UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodov ědecká fakulta Katedra geografie Kate řina SOUŠKOVÁ Vývoj sídelní struktury v okrese Opava Bakalá řská práce Vedoucí práce: RNDr. Pavel PTÁ ČEK, Ph.D. OLOMOUC 2009 Prohlašuji, že jsem bakalá řskou práci vypracovala samostatn ě pod vedením RNDr. Pavla PTÁ ČKA, Ph.D. a uvedla veškerou literaturu a zdroje, které jsem použila. V Olomouci dne: Podpis: Děkuji panu RNDr. Pavlu PTÁ ČKOVI, Ph.D. za pomoc a rady, které mi velmi pomohly při vypracování této bakalá řské práce. OBSAH: 1 Úvod, cíl práce, metodika a diskuse s literaturou……………………………….... 8 1.1 Úvod………………………………………………………………………….. 8 1.2 Cíl práce……………………………………………………………………… 8 1.3 Metodika a diskuse s literaturou……………………………………………... 8 2 Základní vývojové trendy v sídelní struktu ře…………………………………… 10 2.1 Po čet obyvatel a jeho vývoj………………………………………………… 10 2.1.1 Po čet obyvatel a jeho vývoj ve m ěst ě Opava………………………... 10 2.1.2 Po čet obyvatel a jeho vývoj v okrese Opava………………………... 13 2.2 Postavení v širším sídelním systému………………………………………...15 2.3 Vývojové trendy v územn ě správní organizaci v rámci státu………………. 16 2.3.1 Územn ě správní vývoj v okrese Opava………………………………17 3 Historický vývoj………………………………………………………………… 22 3.1 Historický vývoj do konce 18. století………………………………………. 22 3.1.1 Slovanská sídla………………………………………………………. 24 3.1.2 D ům slezského pohrani čí – Opavský d ům…………………………... 24 3.1.3 Prostorová struktura obcí……………………………………………. 25 3.2 Historický vývoj od po čátku 19. století…………………………………….. 25 3.2.1 Vliv vývoje hospodá řství a železnice na sídelní strukturu………….. 27 3.3 Vývoj m ěst…………………………………………………………………... 30 3.3.1 Opava………………………………………………………………... 30 3.3.2 Hlu čín……………………………………………………………….. 35 3.3.3 Krava ře………………………………………………………………. 36 3.3.4 Vítkov……………………………………………………………….. 36 3.3.5 Hradec nad Moravicí………………………………………………... 37 3.3.6 Dolní Benešov……………………………………………………….. 38 3.3.7 Budišov nad Budišovkou……………………………………………. 38 4 Sou časná charakteristika m ěst a sídelního systému…………………………….. 39 4.1 Administrativní člen ění okresu……………………………………………… 39 4.2 Sociální prost ředí v okrese…………………………………………………... 42 4.3 Bytový a domovní fond……………………………………………………... 44 4.4 Vybavenost v okrese………………………………………………………… 47 4.5 Infrastruktura………………………………………………………………... 47 4.6 M ěsta a zázemí………………………………………………………………. 48 5 Výhled do budoucnosti………………………………………………………….. 49 6 Záv ěr…………………………………………………………………………….. 52 7 Summary………………………………………………………………………… 53 8 Použitá literatura a zdroje……………………………………………………….. 54 9 Přílohy…………………………………………………………………………… 59 1 ÚVOD, CÍL PRÁCE, METODIKA A DISKUSE S LITERATUROU 1.1 Úvod Tato bakalá řská práce se zabývá vývojem sídelního systému v okrese Opava. V sou časnosti okres Opava funguje jako regionální jednotka LAU 1 a jako územní obvod n ěkolika státních institucí. V první části práce jsou popsány základní vývojové trendy v okrese, je zde popsán vývoj obyvatelstva, popsáno je postavení okresu v sídelním systému v rámci kraje. Dále se kapitola v ěnuje vývojovým trend ům v územn ě správní organizaci jak v rámci státu tak v rámci okresním. Následující kapitola zabývající se historickým vývojem oblasti je rozd ělena na dv ě období a samostatn ě je popisován vývoj jednotlivých m ěst v okrese. Jsou zde popsány základní charakteristiky specifických dom ů a prostorová struktura obcí. Kapitola se v ěnuje také vývoji hospodá řství a infrastruktury v závislosti na sídelní struktu ře. Další kapitola komentuje sou časné charakteristiky sídel, jako je nap říklad administrativní člen ění okresu, sociální prost ředí v okrese, popisuje bytový a domovní fond, vybavenost, infrastrukturu okresu a sou časné charakteristiky m ěst a zázemí. Poslední kapitola je zam ěř ena na nyn ější stav v okrese, jeho slabé a silné stránky a nazna čuje budoucí rozvoj okresu. 1.2 Cíl Cílem práce je provést p řehledný vývoj v okrese Opava od po čátku vzniku až do sou časnosti se zam ěř ením na vývoj sídelní struktury. Cílem je také popis vývoje obyvatelstva ve sledovaném území, popis postavení v sídelním systému a jeho vývojové trendy v rámci celorepublikového i místního systému, popis historického vývoje v souvislosti s prostorovou strukturou obcí, charakteristikou sídel, typizací prostorové struktury. Zám ěrem je také provést stru čný souhrn informací o vývoji m ěst okresu a zárove ň charakteristika sou časného stavu sídelního systému se zam ěř ením na administrativní strukturu, sociální strukturu, infrastrukturu a vybavenost. 1.3 Metodika a diskuse s literaturou Ve druhé kapitole pro popis základních vývojových trend ů je využita literatura: Opava : Historie / Kultura / Lidé (auto ři K. Müller a R. Žá ček) z roku 2006, kniha Opavsko zblízka (M. Frank) vydané roku 2005, dále je použito historických fakt ů z knihy Okres Opava (O. Ká ňa) z roku 1983, knihy Správní vývoj okresu Opava 8 v letech 1848–1998 (M. Medková, K. Müller) z roku, využito bylo také internetových stránek Českého statistického ú řadu v četn ě Historického lexikonu obcí. Při popisu historického vývoje bylo v práci použity také následující literatury. Pom ěrn ě nedávno vydaná kniha Opava : Historie / Kultura / Lidé (auto ři K. Müller a R. Žá ček) z roku 2006, kniha Okres Opava (O. Ká ňa) z roku 1983, kniha Správní vývoj okresu Opava v letech 1848–1998 (M. Medková, K. Müller) z roku, kniha Lidová architektura v Československu (V. Mencl), knihy O zahájení provozu na trati Opava–Horní Benešov (J. Hin čica), souboru knih Města a m ěste čka v Čechách, na Morav ě a ve Slezsku (K. Ku ča), využito bylo také internetových stránek Českého statistického ú řadu v četn ě Historického lexikonu obcí, internetových stránek www.lidova-architektura.cz, internetové cvi čebnice (P. Ptá ček), internetových stránek obce Kozmice pro historii železni čních tratí, internetových stránek obcí Hlu čína a Vítkova. V kapitole popisující sou časnou charakteristiku okresu byla hlavn ě využita internetová databáze ČSÚ a Regionální informa ční databáze, dále Strategický plán města Opavy a internetový portál urbanizace.cz a portál ministerstva vnitra ČR. Podklady pro poslední kapitolu týkající se rozvoje regionu jsou Rozbory udržitelného rozvoje a Územn ě analytické podklady pro jednotlivé obce s rozší řenou působností. Textová část práce je napsána v programu Microsoft Office Word 2003, tabulky vypracovány v programu Microsoft Office Excel 2003, kartogramy v příloze jsou vypracovány v programu CorelDRAW 9 a ve programu Adobe Photoshop 7.0 CE. 9 2 ZÁKLADNÍ VÝVOJOVÉ TRENDY V SÍDELNÍ STRUKTU ŘE 2.1 Po čet obyvatel a jeho vývoj 2.1.1 Po čet obyvatel a jeho vývoj ve m ěst ě Opava Město Opava se již od dob prav ěkých rozvíjelo v důležité centrum širokého okolí. Ve 13. století m ěla Opava p řibližn ě 270 dom ů a 2000 obyvatel. 1 V pr ůběhu 14.–15. století byla rozloha Opavy p řibližn ě 30 ha. Významem a postavením Opava odpovídala p ředním moravským m ěst ům, nap ř. Jihlav ě, Brnu a Znojm ě. Po čet obyvatel dosahoval 4 000. 2 Odhadem (podle po čtu dom ů) m ěla Opava na konci 16. století 8 000–10 000 obyvatel. 3 Během 16. století a po čátkem 17. století bylo m ěsto dvojjazy čné: česko-německé, p řičemž N ěmci tvo řili v ětšinu bohatých obyvatel. Na konci 16. století bylo 75 % obyvatel evangelická (n ěmecky mluvící obyvatelé byly vyznava či Lutheránství). Rekatolizace byla podporována i Karlem z Lichtenštejna, který se stal opavským knížetem v roce 1613. Na ja ře v roce 1630 se Opava stala katolická, protestanti nesm ěli ve m ěst ě ani žít či pracovat. Mnoho opavských z města kv ůli náboženskému útlaku odešlo. Ostatní ze strachu konvertovali. Po válce se Švédy tém ěř 4000 lidí um řelo na mor v roce 1623. Opavané doplatili na ú čast v protihabsburském protestu konfiskací majetku. Následovala germanizace spole čně s rekatolizací opavského území, na po čátku 18. století česky mluvili jen nejnižší vrstvy obyvatel (vlna germanizace po t řicetileté válce).4 V první polovin ě 18. století se počet obyvatel odhaduje na 6 000 podle po čtu dom ů. Od poloviny 17. století se po čet obyvatel české národnosti ( českého p ůvodu) zmenšoval. V roce 1708 pop řela m ěstská rada, že česká obec v Opav ě v ůbec existovala. Od 18. století n ěmčina češtinu vytla čila na všech ú řadech i v úředních knihách. 1 KÁ ŇA, Otakar, et al. Okres Opava . 1. vyd. Ostrava: Profil, 1983. 136 s. OC 505/21/85.8 48-001-83 2 MÜLLER, Karel, ŽÁ ČEK, Rudolf, et al. Opava : Historie / Kultura / Lidé . 1. vyd. Praha : NLN s.r.o., 2006. 611 s. ISBN 80-7106-808-X. 3 KÁ ŇA, Otakar, et al. Okres Opava . 1. vyd. Ostrava: Profil, 1983. 136 s. OC 505/21/85.8 48-001-83 4 KÁ ŇA, Otakar, et al. Okres Opava . 1. vyd. Ostrava: Profil, 1983. 136 s. OC 505/21/85.8 48-001-83 10 Na p ředm ěstí ale česká p říjmení z ůstávají, českého p ůvodu byla totiž čele ď i velká část chudiny. 5 V roce 1803 žilo v Opav ě 9 478 obyvatel (spolu s vojáky), v roce 1819 to bylo 8 425 obyvatel (ve m ěst ě 4 429, na p ředm ěstí 3 996), v roce 1820 9 018 obyvatel, v roce 1834 9 462 obyvatel, v roce 1843 9 403 obyvatel, v roce 1850 10 871 obyvatel. V polovin ě 19. století se Opava řadí na čtvrté místo na Morav ě a ve Slezsku díky po čtu obyvatel, více obyvatel m ěla Jihlava, Brno a pravd ěpodobn ě i Olomouc. V centru města, na ploše p řibližn ě 1 km 2, žilo 48 % obyvatel, na Hradeckém p ředm ěstí to bylo 18 %, na Jakta řském 19 % a na Ratibo řském 15 % obyvatel m ěsta. V roce 1834 m ěly Kate řinky 3 251 obyvatel a 266 dom ů, Kylešovice 1 509 obyvatel a 193 dom ů, Jakta ř 466 obyvatel a 193 dom ů. V roce 1843 prob ěhlo s čítání domácností, 21 % domácností se živilo zem ědělstvím, 35 % řemesly a obchodem, 57 % námezdní prací, 8 % se živilo intelektuální prací.