HISTORICA OLOMUCENSIA 44–2013 SBORNÍK PRACÍ HISTORICKÝCH XXXII HISTORICA OLOMUCENSIA 44–2013 Sborník prací historických XXXII Univerzita Palackého v Olomouci Olomouc 2013 Zpracování a vydání publikace bylo umožněno díky fi nanční podpoře Ministerstvem škol- ství, mládeže a tělovýchovy ČR v rámci Institucionálního rozvojového plánu, programu V. Excelence, Filozofi cké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci: Zlepšení publikačních možností akademických pedagogů ve fi lologických a humanitních oborech. Návaznost, periodicita a anotace: Časopis Historica Olomucensia, Sborník prací historických, je od roku 2010 zařazen do Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v České republice. Na- vazuje na předchozí ediční řadu Acta Universitatis Palackianae Olomucensis – Historica, Sborník prací historických, která začala vycházet v roce 1960. Od roku 2009 vychází dva- krát ročně, s uzávěrkou na konci ledna a na konci července. Oddíl Články a studie obsahuje odborné recenzované příspěvky věnované různým problémům českých a světových dějin. Oddíl Zprávy zahrnuje informace o činnosti Katedry historie FF UP v Olomouci a jejích pracovišť či dalších historických pracovišť v Olomouci a případně také životopisy a biblio- grafi e členů katedry. Posledním oddílem časopisu jsou recenze. Výkonný redaktor a adresa redakce: PhDr. Ivana Koucká, Katedra historie FF UP, Na Hradě 5, 771 80 Olomouc. Redakční rada: Prof. PhDr. Jana Burešová, CSc. – předseda (Katedra historie FF UP v Olomouci), Mgr. Veronika Čapská, Ph.D., Mgr. Martin Čapský, Ph.D. (oba Ústav historických věd Filozofi cko-přírodovědecké fakulty SU v Opavě), prof. PhDr. Jiří Kocian, CSc. (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR v Praze), PhDr. Ivana Koucká (Katedra historie FF UP v Olomouci), prof. PhDr. Jaroslav Vaculík, CSc. (Katedra historie PdF MU v Brně), PhDr. Michael Viktořík, Ph.D. (Katedra historie FF UP v Olomouci). Internetové stránky časopisu s informacemi pro autory a s obsahem aktuálních čísel: www. historie. upol. cz/ho. php Th e authors are responsible for the content and the linguistic correctnes of the papers. Die Authoren sind für den Inhalt und die sprachliche Richtigkeit der Arbeiten verantwort- lich. Za obsah a jazykovou správnost prací odpovídají autoři. Editorky © Ivana Koucká, Zdeňka Žáčková, 2013 ISSN 1803-9561 Historica Olomucensia 44–2013 5 Obsah Články a studie Josef Šrámek Kníže zakladatel? Otázka paměti o vládě Břetislava I. na Moravě v moderním historiografi ckém paradigmatu i v pramenech domácí provenience 12. až 14. věku ........................................ 11 Filip Strych Západní mocnosti, obchod a otroci v první polovině 19. století v Senegambii ..................................................................................................... 43 Marek Šmíd Pietro Ciriaci – neúspěch v Československu klíčem k jeho dalšímu vzestupu? ........................................................................55 Vladimír Daniš – Zdislava Dvorščáková Vzťahy Andreja Hlinku a R. W. Setona-Watsona ............................................75 Lukáš Novotný „Na pana Špínu profesora si dejte v Praze též pozor, jest to Čech rozený, ale škodlivý teď němec.“ K činnosti čelného představitele německého aktivismu v první Československé republice Franze Spiny ............................. 99 Jana Burešová Zdroje informací o Austrálii v období první Československé republiky .......115 Peter Zmátlo Pribinove slávnosti v Nitre v auguste 1933: skúška československého režimu a štátnosti ..................................................133 Miroslav Papoušek – Michael Viktořík Ing. Josef Kšír – památkář, průkopník výzkumu o olomoucké pevnosti a významný fotograf olomouckých památek ................................................159 Zuzana Haraštová Profesor Ladislav Hosák očima kolegů, rodiny a přátel ................................173 6 Historica Olomucensia 44–2013 Iva Rosario Sgrafi to Josefa Kučíka v kostele Nejsvětější Trojice v New Norcii ................. 193 Michaela Kollerová Historička Jiřina Holinková. Osobnost ve víru vědy a pedagogiky ..............215 Zprávy Jaroslav Miller Zpráva o činnosti Katedry historie Filozofi cké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v roce 2011/2012 .................................... 233 Jitka Kohoutová – Hana Jadrná Matějková První rok projektu Inovace studia Historických věd na Univerzitě Palackého v Olomouci ............................................................239 Eduard Droberjar VIII. Protohistorická konference v Olomouci ...............................................243 Eduard Droberjar – Ivo Barteček Konference Malá Haná – paměť kulturní krajiny v Jevíčku .........................245 Pavel Horák Konference mladých historiků v Hradci Králové posedmé ...........................247 Recenze Josef Šrámek Wihoda, Martin: Morava v době knížecí 906–1197. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2010. ..................................................251 Veronika Chmelařová Čičaj, Viliam – Bernhard, Jan Andrea: Orbis Helveticorum. Das Schweizer Buch und seine mitteleuropäische Welt. Historický ústav Slovenskej akadémie vied, Bratislava 2011. ....................257 Historica Olomucensia 44–2013 7 Jana Burešová Štefanský, Michal: Studená vojna. Slovensko 1955–1962. Vojenský historický ústav, Bratislava 2012. ..................................................261 Jana Burešová Geršlová, Jana: Dějiny moderního podnikání. Kamil Mařík – Professional Publishing, Ostrava 2012. ..............................265 The Authors and Summaries Th e Authors and Summaries ............................................................................269 Články a studie Historica Olomucensia 44–2013 (11–41) 11 Kníže zakladatel? Otázka paměti o vládě Břetislava i. na Moravě v moderním historiografickém paradigmatu i v pramenech domácí provenience 12. až 14. věku Josef Šrámek Mezi události, které přemyslovským zemím přinesl bouřlivý rok 1248, náleží jedna, jež se sice jeví jako poměrně nenápadná a svým způsobem se ztrácí ve stínu bojů mezi králem Václavem I. a jeho synem Přemyslem Ota- karem,1 její důsledky se ale měly s různou intenzitou táhnout po celý zbytek 13. století a ve výsledku představují zakončení jedné etapy vývoje církevní správy ve středověkém českém království. S ohledem na to dotyčná událost přitahuje pozornost historků (byť menší, než by si možná zasloužila).2 O co se však jedná? Začátkem prosince roku 1248 totiž došlo k aktu, kdy český král Václav I. postoupil olomouckému biskupovi Brunovi ze Schauenburku právo na výběr desátků v celé olomoucké diecézi3 a vedle toho i patronátní právo a veškerou světskou soudní pravomoc nad benediktinským klášterem v Rajhradě.4 Na Rajhrad si ovšem činil nároky také benediktinský klášter v Břevnově. Rajhrad se proto záhy stal předmětem sporu mezi oběma církev- ními institucemi. Situace nebyla podle všeho úplně přehledná, což dokládá i nejistota ze strany moderních badatelů, jak vlastně na spor o Rajhrad na- hlížet. Přímo za nelegální neváhal označit tento čin Václava I. takový znalec 1 Alespoň klíčové syntézy českých středověkých dějin tuto kauzu nerefl ektují. Srov. Novotný, Václav : České dějiny. Díl I. 3: Čechy královské za Přemysla I. a Václava I (dále jen České dějiny I. 3). Praha 1928; Týž: České dějiny. Díl I. 4.: Rozmach české moci za Přemysla Otakara II. (1253–1271). Praha 1937; Vaníček, Vratislav: Velké dějiny zemí Koruny české. Díl II.: 1197–1250 (dále jen Velké dějiny II.). Praha – Litomyšl 2000; Týž: Velké dějiny zemí Koruny české. Díl III.: 1250–1310. Praha – Litomyšl 2002; Žemlička, Josef: Počátky Čech královských 1198–1253. Proměna státu a společnosti (dále jen Počátky Čech královských). Praha 2002; Týž: Přemysl Otakar II. Král na rozhraní věků. Praha 2011. 2 Viz akcent, který na postavení a dějiny rajhradské fundace klade např. Wihoda, Martin: Morava v době knížecí 906–1197 (dále jen Morava v době knížecí). Praha 2010, s. 72. 3 CDM III, č. 128, s. 95–97; CDB IV, č. 149, s. 247–249. 4 CDM III, č. 129, s. 97–98; CDB IV, č. 150, s. 249–251. 12 Josef Šrámek dějin 13. století, jakým byl Jindřich Šebánek, nad toutéž událostí se s nepo- chopením nedávno pozastavil také Tomáš Borovský.5 Nejspíše však lze bez nebezpečí fatálního omylu souhlasit s míněním Václava Novotného, jenž dal tuto listinu Václava I. do souvislosti s odbojem markraběte Přemysla a odmě- ňováním svých věrných, mezi něž patřil i olomoucký biskup Bruno.6 Z listiny víme, že k Rajhradu náležel patronát nad pěti farními kostely (v Rajhradě, Sebranicích, Domašově, Ostrovačicích a Šitbořicích), což představovalo ne- zanedbatelný fi nanční přínos. Biskup Bruno byl nadto nucen řešit jistě nepří- jemnou otázku obnovy olomoucké diecéze a sanace biskupských statků, jež utrpěly v předchozím období zápasu o obsazení olomouckého biskupského stolce.7 Shrňme dále jen ve stručnosti průběh celé kauzy, která představuje vý- chozí bod tohoto pojednání. Z počátku listopadu roku 1255 je dochována listina, která spor mezi břevnovským konventem a olomouckým biskupem uzavírá. Biskup Bruno na základě ústních svědectví ve prospěch benediktinů břevnovským nárokům nakonec ustoupil, byť s ohledem na podmínku tučné úplaty ani olomoucké biskupství nepřišlo zkrátka.8 Výsledek sporu následně stvrdila i římská kurie.9 To, že břevnovští mniši slavili vítězství na základě ústních svědectví a nikoliv díky písemným dokladům, které se objevily poz- ději a byly rozpoznány jako falza,10 se stalo podezřelým už Rudolfu Urbán- kovi, který poté vypracoval ve stopách Václava Hrubého obsáhlý nástin dějin Břevnova coby skutečné falzátorské dílny.11 Urbánkovy soudy,