Západočeská univerzita v Plzni Fakulta filozofická Bakalářská práce Vztahy templářského řádu a papežského stolce Jan Polák Plzeň 2012 Západočeská univerzita v Plzni Fakulta filozofická Katedra historických věd Studijní program Historické vědy Studijní obor Obecné dějiny Bakalářská práce Vztahy templářského řádu a papežského stolce Jan Polák Vedoucí práce: PhDr. ThLic. Drahomír Suchánek, Ph.D. Th.D. Katedra historických věd Fakulta filozofická Západočeské univerzity v Plzni Plzeň 2012 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně. Veškeré použité podklady, ze kterých jsem čerpal informace, jsou uvedeny v seznamu použité literatury a citovány v textu podle normy ČSN ISO 690. V................. dne ....................... Podpis: ................................................. Poděkování: Touto cestou bych chtěl poděkovat panu PhDr. ThLic. Drahomíru Suchánkovi, Ph.D. Th.D. za jeho profesní i lidský přístup, bez něhož bych bakalářskou práci nemohl dokončit. 1. Úvod 1 2. Obsah: 1. Okolnosti a doba vzniku řádu 1.1. Příčiny a myšlenky 1. křížové výpravy 4 1.2. Latinské křesťanství a mnišské řády konce 11. století 8 1.3. První křížová výprava 11 1.3.1 Dobytí Jeruzaléma 16 1.4. Situace po dobytí Jeruzaléma 18 2. Vznik templářského řádu 2.1. Situace řádu do roku 1129 20 2.2. Koncil v Troyes 23 2.3. Pohled cír. hodnostářů na vznik rytířského řádu 25 2.4. Bernard z Clairvaux a jeho role při konsolidaci templářského řádu 27 2.4.1 Život a význam 28 2.5. Vztahy řádu a papežství do konce 12. století 30 3. Situace řádu během 13. stol. 3.1. Kontrast Východu a Západu v 1. pol. 13. století 34 3.2. Od La Forbie do pádu Akkonu 36 3.3. Zostřování vztahů mezi církevní a světskou mocí 38 3.3.1. Spor mezi Bonifácem VIII. a Filipem IV. 39 3.3.2. Incident z Anagni 40 4. Situace mezi léty 1300 – 1314 4.1. Postava Klementa V. 41 4.2. Zatčení templářů 42 4.2.1 Jednání v Chinonu 44 4.3. Koncil ve Vienne 44 4.4. Události po roce 1312 45 3. Závěr 47 4. Seznam použité literatury 48 5. Příloha 51 6. Cizojazyčné resumé 66 1 1. Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem zvolil: Vztahy templářského řádu a papežského stolce, neboť se o problematiku templářského řádu již dlouhou dobu zabývám. Templářský řád představuje fenomén, který nepřestává zajímat a fascinovat lidi po celá staletí. Jeho vznik, tajuplnost i tragický konec, to všechno ještě více napomáhá neutuchajícímu bádání jak fundovaných historiků, tak i obyčejných lidí. Mně osobně nejvíce v souvislosti s templáři zajímají myšlenky, které stály za vznikem řádu a její naplňování v průběhu fungování řádu. Templářský řád představoval nejmocnější rytířský řád středověku a žádná jiná instituce se v pozdější době nemohla s templáři měřit. Byli to právě oni, kteří se ve Svaté zemi stali symbolem křesťanského bojovníka. Nejobávanější bojovníci a nejvroucnější mniši, taková byla původní představa Huga z Payns. Byli to právě templáři, kteří vytvořili bankovní systém, který se od dnešního typu příliš neliší. Jejich rostoucí moc a majetek se staly trnem v oku francouzského krále. Ten je také odpovědný za rychlý a nenadálý konec templářského řádu. Svou práci jsem zaměřil na vztah, který mezi sebou měl řád a papežský stolec jako vrcholný představitel západního křesťanství. Tento vztah se v průběhu staletí měnil a vyvíjel a je na něj možno pozorovat změny evropské duchovní i světské společnosti. V práci je kladen důraz na život templářů v kontextu dějinných událostí jak v Evropě, tak i ve Svaté zemi. Důležitou částí je pak zmapování přínosu a života významných osobností v úřadu Kristova náměstka a to především Řehoře VII., Urbana II. a Inocence III. Značný prostor je věnován postavě Benedikta z Clairvaux, významné osobnosti 12. století, spoluzakladatele cisterciáckého řádu a jednoho z největších duchovních autorit katolické církve. Byl to právě on, kdo pomohl templářům vypracovat jejich řeholi a svým vliv značně usnadnil proces jejich institucionalizace. Část práce je věnována jeho přínosu a životu. Práce nabízí i komparaci jednotlivých papežů. 2 Začátek práce se věnuje myšlence a příčinám vzniku První křížové výpravy a době, ve které se evropská společnost nacházela. Dále se zaměřuje na situaci latinské církve a mnišských řádů koncem 11. století, aby tak byl zřetelně viditelný rozdíl vůči době, kdy vznikl templářský řád. V práci je kladen důraz na vzájemné působení papežského stolce a templářského řádu, proto jsou zde citace z papežských bul, které nejvíce ovlivnili existenci řádu. Závěr práce je pak věnován posledním dnům templářů na Východě a jejich odchodu do Evropy, jakož i vzrůstajícímu zájmu francouzského krále Filipa IV. Sličného o jejich majetek, který nakonec skončil jejich zatčením a uvězněním. Cíle práce je poskytnou ucelený a komplexní obraz templářského řádu během jeho existence v kontextu se situací latinské církve a významných osobností kléru. Dále pak obsahuje přehled událostí, které jsou pro pochopení celého tématu nezbytné. Také doufám, že mi práce umožní proniknout do hlubších souvislostí křesťanského života. Protože se jedná o dosti oblíbené a frekventované téma je dostatek materiálů a to jak v cizím tak i českém jazyce. Většina děj týkajících se templářů již byla přeložena. Ve své práci vycházím z děl významných odborníků na templářskou tématiku a to hlavně Malcolma Barbery a Barbary Fraelové. Malcolm Barber je světově uznávaný odborník ,,jakýsi otec templářské historiografie“, byl to právě on, který odkryl mnoho do té doby neznámých faktů o templářích a utřídil je tak, že z nich dodnes čerpá většina badatelů. Jeho díla Noví rytíři a Proces s templáři jsou základní literaturou při studiu tohoto tématu. Kniha Noví rytíři mapuje celou existenci řádu a to i se světskými a duchovními událostmi doby. Kniha Proces s templáři jak už název napovídá, se pak soustřeďuje hlavně na obvinění, proces a odsouzení templářů. Druhým významným autorem je Barbora Fraelová, které se v nedávně době podařilo učinit zásadní objev, který změnil vnímání papeže Klementa V. coby loutky francouzského krále. V Tajných vatikánských archivech (Archivio segreto vaticano) objevila zápisky z jednání v Chinonu, kde papež templáře plně zprostil obvinění 3 z kacířství. Jako prameny jsem použil papežské buly a traktát Bernarda z Clairvaux, které nejvíce ovlivnili fungování a život templářů. Traktát De laude byl podpůrný spis, který měl přesvědčit přítomné na koncilu v Troyes o možnosti skloubení života rytíře a mnicha. Bula Omne datum optimum plně vymanila řád ze světské a církevní moci a dala jej pod přímou kontrolu papeže. Bula Vox in Excelso pak znamenala pozastavení templářského řádu a prakticky jeho konec. Ačkoliv je na trhu nepřeberné množství literatury o templářích ať už vědecké nebo populární, pohled, který přináší má práce, mi v dostupné historiografické produkci chyběl. V české historiografii se templářskou problematikou zabývá především Jaroslav Šedivý ve své knize Tajemství a hříchy templářského řádu, který přináší ucelený přehled historie řádu, nezabývá se však specifickými otázkami. Dalším autorem je Milan Buben, který sepsal několika svazkové dílo o všech církevních řádech na našem území. První díl je věnován rytířským řádům. V tomto roce byla k příležitosti 700letého výročí zrušení řádu vydána publikace Templáři v zemích českých králů. Celkově je však templářská otázka v české historiografii spíše okrajová, nejspíše z důvodu marginálního významu templářského řádu v našich zemích. V práci bylo postupováno dle chronologicky od vzniku řádu přes jeho působení ve Svaté zemi respektive v Evropě až do jeho konce a upálení velmistra v roce 1314. Dále bylo postupováno komparativní metodou, kdy jsem nahlížel na situaci templářského řádu a pozice papežství a dále porovnávání jejich vzájemných vztahů v různých dějinných obdobích. Při práci s prameny, v mém případě bulami, jsem postupoval dle přímé metody a pracoval s bulami bez jiného zprostředkování. 4 1. Okolnosti a doba vzniku templářského řádu 1.1 Myšlenka křížové výpravy Přesně zmapovat, kde se vzala myšlenka křížových výprav, není úplně jednoduchý a jasný úkol. Jisté je, že vyhlášení první křížové výpravy znamenalo zásadní změnu celého, do té doby vnímaného, pohledu na roli křesťanství. Je zde možno spatřit uskutečňovaní idey 2 mečů, které Bůh vložil do rukou církevní a světské moci.1 Křížové výpravy a to především ty počáteční, představovaly celospolečenský a můžeme říci i celoevropský fenomén. Ať již to byl pouhý žebrák nebo mocný velmož, vydávali se tito lidé na cestu do daleké země, především v případě první křížové výpravy, se stejnou vidinou a to osvobození božího hrobu z rukou jinověrců, muslimů. Ačkoliv nemůžeme brát náboženský důvod jako jedinou příčinu vzniku křížových výprav, nemůžeme ji ani nikterak bagatelizovat. ,,Evropa 11. století byla protknuta duchem křesťanského myšlení a jistého náboženského zápalu, když k tomu připočteme i zprávy, které přicházely ze Svaté země o násilnostech, jež otřásly obecnými evropskými představami a mísily se s vzpomínkami na minulá ničení“.2 Západní křesťanství se po dvou staletích úpadku opět vzchopilo a s novým zápalem a odhodláními pustilo do rehabilitace křesťanství. Tato reforma byla následkem vymanění se církve z moci císaře a spojena se silnými osobnostmi v čele latinské církve, především v osobě Řehoře VII. a Urbana II. Není se tedy čemu divit, že v evropské společnosti vzrůstala myšlenka a potřeba, něco s touto situací udělat. Čekalo se jen na někoho, kdo by myšlence dal podobu a cíl. Tou osobou se stal právě papež Urban II., ale ještě předtím než se budeme zabývat přímými okolnostmi vyhlášení první křížové výpravy, je potřeba vysvětlit i ostatní příčiny vyhlášení první křížové výpravy. 1 Oni řekli: ,,Pane, tu jsou dva meče“. Ekumenický překlad Bible. Lukáš [22, 38] 2 Fraelová, Barbora. Templáři. Argo: Praha, 2009. S. 27. 5 Po hlubším bádání v problematice křížových výprav zjišťujeme, že se jednalo o složitý politicko-náboženský a ideový systém, ve kterém působilo mnoho faktorů. Jednou z velkých příčin byla situace, ve které se nacházela evropská společnost v 11. století. V předchozích staletích se Evropa nacházela ve složité situaci a to díky vnějším hrozbám. Jednalo se především o nájezdy maďarských kmenů, které ohrožovaly východní Evropu, ale také Byzantskou říši.