Zpráva o uplatňování Územního plánu Krasov v uplynulém období (2016 – 2019) určená ke schválení dle ustanovení § 55 odst. 1 a § 47 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů. A. Úvod B. Vyhodnocení uplatňování Územního plánu Krasov včetně vyhodnocení změn podmínek, na základě kterých byl územní plán vydán (§ 5 odst. 6 stavebního zákona), a vyhodnocení případných nepředpokládaných negativních dopadů na udržitelný rozvoj území C. Problémy k řešení v územním plánu vyplývající z územně analytických podkladů ORP Krnov D. Vyhodnocení souladu Územního plánu Krasov s Politikou územního rozvoje ČR a se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje E. Vyhodnocení potřeby vymezení nových zastavitelných ploch podle § 55 odst. 4 stavebního zákona F. Pokyny pro zpracování návrhu změny Územního plánu Krasov v rozsahu zadání změny G. Požadavky a podmínky pro vyhodnocení vlivů návrhu změny územního plánu na udržitelný rozvoj území (§ 19 odst. 2 stavebního zákona), pokud je požadováno vyhodnocení vlivů na životní prostředí nebo nelze vyloučit významný negativní vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast H. Požadavky na zpracování variant řešení návrhu změny územního plánu, je-li zpracování variant vyžadováno I. Návrh na pořízení nového územního plánu, pokud ze skutečností uvedených pod písmeny B) až E) vyplyne potřeba změny, která podstatně ovlivňuje koncepci územního plánu J. Požadavky na eliminaci, minimalizaci nebo kompenzaci negativních dopadů na udržitelný rozvoj území, pokud byly ve vyhodnocení uplatňování územního plánu zjištěny K. Návrh na aktualizaci Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje L. Závěr Zpracoval: - Městský úřad Krnov, odbor výstavby, pověřená úřední osoba Eva Pícová Duben 2020 Zpráva o uplatňování Územního plánu Krasov v uplynulém období (2016 – 2019) A. Úvod Územní plán Krasov byl pořízen dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů. Územní plán Krasov vydala obec jako opatření obecné povahy pod č.j. 4/2012 dne 18.4.2012 na základě usnesení ZO ze dne 17.4.2017 a nabyl účinnosti dne 3.5.2012 (dále jen „územní plán“). Od vydání územního plánu byla pořízena Změna č. 1, kterou vydala obec Krasov na základě usnesení zastupitelstva obce č. 5 ze dne 30.10 2019 a která nabyla účinnosti nabyla účinnosti dne 6.12.2019. Návrh zprávy o uplatňování územního plánu Krasov vychází z § 55 odst. 1 stavebního zákona a § 15 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (dále jen vyhláška). V § 55 odst. 1 stavebního zákona je stanoveno, že pořizovatel předloží zastupitelstvu obce nejpozději do 4 let po vydání územního plánu a poté pravidelně nejméně jednou za 4 roky zprávu o uplatňování v územního plánu uplynulém období. Poslední Zpráva o uplatňování územního pánu Krasov byla schválena Zastupitelstvem obce Krasov dne 31.3.2016 Usnesením z 10. zasedání ZO Krasov pod bodem 4. V souladu s výše uvedeným ustanovením přistoupil pořizovatel Územního plánu Krasov ke zpracování Zprávy o uplatňování Územního plánu Krasov v uplynulém období (2016 – 2019). B. Vyhodnocení uplatňování Územního plánu Krasov včetně vyhodnocení změn podmínek, na základě kterých byl územní plán vydán (§ 5 odst. 6 stavebního zákona), a vyhodnocení případných nepředpokládaných negativních dopadů na udržitelný rozvoj území Územní plán Krasov vydala obec jako opatření obecné povahy pod č.j. 4/2012 dne 18.4.2012 na základě usnesení ZO ze dne 17.4.2017 a nabyl účinnosti dne 3.5.2012 (dále jen „územní plán“). Od vydání územního plánu byla pořízena Změna č. 1, kterou vydala obec Krasov na základě usnesení zastupitelstva obce č. 5 ze dne 30.10 2019 a která nabyla účinnosti nabyla účinnosti dne 6.12.2019. Obec Krasov je tvořena jediným sídlem, které tvoří jedno katastrální území – k.ú. Krasov, Vyznačuje se především obytnými, rekreačními a částečně i obslužnými a výrobními funkcemi. Rozloha řešeného území je 25,79 km². V rámci spádového obvodu ORP Krnov existují tradiční funkční vazby řešeného území na město Krnov (zejména s ohledem na dojížďku za prací), méně významné vztahy jsou vykazovány na město Bruntál. Územní rozvoj obce je determinován jak přírodními podmínkami území, tak i vlastní smíšenou zástavbou, částečně přecházející i do volnější se značnými prolukami. Z hlediska dopravních vazeb je nejdůležitější silnice III/4588, která spojuje Krasov s okolními obcemi a zajišťuje napojení obce na nadřazený komunikační systém - silnice I/45 a II/451 a tím i spojení s Krnovem, Bruntálem, Vrbnem pod Pradědem. Obec je zásobována vodou z vlastních zdrojů. U západní hranice obce s Karlovicemi jsou situovány vodní zdroje, které slouží k zásobování Karlovic. Strana 2 (celkem 26) Zpráva o uplatňování Územního plánu Krasov v uplynulém období (2016 – 2019) Elektrickou energií je obec zásobována z rozvodné soustavy 22 kV, linky VN č. 278 vedoucí z rozvodny v Krnově. Územím obce prochází linka VVN 110 kV č. 685-686 Krnov-Vrbno, Krnov- Třemešná. Západní částí obce prochází z jihu na sever regionální biokoridor č. 508 územního systému ekologické stability. Větve lokálního ÚSES přechází z Krasova do Brantic, Hošťálkov, Karlovic, Široké Nivy. Obec má vzhledem k příznivým podmínkám pro letní i zimní formy rekreace předpoklady pro rozvoj tzv. druhého bydlení. Navržená urbanistická koncepce navazuje na dosavadní stavební vývoj obce, stávající urbanistickou strukturu doplňuje návrhem dostavby vhodných proluk a rozvíjí ji do nových ploch. Územní plán se soustředil především na nalezení nových ploch pro obytnou výstavbu, stabilizaci ploch pro výrobu, sportu, na odstranění dopravních závad na stávající komunikační síti a na doplnění komunikací v nových lokalitách. Součástí návrhu je vymezení místního systému ekologické stability. Základem dalšího rozvoje obce je především posílení atraktivity trvalého bydlení a zkvalitnění obslužné a rekreační funkce řešeného území. Během platnosti územního plánu se očekává velmi mírný růst (později stagnace) počtu obyvatel v obci na úrovni cca 340-360 obyvatel do r. 2025. Uvažovaný vývoj je stále ještě poměrně příznivý, je podmíněný jak udržením stávajících demografických podmínek v ČR tak i využitím předpokladů pro zvýšení atraktivity bydlení v obci, zejména zlepšení nabídky pracovních míst v regionu, dále zkvalitnění obslužné a rekreační funkce řešeného území. Na základě odborného odhadu se územním plánem předpokládalo v období do r. 2025 s výstavbou cca 1-2 bytů ročně. Asi v 1/4 případů je možno uvažovat s intenzifikací využití stávajícího stavebního fondu, s nástavbami, přístavbami apod. bez nároku na nové plochy vymezené v územním plánu. V zadání ÚP byla uvedena potřeba 24 bytů na nových plochách. V územním plánu byly vymezeny zastavitelné plochy a plocha přestavby pro cca 38 bytů (RD). Na základě Změny č. 1 se tento počet bytů snížil na 35, protože došlo ke změně funkčního využití části plochy přestavby P1 z ploch smíšených obytných na plochu výroby a skladování. Zrušením části plochy přestavby se zmenšila výměra ploch navržených k bydlení o 0,86 ha, počet RD, které lze na navržených plochách realizovat se tedy snížil na cca 35. Charakter zástavby je v územním plánu podporován vymezením zastavitelných ploch ve vhodných lokalitách. Největší rozvoj je navržen na západním okraji zástavby v okolí Březového vrchu podél stávající silnice III/4588 a místní komunikace jako pokračování stávající lineární zástavby. Ve zbytku obce je umožněna pouze zástavba proluk mezi stávající zástavbou. Rozšiřování zástavby na svahy Jesenických kopců není navrženo. Bude tak zachován současný vzhled obce i charakter zástavby a krajiny. Podmínky využití ploch SB a PV jsou stanoveny tak, aby v nich byly zachovány stávající funkce – především bydlení, občanské vybavení a veřejná prostranství i stávající průměrná výšková hladina. Novou zástavbu předpokládá ÚP především v zastavitelných plochách smíšených obytných (SB), které jsou vymezeny tak, že navazují na zastavěné území nebo vyplňují proluky uvnitř něj. Strana 3 (celkem 26) Zpráva o uplatňování Územního plánu Krasov v uplynulém období (2016 – 2019) Zastavitelná plocha Z1 Vyhodnocení: Plocha Z1 – není dosud využita k výstavbě. Zastavitelné plochy Z2, Z3 a Z5 Vyhodnocení: Plochy Z2, Z3 a Z5 – nebyly dosud využity k výstavbě. Zastavitelná plocha Z4 a přestavbová plocha P1 Strana 4 (celkem 26) Zpráva o uplatňování Územního plánu Krasov v uplynulém období (2016 – 2019) Vyhodnocení: Zastavitelná plocha Z4 nebyla využita k danému účelu, v ploše P1 nebylo započato s přestavbou na plochu smíšenou obytnou. Zastavitelná plocha Z6 Vyhodnocení: Zastavitelná plocha Z6 nebyla dosud využita k danému účelu. Zastavitelná plocha Z7 Vyhodnocení: Zastavitelná plocha Z7 – není dosud využita k výstavbě. Zastavitelná plocha Z8 Vyhodnocení: Strana 5 (celkem 26) Zpráva o uplatňování Územního plánu Krasov v uplynulém období (2016 – 2019) Zastavitelná plocha Z8 – není dosud využita k výstavbě. Zastavitelná plocha Z9 Vyhodnocení: Zastavitelná plocha Z9 určená pro výstavbu ČOV – není dosud využita k danému účelu. Celkově jsou ÚP navrženy zastavitelné plochy pro cca 33 RD v plochách smíšených obytných-SB (cca 8,13 ha zastavitelných ploch pro plochy smíšené obytné (bez plochy přestavbové P1, kde se předpokládá výstavba 2 RD). Vyhodnocení: Od vydání územního plánu nebyly v zastavitelných plochách smíšených obytných (SO) povoleny žádné stavby. S významnějšími nároky na plochy občanské vybavenosti ÚP nepočítá, vzhledem