Masarykova univerzita Filozofická fakulta Historický ústav Odvrácená tvář německé armády. Pojetí trestu ve Wehrmachtu a Waffen-SS (1941-1945). (Magisterská diplomová práce) Zuzana Horváthová Vedoucí práce: PhDr. Vladimír Černý, PhD. Brno 2013 Prohlašuji, ţe jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně s vyuţitím uvedených pramenů a literatury. ………………………… Brno, 13. 5. 2013 1 Na tomto místě bych především chtěla poděkovat PhDr. Vladimíru Černému, Ph.D. za odbornou pomoc při psaní této práce. Děkuji také JUDr. Bc. Jaromíru Tauchenovi, Ph.D., LL.M. Eur.Int., a Wilfriedu Eulertovi za poskytnuté doplňující materiály, týkající se Wehrmachtu a Waffen-SS. 2 “Obyčejní lidé prostě dělají svou práci a bez nějakého zvláštního nepřátelství z jejich strany se mohou stát vykonavateli hrozného destruktivního zla.“1 1 Enigma: záhadné události - tajná společenství - nevysvětlitelné úkazy - paranormální jevy - konspirační teorie. Praha: RF Hobby, 5/2011, příloha Enigma extra, s. VII. Viz téţ: MILGRAM, Stanley: Obedience to authority: an experimental view. London: Pinter & Martin, 1997. 3 Obsah Poděkování ............................................................................................................. 2 Motto....................................................................................................................... 3 Úvod ........................................................................................................................ 6 Kritika pramenů a literatury pouţitých v diplomové práci...................................... 8 1. Důleţité mezníky v německé armádě za druhé světové války............................... 10 2. Pojetí trestu a viny................................................................................................ 15 3. Disciplína v armádě jako jeden z faktorů jejího fungování.................................. 20 3. 1 Disciplína v důstojnickém sboru........................................................ 21 3. 2 Disciplína u řadového vojska.............................................................. 23 3. 3 Kritéria pro vstup do Wehrmachtu a Waffen-SS................................ 23 4. Faktory pozitivně ovlivňující bojovou morálku................................................... 27 5. Právo se zmenšuje do té míry, o kolik se zvětšuje moc....................................... 31 5. 1 Soudy a soudní moc............................................................................ 33 5. 2 Říšský válečný soud – Reichskriegsgericht...................................... 36 5. 3 „Čestný soud Wehrmachtu“............................................................ 37 5. 4 Lidový soudní dvůr v Berlíně – Volksgerichtshof............................ 38 5. 5 Soudy v pravomoci jednotek SS..................................................... 39 5. 6 Stanné soudy jako nástroj vypořádání se s dezertéry......................... 41 6. Vybrané trestné činy vojáků Wehrmachtu........................................................... 43 6. 1 Dezertér Ludwig Baumann............................................................... 43 6. 2 Generálporučík Hans hrabě von Sponeck......................................... 45 6. 2. 1 Vyjádření Ericha von Mansteina k případu hraběte von Sponeck............................................................. 48 6. 3 Generálplukovník Erwin Jaenecke................................................... 48 7. Trestní prapory Wehrmachtu a Waffen-SS......................................................... 51 7. 1 Trestní vězeňské prapory................................................................. 52 7. 2 „Probační“ prapory.......................................................................... 53 7. 3 Trestní jednotka „Afrikabrigade 999“.............................................. 57 7. 4 Trestní útvary Waffen-SS................................................................. 59 4 8. Vyrovnání účtů.................................................................................................... 62 8. 1 Norimberský proces s právníky........................................................ 62 8. 2 Legenda o „čistém“ Wehrmachtu jako důkaz beztrestnosti jeho členů.................................................................................................. 63 9. Závěr.................................................................................................................... 70 Přílohy........................................................................................................................ 7 1 Prameny a literatura................................................................................................ 76 Zdroje obrazové přílohy......................................................................................... 81 Seznam pouţitých zkratek...................................................................................... 83 Obrazová příloha....................................................................................................... 84 5 Úvod Mým původním záměrem bylo napsat práci pojednávající o výkonu fyzického trestu v německé armádě, ale toto téma je v pramenech a literatuře poměrně tabuizované a lze jej popsat pouze na základě obecně platných, vrchním velením vydaných vyhlášek a nařízení vojenského práva, které fyzický trest zakazovaly. Zejména co se týče vztahu důstojník-podřízený a mezi vojáky navzájem. Praxe byla zcela odlišná a například při výslechu Gestapa (které je svými výslechovými postupy všeobecně známé) nebyl důvod k zápisům způsobu, jakým došlo k získání informací. Německá justice se v průběhu několika let plně podřídila duchu nacionálněsocialistického reţimu a svévolně uplatňované právo, ke kterému docházelo za války, bylo podporováno a utvářeno z nejvyšších míst stranické a vojenské hierarchie. Byli vojáci opravdu tak „zkaţení“, ţe bylo nezbytné pouţít těch nejtvrdších trestů, byť jen za malé prohřešky? Nebo se stali obětí nového řádu, který vědomě, či nevědomě podporovali? Ve své diplomové práci jsem se na výše uvedené, a mnoho dalších otázek, snaţila se zájmem odpovědět. Neodradila mne ani skutečnost, ţe veškeré archivní materiály a většina literatury jsou psány v německém jazyce. I kdyţ jsem se snaţila o co nejpřesnější překlad, mnohdy to nebylo moţné a musela jsem pouţít překlad volný (hlavně u krkolomných odborných výrazů z právní oblasti). Přiznám se, ţe tato skutečnost můţe vést k omylům a nepřesnostem způsobených jazykovou bariérou, přesto jsem se jim pokusila předejít. Vyvstává zde otázka co je vlastně Wehrmacht? Podle základní definice, v širším pojetí, je to označení německé armády Třetí říše v období druhé světové války, ale pokud si chceme vytvořit vlastní uţší názor na tuto organizaci, nemůţeme se spoléhat pouze na známé fráze. Německá společnost byla podle svých pruských tradic silně vojensky zaměřená a po první světové válce, kdy německá armáda prakticky zanikla (na základě Versailleské mírové smlouvy), bylo pro mnoho lidí nemyslitelné mít stát bez jedné z jeho nejzákladnějších sloţek. Navzdory všem meziválečným problémům vznikla nová organizace, vybudovaná na starých základech německého militarismu. Přetvořila se v giganta, který dobyl polovinu Evropy a po celou dobu války slouţil ve všech sférách jako vzor ostatním zahraničním armádám. Totální válka ale nakonec skončila totální 6 poráţkou. A německá armáda se utvořila znovu, jako fénix z popela, na stejných pruských základech a se starými tradicemi. A záleţelo na ní, jak se ke své minulosti dokáţe postavit. Obraz Wehrmachtu utvářený společností, je neustále předmětem četných historických a politických střetů. Nejrůznější témata, kterým je věnována také různá míra pozornosti jsou hnací silou těchto sporů. Je všeobecně známo, ţe jednotky SS páchaly válečné zločiny a dovedly hromadné vraţdění civilního obyvatelstva „do magické dokonalosti“ Ale uţ je méně známo, ţe se na těchto zločinech spolupodílely jednotky Wehrmachtu. Bez jejich přispění by holocaust nenabyl tak obrovských rozměrů, ještě méně víme o trestu uvnitř armády a postoj řadového vojáka pod tlakem příslušného plnění rozkazů ve většině popisů války nenajdeme. Mým záměrem bylo v několika kapitolách popsat důvody prostého vojáka, popřípadě důstojníka, které jej vedly k tomu, aby porušil vojenskou přísahu, dal přednost svým nejinternějším pocitům a hájil své názory aţ k popravčí četě. Tato diplomová práce se snaţí v obryse poukázat na fakt, ţe německý voják, zobrazený na mnoha propagandistických dobových plakátech a ve vojensky zaměřených publikacích, ve své podstatě neexistuje. Jak je patrné z kompozice, z větší části jsem se zaměřila na disciplínu a morálku vojáků, protoţe si myslím, ţe tyto dva faktory jsou základem pro rozhodnutí spáchat zločin. Pokud jiţ je spáchán, nastupuje soudní moc státu (v civilní a vojenské sloţce), aby jej podle svého uváţení a na základě uplatňovaného práva potrestala. Kde je trest, existuje i jeho náprava. Vybrané kauzy od vojáka aţ po generála předchází málo známým trestním praporům a jejich specifikaci. Závěrečné pasáţe jsem věnovala procesu s právníky a legendě o „čistém“ Wehrmachtu, jako skupinám, které necítí pocit viny za bezpráví, které se v jejich jménu vykonalo. 7 Kritika pramenů a literatury použitých v diplomové práci Klíčovou roli v této diplomové práci sehrává práce s archivními materiály, uloţenými ve Vojenském ústředním archivu v Praze2. Zde uloţené prameny nejrůznějšího charakteru jsou zařazeny v poměrně chaotických fondech, bez vzájemné posloupnosti. Jednou ze základních edic právních pramenů a dokumentů, které se vztahují