FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI Překlad povídky Hala Duncana „The Behold of the Eye“ a jeho analýza (bakalářská práce) 2010 Kristýna Bílková Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Katerdra anglistiky a amerikanistiky Překlad povídky Hala Duncana „The Behold of the Eye“ a jeho analýza (bakalářská práce) The Translation of the short story by Hal Duncan „The Behold of the Eye“ and its analysis Autor: Kristýna Bílková (anglická filologie – francouzská filologie) Vedoucí práce: Mgr. Robert Hýsek Olomouc 2010 Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a uvedla úplný seznam citované a použité literatury. V Olomouci dne 16. 4. 2010 .............................. Děkuji vedoucímu bakalářské práce Mgr. Robertu Hýskovi za čas, který mi věnoval, a poskytnuté rady. Obsah 1. Úvod.....................................................................................................................1 2. Překlad povídky...................................................................................................2 3. Autor a jeho dílo.................................................................................................25 3.1. Hal Duncan............................................................................................25 3.2. Shrnutí obsahu povídky.........................................................................26 4. Teoretická příprava k překladu...........................................................................27 4.1. Pochopení originálního textu.................................................................27 4.2. Specifika překladu literatury fantasy.....................................................28 5. Rovina stylistická...............................................................................................29 5.1. Narativní styl.........................................................................................29 5.2. Volba jazykové roviny...........................................................................29 5.3. Tykání versus vykání.............................................................................30 5.4. Opakování slov v anglickém textu........................................................30 6. Rovina syntaktická.............................................................................................32 6.1. Dělení textu............................................................................................32 6.2. Skladba souvětí......................................................................................32 7. Rovina lexikální.................................................................................................34 7.1. Lexikální ekvivalence............................................................................34 7.2. Název povídky.......................................................................................35 7.3. Prvky fantasy.........................................................................................35 7.4. Slovní zásoba spojená s dětstvím..........................................................36 7.5. Antické prvky.........................................................................................37 7.6. Překlad vlastních jmen...........................................................................37 7.7. Slovní hříčky..........................................................................................39 7.8. Zkratky a zkratková slova......................................................................40 7.9. Reálie.....................................................................................................41 8. Rovina morfologická..........................................................................................42 8.1. Slovotvorba............................................................................................42 9. Závěr..................................................................................................................44 10. Resumé.............................................................................................................45 Bibliografie............................................................................................................48 Anotace..................................................................................................................49 i 1. Úvod Překladatelstvím, i když prozatím pouze v laické podobě, se zabývám již delší dobu. Stejně tak se zajímám především o vědecko-fantastickou literaturu. Ve své bakalářské práci jsem spojila obojí. Po delším hledání vhodného překladového materiálu jsem narazila na díla skotského autora Hala Duncana. Ten se do povědomí širšího okruhu čtenářů fantasy zapsal teprve relativně nedávno svou románovou prvotinou Pergament. Jeho tvorba určitě stojí za povšimnutí, už jen kvůli nápaditosti a originalitě témat, o kterých píše. Na jeho oficiálním blogu jsem nalezla odkaz na povídku „Spatřín oka“, kterou jsem použila pro účely své bakalářské práce. Ta obsahuje můj překlad povídky z angličtiny do češtiny. Stručně představí autora a jeho literární tvorbu. Dále se zabývá rozborem překladu povídky, a to z hlediska stylistického, syntaktického, lexikologického a morfologického. Upozorňuje na problémy spojené s překladem uměleckého díla, zejména z oblasti vědecko-fantastické literatury. Používá teoretických poznatků z odborné literatury zaměřené na překlad a posléze se podrobně věnuje konkrétním problematickým pasážím a jednotlivým výrazům z překladu. 1 2. Překlad povídky Spatřín oka Obrazy chtíče „Spatřín oka,” řekla Hopskalka, Vokoberova nevlastní prasestra (adoptovaná), „je místo, kam si lidé ukládají obrazy chtíče – jinýma slovama všechno, čeho si nejvíc cení, věci, který je zaslepí svým oslnivým leskem. Může to být určitá malba nebo socha, pokladnička se zlatem a šperkama nebo kufřík plnej tisíce různých poznámek nebo vysněnej dům, kterej viděli v časopise, ohromující podívaná z cest, dokonce i druhý lidi. Cokoli zachytí jejich oko, chápeš, je zachyceno v oku, uskladněno ve Spatříně, všechno se to v průběhu života člověka vyvíjí v jeho soukromou kupu divů. Lidi říkaj, že krása je v očích pozorovatele, rozumíš, ale jako obvykle to maj celý naruby; měli by říkat něco dočista jinýho.“ „Krása je ve Spatříně oka,“ vysvětlila Hopskalka. „Takže tam v současnosti žije většina nás víl.“ Vokober se vyhoupl vedle ní na okraj skleničky na víno, kde se předtím nahý koupal, otřepal Rioju ze svých křídel a rozhlédl se kolem po křišťálovém lese na stolku, kde se právě před několika málo hodinami narodil, v momentě čirého rozmaru vyšlehl do existence při cinknutí u uštěpačného přípitku, a posléze se rozechvělý objevil v rozplizlém mnohobarevném světě – po stěnách a stropě kroužily mandaly, hrany každé rovné linie v místnosti se svíjely jako hadi. Třepotal se ve spleti gestikulujících rukou, točil se v salvách smíchu, tančil na plamíncích zapalovačů zdvižených k jointu a přistál na nose sněžného leoparda, který se povaloval ve stínu koutku oka. Měl odtud dobrý výhled na jednoho z hostů, jak předvádí úžasný karetní trik se srdcovým klukem. A tak tam tak dřepěl, civěl jako pitomec do víru dění a vystřeloval z prstů malé plamínky (protože to uměl), když v tom se přitřepetala Hopskalka a pohupovala se před ním ve vzduchu. „Je fajn čas od času se dostat ven, co?“ prohodila. „Ahoj, jsem Hopskalka.“ „Já jsem… Vokober,“ rozhodl se. „Co je to čas od času? A ven z čeho?“ 2 Svraštila čelo a ze zvědavosti naklonila hlavu. „Jo, tak,“ řekla. „Ty musíš být nováček.“ Pak se pustila do vysvětlování. Hrací plocha se teď ustálila. Všichni opilí, zfetovaní a motající se lidští hýřilové se už vytratili v úsvitu, hostitelka ve své posteli nevěděla o světě, ale do ranního nebesky modrého okna se sklonil sluneční svit a zajiskřil na stromech z vinných sklínek a na věžích ze sklenic nastavěných po celé ploše snídaňového pultu. Zabarvil celou místnost hřejivým jasem, který měl Vokober jako novorozenec za právě tak vzrušující jako ostré odlesky kaleidoskopu jeho zrození. Hory a útesy z kožených křesel a pohovky, poliček a skříní, krbu, ledničky a barového pultu byly všechny velmi vysoké; prázdné lahve byly zality svěže zelenou září; pivní plechovky s nedopalky od cigaret působily jako lákavě strašidelná místa, dutá a s ozvěnou; dokonce i popelníky s vysoko nakupenými špačky od jointů vydávaly opojnou vůni. Zatímco Hopskalka vysvětlovala, Vokober zkoumal. Teď si přehodil nohy přes okraj vinné sklínky vedle ní a prohlížel si svoje teritorium. „Chceš říct, že si tohle všechno schovávají ve Spatříně?“ zeptal se. „Napořád?“ „Ne, to asi ne,“ řekla Hopskalka. „Většinou by tady na ně byl moc velkej binec. Koberce jsou fajn a je to tady celkem útulný, ale jedině nějakej svéráznej magor by si to tady zařídil takhle. Ne, kdyby tohle místo bylo ve Spatříně, nejspíš by vypadalo trošku víc jako z katalogu Ikey.“ Vokober vážně přikývl, i když neměl potuchy, co to Ikea je, ale měl za to, že to bude mít něco společného s těmi nazlátlými proužky. Sluneční svit, jeho oslnivý zdroj i výrazný účinek, spustil jeho představivost. „Pochopíš to, až si najdeš spatřitele,“ řekla Hopskalka, „a to budeš chtít udělat šupito presto. Vzala bych tě s sebou, ale dva ve stejným Spatříně? To by prostě nedělalo dobrotu, končí to pak hašteřením kvůli vzhledu interiéru; a ty lidi, no, jedna víla ve Spatříně jim dodá jiskřičku obrazotvornosti, ale víc by jich způsobilo něco jako přiblblej ohňostroj. Začnou být celí vrtkaví a mít umělecký sklony, jsou zaslepení kouzlem všeho, skutečnýho nebo vymyšlenýho,