ŽIVOT NA ČESKOSLOVENSKÝCH HRANICÍCH a jejich překračování v letech 1945–1989 Československá státní hranice a její ostraha sehrávaly ve druhé polovině 20. století významnou roli ve vývoji pohraničních regionů. Zásadní politické, sociální i národnostní změny v prvních poválečných letech se nejvýrazněji pro- 1945–1989 jevily právě tady. Původní německy mluvící obyvatelstvo bylo až na výjimky vy- sídleno a nahrazeno obyvatelstvem slovanského původu. Tzv. železná opona, jež záhy po skončení druhé světové války rozdělila Evropu, a nový režim na státní hranici determinovaly život veškerých obyvatel Československa. Vytvo- ření rozsáhlých zakázaných a v letech hraničních pásem znamenalo další selekci lidí a jejich nucené vysídlování. Lidé žijící v pohraničí byli konfrontováni s faktem, že z přirozené mezistátní hranice se stala velice rychle hranice nepřátelská. K hlubšímu poznání tématu vlivu hranice v letech 1945–1989 na život obyvatelstva v příhraničních oblastech i jejího legálního, a především ilegál- ního překonávání chce přispět i tato publikace, rozčleněná do tří celků. První část tvoří příspěvky Kateřiny Lozoviukové, Davida Kovaříka, Sandry Kreisslo- ŽIVOT překračování vé a Davida Schriffla, zabývající se životem v pohraničí. Druhý blok obsahuje případové studie Jana Rychlíka, Mateje Medveckého, Ľubomíra Morbachera, Libora Svobody, Veroniky Doubové a Sabine Nachbaur, mapující překračová- NA ČESKOSLOVENSKÝCH ní hranic, ať již povolená v rámci příhraničního styku, nebo nelegální, která a jejich nezřídka končila smrtí či trestněprávními postihy. Závěrečný třetí blok je ŽIVOT NA ČESKOSLOVENSKÝCH HRANICÍCH HRANICÍCH věnován tématu hranice a tzv. železné opony z didaktického hlediska (studie Kamila Činátla a Jaroslava Najberta) a jeho zpracování ve filmu (příspěvek a jejich překračování v letech 1945–1989 Michaely Weissové, Kamila Polehly a Ivety Vavřinové a text Petra Bednaříka). ISBN 978-80-87912-68-3 (ÚSTR) ISBN 978-80-7494-328-7 (TUL) ŽIVOT NA ČESKOSLOVENSKÝCH HRANICÍCH a jejich překračování v letech 1945–1989 Kateřina Lozoviuková – Jaroslav Pažout (eds.) Ústav pro studium totalitních režimů – Technická univerzita v Liberci Praha – Liberec 2017 Odborní recenzenti: PhDr. Zdeněk Doskočil, Ph.D. Mgr. Norbert Kmeť, CSc. © Ústav pro studium totalitních režimů, 2017 ISBN 978-80-87912-68-3 © Technická univerzita v Liberci, 2017 ISBN 978-80-7494-328-7 OBSAH Předmluva .......................................................................................................... 7 Úvod Robert Kvaček – Slovo na úvod .........................................................................13 Život na československých hranicích v letech 1945–1989 Kateřina Lozoviuková – Poválečný Liberec – město v pohraničí ..................... 18 David Kovařík – Československo-rakouská státní hranice a její okolí v prvních letech studené války ........................... 42 Sandra Kreisslová – Každodennost v blízkosti „ostnatých drátů“ ve vzpomínkách obyvatel česko- rakouského pohraničí ..................................................... 56 David Schriffl – Rakousko-slovenské vztahy v letech 1945–1968. Pohled na pohraniční region „železné opony“ ......................70 Překračování československých hranic v letech 1945–1989 Jan Rychlík – Severní hranice Čech a pohraniční styk se Saskem a Pruskem, resp. Polskem ............................................................................. 84 Matej Medvecký – So zvláštnym poslaním. Prekračovanie hraníc osobami so spravodajskými úlohami ............................................. 112 Ľubomír Morbacher – „Železná opona“ a zodpovednosť špičiek KSČ za jej existenciu ......... 124 Libor Svoboda – Zběhové od Pohraniční stráže v letech 1985–1989 ..............136 Veronika Doubová – Přechody státní hranice jako politický delikt. Případy nepovolené emigrace řešené u Krajského soudu v Liberci v letech 1953–1956 .......... 180 Sabine Nachbaur – Incidenty na československo-rakouské hranici v době studené války. Možnosti využití rakouských archiválií ........................200 5 Život na československých hranicích v letech 1945–1989 ve výuce a ve filmu Kamil Činátl – Dějepis na hranici ................................................................... 214 Jaroslav Najbert – Na cestě k historické gramotnosti: jak učit o tzv. železné oponě ...........................................................................236 Kamil Polehla – Iveta Vavřinová – Michaela Weissová – Téma hranic v československém filmu 50. let. Příspěvek k problematice politické propagandy ve filmu ........................... 264 Petr Bednařík – Hranice v českém hraném filmu období normalizace ........276 Summaries ..................................................................................................... 298 Přehled autorů ............................................................................................... 307 Seznam zkratek .............................................................................................. 309 Osobní rejstřík ................................................................................................ 313 6 Předmluva Československá státní hranice a její ostraha sehrávaly významnou roli ve vývoji po- hraničních regionů především v druhé polovině dvacátého století. Zásadní politic- ké, sociální i národnostní změny prvních poválečných let se nejvýrazněji projevily právě v pohraničních oblastech. Původní německy mluvící obyvatelstvo bylo až na výjimky vysídleno do některé z okupačních zón Německa a v rámci procesu osídlení pohraničí „nahrazeno“ obyvatelstvem slovanského původu. V této souvislosti začali vysídlení Němci, stejně jako osoby označené během nacistické okupace norimber- skými zákony za židy, cíleně mizet z „paměti“ státu. Proces „zapomínání“ byl završen po únoru 1948.1 Existence tzv. železné opony a s ní související změna režimu na státní hranici determinovaly život veškerých obyvatel Československa. Vytvoření rozsáhlých za- kázaných a hraničních pásem byl spojen s další selekcí lidí a jejich nuceným vysi- dlováním. Obyvatelé žijící v pohraničí byli ve výrazné míře konfrontováni s faktem, že z přirozené mezistátní hranice se stala velice rychle hranice nepřátelská. Teze Martina Pulce, že „situace v pohraničí se ovšem nikterak nevymykala z celospolečenské situace, byla pouze její vyhrocenou formou,“2 plně vystihuje danou dobu. K tématu československé státní hranice v letech 1945 až 1989 již byla realizo- vána i aktuálně probíhá celá řada výzkumných projektů a bylo publikováno velké množství odborných i popularizačních studií.3 Primární zájem se pak ve velké míře soustředil na tematiku ilegálních přechodů státní hranice, činnosti a organizační 1 Proměna pohraničí ve svých projektech i publikacích výrazně a trvale tematizuje na poli odbor- ném i popularizačním např. Antikomplex (podrobněji viz http://www.antikomplex.cz/) 2 PULEC, Martin: Organizace a činnost ozbrojených pohraničních složek, Seznamy osob usmrcených na stát‑ ních hranicích 1945–1989. Sešity Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu č. 13. Praha, ÚDV 2006, s. 11. 3 Za všechny uveďme projekt „Dokumentace usmrcených osob na československých státních hra- nicích v letech 1948 až 1989“ Ústavu pro studium totalitních režimů, který byl zahájen v roce 2009. Jedním z jeho produktů se stala publikace Terezy MAŠKOVÉ a Vojtěcha RIPKY Železná opo‑ na v Československu. Usmrcení na československých státních hranicích v letech 1948–1989. Praha, Ústav pro studium totalitních režimů – Sociologický ústav AV ČR 2015 (více k projektu viz https://www. ustrcr.cz/prime -odkazy/dokumentace -usmrcenych -statni -hranice/ [18. 1. 2017]. Na poli popu- larizačním zanechal výraznou stopu třiceti devítidílný dokumentární cyklus České televize „Pří- běhy železné opony“, odvysílaný v roce 2006 (jednotlivé díly viz in: http://www.ceskatelevize.cz/ porady/10095467107-pribehy -zelezne -opony/dily/ [18. 1. 2017]). Na jeho přípravě se podílel novinář, publicista a aktivní člen občanského sdružení Paměť Luděk Navara. Ten vydal v letech 2006 až 2007 tři monografie dokumentující nejrůznější lidské osudy spjaté s tzv. železnou oponou (NAVARA, Luděk: Příběhy železné opony 1. Praha, Host 2006, NAVARA, Luděk: Příběhy železné opony 2. Praha, Host 2006, NAVARA, Luděk: Nové příběhy železné opony. Praha, Host 2007). Občanské sdružení Paměť se zároveň stalo iniciátorem řady aktivit souvisejících s tématem tzv. železné opony. Jedním z výstupů se stala např. Stezka svobody, která formou třinácti panelů umístěných v Mikulově podává infor- mace o vybraných kauzách jedinců, kteří se pokusili v letech 1948–1989 překročit československou státní hranici. Návazný projekt byl pojmenován „Brána ke svobodě“. Bližší informace o aktivitách občanského sdružení Paměť viz in: http://www.sdruzenipamet.cz/ospamet/ [18. 1. 2017]. 7 struktury bezpečnostních orgánů, především Pohraniční stráže, či na technické za- bezpečení státních hranic. Zájem badatelů se v menší míře zaměřil i na analýzu kaž- dodenního života obyvatel žijících v pohraničních oblastech.4 Výzkum problematiky státní hranice lze bezesporu zařadit do tzv. border stu- dies. Hraniční studia, která se postupně etablovala v samostatný vědní obor,5 zahr- nují aktivity odborníků z nejrůznějších vědních odvětví a nabízejí možnost interdis- ciplinárního přístupu, což se jasně ukazuje i v předložené publikaci. Ta si klade za cíl přinést další z kamínků do mozaiky poznání problematiky života na československé státní hranici v letech 1945 až 1989 a způsobů jejího překonávání. Její základ tvo- ří studie vycházející z přednášek, jež