JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH FILOZOFICKÁ FAKULTA HISTORICKÝ ÚSTAV BAKALÁŘSKÁ PRÁCE CESTOVÁNÍ ZA RANÉHO PRINCIPÁTU Vedoucí práce: PhDr. Stanislav Doleţal, PhD. Autor práce: Mgr. Dominika Vostrá Studijní obor: Historie Ročník: 4. 2012 Prohlašuji, ţe svoji bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně pouze s pouţitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, ţe v souladu § 47b zákona č. 111/1998 Sb., v platném znění, souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou formou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejich internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéţ elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněţ souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů. České Budějovice 2. 5. 2012 Děkuji PhDr. Stanislavu Doleţalovi, PhD. za odborné vedení při zpracování bakalářské práce, velice si váţím jeho cenných rad, pečlivé kontroly a podnětných připomínek. Současně bych chtěla poděkovat i svému nastávajícímu muţi, Bc. Petru Kindlmannovi za cenné rady a pomoc s technickou stránkou práce. Velké díky patří téţ mojí babičce, která mi byla velkou oporou nejen v době mých studií, ale po celý můj dosavadní ţivot. ANOTACE Bakalářská práce s názvem Cestování za raného principátu se věnuje problematice cestování v období 1. stol. př. n. l. – 2. stol. n. l. Zaměřuje se na cestování po souši i po moři. Rozebírá účely cest i moţná rizika cestování. Snaţí se zodpovědět otázky typu: jak vypadalo vybavení cestovatele, jakých dopravních prostředků pro svou cestu mohl vyuţít, které sluţby se mu podél silnic nabízely, zda měl k dispozici nějakou mapu či plán cesty, do jaké míry byl cestující obeznámen s geografií apod. Nabízí téţ přehled nejvýznamnějších silnic na území Itálie. Práce vychází především z vydaných pramenů vztahujících se k vymezenému období. Těţištěm práce je analýza osobních svědectví vypovídajících o cestování, proto se zaměřuje zvláště na prameny osobní povahy typu korespondence (především Plinius Mladší, Cicero, Seneca), ale vyuţity budou i záţitky zachycené v poezii (Horatius) a románové tvorbě (Petronius). Mnoho zajímavých informací o cestování však lze nalézt téţ v dílech historických (Suetonius, Cassius Dio, Historia augusta aj.), či vědeckých pojednáních z různých oborů (zvláště geografie, ale také lékařství). 1 ANNOTATION The bachaleor thesis titled Travel in early principate is devoted to travel in the period 1st century BC – 2nd century AD. It focuses on travel by land and the sea. It discusses the purposes and potential risks of paths of travel. It tries to answer questions such as traveller’s equipment, transport vehicles, services available during the trip, a map or route plan, familiarity with the geography, etc. It also offers overview of the most important roads in Italy. The text is primarily based on published sources relating to a defined period. The focus of the thesis is the analysis of personal testimony that says about traveling, therefore focuses particularly on the sources like correspondence of a personal nature (especially Pliny the Younger, Cicero, Seneca), but will also use experiences captured in verse (Horace) and fiction (Petronius). Many interesting information on travel can also be found in historical texts (Suetonius, Dio Cassius, Historia Augusta, etc.), and scientific treatises from various disciplines (especially geography, but also Medicine). 2 OBSAH 1. Úvod ............................................................................................................................. 4 2. Cestování po souši ....................................................................................................... 5 2.1 Příprava na cestu ................................................................................................... 5 2.2 Dopravní prostředky ............................................................................................. 7 2.3 Nocování na cestách ............................................................................................. 9 3. Mapy a itineráře ......................................................................................................... 14 4. Římské cesty .............................................................................................................. 21 4.1 Stručný přehled nejvýznamnějších silnic na území Itálie .................................. 24 5. Cestování po moři ...................................................................................................... 26 6. Rizika cestování ......................................................................................................... 29 6.1 Hrozba přepadení ................................................................................................ 29 6.2 Nepřízeň počasí .................................................................................................. 34 7. Účely cest ................................................................................................................... 35 7.1 Turismus ............................................................................................................. 35 8. Kdo cestoval .............................................................................................................. 38 9. Závěr .......................................................................................................................... 41 10. Seznam pouţitých pramenů a literatury ................................................................. 44 11. Přílohy .................................................................................................................... 47 3 1. ÚVOD Ve své práci s názvem Cestování za raného principátu se zaměřím na různé aspekty cestování v období raného principátu s drobnými přesahy do období dřívějšího i pozdějšího. Budu vyuţívat především prameny literární povahy, v nichţ se poměrně hojně vyskytují zmínky o cestování samotných autorů, jejich známých či příběhy, o které se chtěli podělit se svými čtenáři. Mezi pouţitými prameny lze nalézt prameny osobní povahy, díla historická, vědecká, encyklopedická, poezii, ale i populární literaturu tehdejší doby jako např. snář či romány. Poněvadţ práce ve velké míře vyuţívá prameny, převaţuje metoda pozitivistická. Práce se zabývá cestováním po souši i po moři. Bude se snaţit nalézt odpovědi na otázky typu: kdo cestoval, za jakým účelem, kam cesty směřovaly, ale také otázky praktického charakteru: jak bylo třeba se na cestu připravit, které dopravní prostředky měl cestující moţnost zvolit, jaké ubytovací zařízení a sluţby mohl vyuţít, jaké byly geografické znalosti v tehdejší společnosti, zda mohl mít k dispozici nějakou mapu či příručku pro cestovatele. Pojednám téţ o moţných rizicích putování a neopomenu ve stručnosti pojednat téţ o hlavních římských silnicích. Téma cestování v antice je v české odborné literatuře celkem opomíjeno. Proto se můj výběr sekundární literatury zaměřil především na práce zahraničních badatelů jako Lionela Cassona, Raye Lawrence, Colina Adamse, Brendta D. Shawa, Johna Fredericka Matthewse aj. Sama jsem si všimla absence monografií o problematice cestování jiţ v době mého studia latiny, kdy mne velice zaujala Horatiova báseň Iter Brundisium. Ve své práci se pokusím shrnout poznatky získané z odborné literatury a především pramenů. Z důvodu veliké šíře tématu jsem cestování omezila na období 1. století př. n. l. aţ 2. století n. l. Navíc se nebudu podrobně zabývat dopravou zásilek a zpráv státní pošty (cursus publicus) a přesunům armády, coţ jsou velice obsáhlá témata, vhodná spíše jako samostatná témata dalších bakalářských prací. Můj zájem spočine na cestách individuálních, podnikaných s různými záměry a cíli. 4 2. CESTOVÁNÍ PO SOUŠI Velice častou volbou cestujících bylo putování po síti římských silnic. Poskytovalo řadu výhod oproti cestování po moři. Osoba, jeţ zvolila přepravu po souši, se nemusela tolik obávat nepříznivého počasí (bouře zde nebývala hrozbou záhuby, však pro cestující na moři představovala velké nebezpečí). Mohla si naplánovat trasu s jednotlivými zastávkami, kde bylo moţno přenocovat na pevné zemi. Tento způsob dopravy byl tedy zvláště vhodný pro lidi, jeţ měli ţaludeční potíţe spojené s plavbou po moři. Při hlavních římských silnicích se vyskytovalo velké mnoţství hostinců, které nabízely nejen moţnost noclehu, ale také najíst se, občerstvit zvířata, opravit defekty na voze apod. Bylo moţné cestovat v kteroukoli roční dobu. Výjimkou byly snad jen horské oblasti. Navíc ti zámoţnější mohli s sebou na cesty přibalit vše potřebné, aby jim nechyběl komfort. Na druhou stranu je třeba zmínit i zásadní nevýhodu cestování po souši: dostat se do cíle trvalo déle a cesta byla namáhavější. I v tomto případě však náročnost závisela na finančních moţnostech cestujícího. Dle výše investice do vozu se sniţovala únava z cesty, neboť se zmírňovalo nepříjemné drncání a narůstalo pohodlí. 2.1 Příprava na cestu Před cestou, především u vzdálenějších cílů, bylo nutné si předem zabalit. Na delší vzdálenost potřeboval cestující více zavazadel: potřeby k stolování, nocování, oblečení