možnosti identifikace a p řevodu funk čních dominant předlohy. Zvlášt ě se pak zam ěř íme na otázku, do jaké míry zda řilost p řekladu pís ňového textu souvisí s jeho významovou p řesností. 1.1 Přehled bádání Teorie p řekladu v ěnuje zna čnou pozornost p řekladu poezie. V českém prost ředí se tímto tématem zabýval p ředevším Ji ří Levý, 1 ale i Ji ří Pechar, 2 Milan Hrdli čka 3 nebo Milan Hrala. 4 Překlad pís ňových text ů jist ě s p řekladem poezie úzce souvisí, ovšem n ěkterými svými klí čovými vlastnostmi, zejména melodií a rytmem danými hudební složkou písní, se od velké skupiny p řeklad ů poezie odlišuje a vytvá ří samostatnou p řekladatelskou kategorii. Ačkoli v roce 2006 na toto téma uspo řádala česká Obec p řekladatel ů konferenci nazvanou p římo Překlad pís ňových text ů, nebyly p řednesené p řísp ěvky publikovány a dnes se nám poda řilo dohledat pouze jediný přísp ěvek, který však s naším tématem nesouvisí.5 V českém prost ředí dosud nebyly publikovány žádné teoretické práce zabývající se touto novou kategorií překladu. V mezinárodním kontextu se nám poda řilo nalézt jen nemálo teoretických prací, které se zabývají p řekladem pís ňových text ů. Jedná se p ředevším o n ěkteré texty ve sborníku Song and significance uspo řádaném Dindou L. Gorlée 6 a pak n ěkteré kapitoly knihy Kathariny 1 Levý, J. Um ění p řekladu . Praha: Panorama, 1983. 2 Pechar, J. Otázky literárního p řekladu . Praha: Československý spisovatel,1986. 3 Hrdli čka, M. Literární p řeklad a komunikace . Praha: ISV, 2003. 4 Hrala, M . Sou časnost um ěleckého p řekladu . Praha: Československý spisovatel, 1987. 5 Ji ří D ěde ček tehdy p řednesl p řednášku nazvanou Zp ěvnost versus v ěrnost aneb Krása i nešt ěstí českého p řízvuku na první , která se však nedochovala v písemné podob ě. 6 Gorlée, D. L. (ed.) Song and significance: virtues and vices of vocal translation (Approaches to translation studies) . Amsterdam: Rodopi, 2005. 6 Reiss, 7 o nichž budeme referovat v teoretické části této práce. Šansonem, jakožto specifickým žánrem pís ňových text ů, a jeho p řekladem se zabýval sborník text ů p řednesených b ěhem mezinárodní konference o p řekladu text ů G. Brassense nazvané Traduire et Interpréter Georges Brassens .8 Tuto publikaci se nám bohužel nepoda řilo dohledat. V českém prost ředí jsme nalezli dv ě školní práce, které se tématem zabývají z různých perspektiv. Jedná se o seminární práci studentky ÚTRL nazvanou Stylistika a p řeklad poezie / Ji ří D ěde ček, Georges Brassens a bakalá řskou práci M. Pospíšilové, absolventky Pedagogické fakulty Masarykovy Univerzity nazvanou Edith Piaf, Hana Hegerová: Milord – la comparaison de la version française et de la version tchèque , do nichž budeme p ři práci nahlížet. 1.2 Struktura práce Jádrem této práce bude podrobná analýza originálních a p řekladových text ů. Budeme pracovat se t řemi texty Georgese Brassense a Jacquese Brela a dv ěma texty Edith Piaf. Texty k analýze jsme vybírali z nep říliš vysokého po čtu text ů t ěchto šansoniér ů, které byly přeložené do češtiny. Z p řeložených d ěl jsme se navíc, kde to bylo možné, snažili pracovat s těmi, u nichž existuje více českých verzí tak, abychom zárove ň mohli provést srovnání jednotlivých p řeklad ů. Před samotnou translatologickou analýzou originálních a p řekladových text ů bude předcházet teoretický úvod do problematiky p řekladu poezie a specificky p řekladu pís ňových text ů. Po této teoretické části bude následovat úvod do historie žánru a stru čné životopisné medailony nejvýznamn ějších osobností ve francouzském a českém prost ředí. 7 Reiss, K. La critique des traductions, ses possibilités et ses limites . Arras: Artois Presses Université, 2002. 7 2. Přehled teoretických p řístup ů k p řekladu pís ňových text ů Překlad pís ňových textu spadá do rozsáhlé skupiny p řeklad ů poezie, ale má v rámci této skupiny n ěkteré specifické vlastnosti. V českém prost ředí se nám nepoda řilo dohledat teoretické práce, které by se naším specifickým tématem zabývaly. P ři analýzách text ů šanson ů a jejich p řeklad ů do češtiny však budeme zohled ňovat n ěkteré teoretické poznatky nestora české teorie p řekladu poezie Ji řího Levého tak, jak jsou zpracované v knize Um ění překladu , a budeme zárove ň užívat jeho terminologii. V prvním oddíle teoretické části této diplomové práce se tedy pokusíme zreferovat Levého úvahy o p řekladu poezie, p řičemž budeme v ěnovat pozornost pouze t ěm pasážím, které považujeme za relevantní s ohledem na téma práce a zkoumané jazyky (tzn. češtinu a francouzštinu). Ve druhém oddíle pak budeme referovat o článcích Petera Lowa a Kathariny Reiss, které se zabývají specifickými aspekty p řekladu pís ňových text ů.