JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra klavírní interpretace Hra na klavír Jan Panenka – český pianista a pedagog Diplomová práce Autor práce: BcA. Zuzana Bouřilová Vedoucí práce: doc. MgA. Vladimír Hollý Oponent práce: odb. as. Mgr. Helena Weiser Brno 2014 Bibliografický záznam BOUŘILOVÁ, Zuzana. Jan Panenka – český pianista a pedagog [Jan Panenka – Czech pianist and pedagogue]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra klavírní interpretace, rok. 2014. Vedoucí diplomové práce doc. MgA. Vladimír Hollý. Anotace Diplomová práce Jan Panenka – český pianista a pedagog pojednává o významném českém pianistovi, který se značně podílel na propagaci české hudby, připomínal opomíjené nebo méně hrané skladatele u nás i v zahraničí a stal se předním interpretem Beethovenových klavírních skladeb. Po mnoho let byl sólistou České filharmonie a působil v jednom z předních komorních těles, Sukovu triu. V neposlední řadě se také zabýval pedagogickou činností. Práce obsahuje podrobný chronologický přehled jeho uměleckých aktivit, popis jeho interpretačních vlastností a pedagogických postupů, řadu dobových recenzí a rozhovorů. Annotation The thesis Jan Panenka - Czech pianist and pedagogue discusses the significant Czech pianist who greatly contributed to the promotion of Czech music, like a neglected composer or less played both at home and abroad and became a leading interpreter of Beethoven's piano pieces. For many years he was a soloist of the Czech Philharmonic Orchestra and worked in one of the leading chamber music ensembles, Suk Trio. Finally, he also dealt with the teaching activities. The work includes a detailed chronological overview of his artistic activities, a description of its properties interpretive and educational practices, a number of contemporary reviews and interviews. Klíčová slova Jan Panenka, klavírista, Sukovo trio, František Maxián, Beethoven Keywords Jan Panenka, pianist, Suk trio, František Maxián, Beethoven Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. V Brně dne 2. května 2014 Zuzana Bouřilová Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala paní MgA. Věře Müllerové za prvotní podnět k napsání této práce, doc. MgA. Vladimíru Hollýmu za laskavost a cenné rady, jež mi během konzultací poskytl. Dále pak panu Václavu Panenkovi za vstřícnost, ochotu a propůjčení rodinného archivu a v neposlední řadě paní Evě Panenkové, díky níž mohla tato práce vzniknout. Obsah ÚVOD 1. JAN PANENKA - ŽIVOTOPIS………………………………………………………………...3 1.1 STUDIJNÍ LÉTA NA KONZERVATOŘI…………………………………………………………….4 2. UMĚLECKÁ ČINNOST……………………………………………………………………...10 2.1 Rok 1951 - 1958……………………………………………………………………………..10 2.2 Rok 1958 - 1968……………………………………………………………………………..14 2.3 Rok 1968 - 1978……………………………………………………………………………..18 2.4 Rok 1978 - 1985……………………………………………………………………………..23 2.5 Rok 1985 - 1999……………………………………………………………………………..25 2.6 Spolupráce s orchestry………………………………………………………………………27 2.7 Sukovo trio…………………………………………………………………………………..35 3. OSOBNOST JANA PANENKY……………………………………………………………...39 3.1 Jan Panenka - klavírista……………………………………………………………………..39 3.2 Jan Panenka - pedagog……………………………………………………………………....41 3.2.1 Panenkova práce na skladbě a příprava na koncert………...…………………………….42 3.3 Repertoár……………………………………………………………………………………..46 ZÁVĚR………………………………………………………………………………………………..48 POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE........................................................................................... 49 SEZNAM PŘÍLOH..............................................................................................................................51 PŘÍLOHY..................................................................................................................................... 52 Úvod Cílem této diplomové práce je seznámit čtenáře s významnou osobností klavírního umění v Čechách – Janem Panenkou. Výběr tématu pro mne nebyl zcela náhodným, neboť s odkazem Jana Panenky jsem se setkala již během svých studií na plzeňské konzervatoři, prostřednictvím mé učitelky hry na klavír, MgA. Věry Müllerové. Skrze její pedagogické metody jsem měla možnost alespoň zčásti poznat školu, ze které sám Jan Panenka vyšel a kterou vyučoval. Často jsem pak slýchávala o osobnosti tohoto klavíristy, až jsem jím nakonec byla zcela učarována. Ačkoliv se téma zdálo být dostatečně nosné, zjistila jsem, že značná část informací pochází pouze z novin. Zdálo se mi téměř neuvěřitelné, že o jedné z předních osobností české hudební scény nebyla vydána žádná knižní publikace. Článků zabývajících se Janem Panenkou a jeho uměleckou činností bylo také poskrovnu. Naštěstí jsem měla možnost seznámit se s mladším synem Jana Panenky, Václavem. Ten mi prostřednictvím svých vzpomínek a především pak dlouholeté práce jeho maminky, Evy Panenkové, poskytl velké množství materiálu. Shromažďovala jej a vlepovala do cenných fasciklů po celý svůj život, a díky této záslužné činnosti mohla vzniknout tato práce. Jan Panenka byl velkou hudební individualitou. Rád propagoval českou hudbu velkých autorů, ale nezapomínal ani na jména méně známá či zcela neznámá. Často také premiéroval skladby soudobých skladatelů. Vystupoval jako sólista a stejnou měrou, ne-li více, se podílel na hudbě komorní. Ta ho oslovila natolik, že se posluchačům dlouhou dobu představoval jako člen Sukova tria. Jako jeden z mála se stal sólistou České filharmonie a úzce spolupracoval s předními českými i zahraničními interprety. V neposlední řadě také dlouhá léta vyučoval na Akademii múzických umění v Praze, kde vychoval řadu skvělých interpretů a pedagogů. Velmi rád a často navštěvoval Japonsko. Působil zde každé léto jako pedagog a zároveň pořádal koncerty pro zdejší publikum. Japonské obecenstvo milovalo Panenkovu hru stejně tak, jako jeho osobnost, jež byla skromná a vlídná. Je velké štěstí, že existuje spousta skvělých nahrávek, díky nimž si můžeme připomenout a zároveň obdivovat člověka, který svou interpretací oslovil řadu 1 posluchačů po celém světě. Především pak interpretace Beethovenova díla proniká k obecenstvu hluboko a stává se tak legendární. Ve své práci jsem se snažila poskytnout alespoň částečný přehled jeho soukromého života, ačkoliv toto téma pro mě zůstává stále ne zcela zodpovězené. Jan Panenka byl dosti introvertním, a tak nenechával nahlédnout do svého soukromí téměř nikoho. Z velké části nastíním chronologicky jeho uměleckou činnost, počínaje úplnými začátky na konzervatoři a konče Sukovým triem. Pokusím se shrnout osobnost Jana Panenky jako klavíristy i jako pedagoga. Tuto část jsem rozšířila o cenné rady, získané z rozhovorů s ním uskutečněných a z jedné jeho vlastní krátké publikace na téma: Pianistova práce před koncertem. V závěru práce udělám průřez jeho repertoárovým zaměřením. 2 1. Jan Panenka - životopis Jan Panenka se narodil 8. července 1922 v Praze do velmi chudé rodiny. Otec zemřel záhy, a tak se maminka musela postarat o svého syna Jana a jeho dvě starší sestry sama. Neměli peněz nazbyt, proto žili dosti skromně. Bydleli na pražském Žižkově, což byla tehdy poněkud nebezpečná čtvrť. Navíc byla v přízemí jejich domu pivnice. Takové prostředí nepůsobilo na malého Jana dobře. Dennodenně se musel potýkat s nepříjemnostmi souvisejícími s takovýmto bydlením. Není divu, že získal řadu averzí, jež ho provázely po zbytek života. Nesnášel špínu, hospody a dokonce se štítil zvířat. Hře na klavír se začal věnovat v raném dětství. Maminka měla hudbu ráda a k její radosti si malý Jan hru na klavír v podstatě vynutil. Zpočátku se této zálibě věnoval jako samouk a později pod vedením ředitele a kantora tamní obecné školy Josefa Horáčka, který jej vedl především k poznávání hudby jako takové. Horáček byl pianistou amatérským, klavír vnímal spíše jako prostředek mezi jím a hudbou. Pro Jana byla hra na nástroj činnost zájmová, bez vyšších cílů. Miloval opery, a když se naučil noty, přehrával si všechny možné partitury. Naučil se hrát znamenitě z listu, což se mu v pozdějších letech hodilo a k tomu disponoval zcela mimořádnou hudební pamětí. Řadu oper znal zpaměti od začátku do konce, i se všemi hlasy sólistů. K literatuře čistě klavírní přešel až později. Od roku 1936 se publiku představoval jako klavírní doprovazeč na mnoha veřejných koncertech. Většina z těchto večerů byla pořádána Státní československou reálkou v Praze XI., kde studoval. Za krátkou dobu mu pod jeho prsty prošlo nesčetné množství skladeb od méně známých až po světově uznávané skladatele. Brzy se stal tak zběhlým, že začal dávat soukromé hodiny klavíru po celém Žižkově. Takto si ještě za dob studií na gymnáziu přivydělával peníze, aby mohl finančně odlehčit své rodině. 3 1.1. Studijní léta na konzervatoři Jan Panenka byl od dětství vášnivým čtenářem a miloval filosofii, ta byla jeho největším koníčkem. Po absolvování gymnázia se chtěl věnovat studiu této vědy, ale na přímluvu Horáčka se roku 1940 přihlásil na Pražskou konzervatoř. Neměl v plánu být profesionálním klavíristou, a proto dělal přijímací zkoušky na pedagogické oddělení. Zde se měl student naučit především porozumět hudbě jako celku a získat tak všestranné hudební vzdělání. Před samotnými zkouškami ještě navštívil velmi uznávaného pedagoga profesora Františka Maxiána1, aby mu přehrál svůj připravený repertoár. Měl jistou naději, že pokud zkoušku úspěšně vykoná, bude přijat do jeho třídy. K přijímací zkoušce si připravil značně obtížný program, dvě části z cyklu Pan od Vítězslava Nováka. O samotné přijímací zkoušce se vyjádřil Jaromír Kříž2, tehdejší Panenkův spolužák, takto: „Všichni