PPřříspíspěěvekvek kk poznánípoznání faunyfauny broukbroukůů (Coleoptera)(Coleoptera) navrhovanéhonavrhovaného chránchráněěnéhoného územíúzemí "Na"Na PlachtPlachtěě"" vv HradciHradci KrálovéKrálové Contribution to the knowledge of fauna of beetles (Coleoptera) of protected area Na Plachtě (Eastern Bohemia, Czech Republic) Miroslav MIKÁT & Jan FREMUTH & Jaroslav PROUZA Abstract: 781 species of beetles (Coleoptera) are listed from the protected area Na Plachtě (Hradec Králové, Eastern Bohemia, Czech Republic). The species Byrrhus arietinus (Byrrhidae) is from the area of Bohemia published for the first time. The record of Leiodes rubiginosa (Leiodidae) whose occurrence in Bohemia has been considered so far as being dubious disproves these doubts, and the investigated locality is the second discovered place of occurrence in Bohemia of the species Patrobus australis (Carabidae). The significant species of dry steppe habitats are Bradycellus verbasci, Licinus depressus, Lebia cruxminor, Aphodius brevis, Trachys fragariae, Meloe rugosus, M. scabriusculus, Coptocephala rubicunda, Sitona ononidis, Lixus rubicundus, Cyphocleonus dealbatus, Tychius lineatulus, Ceutorhynchus plumbeus, Trichosirocalus barnevillei, the species from sandy areas and heaths are Carabus nitens, Bradycellus ruficollis, Harpalus picipennis, Leiodes rubiginosa, Maladera holosericea, Anisoplia villosa, Cardiophorus asellus, Chrysolina hyperici hyperici, Ch. analis, Perapion affine affine, Protapion dissimile, Otiorhynchus tristis, Strophosoma faber, Coniocleonus turbatus, C. nebulosus, Chromoderus affinis, Marmaropus besseri, and Micrelus ericae. The species of forest growths (birch woods, glades) are Amara brunnea, A. makolskii. The significant species of wet grounds are Bembidion humerale, Patrobus australis, Acupalpus brunnipes, A. dubius, Badister anomalus, B. dilatatus, Odacantha melanura, Aphodius niger, Stephostethus rybinskii, Donaciella dentata, Cryptocephalus decemmaculatus, Prasocuris juncii, Ischnopterapion modestum, Hydronomus alismatis, Tanysphyrus ater, Notaris maerkeli, Pelenomus canaliculatus, P. olssoni, and P. waltoni. The tyrphophilous species or species strongly preferring an acid substratum are, for example, Bembidion humerale, Pterostichus quadrifoveolatus, Amara famelica, and Acupalpus dubius. The significant arboricolous species are Agrilus betuleti, A. guerini, A. subauratus, A. suvorovi populneus, Obrium cantharinum, Necydalis maior, and Xylotrechus pantherinus, probably dragged are Pediacus depressus, Lathropus sepiola, Sphaeriestes stockmanni, Exocentrus punctipennis, and Allandrus undulatus Keywords: Coleoptera, faunistics, Hradec Králové, Czech Republic ÚVOD Území navrhované chráněné lokality "Na Plachtě" (též jen "Plachta") v Hradci Králové je hlediska regionální entomofaunistiky poměrně atraktivní plocha s dlouholetou sběratelskou tradicí, což platí v plné míře i pro řád brouků (Coleoptera). Lokalitu jednorázově nebo více či méně pravidelně navštěvovala řada entomologů, praktikovali zde středoškolští i vysokoškolští studenti. Výsledky této dlouhodobé výzkumné a sběratelské praxe nebyly až na řídké výjimky publikovány. Řada těchto údajů byla však v letech 1985 až 1995 shromážděna MIKÁTEM a poskytnuta orgánům ochrany přírody jako součást podkladů pro vyhlášení lokality chráněným územím a k návrhu zásad péče o toto území. Předkládaná práce by měla shrnout a zpřehlednit současný stav a výsledky coleopterologického výzkumu studované lokality, přispět k poznání fauny brouků v regionálním měřítku i poskytnout argumenty a podněty k trvalé ochraně tohoto území. Charakteristika lokality Území a jeho vývoj popisuje podrobněji MOCEK (1997), proto se zde omezíme na stručné shrnutí základních údajů. Originální prameny viz MOCEK (1997). Lokalita "Na Plachtě" leží na jihovýchodním okraji města Hradce Králové (katastrální území Nový Hradec Králové) ve východních Čechách, čtverec a kvadrát podle středoevropského síťového mapování je 5861a. Území o rozloze cca 40 ha je vklíněno mezi industriální zónu na okraji města (továrna fy PETROF) a západní okraj lesního komplexu (Novohradecké lesy). Podklad tvoří slínovce a vápnité jílovce překryté štěrkopískovými náplavy, povrch je rovinný, místně mírně svažitý, nadmořská výška 235-246 m n.m.. Pro základní klimatickou charakteristiku jsou použity údaje naměřené na stanici ČHMÚ na Novém Hradci Králové (278 m.n.m.) pro období 1961-1990: průměrná roční teplota je 8,5oC, průměrný roční úhrn srážek činí 617 mm. Fytogeograficky patří území lokality do oblasti termofytika, podrobněji viz SAMKOVÁ (1997). Výsledky základního geobotanického průzkumu přinášejí JIRÁSEK et SAMKOVÁ (1997), floristicky lokalitu zpracovala SAMKOVÁ (1997). Podstatnou část lokality tvoří dlouhodobě bezlesý prostor vojenského cvičiště (písčiny, trávníky, vřesoviště) postupně zarůstající náletovými dřevinami (břízy, osiky, vrby, borovice). Povrch území je místy obnažen a rozbrázděn cestami, výmoly a zákopy. V centrální části jsou druhotné deprese, vzniklé těžbou stavebního materiálu, zaplněné vodou. Na jihozápadním okraji území se nacházejí dva rybníky (Plachta a Jáma) s doprovodnými mokřady a olšinami. Na hrázi rybníka Jáma a v prostoru mezi oběma rybníky (Jáma a Plachta) se až do roku 1996 nacházely mohutné topoly (i doupné stromy), ve zmíněném roce však byly (v době vyhlašovacího řízení!) z větší části zlikvidovány. V roce 1993 byla v západní části lokality umístěna dočasná skládka organického odpadního materiálu (hromada roští, čerstvě ořezaných větví a částí kmenů) z údržby městské zeleně. U druhů zde zjištěných lze počítat s možností zavlečení (z městských parků, ulic a říčních nábřeží v Hradci Králové atd.), nelze ovšem ani vyloučit přítomnost druhů z autochtonních populací, lákaných nadbytkem atraktivního materiálu. Do šedesátých (počátku sedmdesátých?) let se alespoň na části lokality pásl dobytek, v současné době je využívána k projížďkám koní z TJ JEZDEC, jejíž areál hraničí se severovýchodním okrajem lokality. V severovýchodní části území se až do počátku devadesátých let udržela kolonie sysla. Výsledkem působení přírodních a antropogenních vlivů vznikla na lokalitě mozaika často zcela odlišných společenstev na relativně malé ploše: společenstva stojatých i periodických vodních ploch, zrašelinělých břehů tůní, břehových porostů rákosin a ostřic, slatinné louky, druhově bohaté trávníky se subtermofilními prvky, písčiny, vřesoviště, ranná sukcesní stádia lesa a bažinné olšiny. Na skládkách v západní a severní části lokality se vytvořily druhově bohaté ruderály. Bez vegetace dlouhodobě zůstávají rozježděné plochy, cesty a erodované břehy některých vodních ploch. Významým faktorem je přímé sousedství lokality s vegetačně a mikroklimaticky odlišným prostředím rozsáhlého lesního komplexu (Novohradecké lesy). V bezprostředním okolí sledované lokality jsou to převážně jehličnaté až smíšené kulturní porosty s vyšším podílem listnáčů podél vodotečí (olše, dub, lípa, jasan) a na zarůstajících holinách (kalamitní polomy a vývraty). Stručný přehled historie výzkumu fauny brouků na lokalitě Počátky coleopterologického výzkumu lokality Plachta lze podle dostupných údajů stanovit do konce čtyřicátých a počátku padesátých let tohoto století. Literární údaje z tohoto období - pokud existují - jsou fragmentární a nejednoznačné, cf. ROUBAL (1949): "Dinarda dentata Grav. Hr. Kr.: Cvičiště (Bouč.)" a mohou být v novějších souborných pracích oprávněně interpretovány pouze zestručněně (cf. LIKOVSKÝ 1988), kde se možná souvislost se studovanou lokalitou již zcela vytrácí. Vůbec nejstaršími konkrétními doklady ze studovaného území, které uvádíme v předkládané práci, jsou nálezy z HOZÁKOVY exkurze ze dne 1.5.1952 (Maladera holosericea, Meloe rugosus, Meloe scabriusculus, Coniocleonus turbatus). Od roku 1953 počíná na lokalitě se zaměřením na čeleď Curculionidae sbírat FREMUTH. Z tohoto období pochází i zajímavý materiál celé řady sběratelů (BALTHASAR, HOZÁK, KREJČIŘÍK, RŮŽIČKA, WINTER), dnes uložený ve sbírkách Muzea východních Čech v Hradci Králové (MHK), lokalizovaný jako "Hradec Králové" nebo "Nový Hradec Králové" (eventuálně zkratkami těchto názvů) a pocházející s velkou pravděpodobností i ze studované lokality. Tento materiál byl akceptován pouze v případě, kdy je lokalizace upřesněna (zpravidla na rubu lokalizačních etiket) údaji "Plachta", "Na plachtě", "vojenský cvičák", "execírák" apod. Výjimky jsou diskutovány u jednotlivých druhů. V uvedeném raném období stačili sběratelé ještě podchytit výskyt druhů, které se později nepodařilo znovu na lokalitě nalézt, případně u kterých není v recentním období jejich výskyt na lokalitě prokázán, např. Carabus nitens, Meloe spp., Maladera holosericea a Chromoderus affinis. Od sedmdesátých let počíná na lokalitě sbírat PROUZA (Carabidae). Od poloviny osmdesátých let (v souvislosti se sběrem dat směrovaným k podchycení aktuálních přírodních kvalit lokality a k jejímu vyhlášení chráněným územím) do současnosti na území Plachty sbírala řada colepterologů (především FREMUTH, HÁJEK, MERTLÍK, MIKÁT, PROUZA), jejichž údaje tvoří základ této práce, doplněný jednotlivými údaji ADÁMKA, BOROVCE, ČÁPA, ČÍŽKA, GROSSMANNA, KRÁTKÉHO, MAREŠE, MLEJNKA, MOCKA, SKALICKÉHO, SOBOTY, VLČKA a ZEMANA. V letech 1984-1988 na lokalitě Plachta studoval aquicolní brouky ŠŤASTNÝ. Jeho výsledky jsou publikovány souběžně s touto prací formou samostatného příspěvku (ŠŤASTNÝ 1997). Obdobný souhrnný faunistický nebo faunisticko-ekologický příspěvek o dalších čeledích brouků ze studované lokality publikován nebyl. Fragmentární recentní literární