II Clavibus unitis / 3 2014 Hlavní redaktor: Jiří K. Kroupa Jako on-line revue pro kulturněhistorická studia v českých zemích vydává Nadace pro dějiny kultury ve střední Evropě (association for Central European Cultural Studies), Husova 20, CZ-110 00 praha 1, [email protected] http://www.acecs.cz/?f_idx=4 ISSN 1803-7747 © Association for Central European Studies, 2014 all rights reserved; no part of this publication may be reproduced, stored in a retrieval system, or transmitted in any form or by any means, electronic, mechanical, photocopying, recording or otherwise, without the prior written permission of the publisher. 1 ARTICULI † Jaroslav VRCHOTKA: Heinrich Keffer jako impre- sor prvních českých tisků . 3 C Jan Baťa: Quod non fecerunt Gothi, fecerunt Scoti O aneb Dva příběhy z rudolfínské prahy . 5 Eliška Baťová: Znovunalezený novoměstský rorát- N ník Jana Kantora Starého z roku 1572 s ruko- S pisným kancionálovým přívazkem z druhé P poloviny 18. století . 17 Hana T i l l m a n o vá : Taneční mistr z pohledu Ce- E sara Negriho a jeho sbírky Nuove inventioni di C balli (1604) . 29 T Hrabě Johann Adam Questenberg (1678-1752) – U mecenáš a iniciátor hudebního dění na Moravě S v době baroka 43 Jana PeruTková – Jiří K. KROUPA: Úvodem . 45 Jiří K. KROUPA: Johanna adama Questenberga V léta studentská: disputační spis Plena pubertas Clavibus O regia (praha 1696) . 47 L Jana PeruTková: Hudební život v Jaroměřicích za hraběte Johanna adama Questenberga: U shrnutí současného stavu poznání . 77 M Miloslav ŠTUDENT: Johann adam hrabě z Questen- unitis I bergu – loutnista a skladatel . 97 Vladimír maňas: Jaroměřičtí duchovní v éře N hraběte Jana adama z Questenbergu . 107 I Jana sPáčilová: odraz scénografie jaroměřického S zámeckého divadla v libretech oper provedených 3 (2014) zde v letech 1726-1743 . 135 petr slouk a: opera Amalasunta antonia Caldary a její premiéra v Jaroměřicích (1726) . 145 Zuzana černá: antonio Bioni: »operista« mezi pra- hou, Kuksem, Vratislaví, Jaroměřicemi a Vídní . 151 Michael MAUL: Johann Sebastian Bach a hrabata Sporck a Questenberg . 161 Stanislav BOHADLO: Franz anton Graf von Sporck: »Jak mohl ten komorník [Mitscha] odejít bez dovolení od stolu?« . 169 Václav kaPsa: Šlechtické kapely v českých zemích doby baroka: staré a nové otázky jejich zkoumání . 177 Josef BarToň: Zapomenutý překlad pozapomenu- tého obrozence: české čtveroevangelium . 183 Františka Novotného z Luže C RECENSIONES Zbyněk Holub: Jazykové doklady prehistorické podu- najské migrace slovanského etnika na český jih večerk a . 197 (opava 2014) / radoslav C Josef Vintr: Ostrovské rukopisy (olomouc 2014) / U Josef BarToň . 198 U Moderní český biblický překlad z nové perspektivy C (Josef Bartoň: Pět českých novozákonních překladů Nové zákony od Českého ekumenického překladu do roku 1989, praha 2013) / Lubor kysučan . 199 U © Association for Central European Cultural Studies 3 a konci šedesátých let 15. století usilovala praž- ská kapitula, která přesídlila zpět z Plzně do prahy, o tisk liturgických knih v Čechách. Dovážet knihy A Nz ciziny bylo velmi nákladné. Za tímto účelem pozvali do R Čech zkušeného tiskaře, který by byl schopen tisknout, T ale zároveň i vytvořit tiskařské písmo nejen pro liturgic- † JaroslaV Vrchotka ké knihy, ale i pro tisk českých textů. Musel dokázat vy- I tvořit tiskařské písmo s výrazným českým písmem domá- C cího původu, českou bastardu. Takto schopný tiskař mu- U sel být velmi zkušený a zběhlý v tiskařských dovednos- Heinrich Keffer tech. přímo se nabízí, že to mohl být některý z žáků Gu- jako impresor L tenbergových. O všech jsou písemné zprávy a doklady, I kde působili. Záhadou zůstává pouze to, kde žil a praco- prvních českých tisků val Heinrich Keffer, a to po roce 1473.1 Heinrich Keffer působil prokazatelně do roku 1473 v Norimberku ve spolupráci s Johannem Sensenschmid- (Z pozůstalosti vydali tem, známým tiskařem. Ten později přesídlil do Bam- berku. Je nepřímo dokázáno, že Keffer tiskl v Bamber- Jana Jakšová 1 ku šestatřicetiřádkovou bibli v letech 1458-1459. V roce a Jiří K. Kroupa) 1473 Keffer zmizel, jeho další osudy nejsou známy. Nejsou žádné záznamy o jeho dalším osudu, norimberské měst- ské knihy se o něm nezmiňují. profesor Ferdinand Geld- ner, známý německý historik, byl přesvědčen, že Keffer předčasně zemřel. Kefferův život byl patrně velmi pest- rý, neuspořádaný, a mohl tedy zmizet beze stopy. Keffer v roce 1473 ještě nebyl ve věku, aby musel zemřít. Byl žákem Gutenbergovým, jako mladý pomocník s ním tis- kl dvaačtyřicetiřádkovou bibli v Mohuči v polovině pade- sátých let 15. století, a po roce 1473 byl tedy stár pouze asi čtyřicet let. Kde tedy dále žil a pracoval? Nabízí se tedy, že to byl právě Keffer, který patrně na pozvání pražské kapituly přišel do plzně a vybudoval zde tiskárnu, ze které pocházejí první české tisky. V žádném díle není jménem uveden, což je právě jedním z nepří- mých důkazů, že je vytiskl Keffer. Tento způsob anonymi- ty dodržoval jako nejvěrnější žák podle svého učitele Gu- tenberga. Jméno Keffer se objevilo uvedené pouze jednou. Bylo to v kolofónu tisku rainera de pisis Pantheo logie z roku 1473, který byl vytištěn v Norimberku v tiskárně Johanna Sensenschmidta a byl jednou z největších tiště- ných knih své doby. Je zajímavé, že k němu vznikl první reklamní nabídkový list, který propagoval toto dílo. Pan- theologie měla velký ohlas na knižním trhu, a proto oka- Heinrich Keffer as the printer mžitě následovaly patisky. of the first Bohemian incunabula Dalším důkazem může být dokonalost prvních čes- kých tisků a hlavně tvorba prvního českého tiskařského Towards the end of his life, the recently deceased expert písma – české bastardy –, které bylo vytvořeno podle čes- in Bohemian printing Jaroslav Vrchotka (1926-2013) kých rukopisů té doby. Tiskař musel ovládat vyřezání pís- developed the hypothesis that the printer of the first ma a jeho odlití k praktickému použití. Tyto schopnosti Bohemian incunabula, produced in pilsen in the late měl pouze velmi zkušený tiskař, znalý všech fází tiskař- 1470s (Kronika trojánská [Historia Troiana], Statuta pro- ského umění. Toto splňoval právě Heinrich Keffer. vincialis Arnesti), was Johannes Gutenberg’s apprentice Heinrich Keffer (b. ca. 1420), whose life and work after 1473 remain obscure. a draft of the intended article has survived in Vrchotka’s estates, kept in the library 1 Text je vydán z počítačově tištěného konceptu, který na- of the association for Central European Cultural Studies diktoval a přehlédl nedlouho před svou smrtí phDr. Jaroslav in prague. Vrchot ka, CSc. († 20. srpna 2013). Do autorského znění neby- Key words: history of book printing; incunabula; Bo- lo zásadně zasahováno, opraveno bylo pouze několik zjevných hemian lands; Keffer, Heinrich; Gutenberg, Johannes; překlepů, chyb a formulačních nepřesností. originál je uložen plzeň (pilsen); Kronika trojánská (Historia Troiana); v části Vrchotkovy pozůstalosti, kterou převzala a spravuje Na- Statuta provincialis Ernesti dace pro dějiny kultury ve střední Evropě. Za počítačový přepis Number of characters / words: 4 476 / 692 textu patří dík kolegyni Janě Jakšové. Jiří K. Kroupa © Association for Central European Cultural Studies Clavibus unitis 3 (2014), pp. 3-4 4 † J A RO S L A V V R C HOTK A Kronika trojánská, která nese záznam o vzniku 1468 a dnes se jednoznačně přisuzuje její vznik po roce 1476, poskytuje velmi pádný důkaz, že Heinrich Keffer měl časovou rezervu pro A přípravu jejího tisku, a to roky 1473 až 1476. V těchto letech mohl zřídit tiskárnu v Plzni, vy- R tvořit písmo, vybavit tiskárnu náležitým zařízením, nakoupit papír a vytisknout první české T tisky. Byly to liturgické knihy, pro jejichž tisk byl do Čech povolán. Nejstarším datovaným čes- kým tiskem (tištěným v latině) jsou Statuta provincialis Ernesti z roku 1476, v nichž je uve- I deno, že byla vytištěna v tomto roce v Plzni. Tisk Kroniky trojánské byl dán tím, že bylo třeba C uhradit velké náklady na knihy liturgické tiskem knihy určené pro čtení širšího rozsahu. Ta- U kovou byla kniha o rytířských osudech, která byla v Čechách v té době velmi oblíbená. Na té se dalo vydělat, dobře se prodávala. protože se hodně četla, zachovaly se do dnešní doby pou- L ze tři české exempláře tištěné verze spolu se čtrnácti rukopisy. I Keffer samozřejmě neměl plzeňské občanství, takže se neobjevil v žádných plzeňských měst- ských knihách a zůstal nadále anonymním tiskařem. ani jeho další osudy nejsou známy. Clavibus unitis 3 (2014), pp. 3-4 © Association for Central European Cultural Studies 5 Prolog íce než sto let je muzikologické obci znám Ko- dex Speciálník, hudební pramen, který významně A spoluvytváří obraz pěstování duchovní polyfonie R 1 Vv českých zemích koncem 15. a na počátku 16. století. T přesto se nad tímto rukopisem stále vznáší řada otazníků. JaN Baťa Jedním z nich je i jeho provenience. Následující esej chce I proto přinést několik drobných podnětů k tomuto téma- C tu a vzbudit tak novou diskusi. Ke Speciálníku se pokusí- U me přiblížit cestou, po níž se dosavadní výzkum neubíral Quod non fecerunt Gothi, příliš často. Budeme totiž vyprávět dva rozdílné příběhy, fecerunt Scoti L které se udály v rudolfínské praze v rozmezí třech deseti- I letí a jejichž stopy jsou patrné i v následujících staletích. aneb Dva příběhy ovšem dříve než tak učiníme, je nezbytné uvést na pravou míru některá mylná tvrzení, jež se ve velké větši- z rudolfínské Prahy ně dosavadní literatury bezmyšlenkovitě přebírají již od dob Dobroslava orla (1870-1942), jednoho ze zakladatelů univerzitní linie československé muzikologie a badatele, jenž se Speciálníkem odborně zabýval jako první.2 Kodex Speciálník byl objeven v jednom pražském Collegae illustrissimae anti kvariátu nikoliv roku 1901, nýbrž již o pět let dří- CaPITulAE nomine ornatissimae ve, tj. v roce 1896.3 Jeho objevitelem byl Karel Buchtela lustrum octavum claudenti (1864-1946),4 vrchní finanční rada Zemského finančního dedicavit donoque dedit auctor ředitelství v Praze, archeolog a sběratel. Vzhledem k to- 1 Hradec Králové, Muzeum východních Čech v Hradci Krá- lové, sbírka hudebních rukopisů, sign.