Profil města Fulnek O B S A H 1. Ú V O D 3 2. P O L O H A 5 3. H I S T O R I E 6 4. O B Y V A T E L S T V O A T E C H N I C K Á I N F R A S T R U K T U R A 1 7 5. P Ř Í R O D N Í P O D M Í N K Y A Ž I V O T N Í P R O S T Ř E D Í 2 2 6. O B Č A N S K Á V Y B A V E N O S T A Ž I V O T V E M Ě S T Ě 2 5 7. E K O N O M I K A A P O D N I K Á N Í 2 9 8. D O P R A V A 3 1 9. C E S T O V N Í R U C H 3 7 10. Z K R A T K Y A S E Z N A M P O U Ž I T É L I T E R A T U R Y 4 5 11. S W O T A N A L Ý Z A 4 6 2 1. Ú V O D Fulnek bývá často nazýván barokní perlou Moravského Kravařska, pro své bohaté kulturní a historické památky. Město leží na území jedné z větví tzv. Jantarové stezky, která v minulosti spojovala Středozemí s Pobaltím. Ve městě žily a tvořily významné osobnosti, jako např. Učitel národů Jan Amos Komenský, Anton Goedrich, první olympionik naší země, Ferenc Hopp, zakladatel Východoasijského muzea v Budapešti, a další, reprezentující širokou oblast vědy i umění. V současné době je Fulnek skloňován ve spojení s wimbledonskou vítězkou Petrou Kvitovou. Milovníky historie okouzlí především barokní chrám Nejsvětější Trojice a za poznáním se vydají do Památníku J. A. Komenského. Klid a odpočinek najdou v přilehlém lesoparku, popř. v nově vzniklém wellness centru. Kulturně-společenské vyžití a volnočasové aktivity na území města zajišťuje Městské kulturní centrum společně s občanským sdružením Comenius Fulnek, které město pravidelně, společně s podnikatelskou sférou, podporuje materiálně i finančně. Město má spolu s deseti obcemi rozlohu 10 000 ha. Je aktivním členem Sdružení historických sídel Čech Moravy a Slezska a v oblasti cestovního ruchu Moravského Kravařska. Od roku 2011 je i přidruženým členem MAS Regionu Poodří. Ve Fulneku žije necelých 6.000 obyvatel, zaměstnavatelé zde vytvářejí bohužel málo pracovních míst. Vysoké procento obyvatel za prací dojíždí. Malé a střední firmy podnikají především v oblasti strojírenské výroby. V současné době město zpracovává strategický plán rozvoje. Úkolem je stanovit vizi, hlavní cíle a následně akční plán rozvoje města Fulneku zejména v oblastech rozvoje infrastruktury, ekonomického rozvoje, oblasti sociální, životního prostředí i cestovního ruchu, se zapracováním (s přihlédnutím) strategie Moravskoslezského kraje. Velkou budoucnost vidíme v lepším propojení samosprávy s podnikatelskými subjekty na území města. 3 2. P O L O H A Město Fulnek leží v jižní části Moravskoslezského kraje. Správní území je vymezeno územím částí města Fulnek, Jerlochovice, Moravské Vlkovice, Slezské Vlkovice, Dolejší Kunčice, Stachovice, Jestřabí, Děrné, Kostelec, Jílovec, Pohořílky, Lukavec. Město Fulnek je samostatná obec se sídlem městského úřadu. Obec s rozšířenou působností pro město Fulnek je Městský úřad Odry. Stavební úřad je přímo ve Fulneku. Fulnek sousedí s katastrálními územími Odry, Tošovice, Heřmanice u Oder, Véska u Oder, Kamenka, Nové Vrbno, Větřkovice u Vítkova, Jančí, Vrchy, Gručovice, Leskovec u Vítkova, Skřípov, Stará Ves u Bílovce, Bravinné, Bílov, Kujavy, Hladké Životice, Kletné, Pohoř. Území ORP Odry, včetně řešeného území města Fulnek, je součástí rozvojové osy OS10 Rozvojová osa (Katowice–) hranice Polsko/ČR/ – Ostrava – Lipník nad Bečvou – Olomouc – Brno – Břeclav – hranice ČR/Slovensko (–Bratislava). - Jedná se o tradiční průchodní směr mezi jižní a severní Evropou - Území ORP Odry leží v trase koridoru vysokorychlostní dopravy VRT (železniční doprava) - Území ORP Odry leží v trase transevropského multimodálního koridoru VI.B (železniční a silniční koridor) Koridor VRT i koridor VI.B upřesnily ZÚR Moravskoslezského kraje, obojí mimo území města Fulnek. 4 3. H I S T O R I E F U L N E K Za zakladatele města Fulnek jsou považováni páni z Lichtenburka, kteří obdrželi od krále Přemysla Otakara II. část půdy na Opavsku. První písemná doložená zmínka o městě je z roku 1293. V tomto roce však již bylo město plně organizováno - mělo kostel, faru, hrad, rychtáře i měšťany. Fulnek byl zřejmě plánován jako středisko většího panství, k němuž tehdy patřilo i okolí Bílovce. Nasvědčuje tomu i neobvykle velké čtvercové náměstí (o délce stran cca 95 m), jímž diagonálně procházela tranzitní cesta údolím. Město bylo od svého založení německé, za husitských válek se z části počeštilo. V 16. století byla úřední řečí na radnici němčina. V této době bylo prosperujícím renesančním městem. Od roku 1481 patřil Fulnek trvale na Moravu a byl významným střediskem Jednoty bratrské. V této souvislosti nutno vzpomenout největšího spisovatele pobělohorské emigrace, posledního biskupa Jednoty bratrské a učitele národů Jana Amose Komenského, který v letech 1618–1621 ve Fulneku pobýval. Díky této osobnosti se město Fulnek zapsalo do povědomí nejen našeho národa, ale i celého kulturního světa. Třicetiletá válka zanechala na životě města i panství negativní stopy. Během válečných let (1632), kdy město bylo v držení nové vrchnosti Bruntálských z Vrbna, se začaly projevovat četné stavební aktivity v raně barokním stylu, které trvaly celé 18. stol. V tomto období byla kompozice města výrazně obohacena a přetvořena v jednu z nejhodnotnějších a nejmalebnějších barokních sídelních celků na Moravě. Koncem 18. a začátkem 19. století zaznamenalo město Fulnek značný růst v souvislosti s rozvojem soukenické a tkalcovské výroby. 5 Před I. světovou válkou se stal Fulnek významnou základnou radikálně zaměřené německé nacionální dělnické strany. Po vzniku ČSR se vedení města zapojilo do silného německého nacionálního hnutí, které požadovalo odtržení našeho pohraničí. Ve druhé polovině 20. let se ve městě uklidnily národnostní rozpory. Fulnek se stal později až do jara 1945 hlavním řídícím centrem germanizačních přesídlovacích akcí v celém pohraničí, které bylo okupováno Německem. Během osvobozovacích bojů na konci války (květen 1945) bylo historické jádro města těžce poškozeno velkým požárem. Městské dominanty sice zasaženy nebyly, zmizely však všechny domy na náměstí a většina domů ostatních přilehlých ulic. Po odklizení trosek zbyla jen radniční věž a čelní zdi domů severní zástavby. Později byl střed města obnoven podle projektu brněnského architekta Z. Sedláčka z roku 1948. Náměstí bylo obestavěno jen ze tří stran, jižní strana byla ponechána volná s uplatněním dominanty kostela, parkové zeleně a vyvýšené dominanty zámku. Domy pocházejí z 50. a 60. let 20. století a jejich průčelí jsou z části schématickou rekonstrukcí fasád zničených domů. Fulnek je jediným moravským válkou postiženým městem, kde bylo citlivým přístupem k nové zástavbě dosaženo příznivého výsledku. Náměstí dominuje radnice, farní kostel Nejsvětější Trojice a Městská zvonice. Za Husím potokem se nachází druhé bývalé církevní centrum s Kapucínským klášterem, kostelem sv. Josefa a kaplí sv. 6 Rocha. Pozoruhodné je osazení zámku a města pod ním v krajině, zámek významně ovlivňuje krajinný ráz celé oblasti. Veduta města Fulnek z roku 1720 7 I. vojenské mapování – Josefské, 1764-68, 1780-83 (rektifikace), měřítko 1 : 28 800 © 1st (2nd) Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna © Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně - http://www.geolab.cz © Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz Urbanistická struktura - ortofoto 8 DĚRNÉ - KOSTELEC Centrum obce tvoří venkovská zástavba kolem kostela sv. Petra a Pavla. Obec Děrné se nachází 3 km severovýchodně od Fulneku na jižním svahu Děrenského kopce (395 m.n.m), obklopena je zemědělskou krajinou. Urbanistickou strukturu tvoří okrouhlý typ sídla s dvorci. I. vojenské mapování – Josefské, 1764-68, 1780-83 (rektifikace), měřítko 1 : 28 800 © 1st (2nd ) Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna © Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně - http://www.geolab.cz © Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz Urbanistická struktura - ortofoto 9 DOLEJŠÍ KUNČICE Centrum obce tvoří venkovská zástavba kolem kostela sv. Vavřince z 18. století. Obec (poprvé zmiňována v r.1301) leží v údolí Husího potoka v nadmořské výšce 350 m.n.m. Urbanistická struktura je tvořena rozptýlenou zástavbou dvorcového typu podél hlavní komunikace, která má orientaci S-J. Krajina v okolí obce je zalesněná a kopcovitá. II. vojenské mapování - Františkovo, 1836-1852, měřítko 1 : 28 800 © 1st (2nd) Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna © Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně - http://www.geolab.cz © Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz Urbanistická struktura - ortofoto 10 JERLOCHOVICE Jerlochovice postrádají čitelné centrum. Tvoří předměstí Fulneku, s kterým jsou urbanisticky spojené a leží v údolí Husího potoka. I. vojenské mapování – Josefské, 1764-68, 1780-83 (rektifikace), měřítko 1 : 28 800 © 1st (2nd) Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna © Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně - http://www.geolab.cz © Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz Urbanistická struktura - ortofoto 11 JESTŘABÍ Centrum obce tvoří venkovská zástavba v okolí zděné kapličky. Osada byla založena ve 14. století a je slovanského původu. Obec leží na náhorní planině v nadmořské výšce 458 m.n.m. Urbanistická struktura je tvořena rozptýlenou zástavbou dvorcového typu podél hlavní komunikace, která má orientaci SV-JZ. I. vojenské mapování – Josefské, 1764-68, 1780-83 (rektifikace), měřítko 1 : 28 800 © 1st (2nd) Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna © Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně - http://www.geolab.cz © Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz Urbanistická struktura - ortofoto 12 JÍLOVEC Centrum obce tvoří venkovská zástavba v okolí kapličky sv.