DRUHOVÉ SPEKTRUM BLÝSKÁČKŮ V POROSTECH ŘEPKY NA JIŽNÍ MORAVĚ The species of pollen beetles occurring in oilseed rape crops in the region of South Moravia Eva HRUDOVÁ1, Marek SEIDENGLANZ2, Pavel KOLAŘÍK3, Jiří HAVEL4 1Mendelova univerzita v Brně; 2Agritec Plant research 3, Zemědělský výzkum spol. s r.o., 4OSEVA vývoj a výzkum Souhrn: Kromě blýskáčka řepkového (Brassicogethes syn. Meligethes aeneus Fabricius, 1787) se v porostech řepky olejky, hořčice a máku vyskytují i další druhy blýskáčků z rodů Brassicogethes, Boragogethes, Cychramus, Fabogethes, Genistogethes, Meligethes a Sagittogethes. Jen druhy rodu Brassicogethes jsou svým larválním vývojem vázány na brukvovité rostliny, pro ostatní je řepka pravdě- podobně jen zdrojem pylu. Klíčová slova: Brassicogethes, druhy čel. Nitidulidae, Summary: The occurrence of pollen beetle species of genus Brassicogethes, Boragogethes, Cychramus, Fabogethes, Genistogethes, Meligethes a Sagittogethes species were determined in oil rape fields. Only species of genus Brassicogethes are through their larval development connected with plants of Brassicaceae. The others use the plants (especially the oilseed rape) only as a source of pollen. Key words: Brassicogethes, Nitidulidae species, Úvod (Sturm, 1845), M. maurus (Sturm, 1845), M. atratus Blýskáček řepkový (Brassicogethes aeneus syn. (Olivier, 1890), M. denticulatus (Heer, 1841) a Meligethes aeneus Fabricius, 1787) je jedním M. erythropus (Marsham, 1802). V další studii (Mar- z klíčových škůdců řepky olejky. Pravidelně jsou proti czali 2006) mezi důležité druhy doprovázející Melige- němu vedeny insekticidní ochranné zásahy. Škodlivost thes aeneus Fabricius, 1775, patří také M. coracinus blýskáčka řepkového je u nás podobná jako v Německu Sturm, 1845, M. viridescens Fabricius, 1787 a M. ni- (Glattkowski et al. 2008) nebo Polsku (Wegorek & grescens (Stephens, 1830). Rovněž v Německu je Zamojska 2008) či dalších evropských zemích. hlavním druhem na řepce M. aeneus a v menším počtu V České republice bylo zjištěno, že se ve sbě- jej doprovází M. viridescens, který není považován za rech vyskytují i jiné druhy blýskáčků. Praxe však pří- významného škůdce (Hiiesaar 2003). Thieme et al. tomnost doprovodných druhů nebere v úvahu a při (2008) rovněž uvádějí, že se v porostech řepky, kromě signalizaci ošetření všichni blýskáčci jsou považováni blýskáčka řepkového, vyskytují také další druhy za jeden druh – B. aeneus. Některé doprovodné druhy blýskáčků. jsou svým vývojem vázány na jiné druhy rostlin, než je V České republice bylo sledování druhového řepka. Řepku ale využívají jako zdroj pylu a nemusí ji složení blýskáčků v porostech řepky, hořčice a máku bezprostředně poškozovat. prováděno v letech 2009-2011 (Tóth et al., 2013) a Výskyt doprovodných druhů blýskáčků uvádějí dominantními druhy byly B. aeneus a B. subaeneus i zahraniční autoři. (Audisio 2000) uvádí jako všeobec- (Sturm, 1845). Dalšími, víceméně pravidelně, přítom- ně rozšířený druh na řepce a hořčici na jihu Evropy a nými druhy byly B. coracinus (Sturm, 1845), B. viri- Blízkém východě blýskáčka M. coracinus. V centrální descens (Fabricius 1787), Fabogethes nigrescens (Ste- části Švédska se v porostech řepky a hořčice bílé běžně phens, 1830), M. atratus (Olivier, 1790), Genistoge- jako doprovodný druh M. viridescens (Billqvist thes carinulatus (Forster 1849) a Sagittogethes maurus 2001).V Maďarsku uvádí (Marczali 2003) přítomnost (Sturm, 1845). M. coracinus (Sturm, 1845), M. viridescens (Fabricius, 1787), M. nigrescens (Stephens, 1830) syn. M. picipes Materiál a metody k vlastní determinaci byli použiti brouci testovaní na Pro zjišťování přítomnosti doprovodných druhů rezistenci. Determinace byla prováděna dle morfolo- blýskáčků byly použity sběry brouků prováděné podle gických znaků s využitím preparace genitálií. metodiky IRAC No 11 a IRAC No 23, přičemž Výsledky thes. Ve sběrech byly nejčastější druhy Brassicogethes V porostech řepky olejky, hořčice a máku byl aeneus, B. subaeneus, B. coracinus. Méně časté, v letech 2012 – 2014 zaznamenán, kromě blýskáčka s výskytem několika jedinců, byly B. viridescens (Fab- řepkového (B. aeneus), výskyt dalších druhů blýskáčků ricius 1787), B. coeruleovirens (Forster, 1849), z rodů Brassicogethes, Boragogethes, Cychramus, B. czwalinai (Reitter, 1871), Boragogethes symphyti Fabogethes, Genistogethes, Meligethes a Sagittoge- - 90 - Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 6. - 8. 12. 2016 (Heer, 1841), Cychramus luteus (Fabricius, 1787), Dospělci druhu B. coeruleovirens (Forster, Fabogethes nigrescens (Stephens, 1830), Genistoge- 1849) bývají dle Hameta and Vancla (2016) nalézáni thes carinulatus (Forster 1849), Meligethes atratus na květech Alliaria officinalis syn. Sisymbrium alliaria (Olivier, 1790) a Sagittogethes maurus (Sturm, 1845). (Brassicaceae), Caltha palustris, Anemone nemorosa, Anemone petiolata, Ficaria verna (Ranunculaceae), Dle Audisia et al. (2009) se larvy blýskáčků ro- Knautia arvensis (Caprifoliaceae). Bionomie tohoto du Brassicogethes vyvíjejí v květech brukvovitých druhu ale není příliš známá. (Brassicaceae). Některé druhy upřednostňují určité rody brukvovitých. B. czwalinai (Reitter, 1871) je stejně jako ostat- ní druhy tohoto rodu vázán na brukvovité. Brassicogethes aeneus (Fabricius, 1775) je svým vývojem vázaný na řepku olejku, (může se ale Sagittogethes maurus (Sturm, 1845) je pravdě- vyvíjet i na několika dalších rostlinách). Samičky kla- podobně, stejně jako ostatní druhy tohoto rodu larvál- dou vajíčka do poupat a květů řepky a příbuzných ním vývojem vázán na rostliny z čeledi Lamiaceae rostlin a larvy se živí pylem. Brouci se také živí pylem (Audisio et al., 2009). těchto rostlin, pokud nejsou rozkvetlé, nakusují jejich Genistogethes carinulatus (Forster 1849) je lar- poupata, poškozují generativní orgány a tak působí válním vývojem úzce vázán na květy rostlin z čeledi ztráty na výnosu. Fabaceae, zejména na Genista, Spartium, Cytisus, Brassicogethes subaeneus (Sturm, 1845) je dru- Coronilla a Lotus. hem který se, jak uvádí Audisio et al (2011), vyvíjí na Fabogethes nigrescens (Stephens, 1830) je lar- Cardamine spp. and Cardaminopsis spp. (Arabide- válním vývojem úzce vázán na květy rostlin z čeledi ae), ve střední a jihovýchodní Evropě se vyvíjí zejména Fabaceae, zejména na rody Trifolium, Onobrychis, na Cardaminopsis spp. Ononis a Lotus (Audisio et al., 2009). B. coracinus (Sturm, 1845) je svým vývojem Cychramus luteus (Fabricius, 1787) je, jak uvá- vázán na rody Brassica spp., Sinapis spp., Barbarea dějí Neumann and Ritter (2004), vázán na včely, prav- spp. and Sisymbrium spp. (Brassiceae); (Audisio, děpodobně v úlech nepůsobí významné škody, ale 2011). hledá zde pyl a útočiště. B. viridescens (Fabricius 1787) je významným Boragogethes symphyti (Heer, 1841) je larvál- škůdcem řepky (canola) v Kanadě. Noronha (2016) ním vývojem vázán na květy druhů čeledi Boraginace- uvádí, že má bionomii i okruh živných rostlin podobný ae (Audisio et al., 2009). jako B. aeneus. (Kirk-Spriggs 1996) uvádí jeho výskyt na Sinapis arvensis. Meligethes atratus (Olivier, 1790) je svým vý- vojem vázán na rostliny z čeledi růžovitých – Rubus a Rosa (Audisio et al., 2009). Diskuze Jourdheuil (1962), Billquist and Ekbom (2001), a Thi- Při sledování druhového spektra blýskáčků eme et al. (2008) uvádějí, že nejčetnějším doprovod- v porostech řepky v průběhu let 2012-2015 byla zjiště- ným druhem B. aeneus v západní a severní Evropě je na přítomnost následujících druhů: Brassicogethes M. viridescens. Marczali and Keszthelyi (2003) uvádějí aeneus, B. subaeneus, B. coracinus. Méně časté, z Maďarska jako nejvýznamnější doprovodné druhy s výskytem několika jedinců, byly B. viridescens, blýskáčka řepkového M. coracinus, M. viridescens, a B. coeruleovirens, M. maurus, M. erythropus, M. pici- M. picipes. Jak vyplývá z námi získaných výsledků, pes, M. luteus, Boragogethes symphyti a Meligethes v porostech řepky v ČR a dalších evropských zemí je zwalinae. V námi sledovaných porostech byly nejvíce podobná druhová skladba blýskáčků. zastoupeny druhy B. aeneus a B. subaeneus, zatímco Závěr k poškozením citlivými růstovými (vývojovými) fáze- V porostech řepky olejky, hořčice a máku se mi plodiny. kromě blýskáčka řepkového vyskytují i další druhy blýskáčků. Druhově je zde nejvíce zastoupen rod Bras- V současnosti jsou monitorovány populace sicogethes, jehož příslušníci jsou larválním vývojem blýskáčků z důvodu zjištění úrovně jejich rezistence vázáni na brukvovité rostliny. Další druhy se vyskytují k používaným účinným látkám insekticidů. Doprovod- v malých počtech a pravděpodobně řepku nepoškozují. né druhy blýskáčků však mohou vykazovat jiné stupně Z hlediska posouzení jejich možné škodlivosti a hos- rezistence než samotný B. aeneus, což by mohlo vést podářského významu by bylo třeba provést podrobnější k určitému zkreslení získaných výsledků. Zjištění podí- sledování zaměřená především na zjištění, jestli dochá- lu doprovodných druhů na celkové škodlivosti zí k časové shodě výskytu těchto druhů v porostech blýskáčků bude jedním z cílů naší další práce. Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 6. - 8. 12. 2016 - 91 - Literatura Audisio P. D. B., Antonini G., Belfiore C., Oliverio M. (2000): Morphological, molecular and ecological evidence of a new Euro-Anatolian species of the Meligethes coracinus complex (Coleoptera: Nitidulidae). Insect Systematics & Evolution 31(4): 361-385. Audisio, P., A. R. Cline, et al. (2009). "Preliminary re-examination of genus-level taxonomy of the pollen beetle subfamily Meligethinae (Coleoptera: Nitidulidae)." Acta